Politici řeší podobu gymnázií. Zájemců o ně neubývá

čtvrtek 30. března 2017 ·

Už za dva týdny budou skládat přijímací zkoušku zájemci o víceletá gymnázia. Letos poprvé musí všichni projít stejnými testy z češtiny a matematiky, které připravila státní organizace Cermat. Obrovský zájem o gymnázia mezi žáky pátých tříd nepolevuje, na prestižní školy se hlásí až osmkrát více dětí, než školy mohou přijmout. „Letos se hlásí 249 dětí, vzít můžeme jen třicet. Mezi ně se mnohdy dostanou nejnašprtanější děti, ne ty nejchytřejší,“ stěžuje si ředitel Slovanského gymnázia Olomouc Radim Slouka. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Radim Slouka (youtube.com)
Slouka by chtěl brát 60 dětí jako dřív, ale kraj to nepovolil. „Tehdy měly šanci i přirozeně chytré děti, které přijímacím zkouškám nevěnovaly takovou pozornost,“ říká. Na méně prestižních gymnáziích se zase stává, že vezmou skoro všechny přihlášené.

O tom, že na gymnázia nechodí nejnadanější žáci, se mluví už pár let. HN oslovily politiky s dotazy, jestli by se s tím nemělo něco dělat. Všichni, až na profesora a poslance Jiřího Zlatušku, se shodli na tom, že míst na víceletých gymnáziích je příliš mnoho a jejich existence má smysl, když na ně budou chodit jen mimořádně nadaní žáci.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) připomíná, že dnes na víceletá gymnázia odchází 11 procent žáků, v Praze skoro 20 procent. Zamýšleno bylo maximálně pět procent.

Rušit víceletá gymnázia ale nechce nikdo. Důvod – rodiče o ně mají zájem a chtít zrušit gymnázium se rovná politické sebevraždě. Politici vidí jedinou šanci, jak zájem rodičů a dětí o víceletá gymnázia snížit, ve zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...
30. března 2017 7:22  

Chce-li MŠMT důsledně prosazovat společné vzdělávání (tedy co nejvíce žáků do hlavního vzdělávacího proudu), mělo VG zrušit. Jinak neexistuje společné vzdělávání a jsou to jen prázdné politické proklamace. Ale zrušit VG je také politický krok a do toho se těm nahoře nechce.

Eva Adamová řekl(a)...
30. března 2017 10:04  

„Letos se hlásí 249 dětí, vzít můžeme jen třicet. Mezi ně se mnohdy dostanou nejnašprtanější děti, ne ty nejchytřejší,“

Jenže to je problém pánů ředitelů. Jednotné přijímačky mají mít 60% váhu, když nahradí v těch zbylých 40 % známky ze základek IQ testy, tak tam ty nejnadanější dostanou. Ony totiž ty známky ze čtvrté třídy a z pololetí 5. třídy při současném velmi mírném prvostupňovém hodnocení o žákovi vůbec nic neřeknou.

poste.restante řekl(a)...
30. března 2017 10:09  

Chce-li MŠMT důsledně prosazovat společné vzdělávání, mělo VG zrušit.

S tím, bohužel, nemohu souhlasit.
Já si myslím, že VG mají mít ve vzdělávací soustavě své místo.
Podobně jako ho mají třeba sportovní školy.
Vždycky říkávám, že jsme příliš malá země na to, abychom si mohli dovolit plýtvat talenty.
Ale měla by to být místa, kde se koncentrují opravdu nadaní žáci, kterých je v populaci kolem jednotek procent.

Logicky z toho vyplývá, že dnešní "naplnění" třídy VG na 30 kusů je nesmyslné.
Ať je ve třídě klidně jen 15 žáků, třeba i jen 10, ale jsou to právě ti, jejichž talent chceme rozvíjet nad rámec možností, které dává běžná základní škola.

Klíčovými parametry pro budování sítě VG by měly být intelektuální potenciál žáků a dojezdová vzdálenost. Nevím, jestli je dobré už jedenáctileté dítka nechávat na internátu, nebo dojíždět denně více jak hodinu tam a totéž zpět.

Měla by být řešena systémově. Tedy nikoliv 8G, 7G a 6G, ale podle mého názoru, pouze 8G, tak aby výuka smysluplně navazovala na první stupeň.

