Aktuální vyjádření ministra školství k řešení situace ohledně pochybení Cermatu

Během víkendu a dneška jsme ověřili data 230 z 234 gymnázií. Od jedné školy máme informaci, že nám dá vědět ve středu, zbývající tři se nehlásí. Předpokládáme, že vše získáme ve středu. Žádný nový příklad studenta, který by byl poškozen chybným vyhodnocením, se neobjevil. Máme tedy dva žáky, kteří budou dle naší komunikace s řediteli škol přijati.

Oldřich Botlík: Lze spravedlivě napravit chybu v testu z jednotných přijímacích zkoušek?

Cermat rozeslal školám nové výsledky v přijímacích testech z češtiny pro páťáky. Rozumím-li správně vyjádření MŠMT z 27. dubna 2018, získali v úloze 12 druhého testu nově 1 bod nejen ti žáci, kteří křížkovali možnost B, ale rovněž žáci, kteří křížkovali C. Provedená oprava není jediná možná. Hned z několika důvodů ji pokládám za nelogickou.

MŠMT k přijímání žáků do 1. ročníku osmiletých gymnázií. (A k chybě Cermatu)

V souladu s § 183 odst. 2 školského zákona se rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. K tomu MŠMT sděluje, že pokud ředitel školy zveřejnil seznam přijatých uchazečů do osmiletého gymnaziálního oboru vzdělání již v pátek 27. 4. 2018 na základě původně zaslaných výsledků jednotné zkoušky CZVV, pak tento seznam přijatých uchazečů je platný a všichni uchazeči na seznamu uvedení mají nárok na přijetí ke vzdělávání.

Chyba v testu zatím pomohla k přijetí na gymnázium dvěma žákům

Chyba v testu z českého jazyka z dosavadního zjištění pomohla k přijetí na osmileté gymnázium dvěma žákům, kteří původně neuspěli. Po opravení výsledků však díky jednomu bodu navíc překročili hranici k přijetí na školu. ČTK to řekl ředitel Cermatu Jiří Zíka. Podle něj zatím nejde o konečné číslo, jelikož zhruba deset až 15 škol zatím informace k výsledkům neposkytlo.

Jiří Růžička: Do školy se nechodí proto, aby byl člověk testovaný, ale aby se něco naučil

„Já jsem známý a velký odpůrce testování. Do školy se nechodí proto, aby byl člověk testovaný, ale aby se něco naučil. Je to další argument pro to, že hromadné testování má mnoho chyb a k ničemu moc nevede,“ říká ředitel gymnázia a senátor Jiří Růžička v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Problematických úloh bylo v letošních přijímačkách několik. Co s tím?

V letošních přijímacích zkouškách na střední školy se vyskytovalo více problematických úloh – nejen ta jediná, u níž CERMAT uznal pochybení. Na několika příkladech ukazujeme, čemu je třeba se při přípravě testů vyhnout a jaká opatření je nutné přijmout, aby se chybné, pochybné nebo zavádějící úlohy přestaly v testech objevovat.

Lucie Fremlová: Systém se musí ohýbat tak, aby fungoval pro dítě. Dítě se nemůže ohýbat kolem systému

„Někteří ředitelé, s nimiž jsem mluvila, vnímali romské děti jako brzdu pro ostatní žáky. Pokud by se jim věnovali, zdržovali by údajně ostatní děti, které jsou nadané, nemají problém s češtinou. Byla to věc, kterou brali jako samozřejmost: „Prostě to tak je.“ Pamatuju si na jeden otřesný rozhovor z Olomouce, kde nám ředitel jedné školy řekl, že tam romské děti nestudují proto, že ví, že „se z romských kluků stanou pasáci a z holek prostitutky“. Prohlásil to jako jasnou věc. Nezmiňuju to jako nějakou generalizaci, ale spíše pro ilustraci některých postojů k romským dětem, se kterými jsme se setkávali,“ říká Výzkumnice Lucie Fremlová, která se dlouhodobě věnuje tématu vzdělávání romských dětí v Česku a ve Velké Británii. Rozhovor přináší server HateFree.cz.

Učitelka Andrea Tláskalová: Je důležité, aby rodiče a učitelé byli spojenci. Proto jsme založili rodičovskou kavárnu

Polidštit učitele v očích rodičů a navázat příjemnou spolupráci. To je podle učitelky Andrey Tláskalové ze základní školy ve Zbirohu hlavní účel rodičovské kavárny, při níž se ve škole pravidelně scházejí pedagogové s rodiči. Probírají spolu důležitá témata z výchovy a vzdělávání, anebo si prostě povídají. Ale i vyměňují recepty na koláče. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Kateřina Valachová: Zrušení jeslí byla chyba. Jedinou cestou jsou teď dětské skupiny

„Jedna část politiků říká, že předškolní vzdělávání všech dětí mladších tří let je škodlivé. Další část politiků, z mého pohledu větší skupina, říká: škodlivé to není, ale je podle selského rozumu jasné, že děti mladší tří let potřebují jiné podmínky. Z mého pohledu je správný druhý názor. Myslím si, že je tady příležitost jednak zlepšit financování mateřských škol, za druhé zlepšit podmínky všech dětí a za třetí, aby si v garanci míst od roku 2020 podaly ruce mateřské školy a dětské skupiny. Může vzniknout stav, ve kterém si mateřské školy "ponechají" děti, které mají tři roky do konce kalendářního roku, a naopak obce budou zřizovat dětské skupiny pro děti mladší. Tím nezatížíme školky nad únosnou míru, ale splníme zároveň společenskou objednávku,“ říká Kateřina Valachová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Adiktoložka: V Česku přibývá dětí závislých na internetu a technologiích

Kvůli hrám či internetu zanedbávají školu, koníčky i kamarády. Mají zdravotní komplikace, záněty rukou, selhává jim pohybový aparát, tvrdí adiktoložka Vendula Brtníková, která léčí závislé děti. Rozhovor přináší Seznam Zprávy.

Modernizace odborného vzdělávání: Každý žák má mít zkušenost s podnikáním

Odborníci na problematiku podnikavosti se setkali na odborném panelu projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV). Podnikavost žáků by podle nich měla být prioritou všech subjektů zainteresovaných na středním vzdělávání, a to na lokální i regionální úrovni. Jejímu rozšíření by napomohla úprava RVP, ale i podpora vzdělávání učitelů.

Ředitel Cermatu se konečně omluvil ředitelům škol. Na webu Cermatu ale jakákoli reakce na chybu v testech stále chybí

Ředitel Cermatu Jiří Zíka poslal včera pozdě večer email ředitelům škol, ve kterém se jim omluvil za problémy, které vznikly chybou v přijímacím testu na osmiletá gymnázia. Za pozornost v této souvislosti stojí dvě věci: 1) Na oficiálním webu Cermatu stále není ani zmínka o chybě v testech, natož omluva. Poslední aktualita je tam z května minulého roku. 2) Zíka psal ředitelům už v pátek, tehdy je ale pouze informoval o chybě. Na to, aby připojil omluvu, potřeboval tedy více než celý den. Ve včerejším emailu se ředitel Cermatu také vrací k příčině chyby:

Chyba v testech na gymnázia teoreticky může pomoct 721 žákům

Analýza zjistila, že původně chybná odpověď v jednotných přijímacích zkouškách na osmiletá gymnázia by teoreticky mohla pomoct 721 žákům, kteří odpověď zvolili. Novinářům to řekl ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Podle něj selhání není systémovým problémem, ale selhal lidský faktor při několikastupňové kontrole. Informuje ČTK.

Pavel Kraemer: Svobodné školy: místo, kde má sedmileté dítě stejnou vážnost jako dospělý a nemusí se učit, když nechce

„Ve svobodné škole to funguje úplně jinak, než byste v dobré vzdělávací instituci čekali, zvláště pokud jste konzervativní rodič. I sedmileté dítě tam má ve školní samosprávě hlas stejné váhy, jakou má hlas dospělého. A děti se tam nemusejí učit, dokud samy nechtějí. Kupodivu to funguje. Již více generací absolventů svobodných škol si v životě profesně i sociálně vedlo ne hůře než lidé, kteří prošli běžným školstvím. A nejvýraznější rys, který je odlišuje od lidí vzdělávaných a vychovávaných konvenčně, je podle mnohých pozorovatelů tento: sebedůvěra,“ píše Pavel Kraemer pro server Rodiče vítáni.

Jakub Holec: Venkovní výuková aktivita „Na stopě přírodě“

Cíl výukové aktivity: Rozvíjet schopnosti žáků prvního stupně základní školy vyhledávat a rozpoznávat přírodniny podle charakteristických znaků a vzájemně přírodniny porovnávat podle konkrétních kritérií. Rozvíjet sensitivitu žáků k přírodní rozmanitosti.

Soud zrušil rozhodnutí Zemana o nejmenování profesorů

Pražský městský soud zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. ČTK to sdělila mluvčí soudu Markéta Puci. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Soudci prezidentovi věc vrátili k dalšímu řízení, toho však neváže žádná konkrétní lhůta, v níž by musel znovu rozhodnout.

Ředitelé a učitelé mohou do 6. května vyplňovat dotazník o názorech na demokratické postupy ve škole

Dotazníky jsou zahájením tříleté kampaně Free to Speak, Safe to Learn – Democratic Schools for All. Tato kampaň chce zdůraznit závazek členských států Rady Evropy k demokratickým hodnotám a zásadám v životě a kultuře. Vzhledem k tomu, že demokratické hodnoty a zásady lidských práv jsou v Evropě stále více zpochybňovány, je velmi důležité zdůrazňovat inspirující práci učitelů, studentů a rodičů, stejně jako každodenně rozvíjet demokratickou praxi ve školách.

Dopady chyby v přijímačkách na gymnázia: Změny v systému? Předčasné odvolání ředitele Cermatu?

"Štve mě to ze systémového hlediska. K tomu prostě dojít nemá. Tam jsou kontrolní mechanismy a celý systém jednotných přijímaček a státních maturit má být o systémovém řešení, o systému, který chyby dokáže odhalit," řekl ministr školství Robert Plaga k odhalení chyby v přijímačkách na gymnázia pro Aktuálně.cz. Ministerstvo nyní řeší, jaké právní dopady může chyba v přijímačkách způsobit a k jakému poškození práv uchazečů by mohlo dojít. Cermatu, který zkoušky organizuje, se bude ptát na příčinu.

V jednotných přijímacích zkouškách na gymnázia byla chyba. Budu požadovat nápravu celé situace, říká ministr

V jednotných přijímacích zkouškách na osmiletá gymnázia byla chyba. Týká se ohodnocení jedné úlohy v testu z českého jazyka a literatury. Cermat žádá ředitele škol, aby zatím výsledky zkoušek nevyhlašovali. Podle ministerstva školství ale zřejmě nebude nutné testy opakovat, kompletní opravené výsledky budou v informačním systému nejpozději v sobotu ráno. Informuje ČTK.

Petra Mazancová: Dnešní děti už do osnov zpátky nenacpeme. Říkám to jako učitelka i jako matka

„Ve školách už se poměrně dlouho nejede podle osnov, ale nemalá část učitelů, rodičů i veřejnosti by je chtěla vrátit zpět. Důvody jsou různé a ani jeden podle mě není pádný. U kořene všech je ale představa, že osnovami by se dnešní složitý svět zjednodušil do přehledného tvaru a vrátil do časů, kdy to tak hezky fungovalo. Ale fungovalo to? Podle mě je to iluze,“ píše Petra Mazancová pro server Rodiče vítáni.

Etnická nesnášenlivost je nakažlivá a rychle se šíří, zjistili čeští vědci

Jak je možné, že řada etnických konfliktů propukne nečekaně rychle, se pokusili objasnit vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Jejich výzkum ukázal, že etnická nesnášenlivost je nakažlivá a mezi lidmi se šíří nečekaně rychle. Studii publikoval významný zahraniční vědecký časopis. Vědci se vydali na východ Slovenska do oblastí, kde je vyšší riziko propuknutí násilí proti etnické skupině. Zaměřili se na školáky z 8. a 9. tříd. Jak řekla ČTK Jana Cahlíková, většina výzkumů tohoto tématu se zabývá jednotlivci, pro šíření rasové nesnášenlivosti je ale podstatné zjistit, jak se člověk nechává ovlivnit okolím.

Ombudsman řešil od začátku roku zejména šikanu a inkluzi

Školský ombudsman Ladislav Hrzal řešil za uplynulé tři měsíce 37 stížností. Nejčastějšími dotazy byly vztahové záležitosti mezi dospělými, přijímání dětí do MŠ a ZŠ a společné vzdělávání. Celkem bylo ombudsmanovi doručeno 335 dotazů, k dnešnímu dni je jich vyřízeno 282.

Krajům chybí 2,5 miliardy na financování regionálního školství

Asi 2,5 miliardy korun chybí krajům na dofinancování regionálního školství. ČTK to dnes řekla hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová (ANO). Uvedla, že zvýšené náklady vyplývají z legislativních opatření, které školy musejí plnit, ale peníze od státu na ně nedostávají v plné míře. Vildumetzová se už obrátila dopisem na ministra školství a předsedu vlády.

"Eugenický dokument"? Plán reformy škol v Karlovarském kraji vyvolává kritiku, údiv i zděšení.

„Odbor školství Karlovarského kraje přišel před pár dny s koncepcí rozvoje školství. Navrhuje v něm, aby se počty míst na různých typech středních škol přepočítaly dle rozložení IQ v populaci, tj. podle Gaussovy křivky. Viz přiložená tabulka. Nejdřív jsem myslel, že to je nějaký eugenický dokument z 19. století, který se omylem dostal na web kraje. Ale fakt ne, oni to fakt myslí vážně,“ upozorňuje na Facebooku Jáchym Vintr. MF DNES píše, že „dokument vzbudil mezi zastupiteli údiv“. Především ale kvůli tomu, že byl nedokončený, řádně neprojednaný a že se k němu tedy v plánovaném termínu nemohli zastupitelé vyjádřit...

Seppo Saloranta: Profese učitele je u nás velmi populární. Když jsem sháněl učitele, přihlásilo se 170 uchazečů.

„Napadá mě jedno slovo: důvěra. Školy a učitelé mají ve Finsku velkou nezávislost na vládě. Vláda věří tomu, že ředitelé vědí, jak řídit školu, a nemluví jim do toho. Zároveň tu panuje vzájemná důvěra mezi učitelem a žákem, učitelem a rodiči. Nemáme inspekce nebo maturity. Nevyžaduji po učitelích, aby mi podávali hlášení. Prostě věřím, že to, co dělají, dělají dobře,“ popisuje ředitel základní školy v Oulu Seppo Saloranta. Český způsob vzdělání považuje za příliš tradiční. Rozhovor přináší MF DNES.

