Milan Hejný: Nechceme vychovávat matematiky, ale kvalitní občany

čtvrtek 9. března 2017 ·

„V Moskvě jsem zaslechl jeden vtip. Za Marií Ivanovnou přijdou novináři a ptají se jí: „Jak se mohlo stát, že se z vás, učitelky, stala prostitutka?“ Marie Ivanovna pokrčí rameny a odpoví: „Sama nevím, prostě štěstí.“ To je tvrdý fór, co? Ani u nás v Česku není bohužel daleko od pravdy,“ říká matematik Milan Hejný v rozhovoru pro časopis FaktorS. Rozhovor se týká především povinné maturity z matematiky.

Milan Hejný (repro ČT)
„Osobně mám bohužel problém i s tím, co vlastně mají povinné maturity, jak byly schváleny, sledovat. Podle zadání testů sledují výkony žáků v řešení standardních úloh. Na druhé straně podporovatelé těchto maturit říkají, že to pomůže rozvoji myšlení dětí. To ale není pravda. Rozvoji myšlení pomůže pouze samostatné řešení problému studentem. Nic takového ale schválené maturity neobsahují,“ říká v rozhovoru Hejný.

A zazní i tyto otázky a odpovědi:

Co by tedy mělo být cílem výuky matematiky?

Podle mého názoru by prvním cílem vyučování matematiky, jako každého jiného předmětu, mělo být dosažení kvalitního občanství člověka. Nechceme vychovávat matematiky, ale kvalitní občany. Druhá věc je, abychom ty občany vybavili schopnostmi, a teprve až na třetím místě jsou znalosti.

České tradiční školství ale stále lpí zejména na znalostech, je to tak?

Ano, nám jde o znalosti, protože ty dva předcházející cíle neumíme moc detailně sledovat a vyhodnocovat. Ale na určité dílčí cíle se zaměřit můžeme, dokonce je můžeme i měřit. Je to například vztah žáků k matematice, tedy jak se jim předmět líbí. A tady můžeme jít více do hloubky: nejde jen o to, zda jsou děti ochotny se matematice věnovat, ale také zda mají potřebu se jí věnovat. A to je pořádný rozdíl.

Státní maturita spočívá také v rychlosti. Takže paradoxně budu-li mít dobrého učitele, mohu mít ve výsledku smůlu. K čemu mi bude, že umím vyřešit smysluplnou úlohu a navíc mě to bude bavit, když to nestihnu v limitu?

Toho se právě obávám - že maturity budou konečnou zastávkou i pro lidi, kteří jsou velice schopní. Ti, kteří tou maturitou projdou, se mohou v životě ukázat jako neschopní, ale budou ji mít. Ale mohou tu být velmi schopní lidé, které neúspěch u maturity zastaví. Měl jsem to štěstí, že jsem studoval na vysoké škole s Antonínem Holým, objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě AIDS. Jednou jsme si vyprávěli o našich maturitách a já se dozvěděl, že on jen s odřenýma ušima složil maturitu z češtiny. Představte si, že by se mu to nepovedlo. Tato republika by přišla o miliardy dolarů, které vydělal jeho výzkum, a také o vědecký přínos, jenž nás reprezentoval po celém světě.


Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání časopisu FaktorS

46 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. března 2017 8:19  

http://neviditelnypes.lidovky.cz/skolstvi-opet-povinna-maturita-z-matematiky-fne-/p_spolecnost.aspx?c=A170306_170631_p_spolecnost_wag

Pár výtržků, když to "Komárkovi listy" nechtějí otisknout:

"Dovolím si předložit několik myšlenek špičkových odborníků z té doby: „Ze srovnání plánů MA, FY, CH, DG, ..., je vidět zřetelný nátlak rodičů studentů na úpravu v rámci ředitelem přidělených hodin tak, aby pokud možno MA a FY nebyly zvýrazňovány.“ „Maturita z matematiky proti dřívějšku není povinná, není tudíž cítěna povinnost studiem matematiky se zaobírat.” „Sehnat kvalitního profesora MA a FY – muže – je problematické.“ „Harmonizace vzdělávání, která nastoupila po převratu, je realizována spíše jako pseudo- či deharmonizace. Nezmění na tom nic ani to, že se do učebních plánů přidalo povinně dějepisu, estetiky či filosofie.“ „Podle mě se filosofie může úspěšně rozvíjet na základě vysoce rozvinuté abstrakce, a k rozvoji schopnosti abstraktního myšlení není nic lepšího než rozvoj matematické mysli a pomocí jejího aparátu interpretace nauky.“ „Na SŠ zavedená filosofie, která vyžaduje životní zkušenost a vysoký stupeň abstrakce, se scvrkává na historický výčet filosofů – jmen a jejich myšlenek – sentencí.“"

