Obce žádají 131 milionů korun na podporu inkluzivního vzdělávání

Ministerstvo školství ukončilo 30. března 2017 výzvu Inkluzivní vzdělávání pro Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám. Zaregistrováno bylo 9 žádostí o podporu za 131 milionů korun, tedy za více než polovinu stanovené 250 milionové alokace výzvy.

Polští učitelé stávkují proti školské reformě, která kromě jiného ruší víceletá gymnázia

Proti rušení gymnázií a dalším změnám, které prosadila konzervativní vláda v Polsku, stávkují v pátek polští učitelé. Podle odhadů jejich největšího odborového svazu ZNP by se měli protestu zúčastnit učitelé ze 40 až 50 procent škol všech možných druhů. Informuje server ihned.cz.

Mezinárodní testy prověří, zda žáci odhalí fake news. Česko se jich ale nezúčastní

„Když dříve studenti potřebovali něco vědět, podívali se do encyklopedie a mohli věřit tomu, že to, co se tam dozvědí, je pravda. Ale dnes jdou na Facebook nebo nějakou webovou stránku, a tam to tak nefunguje. Musí umět rozlišit, zda to, co se tam dozvědí, je pravdivé,“ říká Andreas Schleicher, ředitel odboru vzdělávání OECD. V roce 2018 přibude schopnost odhalit fake news k mezinárodnímu testování patnáctiletých žáků PISA. Testy ze čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti doplní také takzvané globální kompetence, v jejichž rámci se vyzkouší i odhalování fake news. Připomínají Hospodářské noviny.

Ondřej Šteffl upravil a rozšířil svůj komentář pro Českou školu: De gustibus non disputandum est

„V Londýně už řadu let funguje škola Michaela, prý nejpřísnější v celé Británii. Žák tam zůstane po škole například za to, že přijde o minutu později, neudělá domácí úkol, za nedbalou práci, za to, že nemá pero nebo pravítko, nevhodně reaguje na učitelovy pokyny nesouhlasným mlaskáním či obracením očí v sloup, a dokonce za neustálé otáčení se přes zákaz učitele,“ píše Ondřej Šteffl v komentáři pro deník Právo, který rozšířil a upravil pro Českou školu. Přinášíme jeho úplnou novou verzi.

„Srdce na talíři“ - soutěž, která upozorňuje na podceňované „éčkové“ učební obory

Učební obory kategorie E zpravidla nemají v Čechách u širší veřejnosti - zejména u rodičů a zaměstnavatelů - dostatečnou prestiž. Přesto je jejich funkce v naší vzdělávací soustavě nezastupitelná. Chodí do nich především žáci, kteří by např. kvůli zdravotnímu či sociálnímu znevýhodnění či slabému prospěchu v základní škole měli problémy získat výuční list v oborech kategorie H. Práce učitelů je tu nesmírně náročná, musí žáky nejen naučit vše potřebné pro výkon povolání, ale také utvářet vztah k profesi, pracovní návyky a leckdy řešit i jejich osobní a rodinné záležitosti. Právě proto je soutěž, kterou pořádá Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Městci Králové, tak důležitá. Informuje o ní NÚV.

Drogově závislých dětí přibývá. V Brně pro ně vznikne ojedinělé centrum

Občas si připijí tvrdým alkoholem, čím dál častěji však sáhnou po marihuaně nebo pervitinu. Dětí trpících závislostí je na jižní Moravě stále více. Zdravotnická zařízení, která by se těmto dětem věnovala, ale v kraji chybí. Nové centrum pro ně plánuje zřídit Fakultní nemocnice Brno. Podobné zařízení je na jižní Moravě podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause velmi potřebné. Informuje Deník.cz.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Kolín například chce venkovní učebny pro všechny své základní školy. A tak město právě na tyto účely podalo žádost do aktuálního ročníku grantového programu TPCA Pro Kolínsko. „Jde o pět škol, kde dosud tyto učebny chybí. Samozřejmě včetně zázemí. Žádáme zhruba o 400 tisíc korun,“ upřesnil místostarosta Michael Kašpar pro Deník.cz..

Martin Fendrych: Před volbami přidá vláda policii 10 procent. Za co? Měla raději přidat 20 procent učitelům

"Má vláda znovu přidávat policistům? Má jim plošně zvednout platy o deset procent? Skok jako hrom... Musíme přece porovnávat jednotlivé profese, sledovat, jestli není jedna preferována, tlačena politiky dopředu," píše Martin Fendrych v komentáři pro server Aktuálně.cz.

Jak pracovat s počítačem? Osnovy zastaralé, učitelé nevzdělaní. Ministerstvo slibuje nápravu

Analýza dat, výpočetní systémy, sítě a internet, algoritmizace nebo programování. To jsou témata, která chce ministerstvo školství zapracovat do nových osnov pro výuku informatiky na všech základních školách, aby se školáci naučili více počítačových dovedností. Učitelé by se nových osnov pro výuku informatiky mohli dočkat po třinácti letech. Ministerstvo školství chce taky přidat vyučovací hodiny. Navíc mají digitální dovednosti oživit i další předměty, třeba zeměpis nebo občanskou výchovu. Informuje Česká televize.

Ondřej Šteffl: Fanatici, kteří věří, že jen to jejich pojetí vzdělávání je to správné, a chtějí ho pro všechny, škodí.

K „nejpřísnější škole v Británii“ se v komentáři pro deník Právo vrací Ondřej Šteffl. „V Londýně už řadu let funguje škola Michaela, prý nejpřísnější v celé Británii. Žák tam zůstane po škole například za to, že přijde o minutu později, neudělá domácí úkol, za nedbalou práci, za to, že nemá pero nebo pravítko, nevhodně reaguje na učitelovy pokyny nesouhlasným mlaskáním či obracením očí v sloup, a dokonce za neustálé otáčení se přes zákaz učitele... Je to pro mě šokující zjištění. Tedy nikoli to, že taková škola existuje a funguje. To naopak pokládám za správné a žádoucí. Šokující je pro mě zjištění, že lidé označování za odborníky na vzdělávání mají s touto školou problém," píše Šteffl.

Politici řeší podobu gymnázií. Zájemců o ně neubývá

Už za dva týdny budou skládat přijímací zkoušku zájemci o víceletá gymnázia. Letos poprvé musí všichni projít stejnými testy z češtiny a matematiky, které připravila státní organizace Cermat. Obrovský zájem o gymnázia mezi žáky pátých tříd nepolevuje, na prestižní školy se hlásí až osmkrát více dětí, než školy mohou přijmout. „Letos se hlásí 249 dětí, vzít můžeme jen třicet. Mezi ně se mnohdy dostanou nejnašprtanější děti, ne ty nejchytřejší,“ stěžuje si ředitel Slovanského gymnázia Olomouc Radim Slouka. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Absolventi středních škol a trh práce

Národní ústav pro vzdělávání vydal text obsahující informace jak o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů a trhu práce, tak i o připravenosti a úspěšnosti absolventů škol při přechodu do pracovního života. Měly by sloužit všem, kteří se podílejí na rozvoji a směřování odborného vzdělávání v daných odvětvích.

Seminář: Práce se stereotypy ve výuce celospolečenských témat

Ocitli jste se někdy v situaci, kdy jste nevěděli jak reagovat na názory svých žáků? Jak se z pozice učitele vypořádat s kouzelnou formulí "všichni mají právo na svůj názor"?

Ministerstvo školství poprvé zveřejnilo anonymizovaná maturitní data. Vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka

Excelová tabulka publikovaná na stránkách novamaturita.cz obsahuje strojově čitelné údaje o podrobných výsledcích 61 765 maturantů, kteří na jaře 2016 absolvovali společnou část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Ministerstvo školství tím vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, který podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o anonymizované záznamy výsledků každého žáka a navrhl jejich zveřejnění. Data byla zveřejněna v podobě, která nemůže poškodit žádného konkrétního studenta.

Tajný učitel: Spokojené a vzdělané dítě... Oxymoron?

Jsem rodič a jsem i učitel. Chci, aby mí žáci byli ve škole spokojení, učili se a naučili se. Chci, aby mé děti chodily do školy bez křečí a aby se učily a naučily jak svět funguje. Většinu toho, co vím, co dovedu, čím jsem, to jsem vyčetl z knížek, které jsem se s rodiči naučil číst ještě v předškolním věku a zbytek získal v ZUŠce, cestováním, studiem a prací v dospělém věku. Považuji můj čas strávený v lavicích základní a střední školy za čas krutě promarněný, který by býval mohl být naplněn poznáváním, objevováním a tvůrčí prací, otázkami a odpovědmi pod dohledem charismatických a laskavých lidí, znalými světa, svého řemesla a dětí. Nebyl. Přesto si myslím, že škola má mocný potenciál změnit život člověka k lepšímu a často ho mění. K horšímu. Měl bych chtít, aby mé děti prošly tou samou třináctiletou šedí, protože jsem to zvládl já? Proč?

Dějepis v angličtině? Firmy tlačí na lepší výuku jazyků

Vedení gymnázia v Mladé Boleslavi by rádo zavedlo výuku některých vybraných předmětů v angličtině, byl by to významný posun ve výuce cizích jazyků, jejichž znalost dnes požadují velké firmy téměř u všech nabízených pozic. Státních středních škol s dvoujazyčnou výukou přibývá, stále jsou ale spíš výjimečné. Na kvalitnější výuku jazyků tlačí středočeské firmy. Reportáž přináší MF DNES.

„Zlatý Ámos“ Lukáš Lis: Na učitele se lidé už dívají lépe než před lety

„Já nikomu do hlavy nevidím. Ale když budu mluvit za sebe, tak učitel, kterého učit nebaví, by tu práci dělat neměl. Nic mu to pak nedává a co si budeme povídat, na nějaké velké zbohatnutí to také není. Nechápu učitele, které to nebaví. Navíc děti to hrozně rychle vycítí a také to dají najevo. Kdyby mě to nebavilo, určitě bych tady neseděl, byl bych pro svoje žáky jeden z těch učitelů, na které se nadává,“ říká Lukáš Lis v rozhovoru pro MF DNES.

Petr Chaluš: Co se nedočteme ve volebních programech o tématu školství

„Mohlo by se vzdělávání stát tématem voleb, rovnocenným ostatním tématům? Nabízím zdarma všem politickým stranám několik hesel,“ píše Petr Chaluš v Deníku referendum.

Záznam „Kulatého stolu“: Vznik neveřejných škol je jen jedním ze symptomů problémů veřejného školství

„Přistup ministerstva, které se snaží omezit neveřejné školy, je velmi pokrytecký, protože na druhé straně nechává volný průběh diferenciaci veřejných škol, kde vznikají specializované třídy a školy pro „chytré, zdravé a bohaté“ v rámci veřejného školství, a to včetně služeb za úplatu, kde jde často o srovnatelné částky, jaké platí rodiče jako školné v neveřejných školách. Jde ale o mnohem větší počty dětí,“ řekla Jana Straková v diskusi „Kulatý stůl SKAV a EDUin“ na téma „Proč rodiče zakládají nové školy, místo aby své děti umístili do té nejbližší?“. EDUin zveřejnil zápis a záznam diskuse. Přinášíme výběr hlavních myšlenek.

Bořivoj Brdička: Zuckerbergrův Manifest

Poměrně důležitý vzkaz poslal nedávno zakladatel a majitel Facebooku (dále FB) Mark Zuckerberg svým poddaným. Někteří komentátoři se domnívají, že je reakcí na zvolení Donalda Trumpa, na němž měla tato sociální síť svůj podíl. Vzkazuje v něm, kam se bude snažit nasměrovat další vývoj FB, a naznačuje, jak toho chce dosáhnout. Cituji: „V době, jako je tato, je tou nejdůležitější věcí, kterou my na Facebooku můžeme udělat, vytvoření takové sociální infrastruktury, která dá lidem možnost vybudovat všem prospěšnou globální komunitu.“

Žáci základních škol se zúčastnili klání o nejlepšího vypravěče

V pražském divadle Minor proběhlo 27. března finále prvního ročníku soutěže propojující svět moderních technologií, mluveného slova a knih, Vypravuj! aneb Klání vypravěčů. Jednotlivci i kolektivy ze základních škol se zapojili do soutěže o nejlepšího vypravěče. Na videu měli za úkol převyprávět jakoukoli přečtenou knihu. V porotě finále soutěže pořádané nakladatelstvími Albatros, Fragment a Klubem mladých čtenářů pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zasedli například herci Jiří Lábus a Martin Dejdar.

Magická role vzdělání. I pouhé vyučení prudce zvedá zaměstnanost Romů

V části sociálně vyloučených lokalit pracuje většina obyvatel, byť třeba jen na brigádách, zatímco v jiných nemá práci téměř nikdo. Hodně záleží na vzdělání zdejších obyvatel, ale třeba také na tom, zda do lokality jezdí autobus. Faktory, jež ovlivňují pracovní aktivitu obyvatel, často Romů, znázorňuje nový interaktivní přehled organizace Odlišnost. Informuje server iDNES.cz.

Medaili MŠMT získalo 44 vynikajících pedagogů

Medaili MŠMT, nejvyšší ocenění v oblasti školství, dnes z rukou ministryně školství Kateřiny Valachové převzalo 44 vynikajících pedagogů a pedagožek. Na Den učitelů udělila ministryně Valachová také Plaketu Františky Plamínkové. Toto symbolické ocenění obdržela in memoriam učitelka Ludmila Vernerová. MŠMT tuto plaketu udělilo jako výraz odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Soud vyhověl žalobě učitelky obviněné ze sexuálního zneužívaní dětí, výpověď je neplatná

Olomoucký okresní soud dnes vyhověl žalobě učitelky Vandy Fabianové, kterou podala na Základní školu v Tršicích na Olomoucku, soudkyně označila její výpověď ze školy za neplatnou. Pracovní poměr s ní vedení školy ukončilo loni po pobytu na škole v přírodě. Důvodem výpovědi bylo mimo jiné to, že údajně zneužívala prvňáčky, když dohlížela na hygienu jejich intimních partií. Podle soudu se zneužívání neprokázalo a učitelka dohledem žádné předpisy neporušila. Informuje ČTK.

