Jiří Zíka diskutuje o jednotných příjimačkách s Jiřím Růžičkou

neděle 5. března 2017 ·

O smyslu a dopadech jednotných přijímaček na střední školy polemizovali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Ředitel Cermatu Jiří Zíka a ředitel gymnázia a senátor Jiří Růžička. Budou přijímačky spravedlivější? Mají motivační charakter? Nepřinesou omezení výuky na základní škole? To byla některá z témat diskuse.

Jiří Zíka (repro ČT)
Jiří Zíka: Samozřejmě určitě se objeví kritici, kteří řeknou, jednotné přijímací zkoušky určují rozsah výuky na základních školách. Z mého pohledu to může být pravda v případě, že by byly unifikované jednotné přijímací zkoušky a že by ty testy nevypadaly jako naše testy. Naše testy obsahují u matematiky speciálně třeba šedesát procent takzvaně otevřených otázek, na které se nedá nacvičit, které ověřují skutečně produktivní dovednosti. A je potřeba, aby školy, protože to je v rozsahu rámcových vzdělávacích programů, učily žáky celý ten rozsah, protože my zkoušíme celý ten rozsah. Nebo minimálně výběr ze struktury celého rozsahu. A na druhé straně nebo respektive na třetí straně je tam ještě ten informační efekt. Přeci stát jako investor musí mít nějakou objektivní informaci o tom, za co vynakládá těch sto miliard korun.

Jiří Růžička (senat.cz)
Jiří Růžička: Pan ředitel říkal, že budou jistě kritici té motivační stránky. Tak jeden tady hned sedí. Protože si myslím, že vzdělávání je něco, co je hodnotou samo o sobě, a nevzděláváme se nebo nevzděláváme proto, abychom uspěli u nějakých testů. To je ta věc, která mně vlastně principiálně vadí a kvůli které kritizuju i pojetí třeba jednotných maturit třeba z matematiky, že jo, a tak dále a tak dále. Takže ta motivační role podle mě je nesprávná v tomhle tom směru. Učíš se proto, aby si uspěl u nějakého testu. To se mi vlastně nelíbí. Na druhou stranu musím říct, že má pan ředitel pravdu v tom, že ty testy jsou poměrně dobré, zajímavé. Ty otevřené otázky prověří ledacos. Ale ten hlavní můj argument je, že neplatí ta motivace kvůli tomu, že budu nějak testován. A už jsou, už jsou samozřejmě zpětné reakce i ze škol a stačí přečíst si zprávu České školní inspekce za minulý školní rok, která tohle to podrobuje poměrně ostré kritice, že se na školách začínají soustřeďovat na to, aby připravili děti na přijímací zkoušky nebo na jednotné maturity a tak dále, což já považuju za mimořádně špatnou cestu.

Moderátor Petr Dudek: Jak to bude vypadat podle vás na základních školách. Nestane se to, před čím někteří varují, totiž že učitelé na základních školách začnou připravovat žáky na ty jednotné přijímací zkoušky a zbytek učiva půjde stranou?

Jiří Zíka: No, může se to stát. Stane se to u špatného učitele. U dobrého učitele se to nestane. A já myslím, že tahle kritika, pan senátor to odhalil, ono to tak je. … Dobrý učitel naučí látku, která je testována. To znamená celé rámcové vzdělávací programy. My přeci netestujeme určité výseky. My nenutíme k tomu, aby učitelé učili jenom určitou část. Ty testy se nedají nacvičit, protože každý ten test v každém tom termínu bude z jiné části té látky a bude jinak koncipován. Čili není možné se na něj tak připravit. Já jako příklad, opakuju, beru testy studijních předpokladů, na které se nacvičovalo, nacvičovalo, nacvičovalo, až ti, kteří, i když na to neměli, je prostě udělali. Tady v tom případě si myslím, že by to nemělo vyjít, a nemělo by to být z toho důvodu, že není důvod, pokud učitel dobře učí a naučí je matematiku a češtinu na úrovni, kterou požadují rámcové vzdělávací programy, pak ten žák musí uspět u zkoušky, pokud na to má samozřejmě intelektové předpoklady. Já tady věřím učitelům, byť bych nemusel, protože úroveň dnešního vzdělání a z výsledku našich testů to tak vyplývá, není příliš vysoká. Ta motivace tam žádná není.