Společné vzdělávání není a nesmí být dogma.
Přijde mi logické, že žáci na obou extrémech intelektového spektra by měli mít pro své vzdělávání specifické podmínky.
A společné vzdělávání mimochodem znamená nejen "inkluzi" žáků s LMP, PAS atd. na běžných ZŠ, ale také společné vzdělávání žáků hendikepovaných fyzicky. Proč by žák s IQ přes 150, ale bohužel vozíčkář, neměl být vzděláván v prostředí, které mu pomůže kompenzovat jeho hendikep? Což mimochodem zase souvisí s otázkou dopravní dostupnosti.

Problém je, že současná gymnázia a především ta víceletá představují cestu, jak může politická či ekonomická "elita" vymanit své potomky z hlavního vzdělávacího proudu a to bez ohledu na skutečný potenciál takových dětí.
Proto se nám v některých lokalitách poněkud "rozbujela", především ta soukromá.
Což je logicky trnem v oku ostatním.

I proto podporuji zavedení jednotných přijímaček, které by měly, kromě jiného, také napomoci odhalit skutečné talenty už krátce po startu jejich vzdělávací dráhy.

Takže VG obecně ano, ale s redukovaným počtem škol i žáků na nich, oproti současnému stavu.

mahtyondo řekl(a)...
30. března 2017 10:33  

Citace z článku: Kurzy letos otevřela i společnost Tutor, od listopadu do nich chodí padesát páťáků. Dozvědí se i to, co jim ve škole neřeknou. "Některé děti například vědí, že existuje zlomek, ale nikdy neviděly zápis pomocí zlomkové čáry. Desetinná čísla budou na některých školách začínat až nyní, což vnímám jako zásadní problém," říká lektorka matematiky z Tutoru Jana Syrovátková.

Jinými slovy: existuje nemálo základních škol, kde se už na prvním stupni neplní RVP v matematice. Zato nadávat na ošklivá osmiletá gymnázia, to jim jde skvěle. Proč by měli rodiče nechávat své dítě na škole, kde ho nenaučí to, co mají?

Ten problém s přijetím dětí s nedostatečnými studijními předpoklady se dá vyřešit jednoduše: správné postavení přijímací zkoušky a posílení vlivu testu studijních předpokladů. Ale to mě tu místní osazenstvo asi zlynčuje. Psychologie je totiž ezoterická pavěda, testy studijních předpokladů nevypovídají o ničem, a o tom, kdo je vážně chytrý, rozhodne výzkumnice z PedF na základě pohledu na jedno vysvědčení a jednu známku z jednoho předmětu, přeci!

Opravdu mě dojímají ty řeči o selektivitě. Co by za to děti v takové Velké Británii daly, kdyby o jejich přijetí na exkluzivní školu rozhodovaly pouze přijímací zkoušky, a tudíž jejich znalosti a dovednosti a nikoliv vysoké školné nebo zapsání na školu už při jejich narození! Je zajímavé, že v Asii jsou přijímací zkoušky vnímány jako prvek rovnosti (přijímací zkoušku může složit každý, bez ohledu na sociální statut, stačí jen umět), v EU je to najednou ztělesnění všeho zla. A to už ani nemluvím o tom, že existují země, kde na druhý stupeň skládají přijímačky všechny děti, žádné automatické navazování prvního a druhého stupně neexistuje a tyto školy jsou potom logicky obvykle odděleny. Myslím, že tento systém by pomohl více, než neustálé nadávání na osmiletá gymnázia, protože ta se stejně nikdy nezruší. Ale toto je s EU inkluzivním jančením nemyslitelné. Prostě je třeba vychovat děti tak, aby měly minimum vůle něčeho dosáhnout a dobrovolně skončily jako dělníci u pásu v montovně. Žádná jiná budoucnost se pro naši zemi stejně nechystá.

Zkuste někde ve vyspělém světě vyprávět, že v ČR je považováno za negativní jev, když se dítě učí. Děti tu mají povoleno učit se pouze z předem povolených a schválených pohnutek, a taková motivace něčeho dosáhnout nebo píle patří mezi ty zakázané – jsou to totiž potom elitáři, co se třeba budou chtít ošklivě vyselektovat na gymnázium, hanba jim!

Citace z článku: Ukazuje se, že o přijetí často nerozhoduje nadání a způsob myšlení žáka, ale jeho schopnost mechanicky se látku "nabiflovat".

A ještě mě tak napadlo… Když se prý podle paní Strakové na osmiletá gymnázia dostávají z velké části i ti žáci, co tam nemají co dělat, a prý ta polovina z těch, co měli jedničku z matematiky, se tam nedostává… Pořád slýchám argumenty typu „Základky jsou úplně vybrakované, všichni schopní žáci chodí na gymnázia“, teďka najednou to pokračuje „na které jsou ale biflovací zkoušky, tak se tam dostávají hloupé nabiflované děti rodičů s vysokým sociálním postavením a ti s nadáním ne“, ti zůstávají… ehm, na základních školách? Vážně vám na tom nepřipadá nic divného? Někdo tady v tom koloběhu musí kecat, a to pořádně.