Česko bojuje proti dětské obezitě. A ředitelé, kteří si stěžují na „pamlskovou vyhlášku“ by se měli stydět

„Podle školského zákona mezi povinnosti ředitele školy patří všechna rozhodnutí, která se týkají poskytování vzdělávání. Vzděláváním jsou ale i informace o správné výživě a životosprávě. Sem rozhodně nepatří pravidelná konzumace nápoje s průměrným obsahem sedmi kostek cukru na jednu sklenici či „výživné tyčinky“, jejichž energetický obsah odpovídá týdenní spotřebě kalorií vrcholového sportovce. Pokud si ředitelé škol stěžují na pamlskovou vyhlášku, měli by se stydět. Vyhláška trvající na superzdravém jídle byla protireakcí na jejich neschopnost odolat penězům za instalaci automatů či za komerční pronájem bufetů se supernezdravými potravinami,“ píšou Šárka Mrázová a Julie Hrstková v Hospodářských novinách v reportáži ke sporům o „pamlskovou vyhlášku“.

Informační bulletin ČŠI mimo jiné ke sporu o domácí úkoly

„Nejprve je třeba konstatovat, že žádný právní předpis se problematikou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá, a tudíž tato problematika není právně upravena ani jednoznačně vymezena. Tento stav je ovšem pochopitelný, neboť jde primárně o otázku pedagogickou a nikoli právní. Domácí úkoly nejsou nutnou součástí vzdělávání, čili škola samozřejmě není povinna žákům domácí úkoly zadávat. Nicméně využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem, přičemž je jednoznačně vhodné a žádoucí, aby tuto problematiku upravoval na úrovni školy její školní řád,“ píše náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v novém Informačním bulletinu ČŠI.

Julie Hrstková: Chceme dobré lékaře nebo vlaky zdarma?

„Zdravotnictví chybějí lékaři, studenti i učitelé. Zvýšit počet studentů je dobrá myšlenka, která ovšem potřebuje dlouhodobé financování. Vláda je ochotná poslat na vzdělávání lékařů ročně zhruba desetinu toho, co chce utratit za slevu na jízdném pro studenty a důchodce,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Tři české VŠ jsou v první desítce žebříčku škol nových členů EU

V první desítce žebříčku THE New Europe 2018 ranking, který hodnotí vysoké školy ze 13 zemí, jež od roku 2004 vstoupily do Evropské unie, se umístily tři české univerzity. Nejlépe si v hodnocení vedla Univerzita Karlova, která obsadila čtvrté místo, brněnská Masarykova univerzita je na sedmé příčce a Univerzitě Palackého v Olomouci patří desátá pozice. V čele žebříčku je Univerzita v Tartu z Estonska. Prestižní rankingová společnost Times Higher Education zveřejnila hodnocení na globálním summitu, který od úterý hostí olomoucká univerzita. Informuje ČTK.

MŠMT uspořádalo seminář k prevenci sexuálního obtěžování na vysokých školách

Na MŠMT se konal seminář pro zástupce vysokých škol zaměřený na prevenci sexuálního obtěžování na VŠ. Součástí dvoudenního semináře je i návrh možných řešení tohoto problému jak v českém, tak i v zahraničním kontextu. „Ministerstvo školství vnímá sexuální obtěžování jako relevantní téma, kterému je nutné v oblasti vysokého školství věnovat patřičnou pozornost. Významné zahraniční univerzity považují prevenci těchto jevů ve svých základních dokumentech za prioritu,“ upozornil pověřený náměstek sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček.

Robert Plaga: Prioritou roku 2018 je dostat do regionálního školství chybějící prostředky

Rozpočet pro rok 2019, strategie financování regionálního školství, růst platů pedagogických pracovníků, nastavení nenárokových složek platů či střednědobé výdaje na vysoké školy. To byla témata dnešního jednání školské tripartity, kterého se zúčastnili zástupci vlády, odboráři a zaměstnavatelé.

Lenka Štěpánová: Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu. Víc peněz do školství je základ

Motivace chybí úplně všude. Učitelé by klidně za vyšším platem mohli odejít do supermarketů. Žáci se do školy netěší. Výuka je nebaví. Není pestrá a je založena na memorování. Neodpovídá tomu, co se nám bude do života hodit, říká Lenka Štěpánová, bývalá předsedkyně Středoškolské unie v DVTV Apel. Podfinancované vzdělávání způsobuje, že generace, které budou již brzy tvořit společenskou i ekonomickou hybnou sílu celé země, postrádají ve vzdělávání kompetence potřebné ve 21. století, dodává Štěpánová.

Lucie Zormanová: Učitelé v evropských zemích – smlouvy, platy, věk, vzdělávání...

Pokud se podíváme na pracovněprávní vztah učitelů v jednotlivých evropských zemích, pak zjistíme, že učitele jsou ve většině evropských zemích zaměstnáni na základě smluvního vztahu, jen málo evropských zemí nabízí učitelům status kariérního státního zaměstnance s doživotní definitivou. Tato možnost jako jediná forma zaměstnání existuje pouze ve Španělsku, v Řecku, ve Francii, na Kypru, na Maltě a v Německu. Ačkoliv většina učitelů v evropských zemích získá po určitém počtu let smlouvu na dobu neurčitou, v některých zemích přetrvávají smlouvy na dobu určitou, a to někdy i pro velmi zkušené učitele.

Ředitelka speciální školy: Inkluze? Nejsou spokojeni školáci ani jejich rodiče

Po takřka dvou letech fungování hodnotí ředitelka Základní školy „praktické“ a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová projekt inkluze, neboli společného vzdělávání dětí zdravých a dětí s hendikepy, jako nepřipravený, neověřený a finančně náročný. Podle jejích slov nejsou spokojeni rodiče žáků na základních školách, nejsou spokojeni ani učitelé, i když to většinou neřeknou. „Mají spoustu administrativy navíc a neúměrně jim narostly přípravy. A nakonec nejsou spokojeni ani žáci. Zkrátka inkluze nám toho víc vzala, než dala,“ říká Miloslava Hartmannová v rozhovoru pro MF DNES.

Josef Šlerka: Pro lepší hledání pravdy je užitečné nechat žvanit – surově řečeno – kraviny i úplné blby.

„Zkrátka stále podle mého názoru platí tvrzení anglického filozofa Johna Stuarta Milla, který už v polovině 19. století napsal, že „by měla existovat nejúplnější svoboda vyznání a diskutování jakožto základ etického přesvědčení, jakékoliv doktríny, jakkoliv by mohla být považována za nemorální“. Jinými slovy pro lepší hledání pravdy je užitečné nechat žvanit – surově řečeno – kraviny i úplné blby. Neboť není úplně jisté, jestli těmi blby nejsme nakonec my sami, a teprve v důkladné diskusi to lze zjistit,“ píše Josef Šlerka v Hospodářských novinách v diskusi na téma „Mají se regulovat sociální sítě?“.

Valachová chce místa ve školkách aspoň pro téměř tříleté. Nemá podporu, je to ústup, říká Klaus

Jen hodinu diskutovali poslanci na sněmovním školském výboru o návrzích ODS. Ta chce mateřským školám zrušit povinnost přijímat dvouleté děti a zrušit povinný poslední ročník školky. Předseda výboru Václav Klaus mladší (ODS) navrhl hned na začátku jednání přerušit schůzi do 9. května, aby poslanci mohli do 2. května předložit své pozměňovací návrhy. Zatím jediný známý předkládá bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Ta ho vnímá jako kompromis. Navrhuje, aby za dva roky školky garantovaly místa alespoň pro ty děti, které dosáhnou tří let do konce kalendářního roku. Informuje Aktuálně.cz.

Aby uživily děti, daly se na prostituci. A přibývá jich. Řeší dluhy i peníze na školu, říká Malinová

Samoživitelek je mezi prostitutkami v Česku až 60 %. Sexbyznys můžou skloubit s výchovou dětí, vysvětluje Hana Malinová z Rozkoše bez rizika v rozhovoru pro DVTV. Dluhy některých žen jsou podle ní tak velké, že kdyby se rozhodly vydělávat legálně, nic by jim nezbylo. První rok si přijdou obvykle na 50 až 60 tisíc korun měsíčně, pak ale výdělky rychle klesají. Nejhorší je společenské stigma, to je horší než facka od zákazníka, líčí Malinová. Prostituce podle ní není žádná Pretty Woman, klienti jsou tvrdí chlapi a často násilníci. Často člověku přijde, že nepřišli pro sex, ale za násilím, dodává.

Ministr se zastal bývalé ředitelky ústavu v Chrastavě. Žádnou chybu neudělala

Ministr školství Robert Plaga nesouhlasí s otevřeným dopisem, který mu zaslal starosta Chrastavy Michael Canov. V něm starosta žádá potrestání bývalé ředitelky Výchovného ústavu v Chrastavě Soni Cpinové a tehdejší ministryně školství Kateřiny Valachové. Podle Canova kryly pohlavní zneužití třináctiletého, navíc mentálně postiženého chlapce jiným chovancem ústavu. Plaga ale tvrdí, že se exředitelka ničím neprovinila. Informuje MF DNES.

Stanovisko SKAV k probíhající revizi RVP

Členové Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se znepokojením sledují přípravy na revizi Rámcových vzdělávacích programů, kterou plánuje MŠMT a realizuje NÚV. Na veřejnost pronikají různé, často velmi rozporuplné zprávy o tom, jak konkrétně má celý proces probíhat a co má být jeho výsledkem. Vzhledem k tomu, že tato revize bude mít na činnost členů SKAV přímý vliv, rozhodli jsme se zaujmout stanovisko s cílem pomoci realizátorům zhostit se daného úkolu co nejlépe a ovlivnit výsledek pro nás přijatelným směrem.

Národní ústav pro vzdělávání k revizi RVP: Základní pravidla definování a formulování výsledků učení

Národní ústav pro vzdělávání publikuje další text k revizi rámcových vzdělávacích programů. V centru pozornosti je kategorie "výsledky učení":
"Používání výsledků učení představuje určitý pohled a způsob myšlení. Pozornost se věnuje vždy učícímu se (může to být žák, student, dítě, dospělý) a tomu, co se očekává, že bude znát, být schopen vykonávat a čemu bude rozumět:

Ondřej Šteffl: 4+3=8

Tři a čtyři je osm. Když něco takového dítě řekne nebo napíše, máte volbu. Můžete dítě prostě opravit, že přece tři a čtyři je sedm, ať si to kouká pamatovat. Druhá volba je, zjistit v čem je chyba a dát dítěti možnost se opravit.

Zhruba 4 z 10 vysokoškoláků svá studia nedokončí

Zhruba 4 z 10 vysokoškoláků svá studia nedokončí. Ukazují to data České konference rektorů. Český statistický úřad zkoumal i důvody, proč studenti z vysokých škol odcházejí bez diplomu. Nejčastěji jako důvody uvádějí to, že pro ně studium bylo příliš obtížné, nebo nesplnili některé povinnosti pro jeho pokračování. Informuje Český rozhlas Plus.

Romy tu nechceme, bouří se lidé

Začátkem příštího týdne se do areálu bývalé léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci začne stěhovat asi sto chudých lidí z ilegální ubytovny v Šámalově ulici, kteří musejí pryč kvůli dluhům provozovatele. Proti záměru města se ale bouří obyvatelé z okolí i někteří zastupitelé městské části Brno-střed, pod niž lokalita spadá. Hlavní důvod? Vadí jim, že jde o Romy. Informuje MF DNES.

Diskuse 4. května: Co nám říkají výzkumy o dopadech inkluzivní reformy

Od září 2016 mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami garantovanou novou podporu ve školách díky „inkluzivní novele“ školského zákona. Co o dopadech této legislativní změny na život dětí a škol říkají data? To bude hlavním předmětem páteční debaty. Na diskusi budou představena zjištění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dva výzkumy podpořené Nadace OSF.

František Čapka: Historia populi. Zrcadlo každodennosti v českých dějinách

Tradiční výklad, redukující dějiny především na přehled politických a vojenských událostí, hospodářských přeměn, diplomatických jednání apod. zde byl opuštěn. Naopak do středu pozornosti tohoto „knihskladatele“ se dostal všední den v minulosti s lidskými aktivitami a s předměty denní potřeby člověka v té které historické době neboli kultura každodennosti, jako podoba kvality hygieny, oblékání, módy i obutí, skladby jídelníčku, kultury stolování, bydlení, vzdělání, školství, zábavy a lidových zvyků, způsobů výroby a obživy, směny a obchodu, lékařské péče, cestování, fungování sociálních a pracovních vztahů i kultury v nejširším slova smyslu, vč. problematiky duchovní kultury.

Platy.cz: Učitelé na základních školách si polepšili o 8 procent, na středních dokonce jen o 3 procenta

Z údajů portálu Platy.cz, jenž mapuje platy na pracovním trhu v rámci různých profesí, vyplývá, že se platy učitelů nezvýšily celkově o 15 procent. „Podle dat shromážděných na našem platebním portálu Platy.cz, kam informace o svých hrubých mzdách včetně odměn zadávají sami zaměstnanci, si učitelé na základních školách polepšili o 8 procent, na středních dokonce jen o 3 procenta,“ uvedl Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz, pod který Platy.cz patří. Informuje Euro.cz.

Jaké vědomosti by měli žáci získat? Vzdělávací programy se změní, začne se u IT a matematiky

Ministerstvo školství chce upravit požadavky na znalosti, které by měly mít děti, které opouštějí první a druhý stupeň základní školy. Rámcové vzdělávací programy, které před deseti lety nahradily osnovy, potřebují aktualizaci i podle většiny učitelů. Reportáž přináší Česká televize.

Smysl dílen podle Finů: Ne připravovat lidi pro průmysl, ale rozvíjet dětskou fantazii

„Seppo Saloranta učí na základní škole na předměstí finského města Oulu už skoro třicet let. Školu navštěvuje asi dvě stě padesát dětí od sedmi do třinácti let. Za jeho působení se státní školské osnovy různě měnily, nikdo však nikdy nezpochybnil, že řemeslné dílny jsou pro děti důležité. Řemesla jsou součástí finské tradice po stovky let. Jejich výuka od útlého věku měla za cíl dodávat pracovníky do místního průmyslu. To se ale v sedmdesátých letech 20. století dramaticky změnilo,“ píše Petr Horký v reportáži v týdeníku Respekt. Tématem je „budoucnost šikovnosti“ a diskuse kolem plánovaného znovuzavedení povinných dílen do škol.

Petr Daniš: Spousta učitelů cítila, že učit venku je správné. Díky našim inspiračním materiálům získali opravdu odvahu vyrazit ven

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr Daniš z iniciativy Učíme venku. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Neplacené praxe za ponižujících podmínek a rozpočet na vědu a školství byly hlavními tématy sněmu ČSU

Neplacené praxe, často i za ponižujících podmínek, současná snaha vlády očesat rozpočty vědeckých institucí a také volba nového předsednictva byly na pořadu jedenáctého brněnského Sněmu České středoškolské unie (ČSU). Volby předsednictva ČSU se konaly v neděli. Předsedou organizace se stal Martin Mikšík z brněnského Technického lycea. Informuje Deník referendum.

