K útokům na Hejného metodu se vyjádřila Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK

úterý 17. dubna 2018 ·

Přibližně od poloviny února letošního roku jsme svědky systematického útoku na alternativní metody výuky matematiky, zvláště pak na metodu založenou na budování schémat, známou jako Hejného metoda. Tento útok začal akcí „Nové metody ve výuce matematiky?“, pořádanou Matematickým ústavem AV ČR, a pokračuje v rovině politické (jednání školského výboru PS ČR k výuce matematiky, kde dostali jednostranně příležitost k vyjádření pouze odpůrci Hejného metody, organizátoři výše uvedené akce) a mediální (konfrontace i jednostranná vyjádření v ČT i velkých denících). Při těchto příležitostech zazněla řada tvrzení, k nimž považujeme za nutné se jako odborné pracoviště v didaktice matematiky vyjádřit.


Milan Hejný (h-mat.cz)
S některými z těchto tvrzení souhlasíme. Učitel by si sám měl vybrat metodu výuky, která konvenuje jeho osobnostnímu typu a přesvědčení a která je vhodná pro tu kterou právě vyučovanou třídu s ohledem na předchozí zkušenosti žáků s výukou matematiky, na složení třídy apod. Ostatně to platí zcela obecně, nejen pro Hejného metodu a nejen pro výuku právě matematiky. Pokud je učitel nucen učit metodou, kterou dobře neovládá a které nedůvěřuje, nemůže jeho výuka přinášet dobré výsledky. Dále souhlasíme s tím, že je třeba, aby byl proveden seriózní výzkum účinnosti různých metod výuky. Uzavře se tak prostor pro apriorní soudy, které hodnotí metody povrchně bez znalosti jejich reálného provedení ve třídách i výsledků u žáků. Je však třeba vyřešit problém, jak různé metody výuky identifikovat. Učitel, který učí například podle učebnic od M. Hejného a kol., ještě nemusí učit Hejného metodou a také naopak – jsou učitelé, kteří učí tvořivě, objevitelsky i konstruktivisticky, ale neučí dle Hejného metody. Především je však nutno diskutovat o cílech výuky matematiky a vyhodnocení efektivity výukových metod vztahovat k nim.

Je s podivem, že média poskytují tolik prostoru výrokům, často spíše na úrovni dojmů, lidí, kteří se zaštiťují akademickou autoritou, ale v didaktice matematiky jsou laiky a jejich vyjádření ukazují, že nemají zkušenosti ani s prací s dětmi, ani se neseznámili s učebnicemi a výukou podle nich, kterou kritizují. K některým z těchto výroků se dále vyjádříme konkrétně.

1. „Učitel matematiky musí znát matematiku!“ „Dovolí si snad někdo tvrdit, že řidič autobusu, pilot letadla ‚nemusí tak moc‘ znát ovládání autobusu či letadla? Určitě ne!“

Diskuse o tom, s jakou matematikou by se budoucí učitel 1. stupně základní školy a budoucí učitel 2. a 3. stupně měl na vysoké škole setkat, je jistě vhodná a potřebná. Obecné výroky o tom, že učitel matematiky musí matematiku znát, lze ovšem interpretovat zcela odlišnými způsoby. Např. znamená to, že budoucí učitel 1. stupně musí znát algebraické struktury? Zjistěme tedy, jak učitelé, kteří kurzy algebraických struktur prošli, dokáží své znalosti promítat do práce s dětmi na 1. stupni a jak jsou připraveni na úplné začátky budování představ dětí o číslech a operacích. Nebo by budoucí učitel měl důkladně chápat elementární matematiku (jak o tom mluví ve svých článcích např. František Kuřina)? Kritici Hejného metody tvrdí, že výuku matematiky zlepšíme nejvíce zlepšením odborné, tedy matematické přípravy učitelů. Nijak ale nedokládají, že by současní učitelé nebyli odborně dobře připravení nebo že by bylo efektivní odbornou přípravu zvýšit na úkor přípravy didaktické. Skutečně nemá být rozdíl v přípravě budoucího matematika a budoucího učitele matematiky?

Metafora o řidiči autobusu dosti pokulhává. Řidič musí znát vše, co souvisí s řízením, včetně dopravních značek a předpisů, musí vědět, jak se chovat k cestujícím, co má udělat v případě nějakého problému, jak reagovat v neobvyklých situacích, jak např. pomoci v případě nějakého náhlého zdravotního problému cestujícího apod.; nemusí však být schopen autobusy konstruovat. Na druhé straně skvělý konstruktér rozhodně nemusí být také skvělý řidič hromadné dopravy, on ani nemusí mít řidičský průkaz. Jde o odlišné profese s odlišnými cíli a ačkoli je efektivní, aby řidič autobusu měl základní znalosti o jeho konstrukci, je velmi odvážné tvrdit, že právě prohloubení těchto znalostí vysoko nad úroveň, kterou v praxi použije, zvýší jeho produktivitu. Vrátíme-li se od metafory konstruktér/řidič zpět do kontextu matematik/učitel matematiky, jistě bychom přivítali, aby absolventi učitelství pro 2. a 3. stupeň měli hlubší znalosti v některém matematickém oboru a aby absolventi učitelství pro 1. stupeň suverénně ovládali alespoň gymnaziální matematiku. Ovšem taková situace nenastává a ani v minulosti nenastávala. Přesto naši učitelé dokázali vychovat sebevědomé matematiky. Dobrý učitel hluboce rozumí tomu, co učí, ale také rozumí žákům a jejich potřebám.

2. „děti prý mají díky Hejného metodě rády matematiku; ve skutečnosti snad mají rády hodiny matematiky, nikoli matematiku, kterou nepoznají.“

Z podobných výroků čiší naprosté nepochopení kritizované metody, a to jak didaktického zpracování matematického obsahu, tak i samotného přístupu k vyučování. Nejde o jinou matematiku, ta je stejná jako matematika, kterou se učí děti podle jiných učebnic. Děti učené Hejného metodou také normálně plní výstupy ŠVP – některé lépe, jiné hůře, stejně jako děti vyučované jiným způsobem. Stačí rozlišovat mezi matematickým obsahem a formální stránkou matematiky (to, že dítě v dobře definovaném prostředí sčítá síly koček a myší, opravdu neznamená, že umí matematiku hůře než dítě, které v tradičních úlohách sčítá zadaná čísla v klasické algebraické notaci) a nahlédnout do učebnic: lze opravdu tvrdit, že úlohy, které bychom my řešili lineární rovnicí s parametrem, nejsou matematikou? To, že žáci nejdříve pracují s mnoha různými sémantickými modely matematických jevů, odpovídá zákonitostem poznávacího procesu v matematice.

Učebnice Hejného metody dětem poskytují velké množství reprezentací (či izolovaných modelů, jak to nazývají autoři učebnic) pro většinu matematických pojmů. Tyto reprezentace jsou voleny tak, aby byly přístupné životní zkušenosti dětí a děti tak v nich mohly zkoumat matematické zákonitosti, aniž si to třeba uvědomují. Dostane-li dítě ve 2. ročníku úkol řešit rovnici s neznámou x, bude pravděpodobně vyděšeno, na druhou stranu zjistit, které zvíře se skrývá za maskou při přetahované, je úloha matematicky analogická, ale pro dítě přirozeně přístupná.

Pro osvojení si a porozumění danému pojmu je právě klíčová práce s různými reprezentacemi a jejich vzájemné propojování. Pojmu rozumíme, pokud jeho mentální reprezentace jsou součástí vnitřní propojené „sítě“ reprezentací. Kvalita tohoto porozumění je závislá na počtu a síle těchto propojení. Patří sem reprezentace jak ve formě procesuální (jak se něco dělá, algoritmy), verbální (slovně formulované), symbolické (např. vzorec), tak samozřejmě reprezentace vizuální (různé geometrické či modelové situace). Porozumění není tedy dichotomický stav (mám/nemám), ale kontinuální proces obohacování vnitřní mentální struktury (čili budovaní příslušného schématu, jak to nazývají autoři). Teorie poznávacího procesu, o kterou se autoři učebnic opírají, a důraz na práci s různými reprezentacemi je plně v souladu s řadou mezinárodně uznávaných teorií (Dubinsky, McDonald, 2002; Hiebert, Carpenter, 1992; Presmeg, 2006, Duval, 2006; Sfard, Linchevski, 1994). Principy teorie poznávání v matematice, na které jsou postaveny učebnice Hejného matematiky, podrobně popsal Kvasz (2016).

3. „Jako matematik nechápu, proč by jednička neměla být jednička, ale myš a dvě jedničky kočka.“ (a různé obměny)

Jednička přirozeně zůstává i v Hejného metodě jedničkou. V případě prostředí Děda Lesoň jde o něco jiného. Zařazení tohoto prostředí má několik cílů. Jednak poskytuje dětem model nepoziční číselné soustavy, která se používala v Egyptě po dobu zhruba dva tisíce let. Vycházíme-li z onto-genetické paralely, kopíruje vývoj poznávání žáka do velké míry vývoj historický – proto pro pochopení číselné soustavy, která je bezesporu jedním z velkých pojmů matematiky, je práce s jinými soustavami velmi důležitá. Děti se (již ve druhé třídě) setkávají s prostředím, které jim je blízké a kde symbol představuje číslo (podobně jako při práci s římskými číslicemi). Dále toto prostředí v kombinaci s několika dalšími prostředími buduje u žáků porozumění rovnicím, práci s neznámou, substituci, tranzitivitě, reflexivitě a symetrii rovnosti; práce s různými reprezentacemi je pro žáka naprosto klíčová, jak zdůrazňují četné mezinárodní výzkumy (Presmeg, 2006). Důležitost tohoto prostředí se tedy plně ukáže až ve 4. ročníku, kdy k tomuto propojení reprezentací dochází. Děti se připravují i na řešení diofantických rovnic i na soustavy lineárních rovnic. Podrobněji jsme výše uvedené rozepsali s odkazy na učebnice v příloze tohoto textu.

Předchozí výtky se dají shrnout do konstatování, že většina kritiky Hejného metody, která zazněla na akci (organizátory nazývané „konferenci“) Nové metody ve výuce matematiky?, je zcela neodborná a je pozoruhodné, kolik tato diskreditační akce přitáhla mediální pozornosti a že její výstupy byly prezentovány dokonce i v parlamentním výboru 14. 3. 2018. Její autoři, byť jsou většinou významnými experty ve svých oborech (prof. Dlab je předním odborníkem na abstraktní algebru, doc. Bálint je odborníkem na kombinatorickou geometrii, doc. Bečvář je předním historikem matematiky, Dr. Rákosník je odborníkem v oblasti funkcionální analýzy a dr. Motl je odborníkem na teorii superstrun), nejenže jsou v didaktice matematiky laiky, ale zřejmě se s předmětem své kritiky seznámili jen povrchně. O Hejného metodě a její efektivitě lze a je třeba vést seriózní diskusi; dojmy vydávané za fakta však do ní nepatří.

Literatura, na kterou jsou v textu odkazy

Dubinsky, E., McDonald, M. (2002). APOS: A Constructivist Theory of Learning in Undergraduate Mathematics Education Research. In The Teaching and Learning of Mathematics at University Level (pp. 275–282). Dordrecht: Kluwer Academic Publishers.
Duschl, R., Maeng, & Sezen, A. (2011). Learning progressions and teaching sequences: a review and analysis. Studies in Science Education, 47(2), 123-182.
Duval, R. (2006). A Cognitive Analysis of Problems of Comprehension in a Learning of Mathematics. Educational Studies in Mathematics, 61(1), 103–131.
Hiebert, J., & Carpenter, T. P. (1992). Learning and teaching with understanding. In D. A. Grouws (Ed.), Handbook of research on mathematics teaching and learning (pp. 65–97). New York: Macmillan.
Kvasz, L. (2016). Princípy genetického konštruktivizmu. Orbis Scholae, 10(2), 15-45.
Presmeg, N. C. (2006). A semiotic view of the role of imagery and inscriptions in mathematics teaching and learning. In Novotná, J. et al. (Eds.), Proceedings of the 30th Conference of the International Group for the Psychology of Mathematics Education (Vol. 1, 19-34). Praha: PedF UK. Sfard, A., Linchevski, L. (1994). The gains and the pitfalls of reification — The case of algebra. Educational Studies in Mathematics, 26(2), 191-228.

Přílohu s odkazy na učebnice naleznete zde

Poznámka redakce České školy:

Stanovisko katedry matematiky a didaktiky matematiky do jisté míry tónem i strukturou připomíná Otevřený dopis společnosti H-mat adresovaný Jednotě českých matematiků a fyziků. Není to překvapující - pod Otevřeným dopisem jsou za společnost H-mat podepsáni mimo jiné Milan Hejný, Darina Jirotková a Jana Slezáková.

Milan Hejný na katedře učí didaktiku matematiky. Darina Jirotková vede oddělení 1. stupně a na katedře učí i Jana Slezáková.

Ukazuje to na dvě věci:

1) Zejména kritici Hejného metody mohou poukazovat na to, že stanovisko katedry nelze brát jako nezávislé odborné vyjádření, neboť katedra je příliš těsně personálně propojena se společností H-mat.

2) Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s Hejného metodou žádný problém, naopak ji pěstují a podporují. Minimálně z tohoto úhlu pohledu pak metoda nevypadá rozhodně jako nějaký divoký experiment, který se několik jednotlivců snaží prosadit do škol...

89 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
17. dubna 2018 v 12:27  

Je s podivem, že média poskytují tolik prostoru výrokům, často spíše na úrovni dojmů, lidí, kteří se zaštiťují akademickou autoritou, ale v didaktice matematiky jsou laiky a jejich vyjádření ukazují, že nemají zkušenosti ani s prací s dětmi, ani se neseznámili s učebnicemi a výukou podle nich, kterou kritizují.

