„Nabízí se otázka: proč tu státní maturity vlastně máme? Kvůli srovnávání výsledků škol? Ale k čemu je srovnání elitního pražského gymnázia, Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně a Střední školy automobilní v Holicích? Přece víme a hraničí to téměř s jistotou, kdo bude v průměru lépe psát eseje, kdo se neztratí ve světě designu a kdo bude mít papíry na svářečku. Proč je srovnávat v tom, kdo v textu nalezne dysfemismus, epizeuxis nebo synekdochu? To je přece nesmysl, potrava leda tak pro školomety,“ píše Robert Čapek pro server Rodiče vítáni.
 |
| Robert Čapek (robertcapek.cz) |
Státní maturita negativně ovlivňuje celé středoškolské vzdělávání. Nejen, že visí nad hlavami žáků jako obrovský strašák a bič, kterým každý špatný kantor nad jejich hlavami často zapráská, ale k horšímu změnila celou filozofii vzdělávání. Bez ní by přestalo být středoškolské studium čtyřletou nervózní přípravou na jeden výkon na jeho konci. Žáci by se mohli učit důležité věci, důležité pro jejich osobní a odborný rozvoj.
Státní maturita je zbytečně obsáhlá a nesmyslně obtížná, přitom neužitečná, neboť neprověřuje funkční kompetence, nýbrž pseudoakademické vzdělání, kterého lze dosáhnout šprtáním. Hlavní myšlenkou maturity by mělo být něco úplně jiného: zajištění společného základu, jakési středoškolské základní gramotnosti – jazykové a početní, s velkým důrazem na odborné předměty podle zaměření školy. Umíš porozumět textu, napsat jej bez zásadních chyb, srozumitelně se vyjádřit, interpretovat graf apod.? Výborně, a nyní se pojďme věnovat těm oborům, kvůli kterým studuješ naši střední školu, případně které sis sám vybral pro svůj odborný rozvoj.
Státní maturita z matematiky – pouhý fetiš
Tolik diskutovaná povinná státní maturita z matematiky, fetiš konzervativních zastánců „vzdělanosti“, bude pro mnoho žáků likvidační a bude přímým důvodem, proč nezískají výuční list a skončí na trhu práce jako dělníci poslední kategorie.
Kvalitu vzdělávání zajistí pestrost a svoboda
Ve vzdělávání obecně platí, že pestrost sama je kvalitou. Jen si představme tři střední školy v jednom městě: státní, waldorfskou a daltonskou. Je to volba pro rodiče, žáky i učitele. Školy se navzájem ovlivňují a v dobrém smyslu si konkurují. Druhý případ jsou tři státní střední školy, každá ovšem se svým vzdělávacím programem. Jedna je zaměřena umělecky, jedna přírodovědně a ta třetí řemeslně. Volba tu je, sice menší ve výukových metodách, ale zase je tu pestrost oborová. Proč unifikovat vzdělávací obsahy centrálně stanovenou státní maturitou? Proč by učitelé neměli mít celou zodpovědnost za závěrečné zkoušky?
Plošné testování je škodlivé
Co se týká testů obecně, moderní pedagogové mají proti plošnému poměřování dětí oprávněné námitky. Složitý soubor kompetencí, u každého dítěte jiný, je nemožná měřit standardizovaným testem. Navíc je to zbytečné. Copak se s výsledky nějak dále smysluplně pracuje? Není to tak dávno, co byly navíc tajné jako nějaké mobilizační plány generálního štábu. Chce mi někdo namluvit, že lepší službu pro školu by neudělalo smysluplné měření školního klimatu nebo poctivá evaluace školy? Vždyť je to postavené na hlavu: škola tu přece není kvůli MŠMT, ale kvůli svým žákům!
Celý text naleznete zde
.png)
25 komentářů:
Ja si pro zmenu myslim, ze statnice na PdF v Hradci delaji uplne spatne a meli by je delat uplne jinak... Moderne.
Jak krásně naivní názory.
"Tolik diskutovaná povinná státní maturita z matematiky, fetiš konzervativních zastánců „vzdělanosti“, bude pro mnoho žáků likvidační a bude přímým důvodem, proč nezískají výuční list a skončí na trhu práce jako dělníci poslední kategorie."
Toť perla a slovo znalce. Nebo proroctví budoucnosti? Že by ministerstvo plánovalo maturitu pro učně?
"Nabízí se otázka: proč tu státní maturity vlastně máme? Kvůli srovnávání výsledků škol?"
Je mi líto, že to musím takto napsat, ale pan Čapek se již zde dopouští zásadní chyby v uvažování. Pokládá otázku, na kterou si odpovídá jinou otázkou a pak pokračuje s abitrárně zvoleným předpokladem, že odpověď na tuto druhou otázku je "ANO". Jenže tento předpoklad neplatí. Maturitní zkouška má být zkouškou OVĚŘOVACÍ, nikoliv SROVNÁVACÍ. To je její hlavní a ideálně i jediný cíl. Je mi velmi podezřelé, že to pan Čapek, který se pohybuje ve školství, nechápe.