Fanda Moudry řekl(a)...
30. března 2017 12:23  

S prvními třemi předřečníky souhlasím na 100%. prostě tak to reálně funguje.

30. března 2017 10:33
Jen tak pro přehlednost. Inkluze zasáhla ZŠ hlavně ve městech. Inkluze po českém způsobu je totiž neskutečný hybrid a běžně se obchází přes víceletá gymnázia a soukromé školy. Ukazuje se tak, že je to nefunkční model, který bohužel ovlivní vývoj základního školství na desítky let dopředu. Ze ZŠ loni odešlo v našem městě na osmileté gymnázium 24 žáků z 98 páťáků. Jsou ZŠ vybrakovány nebo ne? Jsou, rychle se mění na nový typ škol praktických. Úroveň se v nich začala prudce snižovat. A spojením škol praktických a základních skončila inkluze v ČR. Víceletá gymnázia z politických důvodů nikdo nezruší a stejně tak soukromé ZŠ. A co zbylo z reformy paní Kateřiny? Rozvrácené základní školství, které je evidentně připraveno "vzdělávat" jen děti do montoven. Tím se splní sen průmyslové lobby.

Eva Adamová řekl(a)...
30. března 2017 16:59  

Jen taková drobnost k paní Syrovátkové a mahtyondovi.

Desetinná čísla byla do RVP pro první stupeň před několika lety částečně skutečně zařazena, podobně jako zlomky. V jednotných přijímačkových testech však desetinná čísla nenajdete, protože si jsou jejich autoři evidentně vědomi, že se na školách probírají až po přijímačkách. Se zlomky se žáci postupně seznamují už od třetí třídy a v přijímačkách se se zlomky vyskytují slovní úlohy, k jejichž vyřešení žáci ani znalost zápisu zlomku nepotřebují znát.

Fakt tedy nevím, proč mathyonda nařkl školy, že neplní RVP už na prvním stupni, nezakládá se to totiž na pravdě. A k paní Syrovátkové do Tutoru bych dítě doučovat nedala, protože evidentně ani neví, jaké učivo přijímačky obsahují.

Michal Jamný řekl(a)...
30. března 2017 17:04  

Komentář2 (Pokračování Komentáře1) 
Z řečeného v Komentáři1 jistě neplyne, že bych byl zastáncem průmyslové lobby, která se mnohdy snaží v zemi, která má nejvyšší podíl žáků na odborných školách v EU a nejmenší podíl maturantů na všeobecně vzdělávacích oborech, vyvolat dojem, že zde máme dramatický nedostatek lidí s výučním listem. Pakliže nahlédneme na strukturu nezaměstnanosti v ČR, zjistíme, že se vzrůstajícím vzděláním se snižuje procento nezaměstnaných (což neplatí jenom u nás, ale dokonce i v USA).  
Uvedená situace nás přivádí k otázce, kterou si ČR příliš neklade, a sice, kdo je příjemcem (klientem) vzdělávací služby a jaká je představa o úspěšném vzdělání? Je to ten, který co nejlépe odpovídá třeba i krátkodobým náladám trhu práce, nebo osobnost vyzbrojená schopnostmi prosperovat ve svém profesním životě po poměrně dlouhou dobu? Je příjemcem veřejného vzdělávání zaměstnavatel (či jejich současná struktura na trhu práce), nebo prosperita profesní/osobnostní dráhy vzdělávaného člověka? 
Odpověď na tuto otázku má vážné ekonomické dopady. Bavíme-li se o možnosti transformace české ekonomicky směrem k menší závislosti na zahraničním kapitálu, což se ukazuje být, zvláště v době postupné lokalizace ekonomik, naší velkou slabinou (viz tzv. Špidlova zpráva), lze očekávat vážné důsledky v případě přichýlení se k první výše uvedené variantě, tj. vyladit náš vzdělávací systém na požadavky průmyslové lobby. Kupř. ekonom Marek opakovaně upozorňuje na to, že jedním z důvodů, proč růst platů v ČR je pomalejší než u našich sousedů (v Polsku, Slovensku a Maďarsku), je vysoký podíl pracovních míst v sekundárním sektoru (průmyslu), pro jehož produkci jsou příznačné poměrně vysoké náklady na udržování fyzického kapitálu. Tudíž obrovské zisky, pakliže neodtečou do zahraničí v podobě dividend, putují do obnovy kapitálu. Z toho důvodu je třeba pravděpodobně počítat i s postupnou transformací pracovního trhu, má-li tedy platit, že země má nadále ekonomicky prosperovat (tj. úspěšně vytvářet pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou).  
Z řečeného lze dovodit, že pravděpodobně i vzdělání se musí přizpůsobit budoucím výzvám, jímž budou vystaveni současní příjemci služeb veřejného školství. Proto otázka rušení víceletých gymnázií by měla být zvažována i z té perspektivy, že do budoucna pravděpodobně bude narůstat potřeba všeobecného vzdělání, neboť úzká specializace v době turbulentních změn na pracovním trhu může znamenat znevýhodnění (viz dnešní horníci apod.). Mimo jiné i vysoké školy se dnes zamýšlejí nad tím, že by mohly do budoucna nabízet více všeobecných oborů na úkor úzké specializace.                 