Studenti ve Sněmovně řešili odvolání prezidenta a vystoupení Česka z EU

Studenti základních škol a gymnázií nejsou spokojení se současným prezidentem ani s členstvím v Evropské unii a od poslanců očekávají hlavně poctivost. Diskutovali o tom v Poslanecké sněmovně v rámci třetího ročníku Dětské konference „Dnes jsem jako poslanec“. Informuje iDNES.cz.

Výuková aktivita „Vývoj ústavnosti v českých zemích“

„Je paradoxní, když žáci u maturity recitují vývoj ústavnosti v českých zemích, a pak nejdou k volbám. Toto učivo nicméně svou důležitou roli v systému vzdělávání má, díky srovnání jednotlivých ústav mají žáci příležitost uvědomit si principy a hodnoty ústavy současné. K tomu nám pomůže následující aktivita,“ píše Irena Eibenová na serveru Občankáři.cz.

On-line seminář 25.4.: Třídnická hodina – 2. část

Lektorská dvojice Vítek Hrbáček a Petr Bureš při svém druhém setkání s podtitulem Hry a techniky na soudržnost třídy, ovlivňování skupinové dynamiky třídy opět přináší sbírku praktických tipů, jak připravit třídnické hodiny, které jsou užitečné učiteli, třídnímu kolektivu i jednotlivým žákům.

Pojetí přijímacích zkoušek na střední školy negativně ovlivňuje vzdělávání na základních školách, je nutné je revidovat

Učitelé ze základních škol stále častěji upozorňují, že podoba jednotných přijímacích testů na střední školy deformuje obsah vzdělávání na některých základních školách. Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce. Cermat zároveň přiznává, že podobu testů může ovlivnit relativně malá vlivová skupina a vedení Cermatu nemá problém s tím, takové objednávce vyhovět. Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.

Marek Švehla: Asociální Česko. Cílem není děti dobře vzdělat, ale vytřídit a hodně jich nasměrovat do montoven

„Stát si usmyslel, že zájemci o studium na střední škole s maturitou by měli mít nějaké minimální znalosti, které bychom si měli ohlídat. Tak vznikla instituce, vymyslela testy, systém jejich hodnocení a nařídila školám testy i hodnocení respektovat. Rodiče dětí ale s překvapením zjišťují, že testy jsou především v matematické části nečekaně náročné. Dokonce že neodpovídají znalostem, jež si jejich děti odnášejí ze školy. Stát totiž pečlivě nasadil laťku, kterou je potřeba přeskočit, už však mnohem méně pečlivosti prokázal tam, kde je třeba posílit či zlepšit výuku a matematiku děti skutečně naučit,“ píše Marek Švehla v týdeníku Respekt.

'Míst je dost.' Ministerstvo často odmítá povolit soukromé ZŠ, k Ústavnímu soudu míří další stížnost

Do soukromých základních škol většinou rodiče posílají své děti kvůli alternativnímu způsobu výuky. Jenže podle státu je kapacita základních škol dostatečná a nové často odmítá povolit. Letos zatím ministerstvo školství zapsalo 14 nových soukromých zařízení, stejný počet uchazečů odmítlo. Jak zjistil Radiožurnál, kvůli této praktice zamířila k Ústavnímu soudu na resort další stížnost.

Popírání holokaustu. Nebezpečný fenomén, se kterým se dá bojovat tresty i osvětou. Jakou roli hrají školy?

„Ti, kdo popírají holokaust, pro mě nejsou žádní partneři k diskuzi. S někým takovým si nemůžu vyměňovat argumenty. Jsou mimo mou úroveň a vzbuzují ve mně opovržení nebo lítost v tom smyslu, že vůbec někdo takový může existovat,“ říká pro Televizi Seznam Toman Brod, který prošel Terezínem a Osvětimí. Pořad Mapa se věnuje popírání holokaustu i tomu, jakou roli mohou ve střetu s tímto stále aktuálním fenoménem hrát školy.

Jaroslav Šonka: Je to školou. Útok na mladíka s jarmulkou v Berlíně a síť předsudků

„Zásadní princip českého předsudečného pohledu příliš zjednodušuje. Na tomto zjednodušování je založená i představa, že "my tomu rozumíme" a Němci jsou kvůli holocaustu ochotni přehánět. Naše zdánlivá výlučnost stojí na kontroverzních historických základech, třeba i na vyhnání sudetských Němců, včetně německy mluvících Židů, kteří na rozdíl od dnešních arabských uprchlíků dodnes vaří stejné knedlíky jako my. I vůči nim existuje značná nesnášenlivost,“ píše Jaroslav Šonka na Aktuálně.cz. v úvaze o předsudcích, toleranci, migraci...

Hospodářská komora: V Česku chybí 300 tisíc řemeslníků. Mladí nemají zájem o technické obory

Hospodářská komora odhaduje, že v Česku aktuálně chybí 300 tisíc řemeslníků. Akutní nedostatek řemeslníků komora přičítá malému zájmu mladých o technické a řemeslné obory. Zatímco v roce 2005 ukončilo učňovské obory téměř 20 tisíc absolventů, loni jich bylo 11,3 tisíce. Školství vede žáky k maturitám a vysokoškolským diplomům. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Jakub Holec: Venkovní výuková aktivita „Barvy přírody“

Venkovní výuková aktivita podporuje pozorovací schopnosti žáků a rozvíjí jejich vnímavost k přírodě, která je obklopuje. K realizaci je potřeba najít místo, kde se na různorodých stanovištích (stinná a osluněná stanoviště) vyskytují rozmanité druhy rostlin s listy o různých odstínech zelené barvy.

Kateřina Valachová: Žádné vládní ambice nemám

„Ministerstvo školství je určitě velmi významné ministerstvo. Protože to je tak trochu ministerstvo budoucnosti. Protože vzdělává naše děti a žáky a studenty. Ale co si budeme povídat. V rámci politické historie ČSSD tak opravdu vlajkovou lodí sociální demokratů vždy byly podmínky zaměstnanců. Podmínky seniorů. Otázka přístupu lidí k sociálním službám. Takže zkrátka v tuto chvíli jsme strategicky se rozhodli proto, že chceme razantním způsobem změnit a vylepšit právě otázku důchodové politiky. Sociálních služeb,“ vysvětluje Kateřina Valachová v Interview ČT, proč sociální demokracie v rámci koaličních vyjednávání neusiluje o ministerstvo školství.

K pozitivní diskriminaci bych se přikláněla pouze v politice a ve školství, říká expertka na gender Zuzana Labudová

Muži a ženy jsou jiní. Některé rozdíly jsou pouhými stereotypy, jiné potvrzují i antropologové. Muži prý mají nižší práh bolesti, jsou ostražití v cizím prostředí a příroda je naprogramovala k lovu a boji. Ženy by zase měly umět pracovat na více úkolech najednou a řešit je spíše hovorem. Raději pracují v kolektivu. Rozhovor s expertkou na gender Zuzanou Labudovou přináší Český rozhlas.

Den Země je letos zaměřen na boj proti plastovým odpadům

Den Země, který se od roku 1971 slaví 22. dubna, je v letošním roce zaměřený na celosvětové znečištění přírody plasty. Jeho téma vyhlásila pořádající organizace Earth Day Network a v Česku se do něj zapojila ekologická hnutí, ale i některé další organizace. Informuje ČTK.

V centru Prahy se sejdou lidé na akci proti antisemitismu

V centru Prahy se dnes odpoledne uskuteční 15. ročník akce Kulturou proti antisemitismu. Součástí veřejného shromáždění bude Pochod dobré vůle. Jeho účastníci vyjdou ve 14:00 z náměstí Franze Kafky, před Rudolfinem uctí památku obětí holokaustu a připomenou si 70. výročí založení Státu Izrael. Poté zamíří do Valdštejnské zahrady, kde setkání završí kulturní program. Informuje ČTK.

Autor Češtiny 2.0: Hodně se mi líbí slova, která si hrají s jazykem. Třeba „zčápit“ - získat dotace z EU

Internetový slovník Čeština 2.0 vznikl před deseti lety. V současnosti obsahuje téměř jedenáct tisíc slov od novotvarů až po regionální výrazy. Nejsilnější emoce a nejširší diskuse v posledních dvou letech vzbuzují novotvary inspirované aktuální situací. "Například jeden z posledních příspěvků ve slovníku - krndování - dokazuje, jací my Češi jsme. Obyvatelé normálního velkoměsta by už byli v ulicích a demonstrovali. Zatímco my v klidu 'krndujeme' po Praze a děláme si z toho legraci na internetu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Kavka, který za slovníkem Čeština 2.0 stojí.

Zemřel básník, textař a autor dětských knih Pavel Šrut

Včera večer, 20. dubna zemřel básník, autor knížek pro děti, textař a překladatel Pavel Šrut, bylo mu 78 let. ČTK to jménem rodiny řekl publicista Jaroslav Veis. Šrut byl nositelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta, Ceny Karla Čapka udělované českým PEN klubem, Státní ceny za literaturu a překlad a ceny Magnesia litera za první díl populární knížky pro děti Lichožrouti.

Tomáš Feřtek: Jednotné přijímačky: zkouška, která snižuje šanci, že většina dětí bude dobře číst a psát

„Nejpozději v sedmé třídě většina češtinářů znervózní, všechny důležité kompetence a dovednosti jdou stranou, nastává úprk k přijímacímu testu, a tedy tvrdý trénink... Po loňském prvním kole přijímaček jsme se ještě mohli tázat, jestli to opravdu Cermat myslí vážně. Dnes už je jasné, že myslí,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz v úvaze o jednotných přijímačkách na střední školy.

Babiš slíbil studentům, že do školství přidá 30 miliard

Rozpočet školství by se v příštím roce nejspíš mohl zvýšit o 30 miliard korun. Řekli to zástupci vysokoškolských a středoškolských studentů po jejich pátečním setkání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), se kterým na úřadu vlády jednali o rozhodnutí přesunout letos 400 milionů korun z resortu školství na slevy v jízdném. Studenti s tím nesouhlasí, premiér na tomto kroku trvá. Informuje ČTK.

Naplňovat Strategii 2020 se v mnoha ohledech nedaří, je třeba to napravit

Analýza naplňování Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020, zpracovaná týmem s vysokým expertním kreditem, ukazuje, nakolik se (ne)podařilo cíle strategie prosadit. MŠMT tím podniklo doposud ojedinělý, byť zcela přirozený krok posilující důvěru ve vzdělávací politiku v ČR. Výsledek analýzy ukazuje, že přes určité kroky, zejména v legislativní oblasti, které cíle strategie sledují, je nutné podniknout kroky, které významně přesahují dosavadní – pasivní – přístup ke vzdělávací politice.

Důležité informace o využívání ECVET v České republice

Dům zahraniční spolupráce zpracoval Střednědobé hodnocení využívání ECVET (Evropský systém pro přenos kreditů v odborném vzdělávání) v rámci programu Erasmus+ . V první polovině období 2014 – 2020 implementace ECVET v projektech mobility v České republice významně pokročila. Z původního využívání ECVET v několika pilotních projektech se postupně rozšířila do téměř všech projektů mezinárodní mobility a pronikla i do mobility žáků odborných škol na národní úrovni.

Jiří Zíka: Vzdělávací systém mnohde nepřipravuje děti na to, co mají vědět, a neučí kritickému myšlení

„Předtím než se zavedly jednotné přijímací zkoušky, neexistovala žádná vnější motivace, byla jen výrazná snaha docílit co nejlepších známek. Přijímací zkoušky, jak věřím, donutí školy lépe žáky připravovat. Bohužel to některé nezvládají, a tak rodičům, kteří jsou ambiciózní a chtějí své dítě dostat na gymnázia, speciálně na víceletá, nezbývá nic jiného než využít přípravné kurzy. Všude se píše, jaký je zájem o doučovací kurzy. To není kritika testů,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Rozhovor se týká jednotných přijímaček na střední školy.

Školám chybí peníze. Budou snižovat osobní příplatky učitelům?

„Snižování takzvaných nenárokových složek platu, nepokrytí pedagogické činnosti, systémové chyby v nastavení vyplácení peněz jednotlivým školským zařízením, které provádí inkluzi. Školám v Moravskoslezském kraji chybí desítky milionů korun. A musí šetřit. Nemají ale kde, a tak některým učitelům zřejmě sáhnou na jedinou možnou položku a motivační a osobní příplatky. Po plošném zvyšování platů tak spousta pedagogů o své peníze opět přijde. Situaci se teď snaží vyřešit kraj,“ otevřel reportáž České televize moderátor Jan Pirkl.

Chovanci pracovali na ředitelčině chatě za cigarety, šikanu a útoky na vychovatele ředitelka nehlásila

Brutální rvačky mezi chovanci, napadení vychovatele i práce chlapců na chatě ředitelky ústavu výměnou za cigarety. To všechno prý byla běžná praxe ve výchovném ústavu a dětském domově pro problémové chlapce ve Žluticích na Karlovarsku, která se však navenek tutlala. Pro Právo to popsali bývalí zaměstnanci ústavu, kteří se ozvali poté, co deník minulý týden napsal o tom, že Česká školní inspekce ústav loni shledala dětem nebezpečným.

Výuková aktivita: Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

E-learningová výuková aktivita zkoumá fenomén vlivu cenzury a propagandy na svobodu slova na konkrétním historickém příkladu Československa v roce 1968. Aktivita je určena středoškolským studentům. Jejím absolvováním si žáci/žákyně rozvíjí svoji mediální a digitální gramotnost a občanské kompetence prostřednictvím analýzy a interpretace různých typů primárních historických pramenů. Tyto vybrané dokumenty jim přiblíží období pražského jara a nastupující normalizace. Vytvoří si svůj vlastní názor na omezování svobody slova a vyjadřování zejména v totalitních nebo autoritářských režimech.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh na zmírnění „pamlskové vyhlášky“

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh na zmírnění takzvané pamlskové vyhlášky, která reguluje prodej potravin ve školách. Ve Sněmovně to při interpelacích uvedl ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO). Návrh vyhlášky poslal na ministerstvo školství k dalšímu projednání. Nová podoba vyhlášky by měla umožnit, aby si děti mohly ve škole koupit třeba "pribináček nebo rohlík s máslem". Informuje ČTK.

Konference: Bezpečná škola pro všechny

Celostátní konference se zahraniční účastí pro pedagogické pracovníky se uskuteční 25. dubna 2018 v Brně. Konference je věnována těmto tématům:

V sobotu 21. dubna proběhne speciální veletrh práce pro mladé z dětských domovů

Nezisková organizace Nadání a dovednosti přichází s novinkou pro mladé lidi z dětských domovů. Chystá pro ně veletrh pracovních příležitostí. Jednodenní akce proběhne v sobotu 21. dubna v Praze. Dětem z domovů se představí čtyřicítka vystavovatelů. Informují Novinky.cz.

Akademie věd nesouhlasí se škrty v rozpočtu na příští rok. Odmítá škrty kvůli slevě na jízdném

"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019 až 2021 nesouhlasí,“ řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun. Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. Informuje ČTK.

Novým ředitelem NÚV se stane Lubomír Martinec

Ministr školství Robert Plaga se po seznámení s výsledky konkursního řízení rozhodl jmenovat s účinností od 1. 5. 2018 novým ředitelem Národního ústavu pro vzdělávání Mgr. Lubomíra Martince. Do konkursního řízení se přihlásili celkem 4 uchazeči.

Michal Komárek: Jednotné přijímačky - znalosti, studijní předpoklady? Na to zapomeňte!

Ředitel Cermatu Jiří Zíka shrnul velice přehledně, o co jde v jednotných přijímačkách na střední školy: „My nechceme, aby všichni prošli. My potřebujeme, aby testy rozlišovaly žáky od nuly až do 50 bodů. Opravdu to oddělí ty, kteří umí v daném čase úlohy zpracovat, od těch, kteří to neumí. Při přijetí nerozhoduje objem znalostí, ale pořadí." To vypadá jako velmi bezútěšný popis stavu českého školství.

Oldřich Botlík: Co testovat a netestovat u přístavku (Co vlastně Cermat testuje?)

Radka Kvačková psala 17. 4. 2018 ve svém pravidelném sloupku v Akademii Lidových novin o důrazu některých tvůrců testů a některých školních češtinářů na větné rozbory. Ten pokládá za přehnaný. „Minule jsem zapochybovala, jestli o zvládnutí mateřštiny vypovídá například schopnost žáka identifikovat větný člen v přístavkovém postavení, jak žádají některé testy. Osobně si myslím, že nikoliv, ale pokud chci dopřát přístavkovému postavení spravedlivý soud, musím pustit ke slovu i druhou stranu, v daném případě bohemistu Honzu. Ten se ho zastává kvůli čárkám. Vysvětluje, že je rozdíl, jestli napíšeme „byl tam Vítek, jeho otec, a náš pes“, nebo „byl tam Vítek, jeho otec a náš pes“. A v tom má pravdu.“ Uvědomil jsem si, že na příkladu bohemisty Honzy se dá krásně ilustrovat důraz testů Cermatu, přijímacích i maturitních, na znalost lingvistické terminologie. Ten pokládám za přehnaný i já.

Přijímačky na střední jsou strašák, letos byly ještě těžší než loni, kritizují žáci i učitelé

Tak jako loni i letos vzbuzují přijímací zkoušky na střední školy emoce. Studenti si stěžují, že jsou plošné testy od Cermatu stále těžší. Učitelé a odborníci na školství poukazují na vyšší počet odborných termínů i časovou náročnost. Zkoušky navíc podle některých kritiků negativně ovlivňují výuku na druhém stupni základních škol. Místo znalostí využitelných v běžném životě se žáci biflují něco, co v reálu nevyužijí. Podle Cermatu mají testy smysl, jejich účelem je vybrat ty nejlepší studenty. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Vláda rozhodla o dorovnání peněz pro soukromé a církevní školy

Vláda rozhodla o dorovnání financí pro soukromé a církevní školy. Veřejným školám se totiž loni v listopadu zvýšily platové tarify o 15 % pro učitele a 10 % pro nepedagogy, a výdaje pro soukromé a církevní školy musejí být s výdaji veřejných škol srovnatelné. Na dorovnání rozdílů ve financování soukromých a církevních škol půjde celkem 131 milionů korun, a to z vládní rozpočtové rezervy.

Vysoké školy získají na modernizaci více než 3 miliardy z EU

Více než 3,1 miliardy korun získají vysoké školy z evropských dotací na modernizaci vybavení a zlepšení studijního prostředí. Finanční podporu jim poskytne Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Dotaci získá 38 projektů 35 vysokých škol z celé ČR.

Vysoké školy chystají miliardové investice do výstavby a rekonstrukce svých areálů.

Jen Univerzita Karlova se letos pustí do projektů za více než 2,5 miliardy korun. Největším bude dostavba Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni. Do výstavby či rozsáhlé rekonstrukce stávajících prostor plánují v následujících letech investovat takřka všechny veřejné vysoké školy v Česku. Často půjde o sumy v řádech stovek milionů korun. Informují Hospodářské noviny.

Soudy musí ve sporech o výběr školy zjišťovat názor dítěte

Ve sporech rodičů ohledně výběru základní školy musí soudy zjišťovat názor dítěte. Ústavní soud v konkrétním sporu vyhověl stížnosti matky a zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze. Musí se přiměřeným způsobem dotázat sedmileté dívky na její názor na případnou změnu školy. Informuje ČTK.

Sedím a dávám pozor, opisoval žák padesátkrát. Má podobný trest smysl? A je zákonný?

„V hodinách nikde nechodím, sedím na místě a dávám pozor.“ Stejnou větu musel žák 4. třídy základní školy opsat padesátkrát jako trest za vyrušování při výuce. Že některé školy ještě podobné tresty praktikují, zaskočilo i mnohé učitele. Podobné postihy se podle nich míjejí účinkem. Informuje iDNES.cz.

Upozornění na neetickou manipulaci se stanoviskem Společnosti učitelů matematiky na diskusi k Hejného metodě

Vedení katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK upozorňuje na manipulaci se stanoviskem Společnosti učitelů matematiky (SUMA) v rámci jednání k Hejného metodě na půdě školského výboru parlamentu 14. 3. 2018. Na setkání byl rozdán podklad, který v diskusi prezentoval Jiří Rákosník z Matematického ústavu Akademie věd ČR. Podklad obsahuje i strany „Ze stanoviska Společnosti učitelů matematiky JČMF“, jejich text se ale od originálního stanoviska SUMA podstatně liší a je zřejmé, že došlo k jeho manipulaci. Vedení katedry dokládá tuto manipulaci následovně:

Ředitel základní školy: Z Finska jsme si přivezli odvahu věci měnit

„Ta země nás zaujala dobrým jménem svého školství. Dělá výsledky, přestože zrovna Finové srovnávání vůbec nemají rádi. Říkají, že to nedělají proto, aby byli v testech nejlepší, ale že jim to připadá nejsmysluplnější,“ říká v reportáži Českého rozhlasu ředitel svitavské základní školy Jiří Sehnal.

Učitelé měli dostat přidáno už od září, ale jisté to není. Miliony na jízdenky už začínají chybět

"Já to nemůžu vědět," odpověděl premiér v pondělí na otázku Respektu, jestli skutečně počítá s 15 procenty pro učitele hned po letních prázdninách. "My máme jasně v programu, že se chceme soustředit na tuhle profesi. My jsme řekli, že náš cíl za celé toto (volební) období je dostat průměrný plat pedagogů na 45 tisíc. Navýšení od 1. září by znamenalo asi pět miliard a já vám to teď neřeknu," dodal Babiš během návštěvy Karlovarského kraje.

Babišovy počty nevycházejí, peníze na levné jízdné budou resortům chybět

Ty peníze jsme ušetřili, zopakoval několikrát premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), když ho někteří politici kritizovali za to, že sáhl do letošního rozpočtu. Přes osm miliard korun chce Babiš vzít ministerstvům a použít je na zlevněné jízdné pro studenty a důchodce, dále pak na škody způsobené suchem a mrazy nebo na opravy silnic a dálnic. Analýza údajů z jednotlivých ministerstev ukazuje, že odebrané miliardy nepocházejí jen z úspor a že peníze mohou jednotlivým resortům v budoucnu chybět. Například ministerstvo školství podle Babiše ušetřilo 300 milionů korun tím, že platilo členské poplatky v mezinárodních vědeckých institucích výhodným kurzem. Informují Hospodářské noviny.

Školské odbory: Memorandum „České školství – co chceme“

„Školství je společenská priorita zasluhující všestrannou podporu pro jeho stabilní fungování a rozvoj reagující na nové potřeby. Stát musí proto vytvářet podmínky pro činnost školství, a to všestranně ve všech podstatných faktorech, k nimž patří zejména: úroveň řízení, materiální a personální podmínky, finanční zabezpečení, legislativní prostředí,“ píše se v aktualizovaném textu memoranda školských odborů.

Přelomový objev fyzika Jungwirtha a jeho týmu umožní mnohem rychlejší zápis dat

Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařilo najít způsob, jak mnohem rychleji zapisovat a ukládat informace. Podstatou jejich objevu jsou antiferomagnety, tedy látky se zvláštním chováním při průchodu elektrického proudu. Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou. Objev ČTK popsal vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Tomáš Jungwirth.

Online pasti: Jak se nestát obětí kybernetické kriminality

Sedmnáctý duben je každoročně Evropským dnem informací pro mládež. V Národním informačním centru pro mládež v Praze začala 17. dubna výstava nazvaná Online pasti. Na osmi výstavních panelech jsou příklady a poučení z oblasti kybernetické kriminality, možnosti prevence a seznam poradních organizací.

K útokům na Hejného metodu se vyjádřila Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK

Přibližně od poloviny února letošního roku jsme svědky systematického útoku na alternativní metody výuky matematiky, zvláště pak na metodu založenou na budování schémat, známou jako Hejného metoda. Tento útok začal akcí „Nové metody ve výuce matematiky?“, pořádanou Matematickým ústavem AV ČR, a pokračuje v rovině politické (jednání školského výboru PS ČR k výuce matematiky, kde dostali jednostranně příležitost k vyjádření pouze odpůrci Hejného metody, organizátoři výše uvedené akce) a mediální (konfrontace i jednostranná vyjádření v ČT i velkých denících). Při těchto příležitostech zazněla řada tvrzení, k nimž považujeme za nutné se jako odborné pracoviště v didaktice matematiky vyjádřit.

Jan Moláček: Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší

„Politická korektnost je v Česku málem sprosté slovo. Být "politicky nekorektní" je nejen mezi extremisty, ale i v umírněných konzervativních kruzích cosi jako vstupenka, bez které vás do klubu ani nepustí. Panuje přesvědčení, že politická korektnost je synonymum pro lež, autocenzuru, lakování reality narůžovo či přecházení nepříjemných skutečností mlčením,“ píše Jan Moláček na Aktuálně.cz.

Trenéři se bojí mluvit s dětmi o nadváze: „Nikdo nechce, aby naši svěřenci skončili jako kostry na kapačkách“

Přiznání biatlonistky Koukalové, že se řadu let potýkala s anorexií, kterou podnítily kritické poznámky trenéra o její postavě, otevřelo diskusi o psychice dětí při sportování. Existuje spousta sportů, kvůli kterým si především dívky musí hlídat postavu, což se jim může vymknout z rukou. Reportáž přináší iDNES.cz.

Podezření z manipulace konkurzů: Rada kraje odložila jmenování ředitele školy

Podezření z manipulace při výběru ředitelů středních škol, na které jako první upozornila MF DNES, má první dopad. Rada Královéhradeckého kraje včera odložila jmenování ředitele střední školy Zemědělská akademie v Hořicích a bude jej řešit až mimořádná rada kraje 23. dubna.

Sedm jejích dětí skončilo v „děcáku“, přesto soud ženě svěřil vnuka do péče

Žena získala do pěstounské péče vnuka přesto, že jejích sedm dětí vyrůstalo v dětském domově, protože se o ně nebyla schopna postarat. Pokud jsou lidé, kteří se chtějí stát pěstouny, s dítětem v příbuzenském vztahu, nebývají dostatečně prověřováni. Možná i proto roste počet týraných dětí v náhradních rodinách. Reportáž přináší iDNES.cz.

Bořivoj Brdička: Lži se po internetu šíří snadněji než pravda

Vybraní vědci z MITu obdrželi od Twitteru výsadu, díky níž mohli (zatím jako jediní nezávislí badatelé) pracovat se všemi daty generovanými uživateli této sociální sítě od roku 2006 do 2017 (včetně smazaných tvítů). Nedávno byly zveřejněny závěry jejich analýzy. I když jsme si nárůstu šíření nepravdivých informací již vědomi, výsledky jsou i tak alarmující. Hlavním sdělením je, že se nepravdivé informace šíří rychleji a dále než pravda.

Pobyt dítěte v ústavu je v průměru šestkrát dražší než pomoc rodině

Pobyt dítěte v ústavu je v průměru šestkrát dražší než terénní práce s rodinou v tísni. Zatímco na ni stát měsíčně vydá necelých 7250 korun, ústavní péče vyjde v průměru na 44.570 korun. Ukázala to nová analýza financování systému péče o ohrožené děti v ČR, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce. Informuje ČTK.

Začalo přihlašování akcí na Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby

Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby upozorňuje na bohatství a rozmanitost uměleckého vzdělávání i amatérské umělecké tvorby na území celé ČR. Zájemci napříč uměleckými disciplínami a žánry, nehledě na úroveň uměleckého zpracování či věk se mohou on-line a bezplatně přihlásit do Mapy aktivit.

Hodnotitelka maturitních slohů: Jsme vysloveně žádáni, abychom brali v potaz originalitu prací

„Pokud se snažíme o opravdu objektivní a spravedlivé hodnocení různými hodnotiteli z různých typů škol, je nezbytně nutné, abychom si stanovili určitá pravidla, podle kterých budeme všichni postupovat. Existuje veřejně dostupná hodnotící tabulka, podle které postupujeme. Ovšem jediná věc, která je skutečně „tabulkovatelná“, je počet pravopisných chyb. V ostatních kritériích nám hodnotící tabulka slouží spíš jako podpůrný materiál a standardizované výroky následně obdrží žák s celkovým hodnocením,“ říká hodnotitelka maturitních slohových prací Julie Hoszowski pro server Rodiče vítáni.

Konkurzy na ředitele jsou zmanipulované, tvrdí šéfové škol i člen komise

V průměru až osm z deseti aktuálních konkurzů na místa ředitelů škol v Královéhradeckém kraji je údajně zmanipulováno. Tvrdí to někteří svědci konkurzů, obavy potvrzují i stávající šéfové škol a podpořil je dokonce člen komise pro rozvoj školství. První várku ředitelů má rada kraje vybrat dnes. Redakci MF DNES nezávisle na sobě oslovili tři lidé, kteří mají silné podezření, že některé konkurzy jsou zmanipulované a vítězové jsou předem známí.

Jaroslav Jirásko: Jsou klíčové kompetence ve vzdělávání pitomost?

„Tak jsem si přečetl, že členka školského výboru parlamentu Zuzana Majerová Zahradníková považuje za pitomost, aby školy vybavily žáky kompetencemi. A hned se mi zvedl tlak. Zdá se, že tady je potřeba něco vysvětlit nejen laikům, ale i těm, kteří si myslí, že jsou odborníci. A možná je potřeba to opakovat stále dokola. Nakonec i mnoho učitelů pořád ještě neví, co to ty kompetence jsou a kde se ve škole vzaly. Tam přece patří učivo neboli látka, která je na konci roku „probraná“,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko pro server Rodiče vítáni.

Marek Švehla: Nevadí, když je potenciální ministr školství radikál, demagog a nerozumí informacím z reálného světa?

