Individuální plán výuky sestavený školákem, který mu umožní rozvíjet tu oblast, která ho baví. Takzvaní průvodci místo učitelů. I to jsou principy výuky ve Scio škole, která jako první v Moravskoslezském kraji měla vzniknout ve Frýdku-Místku. Ministerstvo ji ovšem zamítlo, podobně jako desítky dalších žádostí o zřízení soukromých škol v republice.
Informuje server iDNES,cz.
 |
| Lucie Macášková Hejbalová (scioskola.cz) |
,,Ozvali se nám sami rodiče, kteří o založení naší školy hodně stáli. Sdělili jsme jim, že pro její otevření potřebujeme souhlas obce, dostatek zájemců a vhodnou budovu. Oni to všechno v krátkém čase dokázali zajistit. Poté jsme organizovali besedy, na které jsme pozvali rodiče, abychom zjistili, jestli zájem je skutečně tak velký. Ve Frýdku na besedu dorazilo kolem 250 rodičů. Podporuje nás i radnice,“ uvedla Lucie Macášková Hejbalová z projektu Scio škol.
Ministerstvo žádost zamítlo s tím, že v okolí je dostatek veřejných škol, kterým děti naopak chybí. Důvodem zamítnutí měl pak být také soulad s takzvaným dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje, který zřízení soukromé školy nedoporučuje.
V oficiálním rozhodnutí ministerstvo argumentuje tím, že základní školy v kraji mají nadbytek volných míst. To se však rodičům nelíbí.
„Bohužel mi to nepřipadá jako pádný argument, protože ministerstvo nám tak upírá možnost volby. Když nechci, aby dítě absolvovalo stejný školní systém, jak si ho pamatuju já, kdy dítě sedí v lavici a pasivně poslouchá a doma se musí učit věci nazpaměť, což je ve státních školách ještě dnes běžná praxe, tak nemám možnost výběru,“ vysvětluje Miroslav Hýbl, který který chtěl své dítě do školy přihlásit, stejně jako dalších 220 rodičů.
Celý text naleznete zde
.png)
82 komentářů:
Ale máte možnost výběru. Nebo v Ostravě není jediná soukromá škola?
Když nechci, aby dítě absolvovalo stejný školní systém, jak si ho pamatuju já, kdy dítě sedí v lavici a pasivně poslouchá a doma se musí učit věci nazpaměť,
Co dodat?
Pane Komárku, opomněl jste připojit štítek s klíčovým slovem SCIO...
Jinak soudím, že krok ministerstva je ne zcela moudrý, ale není diskriminační - odmítnutých je spousta, tedy MŠMT diskriminuje všem stejně. Samozřejmě, že je pohodlnější čekat, že pochcípou soukromé školy a nepřistoupit k rušení neúspěšných škol státních. Ale to bychom to u těch státních museli o něco "opřít" a jak chcete změřit školu. Tak necháme raději přivřené kohouty pro soukromé školy a vyřeší to tržní prostředí za nás. Žádná zdůvodnění nebudou pak už potřeba. Sociální inženýrství jak vyšité.
Co dodat? Jestli pan Hýbl ve starém školském systému pasivně seděl v lavici a doma se pak učil všechno nazpaměť, je to jen a jen jeho problém. Já jsem tak kupříkladu nečinila.
Neboli - povolíme vám to jen tam, kde nezvládáme ...
Mapuji terén, kam případně dát do druhé třídy dosud doma vzdělávaná dvojčata, pokud by se SCIO škola nerealizovala. Školy, státní, které by aspoň vzdáleně splňovaly naše představy jsou dvě.. jedna má přeplněno, druhá je klidně vezme, jako 29. a 30. dítě ve třídě.. smutné
Mě osobně překvapuje, že si ministerstvo nepoloží otázku (místo toho strachem motivovaného odpírání "nového", inovativních škol), proč víc a víc rodičů je ochotno investovat čas, energii a nemalé finanční prostředky do jiné školy. Osobně nedám své děti (tedy pokud si to sami výslovně a vědomě nebudou přát) do školy, která ničí jejich vnitřní motivaci a přirozenou chuť se učit (vnějšími známkami a jiným uplácením, soutěžemi, srovnáváním, nadřazeností učitele atp.) a kde není zcela bezpečné a respektující prostředí, ve kterém by se dítě mohlo rozvíjet k dovednostem a kompetencím potřebným ke skutečnému Životu. Kde nebude vnímáno jako rovnocenný partner. Jenže mám velké podezření, že veřejným školám vůbec nejde o rozvoj Člověka jako takového, aby prožil krásný, šťastný a naplněný Život, ale že jen budují nějaké součástky do stroje zvyšujícího HDP či jiné vymyšlené číslo. A to mi přijde dost málo...
Mohl byste, pane Pavle, objasnit, jak si představujete rovnocenné partnerství mezi žákem a učitelem?
Peníze nejsou všechno, ALE
https://www.novinky.cz/veda-skoly/432861-bionicka-proteza-muze-divce-nahradit-ruku-ale-pojistovna-nic-nezaplati.html
bez nich to nejde.
"mám velké podezření, že veřejným školám vůbec nejde o rozvoj Člověka jako takového, aby prožil krásný, šťastný a naplněný Život"
Ona někdy nějaká škola něco takového deklarovala?
Podporuji názor kolegů Stanzela a Ygrain.
Já bych zase nedal dítě do školy (a to ani kdyby chtěly), kde je normální, že dítě vrazí do ředitelny s výkřikem: "Kde je metr?"
Koho z přispěvovatelů opravdu zajímají důvody a je připraven o nich otevřeně přemýšlet. Připadá mi zbytečné přesvědčovat někoho o tom, že nemá pravdu, když pravda není černá, nebo bílá, hraje rozmanitou spoustou barev. Taky totiž záleží na tom jaké kdo má světlo a kolik na nich nechá stínítek...
mirek vaněk - neřeším soukromou , nebo státní školu - řeším svobodnou školu a taková tady není.
Simona Carcy - diskriminační to chápu v kontextu toho, že občanům Ostravy (jakožto třetího největšího města republiky) není umožněna volba svobodné školy.
Vladimír Stanzel - jako respektující přátelství dvou osob se zdravou osobností. Tam kde jedna strana není připravena pro respektování je prostor pro pevné, ale láskyplné vedení s postupným učením těchto sociálních dovedností. Něco mezi milujícím rodičem a moudrým starcem.
Ygrain - na besedách s Ondřejem jsem tohle slyšel a reálně to vnímám u všech lidí, kteří sdílejí podobné hodnoty jako Scio.
Jan Hučín - vámi uváděný příklad krásně dokazuje jak dobře se děti ve škole cítí. Samozřejmě nepopírám, že v závislosti na situaci nemá následovat omluva. Ale, i následná omluva může být předmětem osobnostního růstu dítěte, protože ne každé dítě a ne v každém věku je schopno situaci adekvátně vyhodnotit a vyřešit.
Je v pořádku dělat chyby a je skvělé si z nich brát ponaučení.
"Mě osobně překvapuje, že si ministerstvo nepoloží otázku (místo toho strachem motivovaného odpírání "nového", inovativních škol), proč víc a víc rodičů je ochotno investovat čas, energii a nemalé finanční prostředky do jiné školy. Osobně nedám své děti (tedy pokud si to sami výslovně a vědomě nebudou přát) do školy, která ničí jejich vnitřní motivaci a přirozenou chuť se učit (vnějšími známkami a jiným uplácením, soutěžemi, srovnáváním, nadřazeností učitele atp.) a kde není zcela bezpečné a respektující prostředí, ve kterém by se dítě mohlo rozvíjet k dovednostem a kompetencím potřebným ke skutečnému Životu."
To je celé o životních hodnotách. Kdo považuje za smysl života být šťastný, neomezovaný, zabavený, apod., tomu se budou více líbit ony tzv. alternativní školy. Kdo považuje za smysl života poznání, pochopení a práci, ten bude chtít, aby se jeho děti ve škole především vzdělávaly. Jestli a do jaké míry se u toho baví, jim už nepříjde tak podstatné, protože věří, že cesta k hodnotám není nikdy snadná, zatímco cesta do pekla se podbízí a třpytí a že štěstí nepramení z užívání si, ale z poznání. Je to asi dáno fyziologicky. Některé mozky potřebují nějaký přístup a jiné jiný. To je v pořádku. Já se však ptám, proč by měla společnost financovat soukromé statky bez výrazných pozitivních externalit? Co je mi do toho, jestli se Pepíček Vonásků baví, nebo nebaví? Já přece financuji jeho vzdělávání proto, že jeho vzdělání znamená pozitivní externalitu pro celou společnost. Jestli ho to baví, nebo ne, to je jeho soukromý statek. Platit si produkci kartousů? Proč?
Víte, nejde o to, přesvědčit všechny o tom, že ScioŠkola je ta jediná a správná. Jde o to, abychom si my rodiče, kteří mají o tento druh vzdělávání pro své děti zájem, protože je v tomto duchu vychováváme i doma, mohli zvolit takovou školu, která nám i našim dětem bude vyhovovat. Nikomu nebráníme, aby dával děti do školy dle svého uvážení, ani nikoho nepřesvědčujeme, aby své děti do ScioŠkoly dával. Naopak je nás ve Frýdku-Místku až příliš mnoho a jedna inovativní škola bude pro nás všechny málo.
Další otázkou pak je, proč mohou být inovativní školy jinde v republice i v Moravskoslezském kraji a zrovna ve městě Frýdku-Místku ani v celém okrese nikoli.
Představte si situaci, že byste si chtěli otevřít italskou restauraci, která v okrese není, a někdo by Vám ji zakázal, protože v místě je přece restaurací dost. To myslím, že divné připadá všem. Nechápu tedy, proč u škol je to jiné.
Nechápu tedy, proč u škol je to jiné.
Protože italskou restauraci nemusím platit ze svých daní?
Pavel Doležel - kdy přijde poznání, že to co děláme je špatně a mrháme penězi. Potřebujete vědecké studie, čekáte na pár generací s výrazně lepší životní situací (podle čeho ji budeme posuzovat), nebo na to vymyslíme test? Chcete dělat věci stejně, ale očekáváte jiný výsledek? Máte pocit, že současná společnost je ideální a jakákoli změna ve vzdělání to může jen zhoršit? A když nám soukromý sektor ukáže, že to co dělá jinak dělá lépe a my převezmeme jeho metody, tak bude plně dostačující jim poděkovat? Bez myšlenky na refundaci nákladů těch kteří poznali dříve? Nestačí svoboda, důvěra a rovnocenný přístup? Zde jsou prostředky připravené pro vzdělání tvého dítěte, jak s nimi chceš naložit? ... Ano, to co chceš dává smysl, je to zajímavé, inovativní, možná je to správná cesta, zkusíš ji prosím ... Děkuji!
