Filip Pertold: Přijímačky na osmiletá gymnázia jsou zbytečným závodem, který je jen důsledkem neschopnosti státu dostatečně financovat školství

čtvrtek 6. dubna 2017 ·

„K čemu tedy slouží osmiletá gymnázia? Především je to úniková cesta ambiciózních a vzdělaných rodičů, kteří chtějí dostat děti z chronicky podfinancovaných základních škol, jež si nedokážou udržet kvalitní učitele. Zásadní roli pro úspěch hraje ochota rodiče nejen investovat čas do přípravy potomka, ale především mu zaplatit přípravné kurzy nebo zkoušky nanečisto. Šance, že by se dítě s horším sociálním a ekonomickým zázemím ukázalo na přijímačkách na osmileté gymnázium, natož bylo přijato, je tak zanedbatelná. Tento systém nerovných šancí je financován z daní všech daňových poplatníků,“ píše ekonom Filip Pertold v MF DNES.

A pokračuje:

Filip Pertold (nfneuron.cz)
Reálně se tím přerozdělují prostředky v rámci veřejného školství od chudých k bohatým s tím, že děti z relativně chudších poměrů zůstanou u hůře placených učitelů na základních školách, což může mít dlouhodobý dopad na jejich kariéry. V tomto kontextu se tak jeví jako skoro „zanedbatelný“ problém, že se zde vybírá tzv. elita ve věku, kdy to prakticky nemá smysl.

Přijímačky na osmiletá gymnázia jsou proto vlastně zbytečným závodem, který je jen důsledkem neschopnosti státu organizovat a dostatečně financovat školství tak, aby vytvářelo rovné příležitosti pro všechny. První krok k vyrovnání těchto nerovností by měl být ve zvýšení platů učitelům na základních školách, a to minimálně na úroveň těch na gymnáziích. Bez toho se dál nehneme.


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES

23 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
6. dubna 2017 8:47  

Skóre vypovídají o tom, jak velký dům mají rodiče. Ti, kterým bychom měli pomáhat nejvíce, se na gymnázia nehlásí, nebo nedostanou, jelikož nemají na přípravy. Nezbývá než udělat půlroční přípravný kurz na testy zdarma v každé páté třídě, plošně pro všechny.

Škoda, že se kormidelníci rezortu nejdříve nezeptali pana ekonoma Pertolda, nebo, že pan ekonom Pertold nenapsal plamenný dopis na ministerstvo PŘED tím, než že nové přijímačky tak nějak zavedly. Možná by stálo za to vytvořit panel zkušených ekonomů, sociologů, predikčních modelářů, psychologů, kvalifikovaných žáků, učitelů a rodičů, kteří by vychytávali mouchy z nedovářených polévek ministerské kuchyně nejlépe PŘED tím, než se servírují VŠEM, aniž by si je kdo objednal.

Tlumočník řekl(a)...
6. dubna 2017 8:59  

Učím mnoho let na gymnáziu a do dnešního dne jsem si myslel, že jsou učitelé základních i středních škol placeni podle stejných tarifních tabulek. Mohl by zde někdo z diskutujících vysvětlit, o kolik přibližně má učitel na ZŠ při stejném počtu odučených let méně?

Sarka řekl(a)...
6. dubna 2017 9:22  

Dobrý den, učila jsem na základní škole i na gymnáziu. Nevím nic o tom, že na základní škole jsou horší a hůř placení učitelé.

Charlie řekl(a)...
6. dubna 2017 9:37  

Možná by stálo za to vytvořit panel zkušených ekonomů, sociologů, predikčních modelářů, psychologů, kvalifikovaných žáků, učitelů a rodičů, kteří by vychytávali mouchy z nedovářených polévek ministerské kuchyně nejlépe PŘED tím, než se servírují VŠEM, aniž by si je kdo objednal.

Totéž ale platí o INKLUZI, které se ale se stejnými argumenty zastáváte. Tak nevím, co si mám vybrat. Mimochodem, se školou jsme vcelku spokojeni, s učiteli také, přesto dcera zkusí přijímačky na gymnázium - důvodem je právě zhoršení klimatu ve třídě, vzniklé "inkludováním" 2 nových žáků (problémy chování, snížení náročnosti výuky - dítě se začalo nudit, protože se musí procvičovat i v 5. třídě látka 3. třídy, atd.)

