Oldřich Botlík: Lze spravedlivě napravit chybu v testu z jednotných přijímacích zkoušek?

pondělí 30. dubna 2018 ·

Cermat rozeslal školám nové výsledky v přijímacích testech z češtiny pro páťáky. Rozumím-li správně vyjádření MŠMT z 27. dubna 2018, získali v úloze 12 druhého testu nově 1 bod nejen ti žáci, kteří křížkovali možnost B, ale rovněž žáci, kteří křížkovali C. Provedená oprava není jediná možná. Hned z několika důvodů ji pokládám za nelogickou.


Oldřich Botlík (eduin.cz)
1. V dalším textu nijak nezpochybňuji rozhodnutí Cermatu, že úloha 12 má dvě rozdílná řešení – možnost B a možnost C.

2. Ředitel Cermatu oznámil, že žádný žák nezakřížkoval B i C. Je to pochopitelné: z poučení na první straně testového sešitu jasně vyplývá, že kdyby to nějaký žák udělal, Cermat by takovou odpověď považoval za chybné řešení. A nemohl by ji uznat ani dodatečně, protože většina žáků se poučením nejspíš řídila.

3. Pak ovšem žádný žák neodpověděl správně a příčinu nemůže Cermat ze záznamových archů zjistit. Neví, zda žák, který zakřížkoval B, o možnosti C nevěděl, anebo o ní věděl, ale kvůli poučení zmíněnému v bodě 2 zakřížkoval to, co podle jeho názoru Cermat očekával. Jednu takovou uchazečku znám, ale nevím, zda se dostala na školu, po níž toužila. Analogická možnost (žák věděl o obou možnostech, zakřížkoval jen C) mohla samozřejmě nastat také.

4. Jediným správným řešením ovšem bylo zakřížkovat B i C. Ocenění neúplné odpovědi plným počtem bodů je proto velmi problematické – jako by najednou vůbec nebylo důležité, kde je pravda, zatímco u jiných úloh si na to Cermat hraje dál.

5. Postup Cermatu především poškozuje ty žáky, kteří věděli o B i C (například uchazečku, kterou jsem zmínil v bodě 3), ale museli své výborné znalosti potlačit a přemýšlet o tom, co asi chtěl Cermat slyšet. To je to nejhorší, co se může malému vědci stát.

6. Žáci, kteří zakřížkovali například jen B, mohli nerozpoznat správnou položku C. Proč mají dostat víc bodů než žáci, kteří nerozpoznali správnou položku (odpověděli chybně) v jiných výběrových úlohách stejného testu? Pokud jsem dobře počítal, úloh s nabídkou čtyř položek je ve stejném testu celkem 14.

7. Test nemá žádný práh úspěšnosti (jako třeba testy maturitní). Proto bych byl raději, kdyby úloha 12 byla vypuštěna z posuzování. Uvědomuji si, že ani to není dokonalé řešení – žákům, kteří psali test v obou termínech, se počítá lepší výsledek.

8. Jenomže i samotný koncept dvou testů, jakkoli je vstřícný k žákům, je problematický vzhledem k cíli uspořádat žáky spravedlivě podle toho, co v testu/testech prokázali. Podle dat z loňského ročníku psalo test ČJL v obou termínech 11 254 žáků. Jejich průměrná úspěšnost v prvním testu činila 29,00 bodu, ve druhém testu ovšem pouze 26,49 bodu. Lze tedy říct, že loni byl druhý test o cca 2,5 bodu náročnější.

Situace, která nastala, asi nemá žádné řešení spravedlivé ke všem. O to důležitější je takovým situacím předcházet.

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.