Zhruba 4 z 10 vysokoškoláků svá studia nedokončí. Ukazují to data České konference rektorů. Český statistický úřad zkoumal i důvody, proč studenti z vysokých škol odcházejí bez diplomu. Nejčastěji jako důvody uvádějí to, že pro ně studium bylo příliš obtížné, nebo nesplnili některé povinnosti pro jeho pokračování. Informuje Český rozhlas Plus.
O důvody, pro odchod z vysoké školy se zajímá i Česká konference rektorů. Podle jejího místopředsedy Mikuláše Beka studium průměrně nedokončí zhruba 40 procent vysokoškoláků. Jejich počet rostl hlavně do roku 2012 od té doby se příliš nemění. Příčiny odchodů se ale liší podle typu studia.
„Řekl bych, že je výrazný rozdíl mezi těmi příčinami u studentů bakalářského studie a navazujícího magisterského studia. U těch bakalářů, tam samozřejmě převažují důvody vlastně špatné volby toho oboru. Dost často ti uchazeči o studium dost dobře, s prominutím, nevědí, na co se hlásí, jaké budou podmínky, jak náročný bude ten studijní obor. Pak je jiná otázka to, co se děje v průběhu studia, zejména u těch navazujících magistrů. A tam mnohem větší roli hraje vlastně kolize s nějakým pracovním angažmá těch studentů,“ říká Bek.
Celý pořad ke stažení naleznete zde
6 komentářů:
A kolik takový nedostudovaný, co až u zkoušek zjistí, že studovat znamená chodit na přednášky, musí nám všem, kteří jsme mu to jeho flákání platili, vrátit?? A rodičům?
Pane Nutzi, jen část studentů skončí kvůli nedostatečné píli a i těm je poněkud problematické to vyčítat, když úspěšně absolvovali střední školu a neměli důvod předpokládat, že VŠ bude mít nároky vyšší, než je v jejich možnostech. Tím spíše to platí v případě studentů, kteří nedostatkem píle netrpí, ale vybrali si obor příliš obtížný nebo prostě neodpovídající jejich představám.
Především však není vůbec zřejmé, že prostředky, které stát na nedokončené studium takových studentů vynaložil (a na které pan Nutz přispěl), byly vynaloženy zbytečně.
Náklady, které vynaložili rodiče, nejsou podle mého názoru starostí pana Nutze. Pokud si tedy nestěžuje na své vlastní dítě. I v tom případě by si to však s ním měl vyřídit soukromě -- nikoli zde.
No jasně, máte jiný názor, beru, ale jestli 40% nedokončí VŠ tak je něco hodně špatně. To něco je celý systém. Střední školy asi neumí na VŠ dobře připravit, zkoušky na VŠ jsou "lehce průlezné". VŠ nedostatečně třídí už v prvním járu, nebo asi i ta úroveň na některých VŠ, nebo proč nejsou přednášky povinné atd, atd.
Kolik stojí stát jeden průměrný vysokoškolák. Víte to někdo?
Dnes už to dávno nesleduji.
V roce 1993 jsem ale s kolegou Součkem připravil pro Poslaneckou sněmovnu návrh zásad zákona o školném a státní sociální podpoře vysokoškolských studentů. Stručný komentář k návrhu a širší souvislosti najdete třeba v této diplomové práci, kterou jsem si právě vygoogloval.
Nebo, máte-li zájem o vědecký text, v publikaci České vysoké školství na křižovatce.
Náš návrh vycházel z australského systému odloženého školného (HECS), a inspiroval dokonce jeden pozdější poslanecký návrh. V zásadě jde o to, aby povinnost platit školné byla sociálně citlivá, ale současně motivovala budoucí studenty, aby důkladně zvážili, zda půjdou studovat a co. Pokud vím, následné studie v Austrálii ukázaly, že zavedení odloženého školného tam nezhoršilo přístup ke studiu mladým lidem ze slabších sociálních vrstev.
Ve Velké Británii připravil návrh odloženého školného prof. Nicolas Barr. Návrh byl realizován a systém myslím stále provozují.
Okomentovat