"Ale k čemu je srovnání elitního pražského gymnázia, Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně a Střední školy automobilní v Holicích? Přece víme a hraničí to téměř s jistotou, kdo bude v průměru lépe psát eseje, kdo se neztratí ve světě designu a kdo bude mít papíry na svářečku. Proč je srovnávat v tom, kdo v textu nalezne dysfemismus, epizeuxis nebo synekdochu? To je přece nesmysl, potrava leda tak pro školomety,“ píše Robert Čapek pro server Rodiče vítáni."
Tento odstavec již postrádá smysl, když předpoklad, s nímž autor polemizuje, neplatí.
"Tolik diskutovaná povinná státní maturita z matematiky, fetiš konzervativních zastánců „vzdělanosti“, bude pro mnoho žáků likvidační a bude přímým důvodem, proč nezískají výuční list a skončí na trhu práce jako dělníci poslední kategorie."
Co je tohle za logiku? To je stejné, jako bych řekl, že přímým důvodem toho, že pacient zemřel na infarkt, byl elektrokardiograf. Státní maturita z matematiky, tedy ověření elementárních středoškolských znalostí matematiky u každého absolventa střední školy, který může pokračovat ve studiu školy vysoké, žáky rozhodně nelikviduje. Ona pouze odhaluje pravý stav věci. Pokud je někde chyba, tak v požadavcích zákonů na to, aby "každá švadlena" musela mít maturitu. Pokud ale kvůli tomuto nesmyslu snížíme nároky maturity, jakožto ověřovací zkoušky, zaděláváme si na problémy, které pozorují již minimálně 5-10 let nejen VŠ pedagogové, ale i zaměstnavatelé, včetně státu. A protože se doposud nepodařilo snížit adekvátně i nároky všech VŠ, pozorujeme pak odpadovost studentů na VŠ ve výši kolem 60%. Nevím, jestli pan Čapek chápe, že je zde kauzální souvislost s kvalitou znalostí a schopností populace, která na VŠ nastupuje. Až se sníží i nároky VŠ, pak už bude vše jen růžové, 100% populace bude mít ten vytoužený titul, společnost bude obecně mnohem blbější, než v dobách, kdy VŠ diplom nesl nějakou informaci o jeho držiteli, ale na papíře a v EU to bude všechno krásné, barevné a pohádkové.
"Státní maturita je zbytečně obsáhlá a nesmyslně obtížná, přitom neužitečná, neboť neprověřuje funkční kompetence, nýbrž pseudoakademické vzdělání, kterého lze dosáhnout šprtáním."
Pokud se dá na maturitu z matematiky našprtat, pak nerozumím tomu, proč by měla být pro žáky likvidační. Tak se prostě místo vyjmenovaných slov našprtají vzorečky, no. Maturita z matematiky nejen, že není nesmyslně obtížná, ona je naopak nesmyslně snadná a ověřuje skutečně jen naprosté základy.
"Hlavní myšlenkou maturity by mělo být něco úplně jiného: zajištění společného základu, jakési středoškolské základní gramotnosti – jazykové a početní, s velkým důrazem na odborné předměty podle zaměření školy. Umíš porozumět textu, napsat jej bez zásadních chyb, srozumitelně se vyjádřit, interpretovat graf apod.?"
Pan psycholog se nám asi domnívá, že matematiku lze shrnout do schopnosti interpretovat graf. Bohužel, takovéto pseudokompetence, které bych ověřoval možná u žáka páté třídy ZŠ, skutečně k výkonu většiny povolání, k nimž je nezbytná vysoká škola, nestačí. Respektive stačí na úroveň, která je hluboko pod tím, co na základě zkušeností z historie očekává klient, volič, pacient, cestující, atd. Pokud se smíříme s tím, že věci nebudou fungovat tak, jak by měly, a že budeme mít záplavu aktivistů a komentátorů, které bude muset někdo živit, a že občas spadne nějaká budova, či most, občas se vydá úplně nesmyslný zákon, který nemůže fungovat a občas někdo exne proto, že si lékař spletl mililitry s milimoly, anžto šel na medinu z obchodky, kde si o fyzice a chemii jen tak vyprávěli, a na vejšce už na to přes ty interny a anatomie nějak nezbyl čas, tak asi jako ok. Ale pak se ptám, k čemu tedy veřejné školství vlastně máme.