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. dubna 2017 9:47  

Pokud dcera má na gymnázium (nebude se "trápit"), pak se nemáte nad čím rozmýšlet.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
6. dubna 2017 10:33  

Pan Pertold píše o něčem, čemu rozumí velmi povrchně, resp. nezná realitu, o níž píše. Tvrzení "Zásadní roli pro úspěch hraje ochota rodiče nejen investovat čas do přípravy potomka, ale především mu zaplatit přípravné kurzy nebo zkoušky nanečisto. Šance, že by se dítě s horším sociálním a ekonomickým zázemím ukázalo na přijímačkách na osmileté gymnázium, natož bylo přijato, je tak zanedbatelná." platí pro pár velkých měst. Počínaje okresy konče u měst s rozšířenou působností je situace radikálně odlišná, gymnázia často fungují jako socializační elementy, navštěvují je jak děti podnikatelů a "inteligence", tak děti z "dělnických/rolnických/nezaměstnaných" rodin. Jenže tohle zjistit by znamenalo zvednout zadek z křesla v Praze, nebo zkusit obtelefonovat pár okresní gymnázií atp., což se nenosí.

K rozdílu platů: průměrná hrubá měsíční mzda učitele ZŠ je 23 175 Kč; učitele SŠ 23 947 Kč, VŠ 23 785 Kč (zdroj). Jiné zdroje (profesia.cz) však prý uvádějí ZŠ 22 618; SŠ 23 313; VŠ 24 084. Ať tak či onak, jde o rozdíl daný vyšším osobním ohodnocením na SŠ (kraje jsou jakožto zřizovatelé o něco bohatší), z tabulek to prostě vycházet nemůže. Opět jde o páně Pertoldovu mizernou práci/plácání na hubě.

Radomír Palát řekl(a)...
6. dubna 2017 10:34  

Platové tabulky jsou stejné, jen si myslím, že rozdíly budou v osobních příplatcích a dalších "požitcích". Na ZŠ se mnohem víc doplácelo na asistenty, kterých je tam víc, než na SŠ. Jinak bych rozdíly asi neviděl...

Jan Hučín řekl(a)...
6. dubna 2017 11:03  

Skóre vypovídají o tom, jak velký dům mají rodiče.

Dům nemám, bydlím v nijak velkém činžovním bytě. Dceru jsme na přijímačky připravovali sami, na žádný přípravný kurz nechodila. Přesto byla na jedno 8G přijata a na druhém byla těsně pod čarou (takže by se na odvolání nejspíš dostala také).

Ale obecně je pravda, že se na VG dostávají častěji děti bohatších rodičů. Stejně jako je pravda, že v obcích s větším počtem prodaných rohlíků je i vyšší počet sebevražd a že osoby s větším číslem boty mají pravděpodobněji vyšší mzdu. Schválně, jestli přijdete na to, čím to je.

Ředitel řekl(a)...
6. dubna 2017 11:05  

Rozdíl mezi platy není v tabulce, ale v úvazku. ZŠ - 22, SŠ - 21. Takže opravdu mají víc pěněz. Na gymnáziích hodiny odpadají, na ZŠ se suplují, taky úspora.A ve většině krajů jsou upřednostňovány SŠ při rozdělování rozpočtu. A taky na učilištích bychom se mohli bavit o naplněnosti tříd.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. dubna 2017 11:44  

"Na gymnáziích hodiny odpadají," - jak kde.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. dubna 2017 12:34  

Pane Hučín, poste.restante už jednou zmínil, že velikost nohy koreluje i s výsledky studentů medicíny. Nicméně.

A: Testy byly zavedené kvůli kvůli objektivitě, srovnatelnosti všech žáků atd. Ale. Měří spíše socio-ekonomický status jejich rodičů a zvýhodňují děti movitých a vzdělaných rodičů. (protože je potřeba se na ně připravovat pomocí drahých zkušebních testů a drahých zaručených učebnic jak na to, nemluvě o doučování)

B: Testy byly zavedeny také kvůli tomu, aby se objektivně zjistilo, co uchazeči umí. Ale. Zjišťují spíše, kdo si může dovolit a chce zaplatit děcku přípravy.