S podivem i bez podivu. Stačí titul a funkce a Rákosník s Motlem jsou odborníky na děti.

Brandtnerová řekl(a)...
17. dubna 2018 v 17:00  

Pominu-li bizarní argument o užitečnosti vývojové regrese do dob faraonů (sama za sebe pevně doufám, že se neobjeví nějaká obdobná metoda například v českém jazyce a někdo nebude chtít zaměňovat hieroglyfické obrázky za písmena v abecedě), tak podle mých zkušeností způsobuje dětem konkrétně ve 2. třídě tento typ úloh zátěž. Taktéž úlohy zaměřené na abstraktní vnímání. Jak nyní zjišťuji, nejsem zdaleka jediná, kdo má takové zkušenosti. Tady bych se odvolala naopak na nesourodost s poznatky didaktiky a vývojové psychologie. Protože rozbor by byl na delší dobu, přidávám odkaz na článek, kde se k této problematice vyjadřuje speciální pedagog (konkrétně v prvním sloupci třetí strany): vyukamatematiky.math.cas.cz/Wolfova_Hejny_6-2016.pdf

Poukazuji také na neuvěřitelnou argumentaci propagátorů a zastánců HM (O. Šteffl, někteří diskutéři na ČŠ), kteří naše zkušenosti označují za anekdotické či smyšlené. Nechápu, co je vtipného na tom, že děti mají při učení potíže. Tady mi opravdu docházejí slova.


„Předchozí výtky se dají shrnout do konstatování, že většina kritiky Hejného metody, která zazněla na akci (organizátory nazývané „konferenci“) Nové metody ve výuce matematiky?, je zcela neodborná …… nejenže jsou v didaktice matematiky laiky, ale zřejmě se s předmětem své kritiky seznámili jen povrchně.“

Naprosto nesouhlasím, neodborný přístup v didaktice jsem zaznamenala u tvůrců HM, nikoliv u uvedených expertů. Ti mají naopak mnohdy velice zajímavé postřehy a názory, svědčící o jejich celistvém vhledu do problematiky.


„Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s Hejného metodou žádný problém, naopak ji pěstují a podporují. Minimálně z tohoto úhlu pohledu pak metoda nevypadá rozhodně jako nějaký divoký experiment, který se několik jednotlivců snaží prosadit do škol...“

Vážená redakce České školy, z textu vyplývá, že nikoliv PedF UK či dokonce celá UK s Hejného metodou „nemá problém“, ale pouze tři její zaměstnanci. Zda s HM „nemá problém“ celá Katedra matematiky a didaktiky matematiky, nevíme, protože chybí vyjádření či signatura vedení. Vaše argumentace je tedy hodně demagogická.


Mám dotaz: Proč byla HM předčasně zařazena do vzdělávacího systému státních škol bez toho, aby proběhla dlouhodobá experimentální fáze? A jelikož se jedná o novou metodu aplikovanou v českém prostředí, není možné vycházet ani ze zahraničních poznatků (jako u montessori, waldorfské pedagogiky apod.). Tady poukazuji na svou neznalost, proto prosím zasvěcenější do problematiky o doplnění těchto informací, případně odkázání k patřičným zdrojům.

Zastánců a těch, co HM aplikují, bych se pak ráda zeptala, jak vědí – když neproběhlo standardní experimentální testování – že tato metoda bude ve výsledku účinná? Upřesňuji, že nemám zájem o jednoduché spekulativní odpovědi typu „metoda vychází z konstruktivismu“, „zakladatel je matematik, ale zabývá se i didaktikou“ ani subjektivně zabarvené odpovědi „nemáme rádi biflování“. Z jakých poznatků či výzkumů tvůrci vycházeli? Můžete mi napsat srozumitelné resumé?


Předem děkuji za informace, mnohdy není v mých možnostech reagovat včas.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. dubna 2018 v 18:20  

Teoretické základy Hejného metody srozumitelně vysvětluje článek profesora Ladislava Kvasze Princípy genetického konštruktivizmu, na který odkazuje stanovisko katedry.

Článek je volně ke stažení ZDE.

Brandtnerová řekl(a)...
17. dubna 2018 v 21:18  

Také vzhledem k tomu, že je metoda aplikována v ČR, prosím o informace v českém jazyce nebo požadované resumé. Opakuji a upřesňuji, že mě zajímají především výsledky výzkumů, nikoliv teoretické základy metody.

Kvaternion řekl(a)...
17. dubna 2018 v 21:28  

Paní Brandtnerová,

na článek o genetickém konstruktivismu Vás odkazuje už kolega Botlík. Dále si vyhledejte význam pojmu "anektotický", zvláště ve spojitosti s důkazem - opravdu nejde o vtip, tímto pojmem se označuje pokus zobecňovat jeden či několik málo konkrétních (a zpravdila vybraných) příkladů v obecné pravidlo. Je naprosto jedno, co si myslíte od odbornosti kritiků a tvůrců HM - protože jste sama v didaktice matematiky naprostý laik a své tvrzení ničím nedokládáte (na rozdíl od vyjádření, o němž diskutujeme), je Vaše tvrzení v lepším případě čirým dojmem, v horším lží, protože z Vašich příspěvků je naprosto zjevné, že Vám nejde o korektní diskusi, ale pouze o napadání HM za každou cenu. O tom svědčí i zpochybňování toho, že diskutovaný text vyjadřuje stanovisko celé Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK - stačí si totiž najít oficiální stránky této katedry, kde je vyjádření vyvěšeno. Vaše neochota zjišťovat si základní informace o tom, co kritizujete, jde však mnohem dál - jednak i zde, na České škole, vyšel zcela nedávno článek (http://www.ceskaskola.cz/2018/03/jaroslav-kvasz-vs-josef-kubat-ma-se-na.html), ve kterém se o experimentálním testování HM píše, ale především nechápete ani základní princip zavádění nových metod do výuky: nová metoda nemusí být nikým povolena a oficiálně vlastně ani neexistuje, nutné je jen, aby učebnice pro ni byly řádně akreditovány, což jsou.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. dubna 2018 v 21:53  

Představa, že by stát měl povolovat jen ty metody výuky, které prokazatelně fungují, se mi VELMI líbí.

V tuto chvíli by už totiž na základě výsledků státní maturity a dvou ročníků jednotných přijímacích testů na střední školy musel stát okamžitě ukončit výuku češtiny a matematiky na celé řadě základních a středních škol.

Proto vítám souhlas katedry s provedením seriozního výzkumu účinnosti různých metod výuky. A to za předpokladu, že výzkum bude zjišťovat míru dosažení celého spektra žádoucích cílů výuky a bude, jak ostatně připomíná stanovisko, korektně vyřešeno přiřazení konkrétních realizací k jednotlivým metodám.

Kvaternion řekl(a)...
17. dubna 2018 v 21:54  

Paní Brandtnerová, v článcích na České škole najdete jednak výsledky, které o HM nasbírala ČŠI, a jednak odkaz na diplomovou práci s tímto výsledkem. Jenže tady narážíme na Vaši neochotu vzít výsledky, které se Vám do předem zvoleného stanoviska nehodí, na vědomí. Já znám ještě dva další neveřejné výzkumy, jeden reprezentativní a jeden méně (ovšem i ten na více než 400 respondentech), a byť ke každému z uvedených výzkumů je možné mít nějaké námitky (jako ke každému pedagogickému výzkumu), jejich výsledky jsou konzistentní: žáci vyučovaní HM dosáhli o něco lepších výsledků než žáci vyučovaní klasicky, i když v těch metodologicky nejlepších (které například odfiltrovávají vliv socieoekonomického statusu rodičů) statisticky nevýznamně. Do konce roku by měl být hotov vetší výzkum MŠMT.

tyrjir řekl(a)...
18. dubna 2018 v 0:28  

V případě prostředí Děda Lesoň jde o něco jiného. Zařazení tohoto prostředí má několik cílů. Jednak poskytuje dětem model nepoziční číselné soustavy, která se používala v Egyptě po dobu zhruba dva tisíce let. Vycházíme-li z onto-genetické paralely, kopíruje vývoj poznávání žáka do velké míry vývoj historický – proto pro pochopení číselné soustavy, která je bezesporu jedním z velkých pojmů matematiky, je práce s jinými soustavami velmi důležitá...

Tak takhle to je s tím Dědou Lesoněm? V čem je proboha pro děti na prvním stupni ZŠ důležitá takováhle exkurze do dějin matematiky? Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK si, myslím, dost očividně poněkud plete systematickou výuku matematiky s archeologií nebo něčím podobným. Doufám, že se té myšlenky neujmou chemikové a nezačnou namísto systematické výuky chemie vyučovat i alchymii hledající kámen mudrců nebo elixír mládí. Doufám, že se té myšlenky neujmou fyzikové a nezačnou namísto systematické výuky fyziky podrobně konstruktivisticky propátrávat úchvatné dějiny hledání perpetua mobile. Doufám, že se té myšlenky neujmou čestináři a nezačnou namísto systematické výuky psaní nutit děti třeba psát olůvkem či křídou na břidlicové tabulky. Atd. atd.

Dílčí nekompetentnost Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK při takovéto propagaci tzv. Hejného metody a její propojení se soukromou firmou H-mat jsou, myslím, docela zřejmě věci.

Viz též

http://www.ceskaskola.cz/2018/04/otevreny-dopis-jednote-ceskych.html

J.Týř

Milan Keršláger řekl(a)...
18. dubna 2018 v 8:41  

Uch! Čekal jsem uklidnění přestřelky, ale je to ještě větší žumpa! Když chybí něco podstatného, je čtenář *píp*, pokud si to sám nenajde (???). Podivnosti se smetou jako exkurze do dějin (!!!) matiky. To, že někdo "nic nemá" proti HM, je vydáváno za naprostý souhlas (!!!).

Já vám nevím. Mám ve třídě možná 20% dětí, které zvládnou cokoliv, co na ně hodím. A taky 20%, které nezvládnou prakticky nic. Takže zbude řekněme 60%, do kterých budu cpát variantní didaktické metody, na které se možná jeden chytí? Proč proboha? A kde na to vezmu čas? Vždyť oni nechápou přímou úměru, procenta, zlomky natož trojčlenku jen proto, že na to není čas (tj. na procvičení z nejrůznějších úhlů pohledu)!!!

BTW: taky nic nemám proti tomu, když kolegové v informatice učí historické pojetí (páč to lépe neumí). Ale že bych to doporučil? Že bych za to bojoval? Proč?

Oldřich Botlík řekl(a)...
18. dubna 2018 v 9:10  

Někteří diskutující poskytují ostatním téměř neomezenou možnost sledovat takřka v živém přenosu své omezené duševní pochody. A nemám teď na mysli zrovna M. Keršlágera, i když...

Striptýz jsem nikdy na vlastní oči neviděl – takovéto „požitky“ nevyhledávám. Předpokládám však, že mé utrpení z pohledu na tenhle striptýz duševní by se nejspíš vyrovnalo utrpení z pohledu na stopadesátikilovou sedmdesátiletou striptérku v mnohokrát sepraném starém spodním prádle.

Nemám přitom nic proti striptérkám ani proti lidem s nadváhou. Sedmdesátinám už se sám blížím a taky nenosím jen nové prádlo.

tyrjir řekl(a)...
18. dubna 2018 v 9:10  

Milan Hejný na katedře učí didaktiku matematiky. Darina Jirotková vede oddělení 1. stupně a na katedře učí i Jana Slezáková.

Ukazuje to na dvě věci:

1) Zejména kritici Hejného metody mohou poukazovat na to, že stanovisko katedry nelze brát jako nezávislé odborné vyjádření, neboť katedra je příliš těsně personálně propojena se společností H-mat.

2) Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s Hejného metodou žádný problém, naopak ji pěstují a podporují. Minimálně z tohoto úhlu pohledu pak metoda nevypadá rozhodně jako nějaký divoký experiment, který se několik jednotlivců snaží prosadit do škol...


ad 1) Souhlasím, že stanovisko katedry nelze brát jako nezávislé odborné vyjádření, neboť katedra je příliš těsně personálně propojena se společností H-mat.

ad 2) Není pravda, že "Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s Hejného metodou žádný problém, naopak ji pěstují a podporují." Takové stanovisko Univerzity Karlovy ani její Pedagogické fakulty neexistuje. Je to spíš přesně naopak: Hejného metoda je kritizována i z Pedagogické fakulty UK. Například profesor Štech z Katedry psychologie této fakulty zcela jasně poukázal na objektivně existující vady zavádění neověřené tzv. Hejného metody soukromou firmou H-mat (která je personálně přímo propojená s Katedrou matematiky a didaktiky matematiky PedF UK):

stanislav štech řekl(a)... 13. března 2017 19:32

Tzv. Hejného metoda je zbytečně personifikovaným a oslavným označením konstruktivistického přístupu známého ve světě od konce 70.let (pravda, v letech, kdy s ní Hejného otec přišel, nikoli u nás). Již několik let jsme požadovali po kolegyních z H-matu nějaká data o výsledcích žáků vyučovaných touto "metodou" (jde spíše o psychologizující postupy). Bohužel jsme je nikdy nedostali...
... Na 2.st ZŠ zatím tato metoda není ověřována vůbec (kontrolní skupina, srovnatelné podmínky výuky atd.)...


http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html

Jsem názoru, že tzv. genetický konstruktivismus, na který se Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK dost účelově a bez solidního konkrétního i širšího teoretického zdůvodnění a praktického ověření zbytečně silně upnula, nemá tak velký pozitivní praktický význam, jak se nám to snaží ve svém posledním vyjádření tvrdit.