Shrnuto a podtrženo, státní maturita neovlivňuje negativně celé středoškolské studium. Státní maturita pouze vytváří negativní emoce ve spoustě studentů. Bohužel, jak někteří psychologové, tak nejeden humanitní vzdělanec, si nám pletou negativní ovlivňování studia, s negativními emocemi, které v člověku vyvolává strach, ale tyto dvě věci nejsou totéž. Velmi dobře to vyjádřil profesor Štech. Každý člověk potřebuje ke svému zdravému psychickému vývoji konfrontaci s frustrací a neúspěchem. Neúspěch a strach nepociťují pouze lidé s nějakými poruchami osobnosti, či přímo fyziologickými poruchami mozku. Snaha frustrátů vyhnout se za každou cenu těmto emocím, je naprosto marná a nesmyslná. Žádný student nepůjde do světa, kde by nepotřeboval se s negativními emocemi vyrovnávat. A většinou jich je ještě mnohem více, než kolik jich pociťuje ve škole. Pokud chceme pomoci dětem slabým, aby na ně nebyly kladeny příliš velké nároky a aby měly šanci pociťovat úspěch, pak je vzdělávejme v kolektivu dětí, ve kterém ten úspěch zakusí a nepodvádějme je tím, že jim nalžeme, že tím, že se umí podepsat, se z nich stávají maturanti.
Robert Čapek je jedním z nejznámějších autorů odborné literatury pro učitele. Např. kniha Moderní didaktika.
"Co je tohle za logiku? To je stejné, jako bych řekl, že přímým důvodem toho, že pacient zemřel na infarkt, byl elektrokardiograf."
Ale co když je elektrokardiograf vadný a namísto měření dává šoky? Co pak Pavle?
Argument Doleželův: "Maturita z matematiky nejen, že není nesmyslně obtížná, ona je naopak nesmyslně snadná a ověřuje skutečně jen naprosté základy."
Snadná pro údajného absolventa mat-fyzu? Nebo pro žáka střední odborné školy? Nebo prostě snadná protože Doležel a sbor sociopatických matfizáků pravil?
Nově objevený dětský psycholog Doležel pronesl: "Každý člověk potřebuje ke svému zdravému psychickému vývoji konfrontaci s frustrací a neúspěchem.
Uniklo mu již, že je zde řeč o strachu. Strach jak známo je skvělý motivátor, třeba nám zabrání skočit pod auto, nebo nám pomůže přeskočit třímetrovou zeď, když nás honí smečka dobermanů. Pan psycholog Doležel opomněl nazřít jemu určitě dobře známý fakt, že ve vzdělávání již strach působí značně méně positivně.
Dále pan D. prosazuje revoluční myšlenku přípravy žáků na skutečný život, zřejmě jejich pravidelným vystavováním pocitům frustrace a neúspěchu. Zbývá, aby nám pan psycholog Doležel prozradil, jak často a od jakého věku máme vystavovat děti pocitům strachu a úzkosti, aby byly dostatečně připravené pro ten skutečný život, co se nemazlí.
A závěrem, je-li ouřednické ouško otevřeno středověkým splaškům frustrovaných matfyzáků, kteří se prezentují jako dětští psychologové a odborníci v oblasti otužování dětí pro život, pomáhej nám pánbu a všichni svatí.
Je-li vadný nástroj měření, měří jednak špatně, jednak zásadně poškozuje přípravu toho, co má být měřeno, protože to se musí špatnému měření přizpůsobit. Škody jsou nedozírné, což ostatně praxe přesvědčivě dokazuje. Bude-li se dále "vylepšovat" něco, co je zcela chybné ze své podstaty, je logické, že výsledek bude ještě horší. Čísla pro provádění selekce žáků budou sice přesnější, úroveň za nimi skrytého, v životě potřebného a použitelného vzdělání horší. Přibudou další předpisy, autoři RVP budou mít pořád co dělat (zbytečně), totéž platí o Cermatu, MŠMT a jejich spolupracovnících. Dále se budou vydávat nové a nové, ještě "strakatější" učebnice, zdokonalující zcela zastaralý, stále více přebujelý a dlouhodobě nezapamatovatelný (tedy instantní) obsah údajně moderními metodami výuky. A učitelé budou poslušnější. Jen žáci ne. Tož přitvrďme!
"Ale co když je elektrokardiograf vadný a namísto měření dává šoky? Co pak Pavle?"
Co třeba EKG zrušit, drahý kolego? A když už jsme u toho rušení, navrhoval bych rovnou zrušit i internet, automobilovou a leteckou dopravu, kuchyňské nože, pečící i mikrovlnné trouby. To víte, co když někdo někoho na internetu šikanuje a on pak spáchá sebevraždu, že jo. A k tomu EKG si rovnou můžeme přidat rentgen, protože tuhle jeden na pacientku spadnul a bylo po ní a taky lešení. Občas to spadne a někoho to bacá do hlavičky. Vzhůru k prvobytně pospolné společnosti. Já si zabírám strom, který roste na zahradě babičky strýčka známého mé tchýně. A budeme se pěkně bacat po hlavičkách klackama. Hurrrrrááááá. Vás je ve školství vyloženě škoda.
"Snadná pro údajného absolventa mat-fyzu? Nebo pro žáka střední odborné školy? Nebo prostě snadná protože Doležel a sbor sociopatických matfizáků pravil?"