"Právě oni podnikatelé, jak je citováno, upozorňovali na zvrhlost rozhodnutí o rušení matematiky a prognózovali špatný vývoj už před mnoha léty. A také, bylo to někdy v polovině devadesátých let, kdy jsme se sešli na sjezdu Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) v posluchárně na Albertově. Kolegové z mnoha koutů republiky se pozastavovali nad drancováním v učebních plánech matematiky a fyziky. Místo pro techniku stěžejních předmětů jsme byli svědky plevelnatých náhražek, které sice odpovídaly tendenčním heslům, ale k technice děti nevedly. Na první místo se vedrala idea o bezstresovém vyučování s nepsaným dodatkem, že školní učivo jaksi do hlavy naskáče samo a že důležitější, než krkolomné matematické řešení úloh, je její náhrada - abstraktní výchova k sebevědomí dětí. Ze škol postupně mizely ponky a nářadí z dílen určených pro pracovní vyučování jako neblahý pozůstatek vlády dělnické třídy. "

"Nejhorší však je, že někteří ředitelé nutí své učitele, aby se na tuto Hejného monokulturní výuku přeškolili. A nutí je, aby ji používali. Velmi mi to připomíná vzdělávací zázrak, prognózovaný kdysi, když se zaváděly množiny. Moudří matematičtí didaktikové nám už tehdy připomínali, že je dobré metody střídat. Monokultura pole brzy vyčerpá."

krtek řekl(a)...
9. března 2017 8:38  

Jsou schopnosti před znalostmi nebo po nich? A kde zůstaly kompetence?

Tajný Učitel řekl(a)...
9. března 2017 8:38  

Státní maturita spočívá také v rychlosti. Takže paradoxně budu-li mít dobrého učitele, mohu mít ve výsledku smůlu. K čemu mi bude, že umím vyřešit smysluplnou úlohu a navíc mě to bude bavit, když to nestihnu v limitu?

Toho se právě obávám - že maturity budou konečnou zastávkou i pro lidi, kteří jsou velice schopní. Ti, kteří tou maturitou projdou, se mohou v životě ukázat jako neschopní, ale budou ji mít. Ale mohou tu být velmi schopní lidé, které neúspěch u maturity zastaví.


Nevadí, přijatelné ztráty, když se kácí les.. Je nutno mít nadhled kolego. Vždyť jsou to jen děti.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2017 8:53  

No, nesouhlasím zásadně s tím, že cílem vzdělávání je vychovávat kvalitní občany. Popravdě ani nevím, co to je takový kvalitní občan a jak vypadá nekvalitní. Pro mě jsou jen lidé chytří a hloupí, čestní a nečestní.

Poslední část ovšem stojí za zamyšlení. Sice nevím o tom, že by patenty profesora Holého ČR přinášely miliardy dolarů, to spíše těm americkým firmám, které většinu z nich vlastní, nicméně pravdou je, že miliony, možná desítky milionů dolarů tyto firmy investují do dalšího výzkumu u nás, především v Holého domovském výzkumném ústavu.

Pojďme se tedy konečně přestat bavit o tom, jestli povinná maturita z matematiky ano, nebo ne, a bavme se o tom, jak zajistit, aby schopní lidé prošli. Bavme se o časovém stresu a o tom, jak snížit pravděpodobnost, že by neprošel někdo geniální. K tomu si ale neodpustím jednu poznámku - pan profesor Holý maturoval z češtiny kdy? Jestli prolezl tehdy, dnes by to dal za zlomek času s prstem v uchu. To se opravdu nedá srovnávat. Já jsem maturoval v minulém století i tisíciletí a vidím dost zásadní rozdíl mezi obsahem maturity, kterou jsem dělal a tím, co se požaduje dnes.

A poslední poznámka - samosebou existuje riziko, že kvůli povinné maturitě z matematiky přijde svět o velkého vědce. Ta pravděpodobnost se blíží v dnešních podmínkách nule. Na druhé misce vah ale vždy musíme vidět ty ztráty, které působí masivní produkce otitulovaných pitomců. A je to těžké poměřovat. Možná, že přicházíme o geniální vědce státnicemi na vysoké škole, možná že o ně přicházíme jinak. Kupříkladu já jsem měl na matfyzu kolegu, který studoval fyziku a na prvním stupni ZŠ propadl z matematiky. Přestaneme dávat na prvním stupni vysvědčení? Kolik dětí takový krok naopak demotivuje, protože je těší úspěch a jsou ctižádostivé a také to na konci mohou být špičkoví odborníci, nebo vědci? Mimochodem, ten kolega byl pak nějakou dobu v Bohnicích. Možná i tam přicházíme o geniální vědce. A možná ne.

Michal Komárek řekl(a)...
9. března 2017 8:56  

Pane Doležele, mohu použít jako samostatný text? Děkuji! Hezký den!

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2017 9:05  

Samozřejmě pane Komárku.

Michal Komárek řekl(a)...
9. března 2017 9:12  

Děkuji! Hezký den!

Q. E. D. řekl(a)...
9. března 2017 9:54  

Hejný, Hejný, to je ten pán, co učitele paušálně obviňuje z mindráků, které si vylévají na dětech? Ne, díky, to číst nemusím.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. března 2017 10:03  

"Nevadí, přijatelné ztráty, když se kácí les.. Je nutno mít nadhled kolego. Vždyť jsou to jen děti. "

Ano, ano, devatenácti až dvaceti leté děti s právem volit, souložit nebo řídit automobil do 12 tun. Prostě jenom děti.