"na besedách s Ondřejem jsem tohle slyšel a reálně to vnímám u všech lidí, kteří sdílejí podobné hodnoty jako Scio."
A co jste slyšel, že dítě má být Člověk a prožít Život? Odpovědnost za vývoj dětí je na rodině, ne na škole, a za žití svého života je zodpovědný ten, kdo ho žije, ne škola. Škola rozhodně nemá za úkol cpát do dětí velkopísmenkovou ideologii.
Nicméně, pokud se Scioškoly prezentují takto, pak jsem o to raději za školy veřejné, které si takovéto cíle nekladou.
Ygrain - máte krátkou paměť. Vytrháváte věci z kontextu. Řeč byla o "mám velké podezření, že veřejným školám vůbec nejde o rozvoj Člověka jako takového, aby prožil krásný, šťastný a naplněný Život"
Nicméně za jedno budeme v tom, že i já jsem rád za veřejné školy a vážím si jejich práce.
"Představte si situaci, že byste si chtěli otevřít italskou restauraci, která v okrese není, a někdo by Vám ji zakázal, protože v místě je přece restaurací dost. To myslím, že divné připadá všem. Nechápu tedy, proč u škol je to jiné."
Pokud si chcete otevřít italskou restauraci, pak musíte splnit spoustu minimálně hygienických vyhlášek. A pokud je splníte, těžko vám ji někdo může nepovolit. To, co se děje s těmi tzv. alternativními školami je ale něco úplně jiného. Vy chcete, aby je stát z velké většiny financoval. Vy si žádáte o státní financování. A na to nárok nikdo nemá. Čili, doufám, že už nyní chápete, proč u škol je to jiné.
"Pavel Doležel - kdy přijde poznání, že to co děláme je špatně a mrháme penězi."
Každý považuje za špatné něco jiného. A každý považuje za mrhání penězi něco jiného.
"Potřebujete vědecké studie, čekáte na pár generací s výrazně lepší životní situací (podle čeho ji budeme posuzovat), nebo na to vymyslíme test?"
Jsou to asi spíše dlouhodobé zkušenosti, které má většina lidí. Nějaká relativně malá část populace má jiné vnímání a snaží se si vynutit financování přístupu, který většina nepovažuje za efektivní. A hlavně, jak jsem o tom již psal, důvodem pro veřejný vzdělávací systém je především generování pozitivních externalit. Školy nejsou veřejné, či financované z veřejných peněz proto, abychom si vzájemně dělali dobře a abychom dělali radost svým dětem. K tomu slouží soukromé instituce.
"Chcete dělat věci stejně, ale očekáváte jiný výsledek? Máte pocit, že současná společnost je ideální a jakákoli změna ve vzdělání to může jen zhoršit?"
"A když nám soukromý sektor ukáže, že to co dělá jinak dělá lépe a my převezmeme jeho metody, tak bude plně dostačující jim poděkovat?"
Vždyť vám nikdo nebrání, abyste si služby poskytované soukromým sektorem zaplatil, nebo snad ano?
"Bez myšlenky na refundaci nákladů těch kteří poznali dříve? Nestačí svoboda, důvěra a rovnocenný přístup? Zde jsou prostředky připravené pro vzdělání tvého dítěte, jak s nimi chceš naložit? ... Ano, to co chceš dává smysl, je to zajímavé, inovativní, možná je to správná cesta, zkusíš ji prosím ... Děkuji!"
Soukromý sektor není a nesmí být postaven na státních dotacích a státním financování.
Opravdu se na věci díváme dosti různě, což si myslím, že jinak ani nejde...
Já si třeba nemyslím, že se životní spokojenost dítěte vylučuje s tím, zda se něco v životě naučí, jak je to tady stavěno - buď a nebo. Vidím to právě naopak: bezpečné prostředí dle mě umožňuje efektivní učení, ve stresovem prostredi k uceni dle me a mnoha jinych nedochazi. Ve stresu mozek vytahuje utok, utek nebo ustrnuti - to vse v klasickych skolach myslim dnes vidite, a stupnuje se to.
A ja zazil na zakladce a stredni tolik stresu,ze bych to nikomu nepral...
A kolem tech dani to vidim taky naopak. Platim dane, za ktere mam dostat sluzbu, treba skolstvi zdarma. Jenze to klasicke skolstvi (je vic a vic vyjimek, verim ze ano) dle me neplni ani ten cil, co si samo stanovuje - nerozviji kompetence potrebne pro dnesni trh prace: spolupráci, tvorivost, vnitrni motivaci a samostatnost, umet pracovat s nazory a emocemi svymi a druhych atp.
Takze platim dane, i na skolstvi pro sve deti, a jeste si musim priplatit, abych dostal to, co rikaji, ze skoly na vystupu davaji, ale ja to tam rozhodne nevidim.
Misto toho skoly (statisticka vetsina) pro trh prace vytvari model autoritavni poslusnosti a rizeni pomoci cukru a bice, ktere ubiji tvorivost a rozvoj samostatneho uvazovani.
Tak to proste vidim ja a proto hledam pro sve deti jine cesty...
Zdravi Miroslav Pavel
"Misto toho skoly (statisticka vetsina) pro trh prace vytvari model autoritavni poslusnosti a rizeni pomoci cukru a bice, ktere ubiji tvorivost a rozvoj samostatneho uvazovani."
Jak jste přišel na tu většinu?
Skol, kde je frontalni vyuka a k tomu znamkovani je dle me stale urcite vetsina, tedy vice nez polovina... Kolik jich je dle Vas? :-)
"A kolem tech dani to vidim taky naopak. Platim dane, za ktere mam dostat sluzbu, treba skolstvi zdarma."
Zkuste se na ty daně nedívat jako na nákup služby, ale třeba jako na poplatek za používání peněz... Za to, že ty papírky nějak fungují, protože stát jejich přerozdělováním vytváří prostředí vzájemné jakžtakž důvěry a fungování.
Budete možná spokojenější...
Mimochodem, ta autoritativní poslušnost je celkem důležitá pro to, aby ta společnost jakžtakž fungovala... Tvořivý, samostatně uvažující a vnitřně motivovaný byl třeba i Adolf Hitler. Nebo Josef Stalin...
Misto toho skoly (statisticka vetsina) pro trh prace vytvari model autoritavni poslusnosti a rizeni pomoci cukru a bice, ktere ubiji tvorivost a rozvoj samostatneho uvazovani.
Skol, kde je frontalni vyuka a k tomu znamkovani je dle me stale urcite vetsina, tedy vice nez polovina...
Nevím, jak jste na toto došel? To už buď víra nebo mentální nedostatečnost.
Jenže právě ti pánové, které zmiňujete, by sami nezvládli nic, kdyby kolem sebe neměli poslušné a snadno zmanipulovatelné stádo... Kdyby i ostatní byli samostatně a kriticky myslící, tak by se nestalo to, co se stalo, si myslím.
Osobně vidím řešení v tom, aby existoval pestrý výběr škol, kde by si každý mohl vybrat (a připlatit) tu svou vyvolenou. Potřeba je dle mě všech typů škol - stejně jako jsou různí lidé a jejich potřeby. A právě toto právo je teď ministerstvem potlačeno...
Takze platim dane, i na skolstvi pro sve deti, a jeste si musim priplatit, abych dostal to, co rikaji, ze skoly na vystupu davaji, ale ja to tam rozhodne nevidim.
To, co vidíte, nebo nevidíte není až tak důležité.
Stačí když si uvědomíte, že už několik let probíhá mediální masáž o tom, jak jsou naše školy špatné. A ony přitom poskytují vzhledem k tomu, co do nich investujeme, minimálně nadprůměr.
Podstatné je, že bychom všichni chtěli, aby naše školy dávaly našim žákům a tedy nám všem mnohem víc. A Vy říkáte, že za to musíte doplácet ze svého.
Tak což takhle se zasadit o to, aby tento NÁŠ stát dával do našich škol, pro NAŠE děti alespoň tolik prostředků jako je evropský průměr. Možná byste s překvapením zjistili, že mnohé z toho, na co dnes musíte doplácet ze svého, by šlo pořídit z veřejných prostředků.
A nejen, že by to pro Vás osobně vyšlo levněji.
Nejzajímavější je to, že by to bylo přínosem pro nás všechny.
"Já si třeba nemyslím, že se životní spokojenost dítěte vylučuje s tím, zda se něco v životě naučí, jak je to tady stavěno - buď a nebo. Vidím to právě naopak: bezpečné prostředí dle mě umožňuje efektivní učení, ve stresovem prostredi k uceni dle me a mnoha jinych nedochazi. Ve stresu mozek vytahuje utok, utek nebo ustrnuti - to vse v klasickych skolach myslim dnes vidite, a stupnuje se to."
Nevšiml jsem si, že by tady někdo stavěl spokojenost proti učení, nebo tvrdil, že se vylučují. Otázkou je pouze zaměření. Pokud se dítě v nějakém čase může buď učit novým věcem, které ho třeba i nebaví, nebo si dělat, co ho baví, aby bylo spokojené, pak to první potenciálně přináší prospěch i ostatním, to druhé nikoliv.
Jsem s klasickými školami spokojený, protože vím, jak vypadá situace na trhu práce. Že víc než polovina absolventů vysokých škol zaměřených na oblast v níž působím, je prakticky nepoužitelných a to dnes už i u prestižních škol. Dříve to bylo podstatně lepší, protože studenti byli zvyklí dělat. Dnes s hrůzou pozoruji, že místo českých absolventů zaměstnáváme stále více absolventů z východních zemí, protože jsou zvyklí makat a cítí odpovědnost za odvedenou práci. Tento trend se mi nelíbí.
Reakce mozku na stres se u různých lidí liší. Představa, že budeme vychovávat děti tak, aby se nikdy nestresovali ale neodpovídá životu v pracovním prostředí. Odpovědnost s sebou vždy přináší nějakou míru stresu. Ano, možná v továrně někde v těch tolik zesměšňovaných montovnách, nebo někde u pásu, tolik stresu není. Ve vysoce specializovaných profesích ale stres je a bude. Chránit před ním děti je něco jako tajit před nimi gravitační zákon, nebo pravidla silničního provozu. Prostě nesmysl.
"A ja zazil na zakladce a stredni tolik stresu,ze bych to nikomu nepral..."
Tak jste si z toho dovodil, že cílem vzdělávání je eliminace stresu? TO jste se měl spíše zamyslet nad tím, jestli není problém ve vás. Ano, jsou jedinci, kteří stres nezvládají, ale já bych se v tomto ohledu řídil normou, tedy tím, co zvládá řekněme 95% populace bez problémů. Pro někoho je stresující i když si má jít koupit tramvajenku. To se ale musí řešit individuálně, a ne že budeme pro všechny zavádět kvůli tomu sluníčkový svět.
"A kolem tech dani to vidim taky naopak. Platim dane, za ktere mam dostat sluzbu, treba skolstvi zdarma. Jenze to klasicke skolstvi (je vic a vic vyjimek, verim ze ano) dle me neplni ani ten cil, co si samo stanovuje - nerozviji kompetence potrebne pro dnesni trh prace: spolupráci, tvorivost, vnitrni motivaci a samostatnost, umet pracovat s nazory a emocemi svymi a druhych atp."
Jaký trh práce máte na mysli? V jakém oboru působíte?
S těmi daněmi se obávám, že úplně nechápete princip veřejných služeb. Veřejná služba neznamená, že si platíte službu, kterou musíte dostat, či dokonce, službu podle vašeho přání. To jsou vlastnosti služeb soukromých. Váš výklad by bylo možné interpretovat tak, že když si platíte soudnictví, tak máte právo na to, aby soud rozhodoval ve váš prospěch. A to asi chápete, že je nesmysl a že to není smyslem existence soudů. Daně nejsou soukromý účet z nějž si sám určujete, co chcete financovat a co nikoliv. To by pak společnost nefungovala.
"Misto toho skoly (statisticka vetsina) pro trh prace vytvari model autoritavni poslusnosti a rizeni pomoci cukru a bice, ktere ubiji tvorivost a rozvoj samostatneho uvazovani."
Tomu moc nerozumím. Jak vyžadování poslušnosti ve škole ubíjí tvořivost? Nezlobte se, ale já to ze zkušenosti vnímám tak, že ti, kteří se cítí nedoceněni a nedostatečně uznáni, se dožadují volnosti, aby se mohli věnovat něčemu, v čem to uznání pociťují. Nemá to co dělat ani s kreativitou, ani se samostatným uvažováním. To jsou jen taková líbivá hesla, aby to na oko vypadalo, že ten důvod pro změnu je vznešený. Samostatné uvažování neznamená myšlenkovou volnost a myšlenkovou anarchii a to si bohužel někteří neuvědomují. Myšlení je proces poměrně dost strukturovaný.
Když už jsme u toho, jaký je rozdíl mezi "většinou" a "statistickou většinou"?
"Osobně vidím řešení v tom, aby existoval pestrý výběr škol, kde by si každý mohl vybrat (a připlatit) tu svou vyvolenou. Potřeba je dle mě všech typů škol - stejně jako jsou různí lidé a jejich potřeby. A právě toto právo je teď ministerstvem potlačeno..."
Ale to je princip soukromého vzdělávání. TO pak ať tedy stát žádné veřejné školství nefinancuje, platíme všichni menší daně a za ušetřenou částku si každý zaplatíme pro své děti učitele, který se nám bude líbit. Možná to pak můžeme podobně aplikovat i na soudce, policisty, lékaře, hasiče, apod. Je to ale známka toho, že jsme nepochopili princip fungování veřejných služeb a důvod pro jejich zavedení. Obecně bych to řekl asi tak, že ve specifických případech, kdy statky mají specifické vlastnosti, vede tržní alokace k velmi špatným výsledkům, protože nejsou splněny předpoklady pro jeho Pareto efektivitu. Jinými slovy, v některých oblastech života se nelze spoléhat na princip dobrovolné směny, protože by k ní třeba také nikdy nemuselo dojít. V takových případech je třeba vytvářet instituce, které určitou míru svobody jednotlivce potlačí, za účelem dosažení podstatně lepšího společenského stavu. Příkladem budiž tvorba a vymáhání zákonů. Veřejné vzdělávání od toho není až tak odlišné.
Oprava: děti ... se nestresovaly
Nevím, kde dnes převažuje frontální výuka - zatím jsem se vždy setkal pouze s názorem či tvrzením nepodloženým žádnou relevantní statistikou.
Jinak frontální výuka je jedna z možných výukových forem, sama o sobě není dobrá či špatná.
Totéž platí o známkování; záleží na tom, jakým způsobem je využíváno. Mám ovšem bohužel tu zkušenost, že vyznavači "neznámkování" si vůbec neuvědomují, že klasické známkování lze doplnit jinými způsoby hodnocení, a vytvořit tak hodnocení s daleko větším potenciálem než je pouhé slovní hodnocení.
Pavel Doležel - "Vy chcete, aby je stát z velké většiny financoval."
Vypadáte jako odborník přes finance. Můžete prosím uvést konkrétní čísla? Celkové náklady na jednoho studenta a výši poskytnuté dotace soukromé škole?
"A hlavně, jak jsem o tom již psal, důvodem pro veřejný vzdělávací systém je především generování pozitivních externalit."
Můžete prosím rozvést tuto větu tak, aby jste nepoužil slovo externality a ani slovníkový popis významu tohoto slova.
Děkuji
Já osobně jsem pro vznik nových soukromých základních škol. Myslím, že trend půjde právě tímto směrem. Neříkám, že neexistují dobré státní ZŠ, ale já jsem bohužel ve Frýdku nenašla školu, která by i mě jako rodiče chtěla do školy (u nás je vyslovený zákaz do šaten, i do tříd bez zavolání třídnímu učiteli atd.), vždy se cítím jakože otravuji a to nejen já ale vlastně i ty děti. Učitelé jsou unavení, nemotivovaní (ne všichni ale hodně, nechci jmenovat ;) ) vyhořelí. Ani se jim nedivím, hodně dětí ve třídě, nutnost učit vše podle plánu, všichni stejně a právě teď... známkování to už neřeším, to se probírá často. Učitelé by taky nejraději neznámkovali ale musí atd. Na výlet, do muzea, do U6, velkého světa techniky (obojí v Ově), na návštěvy k dospělým do práce (aby děti viděly jak a kde jiní pracují)..... totálně není čas. Protože se čeká, aby všichni uměli všechno a nejlépe ve stejné míře (přinejhorším mu dáme jen špatnou známku ale probrat se to musí) atd.
Pamatuji si jak bylo totální pohoršení cvičit jógu, pak být vegetariánem, pracovat z domu, mít více aut, atd.... dnes se prostě řeší svobodnější školy a opět je to pohoršení pro mnoho lidí. Ale stejně jako jógu dnes cvičí každý druhý, v podstatě kdo jí maso je trochu "zastaralý", kdo nemá možnost home office se snaží se to získat, atd. Stejně tak školy, prostě doba se mění a rodiče to vnímají ! Kdyby stát byl schopen udělat školy něco jako Scio a spol, nepotřebovala bych ty soukromé ;)
Eva M. - moc pěkné ...
"Pavel Doležel - "Vy chcete, aby je stát z velké většiny financoval."
Vypadáte jako odborník přes finance. Můžete prosím uvést konkrétní čísla? Celkové náklady na jednoho studenta a výši poskytnuté dotace soukromé škole?"
Omlouvám se, ale tyto údaje nesleduji. Na to jsou zde jiní odborníci - kupříkladu pan Wágner. Z mého pohledu to ale není podstatné. Pokud vím, tak stát financuje soukromé školy nějakou částí normativu, který platí na žáka ve škole veřejné a tato část se pohybuje někde mezi 60ti a 90ti procenty. Nevím, podle čeho se rozhoduje, jaká je přesně dotace (protože z pohledu ekonomické teorie to není nic jiného, než dotace státu soukromníkovi na podnikání).
Abych to malinko připodobnil, vzniká situace ne nepodobná tomu, že se 5% obyvatel rozhodne, že obranu země prostřednictvím stíhacích letounů Gripen nechtějí, protože Gripeny považují za nevhodné, zastaralé, pomalé, špatně ovladatelné a ošklivé. A tak se domáhají, aby jim stát vrátil tu část daně, která po rozpočítání připadá na ně a financoval jim jeden stroj MIG-31, který považují za nejmodernšjčí a nejlépe ovladatelný s tím, že na to přece mají nárok a že se budou oni, i jejich děti cítit mnohem lépe a bezpečněji. A stát říká, že to je nesmysl. Nesmysl z pohledu efektivity, z pohledu školení leteckého personálu, z pohledu dodávek náhradních dílů, sjednání pojištění, záručních smluv a nakonec i z pohledu obrany země. A zmínění nadšenci to nechápou, protože vidí jen svoji svobodu volby a nechápou, že demokracie je o tom, v některých zásadních rozhodnutích se přízpůsobit většině, protože jinak země bude bez obrany, každý politický názor bude mít svůj vlastní generální štáb, protože s tím druhým nesouhlasí a tak dále ad absurdum.
"Můžete prosím rozvést tuto větu tak, aby jste nepoužil slovo externality a ani slovníkový popis významu tohoto slova."
No já to zkusím vlastními slovy, ale nevím, jak moc se dokáži odchýlit od slovníku. Externalita je jedno z nejzásadnějších porušení trhu. Spočívá v tom, že při dobrovolném smluvním vztahu dvou stran vzniká pozitivní, či negativní dopad na třetí strany, které se vztahu přímo neúčastní a nemají tudíž šanci ho ovlivnit. Nejde pouze o ekonomické vztahy, ale o vztahy obecně. Třeba nevěru by také bylo možné považovat za negativní externalitu. A čím větší jsou ty externality, tím více musí do tržního mechanismu vstupovat nějaká autorita, která zajistí dodržování práv těch, na které dopadají negativní externality, nebo která zajistí generování pozitivních externalit, tam, kde se společnost shodne na tom, že to má smysl. Cílem je negativní externality eliminovat a pozitivní podporovat. Veřejný vzdělávací systém je jednou z forem podpory tvorby pozitivních externalit prostřednictvím financování růstu tzv. human capital. Existuje dokonce několik matematicky dokázaných tvrzení, které upravují oblast eliminace negativních externalit a tvorby pozitivních. Jedním z nich je známý Coaseho teorém, který v zásadě praví, že při neexistenci transakčních nákladů je nejefektivnějším způsobem řešení (v určitém přesně daném smyslu) negativních externalit dobrovolně sjednaná smlouva mezi původci negativní externality a tím, kdo nese alespoň část jejich nákladů. Jenže tam je podstatný ten předpoklad - při neexistenci transakčních nákladů. To v praxi prakticky nikdy neplatí.
Představa zdá se drtivé větčiny populace je taková, že financovat veřejné školství má smysl tehdy, když produkuje veřejný statek "vzdělanost a odbornost", nikoliv soukromý statek "spokojenost a radost". Já rozumím tomu, že se někteří snaží argumentovat tak, že teprve z té radosti a spokojenosti může vzejít skutečná vzdělanost a moudrost, ale zatím se nedaří přesvědčit většinu, že tomu tak skutečně je. Nejsou na to žádné relevantní výzkumy, naopak mnoho lidí soudí dle vlastní zkušenosti, že tento přístup nefunguje podle jejich představ. Na druhou stranu ti alternativci rovněž nevycházejí z ničeho jiného, než z vlastní zkušenosti a vlastních dojmů, podpořených nanejvýše setkáváním se s lidmi z podobně smýšlející komunity. Já jsem si téměř jist, že zmiňovaný alternativní přístup bude fungovat u mizivého procenta extrémně nadaných a motivovaných dětí, kteří dospělé ke svému vzdělávání ani příliš nepotřebují. Zbylá naprosto drtivá většina tímto přístupem zásadně utrpí a propadne se do velikých sociálních problémů. Žel, obávám se, že ta drtivá většina dětí postihuje i drtivou většinu dětí těch, kteří propagují alternativy. Protože často žijí v pokřiveném světě čerpání dotací a občanských společností, domnívaje se, že úspěchem není umět naplňovat koupěschopnou poptávku lidí, ale vyčerpat dotace.