Jiří Karen: Inkluze aneb hněv uštvaných zvířátek

„Z vlastní praxe můžu potvrdit, že vztah učitelů vůči inkluzi je drtivě a skoro konsenzuálně negativní. Proč tomu tak je?,“ ptá se Jiří Karen v textu pro Deník referendum, ve kterém se vrací ke dvěma nedávným průzkumům na téma inkluze.

Tomáš Feřtek: Ministerstvo si neví rady s množstvím škol, které zakládají rodiče nespokojení s běžnými základkami

„Prakticky pro všechny „rodičovské školy“ je typické, že zásadně mění to, na co jsou ze škol zvyklí dnešní dospělí... To hlavní ale spočívá ve změně role učitele a žáka. Ono přejmenování na průvodce není jen formální. Dospělý tu opravdu funguje spíš jako přítomná pomoc a podpora, ne jako hlavní zdroj informací a pokynů. Jde o způsob výuky oproti běžným zvyklostem velmi individualizovaný a postavený na samostatnosti dítěte. Tady není základem obsahu vzdělávání ctnost poslechnout učitele, ale znát sám sebe, umět se rozhodovat v klíčových životních situacích,“ píše Tomáš Feřtek v Lidových novinách.

Ministryně Kateřina Valachová ke Dni učitelů

Vážené a milé paní učitelky, páni učitelé, přeji Vám hezký dnešní svátek. Je to 425 let od narození Jana Amose Komenského, ale vlastně se toho tolik nezměnilo. Učitel je pro žáka nepostradatelný, aby byl úspěšný ve škole i v životě. Děti chtějí, aby je učení bavilo.

Týden otevřeného vzdělávání nabízí zdarma seminář o digitální stopě nebo nahlédnutí do nitra Wikipedie

V posledním březnovém týdnu proběhne šestý ročník Týdne otevřeného vzdělávání, jehož cílem je upozornit na zajímavé otevřené vzdělávací zdroje. V Česku se do něj zapojí i Aliance pro otevřené vzdělávání, Metodický portál RVP či Wikimedia ČR. Týden otevřeného vzdělávání je mezinárodní událostí, která se poprvé konala v roce 2012 a i letos proběhne celosvětově.

On-line seminář 29. 3. 2017: Je naše digitální stopa ještě naše?

Lektor Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D. v rámci webináře zhodnotí přínos, výhody či nevýhody otevřeného vzdělávání. Webinář je součástí Týdne otevřeného vzdělávání 2017.

Jiří Žáček sám sobě džihádistou, aneb „K čemu jsou na světě dospělí“

Zajímavým odhalením se ke sporu o básničku Jiřího Žáčka „K čemu jsou holky na světě“ vrací reportérka týdeníku Respekt Silvie Lauder. Žáček označil kritiky své básničky za „genderové džihádistky“, přitom ji před 14 lety sám pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“. No, upravil – básničku prostě přepsal a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta „K čemu jsou dospělí na světě“.

Být učitelem by nemělo být celoživotním povoláním. Přiveďme lidi z praxe, vyzývá Feřtek

„Předchozí vedení ministerstva nastavilo podmínky tak, že mi ředitelé říkají: ‚Dříve jsem řešil kvalitu učitele a k tomu mě zajímalo, jaký má diplom. Dnes už řeším jen ten papír.‘,“ říká Tomáš Feřtek v diskusi na stanici Českého rozhlasu Plus. Tématem byl nedostatek učitelů.

Žáci rozjeli web pro hlášení šikany. Ihned přišly desítky registrací

Lhostejnost mlčící většiny, která ve školních kolektivech přihlíží případům šikany, by měl prolomit projekt Nenech to být, s nímž přišli studenti brněnského gymnázia Vídeňská. Děti mohou prostřednictvím nového webu anonymně nahlásit, že se v jejich škole někdo „necítí dobře“, na konkrétního agresora však „nežalují“. Jejich podnět automaticky dostává odborník z příslušné školy, který s kolektivem pracuje. Informuje server iDNES.cz.

Nové financování dolehne na církevní a soukromé školy

Veřejné školy čeká velká změna. Nebudou už dostávat peníze podle dosavadního systému – tedy podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Změnu už podepsal i prezident Miloš Zeman. Výjimkou jsou ovšem církevní a soukromé školy. Ty budou dostávat peníze podle současného klíče – tedy „na hlavu“. A to je podle expertů na vzdělávání značně znevýhodní. „Dále se rozevřou nůžky mezi veřejnými a soukromými plus církevními školami,“ míní Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Střední školy budou muset zveřejnit výsledky nejhoršího přijatého žáka, ukáže se tak jejich kvalita

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to řekla ministryně školství Kateřina Valachová. Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Pořad připomíná ČTK.

Ivana Málková píše otevřený dopis ministryni školství: Zákaz soukromých škol

„První inovativní školy v ČR vznikly před 27 lety. Škola Hrou, kterou jsem dvacet let spoluvytvářela a vedla, byla jedna z nich. Nejstarším absolventům je přes třicet let, stávají se rodiči a mnozí z nich chtějí pro své děti podobnou školu, jakou sami navštěvovali. A takových na školním trhu moc není. Zvyšující se množství žadatelů vnímám jako jasné vyjádření nespokojenosti části rodičů s nabídkou škol stávajících. Znám skupiny rodičů, kteří se snažili vést dialog s vedením školy v místě, kde žijí. Někteří našli prostor pro spolupráci a stávající prostředí společně kultivují, jiní neuspěli. To je vedlo k potřebě založit školu vlastní,“ píše spoluzakladatelka první polistopadové české soukromé ZŠ Ivana Málková v otevřeném dopise ministryni školství.

Dobrá zpráva pro firmy: V maturitních oborech je nejvíce studentů v historii a roste především zájem o techniku

Přestože si zaměstnavatelé stále stěžují, že nemohou sehnat technicky vzdělané pracovníky, studentů v technicky zaměřených oborech s maturitou i výučním listem přibývá. "Je to dobrá zpráva pro zaměstnavatele. Oproti minulému roku se více žáků hlásí do oborů ze skupin Elektrotechnika a Strojírenství. Roste také zájem o obory týkající se služeb," řekla Hospodářským novinám Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání, který tyto statistiky zpracovává.

Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních

Ministerstvo školství zveřejňuje metodický materiál k nastavení pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s poruchou autistíckého spektra ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví a nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou či školským zařízením.

Pro VOŠ je z evropských fondů připraveno 250 milionů korun

Ministerstvo školství připravilo výzvu, ze které vyšší odborné školy mohou v termínu od 4. dubna do 31. srpna 2017 získat až 250 milionů korun. Podpořeny budou projekty z ekonomické, humanitní, technické, zdravotní a pedagogické oblasti.

Kladivo, rašple, pila a další nářadí. To jsou hračky dětí fyzikální mateřské školy ve Vrchlabí

Jsou jim teprve čtyři roky a už se učí základům fyziky. A to pod vedením bývalého fyzikáře Jaroše Stříbrného, který nyní v mateřské škole Komenského ve Vrchlabí působí jako školní asistent. Děti díky vrchlabské automobilce mají dvě dílny plné nářadí, se kterým pracují. Účastní se také fyzikální olympiády, ze které si už přivezli tři poháry. Reportáž přináší Český rozhlas.

Ředitel ZUŠ Jiří Stárek: Strašně málo důvěřujeme dětem, že mají schopnost být odpovědné a poctivé

„Myslím, že klíčoví jsou v tomto ředitelé. Ti mají tu moc i odpovědnost nastavovat priority, cíle a vize školy. Ve chvíli, kdy je pro ředitele tím nejpodstatnějším úspěch žáka v soutěži, či skvěle odehrané divadelní představení, chudák učitel s tím mnoho dělat nemůže. Školy tak často fungují spíše jako výkladní skříně pro ty nejnadanější, v horším případě jako umělecké agentury. Má drobná obava o základní umělecké vzdělávání spočívá v tom, že kolem sebe vidím až příliš mnoho takových ředitelů – snaživců,“ říká v rozhovoru pro server cosiv.cz ředitel Základní umělecké školy Hostivař Jiří Stárek.

Schopnost rozpoznat „fake news“ bude zkoumat nový model testů PISA

Andreas Schleicher, ředitel odboru vzdělávání OECD, vysvětluje pro BBC, proč a jak by měly školy učit žáky rozpoznávat falešné zprávy, tzv. fake news. Uvádí, že měření globální kompetence bude součástí dalších mezinárodních testů PISA.

Brno získalo dotaci 50 milionů korun na projekt prevence školní neúspěšnosti

„Cílem projektu je plošná podpora základního vzdělávání ve městě Brně. Součástí projektových aktivit je podpora doučování na základních školách po dobu realizace projektu, které bude probíhat na zapojených školách a v partnerských organizacích. Další aktivitou je podpora kariérového poradenství s cílem smysluplné volby povolání, pomoc školním poradenským pracovištím nebo podpora práce s rodiči na školách s vysokým počtem znevýhodněných žáků,“ uvádí k projektu první náměstek primátora Petr Hladík. Ministerstvo školství doporučilo k realizaci brněnský projekt „Prevence školní neúspěšnosti na základních školách ve městě Brně“.

Stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2016 - Mgr. Libor Votoček za šíření pavědeckého kreacionismu, zejména mezi školní mládeží

Český klub skeptiků udělil anticenu Stříbrný Bludný balvan Liboru Votočkovi, který prostřednictvím výstavy GENESIS EXPO šíří mezi školní mládeží kreacionismus. „Dvě otázky pro Českou školní inspekci: Pokud škola doporučí žákům návštěvu takové výstavy či dokonce ji využije v rámci výuky, poruší tím školský zákon? Má v tom případě škola rozvázat s příslušným pedagogem pracovní poměr? Zlí skeptici tipují: dvakrát ano,“ píše klub skeptiků ve své zprávě o udílení anticen.

Lesk a bída života s Instagramem. Když je počet "lajků" důležitější než skutečný svět

Patnáctiletá Annegien z Utrechtu má na svém účtu na Instagramu 672 tisíc fanoušků. Aby si je udržela, musí jim pravidelně nabízet nové fotografie. Kolik má "lajků", ji zajímá více než reálný svět. Její úspěch na sociálních sítích však ostře kontrastuje s jejím soukromím, v němž je samotářka, téměř bez přátel. Jak mladou teenagerku pohltila sociální síť, ukazuje dokument režisérky Mirjam Marksové Holka z Instagramu (The Girl of 672K), který je k vidění v rámci festivalu Jeden svět. Připomíná server Aktuálně.cz.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety. Reportáž přináší Deník.cz.

Rozvoj matematické gramotnosti jako závazek pro učitele všech oborů

Podle australského kurikula nastává většina výuky matematických dovedností přímo při hodinách matematiky. Být matematicky gramotný znamená ovšem víc než jen aplikovat v matematice rutinní postupy. Žáci potřebují poznat, že matematika se neustále využívá mimo hodiny matematiky a že matematicky gramotní lidé používají obecné matematické dovednosti v široké škále známých a neznámých situací. Článek přináší březnové číslo Zpravodaje NÚV.

Značná část dětí z lesních školek pokračuje v alternativních školách

Učitelé si u nich pochvalují jejich samostatnost, nebojácnost, schopnost komunikace, umění samostatně řešit problémy. Nemají žádný znatelný handicap oproti dětem z běžných MŠ, snad jen menší trpělivost vydržet dlouhodobě sedět v klidu na místě,“ říká o dětech z lesních školek ředitel pražské lesní školky Dan Pikálek v reportáži serveru Novinky.cz.

Korunku 24. Zlatého Ámose získal Lukáš Lis

Česká republika má nového nejoblíbenějšího učitele. 24. korunku Zlatého Ámose z rukou ministryně školství Kateřiny Valachové převzal Lukáš Lis ze Základní školy Soběslav. Ten také vyhrál titul Ámos sympaťák, jehož hlasování poprvé organizoval dětský kanál České televize. Do letošního ročníku přihlásili žáci 78 oblíbených pedagogů, což je rekord v historii celé ankety.

Děti jsou stále agresivnější. Rodiče můžou všechno, my nic, míní učitelka

„V mnoha případech se k nám rodiče chovají tržně: já jsem tu pánem, já si platím školné – a vy budete, paní učitelko, poslouchat mé dítě a opovažte se na něj zamračit nebo mu něco vytknout!,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodina Dnes učitelka mateřské školy Iva Nekvasilová. V hlavním článku magazínu dostává slovo i učitelka základní školy Ivana Krumplová. Obě mluví o problémech školství, současných dětech, rodičích i učitelích.

Kontrola školní inspekce

Britská školní inspekce, Ofsted, je pod sílícím tlakem, aby prokázala, že výsledky školních inspekcí jsou nezaujaté a objektivní. V kuloárech koluje přesvědčení, že výsledky inspekce záleží převážně na tom, který z inspektorů přijede – a množí se historky o strašidelných kontrolách, ve kterých prostě nelze obstát. Inspekce proto představila vůbec první studii zabývající se hodnověrností výsledků inspekcí. Informuje server scio.cz.

Nemyslím si, že všechny děti patří do běžných škol, říká speciální pedagog

„Každý speciální pedagog, který touží po segregovaném školství, je špatný speciální pedagog. Musíme si ale uvědomit, že inkluze má své limity, které jsou dány dětmi, úrovní jejich myšlení a chování. Nemyslím si, že všechny děti patří do běžných škol, jak razí mnohé neziskovky. Vidím to dnes a denně, když děti selhávají na základních školách, učitelé nevědí, co si počít, protože jim extrémně zlobivé děti rozvracejí výuku. Pak těžko můžou učitelé odvádět smysluplnou práci a naplňovat vzdělávací program,” říká speciální pedagog Jiří Pilař v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Přinášíme také reakci ministerstva školství na rozhovor.

Vyšel třetí newsletter projektu SRP

NIDV vydává v pořadí už třetí newsletter projektu Strategické řízení a plánování ve školách v územích (SRP). Experti projektu na čtyřech stránkách shrnuli nedávné konference nebo problematiku šablon pro SŠ a VOŠ.