Simona CARCY řekl(a)...
9. března 2017 10:09  

Při vší úctě k panu Hejnému, některé jeho argumentace typu co by bylo, kdyby něco nenastalo jsou dost vzdálené kritickému myšlení. "... on jen s odřenýma ušima složil maturitu z češtiny. Představte si, že by se mu to nepovedlo. Tato republika by přišla o miliardy dolarů, které vydělal jeho výzkum, a také o vědecký přínos, jenž nás reprezentoval po celém světě..." Extrapolací podobného úsudku lze dovozovat, co by se stalo, kdyby se nepotkali biologičtí rodiče pana XY nebo TU.
To je naprostá iracionalita, ale argumentačně se určitě v předvolebním období uchytí.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. března 2017 14:25  

Že Doležel něco neví, nebo si to nedokáže představit, neznamená, že to nelze, jelikož pan Doležel zde opakovaně demonstroval, že toho neví hodně, přičemž to, co ví, zhusta nestojí za to vědět. Brilantní se zdá být také jeho argument, že peníze z objevů prof. Holého jdou beztak americkým firmám, takže co. Také, prof. Holý prý maturoval dávno a dnes by to jisto jistě dal, protože by to dal i pan Doležel. Dále pan Doležel kategoricky praví, že pravděpodobnost toho, že by někdo z časových důvodů dnešní maturitu nezvládl se blíží nule. Protože to tak je a Doležel pravil. A i kdyby to tak nebylo, tak riziko, že se blbec dostane k titulu je větší. Jsa nucen občas číst Doleželovy komentáře, mám silné nutkání souhlasit.

Vždyť vy zase jen žvaníte. Blá blá blé blééé. Jdu blejt velebnosti.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2017 14:55  

"Brilantní se zdá být také jeho argument, že peníze z objevů prof. Holého jdou beztak americkým firmám, takže co."

To ale není podstata sdělení. Pro mě není podstatné kdo si vozí zadek v Mercedesu, ale jak se posouvají hranice lidského poznání. A ty profesor Holý posunul významně. Ten argument nebyl o tom, že je to vlastně jedno, že by profesor Holý neodmaturoval, protože já si ten zadek v Mercedesu stejně nevozím, ale o tom, že pan Hejný neříká úplně pravdu, když hovoří o tom, že do ČR proudí z výzkumů profesora Holého miliardy dolarů a že mi připadá vnitřně nekonzistentní argumentace: Vzdělání má vychovávat kvalitní občany a zároveň ČR by možná mohla přicházet o miliardy dolarů, pokud bude vzdělání vychovávat něco jiného. Proč tedy neusilujeme rovnou o vydělávání miliard dolarů, když jsou pro pana Hejného tou metou, přes kterou všechno poměřuje?

"Také, prof. Holý prý maturoval dávno a dnes by to jisto jistě dal, protože by to dal i pan Doležel."

Toto nikdo nikdy nenapsal. Vy neumíte číst, nebo nerozumíte psanému textu?

"Dále pan Doležel kategoricky praví, že pravděpodobnost toho, že by někdo z časových důvodů dnešní maturitu nezvládl se blíží nule."

Toto jsem rovněž nenapsal. Vždyť vy už kolego bojujete vlastně jen sám se sebou. Přestaňte si vymýšlet a naučte se číst.

"Protože to tak je a Doležel pravil. A i kdyby to tak nebylo, tak riziko, že se blbec dostane k titulu je větší. Jsa nucen občas číst Doleželovy komentáře, mám silné nutkání souhlasit."

Ale nejsa nucen kolego. Nepřehrávejte. Věcná diskuse o tom, jak řešit problém "reject inference" je jistě korektní, ale co nepozorujete, to se těžko odhaduje, byť existují metody, které se o to pokoušejí. Je zřejmé, že existují chyby dvojího druhu - false positive a false negative. Každímu druhu chyby je možné přičíst nějakou ztrátu a celá diskuse je o tom, zda převáží ztráta z chyby prvního druhu nad ztrátou z chyby druhého druhu, nebo naopak. Záleží hodně na to, kde se stanoví cut-off a odpověď tedy není jednotná za všech okolností. Pokud jsme v situaci, kdy vysokou školu má 10% populace, pak je dost možné, že společnost přichází o geniální vědce a ztráta z toho převáží nad těmi několika pitomci, kterým se podařilo se otitulovat. V dnešní situaci, kdy na střední školy jde přes 80% populace a na VŠ jde více než polovina populačního ročníku (alespoň na košt, jak pravil kdysi Dan Nekonečný v jednom rozhlasovém pořadu), je skutečně riziko zdebilnění národa mnohem vyšší, než že by se mezi těmi, kteří nezvládnou tročlenku a procenta našel nějaký génius netušených rozměrů. Ono je to logické kolega, ale logika, jak už víme, není vaší silnou stránkou. No, jak by mohla, když neumíte ani správně interpretovat text.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2017 15:09  

"Že Doležel něco neví, nebo si to nedokáže představit, neznamená, že to nelze, jelikož pan Doležel zde opakovaně demonstroval, že toho neví hodně, přičemž to, co ví, zhusta nestojí za to vědět."