Jiří Růžička: No, tohle to je poměrně zajímavá věc, kterou už jsem řešil v minulosti, protože když se zavedly jednotné maturity, tak jsme samozřejmě řešili ve škole, jestli se to projeví v našem způsobu obsahu vyučování, protože u nás třeba čeština se učí naprosto jinak než na většině jiných středních škol. Neučí se chronologicky, učí se žánrovo-tématicky, jsme říkali, jestli ti naši studenti vůbec budou uspívat u těch maturit. A pak jsme si řekli ne, učíme proto, protože si myslíme, že je to správné, že mají dostat nějaký základ, rozlet a tak dále a tak dále a testy nechme testy. Takže my jsme si to už trošičku ozkoušeli. A musím říct, že v tomhle tom směru bych asi velké obavy neměl u dobrých učitelů. Otázka je, jestli máme jenom dobré učitele, a myslím, stát dělá všechno možné pro to, abychom měli nejenom dobré učitele. A velký tlak je také ze strany rodičů, a to je mimořádně zajímavé. Rodiče prostě na školu a na ty učitele vytvářejí tlak, připravte ty naše děti dobře na přijímačky, nás nezajímá skoro nic jiného, my chceme, aby se dostaly na ty školy. A platí to na základních školách, ale platí to samozřejmě i na středních školách.

Moderátor Petr Dudek: A pane řediteli Zíko, to vypadá ale dost pravděpodobně, že nejenom žáci, ale i učitelé budou tlačit na kantory, učte děti tak, aby se dostaly na školu, já chci, aby moje dítě se dostalo na další střední školu a vy pane profesore nebo paní profesorko se o to musíte postarat. Tak pak asi tomu pedagogovi nic jiného nezbude, ne.

Jiří Zíka: Je to pravda, že se to stát může. Rodiče ten tlak budou vytvářet. To víme i z minula. Vytvářeli tlak, ale na to, aby je připravili na testy, ale vytvářeli tlak na to, aby jim dali dobré známky. A já myslím, že i když pomineme cokoliv, co jsme tady řekli, tak je to přeci jenom krok dopředu, když se vytváří tlak na to, aby je připravili na přijímačky, než aby vytvářeli tlak na to, aby jim dali dobré známky.


Celý pořad je ke stažení zde

3 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
5. března 2017 11:33  

Nabízím, zejména pro pana Růžičku, takový malý náhled do historie a do reality.

V 70. a 80. letech byly přijímačky na SŠ jednotné. Zadání se podobně jako témata slohu na maturitu vyhlašovala rádiem.

V 90. letech sice tak trošku nastala anarchie, ale přijímačky samozřejmě byly a připravovaly si je školy samy. Neslo to sebou jeden problém. Někteří středoškolští učitelé, kteří přijímačky připravovali, na ně zároveň doučovali, a protože věděli jaké typy příkladů do nich dali, měly jimi připravované děti velkou výhodu.

Po roce 2000 nastal nástup SCIO testů u přijímaček. To už byla anarchie skoro absolutní, protože např. v matematice to znamenalo, že některé školy zadávaly v přijímačkách dále klasicky šest obtížných příkladů, kde muselo být precizně do mrtě vypracováno celé řešení, některé školy dávaly SCIO testy, kde postup při řešení nikoho nezajímal, ale bylo to ve stylu pospíchám, pospíchám, nemám chvíli čas. Objevily se ale i školy, které přijímačky nedělaly vůbec a nabíraly podle známek, naštěstí jich nebylo mnoho.

