Oldřich Botlík: O úklidu v hlavě. (Polemika se Stanislavem Štechem na téma povinná maturita z matematiky)

sobota 4. března 2017 ·

Matematik Oldřich Botlík reaguje na argumenty Stanislava Štecha v otázce povinné maturity z matematiky. Na začátku polemiky stojí text Tomáše Feřteka Tři otázky pro zastánce povinné maturity z matematiky. Botlík píše: „Některé odpovědi kolegy Štecha na otázky Tomáše Feřteka je třeba brát vážně, jiné asi ne. K těm druhým patří například paralela mezi zvládnutím úklidu a zvládnutím školní matematiky – v obou případech jako opravdu neoblíbených činností. Pro některé hospodyňky sice může úklid představovat náročnou duševní činnost, řekl bych však, že pro profesora psychologie na Univerzitě Karlově nejspíš ne.“

A pokračuje:

Oldřich Botlík (eduin.cz)
Stanislav Štech vzhledem ke své profesi také jistě ví, že vnější motivace funguje u rutinních činností – u těch nerutinních (k nimž studium matematiky nepochybně patří) naopak dříve či později selhává. Štech však tu paralelu užil, a tudíž sám za cíl výuky matematiky nejspíš pokládá hlavně rutinní správné provádění určitých postupů. Takové matematické mytí nádobí pod tekoucí vodou. Nemůže se mýlit víc. I když chápu, že to tak v podání mnoha učitelů, pojetí některých učebnic a řady úloh maturitních testů asi na první pohled vypadá.

Štech už několikrát veřejně kritizoval projekt PISA. Pokud jsem jeho argumentům správně porozuměl, jsou jeho výhrady podobné těm, které uvádí například Konrad P. Liessmann. Vadí mu, že PISA testuje tzv. učivo jen zprostředkovaně, v situacích, kdy je má žák užít. Vyjádřeno ve zkratce na příkladu mateřštiny: úlohy projektu PISA se neptají, co je přísudek jmenný se sponou nebo vedlejší věta přípustková, ale zjišťují, jak žák rozumí textu a jak s ním dokáže dál pracovat – například když má s jeho myšlenkami polemizovat. Proto mě opravdu velmi zaráží, že S. Štechovi tyto – v jeho vnímání – zásadní nedostatky projektu PISA nijak nebrání, aby o jeho výsledky opřel svou argumentaci (viz jeho srovnání Mexika, Japonska a Koreje z hlediska vnitřní motivovanosti žáků ke studiu matematiky a jejich výsledků v projektu).

Nyní k těm argumentům S. Štecha, které je třeba brát vážně. Řada sporů a nedorozumění ve školství vzniká kvůli tomu, že jejich účastníci zapomínají na existující pluralitu ve vzdělávání. Její bohatost a šíře je srovnatelná s pluralitou politickou. A podobně, jako nelze objektivně rozhodnout mezi politickou pravicí a politickou levicí, nelze objektivně rozhodnout ani o tom, že nějaká vzdělávací kultura je lepší než jiná, nebo dokonce lepší než všechny ostatní. V politice se našlo řešení ve vybudování a udržování soustavy demokratických institucí a v pravidelných volbách – dělba moci, vyváženost a mnoho pojistek přitom umožňují víceméně plynulý vývoj. Ve vzdělávání svět takové mechanismy zajišťující „mírové a rovnoprávné soužití“ různých vzdělávacích kultur teprve hledá: souvisejí třeba s logikou financování škol a s mírou obecnosti závazných předpisů, například kurikula.

Zdá se, že prof. Štech příliš nevnímá, že jeho pojetí vzdělávání – jakkoli může u některých žáků fungovat – není univerzální: u mnoha jiných naopak nefunguje ani trochu. Člověk v jeho politickém postavení by měl být ohleduplnější k jiným řešením „problému, jak vyučovat matematiku“ – nikoli prosazovat to „své“ na úkor ostatních. Například na úkor konstruktivistické teorie učení, kterou i u nás (a nejen v matematice) aplikuje stále více učitelů a didaktiků. Je dostatečně prokázáno, že pokud žáci nevidí souvislost učiva s vlastním životem a výuka probíhá nepřiměřeně abstraktně, je pro mnohé z nich pohodlnější „zvládnout“ požadavky učitele jen formálně, bez hlubšího porozumění.


