Američtí novináři už nechtějí být nezávislí. Vřavy v ulicích odhalily, že nestrannost přestala být ideálem

„Při současných mohutných rasově podkreslených demonstracích v USA, jež vypukly po zabití černocha George Floyda bílým policistou, se v první linii ocitli i novináři. Vyhrocená atmosféra a to, že v ní splývají s davem víc než v minulosti, změnily pravidla hry... Částečně je to spor generační, ale promítají se do něj právě i rasové otázky. A jde v něm o základní koncept žurnalistiky. O to, zda se má současný novinář ještě vůbec snažit být objektivním, nestranným pozorovatelem, nebo mají média vycházet vstříc publiku a potvrdit mu jeho (i svoji) "pravdu". A odmítnout "lži" všech ostatních,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.

Karel Lippmann: Dorian Gray a Alexis Zorbas – dva hrdinové v časoprostoru moderního světa

Zakladatel moderní fyziky Isaac Newton (1642 – 1726/1727) nahradil reálný prostor klasickým prostorem geometrickým. Aby mohla být popsána i základní forma, v níž se takto pojatý reálný svět uskutečňuje, musel Newton současně matematizovat čas. Hledal proto takový geometrický objekt, jemuž by bylo možné čas připodobnit. Tímto objektem se stala přímka. Čas se tak stal jevem absolutním.

Bořivoj Brdička: Tramvajové dilema a informatické myšlení (Může etický problém vyřešit robot?)

Tramvaj se řítí na pět lidí, kteří o tom nevědí. Na vedlejší koleji je jen jedna osoba, kterou vůz srazí, dojde-li k přehození výhybky. Náhodný kolemjdoucí situaci sleduje a výhybku může přehodit. Otázka zní: je eticky legitimní to udělat?

Vzniká Centrum Karla Čapka, nová platforma pro etiku nových technologií

Tři ústavy Akademie věd a fakulta Univerzity Karlovy spojují své síly v Centru Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. „Mám radost, že se nám daří propojovat výzkum různých vědních oblastí. Otázky spojené s etikou a právem v oblasti umělé inteligence jsou komplexním problémem a nelze vystačit s úzkým jednooborovým pohledem,“ řekl ředitel Ústavu informatiky Emil Pelikán.

Petr Fischer: Obraz se mění v komunikačního dominátora, kniha se mění v obrazový přelud

„Kniha se mění v obrazový přelud (nejen v televizi, ale i na reklamních plakátech a nakonec i v přemýšlení recenzentů, kteří se snaží přizpůsobit marketingu obrazu), a my, kteří knihy čteme a kteří o nich debatujeme, jsme už jen funkcí této marketingové iluze,“ píše Petr Fischer v Hospodářských novinách v úvaze o roztříštěnosti světa, uzavřenosti do individuálních obrazů a proměně čtení a knih.

Bořivoj Brdička, Ira David Socol: Podstata otevřeného přístupu k výuce s využitím technologií

Zpráva o politice amerického školského obvodu Albemarle ve Virginii v oblasti zavádění programu využití vzdělávacích technologií formou 1:1.