Drahý kolego, píšeme "matfyzáků", nikoliv "matfizáků". Ono to tak nějak plyne z učiva třetí třídy ZŠ. Říkají vám něco vyjmenovaná slova po F? Já vím, je jich hodně na zapamatování, co?
Ale k věci:
1) Maturita z matematiky je jednoznačně podstatně méně náročná, než byla před dvaceti, ale i před deseti lety.
2) Odpadovost studentů z matematiky na vysokých školách za posledních 20 let vzrostla a VŠ učitelé si stěžují, že oproti dřívějším dobám musejí doučovat studenty SŠ matematiku a pak nestíhají probrat tu vysokoškolskou. Celková úroveň absolventů vysokých škol tak velmi znatelně poklesla.
Doležele, pokud je měřící nástroj vadný, vy byste ho zrušil? To vás učili na matfizu? Já bych ho spíše opravil, aby byl účinný, no ale to víte, já na matfizu nebyl.
Maturita z matematiky je jednoznačně podstatně méně náročná, než byla před dvaceti, ale i před deseti lety.
a)Nepodložená dojmologie. Viz Kostečkova legendární školní maturita z Ma.
b)I kdybych připustil, což nepřipouštím, že obsah dtma je snadný, způsob jakým jsou ty vědomosti ověřované je, zejména pak v matematice, naprosto nevhodný. Pokud si, ač velice nerad, vzpomínám na hodiny matematiky, k přesnému počítání je velice důležitá možnost soustředit se, v klidu, bez stresu, mít nedvojznačná a srozumitelná zadání apod. Toto dtma z dílny cermatu jednoduše maturantovi neumožňuje, spíše naopak.
Ale prosím poučte mne, jak to vnímají psychologové vzdělávání z matfyzu. Jo a kolik toho strachu, stresu a úzkosti bychom měli těm žáků nadávkovat, abychom je připravili pro ten naozajstný život co se nepáře.
Pánové, zajímavou a důležitou diskusi opět likvidujete osobními útoky a exhibicemi... Zkuste to, prosím bez nich! Hezký den!
"Doležele, pokud je měřící nástroj vadný, vy byste ho zrušil? To vás učili na matfizu? Já bych ho spíše opravil, aby byl účinný, no ale to víte, já na matfizu nebyl."
Tak přestaňte kydat a opravte ho, pokud je podle vás neúčinný. Mimochodem, jak měříte účinnost, když odmítáte měřit?
"Nepodložená dojmologie. Viz Kostečkova legendární školní maturita z Ma."
To není dojmologie, to je prosté porovnání požadavků na maturanta z doby, kdy jsem maturoval a požadavků, které vidím v DT. Za nás se maturovalo z Moivrovy věty, z výpočtů objemů těles pomocí Newtonova integrálu, z výpočtu limit, ze součtů nekonečných řad, z analytické geometrie a kuželoseček, z použití multinomické věty, apod. A teď se podívejte, co tam je dnes. Úprava algebraických výrazů, triviality typu určete třetinu z čísla 3^(3*k+3), pro k celé - trapnost pro každého, kdo se v tom trošku vyzná - což vy nejste ani náhodou. Ze složeného úročení se dělá kosmický výzkum a aspergerovská úchylka. Jestli to takto půjde dál, tak bude za chvilku i ten pravopis, který neovládáte, považován za nějakou školometskou úchylku pro pseudoakademiky. Vždyť je to přece tak zbytečné se něco takového učit a tak náročné. A ještě, aby se to člověk bifloval. A k čemu vlastně, že jo. Máme přece textové editory s automatickou opravou chyb. Ať žijí tajného "matfizáci" a "pošahaní fizikové".
"Pokud si, ač velice nerad, vzpomínám na hodiny matematiky, k přesnému počítání je velice důležitá možnost soustředit se, v klidu, bez stresu, mít nedvojznačná a srozumitelná zadání apod. Toto dtma z dílny cermatu jednoduše maturantovi neumožňuje, spíše naopak."
Ta zadání jsou nesrozumitelné pouze pro ty, kteří by na maturitu neměli dosáhnout. Je jasné, proč jste se stal tím rytířem obrany proti maturitě. Měl byste si to přiznat.
Zřejmě jste nepochopil, že tvrzení: "Každý člověk potřebuje ke svému zdravému psychickému vývoji konfrontaci s frustrací a neúspěchem." nepochází ode mne - já se s ním pouze ztotožňuji, ale je parafrází tvrzení profesora Štecha, který, narozdíl ode mne i od vás, tím psychologem je. Pusťej si debatu Štecha se Štefflem, je volně k dispozici na internetu. Takže tady nejde o nějaké nové psychology z Matfyzu, ale o stávající profesory pedagogické psychologie, kteří se přímo zaměřují na vývojovou a dětskou psychologii. Cílem ovšem není vystavovat děti strachu a úzkostem co nejvíce, nýbrž přirozeně - tj. nevyhýbat se jim a nechránit děti před "realitou".
Pane Lippmanne, diskuse s vámi je zbytečná, protože vy nepodáváte argumenty, ale pouze své dojmy a svá zcela arbitrární hodnocení postavená pouze na vaší víře v cosi. Jedná se o koncept toliko nefalsifikovatelný, postavený výhradně na dogmatickém pojetí.
Nezbývá mi tedy, než vám znovu vysvětlit, že vám nikdo nebrání prosadit svá dogmata ve společnosti a přesvědčit rodiče, studenty a žáky, že to vaše pojetí, je to správné, které je pro život nejdůležitější. Já si to nemyslím a naopak se domnívám, že váš pohled je dán vaším omezeným rozhledem, omezenými schopnostmi a také tím, že se pohybujete celý život ve skleníku školství. Co vy víte o skutečném světě za zdmi školy? Co vy víte o tom, co je v něm důležité umět? Řídil jste někdy lidi? Řídil jste firmu? Kolikrát jste byl na přijímacím pohovoru na obou stranách? Kolikrát jste měnil profesi, abyste se přizpůsobil změněným potřebám trhu práce o kterých tak zasvěceně neustále píší naši velectění "experti na vzdělávání"? Kolikrát jste dodával, nebo vedl multidisciplinární projekt? Co víte o moderních technologiích, o zákonech, o ekonomii? Vy si žijete ve své filosoficko-literární bublině a z ní udílíte knížecí rady a hodnocení všeho mimo ní na základě informací, které jsou výhradně z té bubliny. Nemám nic proti filosofii a literatuře, ale člověk z tak omezeným rozhledem by si měl být vědom tohoto svého omezení a nevyjadřovat se tak kategoricky o věcech, do nichž nevidí a kterým nerozumí.
oprava: "s tak omezeným" místo "z tak omezeným"
PD: "Každý člověk potřebuje ke svému zdravému psychickému vývoji konfrontaci s frustrací a neúspěchem."
S tímto nepolemizuji, je to přece evidentní. Já hovořím o strachu a úzkosti. To je velký rozdíl, i když někdy je hranice mezi "konfrontací s frustrací a neúspěchem" a strachem dost rozmazaná. Jde o to kdy je to strach a jak často děti pracují ve strachu a jak často se používá jako motivátor. Pokud je strach pravidelnou součástí výuky, pak to už není příprava pro život, ale vytváření neurotiků a špatný způsob motivace.
Zbytek vaší "argumentace" je, typicky, založen na víře, že to, co je snadné pro vás, musí být snadné i pro žáky. Což je kupodivu častá chyba, které se dopouští i učitelé, tj, špatní učitelé.
Úroveň vědomostí v některých předmětech zřejmě klesá, o tom žádná. Příčiny jsou tak komplexní, že to jeden měřící, třídící a navíc kontraproduktivní nástroj nenapraví. Dopady na výběr typu studia generacemi žáků, založeném na pragmatizmu nebo výběru snadné cesty a později na rozložení profesní struktury v populaci, jsou nedozírné. Celá problematika je už dlouho zralá na masivní hloubkovou analýzu mnoha odborníků z různých oborů, tuším se tomu říká think tank na plný úvazek. Je to tak důležité a zároveň komplikované, že snadná plošná řešení založená na nostalgii, nepodložená daty, zkušeností a osvědčenou dobrou praxí mohou nadělat paseku větší než malou, jejíž dopady bude společnost řešit velmi dlouho.
Tohle je větší než přístup "změříme, roztřídíme a vyřešíme" nebo "uvěříme inovativním sloganům založeným na víře, že co je nové, to je dobré". Chápete snad.
Mimochodem, pan Lippmann dobře ví, o čem mluví. Je dobrý učitel. Rozumí dětem a dospívajícím. Má dlouhou, celoživotní zkušenost. Jeho názor má ve vzdělávání mnohem větší váhu, než tunelové vize nějakého rádoby renesančního matfizáka. Polemizuji s vámi jen proto, že někteří úředníci, nostalgici a přívrženci snadných řešení by mohli brát vaše názory vážně.
Tajnej, psychiatři vám potvrdí, a jsou na to i studie, že za posledních 50 let roste (jak říkají někteří - exponenciálně, ale ve skutečnosti je tím míněna levá část logistické křivky) jak počet sebevražd, tak počet úzkostných poruch, depresí, apod. Na vině je zřejmě vedle přímých chemických (jídlo, kosmetika, vzduch, ...) a fyzikálních (počítače, auta, ...) vlivů také způsob života.
Podle mého přesvědčení by se děti měly vychovávat tak, aby se nehroutily při každém neúspěchu a aby uměly prohrávat. Ta moderní propaganda bláznivých neoliberálů, neomarxistů a jiných zelených, že nikdo neprohrává, protože život není boj, nebo že každý má právo na vítězství, je jedna veliká a také sprostá lež. Prohrát může člověk i sám se sebou.