Tak až na ten dovětek by se s tím dalo souhlasit. Že vám nestojí za to vědět nic, to jsem pochopil, ale tento přístup bych nezobecňoval.

Eva Adamová řekl(a)...
9. března 2017 15:32  

Víte on má pan profesor Hejný tak trošku problém. Obává se, že žáci, kteří projdou základkovou matematiku s jeho metodou, budou mít se středoškolskou matematikou potíže, pokud se mu ji ovšem nepodaří na SŠ prosadit, což ovšem obnáší vypracování kvalitních učebnic, na nichž se ale ještě ani nezačalo pracovat. A i když by ji prosadil, tak se obává, že budou mít problém s maturitou.

Sleduji dění kolem učebnic h-mat delší dobu. Učebnice pro 1. stupeň jsou zpracované dobře, ono se také na hraní s čísly dá vymyslet ledacos. Jenže sami autoři při masovém náběhu na tuto metodu zjistili, že učebnici pro 5. ročník udělali velmi obtížnou a že ani nejschopnější třetina dětí ji nezvládá. O tom, co se děje s tou nejméně schopnou třetinou dětí už od třetí třídy, se raději ani nebudu rozepisovat, protože bych se rozčílila. Koneckonců už tento problém s páťáckými učebnicemi může poukazovat na to, že ani tato metoda není zázračná a že děti se nenaučily to, co autoři předpokládali a co by měli v dalším postupu zvládat.


Učebnice pro 6. ročník ještě ujde, učebnice pro 7. Ročník už věru není nic moc a je patrné, že je šitá horkou jehlou a že autorům dochází šťáva. On je totiž, jak metoda postupuje, značně tlačí čas. Jsem tedy zvědavá na učebnice pro další ročníky, kde končí počty a začíná matematika a je mi trošku líto dětí na 2. stupni, které jsou vyloženě v pozici pokusných králíků.

Jitka Koubova řekl(a)...
9. března 2017 21:18  

Tak tentokrát s Vámi paní Adamová ale vůbec nesouhlasím. Mohu se Vás zeptat, vy jste matikářka ? Děkuji za odpověď.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. března 2017 22:16  

Vy s ní nesouhlasíte nebo máte jiné informace? Já je nemám, proto se ptám.

krtek řekl(a)...
10. března 2017 6:58  

K Hejného matematice jsem si včera našel zajímavý příspěvek a ještě zajímavější diskusi: http://lumo.blogspot.cz/2014/12/hejneho-metoda-je-nepochopenim.html
Mnoho na tom je.

Tajný Učitel řekl(a)...
10. března 2017 9:02  

Jedním z nejmocnějších nástrojů učitele je možnost, skrze vzdělání, vyjmout lidi z nepřejících poměrů, dát jim ambice a ukázat jim možnosti, které současný svět skýtá. Zde mají učitelé na nevýběrových školách obrovský potenciál a výhodu oproti gymnáziím. Pokud však žákům zabouchneme dveře před nosem hned na začátku, pokud je odepíšeme jako nehodné či nevhodné, třeba kvůli výsledkům jednoho testu, pak o tuto možnost přicházíme.

Tady se vnímání podstaty naší práce rozchází u učitelů na výběrových a nevýběrových školách a z tohoto rozdílu pramení mnohá nedorozumění. Vzhledem k tomu, že existují tyto dva paralelní světy, měl by formát vstupních a výstupních zkoušek toto reflektovat. V tomto ohledu jsou jakákoliv plošná řešení v principu vadná a kontraproduktivní.
 http://tajnyucitel.blogspot.cz/2016/06/moc-ucitele.html

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
10. března 2017 9:27  

Krtek - zajímavé, to by mohl taky Komárkovy listy vydat, ale nevydají. Je to názor odporující redaktorově vidění světa.

mirek vaněk řekl(a)...
10. března 2017 10:16  

Prof. Hejný je expert na první stupeň ZŠ. Jeho metoda tam řadu let běží a funguje. I když údajné problémy jsou. Nevím ale o žádných výsledcích nějakého výzkumu, který by výsledky porovnával. Druhý stupeň se rozjíždí a střední škola to je v úvahách. Pokud má někdo přesnější informace, tak je sem dejte.
První stupeň si dovedu představit, že žáci si poznatky sami objeví. U druhého stupně už mám pochybnosti. U střední a vysoké školy tomu nevěřím.
Chytřejší žáci budou postupovat rychleji a pomalejší pomaleji. Takže buďto budou muset žáky diferencovat podle výkonnosti nebo snížit nároky na úroveň, kterou budou schopni žáci zvládnout. Obojí je problém.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
10. března 2017 11:07  

"I když údajné problémy jsou. Nevím ale o žádných výsledcích nějakého výzkumu, který by výsledky porovnával."