Celý text naleznete zde

8 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
4. března 2017 10:06  

Kopíruji svůj komentář z EDUinu:
Je až absurdní, když člověk tak netolerantní k odlišným názorům a agresivní ke každému, kdo se mu zásadně oponuje, píše o názorové pluralitě. Stejně tak je těžké čekat od jedince, jemuž žádný prostředek k umlčení nepohodlných hlasů není dost nízký, aby se nedal využít, že by neútočil podpásově výroky o snaze udržovat národ v poddajnosti. O. Botlík má obecně problém s terminologií, popř. s pochopením významu slova "vulgární" (je 1 plus 1 vulgární příklad?), někdy i s pochopením toho, zda výuka naplňuje své cíle, nebo dokonce s tím, co ověřuje testová úloha. Konkrétní odkazy viz níže.
Nevím, jak v matematice, ale v maturitním testu z češtiny dnes určitě nejsou v převaze ty nejjednodušší úlohy - ostatně O. Botlík a jiní kritici maturity citují stále dokola dva pečlivě vybrané příklady. Stejně tak není pravda, že vnější motivace funguje pouze u rutinních činností, tato otázka je mnohem složitější. (Vzpomínám si v této souvislosti na vyjádření, která čítávám v rozhovorech s významnými osobnostmi - o tom, jak zpětně oceňují rodičovské donucování k neoblíbeným činnostem.) S. Štech nenapsal nic víc, než že je mylné spatřovat účel zkoušky ve zlepšování vztahu k matematice a že povinná zkouška přiměje žáky k tomu, aby se matematikou víc zabývali. O tom, že by se vlastní výuka matematiky měla omezit na rutinní operace a že by se ji vyučující v rámci možností neměli snažit učinit pro žáky atraktivní, nepadlo ani slovo, ba naopak: "(...) matematika (ale i jiné předměty) nemá být primárně zábavná, což samozřejmě neznamená, že má být nudná a odrazující." Vývody O. Botlíka jednak zatemňují podstatu původní polemiky, jednak směřují k očernění těch názorů, které nekonvenují s Botlíkovými představami; vracíme se tedy na začátek tohoto komentáře a ke kořenům Botlíkova pojetí názorové plurality.

http://www.ascestinaru.cz/psat-a-ucit-se-psat/
http://www.ascestinaru.cz/zase-ta-personifikace/
http://www.ascestinaru.cz/jak-nepsat-o-maturite-aneb-experti-maji-problem/
http://www.ascestinaru.cz/dalsi-pokus-jak-oddelat-novou-maturitu-aneb-oldrich-botlik-si-neco-mysli/
http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-ukazkove-vadna-testova-uloha/

Josef Soukal řekl(a)...
4. března 2017 10:10  

Pavel Doležel odpovídá na otázky T. Feřteka takto:

„Jak povinná matematika zlepší vztah žáků k matematice?“

Přímo nijak. Nepřímo ovšem donutí žáky, kteří by na ní jinak kašlali, aby se jí věnovali a sekundárně v ní určitě řada z takových žáků zalíbení najde. A nejen to. Řada z těch, kteří by se jinak matematice a exaktnímu myšlení úplně vyhnuli, bude po letech s vděčostí vzpomínat na to, jak byli „donuceni“ přemýšlet. Ona řada věcí v životě není tak přímočará, jak se zjevně domnívá Feřtek a mnozí další. Zalíbení a zábava jsou hodnoty jednoduché, přímočaré, bezprostřední, povrchní a poněkud instantní. K dosažení skutečných hodnot člověk musí často přemáhat sám sebe, svoji lenost, svoji nechuť a ty nádherné plody sklízí až když překoná určité překážky a vynaloží nemalé úsilí. Plody, které mu bez toho navždy zůstanou skryty, nemá šanci hodnotit a posuzovat někdo, kdo je nikdy nesklidil a ani neviděl. Žádné skutečné hodnoty světa nejsou zadarmo a žádné nejsou levné. Kdo něco takového propaguje, je lhář a podvodník.

„Jak povinná matematika u maturity zlepší matematické znalosti absolventů středních škol?“

Mechanismus je úplně jednoduchý. Studenti, kteří dříve na všechno kašlali, protože dobře věděli, že „úspěch“ je levný a k vození si zadku ve vládním BMW myšlení netřeba, budou nuceni se učit. Jinak se nebudou moci honosit tituly z vysokých škol k obalamutění voličů. Další mechanismus je rovněž zřejmý – ten, kdo nezvládne absolutní základy počtů a logického myšlení, se absolventem nestane. Čili, ti, kteří neovládají ani trojčlenku, nebo úpravy algebraických výrazů, budou prostě odfiltrováni. A tím se pochopitelně průměrné znalosti a dovednosti zvýší.

