Vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás je směr opačný, říká Jiří Kuhn

úterý 25. dubna 2017 ·

Objevily se při letošních přijímacích zkouškách na gymnázia problémy? Proč někteří volají po snížení počtu gymnázií v Česku? A proč se výrazně méně lidí hlásí na pozici učitele? V Českém rozhlase na tyto otázky odpovídal ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce a člen republikové rady Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.

Jiří Kuhn (Repro: aktualne.cz)
V současné době jsou také slyšet hlasy, že máme v České republice příliš gymnázií. S tím Jiří Kuhn nesouhlasí a neví, z čeho lidé s daným názorem čerpají: „Možná, když by se autoři těchto prohlášení podívali na celosvětovou nebo alespoň evropskou statistiku, tak by zjistili, že Česká republika je na chvostu, co se týče podílu mladých lidí, kteří absolvují na úrovni střední školy všeobecné vzdělání. Jsme úplně poslední nebo předposlední, nevím teď z hlavy. Zatímco vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás se z nějakého důvodu jde cestou obrácenou. To znamená snaha ne utlumit, ale držet gymnázia počtově na limitu, kde jsme dnes.“


Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde

22 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
26. dubna 2017 6:39  

Ředitel gymnázia propaguje všeobecné vzdělávání, ředitel učňáku propaguje učňovské vzdělávání. Nic překvapivého. Každý chvilku tahá pilku. Kvalita až na posledním místě.

Tomáš Barták řekl(a)...
26. dubna 2017 6:59  

A je evropský směr správný?

Karel Lippmann řekl(a)...
26. dubna 2017 10:53  

Problém je ve své podstatě komplikován tím, že pan ředitel Kuhn (a není bohužel sám) nerozlišuje vzdělání a odbornost. Sousloví "všeobecné vzdělání"je sémantický pleonasmus, základním znakem vzdělání je totiž právě všeobecnost. Odbornost se naopak zaměřuje (specializuje) jen na určitý obor. Vzdělání však není pouhou sumou jednotlivých odborností, jeho jinakost tkví nikoli v kvantitě učiva, nýbrž ve způsobu, jak se s ním pracuje. Současné gymnázium se od škol odborných liší obsahově pouze skladbou odborně (tedy stejně) pojatých předmětů. Protože dnes však nikdo nemůže být odborníkem na všechno, výsledkem jsou povrchní, nesoustavné "kompetence" které v souhrnu označuji jako kvazipozitivistické odbornictví: absolvent školy sem tam něco dovede, sem tam mu něco utkví v paměti.

Tajný Učitel řekl(a)...
27. dubna 2017 7:51  

Pane Lippmanne,
je velikou škodou pro české školáky a českou společnost, že lidé, specificky lidé ve vzdělávání, nejsou schopni pochopit obsah toho, co jste zde napsal.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. dubna 2017 8:01  

Aby nebylo problémem českého školství to, že lidé jako pan Lippmann rozpitvají dokonale kdejakou blbost, popíší tuny papírů, ale podstata mnoha jednoduchých a jasných věci přitom uniká.

Michal Komárek řekl(a)...
27. dubna 2017 8:20  

Zdá se, že pro Anonymního je otázka vzdělání "kdejaká blbost"... Ano, některé jeho diskusní příspěvky napovídají, že by to tak mohlo být. Hezký den!

Vít Steklý řekl(a)...
27. dubna 2017 8:31  

Na cenzora docela vtipné, takhle po ránu. V rámci zdejší komunity tak na úrovni TU. Bravo. Přeji překrásný den.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. dubna 2017 9:54  

Komárku, já ti musím ležet v žaludku...

Hezoučký den! Cenzoři z celého světa, spojte se!

Jiri Janecek řekl(a)...
27. dubna 2017 23:05  

Omlouvám se za osobní dotaz, pane Lippmanne, ale kolik dětí jste za svoji kariéru opravdu vzdělal a u kolika se vám to nepovedlo a proč?