Soutěž DANIEL - holocaust očima žáků a studentů

Soutěž věnovaná problematice holocaustu a rasismu, kterou vyhlašuje MŠMT a garanci nad ní má Národní institut pro další vzdělávání (NIDV), se každoročně koná u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a prevence zločinů proti lidskosti. Z toho vychází i letošní soutěžní téma – Holocaust a jeho reflexe, současné rasové problémy a problematika soužití různých etnik v ČR. Záměrem soutěže je oslovit žáky 8. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií (mladší kategorie) a studenty všech typů SŠ (starší kategorie).

Průzkum: Jaké jsou skutečné postoje veřejnosti k inkluzi

EDUin, s podporou Nadace Albatros a ve spolupráci s Josefem Šlerkou ze společnosti Socialbakers a Danielem Prokopem ze společnosti Median, připravili výzkum na téma postojů veřejnosti k tématu inkluze ve vzdělávání. Výsledkem je zejména zjištění vyhraněnosti v názorech na inkluzi a odhalení skrytých důvodů, jež respondenti zastávají. Součástí je doplnění postojů respondentů o detailní sociodemografickou charakteristiku.

Kojenecké ústavy měly skončit, ale vláda se na jejich zrušení opět neshodla

Patnáct let už se hovoří o tom, že by Česko nemělo posílat novorozence do kojeneckých ústavů a měli by o ně pečovat přechodní pěstouni. Česko je jednou z posledních evropských zemí, kde je ještě možné umístit dítě mladší než tři roky do ústavu. Přesto se ve středu vláda na reformě péče o děti opět neshodla. Informují Hospodářské noviny.

„Pedagogická komora“ píše politickým stranám a žádá je o doplnění volebních programů

Radek Sárközi oslovil za skupinu pedagogů, kteří usilují o vznik Pedagogické komory, politické strany. Žádá je, aby do svých volebních programů doplnily body zásadní pro budoucnost českého školství. Přinášíme text dopisu v plném znění.

Ředitelka školky: Některé děti nechtějí domů, protože ve školce je řád, jistota

„Chtěla bych se dožít času, kdy by bylo dvacet dětí ve třídě a v každé třídě asistent pedagoga bez ohledu na to, zda máme tisíce různých potřebných doporučení a razítek. A mít čas na naše děti. Nepropásnout jejich dětství.,“ říká v rozhovoru pro Zlínský deník Ivana Pilátová, která 25 let vede školku v Malenovicích.

V Ústeckém kraji přibývá domácích školáků. Školy na to ale většinou nejsou připraveny

Domácí vzdělávání dětí v Česku je na vzestupu. Dětí, které si nesedají každý den do školní lavice, ale učí se doma, přibývá. Od loňského roku už musí podle novely zákona všechny školy zajistit zázemí pro školáky z prvního, ale i druhého stupně, které rodiče učí doma. Taková jsou pravidla, ale praxe je trochu rozdílná. V Ústeckém kraji například není žádná škola, která by měla větší zkušenosti s dětmi z domácího vzdělávání. Reportáž přináší Český rozhlas.

Veletrh žákovských fiktivních firem dnes a zítra v Praze

23. ročník mezinárodního veletrhu fiktivních firem odstartoval v Křižíkově pavilonu B na pražském Výstavišti. Veřejnosti se žákovské firmy a jejich pedagogové představí ve čtvrtek 23. března od 9.00 do 16.00 a v pátek 24. března od 9.00 do 13.00. Návštěvníci veletrhu si u studentů středních škol mohou objednat zboží nebo službu a vyzkoušet si fiktivní obdchodování v praxi.

Ekonomická olympiáda pro střední školy – uzávěrka přihlášek 27. března

Ekonomická olympiáda (EO) je nově pořádaná celorepubliková soutěž ve znalostech z ekonomie a z financí, která je určena studentům středních škol. Soutěžní úlohy a koncepci Ekonomické olympiády spoluvytváří ekonomové a odborníci z Institutu ekonomického vzdělávání (INEV), České národní banky (ČNB) a Vysoké školy ekonomické (VŠE).

Den učitelů němčiny

Letošní Den učitelů němčiny – Deutschlehrertag – se uskuteční v sobotu 25. března 2017 od 9.15 do 16.30 hodin v ZŠ J. Gutha-Jarkovského, Klimentská 38, Praha 1.

Julie Chytilová: Lidé s nižším vzděláním si příliš nemyslí, že by měli dětem vštěpovat nesobecké chování

Ekonomka Julie Chytilová zkoumá i to, proč jsou některé děti sobečtější. Podle ní obecně platí, že malé děti jsou hodně sobecké a s tím, jak rostou, stávají se vlivem prostředí a výchovy štědřejšími. Jak ale Chytilová zjistila, u dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí štědrost s přibývajícím věkem tolik nerostla. Informují Lidové noviny.

Česká rada děti a mládeže: Nová úprava veřejné prospěšnosti zastarala a není už ani prospěšná

"Jako neodůvodněnou byrokratickou zátěž vnímá Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) chystanou podobu zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Z tohoto důvodu píše ČRDM společně s dalšími významnými neziskovými organizacemi dopis premiérovi a vicepremiérům," píše ČRDM v tiskové zprávě k zítřejšímu projednávání návrhu zákona. Přinášíme tiskovou zprávu ČRDM i otevřený dopis neziskových organizací premiérovi.

Které neziskové organizace opravdu dělají pro společnost něco dobrého? To by měl podle nového zákona posuzovat soud.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce, aby stát mohl určit, které organizace přispívají k „obecnému blahu". Takové společnosti by získaly status veřejné prospěšnosti a z něj vyplývající daňové zvýhodnění i jednodušší přístup k dotacím. Návrh zákona již zítra bude projednávat ústavněprávní výbor. Místopředseda Strany zelených Michal Berg označuje návrh za „nepřiměřenou šikanu“. Informuje Deník.cz.

Čeští žáci i s málem matiky ve světě obstáli

K poměru mezi počtem hodin matematiky a přírodních věd a úspěšností žáků v mezinárodním šetření TIMSS se vrací deník Právo. Připomíná, že čeští žáci mají silně podprůměrný počet hodin matematiky a přírodních věd, ale dosahují průměrných výsledků.

Rodiče bojují za vznik alternativní školy, ministerstvo je ovšem proti

Individuální plán výuky sestavený školákem, který mu umožní rozvíjet tu oblast, která ho baví. Takzvaní průvodci místo učitelů. I to jsou principy výuky ve Scio škole, která jako první v Moravskoslezském kraji měla vzniknout ve Frýdku-Místku. Ministerstvo ji ovšem zamítlo, podobně jako desítky dalších žádostí o zřízení soukromých škol v republice. Informuje server iDNES,cz.

Prvňáčci v Nymburce si mohou zvolit domácí školu

V září se v Nymburce otevře první domácí malotřídka. Rodiče dětí, které dosud navštěvovaly alternativní Lesní školku Cílek, stáli u zrodu myšlenky zajistit pro ně navazující individuální vzdělávání. Společně s pedagogy vytvořili koncept koordinovaného domácího vzdělávání, k němuž se nyní přidávají také ostatní rodiče. Reportáž přináší Nymburský deník.

Zájem žáků o technicky zaměřené obory roste. NÚV zveřejňuje nejnovější data k vývoji vzdělanostní a oborové struktury.

Trend většího zájmu o technicky zaměřené obory pokračuje. Podíl těch, co se hlásí k maturitnímu studiu na odborných školách, vzrostl na 37 %, což je nejvíce za posledních 20 let. Celkový podíl nově přijatých žáků v oborech s maturitou tak dosahuje téměř 70 %. NÚV zveřejňuje nejnovější data k vývoji vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR.

Ministerstvo reaguje na nedostatek kvalitních pedagogů: Vysoké školy vzdělávající učitele si rozdělí 70 milionů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo Výzvu k předkládání projektů v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studijních programů zaměřených na přípravu pedagogických pracovníků. Tato výzva s finanční alokací 70 milionů korun je jedním z opatření, kterým ministerstvo reaguje na přetrvávající nedostatek kvalitních pedagogů ve vzdělávacím systému České republiky.

Absolventy IT a technických oborů loví firmy už na školách. Absloventi filozofie se často musí spokojit s nižší pozicí v administrativě

Letošní absolventi mohou být podstatně vybíravější než jejich starší spolužáci, kteří končili studium před dvěma nebo třemi lety. Nezaměstnanost čerstvých absolventů vysokých škol je takřka nulová. Dlouhodobě nezaměstnáni ale nezůstávají ani středoškoláci. „Počet volných pracovních míst odhadujeme na 180 tisíc, z toho je čtvrtina určena čerstvým absolventům. Ve srovnání s předchozími lety jde o obrovský nárůst,“ říká v reportáži Lidových novin analytik Jobs.cz Tomáš Dombrovský.

„Nejpřísnější škola v Británii“ sází na disciplinu a tradiční způsob vyučování. Věříme, že učitel toho ví víc než děti, říká ředitelka.

Výjimečnou pověst vydobyl Komunitní škole Michaela v Brentu, v severním Londýně, důraz na disciplínu a ředitelka Katharina Birbalsingh, kterou deník Sunday Times označil jako „nejpřísnější učitelku Británie“. Podle ředitelky je druhou velkou odlišností její školy tradiční styl vyučování. „Máme učitele, který stojí vpředu a poskytuje vědění. Věříme, že učitel toho ví víc než děti. Většina učitelů v Británii tomu nevěří. Myslí si, že děti i učitelé znají převážně stejné věci, a proto má učitel děti pouze vést, a ne je učit.“ Překlad textu z deníku The Guardian přináší nové číslo Zpravodaje NÚV.

On-line seminář 23. března: Hodnocení studentských prací v online prostředí

Lektor Martin Vonášek účastníkům setkání v rámci problematiky hodnocení studentských prací v online prostředí předvede, jak získat od žáků odpovědi na konkrétní otázky online, jak je vyhodnotit či jak distribuovat zpětnou vazbu.

"Pokračujte, dejte mu elektrošok." Poláci oživili Milgramův experiment, který zkoumá poslušnost na vzorku „učitelů“ a „žáků“

"V životě pro mě bylo nejdůležitější poslouchat rozkazy," psal ve svých pamětech jeden ze strůjců holocaustu Adolf Eichmann. Tato slova se v 60. letech minulého století snažil pochopit americký psycholog Stanley Milgram pomocí proslulého experimentu, který zkoumal poslušnost k autoritě. Lidé tu dostali za úkol dávat jiným subjektům elektrické šoky - a většina poslechla. Variaci experimentu nyní provedli také vědci v Polsku, poprvé ve Střední Evropě. Informuje server Aktuálně.cz.

Stanovisko České školní inspekce k poskytování poradenských služeb dětem-cizincům a žákům-cizincům

České školní inspekci jsou známy problémy školských poradenských zařízení spojené s tím, že v současné době nejsou obecně a jednoznačně vymezeny diagnostické nástroje pro vyšetření dětí-cizinců nebo žáků-cizinců. Dále je Česká školní inspekce obeznámena s tím, že v současné době školská poradenská zařízení nedisponují dostatečnými službami tlumočníků.

Na obědy pro děti z chudých rodin jdou další miliony. Školákům se lepší prospěch i docházka

Školní oběd si díky dárcům může v Česku dopřát už deset tisíc dětí. Pomáhají kraje, školy i neziskové organizace. Zřejmě ještě větší je ale stále počet rodin, které na stravování svých potomků v jídelně nemají peníze. Ministerstva školství a práce proto vyčlenila na jejich podporu další desítky milionů korun. Informuje Česká televize.

Plán počítá se zákazem posílat děti do ústavů, projedná ho vláda

Se zákazem posílat malé děti do ústavu, stanovením maximální kapacity dětského domova či sjednocením péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce počítá návrh plánu opatření, který ve středu projedná vláda. Kabinet se k dokumentu se seznamem úkolů do roku 2020 vrací po čtvrt roce, v prosinci jednání přerušil. Podle materiálu, který připravilo ministerstvo práce, by se finance měly z ústavů přesunout do prevence a služeb pro rodiny. Informuje ČTK.

Přivítejte jaro s novou knihou – poštovné je zdarma!

Přivítejte jaro s novou knihou nebo i dvěma! Na e-shopu albatrosmedia.cz teď máte od 20. do 26. března možnost nákupu s poštovným zdarma.

Robert Břešťan: Jak stát platí neziskové organizace? V roce 2015 rozdal 16,5 miliardy korun. Největšími příjemci jsou fotbalisté

Podle prezidenta Miloše Zemana jsou neziskové organizace „pijavicemi na státním rozpočtu“. Na vlně kritiky neziskového sektoru či „politických neziskovek“ se vezou i další čeští politici. Robert Břešťan přnáší pro server HlídacíPes.org nový přehled toho, kam skutečně veřejné finance na neziskový sektor v České republice směřují. Přinášíme nekrácený text.

Reakce ministerstva školství na kritiku ředitele gymnázia Jiřího Hermana

Česká škola zjišťovala, jak ministerstvo školství vnímá kritiku ředitele gymnázia Jiřího Hermana. Ten mimo jiné tvrdí, že ministryně školství Kateřina Valachová lže, když říká, že náběh povinné maturity z matematiky projednala se všemi školskými asociacemi a že všechny souhlasily. Herman se odvolává na prohlášení asociace CZESHA, které doporučuje jednotný náběh povinné maturity. Ministerstvo reaguje upozorněním na vystoupení předsedy CZESHA Jiřího Zajíčka na tiskové konferenci, kde plány ministerstva podpořil.

Genderové stereotypy jako významný problém českého školství

„Záleží na tom, jak škola, rodina a okolí naučí děti přistupovat ke stereotypům, zda jsou vedeny a vychovány k samostatnosti, individualitě a zpochybňování stereotypního pohledu na svět. Bohužel si myslím, že to tak často není. Jde o významný problém českého školství, který pak má negativní dopad i na vnímání rolí žen a mužů ve společnosti,“ upozorňuje Lada Wichterlová ze společnosti Gender Studies v reportáži magazínu Ona Dnes na téma stereotypního posuzování rolí matek a otců.

Marek Švehla: Sčítat, nebo nesčítat Romy?

