Stanislav Štech: Stav tzv. inkluze v ČR očima vybraných statistik

„Nechme nyní stranou dojmy, názory či mínění a logicky i emoce a podívejme se po ukončení dvouletého přechodného období (od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2018) na celý proces na základě podrobných dat, která má MŠMT k dispozici. Pro nedostatek prostoru se budu věnovat jen několika klíčovým údajům týkajícím se zejména žáků základních škol (ZŠ), ve kterých se vzdělává většina všech dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP),“ píše Stanislav Štech v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.

Ředitelka speciální školy: Inkluze? Nejsou spokojeni školáci ani jejich rodiče

Po takřka dvou letech fungování hodnotí ředitelka Základní školy „praktické“ a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová projekt inkluze, neboli společného vzdělávání dětí zdravých a dětí s hendikepy, jako nepřipravený, neověřený a finančně náročný. Podle jejích slov nejsou spokojeni rodiče žáků na základních školách, nejsou spokojeni ani učitelé, i když to většinou neřeknou. „Mají spoustu administrativy navíc a neúměrně jim narostly přípravy. A nakonec nejsou spokojeni ani žáci. Zkrátka inkluze nám toho víc vzala, než dala,“ říká Miloslava Hartmannová v rozhovoru pro MF DNES.

Nevěšte se, už jste v pořadí. Na vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách se čeká měsíce, odborníci chybějí.

Už čtyřicet let tu máme pedagogickopsychologické poradny, známé pod zkratkou PPP. Snad nikdy se o nich ale nemluvilo tolik jako teď, když se rozbíhá inkluze neboli společné vzdělávání dětí bez ohledu na jejich schopnosti a handicapy. Právě tyto poradny mají pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ordinovat podpůrná opatření a pomůcky. Jenže nestíhají. O důvodech, proč tomu tak je, ale i o tom, jak vlastně tyto instituce fungují, mluvila redaktorka Lidových novin s Václavou Masákovou, která v poradenství působí už 40 let. 

Jana Karvaiová pro Českou školu: Reakce učitelky na reakci ministerstva

Na jednu stranu je dobře, že se ministerstvo ozvalo. Víme, že si čtou Českou školu. Na straně druhé, jejich lpění na své jediné pravdě je nebezpečné. Vezmu to od konce, protože tam se hovoří o radách, které se ministerstvo rozhodlo neposlouchat.

Iva Švarcová: Reakce na článek Je inkluze nesmysl?

„Inkluze“ v současném pojetí v českém školství znamená, že se všichni žáci určitého věku bez ohledu na své schopnosti, možnosti a vzdělávací potřeby budou vzdělávat společně v jedné třídě s jedním učitelem, případně za pomoci pedagogických asistentů, zcela bez ohledu na to, zda učitel a jeho asistent mají speciálně pedagogickou kvalifikaci a jsou schopni tyto žáky úspěšně vzdělávat.

ČŠI: Vzdělávání žáků v jednotlivých vzdělávacích programech a péče poskytovaná v PPP/SPC žákům s LMP

Česká školní inspekce zveřejnila tematické zprávy se souhrnnými výsledky k problematice vzdělávání žáků v jednotlivých vzdělávacích programech základního vzdělávání (s přihlédnutím k identifikaci romských žáků) a problematice péče poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry žákům s lehkým mentálním postižením.

Marcela Bernardová: Kolektivizace českého školství

Zrušení přílohy RVP pro žáky s LMP znamená ukončení efektivního vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací založeném na dlouhodobém, systematickém a odborně metodickém a organizačním přístupu, vypracovaném generacemi speciálních pedagogů, psychologů a lékařů. Jeho tradice sahá do počátku dvacátého století a jeho cílem bylo dosažení maximálně možného vzdělání žáků s mentálním handicapem. A v důsledku naplnění tohoto cíle umožnění maximálně možného uplatnění těchto lidí ve společnosti.

Metodická informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních

Metodická informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních je souhrnem základních principů, které je vhodné respektovat při diagnostice rozumových schopností v ŠPZ. Značná pozornost je věnována rozhodování ve složitějších situacích, například při posuzování lehkého mentálního postižení a diagnostice žáků sociálně znevýhodněných.

Společné prohlášení odborných asociací ve školství k požadavku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na zrušení materiálu RVP ZV příloha LMP bez náhrady

Na Společném prohlášení odborných asociací ve školství se usnesli minulý týden přítomní zástupci odborných asociací ve školství. Reagují tak jednak na nevyvážené postoje představitelů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kteří činí kroky mnohdy v rozporu s vyjadřováním pana ministra, jednak na pokus o koncepční text schválený vládou "Strategie romské integrace do roku 2020", jenž v pasáži školství postrádá objektivní a reálný pohled na problematiku a v závěru nabízí přítomní zástupci školských asociací pomoc při tvorbě smysluplné školské koncepce na úrovni regionálního školství.

Hana Kroupová: Novela školského zákona nemá ohrozit speciální školy

Dne 27. března přinesl server Česká škola stanovisko dr. Pilaře, předsedy Asociace speciálních pedagogů. Ve svém článku vyjádřil své vidění současných problémů vzdělávání (některých) žáků se zdravotním postižením. Ponejvíce se, jak je u této Asociace obvyklé, vyjadřoval ke vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a existenci či neexistenci základních škol praktických.

Vzdělávání žáků dle RVP ZV LMP a péče poskytovaná v PPP/SPC žákům s LMP

Česká školní inspekce zveřejňuje tematické zprávy zaměřené na problematiku vzdělávání žáků dle RVP ZV a RVP ZV LMP (s přihlédnutím k identifikaci romských žáků) a problematiku péče poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry žákům s lehkým mentálním postižením (s doplněním o problematiku asistentů pedagoga).

Kateřina Mahdalová: Zázračně vyléčené děti

V České republice se během uplynulých pěti let stal zázrak: počet dětí ve školním věku, jimž bylo diagnostikováno mentální postižení, se zmenšil o neuvěřitelných 40 %. Z povahy této vrozené vady však vyplývá, že není možné, aby v takto krátkém časovém úseku téměř z poloviny vymizela. Takzvané mentální postižení se u nás jeví být více sociální konstrukt, než skutečná psychologická kategorie.