Pavel Doležel řekl(a)...
27. dubna 2017 23:22  

Snažím se pochopit, v čem tkví ten zásadní rozdíl mezi vzděláním a odborností podle pana Lippmanna. Tak nyní jsem po několikerém urgování mého původního dotazu alespoň dostal informaci, že vlastností vzdělání je jeho všeobecnost.

Mohl bych se tedy zeptat, jaké znaky lze pozorovat u vzdělaného člověka a jak jej vlastně lze odlišit od člověka pouze odborného? V čem tkví ta vzdělanost? Čeho je schopen člověk vzdělaný, ale nikoliv člověk odborný?

Karel Lippmann řekl(a)...
28. dubna 2017 10:10  

Pane Janečku, učím 45 let, své žáky jsem nepočítal, žádné statistiky si nevedu. Zda jsem je vzdělal, na to byste se musel zeptat jich, vzdělání se osvědčuje v čase. Z jejich minulého i současného ohlasu, mám dojem, že ano.
Odpovím tentokrát i panu Doleželovi. Vzdělaný člověk chápe rozmanitost skutečnosti, dokáže se orientovat v nejrůznějších životních situacích, hledá vždy míru toho, co může, a co už ne, ve všem hledá smysl (způsob, kterým se části a celek navzájem osvětlují). Konkrétně umí např. odhalit vliv matematického myšlení na literaturu, dějiny apod. Současně je však také v nějakém oboru odborníkem (jistě každý uzná, že nikdo nemůže být odborníkem na všechno, což dnešní škola nerespektuje), protože se musí něčím živit a protože vzdělání nevzniká jen povrchní všeobecností (poskládáním vybraných údajů vedle sebe), ale také hloubkou pohledu alespoň v některých složkách reality. Jednoduše řečeno, skutečně vzdělaný člověk musí být odborníkem, odborník by měl být vzdělaný, jinak má velmi neblahý sklon aplikovat zásady své odbornosti na celý svět. Spoustu odborníků bohužel nezajímá a nezajímalo, zda vynalézají např. užitečný lék nebo zbraň hromadného ničení. Znovu opakuji, vzdělaný člověk je ten, kdo zvládá rovnomocný dialog rozumu technického, morálního a poetického. V praktickém životě se vyznačuje tím, že se vždy v kontaktu s každým problémem ptá, co to znamená, na čem se to zakládá a co z toho vyplývá. Že ho jen nezajímá, jak racionálně dosáhnout kýmsi jiným naordinovaného cíle, ale současně se táže, zda je racionální onen cíl. Nechává se oslovit, umí druhým naslouchat a umí se tázat. Hokejista Wayne Gretzky prý řekl, že dobrý hokejista je ten, kdo je vždy tam, kde je puk, výborný hokejista je tam, kde puk teprve bude. Docela výstižné obrazné rozlišení mezi odborníkem a člověkem vzdělaným. Odbornost a vzdělání působí synergicky pozitivně. Nedostatek vzdělání produkuje fachidiocii (to není nadávka, tento termín, jenž se objevil v 19. stol., vychází z řeckého rozdělení občanů na polítés, což byli ti, kteří se účastnili společenského života své obce. Idiotés pak byli ti, kteří se starali pouze o své soukromé záležitosti).

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. dubna 2017 12:27  

"Jednoduše řečeno, skutečně vzdělaný člověk musí být odborníkem, odborník by měl být vzdělaný, jinak má velmi neblahý sklon aplikovat zásady své odbornosti na celý svět. Spoustu odborníků bohužel nezajímá a nezajímalo, zda vynalézají např. užitečný lék nebo zbraň hromadného ničení. "

Mohl byste pane Lippmanne poskytnout těm odborníkům nějaký návod, jak mají poznat, jestli vynalézají lék nebo zbraň hromadného ničení? Ono se to těžko poznává, i když je to zajímá.