Dlouho tvrdím, že není naším úkolem třídit žactvo testy, nýbrž připravovat VŠECHNY žáky tak, aby mohli dosáhnout, v rámci svých i našich možností, co nejvyššího možného stupně vzdělání, protože vzdělání povznáší, osvobozuje, nabízí možnosti, rozšiřuje obzory, otevírá dveře, snižuje riziko manipulovatelnosti a extremismu, umožňuje fyzickou i mentální mobilitu atd, ad infinitum.

Přijímací pohovory pomocí testů a existence gymnázií obecně, zvýrazňují a propagují sociální rozdíly ve společnosti. Vytváří skupinu úspěšných a neúspěšných už na prvním stupni zš. Snižují motivaci jak žáků tak i učitelů na základních školách. Redukují možnost, že se do odborných škol a učilišť dostanou i žáci, kteří jsou studijně nadaní a zároveň chtějí studovat řemeslo nebo nějakou odbornost, na minimum, čímž vytváří z učilišť a některých soš, školy druhé až třetí kategorie, alespoň v očích veřejnosti, ale i v očích učitelů a žáků.

Testy nás nutí vybírat podle prospěchu a skóre, ale často jsou to právě ty neměřitelné faktory, které jsou nejlepšími prediktory úspěšnosti žáka, musíme-li používat edu-speak.

Takže je rozdíl mezi rohlíky, velikostí bot a testy. Rohlíky a velikosti bot nám s něčím objektivně korelují. Testy jsou konstruktem, který jsme zavedli k určitému cíli. Tento cíl testy nejen že neplní, ale efektivně jej hatí, PROTOŽE, krom jiného, korelují s kritérii se kterými nechceme aby korelovaly, např socio-ekonomický status rodiny uchazeče. Závislost studijních výsledků na rodinném zázemí je v ČR nejvyšší ze všech zemí unie. Co s tím? No testy přeceee.

Charlie řekl(a)...
6. dubna 2017 12:47  

Dlouho tvrdím, že není naším úkolem třídit žactvo testy, nýbrž připravovat VŠECHNY žáky tak, aby mohli dosáhnout, v rámci svých i našich možností, co nejvyššího možného stupně vzdělání, protože vzdělání povznáší, osvobozuje, nabízí možnosti, rozšiřuje obzory, otevírá dveře, snižuje riziko manipulovatelnosti a extremismu, umožňuje fyzickou i mentální mobilitu atd, ad infinitum.

Není to tak dávno, co dcera dělala v rámci ZŠ testy studijních předpokladů (SCIO). Výsledky byly anonymizovány a zveřejněny za celý ročník, tj. 4 třídy (cca 100 žáků).
Jak chcete společně připravovat všechny žáky, věnovat jim plnou podporu atd., jestliže rozptyl výsledků byl od cca 100% do 18%! Např. nad 90% jich bylo asi 10, pod 30% asi 25, zbytek celkem rovnoměrně rozmístěný mezi.

Josef Soukal řekl(a)...
6. dubna 2017 13:38  

"Testy byly zavedeny také kvůli tomu, aby se objektivně zjistilo, co uchazeči umí. Ale. Zjišťují spíše, kdo si může dovolit a chce zaplatit děcku přípravy."
Ale kdepak. Testy zjišťují, co uchazeči umí.

Jan Hučín řekl(a)...
6. dubna 2017 15:05  

Kolego TU, korelace výsledků v testech a socioekonomického statusu je samozřejmě zprostředkovaná třetí proměnnou. Ale tou třetí proměnnou je inteligence rodičů. Případně dosažená úroveň vzdělání. (Není to totéž, ale pro naše účely to jsou blízké veličiny.)

Na světě to tak je, že chytřejším/vzdělanějším rodičům se rodí v průměru chytřejší děti, resp. děti s vyšší vzdělanostní motivací. Zkuste prosím tento přirozený fakt akceptovat.

poste.restante řekl(a)...
6. dubna 2017 17:16  

poste.restante to napsal trochu jinak, ale to vem čert.
Tajný, Vy už zase zaměňujete příčiny a následky, nástroje a cíle, atd. Jen abyste mohl prokázat své "zmatečné" teorie.

1. Není to tak, že větší dům a více rohlíků předurčují žáka k lepšímu studiu na výběrové škole.
Je to tak, že vzdělanější a inteligentnější rodiče mají také obvykle větší příjem a tím pádem větší dům. A protože vědí, že toho dosáhli díky vzdělání, kladou také na něj větší důraz u svých dětí. Tím, že je ke vzdělání systematicky a dlouhodobě vedou, řeší případná průběžná selhání a/nebo se dětem sami věnují.
Tímto přístupem vytvářejí předpoklad pro větší úspěšnost svých dětí. A ne tím, že jim těsně před přijímačkami zaplatí drahý přípravný kurz.

