„Tak jsem si přečetl, že členka školského výboru parlamentu Zuzana Majerová Zahradníková považuje za pitomost, aby školy vybavily žáky kompetencemi. A hned se mi zvedl tlak. Zdá se, že tady je potřeba něco vysvětlit nejen laikům, ale i těm, kteří si myslí, že jsou odborníci. A možná je potřeba to opakovat stále dokola. Nakonec i mnoho učitelů pořád ještě neví, co to ty kompetence jsou a kde se ve škole vzaly. Tam přece patří učivo neboli látka, která je na konci roku „probraná“,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko pro server Rodiče vítáni.
 |
| Jaroslav Jirásko (rodicevitani.cz) |
Před dvaceti lety umět z hlavy hlavní město kdejakého státu mohlo být předmětem pýchy a starší generace na tom pořád lpí. To je to, co nás, Čechy, odlišuje, máme dobré znalosti. Pokud ale dětem přejeme dobrou budoucnost, opusťme představu, že tohle je vzdělanost. Dá se tomu maximálně říkat všeobecný přehled, ale ten nám jaksi zastřel pohled na nepříjemnou pravdu, že v jiných zemích se žáci umí lépe a svobodněji vyjadřovat a nebojí se promluvit. Jedna z klíčových kompetencí.
Přístup ke vzdělávání, který stále klade důraz na učivo, blokuje ve školách právě schopnost rozvinout vyšší formy vzdělávání neboli důraz na takzvané kompetence. Jinak řečeno: důraz ne na to, co se probralo, ale jací žáci ze školy vycházejí. Zda umí dobře psát, slušně počítat, hezky se vyjadřovat, to za prvé. Kriticky myslet, umět se vyznat ve složitém světě a umět se učit, to za druhé. To jsou vzdělávací cíle dnešní školy.
Vím, že to mnozí učitelé stále tak mají, ale odškrtnout si probrané učivo už nic neznamená, pokud to vůbec někdy něco znamenalo. Probrali jste učivo, ale žák nic neumí. Jeho problém? Ne, problém školy, bohužel.
Celý text naleznete zde
.png)
10 komentářů:
Kompetence nejsou pitomost, jak musí být na jejich rozvoj ve škole čas a prostor. Fakt nejde jen o žáky, ale také o učitele. Jen mě udivuje, kolik kreativních zásahů do školství je potřeba stále dokola marně diskutovat.
Když si přečtu strategii 2020 a její priority, tak se v ní mj. objevuje požadavek na podporu dobrých nápadů a dobré praxe ze spoda, pro polito-gigantické nedomyšlené rámce zhora. Zároveň tam může číst .. "zjednodušit regulační procesy a snížit administrativní zátež ředitelů a učitelů". Ví někdo tam nahoře, jak se buduje kompetence?
Víte, ty kompetence, když už jste je ve školství chtěli mít, se dělají tak, že se zainteresovaným lidem, kteří mají problémou oblast nejblíže, dá úkol k řešení, tedy svoboda i odpovědnost, a celý tento díl tíže se opakovaně prověřuje v praxi. Říká se tomu subsidarita. Dobrá praxe pro vychytání systémových nedomyšleností si žádá extrémní aktivitu a odpovědnost v terénu. Pokud se to po lidech chce ve zformalizovaných podmínkách, jde o balancování na hraně nemožného. Když se pak meli dělným lidem zjistí, že nějaký "kariérní gigantopitékus" neodpovídá kompetenčnímu modelu, a upozorní na to právě lidé z terénu, z Karmelitské dále tvrdí, že to byl jistě záměr dobrým směrem. Co je to tedy "kompetence"?
Probrali jste učivo, ale žák nic neumí. Jeho problém? Ne, problém školy, bohužel. ... Tímhle tvrzením se opět přenáší veškerá zodpovědnost pouze na nás učitele. Kde je zodpovědnost žáků a jejich rodičů za vzdělání. Můžu se snažit vymýšlet všechny možné skopičiny, pokud žák ale nebude chtít, tak se nic nenaučí (dle mého je tedy nekompetelňovatelný). Myslím, že i pan ředitel by mohl tohle trochu zohlednit ...
PEDAGOGIČTÍ POPULISTÉ ZAVŘELI SYSTÉMEM RVP/ŠVP ČESKÉ ŠKOLSTVÍ DO JAKÉSI KOMPETENČNÍ KLECE?