"Já osobně jsem pro vznik nových soukromých základních škol. Myslím, že trend půjde právě tímto směrem. Neříkám, že neexistují dobré státní ZŠ, ale já jsem bohužel ve Frýdku nenašla školu, která by i mě jako rodiče chtěla do školy (u nás je vyslovený zákaz do šaten, i do tříd bez zavolání třídnímu učiteli atd.), vždy se cítím jakože otravuji a to nejen já ale vlastně i ty děti."
Proti vzniku nových soukromých škol nic nemám. Nejsem proti soukromému podnikání. Ale nepleťte si soukromé podnikání s dotačním byznisem a domáháním se státních dotací.
Předpokládám, že omezení pohybu cizích osob v budově školy je bezpečnostní opatření. Asi nechápete, že školník, či služba u dveří školy si skutečně nemusí pamatovat 1200 rodičů dětí plus další rodinné příslušníky. Pokud chcete individuální přístup, zaplaťte si soukromou školu.
"Pamatuji si jak bylo totální pohoršení cvičit jógu, pak být vegetariánem, pracovat z domu, mít více aut, atd.... dnes se prostě řeší svobodnější školy a opět je to pohoršení pro mnoho lidí. Ale stejně jako jógu dnes cvičí každý druhý, v podstatě kdo jí maso je trochu "zastaralý", kdo nemá možnost home office se snaží se to získat, atd. Stejně tak školy, prostě doba se mění a rodiče to vnímají ! Kdyby stát byl schopen udělat školy něco jako Scio a spol, nepotřebovala bych ty soukromé ;)"
Aha. Já si žádného pohoršení nevšiml, ale jestli ten, kdo jí maso, tak je zastaralý, tak to už zase sklouzáváme k nějakým zeleným alternativám. Vám se prostě ve světě většiny asi nikdy úplně líbit nebude, protože prostě váš mozek funguje jinak a je extrémně citlivý na dodržování externě daných pravidel. Pokud chcete svým dětem zajistit volnost a spokojenost, budete to muset udělat za své, protože v tomto přesně není žádná podstatná pozitivní externalita, která by opravňovala k dotačnímu nároku. Alespoň většina společnosti jí tam prostě nevidí. A já se přiznám, že já také ne.
"Předpokládám, že omezení pohybu cizích osob v budově školy je bezpečnostní opatření. Asi nechápete, že školník, či služba u dveří školy si skutečně nemusí pamatovat 1200 rodičů dětí plus další rodinné příslušníky."
S p. Doleželem souhlasím zřídka, nicméně tohle je jeden z těch případů.
Kdyby stát byl schopen udělat školy něco jako Scio a spol, nepotřebovala bych ty soukromé ;)
Zkuste se zasadit o to, aby státní školy měly k dispozici stejné prostředky jako ty soukromé. Možná pak nebudete ty soukromé potřebovat.
Nemyslím samozřejmě PORG a podobně.
Ale znám školu, kde se rozhodovalo o tom, zda bude jedna třída prvňáčků, nebo dvě.
Nakonec o tom rozhodl sponzorský dar jednoho z rodičů ve výši, tuším, 50 000,-.
I takhle směšné částky někdy rozhodují, protože takhle bídně je školství financováno.
Jen na okraj: PORG považuji za zcela zbytečnou školu.
Na ministerstvu mně mrzí to, že neargumentuje věcně. V našem případě Scio škola nemá za cíl navýšit kapacity základních škol, takže argumentace kapacitou škol mi připadá zcestná. Kdyby se opřeli o cíle, hodnoty, postupy, prostředky, výsledky, myšlenky, nebo odborníky vypadalo by to rozhodně lépe.
S pan Doleželem souhlasím často a dnes mu děkuji za stručné a srozumitelné opáčko někdy velmi složitých ekonomických teorií, které většina uznává za platné.
Nyní se těším na argumenty, kterými mne pan Tetour a paní Eva přesvědčí, že pan Doležel plácá nesmysle.
Pana Tetoura bych zároveň prosil o minimálně stejnou srozumitelnost, jakou žádal po panu Doleželovi. Bylo mu vyhověno mírou vrchovatou. Oplácejte chlebem, jinak se stává váš pohled na svět nedůvěryhodný.
Jirka - nechtěl jsem již více reagovat na pana Doležela. To co napsal a jak to napsal mi bohatě stačí k tomu, abych mu ustoupil a klidně jej nechal odejít jako vítěze. Nepotřebuji mu dokazovat, že můj názor je lepší a ani jsem si nevšiml nějaké konkrétní otázky na mou osobu. Pokud vy pane Jiří potřebujete přesvědčovat a dokazovat, je to vaše potřeba. Já se řídím vlastním úsudkem, rozumem a citem pro věc. A jen tak mimochodem, kdysi se všeobecně vědělo, že zem je placatá, nebo že černoši jsou méně cenní, nebo že komunismus je ideální politická ideologie... Slastné nevědomí.
Pane kolego, nehněvejte se, ale v mém světě není vše jen názor. V mém světě existují chyby, nevzdělanost a hloupost. Jestli ve vašem ne, budiž vám přáno. Pokud vám nevadí, že o něco jiného zase přicházíte, tak je to vaše volba. Stejně jako moje.
Jak souvisí "placatá země" např. s financováním soukromých škol?
Existuje určitá skupina lidí, kteří považují za validní argument pro jakoukoliv změnu skutečnost, že se v historii něco změnilo k lepšímu. Kupříkladu na překonání scholastické představy o placatosti Země, se domnívají, že vysvětlují nesprávnost jakékoliv současné vědecké teorie. No, jasně, je to mnohem a mnohem snazší, než se těm vědeckým teroiím snažit porozumět. Představa, že je bez možnosti pochopení stávajícího stavu poznání, možné jej rozvinout, je utopická a je pouze dokladem toho, jak je její autor "mimo". A proto také máme mraky mašíblů, kteří sice neumějí ani derivovat, ani roznásobit závorku, ale zato jsou schopni "přednášet" o neplatnosti speciální teorie relativity. Pochopitelně pouze mezi "svými". A čím větší jsou to mašíblové, tím větší paranoia a odpor ke skutečným vědcům se u nich objevuje. Prostě ten přijímač je omezený a tak holt dělá omezené závěry.
Podobně pak ze skutečnosti, že člověk je inteligentnější, než šváb, jsou někteří schopni bez uzardění a pochybností vyvodit jednoznačný závěr, že existuje něco inteligentnějšího, než člověk.
Škoda, že se tato diskuze zvrhla jen na diskuzi o penězích.
Pro mě jako rodiče je důležité především to, aby moje děti mohly chodit do školy dle našich představ. Listina základních práv a svobod nám zaručuje právo na vzdělání dle našeho filozofického přesvědčení a zákon nám ukládá povinnou školní docházku do školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Proto chceme ScioŠkolu ve Frýdku-Místku v rejstříku mít.
Ano, škola pak dostane i nějaké peníze, to je pravda, ale o tom to primárně není.
Nechci se tady s nikým hádat ani slovíčkařit, jen chci vyjádřit svůj názor.
"Ano, škola pak dostane i nějaké peníze, to je pravda, ale o tom to primárně není."
Obávám se, že o tom to primárně je. Kdyby pan Šteffl nevyžadoval státní dotace na své podnikání, tak už jste mohli Scio školu mít.
:-) Pane Doležel, dobrou noc.
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Čl. 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
(3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.
(4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.
Listina základních práv a svobod nám zaručuje právo na vzdělání dle našeho filozofického přesvědčení - Kde?
Souhlasím s p. Doleželem: je to o penězích, je to především o penězích. Kdyby soukromé školy byly soukromé, není co řešit. Ani ve Frýdku.
Dovolte mi se na tuto diskusi podívat trochu z dálky, na to CO a JAK je sdělováno.
Vnímám tu střet minimálně dvou názorových systémů (pro teď to takto zjednoduším). Z toho, co např. pan Doležel píše (jeho texty mě vedly k této reakci), tak věřím, že to má v hlavě srovnané, že tomu, co píše, věří, a že mu to dává logický celek a že to podporují i jeho osobní zkušenosti a zkušenosti lidí, se kterými se potkává.
Jenže NAPROSTO TOTÉŽ mohu říct a říkám o tom druhém názorovém systému, který staví na jiných hodnotách než ten prozatím většinový. Taky vše, čemu věřím, vychází z mých životních zkušeností, z mých hodnot, z mého vnímání světa a z "důkazů", které kolem sebe denně vidím. Všechno mi to do sebe logicky i jinak zapadá a dává smysl.
Takže tu máme tyto 2 názorové systémy, o kterém bych si já osobně nedovolil říct, že jeden je víc než druhý. Že má jeden z nich patent na rozum.
Co bych si o nich dovolil říct, je následující:
- ten jeden je zřejmě aktuálně většinový (i když jeho velikost do velké míry tvoří historická setrvačnost - tedy nějaká nesnadnost ho změnit pro jeho velikost)
- ten druhý, který zde taky zastupuji, je prozatím menšinový, ale v aktuálních letech velmi rychle rostoucí - inovativních škol velmi rychle přibývá (což právě vedlo k zatím dosti neotevřené (ne)komunikaci ministerstva...)
Osobně si nedovolím tyto názorové systémy jinak hodnotit. Nemyslím si, že je jeden pohled pravdivější než druhý. Pan Doležel často napadá ostatní, že něco nechápou. (Vyhledejte si na této diskuzní stránce slovo "nechápe".)
Už proto, abychom uměli používat zpětnou vazbu (já to takto vidím, dle mého názoru, myslím si...) místo ontologické arogance (všechno vím nejlíp, všechno znám - aneb setkání s "pravdařem") by měly vznikat další školy. Osobně školím ve firmách a většina konfliktů souvisí právě s tím, že si někdo myslí (většinou nadřízený), že má patent na pravdu. A nevím jak to kdo máte - ale pro mě jsou diskuse s pravdaři dosti vyčerpávající a beznadějné na nějaké řešení. I proto si vážím všech, kteří mají pochopení jiného pohledu.
Když to shrnu: Máme tu nějaké většinové školství a rychle rostoucí inovativní vzdělávání. A osobně volám - nezaduste "nás" jen většinovou sílou motivovanou strachem. Mějte odvahu a pojďte do konkurence různých hodnot a přístupů - a nechme život, ať ukáže, který z přístupů osloví jaké příznivce a s jakými dlouhodobými výsledky. Já osobně hodnotám postaveným na svobodě, respektu, vnitřní motivaci, individualitě a přirozenosti člověka velmi věřím a sázím na ně vše, co mám.