Po roce 2005 došlo k tomu, že v některých krajích už ta anarchie přišla radním trapná a zavedly pro školy povinné SCIO testy.

Ty jsou teď nahrazeny CERMAT testy, které kombinují testové úlohy s otevřenými úkoly, což je podle mne dobře.

Suma sumárum. Přijímačky se po celou tu dobu, po kterou se ve školství pohybuji, ať už jako žákyně nebo jako učitelka, dělaly a vždy se na ně žáci připravovali. Pro učitele a žáky na základkách se vůbec nic nemění. Až na to, že anarchie byla nahrazena jakýmsi systémem, takže děti, které chtějí jít na maturitní obor od počátku vědí, že přijímačky budou dělat a že se jim nevyhnou, i když i ta možnost pro málo obsazené obory pro 2. a další kola zůstává, ale rodiče slabších žáků ji zatím naštěstí nepostřehli.

A jestliže se i děti v minulosti na základkách na přijímačky připravovaly, nevím proč se furt řeší vliv zavedení jednotných přijímaček na výuku. Žádná změna se pánové nekoná. Prostě a jednoduše: mnoho povyku pro nic.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. března 2017 9:59  

Paní Adamová pěkně jste to shrnula. Mám několik otázek. Pan Zíka tvrdí, že špatní učitelé začnou děti připravovat na testy.

Táži se proto, je učitel, který připravuje své žáky na zkoušku, tj na specifický typ zadání, na specifickou terminologii, na potencionální chytáky, špatný?
Domnívám se, že nikoliv. Chce, aby jeho žáci uspěli, třeba ne kvůli svému egu, ale kvůli nim. Kvůli tomu, jak testy vypadají, bude učitel muset na ně žáky připravit. Tím nemyslím pouze znalostně, aby bylo jasno. Tento proces má negativní dopad na výuku a to z mnoha hledisek, které už jsem rozebíral.

Bude mít žák dostatek času na pečlivé vyřešení otevřených úloh? Nebo je to jen další hybridní kompromis, kombinující a agregující v sobě nedostatky obou přístupů, tj uzavřených a otevřených úloh?



Eva Adamová řekl(a)...
6. března 2017 12:58  

99 % přípravy na přijímací zkoušku z matematiky obnáší důsledné opakování učiva 7. - 8. ročníku matematiky. Na výuku to rozhodně negativní vliv nemá. Žákům zopakování předcházejícího učiva na komplexních příkladech, i když se tomu někteří neustále podivují, prospívá. Zbylé jedno procento je pak příprava na specifický typ zadání. Prostě si děcka nanečisto zkusí přijímačkové testy udělat a použít záznamový arch. Ale to už je jen jakási třešnička na dortu. Bez předchozích 99 % jsou ztraceni.

A já se teď zeptám Vás. Vy byste to poslední jedno procento, ten zbývající krůček, aby byli schopni se v testu zorientovat a nenasekali zbytečné chyby, s dětmi neudělal? Vy byste je v tom nechal zbytečně vymáchat? Odpovězte si sám. A sám si také po pravdě řekněte, jestli byste v tom případě byl dobrý nebo špatný učitel.

Současné přijímačky samozřejmě jsou jakýmsi hybridem, ale jejich výhoda oproti SCIO testům je v tom, že se neodčítají body za špatně vyřešený příklad, což u SCIO testů musí být kvůli vyloučení úspěšnosti "tipérů", ale bohužel to škodí těm, kteří se řešení nalézt snaží, a těm, kteří udělají např. jen drobnou chybu v postupu. Druhou výhodou je, že v CERMAT přijímačkách jsou nejobtížnější příklady na konci, takže se nestává, jako u SCIO testů, že se žák sekne u obtížného příkladu na začátku a zbytek nestihne. Z těchto dvou důvodů beru CERMAT testy na milost.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.