A já nevolám proboha po tom, abychom děti záměrně strašili, abychom je týrali, nebo měli radost z toho, že mají strach, nebo úzkosti. Týrání, či nepřípustné omezování se od výchovy často nepozná, protože hlavní a zásadní rozdíl je v tom, že výchova nemá za cíl ulevit vychovateli, nebo mu udělat dobře, ale vychovat kvalitního člověka. Bylo by dobré, kdyby i lidé jako vy pochopili, že důvodem pro vznik neurotiků není přílišná náročnost maturity, ale propaganda, která někomu nalhala, že může aspirovat na cokoliv. Vy jste těmi, kdo ubližuje, ne maturita. Vy jim nalžete, že v každém je studijní potenciál a že to mají zkusit. Problém je ve vás a v tom, že to stále nedokážete pochopit. Ano, můžete lidem nalhat mnoho věcí. Dlouho je můžete podvádět, ale té úzkosti je nezbavíte, ani když ten podvod přikrejete tím, že maturitu zničíte, nebo jí učiníte takovou, aby byla v souladu s těmi vašimi podvodnými tvrzeními a sliby. To, k čemu dojde, bude totiž samovolný vznik jiných certifikačních zkoušek, které budou náročnější. Někteří hovoří o tom, že když se zničí vysokoškolské vzdělání, vznikne tlak na tvorbu superškol, které budou ještě nad těmi vysokými. Společnost totiž potřebuje skutečnou odbornost a ti, pro které budou ty vámi zničené školy příliš snadné budou chtít další studium, budou se chtít vzdělat více a ještě více se na trhu práce odlišit od těch vašich aspirantů. Oni totiž jsou odlišní. Je smutné, že tomu nerozumíte a nerozumíte a stále si melete nějaké své úvahy hodné žáka třetí, možná druhé třídy ZŠ.
PD, s prvním odstavcem nelze než nesouhlasit, až na to, že jste opomněl zahrnout školu do přispívajících faktorů.
S druhým odstavcem lze také souhlasit. O tom ale debata o nové maturitě a plošném testování obecně není.
"důvodem, pro vznik neurotiků není přílišná náročnost maturity, ale propaganda, která někomu nalhala, že může aspirovat na cokoliv.".
To jsem někde tvrdil? Nevzpomínám si. Pokud vím, od samého počátku diskuze o NM jsem pouze tvrdil, že chceme-li opravdu zjistit co žáci znají a umí, musíme jim k tomu vytvořit optimální podmínky, jinak je výsledek zkreslený, nepodává věrný obraz o realitě a celá šaráda je kontraproduktivní.
"...vy někomu nalžete, že v každém je studijní potenciál..."
Nevím jak bych vám řek, ale on v každém nějaký ten studijní potenciál je. Akorát v každém na něco jiného. A to je potřeba brát v úvahu při určování povinně testovaných předmětů u přijímaček a maturit, jinak se připravíme o možnost vzdělat nadané lidi a naopak budeme vzdělávat ty, kteří by byli raději umělci nebo řemeslníky, ale ambiciózní rodiče je narvali, za cenu investice do extra připrav na pitomý test, na sš, aby se mohli chlubit před sousedy, že Pepíček je na přeci gymplu. Není to snadné, ani černobílé a test a vaše myšlení černobílé je.
"Dlouho je můžete podvádět, ale té úzkosti je nezbavíte, ani když ten podvod přikrejete tím, že maturitu zničíte, nebo jí učiníte takovou, aby byla v souladu s těmi vašimi podvodnými tvrzeními a sliby. To, k čemu dojde, bude totiž samovolný vznik jiných certifikačních zkoušek, které budou náročnější. Někteří hovoří o tom, že když se zničí vysokoškolské vzdělání, vznikne tlak na tvorbu superškol, které budou ještě nad těmi vysokými."
Doležele, já nechci nikoho podvádět ani zničit, nebuďte ještě ke všemu paranoidní. A)hodnocení máme, říká se tomu vysvědčení.
B)chcete-li rigorózní certifikační zkoušku, vraťte maturitu zpět do škol a změňte financování škol, včetně univerzit. Státní maturita v současné podobě není ani certifikační-ověřovací zkouška, ani spolehlivá zkouška, ani objektivní zkouška, ani nic, než zastaralý, velmi nedokonalý pseudonástroj na měření zapamatování testovatelných částí učiva.
Tlak na vytvoření super-škol a super-zkoušek existuje ve vašich elitářských kruzích dávno, viz IB apod. Mně je jedno, co sociální inženýři zavedou, klidně i super jesle, ale netahejte do té šaškárny všechny děti.