Michal Jamný řekl(a)...
30. března 2017 17:05  

Komentář1: 
Jak závěr článku, tak resumé Fandy Moudrého považuji za značně reduktivní, praví-li, že v cestě rušení víceletých gymnázií stojí pouze a jenom politické zájmy. Naopak nelze než souhlasit s mahtyondem v té věci, že hlavním důvodem nerealizovatelnosti výše zmíněného kroku je oprávněné očekávání masivního nárůstu soukromého školství, čehož jsme v současnosti svědky.  
V tomto ohledu je logika některých základních škol poměrně krátkozraká, slibuje-li si od zrušení své konkurence (v oblasti veřejného školství)  řešení otázky nezastavitelného propadu základního (a následně i střední, potažmo gymnaziálního) školství. To nenastane, protože zcela vymýtit soukromé školství se v české společnosti pravděpodobně nepovede. 
K tak masivní změně (tj. rušení soukromých škol) je třeba mít určitý politický konsensus, který zpravidla vyrůstá z hodnotové a zájmové orientace občanů, příp. lobbystických skupin. Hodnotový konsensus v české společnosti (na rozdíl od společností skandinávských, v nichž sociální cítění je velmi silné) do značné míry absentuje, což je zřejmé na nerealizovatelnosti dlouhodobých reforem (penzijní, zdravotní apod.). Co se týká lobbystických zájmů, tak musíme připustit, že oblast veřejného školství nepatří právě k těm, které by byly schopny motivovat poslance k akceschopnosti: Prostě školství pro politiky není příliš zajímavé, neboť se zde neoperuje s tak velkým objemem volných finančních prostředků, jako je tomu kupř. ve zdravotnictví... (Není zvláštní to, že podstatně chudší lékařská komora - tedy co do počtu svých členů - dokáže vyvíjet na politické špičky podstatně větší tlak než veřejné školství se 155 tisíci pedagogů?) 
Vedle toho je třeba brát v potaz to, že odbourají-li se ze společností vzdělanostní elity (a skutečně výsledky Scio s.r.o. stále prokazují, že výsledky absolventů víceletých gymnázií jsou nejlepší (kupř. Studie Vektor)), obával bych se i o naše budoucí důchody. Z hlediska ekonomického platí, že vývoj nové technologie je tažen těmi nejlepšími, tj. těmi, kteří vytvářejí pracovní pozice s nejvyšší přidanou hodnotou (jejichž četné zastoupení je nutnou podmínkou prosperity v situaci ekonomického blahobytu společnosti). A odbourání těchto pozic (zvláště v prostředí Průmyslu 4.0) může představovat skutečně vážné ohrožení prosperity země. (Tím rovněž tvrdím, že nemůžeme jenom rekurovat na data z šetření PISA ohledně Finska a Kanady, jež mají dokládat, že samo společné vzdělávání znamená automaticky vyšší úspěšnost celé věkové kohorty. Při takové práci s empirickými daty bych se obával poměrně neprověřené generalizace. Přece jenom jsou to země se zcela odlišným kulturním pozadím. Naopak pokud se z německých výsledků v PISA 2015, které nejsou nijak špatné, odečte vliv cizinců (které my zde téměř nemáme), dospějeme k téměř excelentním výsledkům. Německo, ale vedle toho třeba i Japonsko, zde zmiňuji proto, že se jedná o země, kde společnému vzdělávání se příliš nepřeje, nicméně samo vzdělání zde poměrně dobře prosperuje).