No to je to, co velmi chybí - jakákoliv možnost oponovat, srovnat, analýza a jestli jsou, tak o nich asi nikdo neví. Vypadá to, že Hejného metoda je světově známá zejména v "okolí Prahy". Pak se dají dohledat pouze zkušenosti na základě "jedna paní povídala".


Eva Adamová řekl(a)...
10. března 2017 12:49  

Kdo z nás má paní Koubová pravdu, ukáže čas.

A ptáte-li se, ano jsem matikářka a učím matematiku na 2. stupni třicet let. A mohu Vás skutečně ujistit, že učebnice h-mat pro 2. stupeň ani zdaleka nedosahují kvalit učebnic h-mat pro 1. stupeň. Učebnice pro 1. stupeň začaly vycházet v roce 2007 a připravovaly se dlouhá léta předtím. Učebnice pro 2. stupeň začaly vycházet v roce 2015 a učitelé v současnosti mají k dispozici díly A-D, díly E, F ještě nejsou zpracované a už v tom vidím problém. V životě bych se nepustila do výuky matematiky na 2. stupni podle sady učebnic, kterou nemám celou k dispozici, abych mohla posoudit jejich obsah, návaznost učiva a kvalitu zpracování. Je to problém už u učebnic klasických, od kterých učitel zhruba ví, co očekávat, u těchto netradičních učebnic je to riskantní krok do prázdna.

Mohu Vás ujistit, že na trhu je takové množství solidních učebnic a dobrých pracovních sešitů, že každý slušný matikář na 2. stupni je z nich schopný poskládat materiály na vyvození učiva na daleko lepší úrovni než je to h-mat učebnicích. A hlavně tady někdo zase nezačněte argumentovat tím, že výuka matematiky na 2. stupni není kvalitní, což ukazují maturity. Maturity ukazují pouze to, že celá řada přijatých žáků na SŠ (na základce čtverkařů) středoškolskou matematiku nezvládá, což se ovšem podle jejich výsledků na základní škole dalo očekávat. A mohu Vás ujistit, že ani hejného metoda na tom nic nezmění.

Zároveň se přiznám, že kdybych učila na 1. stupni, pravděpodobně bych sadu učebnic H-mat využívala, nikoliv však striktně, ale výběrově, a to s žáky, kterým by to vyhovovalo. Např. si nedovedu představit, že by mohlo talentovaného žáka, který sčítání do deseti zvládal ve třech letech a v první třídě sčítá zpaměti čísla do milionu a zpaměti násobí trojciferná čísla, mohlo zaujmout krokování. A mohu Vás ujistit, že na mnoha školách s Hejného matematikou je to po nich vyžadováno a tito žáci jsou spíše brzděni než rozvíjeni. Hejného metoda prostě není samospasitelná, jak se to bohužel snaží někteří prezentovat. On na to v minulosti poukazoval i sám Hejný, jen od tohoto názoru v poslední době buď ustupuje, anebo je tu ta možnost, že novináři z jeho vystoupení vybírají jiné zajímavější špeky pro pobavení veřejnosti, třeba drsné vtipy o učitelkách. Ale to už je jiná kapitola.

Jitka Koubova řekl(a)...
10. března 2017 21:11  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jitka Koubova řekl(a)...
10. března 2017 21:14  

Děkuji za odpověď paní Adamová. Já podle učebnic Hejného učím. Učím v šestém ročníku, ale vím, jak bude vypadat výuka dále, protože jezdím na letní školy, kam jezdí učitelé, kteří učebnice pilotují. Je to na dlouhou debatu, ale zásadní je v této metodě učitel a to, jak se k výuce postaví. Učila jsem loni páťáky a 9 z 30 odešlo na víceleté gymnázium. Oni totiž žáci myslí - jsou k tomu vedeni. Využívají metodu pokus omyl. Zkouší a zkouší. A také mám dceru - páťačku, která je vedena klasicky a zkoušet se učí až teď, když ji předkládám Hejného úlohy doma. Také mám zároveň deváťáky, které si vedu od šestky. Spočítala jsem s nimi kupu rovnic i soustav, ale rovnice 2,5x = x při ilustračních testech nanečisto jim vyrazila dech ! Šesťáci byli okamžitě hotovi. Moje dcera - gymnazistka 9.ročník (z matematiky za 1) ji také nevyřešila. Proč? Protože se takto rovnice moc v učebnicích nevyskytuje, nebo zapomněli, nebo...? Nenapadne je zkusmo si dosadit, nepřemýšlí ... Mám toho hodně na srdci, ale to bych tady byla dlouho. Kolikrát mě šesťáci zaskočí svým netradičním (někdy naprosto jednoduchým) řešením, ve kterém hledáme složitosti. Není to metoda pro každého, učitel ji musí fandit a věřit a hlavně se držet principů pana Hejného. Bez toho to nejde. Učit klasicky Hejného metodu je špatné a kontraproduktivní. Pilotní žáci jsou letos již v prvních ročnících na SŠ a jsou spíše napřed, než pozadu. A ještě jeden příklad uvedu. Mám v šestce propadlíka z loňska a letos mu vychází trojka - chytl se! Není to matematika jen pro chytré, napopak, je velmi individualizovaná a praktická a názorná :-) Pěkný večer.
P.S. Klasicky jsem učila také pěknou řádku let...