„Klaus (Václav Klaus mladší – poznámka redakce) se projevuje jako politický radikál, který nápadně často stojí na pozicích Okamury a Zemana. Přesto z něj ODS udělala šéfa sněmovního školského výboru a počítá s ním někdy v budoucnu na místo ministra. Jinak řečeno chová se tak, jako by školství byl svět nějaké velmi specifické odbornosti, kde vyšinutost jiných postojů nevadí. Něco jako dobývání kosmu. Přitom opak je pravdou. Do vzdělávání se zcela evidentně promítají životní zkušenosti a postoje, které aktéři na všech úrovních od učitelů po ministry mají,“ píše Marek Švehla v Respektu.

Připravuje návrat branné výchovy. A také propaguje střelné zbraně nebo podporuje Ondráčka do čela sněmovního výboru

Hnutí ANO a ČSSD se před volbami přetahovaly, kdo z nich „ochrání“ držitele zbraní lépe. Vznik branných spolků, které mají umožnit svým členům obejít evropskou směrnici o zákazu držení některých zbraní, byl jedním z předvolebních lákadel. Nyní podle zjištění MF DNES s přípravou příslušného zákona na ministerstvu obrany začal pomáhat externí poradce Bohuslav Chalupa, bývalý poslanec za ANO. Někdejší důstojník lidové armády, který už v patnácti letech nastoupil na vojenskou střední školu a v KSČ vydržel až do roku 1990, je tak nyní zodpovědný i za návrat branné výchovy do škol. Informuje iDNES.cz.

Martin Rychlík: Hrdost na blbost. Ministryni obrany radí ve věcech kyberbezpečnosti někdejší ezoterik

„Tvrdá data nemáme, ale jako by poslední dobou přibývalo lidí, kteří ve své nevzdělanosti, v naivitě a – pojďme to jasně říci – ve své hlouposti vidí jakousi novou kvalitu, ctnost, na niž mohou být dokonce i hrdí: „Nejsme jako oni! Nejsme elity! Školy nepotřebujeme, máme svůj NÁZOR!“ Poslanci SPD si na své ignoranci k faktům postavili dokonce živnost (popírač Okamura, konspirátor Koten, rozbrušovač Rozner), ale na faceboocích se šikují celé zástupy hrdých odmítačů očkování, věrozvěstů placaté Země či léčitelů rakoviny savem…,“ píše Martin Rychlík v Lidových novinách.

Tomáš Feřtek: Povolování nových škol: místo pravidel nastoupila libovůle

„V nedávném textu o tom, proč ministerstvo povoluje stále méně neveřejných škol (letos kladně vyřídilo méně než třetinu žádostí), jsem tvrdil, že neexistuje parametr, podle kterého lze pochopit a veřejně zkontrolovat, proč nějaká škola byla, či nebyla zařazena do sítě. Zařazení do sítě znamená, že může oficiálně fungovat a dostávat od státu peníze na žáka, které umožní, aby školné bylo dostupnější i pro běžnou rodinu. Abych si ověřil, zda přece jen neexistuje nějaký „manuál“ na povolování škol, byť neveřejný, požádal jsem o něj ministerstvo školství podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Shrnutí odpovědi je velmi jednoduché,“ píše Tomáš Feřtek pro server Respekt.cz.

Průzkum: Úroveň vzdělání je dobrá, ale škola selhává v přípravě na uplatnění v práci

Většina Čechů hodnotí celkovou úroveň vzdělání u nás jako dobrou. Devět z deseti si však myslí, že mladí nezískají ve škole dost zkušeností pro uplatnění na trhu práce. Odborníci zase za zásadní problém považují absenci diskuse o spolupráci firem a škol. Informuje iDNES.cz.

Odborná konference: Proměny celoživotního učení v ČR a SR (1918–2018)

Současný rychlý vývoj technologií i sociální a ekonomické změny ve společnosti ovlivňují odborné vzdělávání jak v České republice, tak na Slovensku. Jaké jsou perspektivy a směřování odborného vzdělávání v zemích, jež právě před sto lety vytvářely společný stát?

„Evropa: Na kterých dětech záleží?“ Dokument mapuje zkušenosti romských dětí z Česka a Slovenska

„Rodič chce, aby dětství potomka bylo šťastné a bezstarostné a mí rodiče se museli nějakým způsobem vyrovnat s tím, že jejich vizáž znepříjemňuje můj život ve škole. Každý romský rodič se s tím musí vyrovnávat a ten pocit beznaděje, který to musí doprovázet, je naprosto šílený,” popisuje Edita Stejskalová. „Učitelce jsem začala vadit natolik, že si začala zvát mámu čím dál častěji do školy a říkala jí, že by bylo vhodnější, kdybych chodila na zvláštní školu, že se do školy nehodím a učivo nezvládám. Máma ale nesouhlasila a souhlas nedala. Paní učitelka mě ale přesto jednou vytáhla ze třídy a dovedla mě bez souhlasu rodičů k diagnostickému testování. Přitom od páté třídy jsem začala prospívat s vyznamenáním, šla jsem na gympl a pak na vysokou školu. A vlastně jsem se nakonec učila sama doma,” dodává Stejskalová. O dokumentu „Evropa: Na kterých dětech záleží?“ informuje na svém webu Hate Free Culture.

Německou hudební cenu vyhráli rapeři s antisemitskými texty. Projevy antisemitismu rostou zejména ve školách

Němečtí židé kritizují udělování hudebních cen Echo za to, že ocenění v pátek večer získali rapeři Kollegah a Farid Bang, kteří ve svých textech oslavují holokaust a antisemitismus. Jejich album navzdory tomu získalo prestižní cenu v kategorii hip-hopové hudby. Informuje ČTK.

Lenka Štěpánová: V českém vzdělávání se očekává, že když se na studenty připraví bič, nějaký test, tak se budou učit líp

„V českém vzdělávání se pořád očekává, že když se na studenty připraví nějaký bič, to znamená, nějaký test, který má zvýšit vnější motivaci, tak se budou učit líp a budou mít lepší výsledky, bohužel se ukazuje v těch testech, že to tak není a já pořád čekám na to, kdy se zaměříme na to,a by žáci byli motivováni vnitřně, to znamená, aby se chtěli o ty obory, o ty předměty zajímat a aby se zlepšovali, protože chtějí, a protože k tomu mají podmínky,“ říká předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová v rozhovoru pro Radiožurnál. Rozhovor se týká státní maturity nebo otázky zda a v jaké podobě patří politika do škol.

David Klimeš: Státní maturita v této podobě nemá žádný smysl

„V průběhu zdlouhavé maturity se zase pohádáme o to, jestli by studenti měli vědět, co je epizeuxis. A státní úředníci budou jistě zas nadšeni ze zkoušky z matematiky, ke které se přihlásí opět o něco méně studentů, zato jich o něco více bude neúspěšných. Bude to pro ně jasný důkaz, že stát zatnul lajdákům tipec. Prosím, takto ne. Už to skončeme. Přestaňme si hrát, že státní maturita v této podobě má smysl. Nemá. Žádný,“ píše David Klimeš na Aktuálně.cz.

Tajný učitel: Maturita...sakra, už zas

Musím tam? Ne, ale pak nemáš nic. Musíš, když chceš fungovat ve světě formálního vzdělání.
Proč se při nácviku testů cítím jako kříženec papouška a cvičené opice? Protože jimi jsi.
Ale učitelé mne třináct let hodnotili, každé pololetí. Nestačí, musíš přeskočit ještě tuhle laťku.
Já ale nejsem kůň abych skákal přes laťky, jsem člověk. Musíš. Jinak nejsi nic.

Andrea Vedralová: Známky nejsou v souladu s principy, které na školách zavádíme, obzvláště ne hodnocení 1 až 5

„Pro nás nejsou nejdůležitější konkrétní metody. Tím se možná lišíme od dalších typů inovativních nebo alternativních škol, jelikož si myslíme, že k dosažení určitého cíle můžeme dojít pomocí různých metod. Pro nás jsou tedy důležité cíle, hodnoty a systematičnost hodnocení... Na prvním stupni se jedná o slovní hodnocení, vrstevnické hodnocení a sebehodnocení, přičemž děti se do jisté míry od první třídy a intenzivně od třetí třídy podílejí na přípravách měsíčních plánů. Na druhém stupni přichází kombinace s procentuálním hodnocením. Známky jednoduše nejsou v souladu s principy, které na školách zavádíme, obzvláště ne typické hodnocení pomocí stupňů 1 až 5,“ říká zakladatelka vzdělávací koncepce Škola Můj Projekt Andrea Vedralová v rozhovoru pro magazín Perpetuum.

Petr Fischer: Obraz se mění v komunikačního dominátora, kniha se mění v obrazový přelud

„Kniha se mění v obrazový přelud (nejen v televizi, ale i na reklamních plakátech a nakonec i v přemýšlení recenzentů, kteří se snaží přizpůsobit marketingu obrazu), a my, kteří knihy čteme a kteří o nich debatujeme, jsme už jen funkcí této marketingové iluze,“ píše Petr Fischer v Hospodářských novinách v úvaze o roztříštěnosti světa, uzavřenosti do individuálních obrazů a proměně čtení a knih.

Olga Block: Děti ve škole mohou být šťastné i úspěšné

„Nejdůležitější je, aby ve třídě byl ten správný učitel, který dobře rozumí tomu, co učí, a těm, které učí. Ve výuce je třeba pečlivě analyzovat výsledky, nespoléhat se jen na dojmy a tlaky populárních vzdělávacích metod. Za důležité považujeme permanentně zkoušet nové způsoby, jak vylepšit systém nebo reagovat na nové okolnosti zaváděním zkušebních provozů, vyhodnotit je a uvést do života školy. A v neposlední řadě se snažíme dát prostor učitelům v jejich pedagogickém přístupu a poslouchat pečlivě jejich hodnocení systému,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Olga Block, zakladatelka škol BASIS, které dnes patří k nejprestižnějším školám v USA. Block odjela do USA před dvaceti lety a nyní se do Prahy vrací, aby tady otevřela první školku a po ní i školu BASIS.

Strategie 2020: Plnění cílů je v řadě případů formalistické, bez souhlasu a porozumění učitelů, ředitelů a rodičů.

„Strategické priority vymezené ve Strategii 2020 považujeme nadále za vysoce relevantní a stále aktuální. Stejně tak hodnotící tým považuje za relevantní většinu specifických cílů a navržených opatření (výjimky jsou uvedeny v hlavním analytickém textu v části 2). Evaluační tým ovšem považuje plnění cílů v řadě případů (týkajících se zejména regionálního školství) za převážně formalistické a „seshora dolů“, často bez souhlasu a porozumění učitelů, ředitelů a rodičů. V tomto smyslu strategické řízení resortu selhává,“ píšou autoři hodnotící studie o naplňování cílů Strategie 2020. Přinášíme Závěry studie.

Experti hodnotili naplňování Strategie vzdělávání 2020

U příležitosti zveřejnění externího hodnocení dosavadního naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (Strategie 2020) se dnes na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnil odborný seminář. Hlavními tématy semináře byly tři klíčové priority ​Strategie 2020: snižování nerovností ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky a učitele jako jejího klíčového předpokladu a odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému.

Zveřejňujeme jednotné přijímací testy na střední školy – duben 2018

Iniciativa Maturitní data – odtajněno stejně jako vloni na svých stránkách zveřejnila jednotné přijímací testy na střední školy. Doprovází to slovy: „Testy rozdané desítkám tisíc uchazečů se nedají utajit. V Cermatu to zřejmě stále nechápou.“ Testy jsou ke stažení zde:

Na stránce www.data-mat byla i letos zveřejněna zadání přijímacích zkoušek

Cermat na svých stránkách uvádí, že zadání letošních přijímacích testů zveřejní po druhém kole, tedy 16. a 17. dubna. Na rozdíl od loňského roku toto rozhodnutí nezdůvodňuje. Iniciativa Maturitní data – odtajněno zveřejnila na svých stránkách přijímací testy prvního kola ihned po jejich vyplnění, protože pozdní zveřejnění podle ní zvýhodňuje žáky, jejichž rodiče využili zákonnou možnost vyžádat si kopie zadání přímo ve škole v rámci nahlížení do spisu. Okamžité zveřejnění tedy zajišťuje rovnoprávné postavení všech uchazečů.

Je povinná maturita z matematiky dobrý nápad? Polemika Jiřího Rákosníka s Ondřejem Štefflem.

„Výuka matematiky jako výchova ke kritickému myšlení, logickému uvažování a schopnosti kvantitativně pojímat a zpracovávat věci okolo nás nesporně patří k základnímu vzdělávání. Na určité úrovni by se s matematikou měl seznámit každý člověk, který chce vykonávat kvalifikovanou práci, který chce být aktivním členem rozvinuté společnosti. Rezignovat na to znamená vracet se do „středověku“. Názory, že nemusíme umět počítat, protože přece máme kalkulačky, jsou poněkud hloupé. Kloním se k tomu, že na středních školách má být povinná maturita,“ píše ředitel Matematického ústavu AV Jiří Rákosník v Hospodářských novinách. Oponuje mu odborník na vzdělávání a zakladatel sítě Scioškol Ondřej Šteffl.

Karina Hoření: Učitelé narážejí na případy, ve kterých se žáci projevují rasisticky nebo xenofobně, ale málokdy s tím pracují

„Je třeba podpořit učitele, oni jsou ve škole nositeli hodnot a vzory. A snést celé to téma víc na zem, od obecného a abstraktního k problémům ve třídě, ke konkrétním situacím a vztahům, které žáci prožívají. Od obecných konceptů tolerance k osobnostní výchově vedoucí k toleranci spolužáka, který má hendikep nebo je cizinec,“ říká socioložka Karina Hoření, která zkoumala, jak na školách funguje výchova k toleranci. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Martin Malý: Nedivím se, že GDPR působí paniku. Ale nezlobte se: v GDPR samotném je jen menší část problému.

„Máme zase hezké téma, co hýbe společností: GDPR. Zlá Evropská unie si na náš nebohý národ v srdci Evropy opět vymyslela nějaké likvidační zlo a média vypočítávají miliardy, které nás bude stát jeho nasazení… Tedy tak nějak to aspoň vyznívá. A do téhle atmosféry padlo GDPR…,“ píše Martin Malý v Hospodářských novinách.

Výchovný ústav ve Žluticích: Neřešená šikana, nedostatečná terapeutická práce, napětí a agrese. MŠMT situaci nezvládá

Pro děti zde není bezpečno. K tomuto závěru došla v polovině minulého roku Česká školní inspekce po kontrole výchovného ústavu a dětského domova ve Žluticích na Karlovarsku. Zařízení bývá domovem až čtyřiadvaceti chlapců ve věku od sedmi až do devatenácti let se závažnými poruchami chování s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou. V areálu instituce navštěvují i základní a střední školu, kde mohou získat výuční list v oboru kuchař-číšník. Právo má výsledky kontrol k dispozici. Vyplývá z nich, že ústav se stal neutěšeným místem bující a neřešené šikany, nedostatečné terapeutické práce s dětmi a nudy, která vyvolávala v chovancích napětí a agresivní chování.