J.Týř


tyrjir řekl(a)...
18. dubna 2018 v 9:28  

Striptýz jsem nikdy na vlastní oči neviděl – takovéto „požitky“ nevyhledávám. Předpokládám však, že mé utrpení z pohledu na tenhle striptýz duševní by se nejspíš vyrovnalo utrpení z pohledu na stopadesátikilovou sedmdesátiletou striptérku v mnohokrát sepraném starém spodním prádle.

Nemám přitom nic proti striptérkám ani proti lidem s nadváhou. Sedmdesátinám už se sám blížím a taky nenosím jen nové prádlo.


napsal pan Botlík ve svém posledním příspěvku.

Tak proč nám tu, pane Botlíku, ten Váš geneticky konstruktivistický striptýz v ošuntěle pedagogicko populistickém prádle opakovaně předvádíte? Právé jste se nám tu, myslím, přiznal, že jste možná s porozuměním nečetl ani pohádku Císařovy nové šaty.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
18. dubna 2018 v 11:02  

2) Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s Hejného metodou žádný problém, naopak ji pěstují a podporují. Minimálně z tohoto úhlu pohledu pak metoda nevypadá rozhodně jako nějaký divoký experiment, který se několik jednotlivců snaží prosadit do škol...

S tímhle možná "politicky korektním" avšak zjevně nepravdivým závěrem jste se, myslím, pane Komárku, příliš nevyznamenal - viz argumentace výše. Doufám, že v příštím článku nebudete tvrdit například, že "Největší česká univerzita, respektive její Pedagogická fakulta nemají zjevně s přejmenováním Katedry matematiky a didaktiky matematiky na Katedru H-mat, tedy na katedru Historicko geneticky konstruktiviského MATení didaktiky matematiky, žádný problém, naopak ji pěstují a podporují."

Nedostatek učitelů matematiky a fyziky je závažný a závažný je i nezájem o studium učitelství těchto předmětů. Nedivím se. Když případní zájemci zjistí, že vedle budoucího nízkého platu by se měli na PedF věnovat geneticko konstruktivistickému vytváření něčeho, co je vcelku dobře vytvořeno, sklapnou, myslím, mnohdy radši desky s přihláškou na PedF.


Brandtnerová řekl(a)...
18. dubna 2018 v 18:50  

Pane Kvaternione, děkuji za napravení pochybení redakce, která zapomněla pod článkem uvést odkaz. Teď už VÍME. Na první části mé připomínky to nic nemění. Pokud se někdy zmíníte v diskuzích o průběhu a výsledcích různých testování a budete-li přitom komunikovat věcně a bez urážek, ostatní to jistě ocení. Diskutovat lze i slušně. Uvedenou diplomovou práci osobně hodnotím tematicky, rozsahem i stylisticky jako dílo s nízkou úrovní (slovem „tematicky“ nemyslím, že bylo zvoleno téma v souvislosti s HM). Vzhledem k tomu ji považuji za irelevantní zdroj.

K výrazu „anekdotický“: pokud byl měl pan Šteffl na mysli vědecký význam slova „anekdotický“ (vhodný jistě tak do vědecké prezentace s vysvětlením patřičného jevu), jistě by hned vzápětí nedodal „a možná i smyšlená“. Ve vědě totiž není žádné „ možná“, „skoro“ apod. „Epizodický a anekdotický“ tak v tomto podání evokuje mnohem více komediální seriál. Navíc – sama bych ryze vědecký výraz v čistě nevědeckém článku nepoužila.


“Představa, že by stát měl povolovat jen ty metody výuky, které prokazatelně fungují, se mi VELMI líbí.”

Pane Botlíku, věda byla, je a bude vždy experimentální záležitostí. Nicméně to neznamená, že kvůli tomuto faktu nebudeme například testovat nové léky, než je pošleme do oběhu. Navíc, v případě HM se v současnosti nejedná jen o jednotlivou metodu, kterou může kdokoliv podle uvážení využívat a kombinovat s jinými metodami, ale o celý výukový model. Proto jsou mé otázky zcela jistě na místě. Vy nám místo odpovědí nabízíte své staré prádlo.

Ano, skutečně mně přijde jako velmi omezené (vnímám to tak, že jde o vaši sebekritiku), pokud někdo v debatě o problematice školství na webu „Česká škola“ použije jako asociaci své sexuální fantazie. Váš projev považuji za hodně úchylný. Ale připouštím – je to věc názoru.


“Když chybí něco podstatného, je čtenář *píp*, pokud si to sám nenajde (???)”

Pane Keršlágere, během mého krátkého působení v diskusích na ČŠ jsem si všimla, že zde někteří chytráci velice rádi házejí po druhých různými odkazy, nejlépe na obsažná díla (někdy i v jiném jazyce), bez toho, aby alespoň krátce formulovali obsah (zřejmě nepochopili, že dohledávání zdrojů je prací odborníka nebo investigativního novináře, který je za tuto činnost placený). Navíc jsem si nemohla nevšimnout, že právě tyto osoby mnohdy hluboce opovrhují těmi, co něco dokázali. A je úplně jedno, zda se jedná o akademické renomé či úspěšnou pedagogickou práci. Za přebujelým egem tak skrývají jen a jen svou neznalost, nechápání souvislostí, neschopnost komunikace, logické argumentace. Už chápu expresivní vyjádření pana Luboše Motla v jiné diskuzi, že on NAOPAK hluboce opovrhuje těmito lidmi (kritika se týkala mimo jiné i O. Botlíka). Musím nakonec přiznat, že se s panem Motlem i v tomto postoji plně ztotožňuji.


Pane Týři, ohledně uvádění odkazů jsem rozhodně nemyslela vás. Tady naopak oceňuji pečlivost a srozumitelnost, za což – odhaduji – je vděčno více diskutujících. Co se týče zmiňovaných postojů UK, souhlasím, že redakce by se takových demagogických výroků dopouštět neměla.


Prosím, aby případné pokračování diskuze probíhalo bez osobních útoků, odhalování svého soukromí apod. Není poprvé, co na něco takového upozorňuji. Vzhledem k názvu a zaměření tohoto webu je to ostudné, navíc tak debata velmi brzo končí.

Michal Komárek řekl(a)...
18. dubna 2018 v 19:01  

Jaký odkaz máte na mysli, paní Brandtnerová? Děkuji! Hezký večer!

Oldřich Botlík řekl(a)...
18. dubna 2018 v 19:10  

Našel jsem si před chvílí na YouTube kratičké video (18 sekund) s legendární hláškou MUDr. Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města a vychutnal si je.

Ulevilo se mi.

tyrjir řekl(a)...
18. dubna 2018 v 20:18  

Pane Botlíku, měl jste na mysli video

MUDr. Štrosmajer - Vy krávo nebeská
https://youtu.be/yL6IszJBKH8

Pokud ne, měl byte, myslím, říci jiné kratičké video (18 sekund) s legendární hláškou MUDr. Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města jste si pro vaši úlevu vychutnal.

Pokud ano, jste pro mne sprostý hulvát, jehož sprostota je vysoko nad tím, co v České škole pan Komárek u jiných mnohdy bez milosti cenzuruje.

J.Týř

Brandtnerová řekl(a)...
18. dubna 2018 v 20:23  

Pane Komárku, vyjadřuji se výše, je to v textu, odpovídá diskutující Kvaternion.

Když už spolu komunikujeme, mohl byste prosím nějak taktně (chápu, že někdo může mít mimořádně špatný den) upozornit pana Botlíka, že tento web není Linka důvěry ani www.csfd.cz? Děkuji, pěkný večer i Vám.

Brandtnerová řekl(a)...
18. dubna 2018 v 20:49  

Pane Týři,

pan Botlík nic neumí říct přímo, na to je příliš zbabělý. V debatě pod svým článkem (kde přirovnává školství ke komediálnímu seriálu s klakem) se ani neukázal, zřejmě nebyl schopný čelit kritice. Kdekoliv se vyskytl, tam měl problémy s druhými. Stále jen provokuje, někoho napadá. Je to frustrovaný člověk. Pokud vím, dva účastníci zmiňované diskuze doporučují přejít do spánkového režimu, kdykoliv se objeví. Vidím to jako rozumné řešení. Přecházím do spánkového režimu a doufám, že se mi nebude zdát o Botlíkovi ve spodním prádle.

Také Vám přeji hezký večer.

Michal Komárek řekl(a)...
18. dubna 2018 v 22:07  

Paní Brandtnerová, zaznamenal jsem, že se vyjadřujete výše. Ale nijak to neodpovídá na moji otázku... Hezký večer!

Pavel Doležel řekl(a)...
18. dubna 2018 v 22:26  

S Botlíčkem opatrně, paní Brndtnerová. Mohla byste nám ho ohnout.

Kvaternion řekl(a)...
18. dubna 2018 v 22:42  

Paní Brandtnerová,

"Uvedenou diplomovou práci osobně hodnotím tematicky, rozsahem i stylisticky jako dílo s nízkou úrovní (slovem „tematicky“ nemyslím, že bylo zvoleno téma v souvislosti s HM). Vzhledem k tomu ji považuji za irelevantní zdroj."

tak znova - je úplně jedno, jak co hodnotíte, když to nijak nedoložíte. Opravdu Vám nedochází, že všichni už dávno prohlédli Vaši demagogickou techniku, tedy o nepohodlném zdroji lhát, vydávat tuto lež ne-li za fakt, pak alespoň za své upřímné hodnocení, nijak ji nedokládat (protože to nelze) a na kritiku nereagovat a případně předstírat, že je to z nedostatku času?

Brandtnerová řekl(a)...
19. dubna 2018 v 20:13  

Pane Komárku, tedy podrobněji: v případě, že byl text článku adresovaný a zaslaný redakci, chybí signatura. Jestliže je text přejatý, chybí odkaz na zdroj. Také proto, že není uveden původní název dokumentu. Chápu, chybička se vloudí.

Brandtnerová řekl(a)...
19. dubna 2018 v 20:15  

Pane Kvaternione,

zcela jistě jsem typický demagog, navíc tajný člen celosvětového spiknutí, do kterého je mimo jiné zapojena FBI a také několik mimozemských bytostí. Vy jste na to přišel. Jen to prosím nikomu neříkejte. Z toho důvodu nemám možnost trávit v diskuzích na ČŠ převážný čas svého života jako vy, proto někdy reaguji opožděně.

Z diskuze zcela jasně vyplývá, že VŠICHNI tady sdílejí vaše postoje. To jste počítal sám?

Potřepujete-li něco vědět, upřesnit, stačí se NORMÁLNĚ zeptat – a ne hned lamentovat jako stará Hamáčková na pavlači.

Vy mě bavíte!

Pavel Doležel řekl(a)...
19. dubna 2018 v 20:40  

"tak znova - je úplně jedno, jak co hodnotíte, když to nijak nedoložíte. Opravdu Vám nedochází, že všichni už dávno prohlédli Vaši demagogickou techniku, tedy o nepohodlném zdroji lhát, vydávat tuto lež ne-li za fakt, pak alespoň za své upřímné hodnocení, nijak ji nedokládat (protože to nelze) a na kritiku nereagovat a případně předstírat, že je to z nedostatku času?"

Tak znova - vzhledem k tomu, že já jsem nic neprohlédl, tak drahý kvaternione, jest z toho vašeho velectěného vyjádření nad Slunce jasné a zcela zřejmé, že LŽETE.

Pokud jde o zmiňovanou práci, napsal jsem několik zásadních připomínek nejen k metodice. S žádnou kritikou mých připomínek jsem se nesetkal, ba ani s reakcí. Nikomu se asi nechce pouštět se do odborných diskusí, když jich není schopen, co? Uvedená práce nic neprokazuje. Autorka si plete statistickou signifikanci existence rozdílu s jeho velikostí, neřeší základní předpoklady použitých metod, místo heteroskedasticity hovoří o heteroskedascitě, netestuje korelaci prediktorů, atd. Navíc jí v zásadě vyšlo to, že naprosto zásadní vliv na výsledky žáků v jakémsi testu matematického myšlení má především žákův intelekt. Kouzlo nechtěného, řekla by moje kamarádka psycholožka.

Pokud máte odpovědi na mé připomínky, sem s nimi. Jo pardón, já zapomněl, že vy dokážete jen urážet, obviňovat z lhaní a manipulovat čtenáře tvrzeními o tom, čí názory jsou bezcenné a čí naopak cenné. Ten zmiňovaný článek z pera profesora Kvasze absolutně nic neprokazuje. To je jen jakási ničím nedoložená teorie, nebo spíše filosofický traktát, jehož jediným důkazním prostřekem (a to je spíše eufemismus) jest deklarace z nebe spadlých mouder. Genetický konstruktivismus si račte vetknout za klobouk - jak by řekl tajnej.

Michal Komárek řekl(a)...
19. dubna 2018 v 21:14  

Paní Brandtnerová, stále stručně - odkaz na zdroj nechybí. Hezký večer!

tyrjir řekl(a)...
20. dubna 2018 v 4:28  

Když jsem zadával úkoly nebo hodnotil hodnotil výkony svých žáků, říkal jsem jim někdy "Pamatujte, prosím, že ze dvou věcně stejně správných vyjádření je správnější to, které je stručnější a srozumitelnější." Myslím, že to platí i pro výukové metody a pro odborné studie o nich.

