Průzkum mezi vysokoškoláky: Chození do hospod, alkohol a kouření je mnohem víc spojeno s lidmi, co mají kulturní kapitál

Jsou studenti sociálních věd větší pankáči než ostatní? Budete díky popíjení v hospodě v životě úspěšnější? Začátkem semestru provedl sociolog Ondřej Špaček z FHS UK výzkum mezi studenty Univerzity Karlovy zaměřený na jejich zájmy a trávení volného času. Zkoumal, co ovlivňuje vkus i proč se lidé rozhodují, co budou studovat, a do jaké míry náš život ovlivňuje takzvaný kulturní kapitál. Rozhovor s Ondřejem Špačkem přineslo Radio Wave.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Proč jste se pustil právě do výzkumu o kulturních preferencích, o dobrém vkusu? Jaké jsou širší souvislosti?

Kdybych to měl zasadit do svého oboru, tak je to výzkum, který se zaměřuje na kulturní kapitál. To je velmi významný pojem, se kterým přišel francouzský sociolog Pierre Bourdieu, a je to zdroj, který každý z nás do určité míry má nebo nemá. Ekonomický kapitál známe všichni, máme různé příjmy, jsme různě bohatí. Bourdieu přišel v 60. letech s tím, že existuje ještě další kritérium, které způsobuje, že lidé mají rozdílné šance, čeho mohou v životě dosáhnout. Přesně to je kulturní kapitál. Kulturní kapitál určuje i to, jaký máme vkus, jakou kulturu konzumujeme a naši schopnost se o ní bavit.

A vyšlo vám tedy, že se dá vkus strukturovat podle jednotlivých fakult? Je to opravdu tak, že například studenti filozofické fakulty mají kulturní kapitál vyšší než jiní?

S fakultami to opravdu tak vyšlo, pro mě možná až překvapivě silně, i když logiku to samozřejmě má. Fakulty se ukázaly jako celkem jednoznačné třídící kritérium, ale samozřejmě hranice nejsou výrazně ostré, svět je nekonečně komplexní. Ale vystupuje tam to, co je v souladu s předpokladem kulturního kapitálu. Takže studenti, kteří se budou v životě opírat o kulturní kapitál a pro které je v jejich budoucí profesi znalost legitimní kultury klíčová, tak jsou na filozofické fakultě, na sociálních a humanitních vědách nebo na teologických fakultách. A naopak menší oblibu legitimní kultury a příklon k té masové najdeme třeba na lékařských fakultách. Tohle v datech vysledovat můžeme a dává to smysl z hlediska toho, co je pro tu kterou profesi klíčovou kompetencí.

Neprozradil byste přece jen nějaký konkrétní výsledek vašeho výzkumu? Například jestli se potvrdilo, že alternativnější kultura a hudba, punk dejme tomu, je oblíbenější na filozofické fakultě než jinde?

Tak zrovna punk je bitej všude, když to řeknu obecně, na hodnotících škálách měl nízké skóre. Ale pokud někde bodoval, tak to bylo na filozofické fakultě, a ještě víc na sociálních vědách a humanitních studiích. Ukazuje to mimo jiné na rozdíl mezi starou a novou legitimní kulturou. Někdy se tomu říká „nově se vynořující kulturní kapitál“, opírá se například o ty zmíněné kvalitní seriály, alternativní hudbu anebo i to, že lidé chodí do hospod. Je to pro mě zajímavé zjištění, že chození do hospod, alkohol a kouření není běžné mezi všemi studenty, ale je mnohem více spojené s lidmi, co kulturní kapitál mají.


Celý text a celý rozhovor ke stažení naleznete zde