Bořivoj Brdička: To, co Facebook prodává, jste vy

„K základům mediální gramotnosti nutně patří uvědomit si, že my sami jsme tím hlavním artiklem, který Facebook prodává. Snaží se nás přimět k tomu, abychom na síti (myšleno Facebooku) trávili co nejvíc času. A je pro něj výhodné, nebude-li i nadále většina rozumět principům v pozadí stojícím. Hypoteticky je pořád v naší moci svým chováním fungování těchto platforem ovlivnit,“ píše Bořivoj Brdička v úvaze o aktuálních aférách Facebooku.

Otevřený dopis Jednotě českých matematiků a fyziků: V 21. století dril a biflování děti k matematice nepřitáhnou

Vážení kolegové, v poslední době došlo k několika vystoupením zástupců Jednoty českých matematiků a fyziků (dále jen JČMF) namířeným proti Hejného metodě. Z úst čelných představitelů JČMF v nich opakovaně při různých příležitostech zaznělo několik kritických výhrad k Hejného metodě (dále HM) či jejích interpretací, které se nezakládají na pravdě, v některých případech dokonce hrubě zkreslují její podstatu. Považujeme proto za nutné uvést alespoň ty nejmarkantnější a nejčastěji uváděné výhrady k HM na pravou míru. Věříme, že za vším stojí nedostatek informací či nedorozumění, a chápeme současnou kontroverzní atmosféru jako příležitost, jak přiblížit některé principy HM nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti, pedagogům, rodičům či prarodičům. Forma otevřeného dopisu vychází vstříc současnému mediálnímu zájmu, v němž se HM stala symbolem alternativního přístupu nejenom k výuce matematiky.

Jiří Lukáš: Hodnocení maturitních slohů stále v utajení (Centrální hodnocení maturitních slohovek je systémově pochybné)

A je to normální - takto tajit známkování maturitních slohovek? Otázka, povzdech řady maturantů a jejich rodičů i učitelů v době, kdy se maturitní slohy píší. A pak znovu, až centrální hodnotitelé vysloví svůj verdikt a mnozí nebudou chápat, proč dostali zrovna takovou známku, jakou dostali. Třetím rokem neopravují maturitní slohovky učitelé ve školách, které maturanti navštěvovali a kde se slohu učili. Hodnotí je anonymní centrální hodnotitelé. Podle čeho a jak?

Jiří Růžička: Vzdělání není testování. Slohy by ve státní maturitě být neměly. Jiří Zíka: Změny se nechystají

V souvislosti se začátkem maturit uvedl Český rozhlas dva rozhovory, jejichž tématem byla mimo jiné kritika centrálního hodnocení slohových prací z češtiny a reakce na ni. „My jsme se rozhodli, že budeme testovat maturanty tak, aby to bylo celostátně srovnatelné, abychom sledovali určitou kvalitu při výstupu toho maturanta a v tom okamžiku samozřejmě se hledala nějaká forma. Našla se forma, která mně se úplně nelíbí, ale je jaksi objektivně hodnotitelná,“ říká senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička pro Čro Plus. Podle něj by bylo lepší, kdyby slohy součástí státní maturity nebyly. Šéf Cermatu Jiří Zíka ale v rozhovoru pro Radiožurnál říká, že žádné změny se v tomto ohledu neplánují.

Hana Friedlaenderová, Jana Straková: Veřejnost se inkluzi nebrání, ale potřebuje více informací

„Kritici zpochybňovali užitečnost vzdělávání dětí s handicapy s dětmi zdravými v běžných školách a namítali, že se těmto dětem dostane lepší péče ve speciálních školách a že jejich začlenění do běžných škol bude mít neblahé důsledky pro ně i jejich spolužáky. Do této debaty se kromě učitelských asociací zapojila se svými negativními hlasy i řada politiků v čele s prezidentem. Rok a půl poté, co byla úprava zavedena, provedla společnost Nielsen Admosphere krátký výzkum, který zjišťoval, jak se k inkluzivnímu vzdělávání staví veřejnost,“ píšou Hana Friedlaenderová a Jana Straková v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.

ODS uspěla s novelou rušící povinnost přijímat dvouleté děti do školky

Po pětihodinové diskusi poslala Sněmovna do dalšího kola schvalování změnu školského zákona, kterou připravili poslanci ODS. Díky ní by mateřské školy nemusely od roku 2020 povinně přijímat i dvouleté děti. Záleželo by nadále na jejich rozhodnutí, zda přijmou děti mladší tří let. Změna zákona prošla prvním čtením. Návrh ČSSD na zamítnutí novely dolní komora nepřijala, pro bylo jen sedm sociálních demokratů z dvanácti přítomných. Informuje ČTK.

Slováci se inspirují Finskem, podpora učitelů, klíčový význam společenského uznání učitele… A další témata v publikaci ČŠI

„V budoucnu bude hrát klíčovou roli při vzdělávání příštích generací žáků a studentů zvyšující se uznání role učitele. Jejich úspěšnost bude nezbytně vyžadovat užší propojení s rodiči a místními komunitami a vytváření povědomí o sociální zodpovědnosti. Předkládaná zpráva osvětluje, jak různé vzdělávací systémy reagují na nově vyvstalé nároky na učitele a jak je v tom podporují. Hlavní rolí všech vzdělávacích systémů je vytváření podmínek, které budou podněcovat a umožňovat inovativní snahy. Učitelům se musí dostat nových pedagogických dovedností. Značná pozornost má být při přípravě pedagogů věnována tomu, jak vytvářet u žáků pocit duševní svobody,“ cituje z textu Andrease Schleichera nové vydání Přehledu zajímavostí ze zahraničí ČŠI.

Michal Komárek: Trapný a komický útok na Lenku Štěpánovou a středoškolskou unii

Vladimír Barák v časopisu Týden odhalil, že předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová získala příslib stipendia od nadace manželů Bakalových. Podle Baráka se tak nabízí souvislost s protesty proti vládě Andreje Babiše: Česká středoškolská unie odmítá slevu na jízdném pro studenty s tím, že to přinese škrty v rezortu školství. A autor naznačuje, že to může být proto, že Babiš má Bakalu za tuneláře. Je to zároveň trapné, komické i neprofesionální.

Maturita: stát jen tak neustoupí. Šance uspět s odvoláním proti výsledkům v testech se téměř rovná nule.

V loňském roce se proti výsledkům státní části maturitní zkoušky po jarním termínu odvolalo kolem dvou a půl tisíce studentů. Cermat, který zkoušky připravuje, uznal jejich námitky jen v 18 případech. Po podzimních opravných termínech uspělo zhruba jedno ze dvou set odvolání proti hodnocení didaktických maturitních testů, vyplývá z údajů ministerstva školství. Informuje MF DNES.

Inkvizičný proces s Hejného metódou. ("25 omylů Luboše Motla" - na Slovensku si všímají českého sporu o Hejného metodu )

„Vo februári prebehla na Matematickom ústave Akademie věd České republiky krátka konferencia o Hejného metóde vyučovania matematiky. Jej cieľom bolo túto metódu zdiskreditovať. Nepodarilo sa,“ píše Martin Mojžíš v časopisu Týžděn.

Sénator Canov tvrdí, že Kateřina Valachová kryla případ pohlavního zneužití ve výchovném ústavu v Chrastavě

Starosta Chrastavy a senátor Michael Canov poslal na ministerstvo školství otevřený dopis, ve kterém žádá prověření postupu bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové a jejího náměstka Václava Pícla. Podle Canova kryli případ pohlavního zneužití třináctiletého, mentálně postiženého chlapce v dnes už bývalém výchovném ústavu v Chrastavě. To, že ho znásilnil o dva roky starší chovanec ústavu, který s ním sdílel pokoj, prokázal minulý týden soud v Hradci Králové. Jak vyplývá z rozsudku, odsoudil mladíka podmíněně na sedm měsíců. Informuje MF DNES.

Povinnost školek přijímat dvouleté děti asi Sněmovna zruší

Povinnost školek přijímat dvouleté děti od roku 2020 nejspíš Sněmovna zruší. Tento návrh ODS včera podpořili zástupci většiny poslaneckých frakcí včetně poslanců ANO. Občanským demokratům se ale zřejmě nepodaří prosadit další části jejich novely školského zákona, podle nichž by měl být zrušen poslední ročník školky jako povinný a i bezplatnost přípravných tříd na základních školách. Informuje ČTK.

Lucie Kundra: Pracovní listy pro předškolní vzdělávání pomůžou pedagogům i rodičům dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

„Soubor pracovních listů Říkáme si společně je určený školkám a předškolním zařízení, kam docházejí především romské děti ze sociálně znevýhodněných rodin, i rodičům dětí. Pracovní listy Můj den ve školce pomůžou dětem přiblížit prostředí ve školce a pravidla, která by zde děti měly respektovat. Děti si jednotlivá pravidla mohou znázornit i vlastní kresbou na listy, jež lze následně užívat v režimu dne. Další dvě sady pracovních listů - Učíme se hlásky a Pohádka o jazýčku - jsou zaměřené na nápravu a podporu správné výslovnosti u dětí, mohou je využít pedagogové v mateřské škole i rodiče při práci s dětmi doma,“ píše Lucie Kundra v dubnovém vydání Časopisu Řízení školy.

Bořivoj Brdička: Barlowova Deklarace nezávislosti kyberprostoru

Teď, když John Perry Barlow zemřel (7. 2. 2018), již vůbec nic nebrání v něm vidět jednoho z otců zakladatelů internetu – tedy přesněji řečeno, té jeho podoby, kterou dnes spolu s profesorkou van Dijck vnímáme jako fázi vývoje s převládající kulturou konektivity. Jedná se o konec 90. let minulého století a stav, v němž jsme doufali, že internet vytvoří svět, kde si budou všichni rovni a do něhož bude moci vstoupit každý bez ohledu na barvu pleti, socio-ekonomický status či místo, kde se narodil.

Steve Hughes: Testování je slepá ulička. Za deset let se budete divit, co to s vaším školstvím udělalo

„Učitel se dnes soustředí na výklad toho, co je důležité pro úspěch v testu, a ze škol se eliminuje aktivita,“ varuje americký neurolog Steve Hughes v rozhovoru pro MF DNES. Učení se testy považuje za slepou uličku, která nepomáhá dětem k lepšímu vzdělání, spíše naopak. „Česká republika není jedinou zemí, která se tímto směrem vydala. Uděláte to a za deset let se budete divit, co se s vaším školstvím stalo,“ říká Hughes.

Lukáš Šlehofer: Učitelé v Česku nejsou moc vedení k tomu, aby spolupracovali

„Celá naše snaha vychází z přemýšlení, kdo je vlastně vzdělaný člověk. Myslíme si, že musí mít nějakou míru všeobecných znalostí a souběžně rozvíjet měkké dovednosti. Znalosti by neměly být fragmentarizované, aby to nebyly jednotlivé útržky, které nedávají jako celek smysl. Proto se snažíme propojovat výuku do smysluplných celků,“ říká Lukáš Šlehofer v rozhovoru pro týdeník Respekt. Mluví o experimentálním programu Alt pražského gymnázia Na Zatlance.

Maturitní slohy? Témata jsou neuvěřitelně blbá a kritéria hodnocení gumová, kritizuje češtinářka

Vadí nám i neprůhlednost opravování prací, žáci nevědí, kde udělali chybu, říká Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury v rozhovoru pro DVTV. Maturitní písemné práce čekají studenty ve středu. Loni je znovu začal centrálně hodnotit Cermat, což se učitelům nelíbí. Celé je to od začátku nastavené pochybně, stejná kritéria jsou na vypravování i na úřední žádost, tvrdí Valíková. Dvě hodiny času na slušný sloh jsou navíc málo, dodává.

Hana Stýblová, Pravoslav Němeček: Proč potřebujeme změnu systému financování

„Kromě výše finančních prostředků jdoucích do školství má na pokles jeho kvality významný vliv i systém jejich rozdělování. Ten vsadil na distribuci podle počtu žáků, tedy normativem na jednoho žáka. Jak se časem ukázalo, nešlo o úplně nejšťastnější krok. Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) již od roku 2006 poukazuje na nejslabší místo systému: Současné nastavení motivuje školy ke shánění žáků, což původně samo o sobě nebyl problém, ten ale vznikl v okamžiku, kdy si žáci uvědomili, že jsou předmětem poptávky a že se o ně zejména v době poklesu jejich počtu školy poperou bez ohledu na jejich kvalitu. Většina vysokého zájmu o žáky „zneužila“. Praxe tuto skutečnost jen potvrdila. Stávající systém je nevhodný i po mnoha dalších stránkách. Kromě toho, že nepodporuje kvalitu, je svým způsobem i nespravedlivý a také velmi komplikovaný,“ píšou Hana Stýblová a Pravoslav Němeček v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Spor o nový přístup ke „státní ochraně“ dospívajících dětí: Je lepší ústav nebo život na ulici?

„OSPOD nesmí přistupovat k dospívajícímu dítěti jako k objektu, ale zacházet s ním jako s partnerem. Dítě starší patnácti let nese trestní a přestupkovou odpovědnost, vybírá si svou práci, střední školu, je způsobilé pečovat o své dítě, rozhodovat o zákrocích na svém těle, může podnikat a je způsobilé zvolit si místo svého pobytu.“ Mimo jiné takto hájí ministerstvo metodickou příručku pro pracovníky OSPOD, která vyvolala silnou kritiku. Dokument kritizuje i ombudsmanka Anna Šabatová. Informuje iDNES.cz.

Za nenávistné komentáře u fotky dětí byl obviněn první člověk

Za nenávistné komentáře na sociálních sítích pod fotografií žáků první třídy ze základní školy v teplických Proseticích obvinila frýdecko-místecká policie prvního člověka. Muži hrozí až tři roky vězení. Do třídy chodí převážně romské, vietnamské a arabské děti. V případu policie prověřuje ještě dva podezřelé. Informuje ČTK.

On-line seminář 11.4.: Dramatické a pohybové aktivity pro MŠ

Setkání s názvem Dramatické a pohybové aktivity pro mateřské školy nabízí předškolním pedagogům a pedagogům prvního stupně základní školy inspiraci v oblasti tvořivé dramatiky. Budou zde prezentovány nejrůznější metody a techniky dramatické výchovy, průpravné hry a cvičení, vše zakomponováno do dramatických lekcí.

Ředitel školy Jaroslav Jirásko: Nebezpečí politické manipulace ve škole nevyřeší zákon, ale osobnost učitele

„Nelze vyloučit, že případy politické manipulace a agitace se na školách mohou vyskytovat poměrně často. Celá řada učitelů má jasný politický názor, mnozí učitelé jsou členy politických stran a angažují se v samosprávách za různá hnutí a sdružení. Jsou také voliči strany či hnutí, a pravděpodobně tedy s nějakým politickým názorem sympatizují. V uzavřené třídě lze malým dětem snadno sdělit něco, co se právě hodí do politického krámu. V důsledku to je však strašlivé a neomluvitelné,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v úvaze o místě politické diskuse ve škole. Jeho text přináší aktuální vydání časopisu Řízení školy.