„Jak se vyrovnáme s faktem, že na některých školách po roce 2021 neodmaturuje nikdo?“

Ale odmaturuje. Neodmaturoval by dnes, ale když ty děti budou vědět, že se tomu nevyhnou, tak to dají. A ti, kteří ne, prostě maturitu mít nebudou. Oni by jí stejně neměli. Měli by jen cár papíru. A navíc by cár papíru udělali i z maturitních vysvědčení těch, kteří na maturitu i na VŠ mají (myslím mozek, ne peníze).

Pro pana Feřteka a jemu podobné manipulátory: Cílem maturitní zkoušky je ověření kvality výstupu státem financovaného vzdělávacího procesu a certifikace SŠ vzdělání. Účelem není primárně zlepšit výuku, ale ověřit efektivitu veřejné služby, kterou stát financuje a je POVINEN financovat s péčí řádného hospodáře. Tuto péči nelze zajistit bez zpětné vazby. Představa zaměstnanců podniku, že budou zaměstnavateli prodávat svoji práci, on ji bude financovat, aniž by měl mít nárok na to ověřit, jaké jsou produkty té práce, je představa utopická a hloupá až idiotská. Žádný podnik na svět, ať už výrobní, obchodní, finanční, či jiný, si nemůže dovolit fungovat bez ověřování kvality svého výstupu. Na volném trhu to je o něco jednodušší, protože sama poptávka je do určité míry tou zpětnou vazbou, ale i na volném trhu má každý větší podnik oddělení kvality, oddělení reportingu, plánování, řízení rizik, kontrolu výstupu, atd.
Účelem maturity není ani zlepšit znalosti studentů. To je jen její vedlejší, i když uznávám, že důležitý, efekt. Primární úlohou je ověření kvality výstupu a omezení přístupu žáků do vyšších stupňů vzdělávací soustavy, pokud si tito nedokázali osvojit základy stupňů nižších. Je to prosté, ale Feřtek a spol. s.r.o. budou pořád dokola obejrávat po hospodách tu svoji maniuplativní odrhovačku, snažíce se navodit dojem, že cíle jsou úplně jiné, než jsou, aby potom mohli klasického „strawmana“ s velkým humbukem na náměstí upálit.

26. února 2017 11:19
https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9210966517210062357&postID=4703122108633303679

Pavel Doležel řekl(a)...
4. března 2017 12:10  

Botlík a pluralita? No, jako snaha o parodii, je to dobrý. Botlík opět předvedl minimálně dvě velmi krkolomné manipulativní úvahy, kterými vkládá jiným lidem do úst něco, co neřekli a říci nechtěli. Dělá to sice z pohledu logiky možná správně, ale vychází při tom z platnosti nedokázaných tvrzení, která prostě za prokázaná prohlásí. Plete si tvrzení o reálném světě s axiomy, které za platné prohlásit lze, aniž by to nutně vedlo k nekonzistenci. Botlíkův styl uvažování je opravdu veliké neštěstí nejen pro jeho nostiele, ale i pro všechny, kterým je dáno se takové manipulaci nevyhnout.

Eva Adamová řekl(a)...
4. března 2017 15:51  

Á jaro je tady, maturita se blíží a z děr nám vylézají hadi a štíři, a to dokonce i ti, kteří před cca půlrokem tvrdili, že na ČŠ již nikdy nezavítají, protože jim místní diskutéři lezou na nervy.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. března 2017 17:21  

Opakujte si, pluralita ve vzdělávání je dobrá věc.

Josef Soukal řekl(a)...
4. března 2017 17:34  

Zejména to platí pro ctitele Botlíků.

Michal Komárek řekl(a)...
4. března 2017 20:26  

Paní Adamová, pan Botlík nepsal ten text pro Českou školu. Podobný "útok" tu byl nedávno veden na pana Šnircha, ale ani on nepsal text pro ČŠ a ani on, stejně jako pan Botlík, netušil, že jeho text zčásti převezmu. Nekonzultoval jsem s nimi. Hezký večer!

Eva Adamová řekl(a)...
4. března 2017 23:17  

Uf, to mi spadl kámen ze srdce. Už jsem si myslela, že máme naši slavnou karnevalovou čepičku zpátky.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.