Eva Adamová řekl(a)...
10. března 2017 22:08  

Ano napsala jste to správně - učitel musí Hejného metodě věřit, a já mám trošku z porovnání vystupování pana Hejného a vystupování zastánců této metody pocit, že ti jí věří víc než sám autor, který vždy tvrdil, že jeho metoda není vhodná pro každého žáka, že u některých žáků může přinést víc škody jak užitku, pokud učitel včas nepozná, že tudy cesta nevede.

Některé prvky metody jsou jistě zajímavé a mnoho učitelů učících klasicky je využívá. Mám ale obavy z toho, že začne-li se o něčem mluvit jako o univerzálním zázraku, jako o všeléku na všechno a pro všechny, je to začátek pořádného průšvihu.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
10. března 2017 23:06  

"2,5x = x"
Pak je jednička z matematiky v deváté třídě nadsazená. Kdyby použila naprosto "obyčejný" postup, vyřešit ji musí. Vaše dcera prostě je jen jedničkářka. To neznamená, že umí počítat.
Možná, že se na ní se podepsalo neustálé ustupování a při objektivním hodnocení by jedničku neměla.

Marie Maruška řekl(a)...
11. března 2017 14:12  

Škoda, že takových učitelů jako paní Jitka Koubová není víc. Nefňuká, jak jsou současné děti tupé, ale zkouší nové metody, jak ty současné děti naučit co nejvíc. Navíc tak, aby je to bavilo. A zdá se, že to funguje. Výsledky má (9 ze 30 na osmiletém gymnáziu, z pětkaře během půl roku trojkař). Jestli v tom nebude hrát významnou roli přístup paní učitelky ke svým žákům .... Takových učitelů je třeba si vážit, ne si do nich a jejich dětí dloubat.... (Anonymní z 21:30)

poste.restante řekl(a)...
11. března 2017 15:09  

A ostatní učitelé, včetně těch, kteří se k Hejného metodě stavějí kriticky snad nezkoušejí nové metody? Nebo dokonce už léta "Hejného metodu" požívají, jen je jaksi nenapadlo ji tak pojmenovávat? Prozatím mám totiž stále dojem, že jde jen o sesbírané postupy a "finty" mnoha stovek elementaristů, známých v některých případech po generace.

Výsledky má (9 ze 30 na osmiletém gymnáziu, z pětkaře během půl roku trojkař).
Nezlobte se, ale tohle není dobrý argument.
Když budu chtít, udělám z pětkaře "jedničkáře" během jednoho měsíce. Otázka je, co pak bude doopravdy umět.
9 žáků na osmiletém gymnáziu také říká velmi málo. Třeba na jednom gymnáziu v mém okrese do třídy 8G neměli ani dostatečný počet uchazečů. Teoreticky by mohli ze sousední základky přijmout žáků třeba 15, kdyby jich tolik podalo přihlášku.

Jestli v tom nebude hrát významnou roli přístup paní učitelky ke svým žákům ....
Takových učitelů je třeba si vážit, ne si do nich a jejich dětí dloubat....

To jistě ano. Ale neznamená to, že když se někdo k "novým" metodám staví rezervovaně, nezaslouží si úctu také. O výsledcích a přístupu ostatních kolegů zde toho moc nepadlo. Když se také pochlubí, budete i je oceňovat?

Nemám nic proti Hejného metodě. Ale trochu mi začíná vadit ten mediální humbuk, který se kolem ní, dle mého soudu zbytečně a neopodstatněně dělá.
Vyjádření profesora Hejného o frustrovaných učitelích, vybíjejících si své komplexy na dětech také nebylo právě nejvhodnější. Začínám mít pocit, že sám pan profesor začal podléhat svému mediálnímu obrazu.
Dříve například i on sám tvrdil, že jeho metoda není v některých případech vhodná.

Eva Adamová řekl(a)...
11. března 2017 18:56  

Navíc je ten mediální humbuk spojen s tvrzeními, že se metoda využívá na velkém množství základních škol. Zde na České škole se před časem hovořilo o jedné pětině škol. Oni totiž novináři nepostřehli na stránkách H-mat sdělení:"Tato mapa je pouze orientační. Školy jsou v ní zaznamenány na základě dotazníkového šetření a seznamu škol, ze kterých se někdo zúčastnil našich seminářů. Není tedy kompletní a také jsou zde školy, které Hejného metodou nevyučují (jenom se o ni třeba zajímají). Je také možné, že některé uvedené školy sice používají učebnice prof. Hejného a kol. ale nepřistupují k výuce Hejného metodou."

A škol, které ji využívají na druhém stupni je minimum. Ono asi těch učitelů, kteří kombinují a hledají různé metody podle dané situace, bude asi více než těch, kteří se bezhlavě vrhají do výuky dle jedné metody.