A naopak když má někdo s nižším sociálním statusem představu, že doktoři a vědátoři jsou "namachrovaní blbečci, co neumí vzít vercajk do ruky" a vrcholným kulturním zážitkem je pro něj televizní "reality" šou typu "Prostřeno" či "Výměna manželek", tak není divu, že jeho potomek skončí také s výučním listem.

2. Není pravda, že sociální status rodičů znamená nějakou předurčenost i pro potomky. Třeba já byl nejspíš svého času nejchudší dítě na střední škole, poněvadž jsem bral nejvyšší sociální stipendium a moje matka neměla ani maturitu. Přesto jsem vysokou dokončil.
Rozhodně neplatí, že hlavní překážkou v dalším studiu jsou u nás finanční bariéry. Kurzy, které okresní gympl pořádá pro uchazeče jsou bezplatné. Sbírka příkladů k přijímačkám stojí něco přes stovku a dá se půjčit v knihovně. Neznám učitele základky, který by vyhodil žáka, když za ním přijde s prosbou o radu. ...

3. Účelem gymnázií a tedy i přijímacích testů není roztřídit žáky podle peněženky rodičů, ale pouze podle potenciálu k dalšímu studiu, což se zjišťuje prostřednictvím prokazatelné míry zvládnutí předchozího učiva. Současně je tak ověřováno, zda žák má i znalostní předpoklady pro zvládnutí příslušné střední školy.
Jinak řečeno: Co je mi platné, že v žákovi dřímá skrytý potenciál k zvládnutí matfyzu, když za devět let studia nebyl schopen zvládnout ani malou násobilku a Ohmův zákon. V tu chvíli je jedno, zda tato neznalost byla zapříčiněna tím, že žák je rozmazlený lempl a hráč online her, nebo nešťastné dítě, jehož otec je notorický alkoholik a rodiče v rozvodovém řízení, což nejspíš neposkytlo zrovna nejlepší prostředí pro přípravu do školy.
Klíčové je, že žák nezvládl malou násobilku a tudíž nemá znalostní předpoklad k tomu, aby zvládnul i ten gympl.
Zjistit to až u přijímaček je samozřejmě pozdě, ale není to chyba přijímaček. Pokud je někde chyba, pak v jeho rodičích. Škola může jen pomoci.

4. Nikomu ani případným jedním neúspěchem u přijímaček není cesta k dalšímu vzdělání navždy uzavřena. Na každém stupni vzdělání se dá předchozí potřebné učivo díky vlastní píli a snaze dohnat. I absolventi učilišť si mohou dodělat maturitu a pokračovat na vysokou. Ano, budou to mít složitější, těžší. Ale to měli mnozí jiní také a přesto uspěli. A mnohé takové osobně znám.
Když člověk doroste do dospělosti, rozhoduje už o svém životě sám. A ano, někteří si, bohužel, nesou i neblahé dědictví od svých rodičů.
Ale škola není a nemůže být superhrdinou, který všechny zachraňuje.
Může pomáhat. A taky to dělá.
Mohla by líp. Ale to něco stojí.

poste.restante řekl(a)...
6. dubna 2017 17:16  

5. Vaše řešení tedy je zrušit testy. Jen proto, že děti bohatších a vzdělanějších rodičů jsou v nich úspěšnější.
Něco jako, zrušíme peníze, aby těm, kdo je nemají, nechyběly.
Nenapadá mne teď slovo, kterým bych tuto "logiku", nebo výsledek, ke kterému dospěla dokázal pojmenovat.

6. Moje řešení je, hledat cesty, jak pomoci těm schopným, šikovným, inteligentním a snaživým, ale se smůlou na to, do jakého prostředí se narodili.
Kompenzovat jim, v rámci možností, jejich hendikep, bez ohledu na to, zda je fyzický, či sociální.
Pomoci jim, aby zvládli učivo a následně v těch testech uspěli.
Protože přijímačkové testy jsou ve skutečnosti jen legračním vzorkem toho, jaké "testy" čekají naše dnešní žáky v dalším životě. A o ten tady jde.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. dubna 2017 18:33  

poste.restante

1. Že mají děti inteligentních a vzdělaných rodičů větší šance na úspěch, o tom není pochyb a nikdo s tím nediskutuje.

