Ředitel ZUŠ Jiří Stárek: Strašně málo důvěřujeme dětem, že mají schopnost být odpovědné a poctivé

neděle 26. března 2017 ·

„Myslím, že klíčoví jsou v tomto ředitelé. Ti mají tu moc i odpovědnost nastavovat priority, cíle a vize školy. Ve chvíli, kdy je pro ředitele tím nejpodstatnějším úspěch žáka v soutěži, či skvěle odehrané divadelní představení, chudák učitel s tím mnoho dělat nemůže. Školy tak často fungují spíše jako výkladní skříně pro ty nejnadanější, v horším případě jako umělecké agentury. Má drobná obava o základní umělecké vzdělávání spočívá v tom, že kolem sebe vidím až příliš mnoho takových ředitelů – snaživců,“ říká v rozhovoru pro server cosiv.cz ředitel Základní umělecké školy Hostivař Jiří Stárek.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Jiří Stárek (ceskomluvi.cz)
Co jsou, podle Vás, ta nejdůležitější opatření k tomu, aby se ve škole cítili dobře žáci i učitelé?

To je celkem jednoduché a je to úkol pro ředitele. Pomoci nastavit ve škole pravidla vzájemných vztahů mezi učiteli, rodiči a žáky. Spravedlivé prostředí, které nestojí na osobních sympatiích, ale na pravidlech, která si všichni zúčastnění nastavují ve škole sami. Strašně málo důvěřujeme dětem, že mají schopnost být odpovědné a poctivé. Dá-li se jim důvěra, která je z naší strany myšlena opravdu vážně, například při nastavování zásad vzájemného soužití v orchestru, či tanečním souboru, žáci si společná pravidla nastaví daleko lépe, než by to udělali učitelé. Ti jsou pak od toho, aby ukázali, že pravidla platí a byli důslední v jejich dodržování. Teprve takové prostředí děti vnímají jako svoje a spravedlivé. Děti totiž snesou mnohé, ale co neunesou, je nespravedlnost. To ostatně platí i pro učitele.

Základní umělecké školy by měly mít na základě novely školského zákona možnost získat prostředky na podpůrná opatření pro žáky se SVP, např. asistenta pedagoga. Považujete tuto formu podpory pro základní umělecké školy za přínosnou?

Určitě ano, možná to ještě bude mít spoustu počátečních problémů, ale zavádění inkluze obecně není rovněž Boží dílo a budeme se setkávat se spoustou problémů. Na začátku roku jsem navštívil velice zajímavý kongres v Německu v Passau, kde se řešila problematika inkluze v uměleckém vzdělávání. Situace ve spolkových zemích je ale poněkud jiná. Tam se neřeší ty elementární otázky typu „proč“, ale spíše „jak“. V mediálním prostoru se nezdržují vyvracením názorů nejrůznějších rádoby školských expertů typu Václava Klause mladšího nebo postkomunistickými postoji, které k nám doléhají z hradu. Ten dopad historického vývoje je ale patrný i tam. V zemích bývalého NDR mají s implementací inkluze neskonale větší problémy, než např. v Bavorsku.


Celý rozhovor naleznete zde

3 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
26. března 2017 9:28  

"Ve chvíli, kdy je pro ředitele tím nejpodstatnějším úspěch žáka v soutěži, či skvěle odehrané divadelní představení, chudák učitel s tím mnoho dělat nemůže. Školy tak často fungují spíše jako výkladní skříně pro ty nejnadanější,..."

Nu což u ZUŠ by se to ještě dalo snést, ale ono to bohužel platí i pro běžné základky a střední školy. Na webových stránkách se prezentuje celá řada mimoškolních aktivit, úspěchů v soutěžích, EU projektů, Comeniů apod., ale o výuce se toho moc nedočtete, ta také valnou část ředitelů ani moc nezajímá.

poste.restante řekl(a)...
26. března 2017 13:09  

Když se škola chlubí tím, že při ní funguje třeba dramatický kroužek a žáci pod vedením nadšené češtinářky hrají divadlo, je to naprosto v pořádku.

Když se škola chlubí tím, že její žák vyhrál krajské kolo matematické olympiády, obvykle na tom má svůj podíl i matikář, ale ve skutečnosti nám taková škola sděluje, jaké měla štěstí, že zrovna na ni talentovaný žák podal přihlášku.

Jenže peníze za žáka jsou holt peníze za žáka.

Strašně málo důvěřujeme dětem, že mají schopnost být odpovědné a poctivé. Dá-li se jim důvěra, která je z naší strany myšlena opravdu vážně, například při nastavování zásad vzájemného soužití v orchestru, či tanečním souboru, žáci si společná pravidla nastaví daleko lépe, než by to udělali učitelé.
Při vší úctě, jde o téměř ukázkové nepřípadné zobecnění zkušeností z vlastní sociální bubliny. Pan ředitel poněkud zapomněl, že v ZUŠ se vyskytují právě ty poctivé a zodpovědné děti, většinou poctivých a zodpovědných rodičů. On totiž základní cyklus ZUŠ ještě pořád trvá 7 let a to se dost dobře bez poctivosti a zodpovědnosti zvládnout nedá.

Ale pokud si uvědomíme, že článek byl napsán jako rozhovor pro ČOSIV, mnohé souvislosti do sebe lépe zapadnou. :-(

Tomáš Barták řekl(a)...
27. března 2017 7:47  

Mnohým jsem důvěřoval. A dopadlo to katastrofálně. U mnohých to bylo naopak. To je život.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.