Ladisla Kvasz píše ve své pětačtyřicetistránkové studii například o tzv. Principu instrumentálního ukotvení matematických poznatků třeba toto:

Jednotlivé nástroje prepožičiavajú nášmu mysleniu obrovskú účinnosť. Ako príklad môžeme vziať násobenie päťmiestnych čísel, čo pre najmenšie päťmiestne čísla 10 000 x 10 000 dáva výsledok 100 000 000. Predstavme si kmeň, ktorý nemá žiaden symbolický nástroj na reprezentovanie čísel, a počíta pomocou fazuliek (kamienkov, mušlí či niečoho podobného). Náčelník kmeňa sa stavil, že jeho ľudia dokážu vynásobiť dve čísla, ktoré biely muž zapisuje pomocou toľkých znakov, ako má chlap prstov na jednej ruke. Urobí to tak, že za dedinou dá splanírovať dostatočne veľké pole (aspoň 100 krát 100 metrov). Zoberie dve vrecia, do ktorých nechá odpočítať počty fazuliek, zodpovedajúce číslam, ktoré treba vynásobiť, dá nakresliť dostatočne dlhú rovnú čiaru a v centimetrových odstupoch dá na ňu umiestniť fazuľky z prvého vreca. Potom dá nakresliť dostatočne dlhú (približnú) kolmicu a na tú nechá v centimetrových odstupoch umiestniť fazuľky z druhého vreca. Nariadi členom kmeňa, aby doplnili pole do štvorčekovej siete fazuliek. Keď to urobia, nechá všetky fazuľky pozametať na kopu, naložiť na somárov a odniesť do krčmy ako výsledok násobenia. To je pekné, ak však budeme predpokladať, že položenie jednej fazuľky trvá sekundu, bude poukladanie 100 000 000 fazuliek trvať viac než tri roky (1 rok má 3,15 x 107 sekúnd). Samozrejme, ukladať fazuľky môže niekoľko ľudí súčasne, ale aj keby ich bolo 100 (teda prakticky celý kmeň), stále by to trvalo 10 dní pri práci vo dne i v noci. 100 ľudí by si asi prekážalo, takže realistický odhad časovej náročnosti násobenia dvoch päťciferných čísel bez použitia aritmetickej symboliky je niekoľko mesiacov. Keby sme namiesto päťciferných čísel vzali čísla šesťciferné, počítanie by sa stonásobne predĺžilo, takže je zrejmé, že násobenie pomocou fazuliek má svoje medze.

V rímskych číslach násobenie päťciferných čísel ide lepšie, ale stále to nie je nič príjemné. Na zápis päťciferného čísla potrebujeme v rímskej notácii v priemere desať znakov. Keďže sa násobí každý s každým, dostaneme zhruba 100 znakov výsledku (oproti 100 000 000 fazuľkám), ktoré treba pozlučovať (desiatky s desiatkami, stovky
so stovkami, atď.). Vypočítať pomocou rímskych čísel π na 60 desatinných miest (ako to urobil Euler) však už pripomína úsilie náčelníka z predošlého príkladu. Vidíme, že aritmetické poznatky zásadným spôsobom závisia od nástroja symbolickej reprezentácie.

Genetický konštruktivizmus kladie veľký dôraz na nácvik práce s reprezentačnými nástrojmi, ktorým hovorí prostredia. Naučiť deti manipulovať so symbolmi či geometrickými reprezentáciami najrozličnejších druhov je pre matematiku zásadné. Matematické poznanie je inštrumentálne ukotvené a zbehlosť v inštrumentálnej praxi zásadným spôsobom rozširuje dostupné poznatky. Ale ako ukazuje príklad domorodého kmeňa, tie najjednoduchšie poznatky sú prístupné aj bez akéhokoľvek nástroja.


Viz Ladislav Kvasz: Princípy genetického konštruktivizmu, str. 23 až 24
https://www.researchgate.net/publication/315327300_Principy_genetickeho_konstruktivizmu

Teoretické základy Hejného metody srozumitelně vysvětluje článek profesora Ladislava Kvasze Princípy genetického konštruktivizmu, na který odkazuje stanovisko katedry.

Článek je volně ke stažení ZDE.


napsal O. Botlík 17. dubna 2018 v 18:20.

tyrjir řekl(a)...
20. dubna 2018 v 4:29  

Tu 45stránkovou studii jsem si se zájmem přečetl. Jsem názoru, že tyto i další vcelku jednoduché věci by dokázal vysvětlit leckdo z učitelů základní školy stručněji a srozumitelněji, a to i bez použití pojmu genetický konstruktivismus a bez mnoha dalších mnohdy dost absurně nakupených úvah a (rádoby)odborných termínů.

Na otázku, zda je přehnaný genetický konstruktivismus aplikovaný v tzv. Hejného metodě účinnějším způsobem výuky matematiky než tzv. klasická výuka matematiky ta práce, myslím, neodpovídá.


J.Týř

tyrjir řekl(a)...
20. dubna 2018 v 13:34  

Poznámka k Fazolkové metodě náčelníků didaktiky matematiky z KMDM PedF UK

Náčelník... Nariadi členom kmeňa, aby doplnili pole do štvorčekovej siete fazuliek. Keď to urobia, nechá všetky fazuľky pozametať na kopu, naložiť na somárov a odniesť do krčmy ako výsledok násobenia. To je pekné, ak však budeme predpokladať, že položenie jednej fazuľky trvá sekundu, bude poukladanie 100 000 000 fazuliek trvať viac než tri roky (1 rok má 3,15 x 107 sekúnd). Samozrejme, ukladať fazuľky môže niekoľko ľudí súčasne, ale aj keby ich bolo 100 (teda prakticky celý kmeň), stále by to trvalo 10 dní pri práci vo dne i v noci. 100 ľudí by si asi prekážalo, takže realistický odhad časovej náročnosti násobenia dvoch päťciferných čísel bez použitia aritmetickej symboliky je niekoľko mesiacov...

Velmi oceňuji vysokou úroveň abstrakce prof. Kvasze, který se ve své práci u toho Fazolkového příkladu vcelku bravurně abstrahoval od dalších reálných vlivů, které by ten jeho fazolkový příklad udělaly ještě zašmodrchanější a plačtivější pro případné realizátory toho myšlenkového experimentu nebo pro případné další čtenáře jeho plačtivě fazolkově zašmodrchané práce Principy genetického konstruktivismu, na kterou se vedení KMDM odvolává. Například:

- Kdyby si nebozí členové náčelníkova kmene na skutečném poli předznačili centimetrovou síť pro následné kladení fazolek, potřebovali by pak ještě asi jeřáb, dlouhou lávku nebo něco podobného, aby si při kladení fazolek tu síť nepošlapali.

- Při té několikaměsíční práci by nesmělo pršet, aby fazolky nevzklíčily a nezakořenily, neboť pak by jejich zametání bylo obtížné neli nemožné.

- Nad tím polem by reálně asi nesměli létat fazolkožraví ptáci, kteří by sezobáním některých fazolek výsledek experimentu znehodnotili, nesměly by tam asi být fazolkožravé myši atd., atd.

Aby matematické fazolky, zárodky opravdového matematického myšlení žáků, ve školách dobře klíčily a rostly, je vcelku zbytečně se rozvláčně zabývat jejich pracným kladením do sítě a oslím transpotem před hloupého náčelníka. Stačí je zatlačit do úrodné země, pod dohledem motivovaných a vzdělaných učitelů je nechat vzklíčit a občas tu úrodnou půdu prokypřit a zbavit plevele.

Dovoluji si vyslovit názor, že tzv. Hejného metoda i úroveň některých veřejných projevů náčelníků (vedení) Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK a mnohých dalších obhájců Hejného metody vykazuje některé znaky výše popsané Fazolkové metody z práce prof. Kvasze. Je mi líto příslušníků kmene učitelů matematiky, kteří jsou nuceni takovýmito metodami pracovat. Je mi líto dětí, rodičů a učitelů, kteří jsou nuceni nekritickému šíření takovýchto metod čelit.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
20. dubna 2018 v 21:59  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
21. dubna 2018 v 2:55  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Brandtnerová řekl(a)...
21. dubna 2018 v 11:14  

Pane Komárku,

děláte si ze mě legraci? Očekávala bych reakci ve smyslu „děkuji za upozornění“ a vy se zatím tváříte, jako by byla úplná samozřejmost hledat odkaz na zdroj uveřejněného článku pod „Přílohu s odkazy na učebnice naleznete zde“. Domníváte se, že ostatní mají zálibu v detektivní práci? Ostatně, upozornil na to ve svém komentáři i pan Keršláger .

Musím přiznat, že občas začínám pochybovat o vašich kvalitách coby šéfredaktora a administrátora webu. Důvodem je například zcela nesmyslné zveřejnění článku „Upozornění na neetickou manipulaci se stanoviskem Společnosti učitelů matematiky na diskusi k Hejného metodě“, kde se třetí účastník vyjadřuje ke (skutečnému či domnělému?) sporu dvou stran, aniž by bylo uvedeno jakékoliv vyjádření nebo alespoň zmínka o postojích těchto stran. Z příspěvku nelze vyčíst ABSOLUTNĚ NIC směrodatného. Je to pouze skvělý zdroj pro různé spekulace. To je zcela neprofesionální přístup. Nyní jsem navíc zaznamenala, že k uveřejnění došlo dokonce bez souhlasu účastníků korespondence! Dále také vnímám, že některé účastníky diskuzí protěžujete. A pokud mohu posoudit, právě ty, kteří jsou zde zdrojem většiny sporů a nestandardních průběhů debat. Nejsem zdaleka první, kdo na to upozorňuje. Do kvalitní publicistiky má takový přístup asi hodně daleko.

Mimo jiné mě překvapilo, když jste na můj emailový dotaz ohledně postupu při formátování textu vkládaných příspěvků v Bloggeru odpověděl – podotýkám, že velmi korektně a připojil omluvu – že vy ani IT kolegové nevíte. Kdo jiný by měl vědět, jak se upravují příspěvky na VAŠEM webu?

Proč to však zmiňuji – možná totiž začínám chápat, jaký je rozdíl mezi účastníky dvou stran sporu ohledně problematiky HM: ve výstupu. Protože – bez urážky – já bych u sebe takovou kvalitu práce, jakou odvádíte například vy, považovala za nedostatečnou. Zřejmě proto preferuji kvalitní a náročnější vzdělávání. Podotýkám také, že chyby dělá každý, ale důležitý je postoj k chybám. A navíc – to, co tady předvádějí někteří zastánci HM, je přímo ostudné.

Brandtnerová řekl(a)...
21. dubna 2018 v 11:18  

Protože jsem zaznamenala – nejen – v této diskuzi, že někteří přítomní zde druhé označují jako „manipulátory“, „demagogy“ apod., přidala jsem SPECIÁLNÍ PŘÍSPĚVEK; jedná se zkrácenou verzi textu dostupného v různých přejatých verzích ve více publikacích. Případní čtenáři nechť sami posoudí, kdo tyto charakteristiky splňuje:

„Vzdělaný manipulátor“ dává najevo pohrdání těmi, kteří nemají stejné vědomosti jako on a podivuje se nad neznalostí ostatních při hovoru o úzce specializovaných tématech, o nichž málokdo něco ví. Vyjadřuje se k nim, jako by šlo o naprostou samozřejmost – cituje data, jména a místa bez jakéhokoliv vysvětlení, rád používá cizí slova. Snaží se využít principu „pocit úcty k autoritě“. Manipulátor se liší od skutečně vzdělaného člověka tím, že skutečně vzdělaný nikdy nedává najevo, že jste nevzdělaný hlupák s nízkou inteligencí.

Vyrovnaný člověk své přání, pocity i názory vyslovuje jasně a upřímně. Nepotřebuje urážet ani snižovat ostatní, aby sám sobě dodal hodnotu. Nevystavuje se stále na odiv, aby dal druhému najevo svou nadřazenost a poukázal na jeho četné nedostatky.

Michal Komárek řekl(a)...
21. dubna 2018 v 14:49  

Paní Brandtnerová, odkaz je uveden a text emailu citujete nepřesně. Věcného kritického názoru na svoji práci si vážím. Děkuji! Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
21. dubna 2018 v 17:53  

Přílohu s odkazy na učebnice naleznete zde

píše se ve článku. Za tím "zde" se skrývá odkaz na pdf soubor, který kromě textu citovaného v páně Komárkově článku obsahuje i ukázky fazolkovitě složité metody (viz náčelnická fazolková metoda citovaná v diskusi výše) či jakésosi zašmodrchávacího prostředí Déda Lesoň - Příloha:Ilustrace propedeutiky rovnic v prostředí Děda Lesoň:

http://mdisk.pedf.cuni.cz/HejnyKMDM.pdf

Zájemci, kteří si ten soubor z toho odkazu stáhnou a prostudují uvidí v té Příloze, čemu všemu jsou při Hejného metodě děti i rodiče, kterým není lhostejné, co a jak se jejich děti učí, vystavováni...

Pane Komárku, souhlasím s paní Brandtnerovou, že výše popsaným způsobem jste odkaz na zdrojový text z KMDM PedF UK řádně neuvedl. Spíš jste ho jen jaksi "zašifroval" pod slova z prvního řádku výše v tomto komentáři. Souhlasím, že odborná i lidská (etická) kvalita vaší redakční a moderátorské práce je mizerná. Ponechal jste tu nevěcné urážlivé sprosťárny pana Botlíka i anonyma Kvarterniona a cenzurujete přitom vécné odpovědi těch, kteří jsou i v důsledku jejich i vaší neprofesionality nuceni se tomu bránit.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
21. dubna 2018 v 18:02  

Pro ty, kteří se nechtějí diskuse účastnit a přesto je zajímá, co v ní je (včetně cenzurovaných komentářů), si dovoluji připomenout, že:

Zvolíte-li na konci diskuse "Okomentovat", můžete pod komentářovým rámečkem zaškrtnout čtvereček "Odesílat následné komentáře na e-mail ". Komentáře vam pak budou chodit, i když se diskuse nezúčastníte.