Jsem názoru, že PEDAGOGIČTÍ POPULISTÉ ZAVŘELI PŘEKOMPETENTNĚNÝM SYSTÉMEM RVP/ŠVP ČESKÉ ŠKOLSTVÍ DO JAKÉSI METODOLOGICKY VADNÉ KOMPETENČNÍ KLECE, a to způsobem notně připomínajícím slogan Poručime větru dešti:
Co bylo dřív? Kuře nebo slepice?
Tato otázka má z hlediska vývoje živočišného druhu docela jasnou odpověď. Byl-li tu živočišný předchůdce slepice a působilo-li na jeho příslušníky vnější prostředí, docházelo přitom k formování jejich vlastností, ke změnám genetického kódu. Je tedy vcelku jasné, že nejprve byla kuřata živočišných předchůdců, z nichž některým se během života změnil genetický kód tak, že se stala působením prostředí a vlastní aktivitou lépe geneticky vybavenými tvory, slepicemi. Množením těchto geneticky lépe vybavených tvorů tak vznikl nový geneticky k životu "kompetentnější" živočišný druh - slepice...
Kdo chce krasobruslit, musí nejprve umět chodit a bruslit
Kompetence ke krasobruslení je podmíněna schopností chodit a bruslit.
Kompetence literárně tvořit, je podmíněna schopností chápat pojmy a gramaticky správně vyjadřovat myšlenky.
Kompetence je KOMPlexní poTENCE něco dobře zvládat. Kompetence se nevyučují. Kompetencemi nelze někoho zvenčí jednoduše vybavit. Kompetence nejsou obsah výuky. Jsou jejím komplexním cílem.
Škola je vzdělávací zařízení, které v procesu zvaném výuka formuje (vytváří, rozvíjí, upevňuje, vychovává, šlechtí atd.) jednotlivé vlastnosti, znalosti, schopnosti a dovednosti žáků tak, aby oni svou vnitřní aktivitou postupně získávali souhrn vlastností, znalostí, schopností a dovedností, který lze nazvat kompetencí v dané oblasti. Schovávat tohle vše pod dnes značně naduživaný pojem kompetence je jasný metodologický nesmysl zatemňující systémový přístup k postupnému získávání kompetencí liským jedincem.
Někdy se mi zdá, že se nám tu vyvinul zvláštní pedagogicko populistický druh, který se snaží zavřít české školství do systémově vadné kompeteční klece, kde se pod záminkou krasobruslení zapomíná na chůzi a bruslení. O tom, že vejce pocházející ze snůšky z takto kompetencemi vytapetované klece nejsou valné kvality, myslím, nemůže být vážně míněných pochyb.
J.Týř
Schovávat tohle vše pod dnes značně nadužívaný pojem kompetence je jasný metodologický nesmysl zatemňující systémový přístup k postupnému získávání kompetencí lidským jedincem...
Velmi si vážím toho, že se k věci vyjadřuje zkušený praktik, ředitel školy.
1. "Zkušený praktik" - ředitel zš je zkušený praktik v řízení školy. (Je ředitel nemocnice lékař-praktik?) Navíc nás zde tento zkušený praktikpoučuje o teorii.
2. Je pravda, že klíčové kompetence vycházejí z Bloomovy taxonomie. Vlastně shrnují, co prostřednictvím uplatnění Bloomovy taxonomie máme docílit. Zatímco KK jsou relativní novinka, tak Bloom. taxonomie je docela stará. U Nás byla rozpracována pro různé vyučovací předměty v polovině 70. let a všichni učitelé, kteří od té doby studovali se s ní setkávali vrámci VŠ studia.
3. Rozdíl mezi BT a KK: BT tvrdí, že musíme vyjít od nejnižšího stupně- něco se anučit a s tím pak pracovat na vyšší úrovni, zastánci KK tvrdí, že jednotlivé poznatky, fakta nepotřebujeme, že nejnižší stupně BT máme přeskočit. Viz podobně výše pan Týř
4. U takhle chytrého ředitele bych teda sloužit nechtěl!
Jaké jsou ve školách znalosti o Bloomově taxonomii vzdělávacích cílů? Vyučující - pamětníci studovali pedagogiku z učebnice Základy socialistické pedagogiky kde není o Bloomovi ani zmínka. Mladší už měli přístup k novější literatuře, ale podle toho, co se stále píše o problémech RVP/ŠVP a klíčových kompetencích Bloomovy myšlenky zatím moc nepochopili.