Jitka Koubova řekl(a)...
11. března 2017 19:22  

Víte Hejný neHejný. Matematika je pořád matematika. Jen ty příklady jsou dobře vymyšlené a pěkně poskládané za sebou. Je to jako všude - o lidech. Samozřejmě když vidím, že metoda u někoho selhává, nic mi přece nebrání v tom, zařadit více klasických příkladů. Je to o citu. Nikdy jsem ale od pana Hejneho neslyšela to, co píše paní Adamová. Mám naposlouchané přednášky na YouTube, ani na letních školách toto neřekl. Slyšela jsem pouze z jeho úst, že jeho metodu nemůže používat někdo z donucení ředitelem. Pokud takto učit nechce. Jinak pro poste restante: u nás je na gympl nával. Ze školy to bylo 14 žáků. Ve městě jsou tři základky. Polovina třídy od nás. Beru to jako úspěch. Hlásilo se 80 dětí.

poste.restante řekl(a)...
11. března 2017 19:45  

Polovina třídy od nás. Beru to jako úspěch.
Ehm. Jakým stylem výuky se učí na těch ostatních dvou základkách?
Můžete s čistým svědomím prohlásit, že Váš úspěch je zapříčiněn právě Hejného metodou?
Nedá se ani trochu předpokládat, že jste měla prostě štěstí na žáky? Že by titíž žáci byli v přijímačkách úspěšní, i kdyby je učili "nehejného metodou"?

Jitka Koubova řekl(a)...
11. března 2017 19:59  

Nevím, je to možné :-) Viděl jste přijímačky na osmiletá gymnázia ? 80% úloh, jsou úlohy, kteří žáci Hejného matematiky znají, žáci klasiky vidí některé třeba poprvé. Např. šipkové grafy, stavby z krychlí a jejich plány, řady ...

poste.restante řekl(a)...
11. března 2017 20:31  

Pak je ovšem otázka, zda tvůrci zadání přijímaček nejsou ve vleku "Hejného mediální masáže". :-)
Nebo jsou snad šipkové grafy součástí RVP?
Možná jste nechtěně naznačila mnohem větší problém, nežli je spor o univerzálnost Hejného metody.


Mohl by tohle okomentovat i někdo další z kolegů matikářů?

Eva Adamová řekl(a)...
11. března 2017 20:41  

Řekl to v rozhovoru na ČT24.

Josef Soukal řekl(a)...
11. března 2017 21:01  

Co je vlastně v přijímací zkoušce z matematiky - postřeh, který by neměl být zapomenut.

Eva Adamová řekl(a)...
11. března 2017 21:09  

Přijímačky pro 5. ročník si můžete prohlédnout na adrese http://www.cermat.cz/testova-zadani-k-procviceni-1404035402.html

Rozhodně v nich není nic, co by odporovalo RVP a co by snad děti vyučované na 1. stupni klasickou metodou v životě neviděli. Rozhodně ale jsou velmi náročné (zkuste to strčit maturantům a uvidíte ty problémy) a odpovídají tomu, že by na osmiletá gymnázia měly odcházet jen děti, které se nejen učí na jedničky, což tedy při současném mírném hodnocení na 1. stupni není vůbec žádný problém a samé jedničky mívá běžně půlka třídy, ale hlavně děti, které jsou doopravdy chytré. Vždyť také průměrný výsledek z těchto testů byl loni docela tristní.

To že je na gymnáziu, o kterém hovoří paní Koubová, polovina třídy od nich, může však být způsobeno ještě úplně něčím jiným. Většina škol o odchod dětí na osmiletá gymnázia nestojí, protože jim to likviduje 2. stupně, a tak je na testy nepřipravují. Na škole, kde paní Koubová vyučuje, si to ale nemohou dovolit, protože to by jim rodiče v případě, že by se jejich děti na gymply nedostaly, Hejného metodu omlátili o hlavu.

Jestli ono spíš není dobrou vizitkou základní školy, že z ní děti na osmiletá gymnázia neodcházejí, protože jejich rodiče považují výuku na dané základce za kvalitní.

Jitka Koubova řekl(a)...
11. března 2017 21:30  

Paní Adamová, vy jste byla někdy u nás ve škole? Podle čeho soudíte, co si můžeme a nemůžeme dovolit? Zájem je velký ze všech tří škol. Jak jsem již psala, dcera chodí na druhou základní školu a i tam se hlásí hodně dětí. A dle mého názoru mají děti co prošly Hejného matematikou výhodu. Příklady řešily a znají je. Chytré děti co mají "klasiku" příklady vyřeší, ale asi jim to sebere více času. Můj názor.