Inovativní vzdělávání nerovná se soukromé školství.
Kromě svobody, respektu atd. jde při zakládání škol také o peníze a vytváření segregačního vzdělávacího systému.
Jinými slovy nejde ani tak o názorové systémy, ale o to, jak se vyrovnat s některými argumenty.
Když to shrnu: Máme tu nějaké většinové školství a rychle rostoucí inovativní vzdělávání.
Promiňte, ale už v této větě se skrývá primárně konflikt a z Vaší strany lapsus, který automaticky znesnadňuje diskusi.
Automaticky předpokládáte "inovativní vzdělávání" jako alternativu k většinovému školství. Tak tomu ale není. Mnohé z většinových, nebo chcete-li veřejných škol, jsou stejně tak inovativní.
Buďto tedy změníte terminologii nebo si proti sobě automaticky stavíte přinejmenším zástupce všech inovativních veřejných škol.
Kromě toho, odkud berete jistotu, že to, co považujete za "inovativní" není pouhou slepou uličkou?
A osobně volám - nezaduste "nás" jen většinovou sílou motivovanou strachem.
Já osobně jsem zastánce existence alternativ. To ale neznamená, že všech alternativ a za každou cenu. Musí existovat pravidla a musí existovat možnost kontroly.
To, že někdo chce zřídit nějakou školu, prostě nezakládá pro stát povinnost také tuto školu zřídit a následně financovat.
Mějte odvahu a pojďte do konkurence různých hodnot a přístupů - a nechme život, ať ukáže, který z přístupů osloví jaké příznivce a s jakými dlouhodobými výsledky.
Konkurence? Konkurence veřejné školy, která ze zákona musí vzdělávat všechny a zadarmo, přičemž je těžce podfinancována, vůči výběrové škole s motivovanými žáky a rodiči s nadstandardním finančním zajištěním?
Tak to Vám mohu už teď říci, co "život ukáže". Jenže to ve skutečnosti není dokladem a důkazem absolutně ničeho.
Já osobně hodnotám postaveným na svobodě, respektu, vnitřní motivaci, individualitě a přirozenosti člověka velmi věřím a sázím na ně vše, co mám.
Skutečně vše?
Natolik, že byste byl ochoten financovat vzdělání svých dětí pouze z vlastních prostředků?
Tato otázka není zcela korektní, to uznávám. Ve skutečnosti taková možnost neexistuje. Kladu ji spíše jako řečnickou, protože až příliš často se setkávám s "bojovníky za vlastní pravdu, ale za peníze těch druhých".
Podívejte, já obecně nemám důvod pochybovat o Vašich motivech a nemám ani nic proti vzniku alternativních škol.
Ale unavuje mne zastáncům "alternativních" typů vzdělávání stále odpovídat na jejich předsudky a útoky vůči školství veřejnému, poslouchat o tom, jaká všechna mají "práva" a ohánějí se přitom "spravedlností".
Jaké spravedlnosti se dovolá učitel veřejné školy tváří v tvář neustálým útokům?
Je smutné kam diskuze směřuje. Jde o děti a také o to, že chci, aby byla rovnost v možnosti vzdělávání. Ta bohužel ve Frýdku-Místku není! Není žádná možnost než škola "státní". Nemám nic proti státnímu školství. Chci, aby moje děti chodily do školy, která jim něco předá, zjistí co jim jde a to budou zdokonalovat. Nebudou nuceni sedět jen v lavici a poslouchat učitele a jeho výklad, hodnoceni za chybu. Proto vznikají inovativní školy - chcete-li školy "soukromé". Bohužel v tomto regionu není žádná, proto podporuji, aby vznikla. Vznikají i jinde v republice a někde je jich opravdu dostatek.
Mluví se zde pouze o penězích. Všichni do školy chodit musí, je povinná, tak je povinnost státu přispívat na dítě - nepodporují tedy soukromou školu. Soukromé školy, pokud jsou zapsané v rejstříku škol dostávají pouze 60% normativu na žáka - první rok, poté max. 90%. Státní školy 100% navíc ještě příspěvky obcí a kraje, což soukromé nikoliv. Soukromé školy musejí vykazovat každý měsíc financování a navíc každé 2 roky přijde školní inspekce. Když má někdo tu sílu založit školu, vše obstarat - má můj obdiv a podporu. Ve školství určitě nezbohatne. Kdyby se tak kontrolovalo státní školství od financí až po školní inspekci, určitě by byla snaha ředitelů mít ve škole pouze kantory, kteří chtějí učit a dělají pro to maximum.
Všichni do školy chodit musí, ...
Většinově souhlas.
Státní školy 100% navíc ještě příspěvky obcí a kraje, což soukromé nikoliv.
Protože soukromé školy mohou vybírat školné, což veřejné školy nemohou.
Kdyby příspěvek státu do soukromé školy byl 100%, jaký by potom mělo smysl, aby tato škola byla "soukromá"?
Soukromé školy musejí vykazovat každý měsíc financování a navíc každé 2 roky přijde školní inspekce.
S tou inspekcí nemáte pravdu.
Když má někdo tu sílu založit školu, vše obstarat - má můj obdiv a podporu.
Souhlasím.
Ve školství určitě nezbohatne.
O tom bychom mohli s úspěchem polemizovat.
Kdyby se tak kontrolovalo státní školství od financí až po školní inspekci, určitě by byla snaha ředitelů mít ve škole pouze kantory, kteří chtějí učit a dělají pro to maximum.
1. O finančních kontrolách, které dopadají na veřejné školy toho nejspíš moc nevíte. Ale nepodléhejte omylu, že snad mají, pokud se financí týče, jednodušší život, nežli školy soukromé. Opak je pravdou. U soukromých škol stát kontroluje pouze účelnost dotace. U veřejných škol i vše ostatní, počínaje hospodařením s majetkem a konče třeba vedlejší činností. Veřejné školy jsou vnějšími pravidly svázány mnohem více, nežli soukromé.
Někdy až příliš.
2. O snaze ředitelů mít ve škole jen ty nejlepší kantory bychom mohli debatovat hodně dlouho. Ale podstatnější je klíčová otázka: Jak má ředitel ty nejlepší zaplatit a těch špatných se zbavit?
Chcete-li být přesní, je to zde:
Článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
Právo na vzdělání
Nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání. Při výkonu jakýchkoli funkcí v oblasti výchovy a výuky, které stát vykonává, bude respektovat právo rodičů zajišťovat tuto výchovu a vzdělání ve shodě s jejich vlastním náboženským a filozofickým přesvědčením.
"Takže tu máme tyto 2 názorové systémy, o kterém bych si já osobně nedovolil říct, že jeden je víc než druhý. Že má jeden z nich patent na rozum."
Nejde o to, co je více, ale co má smysl financovat z veřejných zdrojů. Zdá se, že většina lidí věří, že má smysl financovat vzdělávání a zároveň omezovat přístup nedostatečně vzdělaných k určitým odborným profesím. První je podpora pozitivních externalit, druhé snaha omezit externality negativní.
"ten jeden je zřejmě aktuálně většinový (i když jeho velikost do velké míry tvoří historická setrvačnost - tedy nějaká nesnadnost ho změnit pro jeho velikost)"
Tak hlavně, že jste optimista. On je většinový už skoro 250 let a zatím to nevypadá, že by se stával menšinovým. Skutečnost, že jste v menšině, opravdu neznamená, že je někdo zastaralý, nebo konzervativní a vy jste inovativní. Na těch vašich alternativách celkem není nic inovativního. A vaše děti stejně před tím hodnocením a stresem neuchráníte. Budou žít v tomto světě, ne v pohádce. Otázkou je, jestli jim tím, že je na stres a hodnocení nepřipravíte, neubližujete. Já se domnívám, že ano.
"A osobně volám - nezaduste "nás" jen většinovou sílou motivovanou strachem. Mějte odvahu a pojďte do konkurence různých hodnot a přístupů - a nechme život, ať ukáže, který z přístupů osloví jaké příznivce a s jakými dlouhodobými výsledky. Já osobně hodnotám postaveným na svobodě, respektu, vnitřní motivaci, individualitě a přirozenosti člověka velmi věřím a sázím na ně vše, co mám."
Ale život není o tom, co koho osloví. Já nebudu mít vůbec nic proti tomu, aby se děti vzdělávaly jakoukoliv metodou, která z nich neudělá jen aktivisty, čerpače dotací, nebo jiné skryté nezaměstnané. Společnost je postavena na dělbě práce a žádná skupina lidí nemá právo se domáhat toho, aby jí živil někdo jiný. Proto máme trh, jehož podstatou je dobrovlná směna. DOBROVOLNÁ! Pokud své děti budete vzdělávat tak, že se budou ohlížet jen na to, co je zajímá, nebudou dělat nic z toho, co je nezajímá a nebaví, nebudou své schopnosti porovnávat s konkurencí, tak se může velmi snadno stát, že pak příjdou na trh a budou mít dojem, že ostatní mají povinnost od nich vyžadovat jen to, co je baví. Nebudou mít co směňovat, protože o jejich služby, které neprošly srovnáním s konkurencí, jejichž vykonávání se neohlíželo na nic jiného, než na vlastní spokojenost, volnost a zábavu, nebude zájem. Dobrovolná směna není individuálním aktem, nýbrž aktem minimálně dvou stran. Už to je pro každou ze stran omezující.
...bude respektovat právo rodičů zajišťovat tuto výchovu a vzdělání ve shodě s jejich vlastním náboženským a filozofickým přesvědčením.
To je sice obecně pravda, ale pokud problematiku poznáte blíže, pak pochopíte, že z toho automaticky neplyne povinnost státu respektovat, či dokonce zajistit výuku v souladu s přesvědčením rodičů.
Například pokud by rodiče vyžadovali vzdělávání svých dětí v souladu s třeba scientologickým či islámským náboženstvím.
Nebo třeba kdyby rodiče odmítali u svých dětí sexuální výchovu.
Zákonitě dochází při výkladu tohoto práva (i jiných) ke konfliktům, které pak posuzuje Evropský soud pro lidská práva.
" Nemám nic proti státnímu školství.... Nebudou nuceni sedět jen v lavici a poslouchat učitele a jeho výklad, hodnoceni za chybu."
Nemáte pocit, že si 1) odporujete, 2) stereotypně odsuzujete veškeré státní školy na základě něčeho, co vesměs dávno není pravda?
A jen tak mimochodem, kdysi se všeobecně vědělo, že zem je placatá, nebo že černoši jsou méně cenní, nebo že komunismus je ideální politická ideologie... Slastné nevědomí.