V doméně intelektuálních dovedností a způsobilostí jsou dle Blooma znalosti (umět popsat, vyjmenovat, reprodukovat...), ale je tam i porozumění a rovněž využití - aplikace (umět použít, aplikovat, vyřešit...). To přece jsou kompetence (v Česku nazvané klíčové).
K nedorozumění asi došlo hned v počátcích kutikulární reformy, když mnozí nepochopili vztah mezi znalostmi a kompetencemi.
P.S.: Řídit ZŠ znamená mít pedagogické vzdělání a pedagogickou praxi.
Didaktická inovace vycházející z významu a smyslu Všehomíra
Kdybyste, pane Václavíku, nazval schopnost porozumět věcem a aplikovat poznatky o nich, tahle odedávna známá didaktická hlediska a cíle vzdělávání, jiným slovem než RVPčkovsko ŠVPčkovsky zprofanovaným slovem kompetence, možná byste byl na začátku schopnosti porozumět tomu, že učitelé odedávna chápou vztah mezi znalostmi a kompetencemi.
Problém překompetentněného systému RVP/ŠVP je v tom, že ho vytvořili jakýsi didaktičtí rádoby inovátoři, kteří těmi kompetencemi zaplácli vše, co mohli, až to slovo učitelům znechutili podobně jako se to kdysi stalo při výuce matematiky s pojmem množina. Matematika je věda o tzv. matematických strukturách, což jsou zjednodušeně řečeno množiny mezi jejichž prvky jsou jasně definované vztahy, množiny resp. struktury abstrakně odrážejíci reálný svět. Pojem množina je základní pojem matematiky. Inovátoři to ale kdysi jaksi přepískli a nacpali ho všude už od první třídy, až ho téměř všem znechutili. V didaktice i pedagogice se stalo něco podobného s pojmem kompetence, a to i tím že došlo k jeho nadužívání a zneužívání i lidmi, kteří sami příliš kompetentní nejsou. Viz možná i váš komentář, kde tím pojmem, možná, dehonestujete mnohé učitele:
K nedorozumění asi došlo hned v počátcích kutikulární reformy, když mnozí nepochopili vztah mezi znalostmi a kompetencemi.
Koho tím myslíte? Pokud tím myslíte tvůrce a propagátory zrůdného (tj. závadně zrozeného) překompetentněného systému RVP/ŠVP, dalo by se s tím možná docela dobře souhlasit. Pokud tím myslíte učitele, jste, myslím, na velkém omylu. Učitelé ten vztah chápou. Neuznávají jen, že tím úředně vnuceným nadužíváním pojmu kompetence lze zaplácnout téméř všechno. Pokud to nechápou, jak říkáte, je na místě logická otázka - Kdo bránil těm kompetenčně maniackým inovátorům, aby ten svůj kompetenční nákyp učitelům učinili stravitelný, pokud je jeho myšlenka dobrá a prakticky dobře využitelná? Kolikátou pětiletku nadávání na nechápavé učitele už ti inovátoři jedou namísto toho, aby se zamysleli nad tím, jestli chyba není spíš u nich?
Nadužívat a zneužívat pojem kompetence je nesmysl. Skoro tak velký nesmysl jako nutit ostatní nazývat vše slovem Vesmír:
Vše je Vesmír. Proč se učit o jeho částech, když stačí pochopit Vesmír?! Já jsem ten Vesmír pochopil a vy ne. Styďte se!
S pozdravem Vesmíru mír!
J.Týř
Problém nejsou klíčové kompetence, ale nesmyslné kecy, které je obklopují. Obecná vyjádření expertů, která nic konkrétního nepřináší. Jen čeří vodu. A to platí o celém školství. Zjednodušený a mnohdy diletantský pohled na problematiku, která má mnoho vrstev a mnoho přístupů.
Ale některé zásady platily, platí a platit budou. Mimo jiné, pokud nevím základní fakta a nemám představu o situaci,a nechci nic dělat, pak mi sebelepší technika nepomůže.
To je ten rozdíl, kdy africký domorodec má mobilní telefon - zdroj informací, ale přesto si není schopen vyvrtat vrt a sestrojit čerpadlo aby mohl čerpat vodu, která pod ním je. Nebo český žák s mobilem vyřešit zadaný úkol do praktického předmětu, či zaměstnanec splnit úkol zadaný zaměstnavatelem.
Znalosti jsou nejnišší stupeň taxonomie a na ně navazují vyšší úrovně aplikace, atd. Bez znalostí nelze aplikovatna natož hodnotit. Bohužel někteří exerti na školství to dokáží!!!
Okomentovat