Jitka Koubova řekl(a)...
11. března 2017 21:37  

Mimochodem poslední příklad z ilustračních testů měli páťáci a deváťáci stejný. Řady věží z kostek. Jen mne mrzí, že se debata ubírá jiným směrem. Mně se tato matematika opravdu líbí a zlomky jsou v Hejném zase zlomky, jen se učí přes Egyptské dělení chlebů, aby si dítě pěkně upevnilo pojmy kmenových zlomků a nechybovalo při předstvě třetiny a čtvrtina a co je víc. Desetinná čísla jsou zase desetinná čísla, ale učí se v souvislostech s dopočítáváním v pyramidách, asousedech atd. Jen prostě je tam menší počet klasických příkladů na řádku. Příklady jsou spíše zakombinované do úloh.
Např. úloha: Na záhonu kvetly tulipány. Klára jich třetinu utrhla a 16 jich tam zůstalo. Kolik tulipánů by na záhonu zůstalo, kdyby jich místo třetiny utrhla: a) polovinu b) čtvrtinu c)osminu d) dvanáctinu ? ...6.ročník, normální matematika :-)

Eva Adamová řekl(a)...
11. března 2017 21:44  

Napsala jsem, že to tím může být způsobeno, a vidím, že jsem krapínek ťala do živého. Opravdu si totiž nedovedu představit, že by na nějaké základce přijímali učitelé na 2. stupni s nadšením, že jim nejlepší třetina dětí odchází na osmileté gymnázium.

Jitka Koubova řekl(a)...
11. března 2017 21:51  

Aby nedošlo k mýlce: rozhodně na přijímací zkoušky děti z pětky nepřipravujeme, právě proto co píšete! Jen jsem zde napsala, že děti dopadly dobře. Zejména v matematice.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. března 2017 23:12  

Maruško, nikdo do nikoho nedloube. Jde pouze o to, že na jednom jednoduchém příkladu se demonstruje úspěch Hejného metody oproti klasickému vyučování a z příkladu se dělá "obtížný úkol pro nehejného žáky", přičemž já pouze říkám, že tento příklad je naprosto triviální i bez Hejného metody a proto není fér jej vůbec uvádět.

Toť vše.

Ygrain řekl(a)...
13. března 2017 8:48  

"dle mého názoru mají děti co prošly Hejného matematikou výhodu. Příklady řešily a znají je. Chytré děti co mají "klasiku" příklady vyřeší, ale asi jim to sebere více času."

Ehm... a co tohle prosím vypovídá? Že žáci, kteří jsou obeznámeni s určitým typem úloh, je dokážou splnit rychleji? To platí nejen v matematice a nevypovídá to nic o kvalitě metody. Jestli umějí nebo neumějí matematicky přemýšlet, se pozná na úlohách, které v životě neviděli.

Sarka řekl(a)...
21. března 2017 8:22  

Měli by se školit učitelé matematiky a přírodních věd, aby učili moderně a s ohledem na důležité dovednosti, tzv. '21st century skills'.
Metody diktátu a počítání na tabuli = třída opisuje, někdo určitě tedy počítá, tak tyto metody rozhodně nejsou moderní, efektivní, zábavné, myšlení tolik neprohlubují. Učitelé potřebují vyškolit, jak zapojit do výuky různé technologie, online programy, atd., které velmi pomáhají i slabším, ne zrovna talentovaným dětem.

Ovšem krize matematiky a její výuky se vyřešila nastolením povinné maturity, za mne je to blbost a další krok, proč mít z matematiky hrůzu.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. března 2017 10:01  

Mohla byste specifikovat Vaše zkušenosti s výukou matematiky a přírodních věd?
Mohla byste rozvést, jak si představujete použití např. "online programů"? Mohou být i offline?

Pavel Doležel řekl(a)...
21. března 2017 10:15  

A jaké jsou ty "21st century skills"? Bohužel, mezi lidmi panují mraky předsudků o věcech, kterým nerozumí a na které se dívají jen tak zdola s nějakým pocitem. Nemám ani v nejmenším nic proti využívání moderních technologií, proti využívání a výuce tabulkových procesorů při výuce, ale nesmí to sklouznout do stavu, jaký je na mnohých středních školách v Americe, kde studenti mají k dispozici programovatelné kalkulačky a chodí pravidelně minimálně jednou týdně v hodinách matematiky do počítačové učebny, kde mají moderní vybavení, včetně nejnovějšího matematického softwaru a učitel jim tam na meotaru píše, co mají do toho počítače napsat, aby to dělalo to, co se chce. A studentíci opisují. Sami nejsou schopni nic vymyslet a to ani ti, kteří by v klasickém systému výuky mnoho věcí pochopili. Toliko moje zkušenost se studiem matematiky v USA s nejnovější technikou. Na nějaké metody, které studenty více zapojují do procesu tvorby výsledku můžete rovnou zapomenout. Ty mají v tom moderním západním světě tak vymyté mozky, že nechápou, že vzorečky v knihách, které jsou červeně zarámované, nespadly z nebe, ale že je třeba jejich platnost dokázat. Odpovědí na otázku, proč nějaký takový vzoreček platí, bylo: "Nechápu otázku. Vždyť je to v knize a je kolem toho červený rámeček." Tak tohoto se bojím jako čert kříže. Na papíru loga fondů EU, v textu marketingové slogany o moderních metodách, moderních dovednostech, využívání moderních technologí a v hlavičkách vymeteno.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. března 2017 10:18  

Jo, já rozumím tomu, že ten, kdo má v hlavičce vymeteno, prosazuje loga a slogany, protože se mylně domnívá, že to je krok kupředu, že myšlení spočívá v tom, že se napíše stať o myšlení do projektové žádosti, ale tak tomu skutečně není.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.