Antonín Jančařík řekl(a)...
21. dubna 2018 v 23:06  

Protože kol. tyrjir komentoval způsob vyjadřování a argumentace prof. L. Kvasze, dovoluji si připojit dva odkazy, ze kterých je snad zřejmé, jak je chápáno jeho vyjadřování a způsob argumentace odborníky v ČR i zahraničí.
http://fernando-gil.org.pt/en/nominees/2010/winner/
http://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Akademicka-premie-2016/

tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 3:57  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 4:12  

Je Kvaszova práce Principy genetického konstruktivismu ředěním didaktiky matematiky za účelem obhajoby pochybné tzv. Hejného metody?

ad Antoním Jančařík 21. dubna 2018 23:06

O ředění vědy do spousty rádoby učených spisů i o charakteru sporů učenců různých skupin píše už J. A. Komenský v díle Labyrint světa a ráj srdce.

Labyrint světa a ráj srdce (původním názvem Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Labyrint_světa_a_ráj_srdce

K tomu a k úvodní otázce viz např. jen abstrakt Kvaszovy práce, která pro didaktiku matematiky výslovně účelově (!) navrhuje/zavádí zcela nový pojem tzv. genetický konstruktivismus, a to proto, aby mnohými kritizovaná tzv. Hejného metoda byla odlišena od radikálního konstruktivismu, kterým prý tato metoda není:

Abstrakt: Cieľom príspevku je vymedziť teoretické východiská prístupu k didaktike matematiky, ktorý už niekoľko desaťročí rozvíja Milan Hejný. Chceme na jeho značenie navrhnúť názov genetický konštruktivizmus, a tak ho odlíšiť od radikálneho konštruktivizmu, s ktorým býva často stotožňovaný a vďaka tomuto stotožneniu aj kritizovaný. Náš text má štyri časti. V prvej časti sa pokúsime sformulovať základné teoretické princípy genetického konštruktivizmu. V druhej časti budeme reagovať na hlavné body kritiky Hejného metódy, ktoré boli publikované v textoch našich popredných psychológov Miroslava Rendla a Stanislava Štecha. V tretej časti použijeme princípy genetického konštruktivizmu na kritiku prístupu k vyučovaniu matematiky, založeného na pojme matematických kompetencií. Pokúsime sa ukázať, že nič také, ako matematické kompetencie v striktnom význame slova neexistuje...

Viz Ladislav Kvasz: Princípy genetického konštruktivizmu
https://www.researchgate.net/publication/315327300_Principy_genetickeho_konstruktivizmu

Jsem názoru, že Kvaszova práce Principy genetického konstruktivismu je především

- účelová obhajoba pochybné radikálně konstruktivistické tzv. Hejného metody,
- práce rozvláčně ředící matematiku a její didaktiku do spousty rádoby učených úvah do značné míry opomíjejících reálný obsah a odborný, praktický i společenský význam matematiky a její didaktiky,
- práce účelově kritizujíci jiné didaktické metody a práce popírající existenci striktních (objektivně existujícich) matematických kompetencí.

Z výše uvedených i dalších důvodů (můj další komentář k tomu pan Komárek už dvakrát smazal) považuji navrhovaný pojem genetický konstruktivismus za pojem přinejmenším nadbytečný.

K tomu, aby si Kvaszovu práci případní zájemci mohli udělat svůj názor, stačí, aby si tu studii stáhli a přečetli.


J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
22. dubna 2018 v 7:48  

Použitá metodologie v předložené Kvaszově práci není matematická, nýbrž filosofická, využívající nějaké prvky didaktiky, pedagogiky, možná psychologie. Profesor Kvasz v ní vysvětluje jakési teoretické koncepty, které ale nedokazuje. V určitých bodech jde o tvrzení, která jsou jen velmi obtížně falsifikovatelná - pokud vůbec.

Nejsem odborníkem na filosofii jazyka, ani didaktiku, nicméně se stále domnívám, že ten, kdo je kompetentní určovat, jaké matematické dovednosti jsou potřeba pro pochopení a užívání matematiky jsou ti, kteří ji znají a užívají, tedy matematikové, fyzikové, technici, informatici, nikoliv filosofové, byť s nějakým matematickým základem. Z vědeckého hlediska mi práce profesora Kvasze připadá zajímavá, ale nepochopil jsem, co má společného s matematikou. Budu rád, když mi to někdo vysvětlí.

Oldřich Botlík řekl(a)...
22. dubna 2018 v 8:11  

J. Týřovi k jeho příspěvku z dnešního velmi časného rána (4:12)

Je mi líto, že nemůžete v noci spát. To ale není důvod, abyste tady ostatní otravoval svým nesmyslným trollením.

Až se zas nebudete moci dočkat svítání, pusťte si třeba tohle.

Další videa už poběží sama a vy budete mít klid, abyste se při počítání oveček nespletl.

Antonín Jančařík řekl(a)...
22. dubna 2018 v 11:04  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Antonín Jančařík řekl(a)...
22. dubna 2018 v 11:07  

Nebudu se snažit vykládat smysl díla prof. L. Kvasze. V diskuzi vystupují lidé, kteří mu zjevně rozumí více, než já. Jen jsem chtěl odkazy poukázat na fakt, že pokud mluví tak zbytečně a z cesty, jak někteří naznačují, tak je s podivem, že jeho dílo bylo oceněno jako nejlepší kniha na světě v oblasti filosofie vědy, ředitel akademie věd mu přidělil několik desítek miliónů korun na další bádání a podle některých scientometrických parametrů je nejvlivnější vědeckou osobností v humanitních vědách v ČR.

Dovoluji však upozornit na jednu neznalost, která zbytečně degraduje příspěvky J. Týře. Zjevně zaměňujete pojmy "radikální konstruktivismus", což je přesně specifikovaný filozofický směr, ke kterému prof. Hejného nelze přiřadit ani náhodou a "radikálně uplatňovaný" konstruktivismus. Článek L. Kvasze je mimo jiné i o tom, že použití pojmu "konstruktivismus" ve spojení s přístupem M. Hejného není zcela korektní a proto zavádí pojem "generický konstruktivismus", aby mohl rozdíl mezi přístupy konstruktivistickými a metody prof. Hejné popsat.

Tvrzení, že prof. Hejný je zastáncem radikálního konstruktivismu, je pro odborníky naprostý nesmysl, stačí si přečíst jeho libovolné dílo. Tvrzení, že prof. Hejný je zastáncem radikálně uplatňovaného konstruktivismu je názorem, o kterém je možné diskutovat. Otázkou je pak jak pojem radikální zastánce, tak konstruktivismu.
Tuto záměnu může ale laik snadno provést, ale dává tím najevo, že nezná význam pojmů, které používá.

PS: Mimo jiné byla na PedF UK obhajována diplomová práce, která srovnává přístupy konstruktivistické, tradiční (sic!) a metodu V. Hejného.

tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 13:35  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 14:28  

Poznámka k otázkám 1 až 4:

První cena Fernanda Gil za filozofii vědy

Porota rozhodla o udělení první ceny Fernanda Gil za filozofii vědy Ladislavu Kvaszovi, který je profesorem na Karlově univerzitě v České republice za knihu "Vzory změn, jazykové inovace ve vývoji klasické matematiky", publikované v roce 2008.


http://fernando-gil.org.pt/en/nominees/2010/winner/

To, že ve vědeckém světě (Komeský by asi řekl v Hradu Moudrosti) existuje jedna názorová a komunikační bublina, která svému příslušníkovi dá ocenění typu "nejlepší práce v rámci této bubliny", neznamená, že jde o práci, která je vrcholem Moudrosti jako takové.

Ve shodě s Komenským a s kritiky Hejného metody jsem názoru, že k moudrosti vycházející z tzv. kritického myšlení může dojít jen ten, kdo je schopen a ochoten poodsunout růžové Brýle Mámení alespoň na špičku svého nosu, aby byl schopen ty vzájemně se svářící bubliny vidět.

Byl bych rád, kdyby nám Katedra didaktiky matematiky nenasazovala růžové Brýle Mámení tak, jak to, myslím, dosud prostřednictvím svého vedení dělá (viz článek a diskuse výše i jinde).

tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 19:48  

Čtyři otázky pro doc. Antonína Jančaříka

ad Antonín Jančařík 22. dubna 2018 11:07

...jeho dílo (prof. Kvasze) bylo oceněno jako nejlepší kniha na světě v oblasti filosofie vědy, ředitel akademie věd mu přidělil několik desítek miliónů korun na další bádání a podle některých scientometrických parametrů je nejvlivnější vědeckou osobností v humanitních vědách v ČR.

1) Které dílo prof. Kvasze, kdy a kým bylo oceněno jako údajně "nejlepší kniha na světě v oblasti filosofie vědy"?

2) Bývalý ředitel akademie věd prof. Drahoš přidělil prof. Kvaszovi několik desítek miliónů korun na další bádání? Byly to z hlediska vědeckého a z hlediska společenské praxe akademie věd účelně vynaložené veřejné peníze? Dostali takové peníze i ti, kteří v PedF UK na vědeckém základě radikální konstruktivismus tzv. Hejného (ne)metody kritizují?

3) Podle jakých scientometrických parametrů je prof. Kvasz nejvlivnější vědeckou osobností v humanitních vědách v ČR? Z hlediska scientometrických parametrů postfakticky orientovaných globalizačních teorií, pro které je konstruktivistická ideologie důležitější než věda jako taková? 

4) Co říkáte, vážený pane docente Jančaříku, jako tajemník Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK výše naznačenémh pohledu na didaktickou hodnotu tzv. Hejného metody? 

Za stručnou odpověď Vám předem děkuji.

S pozdravem

PaedDr. Jiří Týř

Brandtnerová řekl(a)...
22. dubna 2018 v 20:01  

Díky příspěvkům pana Jančaříka, Týře a Doležela je i přes rozdílnost názorů diskuze nyní zajímavá.

Co se týče pojmů – tvůrci a zastánci HM běžně používají ve svých prezentacích terminologii: konstruktivismus, konstruktivistické pojetí, konstruktivistické metody, konstruktivisticky… U kritiků jsem zatím zaregistrovala termín „extrémní konstruktivismus“.

Osobně jsem zaznamenala a vnímám mezi pojetím Jeana Piageta a teorií i aplikací HM rozpory. Protože jsem se k otázkám kolem problematiky HM dostala teprve nedávno a nikdy jsem nad běžný rámec nestudovala dílo a vliv J. Piageta, nepovažuji se v současnosti za kompetentní tyto postřehy uvádět. Nicméně pokud jsem správně pochopila, bylo například ideálem konstruktivistického pojetí J. Piageta individuální vyučování (nikoliv individuální přístup). Proto mi přijde tato metoda ve svém podání v běžných školách a při běžných počtech žáků kvalitativně nerealizovatelná. Zde mohu poukázat na svou zkušenost z několika dnů hospitace (včetně hodin matematiky podle HM) v domácí škole, kde při pouhých cca 8 žácích podle mého názoru také neprobíhala výuka tak, jak je popisována v médiích či prezentována tvůrci. Děti pracovaly spíše s obtížemi, často chybovaly, nějaký entuziasmus či zvýšený zájem o matematiku jsem nezaznamenala. Upřesňuji, že to bylo v době, kdy jsem o HM prakticky nic nevěděla a nemohla tak být ani nijak zaujatá (čímž často argumentují někteří její zastánci). Vyučující byl pedagog se zkušenostmi v běžných základních i soukromé alternativní škole. Příklad holčičky, která byla touto metodou vyučována v základní škole, jsem už uváděla v jiné diskuzi.

Brandtnerová řekl(a)...
22. dubna 2018 v 20:11  

Pane Komárku,

problém s formátováním mě nijak netrápí, ani si nemyslím, že IT podpora je vaší povinností, přestože u většiny webů obvykle funguje dobře. V okamžiku, kdy bych se informaci dozvěděla, zaslala bych ji naopak já vaší redakci. Zveřejňování emailové komunikace (tedy i její části) bez souhlasu obou stran není v souladu s legislativou ČR, proto jsem se vyjádřila pouze krátkou formulací. Protože vaše poslední sdělení je možné za souhlas považovat, uvádím podstatné části dvou vašich zpráv, abych vyvrátila podezření, že zkresluji informace:

„A omlouvám se: Zkoušel jsem si teď to formátování a nepochodil jsem. Musím přiznat, že jsem se tím dosud vůbec nezabýval. Musím se poradit s kolegy.“

„…sice by to tak být nemělo, ale přiznávám, že jsem na tom úplně stejně jako Vy. Poslal jsem otázku kolegům z IT, kteří systém ovládají lépe. Bohužel zatím jsem neuspěl, protože pro některé z nich je blogger zastaralý systém, s nímž nikdy nepracovali... Zatím Vám tedy mohu nabídnout pouze svoji omluvu.“

(má původní formulace: „…když jste na můj emailový dotaz ohledně postupu při formátování textu vkládaných příspěvků v Bloggeru odpověděl – podotýkám, že velmi korektně a připojil omluvu – že vy ani IT kolegové nevíte.“)

Zajímalo by mě: v čem je má formulace nepřesná? Ráda se případně poučím, jak se vyjadřovat lépe.

Brandtnerová řekl(a)...
22. dubna 2018 v 20:21  

Pane Botlíku,

co kdybyste tady přestal urážet diskutující a šel si zase psát komentáře pod svůj článek? Máte to zatím sečteno jenom 11 570 znaků ve svůj prospěch oproti 8800 znakům ostatních diskutujících. Je třeba zvýšit skóre!

P. S.: Zaokrouhleno na desítky.

Antonín Jančařík řekl(a)...
22. dubna 2018 v 20:39  

Ad PaedDr. Jiří Týř.
Informace k otázkám 1 a 2 jsou v odkazech v mém příspěvku ze dne 21. dubna 2018 23:06.
Ad 1) Pokud věříte tomu, že spiknutí sahá až k mezinárodní porotě, která dílo prof. Kvasze ocenila, kromě velmi prestižního titulu, i částkou 75.000 EUR, jen aby škodila dětem v ČR, tak asi nemá cenu reagovat.

