Komenský je s vámi doma

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyzývají žáky: Zapojte se do nových nebo již vyhlášených akcí, které zohledňují aktuální nelehkou situaci. V domácím prostředí tak budou Vaším dalším zdrojem poznání o životě a díle Jana Amose Komenského.

Karel Lippmann: Komenského pansofie a naše současné školství

„Využil jsem vynuceného volna k napsání dalšího článku o vzdělání. Jsem si ale vědom, že dnes mají i učitelé poněkud jiné starosti, proto Vám jej zasílám s jistými rozpaky…,“ napsal Karel Lippmann redakci České školy. Věřím, že učitelé nejenom v době nečekaného a v mnohém drastického a nevyzpytatelného volna přemýšlejí nejenom o zajištění každodenního „provozu vzdělávání“, ale i o jeho smyslu. Byť se to v jejich situaci může leckdy zdát jako velký luxus…

Karel Lippmann: Jeskyně Theodora Mundstocka a jed na myši Natálie Mooshabrové. (K nadějím a omylům moderního člověka)

Autorem románů Pan Theodor Mundstock (1963) a Myši Natálie Mooshabrové (1970) je Ladislav Fuks, který ve svých dílech s židovskou tematikou hledal podstatu nadějí i tragických omylů moderního člověka.

Karel Lippmann: Má žák právo na to, aby ho škola učila vytvořit si vlastní názor?

Rozvinula se diskuse, zda má učitel právo prezentovat žákům své názory. Názor, na rozdíl od předsudku, je racionálně utvořený postoj, proto nesmí být v rozporu s logikou (formální i neformální) a s realitou. Není proto lehké názor obhájit. V běžné praxi je bohužel až příliš často kontaminován předsudky. Jak je rozlišit? Jedním ze základních znaků vzdělání je schopnost hledat meze. A škola je povinna v žácích ji rozvíjet. Výuka na všech stupních našich škol se z tohoto hlediska dostala do krize, tedy stavu, který vyžaduje řešení.

TEDxPrague 2018: Nudí se děti ve školách stejně jako před 150 lety?

„Škola hrou“ - Komenského heslo, které kdysi viselo snad v každé školní budově, zůstalo pevně vryto do paměti většiny z nás. Z dob, kdy jsme chodili do školy, si už mnohem méně z nás pamatuje, že bychom si tam opravdu hráli. Že bychom se do školy každý den těšili a učení by pro nás bylo, spíš než nepříjemná povinnost, prostě radost. Jak jsou na tom dnešní děti? Nudí se ve školách stejně jako před 150 lety?

Po každém dokončeném stupni vzdělání by člověk měl cestovat. Zjistí, zda to, co mu někdo říkal, platí i ve střetu s jinou kulturou

Antonín Kolář sedmnáct let učil na Masarykově gymnáziu v Plzni český jazyk a dějepis. Kromě samotného vzdělávání ve škole se snažil své studenty motivovat i k různým mimoškolním aktivitám, zapojoval je do rozličných dobročinných činností a rád s nimi podnikal výlety a expedice. Vloni vstoupil do povědomí nejen plzeňské veřejnosti díky svému přivítání prváků, kdy si na sebe oblékl muslimský oděv. Po rozporech s vedením školy nakonec odešel a nyní učí na soukromém gymnáziu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří nejen o této zkušenosti, ale také o svých cestovatelských začátcích.

Lucie Zormanová: Škola bez kázně, mlýn bez vody jako stále aktuální téma

J. A. Komenský ve svém díle Velká didaktika, přesně v jeho XXVI. kapitole nesoucí název „O školské kázni“, rozebírá téma, které je dnes vysoce aktuální – kázeň. Komenský sám v tomto díle cituje staré české přísloví, se kterým se ztotožňuje: Škola bez kázně, mlýn bez vody. Neboť odejmeš-li mlýnu vodu, musí se zastavit; zrovna tak odejmeš-li škole kázeň, všechno musí ochabnout.“

Komenský podruhé v Americe od 16. března 2017

Unikátní výstava J. A. Komenský: Vzdělávání pro všechny ( Education for All ) se podruhé objeví v Americe, tentokrát přímo v univerzitním centru Moravian College v Pensylvánii, USA. Poprvé se výstava uskutečnila v New Yorku v roce 2015 u příležitosti mezinárodní konference v Bohemian National Hall. Výstava se věnuje odkazu zakladatele moderního vyučování a jeho principy, jak zlepšit svět a celou společnost.