2.Toto Vaše tvrzení jednoduše není pravda. Mrkněte na statistiky OECD. Zobecňujete osobní zkušenost.

2.1 Finanční bariéry samotné, ne. Finanční a hodnotové bariéry, ano.

3. Potenciál k dalšímu studiu má mnoho dětí, které se na maturitní střední nedostanou, protože si nikdo, ani doma ani ve škole, nedá tu práci, aby jejich potenciál rozeznal. Malá násobilka je trochu extrém, že. Abych to také ilustroval na polaritě, pokud mi uchazeč u pohovoru demonstruje studijní předpoklady a vůli studovat kvůli škole a vědomostem, vezmu ho stejně a možná raději, než přípravami nabušeného uchazeče, kterému jde od začátku o papír, studuje kvůli rodičům a bude celé čtyři roky šířit ve třídě kyselost, protože vlastně studovat nechce.

4. Souhlasím, ale možná znáte rozdíly v psychologii selhání ve věku 15 let a v dospělosti.

Není potřeba, aby škola byla super hrdinou a každého zachránila.
Je potřeba, aby nekladla zbytečné překážky a je potřeba, aby se soustředila na potenciál každého jednoho žáka ve smyslu, pomůžeme (my učitelé) ti dosáhnout maxima, nikoli ve smyslu, nesnažíš se, smůla. Balast spojený s jinou než znalostní složkou testů, tvoří zbytečné překážky. Dělení tříd na víceleté gymnazisty a ostatní tvoří zbytečné překážky.

5. Moje "řešení" je zrušit high stakes testy, protože jsou kontraproduktivní, snadnou, povrchní a alibistickou náhražkou učitelské odpovědnosti a práce.

6. Souhlasím. I když testy, které jsem dělal já v dospělosti na studiích, jsem si sám dobrovolně vybral a zatím se mi v práci nestalo, aby mi někdo dal 50 otázek, časový limit a pohrůžku vyhazovu. Ale třeba to ještě přijde v novém KŘ.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
6. dubna 2017 19:34  

Než pane napíšete takové hlouposti, tak si je ověřte. Skutečně si myslíte, že na VG jsou jiné tabulky na platy? Nebo že se ze školného něco na tyto platy přidává? Ch cha cha. Zveme Vás na návětěvu.
Nevím jak jinde a u nás máme prospěchová a sociální stipendia a mezi dětmi neděláme žádné rozdíly. Ny lyžáky a vodáky máme vlastní vybavení, pronajatou boudu, kde si sami vaříme, takže jezdý obvykle všichni všude.
To co píšete je kravina. Stipendium správní rady, tedy divokou kartu, dostane každý kdo má nizké přijmy, nebo žije s jedním rodičem. Jeho výška rovná se školnému, takže neplatí nic. Já nevím možná na ty své názory chodíte do velkých měst, ale na našem maloměstě to tak prostě není......

poste.restante řekl(a)...
6. dubna 2017 20:59  

TU
Ad 2.
Mrkněte na statistiky OECD.
Napsal jsem:
Rozhodně neplatí, že HLAVNÍ překážkou v dalším studiu jsou U NÁS finanční bariéry.

Ad 2.1
Finanční bariéry samotné, ne. Finanční a hodnotové bariéry, ano.
Fajn. Ale co s tím chcete dělat?
Jediné co může škola, je ukázat žákovi i jiné hodnoty. Ale rodinu převychovávat nemůže.

Ad 3. i 4. Potenciál k dalšímu studiu má mnoho dětí, které se na maturitní střední nedostanou, protože si nikdo, ani doma ani ve škole, nedá tu práci, aby jejich potenciál rozeznal.
No nevím. Při současných počtech přijímaných na maturitní obory takových může být leda pár na okres.
Ale řekl bych, že máme opačný problém. Stovky žáků na maturitních oborech, kteří ani na stávající nízkou úroveň maturity nemají. Odhadem jednotlivci až desítky, podle velikosti školy, v každém ročníku téměř každé střední školy.
A pak s obrovským halasem vyhodnocujeme výsledky maturit a neúspěšnost žáků.