Ad 2) Grant na výzkum prof. Kvasze byl udělen na 5 let, tedy financování probíhá i pod vedení prof. Zažímalové. Prof. Kvasz je jediným zástupcem humanitních věd, který toto ocenění v historii dostal. Jestli je mezi oceněnými i nějaký odpůrce Hejného metody, opravdu netuším. Jsem přesvědčen, že ocenění je udělováno významným odborníkům na základě jiných kritérií, než je postoj k Hejného matematice. Seznam oceněných je veřejný.

Ad 3) Váš původní komentář o spiknutí administrátor smazal. Spojení "postfakticky orientovaných globalizačních teorií" mi nedává smysl a proto se k němu nemohu vyjádřit. Omlouvám se, ale prostě mu nerozumím a neumím si pod nim nic představit. Věřím ale, že si informace bez problémů dohledáte.

Ad 4) Pokud se mne ptáte jako tajemníka KMDM, odkazuji vás na oficiální prohlášení katedry uveřejněné výše.

Pokud by vás zajímal i můj osobní názor, tak ten uvádím:
Nebudu se vyjadřovat k vědeckým výsledkům prof. Hejného, jejichž kvalita je nezpochybnitelná. Mluvím o konkrétní aplikaci, sadě učebnic z nakladatelství Fraus a H-matu.
Vědecký přístup pro hodnocení metody vyžaduje relevantní data, která nyní nemáme k dispozi. Dosavadní výzkumy, se kterými jsem měl možnost seznámit, byly příznivé, ale v naprosté většině zatíženy metodologickou chybou, která jejich vypovídací hodnotu snižovala a proto s nimi nemohu pracovat. Jedná se především o srovnávání výsledků vysoce motivovaných lektorů metody s běžnými učiteli.
Některé připomínky, které v diskuzích zaznívají, považuji za oprávněné a je nutné jejich dopad prozkoumat. Plošné zavádění na příkaz ředitele, či zřizovatele, školy, považuji za chybu, která může mít pro žáky velmi negativní důsledky.

Mohu se prosím zeptat na reference na vaše odborná díla v oblasti matematiky či didaktiky matematiky, popřípadě jejich ocenění? Rád bych si ujasnil, z jakého pozice prof. Kvasze a prof. Hejného kritizujete. Zatím jsem neměl možnost se s výstupy vaší odborné činnosti seznámit. Stačí odkaz na nějaké respektované mezinárodní časopisy, vlastní články si pak již dohledám, ideálně, když se budou týkat diskutovaného tématu, abych mohl pochopit vaše odborná východiska. Děkuji.










tyrjir řekl(a)...
22. dubna 2018 v 22:06  

doc. Jančařík 22. dubna 2018 20:39

ad Odpověď 1)
Otázka jedna se netýkala žádného spiknutí. Týkala se tématické a ideové omezenosti "názorové a komunikační bubliny, která svému příslušníkovi dala ocenění typu "nejlepší práce v rámci této bubliny"". To není naznačování žádného spiknutí, jak mi, pane Jančaříku, podsouváte namísto toho, abyste tu objektivně existující omezenost uznal.

ad Odpověď 2)
Není, myslím, v historii akademie věd nijak zvlášť neobvyklé, že akademie udělí grant, jehož účelnost považuje významná část užši i širší odborné veřejnosti za pochybnou věc (viz i sdělení výše ve zmínce o ideových a názorových komunikačních bublinách).

ad Odpověď 3)
Když nerozumíte, tak nerozumíte. I to myslím něco o těch výše zmíněných ideových a názorových komunikačních bublinách něco vypovídá.

To, že, podobně jako třeba paní Brandtnerová nebo pan Doležel, nejsem odborně zaměřen na didaktiku matematiky, nijak nezmenšuje závažnost otázek, které byly Katedře matematiky a didaktiky matematiky v souvislosti s Hejného metodou položeny a které dosud zůstávají nezodpovězeny.

J.Týř


Antonín Jančařík řekl(a)...
22. dubna 2018 v 22:49  

Vážený pane PaedDr. Jiří Týři,
mohu se tedy zeptat na vaše odborné zaměření? Rád se seznámím s vašimi odbornými články i z jiného oboru, abych pochopil vaše odborná východiska, se kterými vstupujete do diskuze. Podle způsobu, kterým argumentujete, se mi zatím nepodařilo váš obor rozeznat.
Děkuji
Antonín Jančařík

PS: Abych pochopil vaší terminologii, používáte spojení "tématicky a ideově omezená názorová a komunikační bublina" pro mezinárodní vědeckou komunitu jako celek, nebo jen pro nějakou její část? Nevím, jestli je to záměrně urážka jiných názorů, nebo jen bonmot a i sebe řadíte do nějaké jiné "tématicky a ideově omezená názorové a komunikační bubliny", ze které vyplývá jistá objektivně existující omezenost vašeho názoru?

tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 0:21  

Pojem informační bublina* má významy, tj. určitý obsah a rozsah, i v odborné komunikaci kolem didaktiky matematiky, a to i v KMDM PedF UK:


","Informační bublina" je označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání, kdy algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět (tedy především ty, které korespondují s jeho názory) zatímco od ostatních jej izoluje...

Jev informační bubliny působí podle obhájců této teze negativně, protože uživatele izoluje od informací, které by u něj mohly vést k novému zhodnocení problému a větší názorové diverzifikaci... Důsledkem tohoto jevu může být dezinformovanost a manipulovatelnost uživatelů.[1]

Autorem označení Informační bublina (Filter bubble) je americký internetový aktivista Eli Pariser.[1]

Definice souvisejících jevů

Níže uvedené pojmy popisují obecné sociálně-psychologické jevy, které podmiňují, případně podporují, fungování informační bubliny. Pojmy jsou mezi sebou v asociativním vztahu a částečně se významem překrývají.[1]

Teorie selektivní expozice
Tento pojem z oblasti psychologie označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat spíše ty informace, které podporují jeho postoje, rozhodnutí a přesvědčení, a vyhýbat se těm, které u něj vyvolávají pochybnosti. Tento výběr funguje samovolně a jedinci jsou při něm ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory.[1]...

Skupinová polarizace
Tento pojem označuje sociální jev, kdy závěry a rozhodnutí, k nimž uvnitř takto uzavřené komunity dochází, jsou v jistém směru extrémnější nebo naopak konzervativnější (polarizovanější), než by byly závěry jednotlivých uživatelů mimo tuto skupinu. Souběžně s tím u jedinců uvnitř skupiny s jednotnými postoji snáze vyniká averze k lidem a skupinám, kteří jsou k těmto postojům v opozici.[1]

Podle těchto definic by se však mohlo zdát, že lidský mozek je schopen přijímat jen takové informace, které nejsou v rozporu s jeho myšlenkovým vzorcem (v jiné literatuře jako Kognitivní šablona, Mentální reprezentace, Rámec apod). To samozřejmě neplatí. Člověk si své názory třídí v průběhu celého života prostřednictvím kognitivní disonance.[2] Tato teorie z roku 1957, jejímž autorem je Leon Festinger (1919-1989), říká, že pokud se jedinec dostane do kontaktu s odlišným názorem, buď nový poznatek přijme a vytvoří tak nový rámec myšlení (předpokládá se že po zdravé úvaze, nikoli nátlakem), integruje nový prvek do svého dosavadního přesvědčení (pozmění svou šablonu), nebo nový poznatek zcela zavrhne. Poslední možnost dělá za jedince právě informační bublina, bez možnosti svobodné volby osoby, které se dotýká. Nejenže nás tedy informační bublina drží od nových pohledů na určitou problematiku, ale znemožňuje i proces učení, přirozeného výběru informací a kritického myšlení. Z člověka se tak stává jedinec, který bez zkušenosti s reakcí na odlišný názor je schopen nekonfliktně fungovat jen v prostředí, které mu neodporuje.


https://wikisofia.cz/wiki/Informační_bublina

Označení "tématicky a ideově omezená názorová a komunikační bublina" jsem použil pro vysvětlení toho, že prof. Kvasz objektivně nedostal ocenění za "nejlepší knihu na světě v oblasti filosofie vědy", jak jste to v diskusi výše, pane docente Jančaříku napsal. Dostal ji od určitého odborného (vědeckého) přesto však tématicky a ideově omezeného názorového a komunikačního okruhu lidí. Není to bonmot ani urážka. Je to fakt.

J.Týř




Antonín Jančařík řekl(a)...
23. dubna 2018 v 10:49  

Děkuji za okopírování dlouhého známého textu na téma "informační bublina", tento termín jste ale nepoužil. Použil jste spojení "tématicky a ideově omezená názorová a komunikační bublina". Myslím, že nemusím vysvětlovat rozdíl mezi pojmy "informace", "názory" a "komunikace". Jedním z cílů výuky matematiky je pochopit, že pojmy mají pevně daný význam a nelze je používat jen tak nahodile. Jako např. "radikální konstruktivismus", to samé platí pro zaměňování pojmů "informace" a "názory".

Již dvakrát jsem vám položil otázku, na kterou jste neodpověděl. Opakuji ji proto potřetí:
Mohu se tedy zeptat na vaše odborné zaměření? Rád se seznámím s vašimi odbornými články i z jiného oboru, abych pochopil vaše odborná východiska, se kterými vstupujete do diskuze. Podle způsobu, kterým argumentujete, se mi zatím nepodařilo váš obor rozeznat.

tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 12:25  

Šumná informační a komunikační bublina kolem Hejného metody se dál demagogicky nafukuje?

ad Antonín Jančařík 23. dubna 2018 10:49

Děkuji za okopírování dlouhého známého textu na téma "informační bublina", tento termín jste ale nepoužil. Použil jste spojení "tématicky a ideově omezená názorová a komunikační bublina". Myslím, že nemusím vysvětlovat rozdíl mezi pojmy "informace", "názory" a "komunikace".

V informačně komunikační teorii se vyskytují pojmy vysílač, přenosový kanál, přijímač informace a také pojem informační šum jako jev znehodnocující přenos informací. Komunikace je vzájemný přenos informací, při kterém si komunikující objekty vyměňují informace. Komunikační šumy komunikaci znehodnocují.

Přenos informací mezi lidmi a komunikace o společensko vědních záležitostech má zcela nesporně i "tématické a ideově a názorová a komunikační" aspekty. Není proto nepatřičné hovořit i o "tématicky a ideově omezené názorové a komunikační bublině", pokud se v nějakém přenosu informací a v komunikaci o nich tématické a ideově a názorová a komunikační omezenost vyskytuje. K tomu viz i Teorie selektivní polarizace a Skupinové polarizace citovaná výše 23. dubna 2018 0:21.

Jsem názoru, že A Jančařík svou selektivně ideově tématicky a skupinově polariračně omezenou (jedním slovem demagogickou, dogmatickou nebo šumnou) argumentací rozšiřuje "tématicky a ideově omezenou názorovou a komunikační bublinu", v níž se v důsledku příliš silné propagace tzv, Hejného metody a silným spojením se soukromou firmou H-mat Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK nachází.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 12:56  

PS:
Již dvakrát jsem vám položil otázku, na kterou jste neodpověděl. Opakuji ji proto potřetí:
Mohu se tedy zeptat na vaše odborné zaměření? Rád se seznámím s vašimi odbornými články i z jiného oboru, abych pochopil vaše odborná východiska, se kterými vstupujete do diskuze. Podle způsobu, kterým argumentujete, se mi zatím nepodařilo váš obor rozeznat.
píše dále v témže komentaři a Jančařík.

A. Jančařík tedy nejprve šumně demagogicky napadne elementární věci zřejmé každému soudnému čtenáři a pak tu bublinu pro odvedení pozornosti od své demagogie rozšiřuje? To je, myslím, poněkud divné informační a komunikační schéma.

V současnosti je mou hlavní odborností, zdá se, pořádání vyhlídkových letů nad "tématicky a ideově omezenými názorovými a komunikačními bublinami", Až se vám, pane docente Jančaříku, podaří rozeznat, pochopit a přiznat si v komentářích výše popsané elementární nesrovnalosti, můžete se zeptat znovu.

Kvaternion řekl(a)...
23. dubna 2018 v 13:18  

Pane Jančaříku, v případě J.Týře mrháte časem. Jde o klasického trola, jehož cílem není o nějakém problému věcně diskutovat, ale vzbuzovat emoce. Žádné názory nemá, jak je vidět z toho, že ke stejné věci zaujímá v různých kontextech různé postoje, v zásadě podle toho, aby se mohl hádat s většinou. Jeho typickou technikou je zahlcování diskuse kopiemi svých i cizích textů ("tapetování") a přiřazování radoby komických adjektiv (konstruktivismus je pro něj "fazolkový" nebo "kadibudkovský"). Také je charakteristické, že bez argumentů odmítá jakýkoli odborný text či vědeckou autoritu ve prospěch HM (zpochybňování článku a výsledků prof. Kvasze v této diskusi je typický příklad), zatímco se jimi zaštiťuje v případě kritiků HM (ve svých tapetách dokola cituje např. prof. Štecha a kritiky z únorové "konference", jejichž vyjádření jsou zjevně argumentačně prázdná či chybná a jejich vědecká autorita nesrovnatelně menší než prof. Kvasze). Velmi pravděpodobně nejde ani o učitele matematiky, jeho logické schopnosti jsou na to příliš nízké. V těchto diskusích už se s ním z uvedených důvodů nikdo nebaví. Na závěr bych připomněl známý citát - "Hádáš-li se s blbcem déle než půl minuty, už se hádají dva blbci".

tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 14:09  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 14:55  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 14:59  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 15:14  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 15:16  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 15:22  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Pavel Doležel řekl(a)...
23. dubna 2018 v 15:56  

"Ve svých tapetách dokola cituje např. prof. Štecha a kritiky z únorové "konference", jejichž vyjádření jsou zjevně argumentačně prázdná či chybná a jejich vědecká autorita nesrovnatelně menší než prof. Kvasze."