Vzdělávání se musí změnit, protože děti a mladí lidé nejsou stejní jako před padesáti nebo dvaceti lety. Dobré vzdělávání se musí odvíjet od vzdělávacích a výchovných potřeb žáků. Pokud se nemění, ale tvrdošíjně lpí na tom, co fungovalo kdysi, nebo vizionářsky predikuje co jednou bude potřeba, pak nastávají zbytečné a velké problémy, protože aplikujeme nevhodné metody na žáky, kteří mají změněné vzdělávací potřeby. Potřebujeme nalézt ne zástupné, ale pravdivé odpovědi na to, jak a proč se děti tak dramaticky mění, proč úroveň znalostí klesá, proč přibývá dysfunkcí, proč řemeslo neláká, co je vzdělání a pro koho je.
Jenomže toto je nesnadná práce na dlouhou trať, delší než volební mandát, a proto se týpci vašeho ražení uchylují ke snadným líbivým řešením, které řešeními ve skutečnosti nejsou a celou věc ještě zhoršují. Je smutné, že nedokážete nahlédnou celou komplexitu reality mimo snadný binární svět. V tomto smyslu je vaše inteligence umělá.
Počet sebevražd v ČR posledních padesát let klesá, jak absolutně, tak relativně. Tvrzení "důvodem pro vznik neurotiků není přílišná náročnost maturity, ale propaganda, která někomu nalhala, že může aspirovat na cokoliv" je ryzí dojem, vydávající se za fakt. A tvrzení "Někteří hovoří o tom, že když se zničí vysokoškolské vzdělání, vznikne tlak na tvorbu superškol, které budou ještě nad těmi vysokými" je celkem jistě výmysl.
"Zbytek vaší "argumentace" je, typicky, založen na víře, že to, co je snadné pro vás, musí být snadné i pro žáky. Což je kupodivu častá chyba, které se dopouští i učitelé, tj, špatní učitelé."
To jsem nikdy neřekl. Naopak. Minimálně pro polovinu populace je ovládnutí SŠ matematiky na úrovni umožňující samostatnou práci, prakticky nedosažitelné. To ale neznamená, že to nemá zůstat součástí studia SŠ. To pouze znamená, že by žádné zákony neměly požadovat po řemeslnicích, prodavačkách a kadeřnicích, aby museli mít maturitu, protože to je pochopitelně nesmysl.
"Úroveň vědomostí v některých předmětech zřejmě klesá, o tom žádná. Příčiny jsou tak komplexní, že to jeden měřící, třídící a navíc kontraproduktivní nástroj nenapraví. Dopady na výběr typu studia generacemi žáků, založeném na pragmatizmu nebo výběru snadné cesty a později na rozložení profesní struktury v populaci, jsou nedozírné. Celá problematika je už dlouho zralá na masivní hloubkovou analýzu mnoha odborníků z různých oborů, tuším se tomu říká think tank na plný úvazek. Je to tak důležité a zároveň komplikované, že snadná plošná řešení založená na nostalgii, nepodložená daty, zkušeností a osvědčenou dobrou praxí mohou nadělat paseku větší než malou, jejíž dopady bude společnost řešit velmi dlouho."
To je super logika, tajnej. Jinými slovy, já sice nevím, čím to je, musí se to vyzkoumat, ale vím najisto, že tímto se to nespraví a tamtím se to taky nespraví. Klasický dogmatismus. Ještě než zkoumáte, už vlastně víte, jaký výsledek je a jaký není přípustný.
"Tohle je větší než přístup "změříme, roztřídíme a vyřešíme" nebo "uvěříme inovativním sloganům založeným na víře, že co je nové, to je dobré". Chápete snad."
Ale testování není nové, tajnej. Naopak. Podívejte se do USA, do UK, do Francie. Všude jsou nějaké formy testování. Podívejte se na IB, PISA testy, TIMS testy. Všechno testování. Naopak, vaše víra je tím inovativním sloganem. V USA se už dávno objevily podobné snahy, jaké tady předvádíte, ale pokud si správně vzpomínám, tak se po neblahých zkušenostech zase nakonec vrátili k testování. Podobně ve Finsku se od upouštění od přijímaček na VŠ k nim zase vrátili.
"Mimochodem, pan Lippmann dobře ví, o čem mluví. Je dobrý učitel. Rozumí dětem a dospívajícím. Má dlouhou, celoživotní zkušenost. Jeho názor má ve vzdělávání mnohem větší váhu, než tunelové vize nějakého rádoby renesančního matfizáka. Polemizuji s vámi jen proto, že někteří úředníci, nostalgici a přívrženci snadných řešení by mohli brát vaše názory vážně."
Názory pana Lippmanna na vzdělávání studentů v literatuře nezpochybňuji, ale v zásadě mě ani moc nezajímají. Co ovšem zpochybňuji zásadně, jsou jeho názory na testování a na to, co je v životě potřeba a co by mělo být vlastně obsahem vzdělávání. Pokud vy chcete mít z dětí učitele literatury, aktivisty závislé na státních dotacích, nebo EU fondech, pak se klidně vzájemně poplácejte po ramenou a dělejte si společně legraci z testování, z racionality i z pozitivismu. Své frustrace se tím ale nezbavíte. Naopak. Ještě jí tím prohlubujete.
