„Příběh“ kurikulární reformy a pedagogický výzkum

"Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo,“ cituje skupina EDU 2030+ ze studie Stanislava Štecha na svém profilu na Facebooku.

Studie: Proměny postojů učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění

"Cílem této studie bylo popsat proměny postojů učitelů ZŠ ke kurikulární reformě a jejímu zavádění. K zachycení proměn postojů v průběhu času (deset let) jsme zkoumali postoje učitelů retrospektivně v rámci těchto tří pozic: očekávání učitelů vůči kurikulární reformě před jejím zavedením, silné momenty, které učitelé prožili při zavádění kurikulární reformy do praxe, a postoje učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění dnes," píšou autoři v úvodu studie Proměny postojů učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění.

Jana Straková: Řekněme přesněji, co učit. Společné jádro by mělo tvořit asi čtyřicet procent jasně stanoveného učiva

„Já se domnívám, ale mohu se samozřejmě mýlit, že kurikulární reforma, jejímž důsledkem bylo právě zavedení rámcových vzdělávacích programů, nevycházela primárně z potřeb, které by byly rozpoznány u našich škol a učitelů, ale že byla motivována v první řadě zahraničními trendy,“ říká Jana Straková v rozhovoru pro Lidové noviny. Rozhovor se týká reformy rámcových vzdělávacích programů.

Učitel Dag Hrubý: Zamyšlení nad vzděláváním

„Mám stále silnější pocit, že na vzdělávání je výhradně pohlíženo jako na poskytování služeb, na které se nekriticky aplikují poznatky z neoliberální ekonomie. Zdá se, že hlavním cílem výchovy a vzdělávání je homo oeconomicus, subjekt ekonomické soutěže,“ píše matematik Dag Hrubý ve svém eseji v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.