Pane Tetoure, právě proto, že se všichni řídíme svým rozumem, byste argumentovat měl, protože jinak to vypadá, že jen hlásáte své názory a nejste ochoten je korigovat ani tehdy, když vám někdo argumenty dokazuje, jak škodlivá je například komunistická ideologie.
Nezbývá než chvilku číst diskuzní příspěvky na České škole, abyste seznal, že všichni, kteří s vámi nesouhlasili, nejsou tak zabednění, jak předpokládáte. Možná i zjistíte, že jim nejde o vítězství v diskuzi, ale o nápravu věcí veřejných.
Mě fascinuje, jak se všichni dovolávají alternativ jako nějakého svatého práva. Stát garantuje široce dostupné vzdělávání ve velmi rozumné kvalitě, a pokud někomu konkrétní základka nevyhovuje, obvykle je v rozumné vzdálenosti jiná. Nevím, proč by měl bý stát obviňován z diskriminace jen proto, že nechce platit stejnou službu dvakrát, když soukromé školy jsou už ze své podstaty diskriminační k té části veřejnosti, která si jejich služby nemůže dovolit nebo která v okolí žádnou nemá. Nebo je snad stát povinen přispívat na zřízení alternativních škol v každé větší obci? A kolik typů alternativ by tam mělo být, aby si mohl vybrat opravdu každý?
Pokud by se soukromé školy financovaly čistě z vlastních zdrojů, nechť jsou na každém rohu. Pokud je má spolufinancovat stát, nevím, co je překvapivého na tom, že to takto fungovat nemůže a nebude.
Co chcete psát?
Říkáme ne není to o penězích. Soukromé školy dostávají jen část těch peněz co státní a jsou to ty peníze které by stát ušetřil. Vy víte, že to je především o penězích. Soudíte podle sebe? Co motivuje k práci vás? Říkáte, běžte na soukromé školy a ty si plně zaplaťte. Školné které stát neproinvestuje bude další pozitvní externalitou? Protože pozitivní externalita je stav kdy třetí strana bez vlastního přičinění čerpá prospěch. Je smutné, že jsou lidi kteří tohle chápou jako smysl a cíl práce. Možná jsou na straně příjemce externality. Vaše slova "Externalita je jedno z nejzásadnějších porušení trhu."
Říkáme je to o "spolupráci, tvorivosti, vnitrni motivaci a samostatnosti, umu pracovat s nazory a emocemi svymi a druhych" vy tvrdíte "šťastný, neomezovaný, zabavený,..."
Říkáte: "vzdělávaly jakoukoliv metodou, která z nich neudělá jen aktivisty, čerpače dotací, nebo jiné skryté nezaměstnané, ... produkci kartousů ... Samostatné uvažování neznamená myšlenkovou volnost a myšlenkovou anarchii ... Zbylá naprosto drtivá většina tímto přístupem zásadně utrpí a propadne se do velikých sociálních problémů. Žel, obávám se, že ta drtivá většina dětí postihuje i drtivou většinu dětí těch, kteří propagují alternativy. Protože často žijí v pokřiveném světě čerpání dotací a občanských společností, domnívaje se, že úspěchem není umět naplňovat koupěschopnou poptávku lidí, ale vyčerpat dotace..." na základě čeho tohle píšete? Jsou to poměrně arogantní tvrzení.
na základě čeho tohle píšete? Jsou to poměrně arogantní tvrzení.
Zkusím si tipnout. Že by na základě studia ekonomie a jiných vědeckých oborů? Možná použil i selský rozum a životní zkušenost.
Pane kolego,
nechci se pouštět do hlubšího vysvětlování ekonomických principů pokud o to vyloženě nebude zájem (a to předpokládám, že nebude), nicméně dovolím si vaši pozornost nasměrovat na tzv. vězňovo dilema. To je totiž jedním ze základích poznatků moderní teorie her, který jasně a zřetelně ukazuje, proč tržní mechanismy na trhu, kde se všichni rozhodují dobrovolně a racionálně, může mít za určitých okolností smysl omezovat. Svoboda, kterou mnoho lidí vzývá, je z mého pohledu jen chiméra. Je to největší marketingový podvod novodobých dějin. Všichni o ní mluví, všichni se jí ohánějí, ale nikdo jí nemá a mít nemůže. Jde v zásadě jen o jakýsi vnitřní pocit spokojenosti, nebo ještě spíše absence dříve přítomného pocitu nespokojenosti z toho, že člověk je společností nucen k tomu, se chovat podle nějakých pravidel. A to jej pochopitelně omezuje. Někdo to snáší dobře, někdo ne.
Vězňovo dilema je myšlenkový experiment, na kterém se dobře vysvětluje princip tzv. Nashovy rovnováhy, což je volně řečeno, stabilní stav. Nashových rovnováh může být v systému i více, ale co ukazuje vězňovo dilema je něco mnohem zásadnějšího - stabilní řešení může být celospolečensky tím úplně nejhorším. Jinak řečeno, individuální svoboda jednotlivců a jejich racionální rozhodování na základě maximalizace očekávaného užitku, může vést v součtu k nejhorší možné alokaci, jaká je k dispozici. Je to divné, ale je to tak.
Přečtěte si Klasické vězňovo dilema zde: Vězňovo dilema
Situace, kdy oba vypovídají odpovídá tzv. Nashově rovnováze. Tj. takové kombinaci strategií, při které se žádnému z účastníků nevyplatí měnit strategii za předpokladu, že jí nezmění ten druhý. Ze všech 4 možných kombinacích strategií dvou aktérů je Nashova rovnováha pouze ta kombinace, kdy oba vypovídají a oba dostanou 6 let. No a teď si to vezměte z pohledu společenské ztráty. Když oba mlčí, dostanou oba 2 roky a ztráta pracovní síly pro společnost je 4 roky. Když jeden mlčí a druhý mluví, tak jednoho pustí a druhý je odsouzen na 10 let a ztráta pro společnost je 10 let. Na a když se oba chovají racionálně a vypovídají, dostanou oba 6 let a celková ztráta pro společnost je 12 let, což je nejvíce ze všech možných ztrát. A podobně to funguje na trhu. A proto se může ukázat výhodným, omezovat volný trh a zavést tzv. veřejné statky. Veřejné vzdělávání k nim patří. A tím omezováním může být kupříkladu povinná školní docházka a navíc do školy, kde se děti učí a ne si pouze hrají, nebo se jinak baví. Individuální svoboda může vést k velmi nepěkným závěrům jak ukazuje vězňovo dilema a to je pouze opravdu základní myšlenkové schéma. Ten problém je v realitě mnohadimenzionální, strategií je mnohem více a neaplikuje se to pochopitelně na vězně, ale na tržní situace a volbu obecných strategií.
To, že by stát ušetřil je velmi sporné. Stát nemá povinnost financovat veřejné vzdělávání. To je společenská dohoda založená na představě, že vzdělávání má smysl financovat, protože generuje užitek pro všechny, byť by se pro něj třeba většina lidí dobrovolně nerozhodla a raději, než by se vzdělávala, by seděla u televize a cpala se brambůrky a popcornem. Vlastně se snažíme tím nuceným vzděláváním, které navíc má nějakou formu, zavést takové mechanismy (odhlédnuto nyní od etické stráky věci), aby byli vězni nějakým způsobem omezeni ve své svobodě vypovídat. A ono se jim to pochopitelně nelíbí, protože vidí, že vypovídat je pro ně lepší, ať udělá protistrana cokoliv. Že to ve výsledku bude společensky nejméně nákladná varianta, nemohou ve své lásce k individuální svobodě vidět a také to nevidí.
Prostudujte si to, pak můžeme pokračovat.
Já bych to, s dovolením, doplnil.¨
Primárním cílem podnikání je zisk.
To, velmi vulgárně řečeno, znamená dosažení maximálních výnosů při minimálních nákladech. Rozhodně nelze mít podnikatelům za zlé, že se tohoto základního schématu snaží držet.
Jak nám ukazují kauzy jako Union Carbide v indickém Bhópálu, nebo třeba PG&E v USA (Erin Brockovich) může se tak dít i na úkor společnosti a jednotlivců.
Pokud není svoboda podnikání, tato základní svoboda volby alokace privátních zdrojů ve veřejném zájmu regulována a kontrolována, mohou být důsledky fatální.
Jakkoliv se Vám to může zdát nepříjemné, dá se dokonce i prostřednictvím matematických modelů dokázat, že úplná svoboda volby obsahu vzdělání vede celospolečensky k vyšším celkovým nákladům. Řečeno zjednodušeně, část lidí si vybere vzdělání, které nebude na trhu práce poptáváno a část dobrovolně zvolí absenci vzdělání a život na sociálních dávkách. To vše samozřejmě na úkor ostatních, reálnou hodnotu produkujících jedinců, kteří nemají morální svědomí na to, aby překračovali na ulicích těla dětí umírajících hlady, nebo čelili neustálému drancování gangů.
Opačnou alternativou je pak současný stav, kteří někteří označují za diktaturu státu a omezování svobody.
Říkáme ne není to o penězích. Soukromé školy dostávají jen část těch peněz co státní a jsou to ty peníze které by stát ušetřil.
To je opět iluzorní. Odchodem žáků do soukromé školy nedojde k úspoře nákladů pro stát. Část nákladů je fixních a i proměnlivá složka nákladů nemá charakter přímé úměry.
Zjednodušeně. Když ze třídy s 30 žáky na prvním stupni odejde 7 do soukromé školy, náklady na vytápění učebny a celé budovy, světlo, mzdu učitelky atd. neklesnou vůbec, nebo jen částečně.
Naopak stoupnou o plat nové učitelky na soukromé škole, byť jen z 90% příslušného "normativu".
Vaše slova "Externalita je jedno z nejzásadnějších porušení trhu."
No ano. JE to porušením trhu. Ale jak se Vám kolegy pokusil vysvětlit, je to porušení "správné". Trh není jediným a všespasitelným principem. V některých oblastech funguje dobře, (optimálně, chcete-li,) v jiných selhává.
Říkáme je to o "spolupráci, tvorivosti, vnitrni motivaci a samostatnosti, umu pracovat s nazory a emocemi svymi a druhych" vy tvrdíte "šťastný, neomezovaný, zabavený,..."
Už jsme si ukázali, že "dobrých" výsledků nelze dosáhnout bez jisté míry nesvobody a "nekomfortu" pro jednotlivce.
Ale na základě čeho naopak Vy tvrdíte, že "spolupráce, tvořivosti, vnitřní motivace a samostatnosti, umu pracovat s názory a emocemi svými a druhých" nelze dosáhnout i v běžné veřejné škole?
Nebo že by nebylo možné zlepšení na úroveň Vámi přijatelnou, pokud by došlo k navýšení financování z veřejných zdrojů na úroveň obvykle běžnou v soukromých školách. Jinými slovy, že by například cestou snížení počtu žáků ve třídách nešlo dosáhnout stavu výraznější individualizace výuky, přičemž celkové náklady z veřejných zdrojů by stouply jen na úroveň jinde v zahraničí běžnou.
