Jiří Žáček sám sobě džihádistou, aneb „K čemu jsou na světě dospělí“

Zajímavým odhalením se ke sporu o básničku Jiřího Žáčka „K čemu jsou holky na světě“ vrací reportérka týdeníku Respekt Silvie Lauder. Žáček označil kritiky své básničky za „genderové džihádistky“, přitom ji před 14 lety sám pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“. No, upravil – básničku prostě přepsal a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta „K čemu jsou dospělí na světě“.

Silvie Lauder (linkedin.com)

Silvie Lauder zjistila od vydavatele slabikáře, že Žáček v roce 2003 básničku přepsal. Lauder v Respektu píše:

„Nakladatelství Alter se řídilo pokyny MŠMT, jež učebnice hodnotí podle řady kritérií, mimo jiné také posuzuje, zda „neobsahují stereotypní přístupy ve vztahu k pohlavím“. Jak píše v e-mailu šéfredaktorka nakladatelství Lenka Bradáčová, Alter „uplatňuje genderovou korektnost ve všech vydávaných učebnicích, nikoli však hyperkorektnost“. Změny Alter v roce 2003 vysvětlil takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Za celých čtrnáct let, kdy si děti čtou upravenou básničku K čemu jsou na světě dospělí („aby z nich byli tátové, aby z nich byly maminky“), podle slov Bradáčové nezaznamenali ze strany škol či rodičů jedinou negativní reakci.

Původní, neupravená verze básničky, kterou objevil Vít Klusák, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a v ignoranci doporučujících pokynů ministerstva.“

Jiří Žáček: K čemu jsou na světě dospělí

Aby z nich byli tátové,
aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmáli
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
a vyprávět nám pohádku.
Proto jsou tátové a maminky,
aby náš svět byl v pořádku.



Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt