Ředitel Cermatu Jiří Zíka shrnul velice přehledně, o co jde v jednotných přijímačkách na střední školy: „My nechceme, aby všichni prošli. My potřebujeme, aby testy rozlišovaly žáky od nuly až do 50 bodů. Opravdu to oddělí ty, kteří umí v daném čase úlohy zpracovat, od těch, kteří to neumí. Při přijetí nerozhoduje objem znalostí, ale pořadí." To vypadá jako velmi bezútěšný popis stavu českého školství.
Michal Komárek (archiv autora) |
Potřebujeme tedy nějaký nástroj. A máme test, podle něhož projdou ti, kteří „umí v daném čase úlohy zpracovat“. Tak jednoduché to je.
„Objem znalostí“? Ten s tím nemá vůbec nic společného!
Myslí si snad někdo, že by měly rozhodovat znalosti nebo něco tak obtížně měřitelného jako jsou studijní předpoklady? Ve škole? Absurdní!
Pořadí rozhoduje! Obratnost! Rychlost! Rodina, která zajistí trénink a koupi testů!
Život se s nikým taky mazlit nebude! Ostré lokty to chce. Ne nějaké „měkké kompetence“, s těmi ve skrumáži mnoho nepořídíte… S těmi nové olympijské vítěze nevychováme...
Naštěstí máme osvícené instituce, které školám ukazují, na co mají žáky připravovat.
Aby byli pokud možno první. Co nejrychlejší. Aby se naučili takticky odlišit věci, které by je mohly zdržet, o kterých by museli příliš dlouho přemýšlet, od těch, které zvládnou rychle a tak je posunou pořadím vzhůru.
Už si to jednou provždy zapamatujte: Ve škole rozhoduje pořadí!
12 komentářů:
Občas nemohu nereagovat:
Testy u přijímacího řízení musí rozlišovat.
Snižuje se zavedením centrálních přijímacích testů počet přijímaných žáků? Jestli si dobře vybavuji loňský stav, tak pokud ano, pak jen minimálně. Nadále byli běžně přijímáni žáci se čtyřkami; nadále existuje vysoká předimenzovat přijatých.
Dnešní přijímačkové testy se zaměřují nejen na konkrétní znalosti, ale také na studijní předpoklady; ty se projevují mj. obratností.
V úhrnu: Naprosto nesmyslný příspěvek.
Ach tak, my chceme žáky obratné/ žáky rychlé/žáky odolné vůči stresu/ žáky odolné vůči strachu, jinými slovy žáky, kteří velmi často nacvičovali vyplňování testů, žáky do linie prvního nasazení v Afganistanu.
Tajný učiteli, .. tady je to marné. Diskutuje s odborníky s tunelovým viděním a myšlením. Rozvoj osobnosti se často smrskává na obratnost a konkurenceschopnost.
Podle všeho pan Komárek nemá o učitelské práci pražádného vědomí, pokud si chce na přijímacích zkouškách do své školy zcela masochisticky vybírat ty pomalejší... Pán je asi i podle všeho příznivcem jediné zaručené cesty do pekla - inkluze, že?
Petr Pelikán: Ono je to jednodušší. Česká škola je maskovaný EDUin. Co vyhovuje, je shledáno dobrý, co se nelíbí, je zatraceno. Jak prosté.
O tom, nakolik bude jedinec úspěšný, rozhoduje především jeho vůle a motivace. Tu přijímacími testy změřit nelze, resp. jen nepřímo a částečně, protože v podobě píle ovlivňuje to, nakolik se daný jedinec připravoval. I sebepřipravenější jedinec však může být v řešení testů pod stresem pomalý, naopak dostatečně inteligentní flink může kritéria testu splnit i bez přípravy. Korelace mezi tím, koho by bylo nejlepší přijmout, a tím, kdo testy projde, je jistě pozitivní, netvařme se ale, že jsou testy dokonalé a tato korelace je stoprocentní. Přiznejme, že forma přijímacích zkoušek je mnohem více ovlivněna jednoduchostí a praktičností jejich realizace než výsledky.
p. Pelikán, Nejde o to, resp. nemělo by jít o to vybírat ty nejrychlejší nebo nejpomalejší. Jde o to vybírat žáky dle VLASTNÍCH kritérií, přičemž každá střední škola může mít ta kritéria jiná. Škola, která se vnímá jako elitní a chce si tuto pověst udržet, bude vybírat žáky rychlé, soutěživé, schopné vyšší abstrakce, memorování a reprodukování velkého objemu informací, jinými slovy žáky kteří se tak nějak učí sami, stačí pohrozit známkou, nebo pravit, jsi na XY, tak se snaž.