„Když se v devadesátých letech objevily první kritiky příliš vysokého zastoupení romských žáků ve zvláštních školách nebo kritika častého odebírání dětí z romských rodin, úřady odpovídaly, že pro taková tvrzení chybějí důkazy, protože počítání Romů by bylo rasismem. Obvykle šlo o oblíbenou formulku lidí, kteří se stavěli k problémům s etnickým laděním lhostejně a nechtěli se zabývat tím, zda ve školské nebo sociální politice opravdu nedochází k rasistické diskriminaci. Ivan Langr je ale reprezentantem Zelených, kteří si na vstřícnosti k potřebám romských spoluobčanů zakládají. V čem je tedy problém?,“ vrací se v týdeníku Respekt Marek Švehla k tématu, které nedávno razantně otevřel náměstek libereckého primátora Ivan Langr.

Průzkum: Polovina zájemců o studium pedagogických fakult nechce učit. Odrazují je platy učitelů

Nízké platy i malá prestiž učitelského povolání. To jsou důvody, proč studenti maturitních oborů nechtějí na pedagogické fakulty. Ukázal to průzkum pro Univerzitu Karlovu. Informuje Český rozhlas.

Školákem ve válečných letech

Výstava „Školákem ve válečných letech“ je výsledkem badatelské práce 15 skvělých žákovských a studentských týmů a jejich učitelů ze škol z celé České republiky. Vzešla ze společného projektu Památníku Terezín, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, Institutu Terezínské iniciativy a NIDV.

Česká studentka se dostala na Stanford, povede se to jednou za deset let

Na Stanfordovu univerzitu se Čech dostane zhruba jednou za deset let. Osmnáctileté Barboře Davidové se to letos povedlo. A to i díky jejím zájmům. V Barmě učila mladé dívky angličtinu, pomáhá s charitativními akcemi, věnuje se skialpinismu a zdolává ledovce. Kromě oblíbené fyziky a matematiky se rovněž vzdělává i v historii a dalších oborech. Mluví hned čtyřmi světovými jazyky. Informuje server Aktuálně.cz.

Dabing nebo titulky? Češi žijí v jazykové bublině, kde je vše nadabováno. Znalost cizího jazyka podceňují

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová chce prosadit, aby od příštího roku veřejnoprávní televize provozovala duální vysílání, ke kterému by mělo přístup až 60 procent českých domácností. Diváci by si tak při sledování zahraničních programů České televize mohli vybrat, zda se chtějí na pořad dívat v původním znění s titulky, nebo s českým dabingem. Pekarová Adamová doufá, že duální vysílání Čechům pomůže zlepšit angličtinu. Informuje server Aktuálně.cz.

Česku chybí technici. Jediný nástroj, který mladí umí použít, je Google, míní Dědek

V Česku schází technici, ať už v oblasti mechaniky, nebo elektroniky. Bez techniky sice neumíme žít, ale ubývá těch, kteří tomu rozumí. V pořadu 90' ČT24 to řekl podnikatel a spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek. Pro věc neumí nadchnout ve škole, ale ani v rodině. Podle Dědka jediný nástroj, který umí mladá generace použít, a to ještě ne moc dobře, je Google.

Soutěž samostatných odborných prací

Národní ústav pro vzdělávání vyhlašuje ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR soutěž samostatných odborných prací (SOP), která se letos koná po šesté. Školy mohou přihlásit do soutěže nejlepší práce žáků těch učebních oborů, které mají SOP v jednotném zadání. Žáci, jejichž práce se umístí na prvním až třetím místě, získají na podzim 2017 také ocenění Hospodářské komory ČR.

Publikuj, nebo zemři! „Anebo to zklidni,“ říká hnutí pomalých profesorů

Iniciativa slow fashion v módě nebo ve stravování zažila svůj největší boom skoro před 15 lety. Vloni dvě kanadské profesorky otevřely debatu o pomalém hnutí i v akademickém prostředí. Podle nich metoda „slow professor“ nabízí cestu, jak na univerzitách zachovat prostor pro hluboké kritické myšlení. Téma připomíná Radio Wave.

Příběhy našich sousedů připomínají historii

Příběhy našich sousedů. To je projekt, díky němuž si současné děti prostřednictvím příběhů konkrétních lidí připomínají nedávnou historii. Letos se do něj v Mladé Boleslavi zapojilo 67 žáků, kteří připomněli životy čtrnácti Boleslaváků.

Zbyněk Petráček: Škola jako vizitka obce

„V roce královny Marie Terezie se školství dostává do popředí – právě ona prosadila povinné vzdělání. Od ní pak vedla přímá cesta ke škole prakticky v každé obci. Proto i dnes může prakticky každá obec připomínat své školství, jak k tomu inspiruje Jílové,“ píše o inspirativní výstavě Škola základ života komentátor Lidových novin Zbyněk Petráček.

Patrik Banga: Jsem pro sběr etnických dat ve všech oblastech. Majorita ale nemůže určovat, kdo je Rom

Liberecký náměstek pro sociální oblast Ivan Langr se vzbouřil proti metodice na odhady počtu Romů v jednotlivých krajích, kterou mu poslal Úřád vlády ČR, a jako již poněkolikáté vyvolal bouřlivou diskuzi o tom, zda vůbec odhadovat počet Romů a jakou vhodnou metodu k tomu používat. Server Romea.cz přinesl názor novináře Patrika Bangy. Se souhlasem serveru publikujeme celý text.

ČR se poprvé zapojí do iniciativy na podporu finanční gramotnosti

Česká republika se letos poprvé zapojí do mezinárodní iniciativy Global Money Week, která podporuje finanční gramotnost mladých lidí. V týdnu od 27. března do 2. dubna se v jejím rámci bude ve školách a zájmových organizacích konat série přednášek a workshopů s názvem Uč se, šetři, vydělávej, které dětem nabídnou setkání s odborníky v oblasti financí. ČTK to dnes sdělila mluvčí akce Dana Špicarová.

V Česku chybí tlumočníci do znakového jazyka a pomůcky pro sluchově postižené ve školách

Na jednoho tlumočníka připadá v Česku asi sto čtyřicet klientů. Školy by také potřebovaly peníze na speciální pomůcky pro neslyšící. Na kancelář veřejné ochránkyně práv se loni obrátilo víc než sto lidí s problémem, který se týkal zdravotního postižení. Nejčastější stížnosti byly na nedostek tlumočníků do znakového jazyka. „Potřebovali bychom asi třicetkrát více tlumočníků, než kolik jich je,“ řekla České televizi ombudsmanka Anna Šabatová.

Jiří Herman: Ministryně Valachová ohledně náběhu maturity z matematiky lže

„Státní maturitu z matematiky považuji za zkoušku, která ověřuje spodní hranici základních matematických dovedností. Mně se skoro až příčí používat spojení maturita z matematiky. Nazval bych to spíše zkouškou ze základů, protože ona opravdu testuje naprosto elementární matematické dovednosti, které by měl mít každý absolvent střední školy s maturitním vysvědčením,“ říká v rozhovoru pro studentský on-line deník Stisk ředitel brněnského gymnázia a matematik Jiří Herman.

Vyprávění ve vzdělávání - workshopy pro pedagogy na festivalu STORYSLAM

V rámci festivalu STORYSLAM - Světový den vyprávění, který proběhne 20. března v Praze, se budou konat workshopy pro pedagogy, ale i pro všechny ostatní, kteří mají chuť v sobě objevit vypravěče.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč rodiče zakládají nové školy místo, aby své děti umístili do té nejbližší?

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Co přinášejí tyto školy české společnosti? Co těmto rodičům nevyhovuje na systému veřejných škol? Jací rodiče do takových škol své děti dávají? Jak můžou rodiče ovlivnit kvalitu své školy? Jak vedle sebe mohou fungovat proinkluzivní snahy vedle možnosti zakládat soukromé školy? Jak se vyvíjí situace okolo zakládání nových škol v ČR?

Nabídka NIDV k šablonám mateřským, základním a středním školám

Národní institut pro další vzdělávání nabízí mateřským, základním a středním školám vzdělávací programy, které je možné využít pro realizaci šablon. Některé z těchto programů jsou vhodné na objednání přímo do školy, můžete tak proškolit celý pedagogický sbor nebo jeho část. Nabídka NIDV bude průběžně doplňována o další témata vztahující se k šablonám OP VVV. Na níže uvedených odkazech jsou ke stažení seznamy vzdělávacích programů.

Ministerstvo zamítlo žádost o zřízení 1. zlínské soukromé ZŠ. Zájemci o její otevření se chtějí soudit

„Připravíme rozklad a podáme žalobu k soudu. Jde o nerovný přístup. Rozhodnutí ministerstva odporuje zákonu,“ prohlásil za zřizovatele školy Libor Daňhel. Zlínská škola není jediná, která neuspěla. Odmítnuté školy naznačují, že může jít o politické rozhodnutí. Reportáž přináší MF DNES.

Proč se na učitelství hlásí tolik žen?

Podle posledního přehledu indikátorů ve vzdělávání stoupl poměr žen ve školství v průměru zemí OECD z 61 % v roce 2005 na 65 % v roce 2010 a dále na 68 % v roce 2014. V primárním vzdělávání je převaha učitelek výraznější (82 %) než v sekundárním (63 %). A nepoměr se bude dále prohlubovat, alespoň podle věkové distribuce obou pohlaví. Mezi pedagogy do 30 let je na druhém stupni 70 % žen, zatímco v kategorii 50 plus jich je jen 65 %. Tento trend lze pozorovat ve 22 z 35 zemí s dostupnými daty. Na text OECD Educating blog upozorňuje server scio.cz.

Audit Deníku.cz: Osvědčilo se společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných?

Deník.cz přináší postupně v jednotlivých krajích výsledky rozsáhlé ankety na téma „inkluze“. Zpravodajové Deníku oslovují učitele i lidi mimo školství a z jejich odpovědí mimo jiné konstruují „index kraje“. Například: Společné vzdělávání se osvědčilo podle 52% dotázaných ve Zlínském kraji, v Moravskoslezském kraji bylo kladných odpovědí pouze 31%, v Jihomoravském kraji 64%. V rámci celé republiky pak Deníku vychází 41% kladných odpovědí.

Petra Dočkalová: Zprostředkované učení – téma: NÁSOBILKA

„V současné době se velmi čile diskutuje o výuce matematiky, a to ať mezi rodiči, učiteli, pedagogickými i poradenskými pracovníky. Jak učit matematiku? Která metoda je nejlepší? Je třeba drilu nebo rozvíjet logické myšlení, podporovat tzv. „zdravý selský rozum“? Učit podle metody prof. Hejného, nebo „klasicky“ – jako dřív, či jako „za nás“ – slovy široké rodičovské veřejnosti,“ píše učitelka náchodské základní školy Petra Dočkalová v úvaze o tom, jak učit nejenom násobilku. Se svolením autorky přinášíme celý text.

Kvaternion: Popis Hejného metody panem Motlem svědčí o jejím naprostém nepochopení

„Těžko hledat lepší příklad arogance některých odborných matematiků a fyziků vůči výuce těchto předmětů a jejich didaktice a zároveň ukázku toho, jak zcela nepodložená tato arogance bývá. Popis Hejného metody panem Motlem svědčí o jejím naprostém nepochopení a jeho protiargumenty vůbec žádnými argumenty nejsou - jsou to a priori dojmy nepodložené zkušenostmi, natož výzkumy,“ píše diskutující pod nickem Kvaternion v diskusi k textu Luboše Motla. Publikujeme jeho příspěvek jako samostatný text.

Učitelé by se neměli držet mýtů o individuálním stylu výuky, varují vědci

Třicet předních britských vědců z oborů neurověd, vzdělávání a psychologie napsalo otevřený dopis deníku Guardian. Vyjadřují v něm obavy z vyučovacího stylu, který začíná být populární mezi některými pedagogy. Píší, že učit každé dítě podle jeho individuálního stylu, neznamená automaticky lepší výsledky, a že školy by měly dát přednost praxi, která se osvědčí. Na otevřený dopis upozorňuje Český rozhlas.

„Výrok týdne“ Markéty Seidlové: Pro naše členy pracujeme hodně, jen si to často neuvědomují

Je sice teprve středa, ale na „výrok týdne“ není třeba čekat. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová totiž ve svém textu v Týdeníku ŠKOLSTVÍ přináší skutečně klasický „cimrmanovský" výrok o kvalitách školských odborů. Pozoruhodná je i pasáž o „námitkovníku“.

Maturita z matematiky rozděluje ředitele škol

Se zavedením povinné maturity z matematiky u technických oborů souhlasí například na Střední škole živnostenské v Sokolově. „U oborů humanitních, což jsou například knihovnické a informační systémy a služby, či u učebního oboru s maturitou kosmetické služby bychom ale stále ponechali možnost výběru mezi cizím jazykem a matematikou,“ dodává ředitelka školy Ilona Medunová pro MF DNES.

Tajný učitel: Obhájcům centralizovaných testů z matematiky

Během své práce učitele jednoho z povinně volitelných maturitních předmětů na jedné české střední škole, mám tu čest pracovat s výbornými žáky. Tito žáci byli přijati na základě školních přijímaček, které se skládaly ze zkoušky z matematiky, českého jazyka a pohovoru. Věděli jsme, jakého uchazeče hledáme. Hlavním kritériem nebyl jen průměr ze základky, nýbrž a zejména způsob jakým uchazeč reagoval na úkoly a dotazy během pohovoru. Jinými slovy, důležitým faktorem nebylo pouze zda uchazeč úkoly vyřešil rychle a správně, nýbrž a zejména, jak byl schopen o úlohách přemýšlet, úlohy analyzovat a interpretovat.

NIDV nabízí metodiky ke globálnímu rozvojovému vzdělávání

V rámci projektu Globální rozvojové vzdělávání (GRV) a za finanční podpory MŠMT byly v uplynulém roce vytvořeny dvě metodiky GRV pro ZŠ a neformální vzdělávání. Publikace nabízí ke stažení na svých stránkách Národní institut pro další vzdělávání.

Aliance pro otevřené vzdělávání vyzývá české europoslance, aby zabránili přijetí směrnice s negativním dopadem na vzdělávání

Aliance pro otevřené vzdělávání se připojuje k výzvě více než tří desítek organizací z dvanácti zemí ke svým národním zástupcům v Evropském parlamentu, aby podpořili změny v navrhované směrnici k autorskému právu na jednotném digitálním trhu. Ta mimo jiné považuje za vzdělání pouze výuku v tradiční kamenné škole, což komplikuje vzdělávání dospělých a opomíjí celou škálu institucí neformálního vzdělávání, jako jsou muzea, knihovny apod.