Martin Malý: Škola fatálně selhává, protože staví do protikladu “věci, co musíte znát” a “věci, co vás zajímají a baví”

„České školství má řadu neduhů. Je rigidní, jednou nohou stojí v dobách Marie Terezie, druhou opatrně našlapuje po nejmodernějších technikách, měnící se politické garnitury s ním zacházejí jako s hračkou, neustále přicházejí nové “pokyny” a “koncepce”, které v konečném důsledku připomínají spíš antikoncepci… O tom, že je potřeba změny, snad není nutno vést debaty. Absolventi mnohých škol připomínají spíš lexikon, než mladé lidi s kompetencemi pro život ve společnosti začátku 21. století,“ píše Martin Malý pro sborník EurOpen 2017.

Marek Švehla: Začínají maturity a s nimi nové kolo údivu nad tím, jak je český stát praktikuje

„Zřejmě nejpodivnější část letošních maturit se odehraje hned na jejich startu, tuto středu 11. dubna. V ten den zasedne bezmála 70 tisíc studentů ke slohové práci jako součásti zkoušky z českého jazyka. Jako každý rok budou vědět, že na kvalitě textu, literární či ideové nápaditosti nezáleží. Centrální hodnotitele nezajímá, neumějí ji v té rychlosti a strojovosti, v níž jsou nuceni pracovat, ocenit,“ píše Marek Švehla v týdeníku Respekt.

Postrach přijímaček: Test z počtů

Deváťáci zažijí tento týden krušné chvíle. Ti z nich, kteří chtějí studovat na střední škole, budou muset podstoupit jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky. První kolo startuje ve čtvrtek. Vloni byla průměrná úspěšnost v matematice 46,3 procenta, český jazyk zvládli žáci s 60procentní úspěšností. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Vyjádření MŠMT ke snížení rozpočtu pro zlevněné jízdné

Snížení rozpočtu ministerstva školství v souvislosti se zavedením zlevněného jízdného se žádným způsobem nedotklo financí na regionální školství, tedy platů pedagogických či nepedagogických pracovníků nebo ostatních neinvestičních výdajů regionálního školství.

Středoškoláci a budoucí učitelé: Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním

Středoškoláci a studenti učitelských oborů vyjadřují nesouhlas s kroky vlády Andreje Babiše, na jejichž základě má resort ministerstva školství přijít o 400 milionů korun. V otevřeném dopise, pod nějž organizace sbírají podpisy, kritizují, že se jedná o druhou největší částku ze všech zasažených oblastí státního rozpočtu. Požadují proto zrušení škrtů ve školském resortu a reinvestici těchto prostředků do vzdělávání. Vláda v demisi Andreje Babiše odsouhlasila tyto škrty usnesením o zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory na jednání vlády 27. března.

Stát zjišťuje, že nemá z čeho zaplatit dětské skupiny po skončení evropských dotací

Až za tři roky skončí evropské dotace, mohou mít dětské skupiny existenční problémy. Tato zařízení pečují o děti od jednoho roku věku a nejčastěji je provozují malé neziskové organizace. Peníze dostávají kromě školného z evropských fondů, díky tomu jsou pro rodiny finančně dostupnější a usnadňují matkám návrat do práce. Informují Hospodářské noviny.

Den Země - lekce do výuky

Jako každý rok se 22. dubna bude na celém světě slavit Den Země. Vzdělávací program Varianty nabízí lekce k tématu životního prostředí a vlivu člověka na něj otevřít ve výuce.

Tomáš Feřtek: Moje zkušenost je, že učitelé jsou sami mediálně negramotní

„Řešením, které by se mi docela líbilo, by mohlo být, že se učitelé o obsah mediální výchovy a o média samotná – co podle nich je a není seriózní médium – pohádají ve sborovně a ředitel pak určí dva nejkvalifikovanější, ale s rozdílnými názory, aby učili v tandemu. Děti by si uvědomily, že dva lidi, které znají a respektují je, mají rozdílný názor. A že jde především o to, umět ten svůj obhájit,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin v rozhovoru pro Lidové noviny. Společně s Feřtekem debatoval na téma „jak učit mediální výchovu“ také učitel Michal Kaderka.

Soutěž samostatných odborných prací

Národní ústav pro vzdělávání vyhlašuje ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR soutěž samostatných odborných prací (SOP), která se letos koná již po sedmé. Školy mohou přihlásit do soutěže jednu až dvě vynikající práce z každého učebního oboru, jehož jednotné zadání obsahuje SOP. Žáci, jejichž práce budou vyhodnoceny jako nejlepší, získají na podzim 2018 prestižní ocenění Hospodářské komory ČR.

Český model amerického kongresu pro středoškoláky a vysokoškoláky

Český model amerického kongresu letos znovu otevře brány simulovaného Kapitolu. Účastníci z řad středoškoláků i vysokoškoláků se opět na týden vžijí do rolí zákonodárců či akreditovaných pozorovatelů a budou zapáleně diskutovat o aktuálních otázkách, jakými se zabývá i reálný Kongres USA. V Plzni se jich letos sejde na dvě stě.

Učitelské lázně Za hranice předmětů

„Zveme vás na zážitkový pobyt, jehož cílem je především načerpat novou energii a inspiraci do dalšího školního roku. Dopřejte své hlavě i tělu odpočinek v Učitelských lázních! Témat letošních lázní je Za hranice předmětů,“ píšou pořadatelé akce.

Jaroslav Horváth: Nejlepší je vzít naše děti, strčit je mezi vaše děti a nechat je být. Nejsou potřeba miliardy

"Můžete sem nasypat, kolik peněz chcete, třeba miliardu, ale nejjednodušší je vzít naše děti, strčit je mezi vaše děti a nechat je být. Ale bude trvat dalších 50 let, než to někdo pochopí,“ říká Jaroslav Horváth, který trénuje streetfotbalový tým v ostravské „romské vyloučené čtvrti“ Kunčičky. A díky týmu se jeho svěřenci dostanou do styku s majoritní společností. "Přijdeme třeba na hřiště, kde jsou bílá děcka. Dám jim balon. Týmy nejdřív nevědí, jak se k sobě mají chovat, ale hrají spolu, vedou je pravidla. Přijdeme dvakrát třikrát - a za měsíc jsou kluci kamarádi. Jinak se naše děti k majoritní společnosti v podstatě nedostanou," popisuje Horváth. Podle něj jiná metoda integrace než běžný styk s okolím nefunguje. Reportáž přináší magazín Hospodářských novin ego!

Učitel Lukáš Kováč: Romové po dlouhou dobu byli a možná stále jsou vnímáni jako nevzdělatelní, bez zájmu o vzdělání

„Víte, moje zkušenosti mě utvrzují v tom, že majorita žije neustále v předsudcích. Romové, podle některých výzkumů, po dlouhou dobu byli a možná stále jsou vnímáni jako nevzdělatelní nebo méně vzdělatelní, bez dalšího zájmu o vzdělání. A to má bohužel stále ještě většina hluboko zakořeněné. A pokud se ocitne Rom na vyšší pozici a ještě k tomu s vysokoškolským vzděláním, tak to veřejnost nechápe a někdy i špatně vnímá,“ říká středoškolský učitel Lukáš Kováč v rozhovoru pro časopis Romano voďi.

Stav „problémových obyvatel“ Ústí nad Labem je katastrofální, varuje šéfka sociálky

„Druhou věcí je vzdělání dětí, které je alfou a omegou. Běžte ráno do rodiny na dávkách. Otec je opilý nebo zfetovaný, matka spí a děti samy se snaží připravit věci a jít do školy. Kdo neposílá děti do školy, měl by přijít o dětské přídavky, což kdysi platilo, ale potichu to bylo zrušeno,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Ivana Šťastná, vedoucí sociálního odboru v Ústí nad Labem. Šťastná navrhuje poslancům a ministerstvu změny v práci s „problémovými chudými lidmi“.

Pokud chci uživit rodinu musím pracovat minimálně na jeden a půl úvazku, říká učitel na pražském gymnáziu

„Jsem přesvědčený o tom, že dobrý kantor si žádnou autoritu vydobývat nemusí, prostě ji má. Studenti jsou dokonalým odrazem jeho schopností. Na hodině češtiny můžete samozřejmě uspat čtyřicet hadů, odkroutit si pár cvičeníček a přelouskat osnovy, ale můžete na to jít i zábavnější formou. Já se snažím tuhle konzervativní metodu ozvláštnit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Štěpán Lacina, učitel češtiny na pražském gymnáziu.

Ministr Plaga přijal zástupce České středoškolské unie. Jednali o maturitách a praktickém vzdělávání

Ministr školství Robert Plaga přijal zástupce České středoškolské unie. Hlavními tématy byly blížící se maturita a praktické vzdělávání.

Tomáš Chrobák: Co může Hejného metoda přinést výuce matematiky?

Vzhledem k aktuální živé diskuzi, která provází Hejného metodu, bych se ve svém článku chtěl zaměřit na dvě témata. Nejprve zmíním jeden dle mého zásadní benefit, který může metoda přinést matematice a snad i celému školství. V druhé části si dovolím uvést, několik myšlenek, které by bylo vhodné zohlednit při testování přínosu HM.

Boj o zápis do lepších škol začal. Rozdíly mezi základními školami jsou velké

Podle některých rodičů zápisy velmi připomínají přijímací zkoušky. I když děti mají podle trvalého bydliště školu určenou spádově, možné je podat více přihlášek. A o vyhlášené základky je velký boj. Někteří rodiče tak neváhají přepsat právě trvalé bydliště potomka například ke známým, kteří bydlí blízko takové vzdělávací instituce. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Diskuse ČŠI o „hodnocení prospěšném pro žáka“

Hlavním tématem diskusního setkání České školní inspekce bylo formativní hodnocení a obecně rozvoj kultury hodnocení v rámci českého vzdělávacího systému. Opakovaně zazněl návrh, aby termín „formativní hodnocení“ byl pro úvodní kontakt učitele s problematikou formulován spíše jako „cesta k rozvoji osobnosti žáka“ nebo „hodnocení prospěšné pro žáka“, a byla tak lépe naznačena podstata využití formativního hodnocení.

Ředitel školy Tomáš Augustýn: Chystá se návrat koly a koblih do škol? Pevně doufám, že pamlsková vyhláška nebude zrušena

„Když se mě někdo zeptá, co udělala ministryně školství Valachová dobře, odpovím kromě otevření otázky platů pedagogů, že zavedla pamlskovou vyhlášku... Zákaz tak dostaly sladké nápoje, kola, bagety s hromadou dresinku, párky v rohlíku, brambůrky, koblihy a jiné pochutiny. Řediteli škol byla hojně kritizována, já jsem ji však přijal s radostí,“ píše ředitel základní školy Tomáš Augustýn pro Respekt.cz.

Ministr Plaga jednal se zástupci neziskovek o společném vzdělávání a revizi RVP

Ministr školství Robert Plaga dnes jednal se zástupci ČOSIV, Amnesty International ČR, Nadace OSF a EDUin ohledně současné situace ve školství. Tématy byly změny v rámcových vzdělávacích programech a revize společného vzdělávání.

Mapování společenských stereotypů: Workshop pro pedagogy 2. stupně k výstavě Daniel Pešta: DeTermination.

Co nám umožňují naše stereotypy? A v čem nás omezují? K čemu vedou předsudky a jaká může být role pedagogů s ohledem na stále větší polarizaci české společnosti? Žijeme v době, v níž se projevy nenávisti stávají běžnou součástí našich životů. Je to rovněž doba testující naši schopnost solidarity.

K revizi RVP: Budou zrušena průřezová témata? Jaký bude skutečný postup? Proč nebyla otevřena odborná diskuse?

Probíhající revize rámcových vzdělávacích programů pro předškolní, základní a všeobecné střední vzdělávání stále probíhá v relativně netransparentním režimu. Zveřejněné informace jsou kusé, často velmi obecné a nejasné. Vyzýváme proto MŠMT, aby zodpovědělo následující dotazy.

Robert Čapek: Státní maturita negativně ovlivňuje celé středoškolské vzdělávání

„Nabízí se otázka: proč tu státní maturity vlastně máme? Kvůli srovnávání výsledků škol? Ale k čemu je srovnání elitního pražského gymnázia, Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně a Střední školy automobilní v Holicích? Přece víme a hraničí to téměř s jistotou, kdo bude v průměru lépe psát eseje, kdo se neztratí ve světě designu a kdo bude mít papíry na svářečku. Proč je srovnávat v tom, kdo v textu nalezne dysfemismus, epizeuxis nebo synekdochu? To je přece nesmysl, potrava leda tak pro školomety,“ píše Robert Čapek pro server Rodiče vítáni.

K revizi RVP: Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je třeba zredukovat

"Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je proto třeba zredukovat ve prospěch důkladnějšího osvojení těch témat a kompetencí, které jsou nezbytné a důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti," píše se ve zprávě Národního ústavu pro vzdělávání k revizi RVP. Zpráva se zabývá termínem "výsledky učení", který nahrazuje v rámcových vzdělávacích programech dříve používané očekávané výstupy nebo výsledky vzdělávání.

Přípravné třídy pro děti s odkladem školní docházky na českých základních školách i letos chybí

Přípravku mohou navštěvovat děti, které už mají splněnou předškolní docházku, ale mají odklad povinné školní docházky, jsou nezralé. Nulté ročníky by neměly suplovat činnost mateřské školy, ale pomoci vyrovnat pozdější vývoj některých dětí. Ty si zároveň vyzkoušejí, jak funguje režim v "opravdové" základní škole. Počet přípravných tříd je ale nízký a nezvyšuje se. Každoročně se jich po celém Česku otevře kolem tří stovek. Podle odborníků by jich bylo potřeba více. Informují Hospodářské noviny.

Konkurzy na ředitele: Obce zdůrazňují odpovědnost, ředitelé mluví o nedůvěře

Středočeský kraj jako zřizovatel středních škol se chystá vypsat konkurzy jen výjimečně. Jiná je situace ve středočeských městech, která zřizují základní a mateřské školy. Některá z nich – třeba Mělník – už vyhlásila výběrová řízení plošně na všech základkách. Starostové mluví o motivaci, ředitelé jsou znepokojeni a hovoří o nedůvěře a snaze je vystrnadit. „Není to funkce, která je jednoduchá. Jsem ve školství přes třicet let, z toho téměř polovinu jako ředitelka. Toto je spíše stresující než motivující. Ještě zvažuji, jestli se přihlásím,“ reaguje ředitelka jedné školy, která si nepřála zveřejnit jméno. Reportáž přináší MF DNES.

Kristina Žantovská: Hygienická šikana lesních školek

"Hlavní hygienička zasahuje. Vysílá své spanilé jízdy na kontroly do lesních školek. Jak tam děti prosperují a jak se „vyživují“. Zpráva z terénu zní, že děti se chovají hezky, ale jídlo není připravené přímo ve „školce“, jak zní zákon. A to je zásadní problém. Navíc podle předpisů někde chybí dětem dopoledne jeden teplý nápoj a možná nějaká ta svačinka... Je to absurdní. Lesní školky, kde děti tráví čas ne sezením, ale běháním v přírodě, by si zasloužily přinejmenším náš respekt a maximální podporu. Stačilo by je nechat aspoň být," píše publicistka Kristina Žantovská v Lidových novinách.