"PD, s prvním odstavcem nelze než nesouhlasit, až na to, že jste opomněl zahrnout školu do přispívajících faktorů."
Tak tady se přiznám, že jsem nepochopil, jestli s tím odstavcem souhlasíte, nebo ne.
"To jsem někde tvrdil? Nevzpomínám si. Pokud vím, od samého počátku diskuze o NM jsem pouze tvrdil, že chceme-li opravdu zjistit co žáci znají a umí, musíme jim k tomu vytvořit optimální podmínky, jinak je výsledek zkreslený, nepodává věrný obraz o realitě a celá šaráda je kontraproduktivní."
Optimální podmínky vytvořit nelze. Nejsme v pohádce. Ani u pohovoru, ani při testování, ani při psaní vlastních textů. Vy se snažíte argumentovat tím, že vlastně nic nemá smysl, protože cokoliv zjistíme, je vždy zkreslené, ale používáte to toliko k odůvodnění svých vlastních zájmů a svých představ o světě. Že taková argumentace je bezcenná, nespecifická a absolutně účelová, protože se dá úplně stejně aplikovat na jakýkoliv proces hodnocení, si zjevně už vůbec neuvědomujete. Věrný obraz o realitě nepodává vůbec nic, ani fyzikální měření. Znamená to, že se máme na všechno vykašlat? Nebudeme nic měřit, nic zkoumat? Jó, já zapomněl. Přesný obraz o realitě podáváte přece vy. Zeptáte se, žák vám odpoví, vy jeho odpověď pochopíte do všech důsledků, i kdyby vysoko přesahovala vaši odbornost a váš rozhled a pak ho objektivně, komplexně, dokonale, nekontraproduktivně a nezkresleně ohodnotíte. Tato diskuse je zbytečná. Nepřinášíte žádné argumenty, pouze deklarace.
"Doležele, já nechci nikoho podvádět ani zničit, nebuďte ještě ke všemu paranoidní."
Já jsem netvrdil, že chcete. Vy to děláte, ale evidentně si to vůbec neuvědomujete. To je právě jeden ze znaků nevzdělanosti.
"A)hodnocení máme, říká se tomu vysvědčení."
Ano, ale bohužel je zkreslené, nepodává věrný obraz o realitě a celá šaráda je tak kontraproduktivní. A navíc je zkreslené mnohem více, protože je motivováno snahou školy o udržení žáka a je ovlivněno osobním vztahem hodnotitele k hodnocenému. Úlohou ověření znalostí není ověřit, kde student žije, s kým chlastá jeho otec a s kým chrápe jeho matka, jaký mají rodiče vliv na zřizovatele, jestli má žák pindíka, nebo pipinku, apod. Rozumím tomu tak, že vám se líbí takovéto "komplexní" hodnocení, abyste mohl zohlednit všechny vlivy, které si z nějakého osobního důvodu chcete subjektivně ohodnotit a ovlivnit jimi cíl, tj. ověření znalostí. Důvod k tomu ale žádný neexistuje. Jedná se o čistou manipulaci. Do dneška jste nepochopil, že ověřovací maturitní test není didaktickým, výchovným ani jiným nástrojem učitele, ale kontrolním nástrojem společnosti, která se již po zkušenostech odmítá spoléhat na sliby vám podobných učitelů, že "to tentokrát uděláte objektivně".
"B)chcete-li rigorózní certifikační zkoušku, vraťte maturitu zpět do škol a změňte financování škol, včetně univerzit. Státní maturita v současné podobě není ani certifikační-ověřovací zkouška, ani spolehlivá zkouška, ani objektivní zkouška, ani nic, než zastaralý, velmi nedokonalý pseudonástroj na měření zapamatování testovatelných částí učiva."
Nedělejte ze sebe hlupáka. Maturita na školách je. Máte možnost se ve školní části vydovádět. Jen jedno vám je tou centrální maturitou znemožněno - předstírat, že jste studenty naučili alespoň ty triviální zapamatovatelné a snadno testovatelné části učiva, pokud ani to není pravda. A také předstírat před vzdělanými lidmi, že ty triviální snadno testovatelné části učiva jsou zbytečné a je možné a dokonce vhodné, je přeskočit. V dějepisu, občance, nebo v jazykovědě možná - k tomu nechť se vyjádří povolanější, ale v matematice je to holý nesmysl.
"Tlak na vytvoření super-škol a super-zkoušek existuje ve vašich elitářských kruzích dávno, viz IB apod. Mně je jedno, co sociální inženýři zavedou, klidně i super jesle, ale netahejte do té šaškárny všechny děti."
Ale to jste zase nepochopil. Ty děti do té šaškárny netaháme my. Tam je tahají rodiče za přispění a halasného povykování taškařících zvěstovatelů světlých zítřků.
Okomentovat