Zdeněk Sotolář: Naučíme Mazánka, jak se správně prchá aneb S brannou výchovou do let padesátých

Stále dokola se vynořují různí prorokové přinášející zvěst o zavedení nového předmětu. Dlouho se mluvilo o etické výchově, čerstvě se zjevil mindfulness budující sebevědomí balancováním na židličce. A opět se vrací branná výchova.

Provaz oddělil žáky dvou škol. Podle inspekce oprávněně, o rasismus nešlo

Natažený provaz umístěný mezi dvěma patry brněnské Základní školy Merhautova ve Vranovské ulici, který odděloval tamní žáky od dětí ze školy Jana Amose Komenského v Husovicích, neměl rasistický podtext. Podle zjištění Deníku Rovnost o tom rozhodla Česká školní inspekce.

Učitelka obviněná ze sexuálního obtěžování dětí: S dětmi už na školu v přírodě nepojedu

„Možná dělám chybu v tom, že své žáky beru skoro jako vlastní děti. Možná jsem příliš pečlivá. Hlavně jsem se proti všem nařčením měla víc bránit. Obávám se, že do podobné akce už nikdy nepůjdu, že už nikdy nedokážu překonat strach z toho, že udělám chybu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES učitelka Vanda Fabianová, kterou ředitel propustil kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování dětí na škole v přírodě. Fabianová dohlížela na to, že se děti správně sprchují.

Tomáš Feřtek: Školám chybí schopní ředitelé

„Učitelé cítí požadavky ze strany společnosti, v médiích se o nich často referuje kriticky, rodiče za nimi chodí s výčitkami a vlastními návrhy na zlepšení výuky. Jak se v tom všem má učitel zorientovat a cítit se komfortně? Pomoci by mu v tom měl právě silný ředitel, který za svými podřízenými stojí. Nemáme ale žádný systém na to, jak do škol dobré ředitele dostat. O jejich výběru rozhodují obce, ne vždy kompetentně,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Tomáš Feřtek.

Eliška Hradilková Bártová: Dotační byznys ministerského úředníka: projekty z evropských peněz za 32 milionů

„Bývalý šéf odboru ministerstva školství Viktor Kubát byl členem koordinační skupiny pro čerpání dotací. Následně z těchto dotací zažádal o proplacení 16 projektů ve výši 32 milionů korun pro svůj spolek. A obce vedené stranickými kolegy,“ píše Eliška Hradilková Bártová pro server HlidaciPes.org. Přinášíme nekrácený text.

Odborníci si lámou hlavu, jak začlenit do školní výuky bezpečnostní témata

Bezpečnostní témata se na školách dostatečně neprobírají, jejich výuka neodpovídá potřebám společnosti. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra. Ministerstvo s resortem školství proto vytvoří expertní skupinu, která bude hledat lepší způsob pro začlenění bezpečnostních témat do výuky. Systém branné výchovy se zrušil v roce 1991. Informuje ČTK.

Karin Marques: Na Slovensku v lavici s romskými dětmi

„Jožka je dvaadvacetiletá dívka, která pracuje v předškolním klubu s romskými dětmi. Bydlí s nimi v romské osadě na okraji obce Veľká Ida v okrese Košice-okolie. To znamená v rozvalinách na smetišti bez tekoucí vody, v blátě, odříznuta od civilizace. V předškolním klubu Jožka učí děti držet pastelky, mýt si ruce, stavět stavebnice, ale hlavně mluvit slovensky. „Její“ děti totiž mluví jen romsky. Napřesrok však nastoupí do školy, kde je vyučovacím jazykem slovenština. Díky Jožce a předškolnímu klubu, budou na školu dobře připraveny,“ popisuje Karin Marques jedno setkání během své studijní cesty na Slovensko. Se svolením přinášíme celý text.

On-line seminář 16. 3. 2017: Jaro s předškoláky

Lektorka Mgr. Petra Pšeničková, DiS účastníků setkání ukáže, jak rozvíjet u předškoláků dovednosti v souladu s plynutím kalendářního roku a s ohledem na jevy, které se právě odehrávají v přírodě.

Dostanou se děti ohrožené sociálním vyloučením do školky?

Povinný předškolní rok byl zaveden především kvůli dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, které mateřské školy nenavštěvují. Mateřské školy dostanou seznamy pětiletých dětí s trvalým bydlištěm, které mají být podle spádových oblastí do škol přednostně přijaty. Na těchto seznamech se ovšem neobjeví jména dětí rodin žijících v azylových domech a na ubytovnách, které sice kritérium podle věku splňují, ale nesplňují kritérium trvalého bydliště. Tématem se zabývá EDUin.

Trutnovská základní škola chce vyučovat v angličtině

Projekt určený pro děti z cizojazyčných rodin, které do Trutnova přicházejí za prací, se snaží uvést v život ředitel trutnovské základní školy kpt. Jaroše Jiří Paták společně se zástupci společnosti Continental Automotive Czech Republic. „Firma nás oslovila, zda bychom o této možnosti nepopřemýšleli. Záměr je zajímavý, líbí se nám," řekl Jiří Paták. Informuje Hradecký deník.

Mléko do škol? Část svačinek neplní pamlskovou vyhlášku, z nabídky zmizí

To, co stát sám zakazuje, to do škol i sám dodává. Tak lze ve zkratce definovat situaci, která po zavedení takzvané pamlskové vyhlášky nastala u mléčných výrobků dodávaných dětem v rámci dotačního programu Mléko do škol. Na jeho rozšíření se přitom nedávno dohodla vláda. Na rozpor v přístupu státu k potravinám, které mohou školy dětem nabízet, upozorňuje dnešní vydání MF DNES.

Dvě zkušené „matikářky“ se přou o Hejného metodu

Dvě zkušené učitelky matematiky Eva Adamová a Jitka Koubová se v diskusi k textu „Milan Hejný: Nechceme vychovávat matematiky ale kvalitní občany“ přou o kvalitu učebnic matematiky a smysl a použitelnost Hejného metody. Jejich polemika je zajímavá a může být inspirativní, přinášíme ji tedy jako samostatný text.

Finové našli recept na propagandu. Těží ze vzdělání místo vyvracení fám

Magazín Foreign Policy (FP) přinesl minulý týden obsáhlý materiál zabývající se otázkou, proč se Finsku daří odolávat propagandě a fake news, tedy zcela smyšleným či notně překrouceným zprávám. Finsko sází na vzdělání a „aktivní obranu“ místo úporného vyvracení falešných zpráv. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Prohlášení Asociace speciálních pedagogů ČR k naplňování úkolů a cílů vyplývajících z novely školského zákona od 1. 9. 2016, po prvním pololetí školního roku 2016/2017

Rada Asociace speciálních pedagogů ČR na základě získaných poznatků z průzkumu v základních školách a školských zařízeních, který ASP ČR realizovala během ledna a února 2017, konstatuje, že aktuálně nastavený průběh realizace společného vzdělávání nenaplňuje proklamovaná očekávání a přináší nepřiměřenou administrativní a personální zátěž v rámci slibovaného zkvalitnění vzdělávání na všech typech škol v ČR.

Luboš Motl: Hejného metoda je nepochopením matematiky

„Podívejte se, měl jsem v životě stovky spolužáků, doučoval řadu dětí a adolescentů, pomáhal jsem učit jako student v Praze a učil jsem dlouhé roky teoretickou fyziku na Harvardově univerzitě, napsal desítky vědeckých článků a nasbíral tisíce citací. Ale tato tvrzení o matematice jsou nesmysl. V podobných třídách mohou mít děti větší radost, ale k lepší výuce matematiky to nevede,“ psal teoretický fyzik Luboš Motl v reakci na článek o Hejného metodě. Motlův text je z roku 2014 v diskusi na České škole ho připomenul diskutující „krtek“.

Celostátní konference Enersol 2017: 14. - 15. března 2017

Soutěžní přehlídky žákovských projektů na téma obnovitelných zdrojů a úspor energie se uzavřou na celostátní konferenci Enersol ČR 2017, která se uskuteční v Pelhřimově 14. - 15. března 2017.

O nulté ročníky základních škol je mimořádný zájem. Chválí je učitelé i rodiče

Nulté ročníky základních škol zvané přípravky navštěvuje tento školní rok přes čtyři a půl tisíce dětí, což je nejvíc za poslední čtyři roky. Děti se v nich učí třeba držet tužku, vydržet v lavici a soustředit se, ale také si hrají. A základní školy by rády otevřely nové třídy. Očekávají totiž velký zájem o nulté ročníky i při zápisech, které startují už za měsíc. Informuje Česká televize.

Komenský podruhé v Americe od 16. března 2017

Unikátní výstava J. A. Komenský: Vzdělávání pro všechny ( Education for All ) se podruhé objeví v Americe, tentokrát přímo v univerzitním centru Moravian College v Pensylvánii, USA. Poprvé se výstava uskutečnila v New Yorku v roce 2015 u příležitosti mezinárodní konference v Bohemian National Hall. Výstava se věnuje odkazu zakladatele moderního vyučování a jeho principy, jak zlepšit svět a celou společnost.

Strategické projekty k digitálnímu vzdělávání žádají v operačním programu téměř čtvrt miliardy korun

Cílem právě ukončené výzvy operačního programu je podpořit koncepční projekty na téma Rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků a na téma Rozvoj informatického myšlení dětí a žáků. Díky těmto projektům budou připraveny koncepční materiály, které umožní modernizaci kurikulárních dokumentů z hlediska zapojení digitálních technologií a které zároveň budou zohledňovat společné vzdělávání.

Finské programování bez počítačů

Programování je součástí nových finských rámcových vzdělávacích osnov, a to už od nízkého věku. Nejde ale o izolovaný předmět jako na některých amerických školách, ale o multidisciplinární výuku. V hodinách tělocviku se dětí učí sestavovat a obměňovat sekvence pohybů, ve výtvarné výchově se učí plést a sestavovat vzory nebo se učí základní funkce skrze příběhy. Programátorka a autorka knih pro děti Linda Liukas vysvětlovala principy finského přístupu k výuce programování na washingtonské ambasádě. Informuje server scio.cz.

„Výrok týdne“ Tajného učitele: Řešením by byla generální stávka

Téma nízkých platů učitelů je dlouhodobě podstatnou součástí všech diskusí o školství, pochopitelně i diskusí na České škole. A přidávají se i další důvody nespokojenosti učitelů: Každý jejich práci rozumí a mluví do ní, každý ji kritizuje, ministerstvo s nimi nekomunikuje, neustále se připravují, realizují a odvolávají nějaké změny, názory pedagogů z terénu málokoho zajímají, je to chaos, chybí koncepce... Mohou s tím udělat něco sami učitelé. V tomto kontextu mluví Tajný učitel o potřebě „generální stávky“. V diskusi k textu Marka Adlera „Chybí tisíce učitelů. Média i ministerstvo školství problém podceňují“.

Ondřej Neumajer: RVP jsou zastaralé. Změnilo se toho tolik, že nemohou odpovídat potřebám digitálních kompetencí

Stále častěji se dnes skloňuje pojem „informatické myšlení“ – schopnost rozkládat řešení problémů do několika jednodušších kroků a hledání a zobecňování vzorců těchto řešení. Když ale nahlédneme do rámcových vzdělávacích programů, které stanovují, co mají základní školy učit, nic podobného v nich nenajdeme. „Programy jsou z roku 2004. Od té doby se toho změnilo tolik, že nemohou odpovídat potřebám digitálních kompetencí,“ upozorňuje Ondřej Neumajer, didaktik informatiky z Univerzity Karlovy. Reportáž přináší týdeník Ekonom.

Kolegyně vyhozené učitelky: Chceme znát, kde jsou hranice toho, co učitelé mohou a nemohou

Pozoruhodné svědectví o nejistotě a pocitu ohrožení učitelů přináší rozhovor s učitelkou základní školy v Tršicích Evou Žundálkovou pro MF DNES. Eva Žundálková je kolegyní učitelky, které dal ředitel výpověď kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování žáků na škole v přírodě. Vanda Fabianová dostala výpověď na konci loňského školního roku kvůli tomu, že se při večerní hygieně na škole v přírodě v Ostružné zavírala s chlapci ze své třídy v koupelnách. Tam dohlížela, aby se důkladně umyli po celém těle včetně genitálií. Případ mělo na stole okresní i krajské státní zastupitelství. Obě ho bez prověřování odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal.

Michal Komárek: Kateřina Valachová říká, že ve volbách bude bojovat jako lvice. Zatím se učí taktizovat a mlžit.

„Očekávám, že předvolební rétorika bude ostrá. Připravuji se na to, že nás čeká tvrdá volební kampaň. Ale asi mě nikdo nepodezřívá, že nebudu bojovat jako lvice,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová Hospodářským novinám. Podle deníku přitom její situace není jednoduchá: Valachová v průběhu hledání kraje, kde by mohla kandidovat, tvrdě naráží na odpor svých spolustraníků, tvrdí HN. V Interview ČT 24 ovšem Valachová ukázala, že se učí. Nikoli snad útočit jako lvice, ale vykrucovat se a mlžit. Není to snad ideální příklad pro žáky a studenty, ale je to prostě politika.

Ivan Langr pro Českou školu ke „sčítání Romů“: Metodika je za hranou. Zobecňujeme tam, kde bychom měli pracovat s individualitou

Proti „sčítání Romů“, které požaduje vláda pro svoji zprávu o stavu romské menšiny se ostře postavil náměstek libereckého primátora Ivan Langr. Způsob, jakým mají být Romové určováni podle vzhledu dokonce přirovnal k postupům příslušníků SS za druhé světové války. O Ivanu Langrovi, který má ve svém rezortu na starosti mimo jiné školství, je známo, že podporuje inkluzi. Jeho výhrady by tedy měli brát vážně i ti, kteří odmítavý postoj ke „sčítání romských dětí“ někdy považují za zástupný argument odpůrců inkluze. Česká škola přináší s Ivanem Langrem rozhovor, ve kterém podrobněji vysvětluje svůj pohled na věc.