Rakousko chce zakázat šátky ve školkách. Podle Islámské náboženské obce jde o populismus

Rakouská vláda chce zakázat nošení šátků malým dívkám ve školkách a základních školách. Příslušný ústavní zákon má být vypracován do začátku letních školních prázdnin. Zákaz šátků má být obsažen v „zákonu na ochranu dětí“. Vláda chce dát normou najevo, že Rakousko je sekulární stát, zdůvodnil iniciativu ministr školství Heinz Fassmann. Z náboženských důvodů je podle něj šátek na hlavu nutný až od puberty. Informuje ČTK.

Kulatý stůl SKAV a EDUin k Auditu vzdělávacího systému v ČR

„Souhlas či nesouhlas s auditem je ovlivněn hodnotovým zaměřením. V mnoha ohledech může podobný dokument zpracovaný jinou organizací přinést úplně odlišné závěry. Je potřeba dostat se o krok dál a najít konsensus, řekl v diskusi k Auditu vzdělávacího systému ČR David Greger, vedoucí Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě UK v Praze. EDUin přináší shrnutí hlavních myšlenek jednotlivých účastníků debaty a videozáznam diskuse.

Přednáška: Osudové osmičky - 1848 Jaro národů

Druhá přednáška z cyklu Osudové osmičky, kterou pořádá Centrum PANT a Filozofická fakulta Ostravské univerzity, posluchače seznámí z rokem 1848, který je často nazýván jarem národů. Prvně v dějinách byly artikulovány politické požadavky zástupců jednotlivých národů, a to nejen v habsburské monarchii, ale i v řadě dalších evropských zemí.

Petr Nutil: Děti se neučí poznat lež, ale kytky. Nedivme se, že naletí fake news

„Stát by si měl uvědomit, jestli chce nebo nechce mít mediálně gramotné a kriticky smýšlející občany. A podle toho pak jednat. Podle mě jsou to právě teď klíčové vlastnosti – způsoby, jak přijímáme informace, jak se dle nich řídíme a orientujeme v informační džungli. Je sice hezké, že jsme vymýtili negramotnost a že děti naučíme, jak se jmenuje která kytka. Ale už jim neřekneme, jak se dá jednoduše oddělit pravda od lži. Dostatečně je neinformujeme o tom, že existují manipulace a triky, skrze které se je snaží politici či byznysmeni obrat nebo na nich získat moc. To by si měl stát nastavit jako prioritu,“ říká spoluzakladatel serveru Manipulatori.cz Petr Nutil v rozhovoru pro iDNES.cz.

Ombudsmanka: Nenávistné projevy na internetu stále častěji přiházejí od „obyčejných občanů“

Ombudsmanka považuje za alarmující, že narůstá počet nenávistných projevů na internetu od „běžných“ občanů, kteří nejsou nijak spojeni s extrémistickými skupinami. Tématu se dlouhodobě věnuje a iniciovala proto jednání s orgány a institucemi, které se mohou zabývat nenávistnými projevy ve veřejném prostoru.

Sčítání Romů – inspiruje se vláda inovací z Liberce?

Inovativní způsob monitoringu stavu a potřeb romské menšiny na svém území připravil Liberec, a to jako otevřenou výzvu pro Úřad vlády ČR. Statutární město Liberec se totiž i v letošním roce odmítlo podílet na státem řízeném sčítání romské menšiny, jak je úřad požaduje, zmocnilo ale Asociaci romských představitelů Libereckého kraje (ARPLK), aby připravila vlastní verzi podkladů. Vznikl tak dokument na bázi nezkreslených dat, získaných přijatelně etickým způsobem a bez jakéhokoli zásahu majority.

Amelia Gackowska: Co je to genderově citlivé vzdělávání a jak ho prosadit ve školách

„Pojem genderově citlivé vzdělávání může vzbuzovat obavu. Nejedná se ale o žádné vnucování „nepřirozených“ přístupů, ale právě naopak o myšlenku, že každé dítě si zaslouží prostor pro svůj rozvoj. Vedle rodičů jsou to školky a školy, které mají jedinečnou příležitost udělat z genderově citlivého přístupu k mladým lidem, a hlavně k dětem, které ještě stereotypy a zastaralé způsoby myšlení nemají zakořeněny, něco normálního. Bohužel ale tyto šance ve většině případů nevyužívají,“ píše Amelia Gackowska v Deníku referendum.

„Zlatý Ámos“ David Turek: Platy nám nestačí, máme s manželkou ještě brigádu – jeden vchod paneláku, kde uklízíme

„Žák, který mě nominoval, a jeho spolužáci mi říkají, že je hodiny se mnou baví a že to dělám trochu jinak než ostatní, což je pro mě taky krásné ocenění. Neznamená to ale, že nemají disciplinu a kázeň, jen se pokaždé snažím najít bod, kdy si hodiny užívám já i oni. Učit a naučit se něco musí, ale měla by u toho panovat dobrá atmosféra. Vždycky když děti přijdou na druhý stupeň, tak to chvilku trvá, než se to nastartuje, ale pak v deváté třídě, když odcházejí, je to pro mě smutné, protože je musím poslat do světa,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz David Turek, letošní vítěz ankety Zlatý Ámos.

Čtrnáctiletý chlapec nechodil do školy, rodičům hrozí vězení

Čtrnáctiletý chlapec z Ostravy nechodil dlouhodobě do školy. V posledním školním roce podle policie zameškal více než 300 hodin. Jeho rodičům za to hrozí vězení až na pět let. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Gabriela Holčáková.

On-line seminář 5.4.: Simulační a strategické hry ve výuce

Zkušený lektor Martin Kříž přesvědčí účastníky setkání o tom, že některé výukové metody vyžadují více času a specifické prostředí. Výsledek poté ale stojí za to.

Konec pamlskové vyhlášky

Od ledna 2017 si děti nemohly ve školách kupovat chipsy, oblíbené párky v rohlíku, ale například ani slazené jogurty nebo limonády. Vyhláška z pera tehdejší ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) byla tak přísná, že řada bufetů dokonce zcela ukončila provoz. Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) nyní pracuje na zrušení předpisu. Školy by měly dostat pravomoci prodávat takové potraviny, které samy uznají za vhodné, a to už od letošního září. Informuje časopis Týden.

Radka Kvačková: „Clever Lands“ - vzdělávání v zemích, které jsou na špici mezinárodních žebříčků

„V čem to je, že se na špici mezinárodních žebříčků mapujících vzdělávací výsledky drží pořád stejné země? Tuhle otázku si položila anglická učitelka Lucy Crehanová a rozjela se do nich. Vznikla z toho zajímavá knížka Clever Lands, která, žel, zatím není v češtině. Dozvíme se z ní například, že finský učitel by považoval za naprosto nepřijatelné, ba dokonce za důvod k odchodu ze školství, kdyby mu někdo nařizoval co, kdy a jak má učit, ale přesto všichni učí totéž a prakticky stejným způsobem. Vysvětlení je podle Finů jednoduché: učitelé volí to nejlepší, co je na základě nejnovějších pedagogických poznatků k dispozici. A dodávají: Slepé střevo taky neoperují v každé nemocnici jinak,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Tamara Kunčarová: Srovnání výkonu dětí vyučovaných Hejného metodou a dětí vyučovaných běžným způsobem

„Cílem studie bylo zjistit, zda se děti vyučované matematice Hejného metodou liší od dětí vyučovaných běžným způsobem ve výkonu v testu TIM3–5. Abychom na otázku dokázali odpovědět, zjišťovali jsme nejprve, zda učitelé vyučující matematiku Hejného metodou stráví ve výuce víc času konstruktivistickými metodami než učitelé vyučující běžným způsobem. Poslední výzkumnou otázkou bylo, zda se děti vyučované matematice Hejného metodou liší od dětí vyučovaných běžným způsobem ve způsobu chybování. Celkem bylo zkoumáno 223 žáků a 10 učitelů,“ píše Lucie Kunčarová ve své diplomové práci (Masarykova univerzita, 2018).

Nejvíc chybějí fyzikáři. Vybrat dobrého učitele je těžké, když ředitel je často rád, že má vůbec nějakého

„Představte si zaměstnání, ve kterém máte zajištěné postavení, volnost v organizaci vlastní práce, kontakt s lidmi i moderními technologiemi, prostor pro přemýšlení, možnost hrát si a přitom být velmi užitečný. To všechno skýtá (vedle nadstandardního letního volna) profese učitele fyziky. Přesto je jich zoufale málo, a to nejen v Česku, ale i tam, kde jsou učitelské platy výrazně vyšší. Ano, nedostatkoví jsou i matematikáři a chemikáři, ale nejhůř je na tom prokazatelně fyzika. Bohatší země lákají chybějící učitele z ciziny, například Němci hlavně z Polska, u nás si ředitelé základních a středních škol zoufají. Nejenže si nemohou matematikáře, ale hlavně fyzikáře vybrat, oni často neseženou ani špatného,“ reportáž přinášejí Lidové noviny.

Oblíbený ředitel školy musí do konkurzu, lidé ho hájí

Práci ředitele loštické školy si pochvalují rodiče dětí i další obyvatelé města. Oceňují, že škola pod jeho vedením vzkvétá a získává ocenění. Nespokojené s prací ředitele není ani vedení města. O to překvapivěji zapůsobilo nedávné rozhodnutí radních, kteří odhlasovali, že Lubomíru Faltusovi po uplynutí šestiletého období neprodlouží angažmá, a naopak ho odvolali. Ředitele nyní vyberou v novém konkurzu. Rozhodnutí rady vzbudilo mezi rodiči školáků, učiteli i dalšími obyvateli Loštic vlnu nevole. Vznikla dokonce petice, pod níž přibylo během krátké doby přes tři sta podpisů. Informuje MF DNES.

Maturity začnou 11. dubna, středoškoláci raději volí angličtinu než matematiku

Jarní termín státních maturit začne letos opět slohovou prací z češtiny. Maturanti ji budou psát 11. dubna. Pro všechny maturanty je povinná zkouška z českého jazyka a literatury. Druhý předmět si mohou zvolit mezi matematikou a cizím jazykem, kterému dávají přednost více než tři čtvrtiny středoškoláků. Informuje ČTK.

Ředitelé chtějí změnu přijímaček

Místo dvou termínů přijímací zkoušky jen jeden a přihlášku podat elektronicky, to jsou návrhy ředitelů gymnázií na změnu jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory. Současné nastavení zkoušek se jim nelíbí, kritizují také, že uchazeči přijatí na dvě školy si mohou deset dnů rozmýšlet, která škola je pro ně lepší. Informují Hospodářské noviny.

Děkan FF UK Michal Pullmann: Emancipační náboj je dnes v ekologii a genderu, proto musíme tato hnutí podporovat

„Jsme pod tvrdým tlakem něčeho, co bych nazval diktát bezprostřední užitečnosti. V tomto ohledu velká část našich oborů nedopadá dobře. Na vině nejsou ty obory, ale spíš onen diktát. S tím samozřejmě nepůjde jen tak něco udělat, během pár let situaci nezměním, rád bych ale k nějaké změně přispěl,“ říká děkan Filozofické fakulty UK Michal Pullmann v rozhovoru pro Radio Wave.

Děti ve škole učí arabsky, rozčilují se lidé na sociálních sítích. Jde přitom o test vnímání

Obyčejný list papíru používaný na Základní škole v Červeném Kostelci vyvolal na českých sociálních sítích zděšení a pocit ohrožení ze ztráty národní identity. Na listu jsou totiž písmena z arabštiny a je používán při výuce českých žáků. Jedná se přitom pouze o pracovní list pro dyslektiky, který slouží jako test vnímání. Informuje iDNES.cz.

Jakub Holec: Určování rostlin s využitím chytrých aplikací. (Jak zatraktivnit nezáživné pasáže botaniky)

Už delší dobu jsem přemýšlel, jak využít digitální technologie v oblasti výuky pro žáky většinově nepříliš záživné botaniky, kdy se žáci, často pouze z obrázků, učí poznávat naše významné zástupce rostlinné říše. Naštěstí existuje záživnější varianta, která v dětech nemusí nutně navodit dojem, že rostliny jsou prostě nuda… Stačí si vyrazit doslova pár metrů od školy na nějaké bezpečné a alespoň částečně zelené místo a rostliny zkoumat. Zkoumání rostlin však není o jejich určování a memorování rodových a druhových názvů nejčastějších zástupců české květeny... Zkoumání rostlin je dle mého názoru především o pozorování typických znaků rostlin, na základě kterých rostliny porovnáváme a třídíme do skupin.

Odborník na GDPR: Rodiče si na školu mohou došlápnout s kdejakou záminkou, a nyní mají novou munici

Škola by se mohla teoreticky do problémů dostat i kvůli banální otázce na povolání rodičů. „Jedná se o nadbytečný osobní údaj, protože tuto informaci nepotřebujete k tomu, co ukládá školský zákon. Záleží ale na individuálním posouzení. Rodiče si na školu mohou došlápnout s kdejakou záminkou, a nyní mají díky GDPR novou munici,“ říká odborník na GDPR Radomír Pivoda. Sever iDnes.cz přináší informace o tom, co bude mimo jiné pro školy znamenat nástup nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které začne platit 25. května.

Stát dá v příštím roce na vědu a výzkum 36 miliard korun

Stát dá v příštím roce na vědu a výzkum 36 miliard korun, což je o 2,1 miliardy více než letos. Novinářům to řekl místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Podle něj také bude možné čerpat část nevyužitých peněz z minulých let, které celkově činí 6,9 miliardy korun. Informuje ČTK.

Spí dítě ve squatu a bere drogy? Od patnácti na to má právo, říkají nová pravidla pro sociálky

Už asi rok se kurátoři z Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) mají řídit novou metodickou příručkou, která výrazně mění jejich práci. Dítě od patnácti let se podle ní může rozhodnout, že nebude chodit do školy, nebude pracovat, bude žít ve squattu nebo experimentovat s drogou. Nerespektování jeho názoru je podle dokumentu ministerstva práce a sociálních věcí větší riziko než užívání návykové látky. V případech, kdy by kurátoři dříve zasahovali, teď mají podle ministerského dokumentu respektovat názor dítěte. To má právo i na špatná rozhodnutí. Informuje Aktuálně.cz.

Šárka Homfray: Hodné holky přijdou do nebe (O genderových stereotypech v našich hlavách)

„Na cestě do vyšších pracovních pozic se ženám do cesty staví mimo jiné celá řada klišé a stereotypů. Nelze přehlížet strukturální nedostatky v podpoře pracujících žen a jejich kariérního postupu, ale je dobré si uvědomit, že řada překážek je v hlavách. Jak v hlavách žen, tak jejich zaměstnavatelů,“ píše Šárka Homfray v Deníku Referendum. V textu se zabývá také podílem škol na reprodukci genderových stereotypů.