Skvěle, děkuji.
Chápu to tak, že podle vás je většina populace svobodně nesvéprávná. Naštěstí je tady pár moudrých hlav, které tomu rozumí (nebo si to alespoň myslí) a jejich úkolem je zařídit to tak, aby navodili ve většině populace i v nesvobodném prostředí pocit svobody. Naneštěstí jsou lidi kteří to prokoukli, ale protože jsou loajální tak se považují za ty moudré. Omlouvám se za tuhle konspirační teorii. Jen jsem se snažil vyjádřit jaké pocity ve mně vaše slova vzbudila.
A nyní k věci.
Vězňovo dilema - jen podotknu, že pokračujeme v přeneseném slova smyslu.
Z vašeho výkladu jsem pochopil, že v zájmu společnosti je přimět trestance mlčet, aby je společnost živila o 8 let méně. Hmmm tak tohle mi přijde opravdu ekonomické, ale rozhodně s tím nemohu souhlasit. Jako společnost bych dával přednost doznání. Protože, pokud budou mlčet, budou moci z pocitu méněcennosti a prospěchu páchat další trestnou činnost již po dvou letech. Což je společensky nežádoucí. Protože to přinese společenské pohoršení, negativní vzor pro osoby s nekalými myšlenkami, zvýšené výdaje na polici a justici. Z ekonomického pohledu to sice může být žádoucí protože poškozený si musí koupit novou věc, inspirovaná osoba s nekalými úmysly bude dále šířit tento ekonomický model, policie může zaměstnat dalšího policistu pro kterého bude potřebovat uniformu, výcvik, zbraň, auto a o justici už ani nemluvím. Zatímco v případě trestu vedu zločince k morální zodpovědnosti, navíc s ním mohu během výkonu trestu pracovat na nápravě uvažování a nastavování správných společenských hodnot a v případě prozření jej mohu za dobré chování a společenskou neefektivnost trestu propustit na svobodu dříve. A důsledek, máme ve společnosti přínosného člověka, lidi mají pocit bezpečí, nejsou tolik pohoršováni, policie nemusí plnit úlohu represe, ale pomáhat a justice bude rychlejší.
Tak a nyní jak píšete „Ten problém je v realitě mnohodimenzionální, strategií je mnohem více a neaplikuje se to pochopitelně na vězně, ale na tržní situace a volbu obecných strategií.“
„To, že by stát ušetřil je velmi sporné…“ Rozhodně si myslím, že základní povinností státu je nakládat se svěřenými prostředky co nejhospodárněji a to i za cenu, že většina populace ještě není schopna plně pochopit důsledky zaváděných změn, bez ohledu na osobní prospěch a volební preference.
Vnímám mezi námi zásadní názorový rozkol ve vnímání smyslu a poslání života. Zatímco vy jste naučeni, že „Primárním cílem podnikání je zisk.“ Můžete tomu klidně dát jakoukoli jemnější podobu a schovat to za jakýkoli vznešený význam, pozitivní externalitu. My alternativně smýšlející chceme dětem předat myšlenky a pohledy na svět jako na místo, které máme zapůjčené od budoucích generací a máme touhu naučit děti vracet svět budoucím generacím v lepším stavu, než jsme jej převzali. Ekonomické výsledky podnikání jsou daleko za ekologickými, etickými a mravními. Protože, jeden z hlavních cílů života, je, ten společný čas si užít a to ne ve smyslu hmotných statků a osobních prožitků, ale maximální radosti z pouhého bytí a vzájemné sinergie. Jen uvedu na rovinu, že tohle se rozhodně neshoduje s vaší nejčastěji uváděnou formou požitkářství v podobě užívaní dotací, státních příspěvků, neomezování a zábavě. A jak jistě intuitivně chápete, takovéto hodnoty v současné době je schopno dětem předávat jen pár promile učitelů. Ne, není to jejich chyba. Vždyť tohle se nikde neučí. Společnost se zaměřuje na výkon a vnější motivaci. Důsledky všichni vidíme a pociťujeme. A moudří lidé kteří ví, jsou překřičeni většinou. Nemluvím o sobě. Mluvím o lidech kteří za své výsledky jsou odbornou veřejností přirozeně vnímáni jako autority, ale mnohdy arogantní a sebestřední politici mají vlastní pravdu a primárně sledují ekonomický prospěch mnohdy pouze v krátkodobém horizontu.
Ekonomický dopad na veřejné školství je také relativní. Odlivem dětí do soukromých škol právě dojde k dosažení nižších počtů žáků ve třídách státních škol, tím se sice školství zdánlivě prodraží, ale v podstatě se přiblíží zahraničním průměrům. Takže se vlastně nepřímo snažíme o to co popisujete v posledním odstavci, ale vám se to nelíbí!
Proč to nejde na státních školách? Protože se nejedná o reformu, nebo nějakou drobnou změnu. Toto jsou zásadní změny v přístupu a myšlení pedagogů. Protože reálně moc nejde předávat něco co člověk opravdu sám nežije. A ten kdo to nežil a nyní žije ví, že musel udělat kus nelehké práce na sobě samotném. Emocionální a morální vyspělost nejde naučit, nebo přikázat. K tomu musí dojít každý sám. Ale, lidi kteří staví vyšší a pevnější ohrádky, aby nevypadli z pohodlí a ověřených stereotypů mi neuvěří. Když pomineme lidské zdroje, tak pro malé skupiny rodičů je daleko efektivnější založit vlastní školu, než bojovat s větrnými mlýny. Většinou totiž řeší aktuální potřebu ne stav který nastane za 5-10 let. Jen bych ještě pro názornost rád dodal, že ani zdánlivě malé změny jako je inkluze, Hejného matematika, nebo jiné maličkosti se nedaří zavést s pozitivním ohlasem. Tak si ani nedokážu představit co by vyvolal takový převrat. A kdybychom chtěli přidat učitelům, mohli by jsme jim k platům rozdělit ty dotace co padnou na mléka pro žáky …
Jsem moc ráda, pane Tetoure, že zde zaznívají Vaše slova, myšlenky, argumenty. Romana Howe
Jen bych ještě pro názornost rád dodal, že ani zdánlivě malé změny jako je inkluze, Hejného matematika, nebo jiné maličkosti se nedaří zavést s pozitivním ohlasem.
Mám rád i malé změny. Jásám při každém východu slunce a užiji si i bouřku, ale mučení neviňátek a jiné maličkosti nehodlám vítat s transparenty a mávátky jenom proto, že to je změna podle vás k lepšímu. Hledejte konkrétní dopady těch maličkostí na konkrétní lidské bytosti, počkejte na výsledky změn a pak můžeme hledat společný pohled na věc.
Paní Howe, nevládnu tak dobře tím novým kritickým myšlením. Mohla byste v rámci slaďování názorů na věc vypíchnout něco z toho, čemu říkáte argumenty.
"Z vašeho výkladu jsem pochopil, že v zájmu společnosti je přimět trestance mlčet, aby je společnost živila o 8 let méně. Hmmm tak tohle mi přijde opravdu ekonomické, ale rozhodně s tím nemohu souhlasit. Jako společnost bych dával přednost doznání. Protože, pokud budou mlčet, budou moci z pocitu méněcennosti a prospěchu páchat další trestnou činnost již po dvou letech."
Vězňovo dilema je pouze ukázkou toho, jak to funguje. Nejde tedy o psychologické motivy vězňů a jejich případné dopady. To s tím nemá co dělat.
Já nejsem didaktik, abych vám vymýšlel jiné příklady, abyste pochopil, že podstatou je princip, a vezňi jsou jen příklad a že tudíž spekulovat nad něčím, co nebylo řečeno, nedává moc smysl. Až budu mít čas, tak nějaký příklad vymyslím a pověsím na blog, ale teď opravdu nemohu sloužit. Nerad bych ale zabředl do diskusí o tom, kolik toho jeden vězeň sní, jestli se cítí méněcenný, nebo v jakém chodí oděvu. Já nevím, ale připadá mi, že toto extrémně divergentní myšlení neschopné zachytit podstatu, mívají spíše humanitně zaměření lidé. Tedy někteří z nich.
"Vnímám mezi námi zásadní názorový rozkol ve vnímání smyslu a poslání života. Zatímco vy jste naučeni, že „Primárním cílem podnikání je zisk.“ Můžete tomu klidně dát jakoukoli jemnější podobu a schovat to za jakýkoli vznešený význam, pozitivní externalitu. My alternativně smýšlející chceme dětem předat myšlenky a pohledy na svět jako na místo, které máme zapůjčené od budoucích generací a máme touhu naučit děti vracet svět budoucím generacím v lepším stavu, než jsme jej převzali. Ekonomické výsledky podnikání jsou daleko za ekologickými, etickými a mravními."
No, ono je to spíše naopak. Vy jste zaslepeni svojí představou toho, kdo jsme my a jaké máme cíle a neslyšíte a nevidíte, že podstata je mnohem obecnější. Vy se nevymykáte ekonomické teorii jen proto, že myslíte ekologicky, nevýnosově a alternativně. Jediné, čemu se vymykáte, je vaše představa ekonomické teorie. A to vám dělá velmi dobře. Skutečnost je taková, že všichni tihleti alternativci se chovají ekonomicky, aniž by o tom věděli. Oni si jen myslí, že ekonomie je věda o penězích a jejich vydělávání a nechápou, že tomu tak není, protože prakticky nikdo z nich jí skutečně nestudoval a nepochopil.
Zdravé a čisté životní prostředí je důležité a je to veliká hodnota. Ale proti tomu jde spousta jiných hodnot a práv. Třeba právo na život každého jednotlivce.
"Protože, jeden z hlavních cílů života, je, ten společný čas si užít a to ne ve smyslu hmotných statků a osobních prožitků, ale maximální radosti z pouhého bytí a vzájemné sinergie."
Kolego, každému, co jeho jest. Pro mě není cílem života ani jedno z toho. A synergie se píše tuším s tvrdým. Vy si užívejte života a radosti z bytí, dejte si za tímto účelem děti do alternativní školy a buďte v míru a harmonii až na věky. Já očekávám od života něco jiného a něco jiného potřebuji.
"Proč to nejde na státních školách? Protože se nejedná o reformu, nebo nějakou drobnou změnu. Toto jsou zásadní změny v přístupu a myšlení pedagogů. Protože reálně moc nejde předávat něco co člověk opravdu sám nežije."
Na to je snadná odpověď. Proto, že většina lidí si to nepřeje. Já nevím, proč by měli pedagogové měnit myšlení kvůli pár procentům jakýchsi sluníčkářů. Cílem mého života není si udělat dobře - lhostejno v jakém smyslu. Mě uspokojuje poznání, řešení problémů, nalézání nových řešení a důkazů. Nepotřebuji být v harmonickém souladu s vesmírnými energiemi a blá blá blé blé.