Z mého pohledu se naopak profesor Kvasz nemůže v matematice porovnávat ani s Lubošem Motlem, ani s profesorem Dlabem. To je kvalitativně úplně jinde. Ano, profesor Kvasz je odborník na filosofii vědy a pan docent Jančařík ho sám řadí do oblasti humanitních věd, čemuž odpovídá i styl textů a argumentační techniky, ale otázka je, jak rozumí matematice. A já se nemohu zbavit dojmu, že narozdíl od pánů Dlaba, Motla, Bečváře a dalších, právě moc ne. Míra prestiže nějakého ocenění udělovaného v úplně jiné oblasti, než je čistá matematika, není pro posouzení vědecké autority relevantní, čímž nijak nesnižuji jeho zásluhy na poli vzdáleně příbuzném. Matematiku žáky učíme jednak proto, aby se dokázali v běžném i pracovním životě orientovat v problémech a možnostech jejich řešení, ale také abychom vychovali nové matematiky, fyziky, techniky, kteří budou matematiku dále rozvíjet a budou jí rozumět. Ne její didaktice, ale matematice jako takové. Didaktika je věda úplně o něčem jiné a s matematikou nemá nic společného, byť by šlo o didaktiku matematiky. Je v pořádku, že didaktici matematiky zkoušejí různé metody a techniky výuky, ale je také naprosto v pořádku, když se ozvou odborní matematici, že mají obavy, že nějaká skupina didaktiků se přiklání primárně k didaktickým cílům, aniž by se snažila udržet standard i po obsahové stránce. Již se zde vyskytly pokusy živit domnělý spor na rozporu mezi preferováním dětí (didaktika) a preferováním matematiky (odbornost), ale takto problém rozhodně nestojí. Ty děti budou s matematikou koexistovat, není to jedno, nebo druhé. Je to otázka maximalizace pozitivního vztahu k matematice za podmínky udržení obsahu výuky. Taková úloha je legitimní. Pokud ale někdo říká, že primárním cílem je vztah žáka k matematice a až daleko za ním (tři místa) stojí znalosti matematiky, tak to je hodně špatný didaktik matematiky, nezávisle na citačních indexech a impakt faktorech v oboru didaktiky. Jediný způsob, jak podat rozhřešení, je provést rozsáhlou statistickou studii porovnávající výkony náhodně vybraných skupin žáků vyučovaných porovnávanými metodami. Pak bude možné opřít názory profesora Hejného a jeho souvěrců daty.

Antonín Jančařík řekl(a)...
23. dubna 2018 v 17:13  

Dovoluji si znovu ocitovat z prohlášení KMDM:
"Dále souhlasíme s tím, že je třeba, aby byl proveden seriózní výzkum účinnosti různých metod výuky. Uzavře se tak prostor pro apriorní soudy, které hodnotí metody povrchně bez znalosti jejich reálného provedení ve třídách i výsledků u žáků."

K více méně stejnému závěru došel i výbor poslanecké sněmovny, který se otázkou Hejného matematiky zabýval. Doufám, že data tak budeme mít brzo k dispozici.

Jinak k znalosti matematiky. Všichni profesoři působící na KMDM mají jmenovací řízení v didaktice matematiky, habilitační řízení však všichni absolvovali v odborné matematice. Prokázali tak znalost tohoto oboru před vědeckými radami příslušných univerzit. Z vámi uvedených jmen (Dlab, Motl, Bečvář) je matematikem, a nutno dodat špičkovým, pouze prof. Dlab. Jsou však i dalším matematici, kteří se řadí mezi kritiky Hejného metody. Zkuste ale jmenovat někoho, kdo je špičkovým matematikem, ale má i znalost školského prostředí, ideálně vlastní zkušenosti s výukou dětí na prvním stupni ZŠ a kritizuje Hejného metodu.

tyrjir řekl(a)...
23. dubna 2018 v 17:40  


Doufám, že sprostě urážlivě se projevující nick Kvaternion (viz jeho kometáře v této diskusi i jinde*) nemá nic přímo společného s KMDM, jak se někteří domnívají. Přesto bych KMDM PedF UK a PedF UK a UK samotným doporučoval, aby KMDM PedF UK věnovala svým veřejným projevům víc pozornosti.

* Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html

J.Týř


Brandtnerová řekl(a)...
24. dubna 2018 v 8:46  

„Mohu se prosím zeptat na reference na vaše odborná díla v oblasti matematiky či didaktiky matematiky, popřípadě jejich ocenění? Rád bych si ujasnil, z jakého pozice prof. Kvasze a prof. Hejného kritizujete. Zatím jsem neměl možnost se s výstupy vaší odborné činnosti seznámit. Stačí odkaz na nějaké respektované mezinárodní časopisy, vlastní články si pak již dohledám, ideálně, když se budou týkat diskutovaného tématu, abych mohl pochopit vaše odborná východiska. Děkuji.“


Pane Jančaříku, odpovím vám já. Pokud jsem správně pochopila, je tento portál otevřený všem odborníkům a pracovníkům z resortu školství a předpokládám, že případně i angažované veřejnosti. Podle projevu a komunikace odhaduji, že za pana Týře mluví především jeho práce. Je to s podivem, ale ne všichni se živí psaním vědeckých pojednání o tom, zda se jedná o „radikální konstruktivismus“ či „radikálně uplatňovaný konstruktivismus“. Apod. Tito lidé se – bohužel – zřejmě setkávají v praxi s následky experimentu bez dostatečného otestování. Proto mají právo klást otázky. Je smutné, že musím něco takového připomínat pracovníkovi prestižní veřejné vzdělávací instituce. A ani vy nejste schopen odpovědí. Co se týče odbornosti, za pana Týře hovoří pan Dlab, pan Rákosník, pan Motl a další, jejichž postoje zde zastupuje. Zeptejte se jich a dohledejte si jejich články.

Jsou lidé, kteří na akademickém poli dosáhli skutečných úspěchů. Některé z nich potkávám. A světe div se, úplně postrádají váš styl komunikace. Věřte, že také vím, jak vypadá takový hezky zatuchlý akademický rybníček. A můžeme si jen domýšlet, proč věda a výzkum v ČR stagnují.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. dubna 2018 v 10:01  

Potíž s vš akademiky je, že jejich vysokoškolské manýry prosakují z univerzit do prostředí základních a středních škol, přičemž nejde ani tak o některé metody výzkumu, jako o způsob a náplň výuky. Nositeli tohoto viru jsou někteří učitelé a autoři učebnic, kteří se ve vysokoškolském prostředí zhlédli a snaží se jej duplikovat na svých pracovištích, což pak odnáší zejména žáci.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. dubna 2018 v 11:49  

"Jinak k znalosti matematiky. Všichni profesoři působící na KMDM mají jmenovací řízení v didaktice matematiky, habilitační řízení však všichni absolvovali v odborné matematice. Prokázali tak znalost tohoto oboru před vědeckými radami příslušných univerzit. Z vámi uvedených jmen (Dlab, Motl, Bečvář) je matematikem, a nutno dodat špičkovým, pouze prof. Dlab. Jsou však i dalším matematici, kteří se řadí mezi kritiky Hejného metody. Zkuste ale jmenovat někoho, kdo je špičkovým matematikem, ale má i znalost školského prostředí, ideálně vlastní zkušenosti s výukou dětí na prvním stupni ZŠ a kritizuje Hejného metodu."

Pane docente, pan docent Bečvář je matematik, který přednáší na MFF UK odborné matematické předměty. Mně kdysi přednášel lineární algebru. Z vědeckého pohledu se, pravda, věnuje spíše didaktice matematiky a historii matematiky, ale z tohoto pohledu bychom museli říci, že ani profesor Kvasz není odborník v matematice, ale ve filosofii matematiky a filosofii vědy. Pokud vím, tak odbornou matematiku ani nevystudoval, ale mohu se mýlit. Luboš Motl je sice formálně teoretický fyzik, ale určité partie matematiky bude ovládat podstatně lépe, než čistí matematici. Jestli je někdo v první linii uživatelství opravdu složité matematiky, tak jsou to právě teoretičtí fyzikové a také jí velmi často podstatně rozvíjí - vzpomeňme na Einsteina, Feynmana, apod.
Podle mě ale sklouzáváme k něčemu, co není podstatné. Mlátit o stůl občankami se slovy "Kdo je tu nejstarší?" asi nemá valného smyslu. Podle mě je třeba provést kvalitní rozsáhlou statistickou studii, která užitečnost HM potvrdí, nebo nepotvrdí a která také ukáže, zda není pro některé segmenty žactva naopak nebezpečná. Pak můžeme mudrovat. Do té doby bych byl ale opatrný s jejím širším využíváním a také bych mírnil to marketingové vytváření "druhé matematiky". To je nebezpečné samo o sobě.

Antonín Jančařík řekl(a)...
25. dubna 2018 v 0:03  

Vážený pane kolego,
opakovaně se zde objevuje zpochybnňování znalostí matematiky u členů KMDM. To považuji za účelovou manipulaci. Cituji váš výrok "ale otázka je, jak rozumí matematice. A já se nemohu zbavit dojmu, že narozdíl od pánů Dlaba, Motla, Bečváře a dalších, právě moc ne."

Uznávám plně kvality prof. Dlaba. Ale, nevím, na základě čeho chcete srovnávat. Myslíte, že by prof. Dlab tvrdil, že rozumí lépe matematice, než prof. Kvasz? Jistě zná mnohem lépe některé oblasti algebry, ale lze toto zaměnit za porozumění matematice?

Doc. Bečvář skutečně přednáší/přednášel odborné předměty, především lineární algebru. Ale co pamatuji, opustil katedru Algebry a již více než 30 let se věnuje především historii matematiky a didaktice matematiky. Prof. Kvasz přednáší Matematickou analýzu, habilitoval v odborné matematice. Na základě čeho jste tedy nabyl dojmu, že prof. Kvasz na rozdíl od doc. Bečváře právě moc matematice nerozumí?

Ještě patrnější je to u osoby Mgr. Motla. Je pravdou, že kdysi v minulosti působil jako odborný asistent teoretické fyziky. Okolnosti ukončení působení na Harvardu neznám (viz https://www.tyzden.sk/spolocnost/47431/inkvizicny-proces-s-hejneho-metodou/). Uznávám, že teorie strun je více méně aplikovanou matematikou.
Ale opět, na základě čeho jste nabyl dojmu, že Mgr. Motl, Ph.D. rozumí matematice více, než prof. Kvasz? Znamená snad pro vás schopnost aplikovat vybrané části matematiky ve velmi úzce vymezené oblasti fyziky porozumění matematice?

Možná by bylo velmi dobré, kdyby matematici řekli, co rozumí pod pojmem matematika a porozumění matematice. Protože to by posunulo diskuzi o tom, jak a jaká matematika se má na škole učit.

V rámci semináře, který mám se studenty, to jeden z hostů vyjádřil tak, že matematika je o hledání pravdy.









tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 10:42  



Víte jaký je rozdíl mezi inženýrem, fyzikem a matematikem? Představte si situaci, že ti tři spí v hotelu, kde začne hořet. Co udělá inženýr: Probudí se, zjistí že hoří, vezme kbelík, napustí ho plný, uhasí požár a jde spát. Fyzik: Probudí se, zjistí že hoří. Vypočítá si, že bude potřebovat 8,7 litru vody s odchylkou 0,3 l. Napustí 9 litrů vody, uleje oheň, a jde spát. Matematik se probudí, zjistí, že hoří, jde ke kohoutku, pustí vodu a zjistí, že řešení existuje. Zavře vodu a jde v klidu spát.

Ale opět, na základě čeho jste nabyl dojmu, že Mgr. Motl, Ph.D. rozumí matematice více, než prof. Kvasz? Znamená snad pro vás schopnost aplikovat vybrané části matematiky ve velmi úzce vymezené oblasti fyziky porozumění matematice?
Možná by bylo velmi dobré, kdyby matematici řekli, co rozumí pod pojmem matematika a porozumění matematice. Protože to by posunulo diskuzi o tom, jak a jaká matematika se má na škole učit.
V rámci semináře, který mám se studenty, to jeden z hostů vyjádřil tak, že matematika je o hledání pravdy.
Napsal tajemník Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK doc. Jančařík 25. dubna 2018 0:03

Myslím, že jde o další vyjádření člena vedení KMDM PedF UK, které se svým obsahem vykazuje některé znaky výše uvedeného anekdotickému příběhu:

- Výuka matematiky v základních a středních školách hoří. Chybí učitelé a výsledky (matematické kompetence) žáků v matematice jsou nevalné. Za této situace se pan tajemník podívá do regálu, zda je tam ještě účelově filosoficky pojatá práce Principy genetického konstruktivismu, obviní odpůrce Hejného metody, že nevědí, co je matematika, a naznačí v tomto kontextu odborně rozplizlý názor, že jde o jakési "hledání pravdy". Tedy zavře vodu a jde spát. Rozdíl je v tom, že voda je při opravdovém požáru prokazatelně účinným hasicím prostředkem, ale u tzv. Hejného metody to při požáru didaktiky matematiky prokázáno není. Spíše naopak.

Domnívám se, že přístup vedení KMDM PedF UK k matematice a didaktice matematiky má v důsledku jeho příliš silného spojení s tvůrci a obchodníky s tzv. Hejného (ne)metodou vážné odborné obsahové, metodologické i etické vady. Jsem i po tomto veřejném vystoupení doc. Jančaříka názoru, že situací ve vedení KMDM PedF UK by se mělo zabývat vedení PedF UK případně i vedení UK samotné.

