Poslankyně Markéta Pekarová Adamová chce prosadit, aby od příštího roku veřejnoprávní televize provozovala duální vysílání, ke kterému by mělo přístup až 60 procent českých domácností. Diváci by si tak při sledování zahraničních programů České televize mohli vybrat, zda se chtějí na pořad dívat v původním znění s titulky, nebo s českým dabingem. Pekarová Adamová doufá, že duální vysílání Čechům pomůže zlepšit angličtinu. Informuje server Aktuálně.cz.
 |
| Markéta Pekarová Adamová (psp.cz) |
"Když nic jiného, alespoň si třeba zvykneme angličtinu slyšet. A konkrétně toto je dnes velký problém, protože mnoho lidí nerozumí právě mluvenému slovu," myslí si Dunková. Podle ní Češi žijí v jazykové bublině, ve které je vše přeloženo a nadabováno. Neuvědomují si tak, jak moc je znalost cizího jazyka důležitá.
Motivaci Čechů naučit se cizí jazyk nepovažuje za velkou. "Nicméně alespoň by nám pořady v původním znění mohly dát lépe a hmatatelněji najevo, že bez angličtiny si dnes asi již nevystačíme," říká.
Celý text naleznete zde
.png)
7 komentářů:
S pozitivním vlivem nedabovaných pořadů samozřejmě souhlasím a možnost sledovat originál vítám, jen si nejsem jista tím "uvědoměním si důležitosti cizího jazyka". Mám takový škaredý pocit, že na originál se budou dívat jen ti, kdo už si tu důležitost uvědomují dávno, zatímco ostatní prostě přepnou na dabing :-(
A cizím jazykem je pouze jazyk anglický? Totéž přivítám u němčiny, ruštiny, španělštiny. Slováci to mají celkem slušně zařízeno ve veřejně právní televizi i na stanici WAU.
Při časté nekvalitě současného dabingu, jsou titulky nejlepším řešením. Ale uzákonit to považuji za zvěrstvo. Další zbytečný předpis. Oni si to mladí stejně najdou v orginále na internetu. Paní poslankyně by si měla zjistit, kolik mladých se dívá na filmy na ČT. Že by starší ročníky ocenily filmy v ruštině?
No a u dětí to nemá smysl, protože neumí číst.
k čemu titulky? staří na to nevidí a mladí to tak rychle nepřečtou
Debata k tomuto tématu se vrací rok co rok. Zatím pořád nemám důvod měnit svůj názor.
Jakožto koncesionář veřejnoprávní ČT trvám na tom, aby svou roli plnila i vůči občanům, kteří nejsou jazykově vybaveni.
Duální vysílání je hezká věc, ale ani ta neřeší vše. Například dostupnost signálu a techniky.
Na druhou stranu nemám nic proti tomu, když budou zahraniční filmy na některém kanálu dostupné v původním znění. Netýká se samozřejmě dětských pořadů.
Ale přijímat kvůli tomu zákon?
To opravdu nemáme nic důležitějšího, čím by se parlament měl zabývat?
Pokud se komerčních televizí týče, je to čistě jejich byznys a myslím, že mnohé ho i v této oblasti zvládají vcelku dobře.
Starší generaci žádné duální vysílání už nepomůže.
Kdo opravdu chce, anglicky se sám učí a kdo má zájem, může si filmy v originále shlédnout už dnes.
A o mladou generaci bych už vůbec neměl strach. Na televizi se dívá minimálně a spíš si najde film na internetu. A mimochodem velice často už v originále.
Rozvoj služeb Video na vyžádání a filmových hubů vůbec posunuje klasickou televizi poněkud stranou.
Krom toho mládež angličtinu často slyší a komunikuje v ní i při hraní her.
Opravdu další dost zbytečná snaha, která v důsledku bude "mediálně zajímavá" a odvede pozornost od důležitějších témat.
Taky mám pocit, že nedabování je něco jako Hejného metoda pro cizí jazyky.
Pokud bych chtěl ČT a ČRo něco ukládat, tak spíš boj za kultivaci mateřského jazyka. Nebo už je správně mateřskýho?
Mimochodem, to duální vysílání se týká území, kde žije 60 % populace... Je vůbec takový návrh akceptovatelný v dnešní době rovných šancí? Mne to přijde jako hrubě diskriminační vůči dětem z odlehlého venkova.
Taky mne občas trápí taková úvaha, jestli by se cizí jazyk učil efektivněji v systému jednotných, časově ukotvených, osnov s jednou řadou kvalitních učebnic od třetí třídy po maturitu, a nebo v současné svobodě RVP.
Kolik času a práce stojí jazykáře na druhém stupni ve střediskové obci sladit nějak úroveň dětí ze dvou malotřídek a vlastního prvního stupně? Kolik času to stojí učitele na střední škole, kde je těch různých základních - občas vzájemně si konkurujících a odlišujících - škol třeba 15?
Kolik žáků musí z důvodu špatné možnosti navazování začínat od nuly na druhém stupni či na střední škole?
Okomentovat