Myslíte, že Newton si měl rozmyslet, jestli bude formulovat gravitační zákon?

Měl být Galvani opatrnější, než začal pitvat žábu?

A co teprve pánové Shockley, Bardeen, Brattain - myslíte, že je napadlo, že způsobí o půl století "facebookový úpadek lidstva", přesněji zatím mladé generace, úpadek bude teprve následovat.
Nebo nebohý Fleming, co ten všechno způsobil. Podívejte kolik je nás na světě...

Karel Lippmann řekl(a)...
28. dubna 2017 16:49  

Nebudu reagovat na otázky a výzvy, jejich autor po svém upravuje obsah toho, co jsem napsal, a to jen proto, že z principu nemůže souhlasit alespoň v něčem s někým, kdo nemá stejný postoj jako on. Návody nikomu dávat rovněž nebudu. Newton rozhodně nevynalézal zbraně hromadného ničení, Galvani a Fleming také ne. S facebookem je to o něco složitější. Jedním ze znaků vzdělání je umění rozlišovat.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. dubna 2017 17:11  

Jsem rád, že jste nakonec přece jen odpověděl. Není o tom, za každou cenu nesouhlasit, je to o tom, co jsem napsal. Vědec při sebelepší vůli nepozná v okamžiku "objevu", k čemu všemu je to použitelné.
A ta jména jsem samozřejmě volil naschvál, aby to bylo jasné. Myslíte, že balistická raketa, která nese jadernou nálož, neletí díky aplikaci gravitačního zákona (nejen samozřejmě)?
Myslíte, že elektřina z baterií nebo článků není nutní pro odpálení bomb (není, ale přesto se používá).
Kdyby nebylo tranzistorového jevu, nebylo by dnes tolik elektroniky a nebyl by ani ten Facebook a opět - navigační systémy raket hromadného ničení by to měly složitější, musely by si vystačit s elektronkami, ale i ty někdo vynalezl v dobré víře.

Tolik k tomu, že vzdělaný vědec má rozpoznávat...

Radomír Palát řekl(a)...
28. dubna 2017 17:35  

Trochu jsem hledal, našel jsem:
Mezi hlavní úkoly a cíle vědy je možno zařadit:
1. Deskripci (popis), klasifikaci (utřídění) a porozumění zkoumaných problémů a jevů.
2. Explikaci (vysvětlení) výskytu jevu.
3. Predikci (předpověď), prognózu dalšího vývoje jevu.
4. Ovlivnění a měnění jevu.
(http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/hlavni-ukoly-a-cile-vedy)
Přesto si myslím, že základní výzkumníci zkoumají pro radost z vědění a až tak moc nejsou prognostiky.

Karel Lippmann řekl(a)...
28. dubna 2017 18:53  

Kdo porozumět nechce, neporozumí. Otázky, které jsou mi kladeny, to dokazují.

Jiri Janecek řekl(a)...
29. dubna 2017 0:06  

Víte, já nechtěl žádná přesná čísla (kdo porozumět nechce, neporozumí. Odpovědi, které nám dáváte, to dokazují).

Chtěl jsem jen vědět, jestli se - pokud se učitel snaží a jsou nějaké podmínky - podaří opravdu vzdělat třeba pět dětí ve třídě, půlku z nich, nebo u jednoho za pět let se to nepodaří...

Ale jestli to stojí na sebehodnocení, pak ani moc nechápu, proč tu "opravdovou vzdělanost" vůbec tahat do diskuze o školství...

Josef Soukal řekl(a)...
29. dubna 2017 6:41  

Všechny diskuse s kolegou Lippmannem končí zhruba stejně.