Jiná střední škola může hledat uchazeče, kteří jsou schopni o věcech uvažovat hlouběji, byť třeba ne tak rychle, žáky sečtělé, tvůrčí, žáky s portfoliem mimoškolních činností, žáky, kteří mají pozitivní vztah k rukodělným a uměleckým činnostem, žáky s aktivní zkušeností z problematiky životního prostředí, nebo dokonce i žáky, kteří nejsou rychlí, nedovedou rychle reprodukovat memorované znalosti, ale mají, díky různým okolnostem nevyužité či zanedbané studijní předpoklady a studijní potenciál.
"Ach tak, my chceme žáky obratné/ žáky rychlé/žáky odolné vůči stresu/ žáky odolné vůči strachu, jinými slovy žáky, kteří velmi často nacvičovali vyplňování testů, žáky do linie prvního nasazení v Afganistanu."
Zase prázdné plácání. Vy byste do toho Afgánistánu na misi potřeboval, abyste pochopil, co je to opravdový strach a nedělal tady zase trapáka s debilními přirovnáními. První linie v Afghánistánu je fakt trochu něco jiného, než požadavek na to, aby člověk uměl vyjádřit zlomek v základním tvaru. Vy jste takový anonymní hrdina a mistr trapného plácání, co? Mám o vás skoro strach. Co kdyby vás v noci přepadla třeba moucha? Měl byste požadovat ochranku a třista hodin času navíc, abyste nebyl ve stresu. Chudinka malej.
A pokud jde o žáky, tak ano, chceme absolventy rychlé, schopné, samostatné, odolné vůči stresu a žáky, kteří se dokáží vyrovnat se strachem. Přesně takové absolventy potřebujeme ne v Afghánistánu, ale tady u nás v Čechách, aby se mi neposrali na projektu při prvních problémech, aby uměli věci řešit v časové tísni, v prostředí s milionem distraktorů, různými vstupy, které si vzájemně odporují, atd. Jestli vy chcete mít z dětí nějaké žvatlaly, tak prosím, ale nechtějte po nás, abychom vám je živili.
"Jiná střední škola může hledat uchazeče, kteří jsou schopni o věcech uvažovat hlouběji, byť třeba ne tak rychle, žáky sečtělé, tvůrčí, žáky s portfoliem mimoškolních činností, žáky, kteří mají pozitivní vztah k rukodělným a uměleckým činnostem, žáky s aktivní zkušeností z problematiky životního prostředí, nebo dokonce i žáky, kteří nejsou rychlí, nedovedou rychle reprodukovat memorované znalosti, ale mají, díky různým okolnostem nevyužité či zanedbané studijní předpoklady a studijní potenciál."
Ale jasně. Ale nečekáte od nich, že budou mít schopnosti abstrakce na úrovni nutné pro vykonání maturity, že ne?
No Doležele, jak kousavě břitké nebo břitce kousavé. Taky že jsem se ty uchazeče snažil uklidnit. Neboj, na tom testu závisí jenom tvá budoucnost, ale buď v klidu, když se nedostaneš, nic tak moc zásadního se zas nestane. Rodiče budou zklamaní, protože si selhal, ale ty můžeš klidně na nějakou jinou školu, třeba na řezníka.
Každý školník má více elementárního pochopení žáků, než vaše matfyzácká jasnost, strůjce zářné budoucnosti národa.
máme svobodu a demošku=každý si učí/neučí co chce,kdy chce a jak chce......a teď mi někdo řekněte co a jak chcete testovat?
Ač sám mám k testům Cermatu jisté výhrady, tak určitě neupřednostňují chytrého flinka před průměrným pracovitým žákem.
Na testu nezávisí jeho budoucnost. Je dost škol, které vezmou na maturitní obor žáka i s podprůměrným výsledkem. A může vesele studovat a předvádět své schopnosti. Jen musí složit maturitu, která je nastavena dostatečně nízko, že ji zvládnou i pracovití podprůměrní žáci.
No a kdyby nechtěl je tu ještě magistr umění, kde může studovat jako nesporný talent i bez maturity.
Píli i motivaci lze změřit. Přijímací testy i maturita o nich nějakým způsobem vypovídají. Dalo by se zjednodušeně říci, že rozdíl mezi výsledky testů a úrovní studijních předpokladů popisuje píli, pracovitost a motivaci žáka spolu s kvalitou vzdělávacího procesu.
Okomentovat