Michal Jamný řekl(a)...
30. března 2017 17:07  

Komentář3 (Pokračování Komentáře2) 
Výše řečené však neznamená, že chci odborné školství v ČR snižovat či mu nepřiznat patřičnou důležitost. Nicméně výsledky ukazují, že v ČR nepotřebují ani tak transformaci školy všeobecně-vzdělávacího zaměření (ty mají výsledky odpovídající očekávání - což dokládají kupř. výsledky státní maturity), ale spíše odborné školství, které ztrácí na atraktivitě. Proč se stalo odborné školství méně přitažlivé? Proto, že nenabízí to, co se od něj vždy očekávalo: poměrně úzké spojení s praxí, a tudíž vysokou jistotu pracovního uplatnění. Jak daný stav změnit? Více navázat odborné školy na soukromé subjekty. V Německu je běžné, že když zaměstnavatel potřebuje lidi s výučním listem, či odborníky s pomaturitním vzděláváním, tak se obrátí na stát s žádostí o dotaci (v současnosti dostane asi 90% na žáka ve veřejném školství) a sám si je vzdělá. Naproti tomu u nás zaměstnavatel se dožaduje po státu (bez jakéhokoliv vlastního nákladu, jakož i jistoty pro budoucího zaměstnance), aby mu je veřejný systém vzdělávání dodal.  
Proto má-li dojít k částečné privatizaci školství, pravděpodobně bych neočekával, že se to bude dít na úrovni všeobecného vzdělávání (či dokonce základního školství, čehož by administrativní zákaz víceletých gymnázií byl nutným následkem), protože zde si nelze slibovat jinou přidanou hodnotu než pouze segregaci na elity (ve smyslu ekonomickém, ne vzdělanostním) a na zbytek, ale spíše v oblasti odborného školství, kde navázání na soukromé subjekty by mohlo přinést kladnou hodnotu (motivaci + určitou míra jistoty práce). (Zaměstnavatel si skutečně prvně velmi dobře spočítá, zda se mu oplatí investovat do specializačního vzdělávání svých zaměstnanců a jestliže ano, je pravděpodobné, že pro ně vytvoří i dlouhodobé pracovní uplatnění). 

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. března 2017 18:59  

Jsem zcela pro zachování osmiletých gymnázií.
Vadí mi napadání dětí, které se učí a nazývání jich šprty.Raději šprty než ty ,co na školu dlabou.
Co vlastně chceme? na jednu stranu jsou mnohé děti, které do školy skoro "dokopáváme" a investuje se do toho dost financí a úsilí a na druhé straně pomlouváme rodiče, které ze svých dětí něco chtějí mít, třeba i za cenu doučování. Co je to proboha za přístup? Opět se tedy snažíme o nějaký "průměr" aby z toho byl "průser.

Jirka řekl(a)...
30. března 2017 20:32  

Také nemám nic proti osmiletým gymnáziím, ale v pojetí poste.restante. Když nemohou mít speciální péči děti s mentálním hendikepem, tak ať ji mají alespoň děti, kterým se pod čepici dostalo víc, protože někdo hodnoty vytvářet musí. Ideologií se nenajíme.

laimes28 řekl(a)...
1. dubna 2017 19:16  

budoucnost patř univerzálním jedenáctiletkám a na zš,soš a gymplům

poste.restante řekl(a)...
1. dubna 2017 19:30  

budoucnost patř univerzálním jedenáctiletkám
Dost možná.
Ale nějací odborníci tu občas píšou, že budoucnost neznáme a tak prý vlastně nevíme, co bude potřeba. :-)

laimes28 řekl(a)...
1. dubna 2017 22:28  

nači budoucnost nám linkují kapitalisté.budeme zemí montoven a tím je řečeno vše: malá vrstva bude mít vš vzdělání (lékaři,právníci,it),střední vrstva se středním vzdělání bude velmi úzká,téměř mizivá (viz dnešní stav v usa) a převažovat budou kvalifikovaní dělníci (max tři roky) učení,nekvalifikovaní,rok učení a všichni ostatní ,především ve službách mezi tím,takže jedenáctiletka se bude dělit podle těchto kategorií

Nowak řekl(a)...
1. dubna 2017 22:39  

Ad laimes28:
Za socialismu šlo na VŠ pár % populace (nyní jdou možná 3/4 popul. ročníku), poměr maturita/učení bylo 40/60 % (teď je to min. naopak).
USA má dávno vysoký podíl vysokoškoláků, skoro 100 % absolventů SŠ.
Jiná věc je ale perspektiva zaměstnání. Delší studium znamená,že se mládež uklidí na pár let stranou a není tak velká nezaměstnanost.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.