Potenciál, který se neprojeví ve znalostech je sice hezký, ale reálně k ničemu.
Já mám třeba "potenciál" stát se CEO nějaké firmy. :-)
Ale když si o to místo ani neřeknu a nepůjdu do konkursu ani na místo šéfa útvaru? ...

5. V tom se holt neshodnem.

6. zatím se mi v práci nestalo, aby mi někdo dal 50 otázek, časový limit a pohrůžku vyhazovu
:-)) Ale to se neděje ani ve škole. Nedělá se test, kdy jeho nesplnění znamená vyhazov ze školy. Maximálně tak opakování ročníku.
V zaměstnání také není běžné dostávát test, jestli smíte zůstat na pracovišti. Snad kromě pravidelného ověřování a potvrzování zkoušek způsobilosti (elektrikáři, řidiči, ...).

Jenže my se tu bavíme o přijímacích zkouškách.
Vy jste asi moc často nehledal práci a nedělal nějaký konkurz v průmyslové firmě?
A to si teda pište, že se dělávají testy s časovým stresem, praktická zadání na čas a podobně. Někdy je to dokonce přímo záměrná součást přijímacího procesu, která testuje jak reagujete ve stresu a pod tlakem.
Čím vyšší pozice a čím významnější firma, tím důkladnější "probírka" při najímání lidí z venku. "Trochu" o tom vím a nejen z pozice přijímaného uchazeče.

P.S.:
Malá násobilka je trochu extrém, že.
Vážně? Myslíte?
Tak sakra čím to je, že mi prváci nejsou u tabule nebo na písemce schopni bez kalkulačky spočítat ani jednoduché školní úlohy, které jsou už úmyslně vytvářeny tak, aby při nich stačilo běžné "počítání" s papírem a tužkou?
Kdyby jeden. Odhadem tak třetina třídy. Několik let po sobě. S rostoucí tendencí.

Josef Soukal řekl(a)...
6. dubna 2017 20:59  

"Potenciál k dalšímu studiu má mnoho dětí, které se na maturitní střední nedostanou,"
Tak tohle za dnešní situace nemůže napsat nikdo jiný než..., než... , jak to napsat... , někod Tajný.
"pokud mi uchazeč u pohovoru demonstruje studijní předpoklady a vůli studovat kvůli škole a vědomostem, vezmu ho stejně"; "Je potřeba, aby nekladla zbytečné překážky a je potřeba, aby se soustředila na potenciál každého jednoho žáka ve smyslu, pomůžeme (my učitelé) ti dosáhnout maxima, nikoli ve smyslu, nesnažíš se, smůla."
U Tajného stačí říct: Chci. Snažit se není třeba.
"předvede studijní potenciál"
Proč ho proboha nepředvede v testu, když tam zdaleka nejde jen o to si něco natlačit do hlavy?
"Balast spojený s jinou než znalostní složkou testů, tvoří zbytečné překážky."
Co to je onen balast? Schopnost myslet? Nebo schopnost vyplnit kolonku?
Atd.

Jan Hučín řekl(a)...
7. dubna 2017 9:38  

Moje řešení je, hledat cesty, jak pomoci těm schopným, šikovným, inteligentním a snaživým, ale se smůlou na to, do jakého prostředí se narodili. Kompenzovat jim, v rámci možností, jejich hendikep, bez ohledu na to, zda je fyzický, či sociální. Pomoci jim, aby zvládli učivo a následně v těch testech uspěli.

Víceméně souhlasím, ale je to tenký led, míra pomoci a kompenzace se musí nastavit opatrně. V principu jsem pro odstraňování nepřekonatelných bariér, ale ponechání nutnosti se vynasnažit. Jestliže handicapy kompenzujeme všechny a zcela, nemají handicapovaní důvod se snažit tento handicap v další generaci odstranit nebo aspoň zmírnit. (A naopak běžná populace nemá důvod se snažit pro další generaci zajistit co nejlepší vzdělání.) Jestliže bude určitá skupina občanů mít jistotu, že jim stát vždycky pomůže a všechno jim zajístí, i když se chovají nezodpovědně, bude na tom další generace stejně.

Nowak řekl(a)...
7. dubna 2017 10:33  

Stojí tak mizerně podložený článek za tolik diskuze? Ten člověk přece vůbec neví, o čem píše.

Josef Soukal řekl(a)...
7. dubna 2017 11:47  

Nestojí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.