Odborníci na výživu vítají větší podporu potravin pro školáky

Odborníci na výživu vítají rozšíření podpory dotovaných potravin pro školáky. Podle nařízení schváleného vládou by měly děti od příštího školního roku dostávat zdarma neochucené mléko a mléčné výrobky, za ochucené si rodiče připlatí. Dříve dostávaly děti zdarma pouze ovoce a zeleninu. Informuje ČTK.

Školáci dostanou mléko a ovoce za miliardu.

Vláda schválila návrh zvýšit dotace na ovoce, zeleninu a mléko do škol. Celkově podpora vyjde na 930 milionů korun. Podle drobnějších zemědělců tak ministr zemědělství podporuje velké výrobce a likviduje ty malé. Podle Jurečky se tak podaří zlepšit stravovací návyky dětí, ale i zvýšit odbyt zemědělských výrobků. Informuje server Aktuálně.cz.

Ministerstvo školství připravilo informační materiál k předškolnímu vzdělávání

Ministerstvo školství připravilo informační materiál ke změnám v předškolním vzdělávání, které souvisí s novelou školského zákona. Jde o zavedení povinného roku předškolního vzdělávání, nárokovost mladších dětí na místo v mateřské škole a s tím související určení spádovosti zařízení.

Pavel Doležel: Pojďme se tedy konečně přestat bavit o tom, jestli povinná maturita z matematiky ano, nebo ne, a bavme se o tom, jak zajistit, aby schopní lidé prošli

Pavel Doležel reagoval v diskusi k článku „Milan Hejný: Nechceme vychovávat matematiky, ale kvalitní občany“. Píše mimo jiné: „Pojďme se tedy konečně přestat bavit o tom, jestli povinná maturita z matematiky ano, nebo ne, a bavme se o tom, jak zajistit, aby schopní lidé prošli. Bavme se o časovém stresu a o tom, jak snížit pravděpodobnost, že by neprošel někdo geniální.“ S jeho souhlasem publikujeme diskusní příspěvek jako samostatný text.

Milan Hejný: Nechceme vychovávat matematiky, ale kvalitní občany

„V Moskvě jsem zaslechl jeden vtip. Za Marií Ivanovnou přijdou novináři a ptají se jí: „Jak se mohlo stát, že se z vás, učitelky, stala prostitutka?“ Marie Ivanovna pokrčí rameny a odpoví: „Sama nevím, prostě štěstí.“ To je tvrdý fór, co? Ani u nás v Česku není bohužel daleko od pravdy,“ říká matematik Milan Hejný v rozhovoru pro časopis FaktorS. Rozhovor se týká především povinné maturity z matematiky.

Kateřina Valachová v Interview ČT 24: Od těch, kteří kritizují maturitu z matematiky jsem ještě neslyšela, jaké jiné řešení. Kromě obecného plácání.

„Já se přiznám, že se mně ulevilo především, že jsme prosadili změny financování škol, protože o ty se usilovalo 20 let a dnes se to stalo. Takže se přiznám, že spíš jsem zklamaná, že díky tomu, že matematika je samozřejmě citlivější téma pro veřejnost, tak se diskutuje spíše o ní než o těch změnách financování škol. Což byla podstata věci,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová ve včerejším Interview ČT 24 ke schváleným změnám školského zákona. Rozhovor se týkal kromě maturity z matematiky a financování škol také „pamlskové vyhlášky“ a prezidentských i parlamentních voleb.

Ombudsmanka vydala Doporučení k rovnému přístupu k povinné školní docházce

„Na podzim 2016 prošly vzdělávací právní předpisy velkou změnou, proto jsem se rozhodla původní doporučení aktualizovat. Současné doporučení vychází z právního stavu k 20. únoru 2017. Doporučení vyhodnocuje nejčastěji používaná kritéria, na základě kterých ředitelky a ředitelé škol rozhodují o přijetí k základnímu vzdělávání. Nedílnou součástí doporučení je i bližší pohled na procesní postup ředitelek a ředitelů škol při samotném rozhodování o tom, které dítě přijmou či odmítnou,“ píše Anna Šabatová v aktualizovaném textu. Přinášíme shrnutí doporučeni pro ředitelky a ředitele škol i pro rodiče.

Školy mohou dostat školení o nadaných dětech

Školení o vzdělávání a rozvoji mimořádně intelektově nadaných dětí nabídne ředitelům a učitelům základních škol nový vzdělávací projekt Qiido Akademie. Školy ho budou moci financovat z dotací, které na další vzdělávání pedagogických pracovníků poskytuje ministerstvo školství. Informuje server Novinky.cz.

Konference "Učitelé na cestách v 18. až 20. století" – přihlášky do konce března

Ve dnech 25. – 27. dubna 2017 se bude konat 5. mezioborové sympozium s mezinárodní účastí „Učitelé na cestách v 18. až 20. století. Ku poctě Josefa Wünsche středoškolského profesora a objevitele pramenů Tigridu“. Dnes již tradiční sympozium k dějinám vzdělanosti a vzdělávání je především výzvou k mezioborovým přesahům. Jeho cílem je nejen poukázat na propojení historických událostí a jejich geografické konkretizace, ale také upozornit na osobnosti vzdělavatelů, kteří přinášeli svými cestami za hranice města, země, regionu či kontinentu nová poznání. Současně chceme akcentovat téma životních cest, jako jsou profesní růst či stěhování kvůli zaměstnání.

Takhle dělili lidi esesáci, odmítl náměstek počítat liberecké Romy

Odporné a nebezpečné. Taková slova použil liberecký náměstek primátora Ivan Langr ze Změny na adresu Úřadu vlády. Ten požaduje po městech zprávu o počtech příslušníků romské menšiny v regionu. Radní zprávu neodešlou, náměstek mluví o praktikách příslušníků nacistických jednotek SS. Informuje server iDNES.cz.

EDUin: Reforma financování škol je žádoucí, ale návrh ministerstva školství vzbuzuje pochybnosti

Po letech diskusí vláda i parlament schválili novelu školského zákona, která obsahuje také reformu financování mateřských, základních a středních škol. Jejím cílem je změnit současný stav, kdy krajské normativy vytvářejí prostředí nerovnosti významného charakteru. Samotná snaha napravit tento stav je potřebná, nicméně zveřejněný návrh modelu změny financování, který dnes schválil senát, poukazuje na trvalý nedostatek při rozhodování o zásadních změnách ve vzdělávání: nahodilost. Nový model by měl platit od roku 2018.

Senát schválil reformu financování škol beze změn. Nezrušil povinnou maturitu z matematiky

Senát schválil reformu financování základních a středních škol beze změn. Nezrušil tak dnes zavedení povinné maturity z matematiky, i když mu to doporučoval senátní školský výbor. Senátoři neomezili ani takzvanou pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Podobný návrh neuspěl ani ve Sněmovně. Informuje ČTK.

Kateřina Valachová: Za odmítáním maturity z matematiky je prachsprostý boj o žáka. Potřebujeme ji

„Z mého pohledu se dalo dohromady více faktorů. Mezi zemědělskými a technickými obory panuje rivalita a jedná se o prachsprostý boj o žáka. Na tom trvám, protože jsem se účastnila všech těch debat v posledních dvou letech, vím, kdo čím argumentoval. Zásadní věc je boj o žáka,“ odpovídá Kateřina Valachová v rozhovoru pro server Aktuálně.cz na otázku „proč vyvolala povinná maturita z matematiky takové vášně.

Veronika Valíková: Čerti v mobilech aneb dobrý sluha a špatný pán

„Podívejme s na to z pohledu obyčejné češtinářky, která s elektronikou manipuluje velmi opatrně, většinou pod dozorem vlastních dětí. Je neuvěřitelné, jak mi moderní technologie v posledních letech usnadnily práci,“ píše Veronika Valíková v úvaze o dnešních žácích a studentech a místě mobilů nebo tabletů v současné škole. S autorčiným souhlasem přinášíme celý text.

Jiří Karen: Jsem přesvědčen, že státní testování v současné podobě je jedním z nejnebezpečnějších nepřátel skutečné vzdělanosti

„Veřejnou diskuzi nedávno rozbouřilo rozhodnutí ministerstva školství zavést povinnou maturitu z matematiky. Domnívám se, že se jedná o další zcela nekoncepční krok, který odhaluje hluboce schizofrenní povahu současného školství,“ píše Jiří Karen v Deníku referendum.

Seminář Podpora mnohojazyčných tříd

Chcete se dozvědět, jak úspěšně a dobře pracovat s žáky-cizinci, jak využít jejich jazykové znalosti a dovednosti, jak podporovat mnohojazyčné prostředí ve škole a ve třídě, jak pracovat s vyučovacím jazykem (češtinou)? Či hledáte inspiraci pro zajímavé aktivity a metody ve vaší výuce?

Nová publikace NÚV: Bobřík informatiky – výběr úloh z národních kol soutěže 2010 až 2014

Jaké příklady mohou učitelé použít pro rozvíjení informatického myšlení na základních a středních školách, ukazuje výběr úloh z národních kol soutěže Bobřík informatiky, kterou organizuje katedra informatiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Publikaci vydal Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) ve spolupráci s pořadateli soutěže.

Stanislav Štech: V čí hlavě je třeba uklidit. Polemika s Oldřichem Botlíkem

Stanislav Štech reaguje na text Oldřicha Botlíka k povinné maturitě z matematiky. Polemiku vyvolal článek Tomáše Feřteka Tři otázky pro zastánce povinné maturity z matematiky. „O. Botlík ignoruje – jako řada amatérů v psychologii – že poznávací činnost má svou „architekturu“. Tvoří ji základní operace, osvojované tvrdým nácvikem, které teprve umožňují řešit modelové úlohy a teprve po jejich zvládnutí přichází řešení problémů, např. těch spojených s tzv. každodenním životem. Všechny vyžadují nějakou motivaci (vnější i vnitřní). Jen zkrátka nelze začínat nebo prosazovat jen ty nerutinní, jak velí reformistická idea žáků jako „tvůrčích géniů“,“ píše Stanislav Štech.

Revize rámcových vzdělávacích programů a další změny čekají střední odborné školy

Revize rámcových vzdělávacích programů, spojení výučního listu s možností maturity či mistrovská zkouška, to jsou novinky, které se chystají v oblasti středního odborného vzdělávání. Na jeho podporu vznikl i rozvojový program s roční podporou 200 milionů korun. O bližších podrobnostech dnes na tiskové konferenci hovořili například náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl.

Marek Adler: Chybí tisíce učitelů. Média i ministerstvo školství problém podceňují

Občas se v médiích objeví zpráva upozorňující na fakt, že česká učitelská obec stárne, že chybí mladí učitelé a výhled do dalších let není zrovna růžový. Naposledy v Hospodářských novinách. Bohužel všechny tyto články postrádají pořádnou práci s čísly. Ta ukazují, že situace je mnohem horší, než je naznačováno. A postoj MŠMT? Nejlépe jej vystihují odpovědi pro web pedagogicke.info: „…je nutné upozornit, že vzhledem k autonomii škol, dané jejich právní subjektivitou, je to ředitel, kdo zcela odpovídá za zajištění výuky a související personální problematiku.“, alibismus jak vyšitý.

Otto Bohuš: Jak se mstíme na dětech

„Kdybych měl popravdě psát náborový inzerát pro učitelku/učitele, vypadal by asi takto: - Demotivující platové ohodnocení - Neexistující kariérní plán - Vzdělávací kurzy odtržené od reality - Společenský status blízký uklizečce zaručen - Osobní příplatek 200 Kč po dohodě s ředitelem školy. To vás to nadšení do pololetí brzy přejde. A do důchodu máte daleko. České školství se už léta vaří ve vlastní šťávě. A tohle změnit, to bude chtít dva kamiony plné blanických rytířů. Spíš tři,“ píše Otto Bohuš v úvaze o českém školství. Výborně napsaný, hodně provokativní a hodně dlouhý text získal v posledních dnech mimořádnou pozornost na sociálních sítích. Přinášíme z něj několik ukázek.

Jiří Zíka: V testech nevidím nic fatálního. Rozhovor s ředitelem Cermatu o jednotných přijímačkách a smyslu testování

„Pokud učitel nemá dostatek vůle či schopností učit tak, aby se žák v předmětu rozvíjel, neovlivní to ani absence centrálního testování. To se týká i matematiky. Žáci odcházejí ze základní školy a namnoze nemají základní dovednosti práce s čísly, s procenty, s přímou a nepřímou úměrou. Střední škola pak, i při dobré vůli, jen těžko zvládá základní výuku a už jí nezbývá čas k zajištění žádoucího rozvoje,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Lidové noviny o smyslu jednotných přijímaček a testování obecně.

Martin Stropnický: Určitě budeme mít ve volebním programu obnovení branné výchovy

„Určitě budeme mít ve volebním programu obnovení branné výchovy. Vnímáme to jako urgentní potřebu, která je mnohem důležitější než třeba povinná maturita z matematiky pro kadeřnice,“ řekl deníku E15 ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Julie Hrstková: Učitel, povolání směřující k zániku?

„ Společenské hodnocení profese učitel se stále drží v první pětce nejprestižnějších povolání. V žebříčku nejžádanějších povolání či povolání, která mají budoucnost (míněno z hlediska výše příjmů), ovšem profese učitele viditelně chybí,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Polovina zájemců o pedagogické fakulty nechce učit, odrazují je nízké platy. A častá kritika ze strany rodičů.

Pokud nezačnou absolventi pedagogických fakult nastupovat do škol, hrozí Česku do tří let nedostatek učitelů. Zájemců o pedagogiku je sice dost, jen malé procento z nich ale začne po škole skutečně učit. Stává se také, že mladí učitelé po krátké době odcházejí. Potvrdil to rozsáhlý průzkum mezi středoškoláky, který pro Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy zpracovala agentura SC&C. O průzkumu informují Hospodářské noviny.

Zakážeme posílání malých dětí do ústavů? Času ubývá, domluva stále není

Česko je jednou z posledních zemí, kde v ústavech běžně končí batolata a předškoláci. Ústavní péče je navíc roztříštěná pod správou tří různých resortů, což řešení problému komplikuje. Ministryně Michaela Marksová, Kateřina Valachová a ministr Miloslav Ludvík mají do června předložit vládě plán řešení. Zásadní reforma kritizované české praxe však může „vyšumět“ do ztracena. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Stát má odškodňovat děti, kterým ublíží očkování. Zkusíme zákon stihnout, říká nový náměstek Prymula

Děti, kterým ublíží povinné očkování, by v budoucnu mohly mít nárok na odškodnění od státu. Návrh zákona v tomto duchu připravuje ministerstvo zdravotnictví. "Je logické, že když stát něco nařizuje, tak by měl také nést zodpovědnost. Teď je systém nastaven naprosto nešťastně," říká vakcinolog a čerstvý ministerský náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula. Informuje server Aktuálně.cz.

