„Přistup ministerstva, které se snaží omezit neveřejné školy, je velmi pokrytecký, protože na druhé straně nechává volný průběh diferenciaci veřejných škol, kde vznikají specializované třídy a školy pro „chytré, zdravé a bohaté“ v rámci veřejného školství, a to včetně služeb za úplatu, kde jde často o srovnatelné částky, jaké platí rodiče jako školné v neveřejných školách. Jde ale o mnohem větší počty dětí,“ řekla Jana Straková v diskusi „Kulatý stůl SKAV a EDUin“ na téma „Proč rodiče zakládají nové školy, místo aby své děti umístili do té nejbližší?“. EDUin zveřejnil zápis a záznam diskuse. Přinášíme výběr hlavních myšlenek.
Debata se konala 23. března, účastnili se jí Jindřich Kitzberger, Duhovka Group, Pavel Kraemer, Institut pro podporu inovativního vzdělávání, Lucie Macášková Hejbalová, Projekt ScioŠkol, Petra Sakáčová, Dobrá škol(k)a, Zlín Prštné, Jana Straková, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, Daniela Vodová, Spolek Hůrka, Kutná Hora.
Hlavní myšlenky z debaty:
Důvodem, proč se část rodičů rozhoduje pro založení neveřejné školy, je nespokojenost s těmi školami, které mají v dosahu. Stále častěji se to týká rodičovských skupin v regionech.
Jde o mladší a vzdělanější rodiče, častěji vysokoškoláky, spíše středního a vyššího sociálního postavení. Průzkumy ale ukazují, že tendence vybírat si školu se začíná týkat celého rodičovského spektra.
Nejčastějším rodičovským požadavkem na školu je bezpečné prostředí, respekt k individualitě, respekt k osobnímu tempu a schopnost vybudovat u dítěte dobrý vztah ke vzdělávání. Pokud rodiče takovou školu ve svém okolí nenajdou, cítí se nuceni si takovou školu založit sami. (Pavel Kraemer)
Snahy o změny na státní škole, ať už v rodičovské nebo učitelské roli, nebývají obvykle příliš úspěšné. Proto tito lidé často volí cestu neveřejné školy. (Daniela Vodová)
Do tohoto typu škol často chodí děti se specifickými potřebami, jde tedy v principu školy odpovídající současnému inkluzivnímu trendu.
V současné době se počet neveřejných základních škol blíží dvěma stovkám. Jde zhruba o 3,5 % všech základních škol, ale jen 1,1 % žáků. Důvodem je, že jde většinou o malé školy. Trend jejich nárůstu je ale výrazný a je projevem rodičovské nespokojenosti. Důležité je uvědomit si, že i ve veřejném školství dochází k diferenciaci a výběru, ale o tomto nebezpečném trendu máme mnohem méně informací. (Jana Straková)
V ČR prostředí je, na rozdíl od zahraničí, velmi malý rozdíl mezi veřejnými a neveřejnými školami a u základních škol až na výjimky nejde o projekty, jejichž cílem je vydělávat peníze. (Pavel Kraemer).
V počtu neveřejných škol zdaleka nedosahujeme čísel obvyklých v zemích OECD. Je třeba si ale uvědomit, že diferenciace a jistá míra segregace u nás probíhá i ve veřejném školství, a to v mnohem nebezpečnější a neviditelnější podobě. (Jindřich Kitzberger)
Jednou z možností, jak předcházet diferenciaci škol, je chtít po všech školách bez rozdílu zřizovatele, aby plnily veřejnou zakázku výměnou za stoprocentní dotaci. (Jana Straková)
Celý text a záznam z diskuse naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
rodiče mají mít plné právo umístit své děti do soukromých škol ale stát nemá mít povinnost tyto školy platit
Státní příspěvek soukromým a/nebo alternativním školám je poslední věc, která brání obchodníkům se vzděláním začít řádit v ČR jak na Klondajku.
Jedním ze základních pilířů inkluze po českém způsobu je, že všechny děti z dané lokality budou navštěvovat spádovou školu v místě svého bydliště. Vtip je v tom, že to nemůže fungovat, protože rodiče umísťují své děti na víceletá gymnázia a další bariéra je vytvořena soukromými školami. A jaký je výsledek? Velmi rychlá přeměna velké části veřejných ZŠ na nové školy praktické.
"Ministerstvo nechává volný průběh diferenciaci veřejných škol, kde vznikají specializované třídy a školy pro „chytré, zdravé a bohaté“ v rámci veřejného školství, a to včetně služeb za úplatu, kde jde často o srovnatelné částky, jaké platí rodiče jako školné v neveřejných školách."
Ano toto se skutečně děje, ale s tou úplatou to není tak jednoduché. Je to totiž protizákonné a někteří ředitelé už si na tom nabili ústa.
Vznik selektivních soukromých škol je také symptomem selektivní společnosti. Bohatí vždy budou hledat cesty k exkludování, i kdyby se veřejné školy pokrájely.
současný trend je přeměna gymnázií na střední školy jako kdysi sovětského typu,kdy tam všichni měli střední školu a u nás jenom základku,cesta je to nesmyslná ale všichni to chceme a ze zákldem máme pomocné školy základní,z učilišť a průmyslovek jsme udělali soš učňáky a pitomizace pokračuje natolik,že tyto soš spojujeme s gymnázii .takže za pár let dosáhneme poze jednoho typu základostřední všeobecné odborněgymnaziální školy
Okomentovat