Emocionální a morální vyspělost nejde naučit, nebo přikázat.
No jo no. Tak to máte holt smůlu no.
Jsem moc ráda, pane Doležele, že zde zaznívají Vaše slova, myšlenky, argumenty. Rozum Selský
Tetour
Chápu to tak, že podle vás je většina populace svobodně nesvéprávná. Naštěstí je tady pár moudrých hlav, které tomu rozumí (nebo si to alespoň myslí) a jejich úkolem je zařídit to tak, aby navodili ve většině populace i v nesvobodném prostředí pocit svobody. Naneštěstí jsou lidi kteří to prokoukli, ale protože jsou loajální tak se považují za ty moudré. Omlouvám se za tuhle konspirační teorii. Jen jsem se snažil vyjádřit jaké pocity ve mně vaše slova vzbudila.
Chápete to naprosto špatně.
Většina populace právě naopak je svéprávná a rozhoduje se relativně svobodně. Což sice neznamená, že také vždy moudře a neznamená to, že se většina nenechá občas zmanipulovat (viz nacismus).
To ale s tématem sporu vůbec nemá co dělat.
Tady nejde o nějakou tajnosnubnou zednářskou, rosenkruciánskou, bilderbergovskou či jakou konspiraci "vyvolených a pomazaných".
Většina populace se na základě svých i historických zkušeností rozhodla pro určitý model vzdělávání. Ať už přímo, či prostřednictvím volených zástupců a podporovaných stran. Anebo prostě jen necítí potřebu stávající model změnit a tudíž ani tato změna není tématem pro politická seskupení.
Vám se to nelíbí.
To chápu. Ale nemůžete přece očekávat, že většina bude automaticky a mlčky financovat vaše představy o vzdělávání, které považuje spíše za výstřelky.
Máte možnost změnit smýšlení většiny tak, aby buďto Vaše názory přijala za své, anebo alespoň neměla výhrady proti tomu, že bude vaše představy spolufinancovat.
Není ale chybou většiny, že má jiný názor, nežli vy a že vy jste začali tento problém řešit až tehdy, když se začal týkat vašich dětí.
Otázka svobody s tím nemá co dělat.
Například někteří jedinci chtějí uzákonit manželství a sex i s dětmi pod 15 let. A jiní zase zakázat podávání alkoholu před dosažením 21 let, podobně jako někde v USA.
Ale nemůžete přece tvrdit, že naše společnost je nesvobodná jen proto, že tyto názory neakceptovala.
Ad vězňovo dilema.
Vaše reakce naznačuje, že jste nejspíš nepochopil, že tento myšlenkový experiment nebyl cílem sdělení, ale pouze nástrojem k tomu, aby demonstroval, že ani věcně správné uvažování nemusí vždy vést k rozhodnutím optimálním pro společnost.
Rozhodně si myslím, že základní povinností státu je nakládat se svěřenými prostředky co nejhospodárněji a to i za cenu, že většina populace ještě není schopna plně pochopit důsledky zaváděných změn, bez ohledu na osobní prospěch a volební preference.
Přeloženo to znamená, že jste to Vy, kdo podporuje elitářský a "konspirační" model rozhodování třeba i cestou manipulace většiny. Nic proti. Já jen aby bylo jasno.
Kromě toho to znamená, že pokud stát dokáže spočítat a doložit, že vznik soukromé školy neznamená pro něj úsporu, tak by tato škola neměla vzniknout.
I za cenu, že vaše menšina není schopna pochopit důvody a důsledky tohoto rozhodnutí.
Vnímám mezi námi zásadní názorový rozkol ve vnímání smyslu a poslání života. Zatímco vy jste naučeni, že „Primárním cílem podnikání je zisk.“
Proč to pletete dohromady? ¨
Co má co podnikání a zisk společného se smyslem a posláním života?
To, že podnikání je činnost za účelem dosažení zisku je napsáno v preambuli obchodního zákoníku, tak to nejspíš bude pravda. :-)
Celá konstrukce zákonů je na tomto předpokladu založena. Například konstrukce platby daní vychází z logiky, že cílem podnikatele není dosažení ztráty.
Pokud někdo chce ze svých vlastních zdrojů provozovat činnost, která prostředky pouze spotřebovává a zisk nepřináší, tak samozřejmě může. Pak tomu ale neříkáme podnikání, nýbrž charita nebo sponzoring.
Ale ani já, ani kolega Doležel jsme se nijak nebavili o smyslu života, notabene o našich vlastních osobních postojích. O těch Vy z této diskuse nevíte a ani nemůžete vědět vůbec nic.
A jen tak na okraj. Myslíte si, že kdyby smyslem mého života byl vlastní zisk, že bych šel pracovat do školství?
Ekonomické výsledky podnikání jsou daleko za ekologickými, etickými a mravními.
Tyhle kategorie především vůbec nemá smysl porovnávat.
Ale pokud tím chcete naznačit, že ve Vašem žebříčku hodnot má vyšší prioritu etika či ekologie před ekonomikou, tak je to naprosto v pořádku a naprosto Vaše věc. Já to mám kupříkladu v tomto smyslu úplně stejně.
To ale na druhou stranu neznamená, že ekonomiku zcela vyřadím z rozhodovacího procesu a když něco získá nálepku "ekologie", tak je to automaticky "vyšší dobro", které ospravedlňuje vše. Právě takový přístup pak vede k šíleným úletům typu: "odstavíme Temelína a celou republiku pokryjeme solárními panely", via jeden nejmenovaný ministr ŽP.
Protože, jeden z hlavních cílů života, je, ten společný čas si užít a to ne ve smyslu hmotných statků a osobních prožitků, ale maximální radosti z pouhého bytí a vzájemné sinergie.
Od dob seznámení s "morálním profilem budovatele komunismu" vždy, když si přečtu podobné vznešené myšlenky, tak zpozorním. A pečlivě zkoumám kdo a proč podobné věci hlásá. Pokud je někdo autentický a třeba se odstěhuje na horskou farmu, kde chová ovce a pěstuje biomrkev, fajn. Pokud na mne vzápětí vybafne nějaká nabídka zážitkových kurzů, nebo nějaký guru, který ví líp než já, co je pro mne a mé děti dobré, neváhám a tasím zbraň.
Jen uvedu na rovinu, že tohle se rozhodně neshoduje s vaší nejčastěji uváděnou formou požitkářství v podobě užívaní dotací, státních příspěvků, neomezování a zábavě.
Čerpači dotací a grantů, které využívají k organizování "konferencí", sloužících jen k tomu aby se tam navzájem vykecali, poplácali po ramenou a sežrali občerstvení, případně k vytváření elaborátů, které nemají žádný užitek, nikdo o ně nestojí, ale všem jsou vnucovány, tak to pro mne nejsou "požitkáři", ale paraziti nejhrubšího zrna. A že se jich poslední dobou urodilo...
A jak jistě intuitivně chápete, takovéto hodnoty v současné době je schopno dětem předávat jen pár promile učitelů.
Ne, nechápu. Hlavně nechápu, na základě čeho toto tvrdíte. Pokud posuzujete lidi pracující ve školství stejně povrchně, jako to předvádíte zde, pak věřím že si to můžete myslet. já mám ale dost odlišnou zkušenost. A speciálně na prvním stupni, nebo ve speciálním školství bych spíše obtížně hledal učitelku, která je zaměřena jen na výkon.
Společnost se zaměřuje na výkon a vnější motivaci.
Jestli to nebude tím, že "společnost", tedy konkrétní lidé nežijí z "ethosu a synergie", ale žijí z jídla, které si musí koupit za peníze, kterými je odměňuje zaměstnavatel za konkrétní pracovní VÝKON.
Důsledky všichni vidíme a pociťujeme.
Tohle je příliš obecné. Já také patřím mezi kritiky konzumní společnosti. Na druhou stranu ekonomika má svá pravidla a není radno je nerespektovat.
Tohle by opravdu bylo na mnohem delší úvahu.
A moudří lidé kteří ví, jsou překřičeni většinou.
Tak jen doufám že těmi moudrými lidmi nemyslíte třeba laureáty ceny Bludný balvan.
"Moudří" lidé, kteří neumí svůj postoj a názory založit na reálném světě a pak je odargumentovat tak, aby jim ostatní rozuměli, nejsou moudří, ale idealisté vymýšlející utopie. Když čtu jejich vize o tom, jak bude svět krásný, až ... až lidé "prohlédnou", stanou se morálními, změní se ekonomika, ... vždycky si pak vzpomenu na budoucí společnost komunismu, ke kterému jsme po několik desetiletí neochvějně kráčeli. Nebo si vzpomenu na Archiméda, jak ho probodává nevzdělaný voják a na koně ustájené v římských lázních.
Odlivem dětí do soukromých škol právě dojde k dosažení nižších počtů žáků ve třídách státních škol, tím se sice školství zdánlivě prodraží, ale v podstatě se přiblíží zahraničním průměrům. Takže se vlastně nepřímo snažíme o to co popisujete v posledním odstavci, ale vám se to nelíbí!
I Vy dobrodinče. Takže Vy vlastně pomáháte českému školství a nám se to nelíbí. Tak to je krásné.
Školství se neprodraží zdánlivě, ale reálně.
My ale chceme dosáhnout navýšení rozpočtu a nikoliv jen odklon prostředků jinam.
Krom toho, víte co se stane se dvěma třídami, které jsou příliš malé? Sloučí se do jedné. Dva učitelé jsou bez práce. Jedna místnost se vytápí zbytečně. Atd.
Proč to nejde na státních školách? … Emocionální a morální vyspělost nejde naučit, nebo přikázat. K tomu musí dojít každý sám.
Vzpomínám si na diskusi s členkou jedné sekty. My, kteří jsme přijali Krista do svého života, … Dost podobná argumentace.
Když pomineme lidské zdroje, tak pro malé skupiny rodičů je daleko efektivnější založit vlastní školu, než bojovat s větrnými mlýny.
Prostě řekněte rovnou, že „udělat se pro sebe“ je jednodušší a pohodlnější, nežli se snažit dosáhnout obecné změny.
Ale nebudeme tomu říkat elitářství.
Já se snažím jít jinou cestou. I když vím, že mé vlastní děti z ní užitek mít nebudou. Ale vlastní děti si stíhám (zatím) ohlídat sám.
Tak si ani nedokážu představit co by vyvolal takový převrat.
Nejde o převrat. Ani nemůže jít. Jde o akceptaci, jak už jsem psal výše.
A kdybychom chtěli přidat učitelům, mohli by jsme jim k platům rozdělit ty dotace co padnou na mléka pro žáky
Možná. Jenže takhle jednoduše to nefunguje.
"A jen tak na okraj. Myslíte si, že kdyby smyslem mého života byl vlastní zisk, že bych šel pracovat do školství?"
Touché.
Okomentovat