On-line seminář 9. 3. 2017: Okamžiky rozhodnutí od 20:00 na RVP.CZ

Online setkání představí publikaci „Okamžik rozhodnutí – životní volby ve zlomovém okamžiku dějin 20. století“. PANT z.s. vydal na sklonku roku 2016 další publikaci metodické řady Edice Moderních dějin, tentokráte otevírající historické a zároveň aktuální téma rozhodování jednotlivce ve vypjatých, zlomových momentech dějin, v časech narůstající společenské i politické krize, kdy nekontrolovaně narůstá společenské napětí.

Bořivoj Brdička: Různost je obtížná. Současný vývoj směřuje spíše k prohlubování rozdílů a růstu nenávisti

Jenny Mackness je anglická konzultantka a výzkumnice pracující na poli vzdělávacích technologií se zaměřením na sociální sítě, pracuje pro několik univerzit (např. Oxford). Nedávno publikovala zajímavou analýzu zkoumající důvody, proč snadné spojení lidí k zjednodušení vzájemného pochopení nevede. Zdá se, že současný vývoj směřuje spíše opačným směrem – k prohlubování rozdílů a růstu nenávisti. Stojí za to se zamyslet nad jejím obsahem.

BBC: Robotika zničí pracovní příležitosti. Je nutno vypracovat nový sociální model

"Dívám se na to z hlediska osob, které přijímají služby. Mnoho lidí říká, samozřejmě, lidi přijdou o práci, ale mě spíš zajímá, že máme zdravotnictví, které řádně nefunguje, školství, které řádně nefunguje. A nyní vznikají technologie, které dokáží aktivně pracovat v zájmu pacientů, studentů, zákazníků. Takže nám to přinese řešení pro problémy zdravotnictví, školství, právního systému, a tak dále," řekl v besedě rozhlasové stanice BBC o dopadech robotiky a umělé inteligence na ekonomiku profesor Richard Susskind, přededa společnosti Počítače a právo a autor knihy Budoucnost profesí. Na besedu upozorňuje server Britské listy.

Marek Švehla: Klaus 2.0. Velká reportáž týdeníku Respekt o Václavu Klausovi mladším

„Pak konečně stáčí řeč na školství. Netváří se jako reformátor, spíš jako ten, kdo by chtěl změny zastavit. Škola má „učit číst, psát, počítat, a ne fungovat jako komunitní centrum“, prohlašuje. „Je módní říkat, že se mají děti hlavně cítit ve škole dobře. Myslím si ale, že ve školách mají děti hlavně překonávat překážky.“ Taky říká, že by se toho mělo hodně zrušit – povinný rok ve školce před nástupem do školy, devátá třída, seznam povinné látky zvaný rámcový vzdělávací program, „který stejně nikdo nečte“. Zavedl by „důslednost“ a pomocí častých testů by vymáhal znalosti,“ popisuje reportér Respektu Marek Švehla vystoupení Václava Klause na besedě v Kyjově.

Respekt: Pamlsková vyhláška je „evropský průměr“.

Ministerská "pamlsková vyhláška", o níž se v současnosti vede spor, není v Evropské unii nijak výjimečná. Tím, že zakázalo některé potraviny (uznané za škodlivé) prodávat, a dokonce i inzerovat na školních chodbách, se Česko spíš dostává do hlavního unijního proudu. I když je potřeba říct, že žádný „unijní standard“ neexistuje. Každá země volí svoji cestu, často kombinují přísné restrikce na jedné straně a velkou volnost pro školy na straně druhé. Neplatí tu dělení na západ a východ ani na sever a jih. Informace přináší týdeník Respekt.

Maturita oblibu matematiky ještě sníží, vadí ředitelům škol

Plošné maturitní zkoušky z matematiky někteří ředitelé škol nepodporují. „Matematiku považuji za jeden ze základních předmětů, ale testy úroveň znalostí nezvýší. Studenti se totiž naučí mechanické vyplňování šablonovitých otázek, což oblibu matematiky mezi studenty ještě sníží. Chtít po gymnazistech to samé co po středních odborných školách nedává smysl. Studentům gymnázií připadají testy většinou lehké a ostatní se jich zbytečně děsí,“ konstatoval například Daniel Kašička, ředitel gymnázia Hladnov. Reporátž přináší MF DNES.

Šátek u nás nevadí, zahalený obličej už je problém, říkají britští učitelé

Polovinu obyvatel britského Leicesteru tvoří imigranti. Ve školách se tak mísí děti různých kultur, vyznání i řečí. „Pokud budou školy uznávat důležitost původu a jazyka každého dítěte, najdou si tyto děti snáze své místo v místní komunitě a nebudou se cítit jako outsideři,“ uvedli v rozhovoru pro iDNES.cz leicesterští odborníci na vzdělávání Adam N. Turner a Khalid Mahmood, kteří navštívili Prahu. Rozhovor vedla Zdeňka Trachtová.

ČTK informuje o snaze vytvořit učitelskou profesní komoru: Část učitelů by chtěla zákon o pedagogické komoře

Část učitelů chce založit novou pedagogickou komoru, která by měla zastupovat jejich profesi a fungovat podobně jako Česká lékařská komora a další profesní komory v ČR. Chtěli by prosadit zákon o komoře a stát se tak partnerem v jednáních s ministerstvem školství. Ministerstvo školství na dotaz ČTK uvedlo, že vznik komory, která by reprezentovala zájmy všech učitelů, by uvítalo. Zřídit ji ale považuje za obtížné.

Jak zapojit rodiče

Komunikace se školou by měla být pozitivní. Pro učitele to znamená posílat rodičům nejen zprávy v případě problému, ale také jim dát vědět, když se něco povede. Dopis ze školy by neměl rovnou asociovat nepříjemnost, pozitivní zprávy vzbuzují zájem a důvěru ve školu jako instituci. Takový je jeden z tipů na to, „jak zapojit rodiče“. Na tipy a zkušenosti britských učitelů upozorňuje server scio.cz.

Ministryně školství: Ministerstvo by v budoucnu mělo systémově a předvídatelně vykládat školské předpisy. Realita: Škola musí vykládat „logiku školského zákona“

"Právo by mělo předcházet problémům v praxi a nebýt jen procesním nástrojem správního a soudního rozhodování. Chci, aby se více zvedlo právní povědomí ve školství a právo bylo pomocník, ne strašák. Ministerstvo by v budoucnu mělo systémově a předvídatelně vykládat školské předpisy i jejich změny, nejlépe dříve než přijdou do praxe. V decentralizovaném školství je to nutnost," řekla tento týden ministryně školství Kateřina Valachová na konferenci Správní řád v praxi krajských úřadů. Trochu trpce pak vyznívá konfrontace s textem o zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZ) dětí při vzdělávání: „Opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů má MŠMT stanovit vyhláškou. Jak je známo, uvedená vyhláška dosud nebyla vydána. Při určení konkrétních opatření musí proto škola nebo školské zařízení vycházet ze školského zákona nebo z logiky školského zákona.“

Ondřej Šteffl: Matematika krásná i nechutná

„Matematika není nic, co lidé buď „mají“, anebo „nemají“. Že to „nemají“, je pouze výmluva lenochů, kterým se nechce odvést tu zmíněnou práci... Vtom je krása i krutost matematiky. Učí logickému a racionálnímu myšlení, ale také vyžaduje pracovitost, houževnatost a dril,“ psal v úvaze o povinné maturitě z matematiky Miloš Čermák a hrozil se toho, že „nám dorůstá generace pitomců“. Polemizoval s ním Ondřej Šteffl, podle kterého je Čermákova sázka na přísnost a dril typicky krátkozrakým a kontraproduktivním řešením. Přinášíme Štefflův text, který stojí za to si připomenout už proto, že polemika se odehrála v listopadu 2010. O povinné maturitě z matematiky se diskutuje dlouhá léta. Stále stejně.

Miloš Čermák: Přes matematiku k duševní kondici

„Když jede auto průměrnou rychlostí 80 kilometrů v hodině a z Prahy do Brna je to 200 kilometrů, jak dlouho mu potrvá cesta? Anebo z jiného soudku - když má pravoúhlý trojúhelník dvě kratší strany o délce tři a čtyři centimetry, jak dlouhá je ta nejdelší? Pokud si ťukáte na čelo a myslíte si, že tyhle příklady přece každý spočítá z hlavy, pak možná něco víte o základech matematiky, ale nemáte nejmenší tušení o stavu současného školství. Za deset nebo ještě spíš pět let bude většina dvacátníků nad výše uvedenými příklady bezmocně kroutit hlavou. Naznačila to generálka státních maturit. Že lehčí zkoušku z matematiky neudělala bezmála polovina studentů, je šokující,“ psal v listopadu 2010 Miloš Čermák. Jeho text je zajímavým dokladem toho, nakolik se o povinné maturitě z matematiky diskutuje po léta stále podobně, aniž by se diskutující strany blížily společnému pohledu na věc. Přinášíme také „dobovou“ polemiku Ondřeje Šteffla s Čermákovým textem.

Jiří Zíka diskutuje o jednotných příjimačkách s Jiřím Růžičkou

O smyslu a dopadech jednotných přijímaček na střední školy polemizovali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Ředitel Cermatu Jiří Zíka a ředitel gymnázia a senátor Jiří Růžička. Budou přijímačky spravedlivější? Mají motivační charakter? Nepřinesou omezení výuky na základní škole? To byla některá z témat diskuse.

Kateřina Valachová ve sněmovně: Ke změně přístupu k soukromým školám nedošlo. Veřejné školy nejsou „líní kapři“ a soukromé nejsou „dravé štiky“. A neziskovky to přehnaly.

Na interpelaci poslance Jiřího Zlatušky ohledně údajné „stopky“ pro nové soukromé školy odpovídala ministryně školství Kateřina Valachová ve čtvrtek 2. března. Ve své odpovědi mimo jiné zdůraznila, že žádný zákaz vzniku nových soukromých škol neexistuje, že zprávy v médiích jsou vylhané. V této souvislosti kritizovala nevládní organizace, respektive některé jejich představitele s tím, že „některé jejich jednání by mohlo být považováno za ovlivňování neveřejného správního řízení“. A tvrzení, že veřejné školy jsou nekvalitní označila za „předsudek“. Interpelaci Jiřího Zlatušky a odpověď kateřiny Valachové přinášíme v plném znění.

Oldřich Botlík: O úklidu v hlavě. (Polemika se Stanislavem Štechem na téma povinná maturita z matematiky)

Matematik Oldřich Botlík reaguje na argumenty Stanislava Štecha v otázce povinné maturity z matematiky. Na začátku polemiky stojí text Tomáše Feřteka Tři otázky pro zastánce povinné maturity z matematiky. Botlík píše: „Některé odpovědi kolegy Štecha na otázky Tomáše Feřteka je třeba brát vážně, jiné asi ne. K těm druhým patří například paralela mezi zvládnutím úklidu a zvládnutím školní matematiky – v obou případech jako opravdu neoblíbených činností. Pro některé hospodyňky sice může úklid představovat náročnou duševní činnost, řekl bych však, že pro profesora psychologie na Univerzitě Karlově nejspíš ne.“

Školy mají knihovny, ale moc se nečte

Podle průzkumu České školní inspekce si 92 procent škol zavedlo knihovnu, informační či studijní centrum. A drtivá většina z nich je s nimi spokojena. Dvě třetiny škol mají knihovničku s beletrií přímo ve třídě a další třetina zavedla i čtenářský koutek. „To, že si školy vybudovaly knihovničky, je obrovský pokrok, a to i na straně ministerstva školství, protože na to uvolnilo peníze. Ale naučit děti pořádně číst není jednoduché,“ řekla Právu Hana Košťálová z projektu Pomáháme školám k úspěchu, která působila i jako národní koordinátorka programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení.

Na kvalitní vzdělání pro děti nemáme dost peněz, tvrdí polovina rodičů

Školství je sice v Česku bezplatné, přesto si více než polovina rodičů myslí, že nemá dost peněz na kvalitní vzdělání pro své děti. Ukázal to výzkum agentury IPSOS pro neziskovou organizaci Dobrá rodina. Obavy rodičů jsou ale podle odborníků někdy neopodstatněné a zbytečně tím snižují životní šance potomků. Informace přináší server iDNES.cz.

Radko Sáblík: Jak přistupovat ke studentům?

"Vzdělávání dětí i středoškoláků si zachovává svou tradiční podobu již v řádech staletí, a přitom se okolí do sebe zahleděného systému školství výrazně mění a bude se v následujících letech měnit ještě dynamičtěji. Vysoká naplněnost tříd už sama o sobě brání přistupovat ke studentům individuálně a vede k tomu, že se „učí na průměr“. Snaha „dokopat“ většinu studentů k ukončení ročníku a k maturitě ústí bohužel také do potlačování individuality u schopnějších a talentovanějších žáků. Mnozí studenti jsou přitom „podprůměr“ v některých předmětech a naopak velmi talentovaní na jiné. Většinu doby, kdy se učí, však věnují úsilí, aby zvládli předměty, které jim nejdou, a proto nemají čas rozvíjet se v oblastech, na které mají talent a které je budou později živit," píše ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v časopise Řízení školy.

Francouzština v cestovním ruchu a hotelnictví

Kurz pořádaný Francouzským institutem v Praze je určen odborníkům, kteří pracují v cestovním ruchu, hotelnictví nebo pohostinství , a studentům nebo stážistům, již chtějí v jednom z těchto oborů pracovat. Studenti si v kurzu rozšíří jazykové dovednosti, které jsou nezbytné pro komunikaci s frankofonními klienty.

Kurz je zároveň přípravou pro získání profesního diplomu z francouzštiny cestovního ruchu a hotelnictví (Diplôme professionnel du Français du Tourisme et de l’Hôtellerie), zaštítěného Obchodní a průmyslovou komorou v Paříži (la Chambre de Commerce et d‘Industrie de Paris).