Karel Lippmann řekl(a)...
29. dubna 2017 8:00  

Ano, pane Soukale, někdo musí diskusi ukončit, s Vámi a některými dalšími účinkujícími by totiž byla nekonečná, bezvýsledná, nesmyslná. Své příspěvky do ní nepíšu kvůli Vám, adresuji je těm, kteří se nad nimi chtějí bez předsudků (iracionálně vytvořených postojů) zamyslet. Nikomu nic nevnucuji (tím méně prostřednictví Cermatu či MŠMT), škola je totiž výjimečná v tom, že názorně ukazuje, co se s člověkem děje, když pořád převážně něco jen musí, aniž tuší proč (např. "Proč se to učím, když to za pár dnů stejně zapomenu?"). Jsou otázky a argumenty, které se snaží jít k podstatě věci, a jsou "otázky" a "argumenty", které se snaží naopak vše jen zamlžit a které vlastně od oponenta žádné vysvětlení nechtějí, odpověď je dána předem. Jestliže jsem např. hovořil o vzdělání a odbornosti, bylo zcela zřejmé, že se pohybuji v rovině pojmové. Pan Janeček ji však okamžitě jemně posunul do roviny konkrétních osob, i když mu musí být zcela zřejmé, že to jsou roviny sice spojité, nikoli však identické. Pan Janeček také zcela jistě ví, že ověřování odbornosti a vzdělanosti není totožné a že jím položený dotaz je poněkud absurdní. Ale o to přece nejde: důležité je mít poslední slovo. Opravdu ho mít nemusím, proto předem oznamuji, že zde končím.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. dubna 2017 8:19  

Kolega zde nastínil jednu z odpovědí na otázku, co je to vzdělání. Absence hledání odpovědí na právě tuto otázku mezi učiteli a politickými činovníky, velmi negativně ovlivňuje směr, kterým se české školství nyní ubírá. Reakce našich skalných je typická.

Tito nejprve zcela zásadně nepochopí, co že to vlastně kolega napsal, načež jej hloupě vyzvou aby uvedl, kolik dětí opravdu vzdělal. Když odmítne pokračovat v nesmyslné debatě, je nařčen z vyhýbání se odpovědi. Fakt, že "učitelé" mohou takhle primitivně reagovat na text, který vyzývá k zamyšlení pěkně dokládá, že soudruzi ve výběru učitelských kádrů volakdě udělali velkú chybu. Diskuze tím trpí a ztrácí přispěvatele, kteří, na rozdíl od aparatčíků opakujících fráze a samozvaných kapacit s megalomanským komplexem, mají co říci. Škoda.

Renata Kalabisová řekl(a)...
29. dubna 2017 11:03  

Vážený pane Lippmanne,

chápu, že máte lepší věci na práci než svádět boj s větrnými mlýny v diskuzi, která stejně asi zásadně neovlivní směřování českého školství. Přeci jen je ale kultivace veřejného prostoru diskuzemi potřebná. Doufám tedy, že budu moci Vaše názory a komentáře moci číst jinde, například v tisku či odborných publikacích. Bohužel je v Čechách stále málo moudrých praktiků, kteří jsou ochotni své názory publikovat, dělit se o ně. Stále v sobě svádím boj, zda-li to má smysl, zda se opravdu diskuzí vytříbí názory tak, že se pak odrazí v rozhodování povolaných o změně, úpravě fungování a řízení celého resortu. Možná je účinnější to, že pracujete se svými žáky a studenty tak, že oni dál šíří myšlení a moudrost, vzdělanost i odbornost. Chtěla bych mít možnost častěji se s takovými lidmi setkávat, sdílet s nimi. Děkuji Vám za Váš čas a přínosné impulsy. Přeji Vám hodně štěstí. Romana Howe

Karel Lippmann řekl(a)...
29. dubna 2017 13:24  

Tím "zde" jsem měl na mysli pouze diskuzi pod příspěvkem pana ředitele Kuhna. Kolegou Soukalem a spol. se rozhodně nenechám odradit a dál budu na České škole prezentovat své názory.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.