Radko Sáblík: Jak přistupovat ke studentům?

sobota 4. března 2017 ·

"Vzdělávání dětí i středoškoláků si zachovává svou tradiční podobu již v řádech staletí, a přitom se okolí do sebe zahleděného systému školství výrazně mění a bude se v následujících letech měnit ještě dynamičtěji. Vysoká naplněnost tříd už sama o sobě brání přistupovat ke studentům individuálně a vede k tomu, že se „učí na průměr“. Snaha „dokopat“ většinu studentů k ukončení ročníku a k maturitě ústí bohužel také do potlačování individuality u schopnějších a talentovanějších žáků. Mnozí studenti jsou přitom „podprůměr“ v některých předmětech a naopak velmi talentovaní na jiné. Většinu doby, kdy se učí, však věnují úsilí, aby zvládli předměty, které jim nejdou, a proto nemají čas rozvíjet se v oblastech, na které mají talent a které je budou později živit," píše ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v časopise Řízení školy.


Radko Sáblík (ssps.cz)
Dalším problémem je, že se studenti berou jen jako objekt vzdělávání a jsou dopředu vylučováni z možnosti stát se součástí vzdělávacího procesu. Pokud se někdo snaží s tím něco udělat, jeví se značné části pedagogické i rodičovské veřejnosti podezřele. Mohu ale na desítkách příkladů doložit, že přístup a motivace studentů ke vzdělávání se významně mění ve chvíli, kdy je jim dána zodpovědnost, kdy jsou pověřeni konkrétními úkoly. Ve chvílích, kdy je pověřím zastupováním školy, jednáním se sociálními partnery, když dostávají zodpovědnost za konkrétní projekt apod., se mohou „přetrhnout“, aby mou důvěru nezklamali. Vystupují naprosto jinak, než jak jsme u nich byli doposud zvyklí. Najednou působí překvapivě „dospěle“.

U nás ve škole se již delší čas vedou legitimní debaty o tom, zda různé aktivity školy vlastně nebrání studentům v jejich vzdělávání. Na stejné téma se diskutuje i celostátně a nejspíš i mezinárodně. Střetávají se zde dva názory, které jdou zjednodušeně a ne zcela přesně formulovat do dvou tezí: První teze zní, že student má sedět v hodinách a poslouchat výklad, aby ho mohl následně při písemkách a zkoušeních interpretovat. Jakékoli vytrhávání studentů z výuky je pro ně škodlivé. Druhá teze potom tvrdí, že pro studenty je třeba připravovat co nejvíc akcí, při nichž se setkávají s praxí, nejlépe v kolektivu totiž vytvářejí různé projekty, poznávají zahraničí, mají kontakt se svými vrstevníky z jiných škol, včetně kontaktů mezinárodních, a přijímají zodpovědnost za konkrétní úkoly. Takto nabyté zkušenosti jsou k nezaplacení pro jejich další profesní uplatnění.

Jsem přesvědčen, že je velkou chybou přistupovat ke studentům jako k jednolité šedé mase. Schopnosti a talent jsou naprosto rozdílné u každého z nich, odlišný je i jejich přístup a zájem o vlastní vzdělávání. U mnohých studentů je tento zájem probuzen právě ve chvíli, kdy se nadstandardní aktivity dotýkají jejich silných stránek, kdy se mohou sami projevit, kdy dostanou zodpovědnost za konkrétní úkoly. Současně by měl každý student zvážit, nakolik je schopný zvládnout učivo, které zamešká při účasti na těchto aktivitách, či zda je v jeho silách zvládnout při větší absenci komisionální přezkoušení. Pokud ano, je pro něj přínosem zapojovat se ve větší míře do mimoškolních akcí, pracovat na částečný úvazek ve firmách či pro školu apod.


Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy (Řízení školy 3/2017)

3 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
4. března 2017 7:03  

Pod některé věci prezentované p. Sáblíkem v médiích bych se podepsal, jako celek nelze ale jeho aktivity hodnotit, neboť nevím, jak konkrétně probíhá výuka v jeho škole. Nelíbí se mi ovšem jeho vymezení "dvou názorů" - účastnit se výuky nemusí znamenat jen"sezení v hodinách" a reprodukci výkladu. Nevím také, zda si p. Sáblík uvědomuje, že svým pedagogům dost razantně zvyšuje přímou učitelskou povinnost - absentující žáci potřebují konzultace a většinou i samostatné prověřování vědomostí. Jaké jsou počty žáků ve třídách v jeho škole? Co dělá proto, aby učitelé mohli k žákům přistupovat individuálně? Dokáže k nárokům vytvářet i patřičné podmínky pro vzdělávání a práci učitele?

Vladimír Stanzel řekl(a)...
4. března 2017 8:26  

"Mnozí studenti jsou přitom „podprůměr“ v některých předmětech a naopak velmi talentovaní na jiné. Většinu doby, kdy se učí, však věnují úsilí, aby zvládli předměty, které jim nejdou, a proto nemají čas rozvíjet se v oblastech, na které mají talent a které je budou později živit," - co z toho vyplývá? Mají se soustředit jen na ty předměty, které jim jdou? Jak vůbec mohou vědět, co je jednou bude živit, když nás HR agentury připravují na to, že budoucnost mají nomádi, kteří budou v ekonomicky aktivní fázi svého života měnit práci i desetkrát?

Lukáš Kotek řekl(a)...
5. března 2017 9:16  

"Jaké jsou počty žáků ve třídách v jeho škole?"

Škola má od magistrátu už delší dobu výjimku a do prvních ročníků nabírá 34 žáků do třídy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.