Další informace naleznete zde

Stanislav Štech odpovídá na otázky Tomáše Feřteka k maturitě z matematiky: Matematika nemá být primárně zábavná

"Tomáš Feřtek vyzval zastánce (znovu)zavedení povinné státní maturitní zkoušky z matematiky k zodpovězení tří otázek. Pochybnosti má o třech „dopadech“ tohoto kroku: zda a hlavně jak povinná matematika zlepší vztah žáků k matematice, jak zlepší matematické znalosti absolventů středních škol - a konečně jak se vyrovnáme s faktem, že na některých školách (údajně) neodmaturuje nikdo," reaguje na serveru Respekt.cz Stanislav Štech.

Klára Janicki: Do Česka dorazil trend mindfulness, techniky založené na meditaci. Proniká i do škol

„Během své osmileté pedagogické praxe jsem si uvědomila, jak je oblast osobnostního rozvoje, emočního učení a práce s koncentrací v českém školství velmi opomíjená, a rozhodla jsem se to změnit,“ popisuje svoji motivaci Monika Stehlíková, autorka prvního kurzu mindfulness akreditovaného MŠMT. Cílem kurzu je posílit zdravé sebevědomí a sebedůvěru dětí, naučit je zvládat negativní emoce, myšlenky a stres. Stehlíková by byla nejraději, kdyby se povedlo dostat sociálněemoční učení a techniky všímavosti do školního kurikula jako samostatný nový předmět. O mindfulness píše v magazínu Pátek Lidových novin Klára Janicki.

Zásah naštvaného senátora může zrušit povinnou maturitu z matematiky

Senátor Jiří Růžička v senátním výboru navrhl, aby byla zrušena povinná maturita z matematiky. Zachoval by se současný stav, kdy studenti povinně maturují z češtiny a dále volí mezi cizím jazykem a matematikou. K jeho překvapení návrh prošel, dokonce nebyl nikdo proti. Senátoři definitivně rozhodnou ve středu. Pokud schválí návrh výboru, zákon se s pozměňovacími návrhy vrátí do sněmovny. Informují Hospodářské noviny.

NÚV vydal metodickou publikaci k jednotným závěrečným zkouškám

Během první poloviny března 2017 jsou v informačním systému nové závěrečné zkoušky postupně zveřejňována jednotná zadání pro červnový termín závěrečných zkoušek. S využitím jednotných zadání mohou školy začít připravovat tyto zkoušky pro své žáky. Proto NÚV právě vydal metodickou publikaci obsahující kompletní informace o tom, jak s jednotnými zadáními pracovat.

Kraj chce změnit systém stipendií a zapojit soukromé firmy

Na jeden školní rok deset milionů, příspěvek pak dostává ten žák, který splní zadaná kritéria. Za vynikající prospěch si lze navíc pololetně „přivydělat“ od jednoho do tří tisíc. Tak vypadá ve zkratce současná stipendijní strategie Středočeského kraje. Nový radní pro oblast vzdělávání a sportu Jan Skopeček si však myslí, že kraj nemá při současném nastavení stipendií šanci ohlídat, kdo na praxi chodí a dobře pracuje, a kdo je naopak „flákač“. Chystá proto změnu a do nového systému chce vtáhnout soukromé firmy, které by se na výplatě žákům podílely společně s krajem. Podle radního si právě soukromá firma pohlídá, komu své peníze bude poskytovat. Informuje MF DNES.

Ondřej Neumajer: Být digitálně gramotný už neznamená jen ovládat počítač

Obecně sdílená představa o tom, co všechno znamená pojem „být digitálně gramotný“ je zastaralá. Samotné ovládání počítačů je totiž v moderních konceptech digitální gramotnosti jen okrajovou záležitostí. Dnes je digitálně gramotný takový člověk, který například rozumí i základům programování a dovede využívat digitální technologie pro své občanské aktivity.

Statistiky: V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou rodinu

ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče. Ohrožené a opuštěné děti mají na starosti totiž tři resorty. Pod ministerstvo práce spadají pěstouni, ochrana dětí či zařízení pro okamžitou pomoc jako klokánky, pod školství dětské domovy pro děti nad tři roky a pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let. Dětí, které vyrůstají mimo svou rodinu přitom podle posledních statistik neustále přibývá. Informuje ČTK.

Plzeňský kraj chce přísnější limity, než stanovuje „pamlsková vyhláška“

Všechny školy se už dnes podle náměstkyně hejtmana pro oblast školství Ivany Bartošové řídí principy zdravé výživy. Mají limity na tuky, cukry, ovoce, zeleninu nebo maso. „My chceme jít ještě dál. Plánujeme prosadit, aby se ještě více odbourávaly tuky, cukry, aby se nevyužívaly různé granuláty, polotovary, a aby se primárně vařilo ze zdravých potravin. Jídelníček musí být pestrý a musí odpovídat dnešním trendům,“ řekla deníku Právo Bartošová.

Předseda JČMF Josef Kubát ke státní maturitě

Státní maturitní zkouška se stala v posledních asi dvaceti letech fenoménem středoškolského vzdělávání. Diskuse stále pokračují a je potřeba si uvědomit, že nikdy nebude možné nalézt řešení zcela vyhovující všem zúčastněným stranám. S komentáři, hodnoceními i radami přichází kdekdo bez rozdílu, zda má, či nemá se vzděláváním osobní zkušenosti. Uvědomme si, že právo na vzdělávání mají všichni žáci, každý občan. Vzdělání je přínosem nejen pro ně, ale i pro celou společnost. Vzdělanost však nelze nikomu zaručit. Nemá-li žák zájem, potřebnou vůli, vzdělanost mu nikdo nevdechne. Vzdělávání i vzdělání pomáhá člověku rozumět světu, ve kterém žije, umožní mu chápat, že tento svět není cosi daného, ale cosi živého, oč je třeba se starat a chránit před zničením.

Michal Komárek: Nové nezajímavé a zbytečné spoty ministerstva školství provází obludná tisková zpráva

„Celou kampaň „Pomáháme pomáhat, učit a bádat“ provází výhradně autenticita. Spoty byly totiž natočeny ve skutečném prostředí vysoké školy a výzkumného centra“, čteme v tiskové zprávě ministerstva školství. „Sázka na autenticitu“ provázela i první spot. Tahle ministerská teze je skutečně obludná, respektive ukazuje, nakolik autoři tiskové zprávy a zadavatelé kampaně podceňují inteligenci svého publika, nerozumějí své práci, je jim to úplně jedno, nebo vše dohromady. Říkají prostě: Když přijdeme s kamerou a špatným scénářem na vysokou školu nebo do výzkumného centra, zachycujeme skutečný život. Veřte nevěřte.

Jak lze měřit a hodnotit znalosti pedagogů?

Jak lze měřit a hodnotit znalosti pedagogů? A kde došlo v posledním desetiletí ke zlepšení v oblasti rovného přístupu ke vzdělávání? Mimo jiné na tyto dvě publikace upozorňuje únorový Přehled vybraných informací a zajímavostí, který vydala ČŠI.

Státní maturita: Podle Ondřeje Šteffla matematici zkoušku nastavit neumějí, češtináři už naopak problém téměř vyřešili

Podle Ondřeje Šteffla je v základu sporů o povinnou maturitu z matematiky zmatení pojmů – když se totiž diskutuje o „maturitě“ mají někteří z diskutujících na mysli „základní středoškolskou zkoušku“, tedy jakousi minimální laťku společnou pro všechny. Jiní ale mluví o „skutečné maturitě“, náročné zkoušce, která je tu pro menší skupinu studentů, kteří by obstáli u zkoušek na matfyz. Zajímavé je, že Šteffl soudí, že problém se už víceméně podařilo vyřešit češtinářům - podle Šteffla je maturita z češtiny „rozumný test“, v podstatě „základní středoškolská zkouška“. Komentář publikuje MF DNES.

Václav Mertin: Radost dětí ze školního vzdělávání

Psycholog Václav Mertin se při úvaze, jak dosáhnout toho, aby se děti rády učily a rády chodily do školy, dotýká i role učitele: „Každé dítě by mělo cítit, že je učitel chce naučit, a když mu něco nejde nebo udělá chybu, tak mu pomůže k nápravě. Ve škole by mělo být i veselo. Jestli však nuda žáků není rovněž zesilována tím, že ani někteří učitelé nechodí do školy rádi nebo že je učení nebaví. Neboť do hry nepochybně vstupují i učitelovy emoce, jeho radost, potěšení, zápal, entuziasmus, angažovanost, ale také otrávení, nechuť, únava, strach,“ píše Mertin v časopise Řízení školy.

24. ročník ankety Zlatý Ámos má šest finalistů

„Postoupilo šest učitelů, ale vyhráli všichni. Finalisté budou bojovat i za ty, kteří se do finále nedostali. Velice si vážím všech učitelů, jejichž práce je nezastupitelná a hrají v našich životech velice důležitou roli,“ uvedl při vyhlašování výsledků semifinále ankety Zlatý Ámos předseda poroty Jan Cimický.

Soutěž sCOOLweb 2017: Co nabízejí školní weby žákům?

Letošní ročník soutěže školních webů se zaměří na školní informační systémy a vstřícnost škol vůči vlastním žákům. Najdou na webu kalendář s aktuálními akcemi, rozpis suplování učitelů nebo výukové materiály?

Soud rozhodl: Ostravská škola diskriminovala dva romské předškoláky

Základní škola Pěší v Ostravě-Muglinově diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla při zápisu v roce 2014 přijmout do první třídy. Ve středu o tom rozhodl okresní soud v Ostravě. Podle něj se tak škola snažila neoprávněně regulovat počet romských dětí ve třídě. Ředitel školy Kamil Krahula diskriminaci odmítá. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Učitelé jsou spokojení. A výše platů na to nemá vliv. Opravdu?

Výzkumy ukazují, že učitelé jsou převážně spokojení, výše platů je příliš neruší a mimo jiné by také chtěli více spolupracovat s odborníky mimo školu. Každopádně to tak vypadá podle Ivy Štětovské a Blanky Tomkové, které zkoumaly klima školy a jeho vliv na spokojenost a zdraví učitelů a ve svých textech v časopise Školní poradenství v praxi citují i další tuzemské a zahraniční výzkumy. Rozhodně ty články stojí za přečtení, přinášíme z nich několik důležitých citací.

Pozměňovací návrh ke kariérnímu řádu: Učitelé by mohli dostat půlroční placené volno na sebevzdělávání

Do zákona o kariérním řádu učitelů, který v Poslanecké sněmovně prošel druhým čtením, by kromě rozdělení tuzemských kantorů do tří kategorií mohly přibýt i další novinky. Podle pozměňovacích návrhů by učitelé mohli jednou za deset až patnáct let dostávat půlroční volno na zvyšování své kvalifikace. Ve hře je také možnost za katedru na čas pustit i vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání.

Václav Trojan o podpoře veřejného školství: Je třeba vyplout na moře, či jen odstranit balast?

„Stalo se poslední dobou velice módní strefovat se do veřejného, zejména základního školství a pojmenovávat, co všechno nezvládá a neumí. Nepřipravuje děti do života, nerealizuje ty pravé (nejraději cool) aktivity, neumí děti zaujmout, a dokonce po nich občas také něco chce. Mnohdy je to jistě pravda, však v převážné většině otrávené šípy nepřinášejí ani náznak řešení,“ píše Václav Trojan z Pedagogické fakulty UK v aktuálním čísle časopisu Řízení školy.

Školy proti nám používají sociálku, stěžují si rodiče

Snaha rodičů poskytnout svým handicapovaným dětem vzdělání spolu s jejich zdravými vrstevníky v některých případech naráží na nechuť škol, které mají s žáky nezapadajícími do běžných osnov práci navíc. Spory mohou dojít tak daleko, že škola ve snaze zastrašit nespokojené rodiče zavolá na pomoc OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dítěte). Reportáž přináší deník Právo.

Ministryně školství nabízí desetiprocentní růst platů, odbory chtějí víc

Ministryně školství Kateřina Valachová hovoří o navýšení mezd pro příští rok o sedm procent na tarifech a o tři procenta na odměnách, což má celkově opět činit růst mezd o deset procent. Avizuje i prosazení růstu platů také do výhledu na další roky. Odbory požadují, aby v příštích třech letech platy rostly celkově vždy po 15 procentech až do roku 2020. Podle jejich propočtů by takové navyšování mělo dosáhnout toho, aby výplata pedagoga byla právě na úrovni 130 procent celorepublikové průměrné mzdy. A ta v příštích letech nejspíš také poroste. Informuje o tom deník Právo. A rozhovor s Kateřinou Valachovou mimo jiné o zvyšování platů přináší Deník.cz.

Romské děti čelí na Slovensku diskriminaci, tvrdí nevládní organizace

Romským dětem na Slovensku je systematicky upíráno právo na vzdělání a nejsou dostatečně chráněny před diskriminací na základních školách. Vyplývá to ze zprávy nevládních organizací. Většina těchto dětí je dle nich navíc segregována ve zcela romských školách a třídách nebo ve speciálních školách určených pro děti s lehkým stupněm mentálního postižení. Informuje ČTK.

Školy obelstily pamlskovou vyhlášku. Školní jídelny převzaly roli bufetů.

Přísné normy pro školní bufety a automaty - známé jako pamlsková vyhláška - platí sotva dva měsíce a školy už našly způsob, jak je obejít. Děti si tak mohou přímo ve škole koupit svačiny, které by se do normy nikdy nevešly. Školní jídelny se totiž řídí podle jiných pravidel. A tak stačí přesunout prodej svačin do jídelny. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Ministerstvo brzdí zakládání soukromých škol

„Proti rozhodnutí podáme rozklad a zvažuji i žalobu na paní ministryni za nerovný přístup. V minulém roce se při posuzování žádostí kapacita veřejných škol nebrala v potaz. Teď ji ministerstvo najednou začalo řešit, ale nedalo o tom nikomu vědět,“ zlobí se Libor Daňhel. Ve Zlíně chtěl založit soukromou základní školu, která by spolupracovala s Univerzitou Tomáše Bati a se soukromými firmami, ale ministerstvo mu záměr překazilo, ačkoliv kraj i město souhlasily. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.