J.Týř



Kvaternion řekl(a)...
25. dubna 2018 v 12:23  

Domnívám se, že J.Týř má vážné osobnostní vady a jeho situací by měl zabývat psychiatr.

Michal Komárek řekl(a)...
25. dubna 2018 v 12:56  

Kvaternion

V kontextu této diskuse sice lze Vašemu příspěvku rozumět, ale evidentně nepatří do normální věcné diskuse, jakou bychom na ČŠ chtěli provozovat. Zdržte se, prosím podobného znevažování ostatních diskutujících. Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 13:06  

Domnívám se, sprostota anonymního nicka Kvaterniona, o kterém se někteří domnívají, že je přímo spojen s vedením KMDM PedF UK, opakovaně překračuje únosnou mez. I z tohoto důvodu jsem názoru, že situací ve vedení KMDM PedF UK by se mělo zabývat vedení PedF UK případně i vedení UK samotné.

J.Týř

Michal Komárek řekl(a)...
25. dubna 2018 v 13:21  

Tak, pane Týři, to byla odpověď a dál už v osobních výpadech nepokračujte, prosím. Hezký den!

Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2018 v 14:43  

Pane docente, asi budeme mít trochu odlišný pohled na stav věcí, což nevadí. Pedagogické fakulty obecně nemají moc dobrou pověst, protože to, co tuto pověst vytváří jsou absolventi, nikoliv jen učitelé. Vážím si přínosu profesora Kvasze v oblasti filosofie vědy, ale při nejlepší vůli jej nemohu považovat za matematika, když se podívám na obsahy jeho habilitací, publikací a ocenění. Profesor Kvasz habilitoval z filosofie prací na téma "O revolúciách vo vede a ruptúrach v jazyku vedy" a v matematice prací na téma "Analýza zmien jazyka pri rekonštrukcii historického vývinu matematiky". V seznamu jeho děl jsem našel následující: Gramatika zmeny, Patterns of Change, Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics, Language in Change, Fundacao Calouste Gulbenkian,
Jazyk a zmena. Ako sme menili jazyk matematiky a ako jazyk matematiky zmenil nás.,
Zrod vedy ako lingvistická udalosť. Galileo, Descartes a Newton ako tvorcovia jazyka fyziky., Inštrumentálny realizmus. Toto nejsou matematické práce, které by posouvaly naše znalosti matematiky a často ani nevyužívají metodologie matematiky. Jedná se o práce výhradně filosofické. Profesor Kvasz navíc nevystudoval odbornou matematiku. Tím nechci rozhodně snižovat jeho kvality v jeho oboru, nechci tím snižovat význam filosofie matematiky, ani základů matematiky, ostatně za jednoho z největších ´géniů všech dob považuji Kurta Gödela, ale chybí mi tam vlastní MATEMATICKÝ přínos. Stále ale trvám na tom, že jde jen o můj DOJEM a to také tvrdím od začátku. Profesora Kvasze neznám, nevím, jestli nepublikoval nějaké odborné články v matematice jako takové, tak proto se nevyjadřuji kategoricky a zdůrazňuji, že jde pouze o dojem, byť podpořený informacemi, které jsem si dohledal. Luboš Motl, je naproti tomu spoluautorem učebnice "Pěstujeme lineární algebru", s velmi výrazným přesahem oproti klasickým skriptům lineární algebry a má vlastní přínos v oblasti bezporuchové teorie superstrun, což je veliká matematická lahůdka. Profesor Dlab je jasný, tam není o čem diskutovat. Pokud mi tedy řekne algebraik a teoretický fyzik (kromě toho v tom vyjádření byli další, jako Dr. Rákosník, Dr. Kubát, což je praktik s dlouholetými zkušenostmi ve výuce dětí na SŠ), že jim nějaká metoda připadá nebezpečná a že jde o projev nepochopení matematiky, či o pár sebraných technik, tak o tom musím velmi vážně přemýšlet. Z mého pohledu ona tzv. Hejného metoda, je čistě didaktickou metodou, která nemá s odborností v matematice vůbec nic společného. Mimochodem, nedopátral jsem se ani odborných matematických článků profesora Hejného. Jaké odborné části matematiky se věnuje, jaký je jeho přínos v této oblasti? Tím se nechci ničemu vysmívat, i didaktiků je zapotřebí, jen bych bral na opravdu velkou váhu, když mi lidé, kteří ten vlastní přínos mají, říkají, že jde o metodu, která je projevem nepochopení matematiky. To není věc, kterou by bylo možné smést ze stolu s tím, že jde o inkviziční proces s Hejného metodou, apod. To je oprávněná kritika odborníků, kterou jako vystudovaný matematik sdílím, dokud mě někdo nepřesvědčí na datech, nebo prostřednictvím matematických důkazů, že se mýlím. A druhá věc, která se mi nelíbí je, že se nejedná o metodu volně dostupnou, ale propagovanou a certifikovanou jakousi soukromou společností, byť tedy založenou za jiným účelem, než je generování zisku - což na tom ale nic nemění.

Kvaternion řekl(a)...
25. dubna 2018 v 14:47  

Pane Komárku, jinde než v kontextu takovéto diskuse bych podobné vyjádření nepoužil. Do normální věcné diskuse nepatří především vyjádření J.Týře, který neustále tapetuje nesmysly, napadá bez argumentů jakákoli tvrzení nezapadající do jeho stanoviska (a před argumenty proti svým tvrzením uhýbá, jak to zde předvedl v diskusi s doc. Jančaříkem), zcela neodůvodněně zpochybňuje vědeckou erudici a morální integritu svých oponentů, uráží je rádoby vtipnými adjektivy a systematicky požaduje mocenský zásah vůči nim. Že o mně lže a vymýšlí si (a uvozuje to zbabělým "někteří se domnívají"), je už jen detail. Dovolil jsem si proto po jeho nesčetných projevech uvedeného typu malou ironii na jeho styl (trvám však na pravdivosti jejího obsahu). Žádná další vyjádření tohoto stylu nemám v úmyslu, považoval jsem jen za vhodné, aby čtenáři této diskuse viděli, že nejsou sami, kdo si o J.Týřovi myslí to, co si myslí.

Kvaternion řekl(a)...
25. dubna 2018 v 15:00  

Je zajímavé, kolik nepodložených dojmů jsou schopni někteří lidé napsat na obranu svých stanovisek, aniž by se pokusili doložit premisy, na kterých celá jejich "argumentace" stojí - např. že o podobě výuky matematiky mají rozhodovat nikoli ti, kteří se výukou matematiky odborně zabývají, ale matematici, a že kvalifikovanost k rozhodování o podobě výuky na prvním stupni základní školy pozitivně závisí na hloubce matematické specializace (vysoko nad úroveň obsahu magisterského studia matematiky).

tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 15:21  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 18:33  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 20:20  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
25. dubna 2018 v 22:33  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Antonín Jančařík řekl(a)...
25. dubna 2018 v 23:29  

Vážený pane Doležale,
během celé diskuze nehájím H-matodu, pouze se snažím ukázat, že někteří diskutující napadají členy KMDM pro neznalost matematiky a to bez jediného důkazu. Pouze na základě neznalosti jejich díla a svých pocitů a dojmů. To, že se vám nepodařilo dohledat odborná díla prof. M. Hejného, nepovažuji za důkaz, že matematice nerozumí a nikdy v ní nepublikoval. V diskuzích i na tomto serveru zmiňovaná databáze dml.cz uvádí např.

Hejný, Milan: Многообразие $\Cal V_3\subset \bold P_5$ и его применение к изучению комплекса прямых $\bold P_3$. (Russian) [A variety $\Cal V_3\subset \bold P_5$ and its application to the investigation of a line complex of $\bold P_3$]. Czechoslovak Mathematical Journal, vol. 18 (1968), issue 4, pp. 633-665
Hejný, Milan: Die Gerade und das Geschwindigkeitsfeld des affinen Raumes $A_n$. (German). Matematický časopis, vol. 18 (1968), issue 4, pp. 255-262
Hejný, Milan: Independence in Klein spaces. (English). Mathematica Slovaca, vol. 26 (1976), issue 3, pp. 161-170

U Mgr. Motla, kterého vy uvádíte jako excelentního vědce a mnohem lepšího matematika, se mi nepodařilo dohledat žádný odborný článek (z matematiky či fyziky), který by napsal jako jediný autor. Vy nějaký takový znáte?

tyrjir řekl(a)...
26. dubna 2018 v 0:56  

Důkaz účelové nikoli však prokazatelně účelné a účinné orientace vedení Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK na neověřenou a z některých hledisek pochybnou Hejného (ne)metodu byl, myslím, dostatečně jasně proveden. Děkuji za to především Katedře psychologie PedF UK, Matematickému ústavu Akademie věd ČR, Sdružení učitelů matematiky JČMF a pořadatelům a účastníkům jednání školského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Další diskusi o kvalitách jednotlivých členů KMDM nebo jejich kritiků považuji za vcelku nadbytečnou. J.Týř

Luboš Motl řekl(a)...
28. dubna 2018 v 8:32  

Pane Jančaříku, kdybyste se alespoň trochu vyznal v oboru, tak víte, že mám mezi (podle občanství a místa pobytu) českými teoretickými fyziky největší množství citací z článků, které jsem napsal sám. Naučte se proboha používat Google Scholar a najděte si tam třeba moje jméno.

Najdete 466 záznamů, desítky mých článků, včetně mnoha, kde jsem jediný autor a jsou dost známé. Ty pouze mé obsahují, s počty citací:

Proposals on nonperturbative superstring interactions - 328
An analytical computation of asymptotic Schwarzschild quasinormal frequencies - 263
Quaternions and M (atrix) theory in spaces with boundaries - 44
Melvin matrix models - 26

a pár dalších. Jen tyhle mají celkem přes 600. Schválně, najděte mi druhého teoretického fyzika s tímto skórem. Tahle diskuse je diskuse lidí jako já plus pár dalších proti téměř absolutním nulám. Lidé jako Vy se prostě neštítí lhát, kdykoliv se Vám to hodí, a to i o věcech, které i lehce informovaní účastníci debaty vědí.

Kvaternion řekl(a)...
28. dubna 2018 v 10:49  

Pane Motle, my zde nediskutujeme o fyzice, ale o Hejného metodě. A v didaktice matematiky jste naprostá nula Vy. Což by tak nevadilo, protože jakou autoritu v oboru máte, není podstatné (to je jen Vaše utkvělá představa, že si z autority - navíc v naprosto odlišném oboru - všichni mají sednout na zadek), podstatné je, jaké jste schopen pro své stanovisko přinést argumenty. A to, co při kritice HM předvádíte, je sbírka tak primitivních a trapných argumentačních faulů, že by se za ně musel stydět i průměrný středoškolák. Takže, abychom to uzavřeli: nevadí, že jste nula, vadí, že jste hlasitý diletant, který si svého diletantství není vědom.

tyrjir řekl(a)...
28. dubna 2018 v 11:41  

U Mgr. Motla, kterého vy uvádíte jako excelentního vědce a mnohem lepšího matematika, se mi nepodařilo dohledat žádný odborný článek (z matematiky či fyziky), který by napsal jako jediný autor. Vy nějaký takový znáte?

Napsal Antonín Jančařík z KMDM PedF UK 25. dubna 2018 23:29

Pane Jančaříku, kdybyste se alespoň trochu vyznal v oboru, tak víte, že mám mezi (podle občanství a místa pobytu) českými teoretickými fyziky největší množství citací z článků, které jsem napsal sám. Naučte se proboha používat Google Scholar a najděte si tam třeba moje jméno.

Najdete 466 záznamů, desítky mých článků, včetně mnoha, kde jsem jediný autor a jsou dost známé. Ty pouze mé obsahují, s počty citací:

Proposals on nonperturbative superstring interactions - 328
An analytical computation of asymptotic Schwarzschild quasinormal frequencies - 263
Quaternions and M (atrix) theory in spaces with boundaries - 44
Melvin matrix models - 26

a pár dalších. Jen tyhle mají celkem přes 600. Schválně, najděte mi druhého teoretického fyzika s tímto skórem. Tahle diskuse je diskuse lidí jako já plus pár dalších proti téměř absolutním nulám. Lidé jako Vy se prostě neštítí lhát, kdykoliv se Vám to hodí, a to i o věcech, které i lehce informovaní účastníci debaty vědí.


Odpovědél mu Luboš Motl 28. dubna 2018 8:32


Dékuji panu Motlovi za další jasný a nezpochybnitelný dúkaz demagogie spojené účelovou nikoli však odborně účelnou a účinnou orientací vedení Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK na neověřenou a z některých hledisek pochybnou Hejného (ne)metodu.

Doc. Jančařík v diskusi výše několikrát projevil buď hrubou neschopnost věcné odborné diskuse, anebo vědomě její zásady porušil způsobem, který je neslučitelný s odbornou diskusí a lidskou slušností. Tento fakt je pro Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy závažný nejen proto, že doc. Jančařík je tajemníkem Katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK. Je závažný i tím, že je i předsedou Akademického senátu PedF UK.

https://www.pedf.cuni.cz/PEDF-870.html?poid=1039503232384277&ht=org

Jsem názoru že přístupem vedení KMDM PedF UK k matematice a didaktice matematiky a úrovní jeho veřejných projevů by se mělo zabývat vedení PedF UK případně i vedení UK samotné.

J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
28. dubna 2018 v 12:23  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Pavel Doležel řekl(a)...
28. dubna 2018 v 12:35  

Cenzor Komárek mi smazal už dva příspěvky, takže končím.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.