"Štve mě to ze systémového hlediska. K tomu prostě dojít nemá. Tam jsou kontrolní mechanismy a celý systém jednotných přijímaček a státních maturit má být o systémovém řešení, o systému, který chyby dokáže odhalit," řekl ministr školství Robert Plaga k odhalení chyby v přijímačkách na gymnázia pro Aktuálně.cz. Ministerstvo nyní řeší, jaké právní dopady může chyba v přijímačkách způsobit a k jakému poškození práv uchazečů by mohlo dojít. Cermatu, který zkoušky organizuje, se bude ptát na příčinu.
Cermat zjistil, že v jedné z úloh testu z češtiny pro přijetí na osmiletá gymnázia je chyba. V klíči řešení uváděl Cermat u dvanácté otázky testu pro druhý termín jako správnou odpověď B, teď však zjistil, že správně mohla být i varianta C. V pátek proto poslal ředitelům škol mail, ať zatím nevyhlašují výsledky.
"Nemusí se to dotknout velkého počtu žáků a už vůbec se to nemusí dotknout rozhodování o přijetí vzhledem k tomu, že se jedná o víceletá gymnázia, kde je velký převis," uvedl Jiří Zíka.
Celý text naleznete zde
Vyjádření MŠMT naleznete zde
.png)
10 komentářů:
Tohle není o jedné chybě. To je o celém systému jak státních maturit, jednotných přijímaček a vůbec samotné existence čehosi, co si tak nějak žije svým životem a a ovlivňuje osudy tisíců dětí v tomto státě. je to také navíc penězožrout. 200 000 000 rozpočet z toho 60 000 000 na platy. Jak dlouho bude tento nesvéprávný moloch založený zejména jako tunel pod Alpami ještě existovat?
A co teprve ti naši již zemřelí předkové, celý život se kvůli železu cpali špenátem.
J. Zíka: “Uvedenou chybu neodhalili ani validační komise CZVV ani nezávislé odborná komise CZVV.“
Neodbytnými se stává řada otázek: Jak se na uvedenou chybu přišlo? Jak ty komise fungují? Kdo v nich sedí? Kolik bohemistů přehlédlo z češtinářského hlediska triviální chybu? (Třeba deset?!) A proč?
R. Plaga: „Štve mě to ze systémového hlediska.“
Slova, která by měla být ve veřejném prostoru co nejvíc slyšet. A to nejen s ohledem na tu jednu konkrétní chybu. Možná by to teď mohla být jedna z příležitostí k zamýšlení se (nejraději i legislativnímu) nad smysluplností centralizovaných přijímacích a maturitních zkoušek. A taky nad fungováním Cermatu (včetně činnosti externích expertů).
Jen doplním, že zamýšlení se nad centralizovanými zkouškami nemůže být odtrženo od zamýšlení se nad smysluplností necentralizovaných zkoušek a nad fungováním škol.
Vzhledem k tomu, že za několik posledních let se Cermatu a s ním spojeným komisím stalo poprvé, že neodhalily jednoduchou chybu, systémově toho z hlediska nastavení kontrolních mechanismů mnoho k řešení není.
Zásadní systémovým nedostatkem je ovšem velká přetíženost pracovníků Cermatu; v posledních letech jim možná násobně přibylo práce, přičemž počet zaměstnanců se téměř nenavýšil, alespoň ne pro oblast českého jazyka a literatury.
Chudáci cermatčíci potřebují víc peněz na víc expertů smolících víc testů. Systémová chyba to je a velká. Což není problém cermatu, ale problém centralizovaného plošného testování. V tomto systému jedna chyba naroste do obřích rozměrů, nemluvě o statisticky mnohem větší "odchylce" vyplývající z časové tísně.
Zásadní chyba nespočívá v dílčích omylech tvůrců testových úloh, ta spočívá v mylné představě, že přirozený jazyk a literaturu lze např. jako tvrdost materiálu jednoznačně testovat, aniž by se zdeformovala jejich podstata a pedagogický smysl. To nevyřeší ani desítky validačních komisí. Dílčí chyby by bylo možné prominout, mylné pojetí celého předmětu však ne. Testovat se má jen to, co k jednoznačnému výsledku může vést. V jazyce a literatuře toho není mnoho, protože mají znakový charakter a významy dílčích prostředků vznikají v kontextu. Tohle je jejich podstatou, té se však testy netýkají, ani týkat nemohou! Neplatí zde ani zásada, že je nutné napřed se naučit dílčí prvky a teprve potom postupovat dál. To je vhodné při výuce cizího jazyka, v případě jazyka mateřského, který úzce souvisí s myšlením, tedy hledáním významu, je zapotřebí od počátku současně poukazovat na významotvorné souvislosti každého jevu. Jinak se žáci většinou jen bezmyšlenkovitě biflují izolované položky a nevidí v tom smysl. Testování je pak pouhý bič. Nevymlouvejme se, že to jinak nejde. Copak se o to systém našeho školství vůbec někdy pokusil?
Ministr je z politických důvodů kategoricky rázný, aniž by to odpovídalo realitě. Nebráním Cermat, tím méně testování jako takové, jen konstatuji, že kdo někdy přijímací testy vytvářel, ví, že je prakticky nemožné zajistit, aby v nich nikdy žádná chyba nebyla. Posuzování kontrolorů totiž není z principiálních důvodů nezávislé; lidská kognice se řídí určitými pravidly, z nichž mimo jiné plyne, že udělá-li ve vyhodnocení správného řešení úlohy chybu jeden hodnotitel (neřku-li autor), je obecně vyšší pravděpodobnost, že ji udělá i jiný, případně všichni. Znám příklady ze svého oboru, ale stačí si připomenout hádanku, kterou jsme si dávali jako děti - po dvou otázkách na barvu, na něž je odpověď "bílá", přijde otázka "Co pije kráva?". Drtivá většina respondentů odpoví "mléko", i když si po upozornění na správnou odpověď uvědomí, že ji věděli a nechali se zmást. Nyní kde kdo otlouká diskutovanou chybu Cermatu o hlavu jako evidentní, ale vážně pochybuji o tom, že by ji podstatná část těchto kritiků (pokud vůbec někdo) odhalila a priori. Závěr: netvařme se jako dokonalí, snadno dokážeme vytvořit úlohy, které jsou chytáky i pro nás. Ano, v tak sledovaném případě, jako jsou přijímačky, je nutné důkladná kontrola, ale ani ta nedokáže odhalit všechno (a to ani v ještě mnohem důležitějších případech, vzpomeňme na thalidomid). Nestává-li se podobná chyba každý rok několikrát a neovlivňuje-li masivně výsledky ani v tomto roce, nelze kvůli ní systém označit za vadný. Popravdě jen zastírá podstatné dlouhodobé otázky, jako zda je správné, aby o budoucnosti dětí rozhodovala jedna zkouška, a pokud ano, zda by to měla být zkouška v současné podobě.
Když si sš předtím byly nuceny kupovat přijímačkové scio testy, nikdo to nekritizoval. Zajímavé!
Když je mají dnes školy k dispozici zdarma, všem to vadí.
Jen pro úplnost: Proti maturitním testům jsem protestoval už v r. 1996, kdy je na konferenci v Olomouci prosazoval pan Šteffl. Pokud si vzpomínám, maturitní sondování mělo původně na starosti Scio. Jako trucpodnik vznikl poté státní CERMAT. Kdo je v testování lepší, mne nezajímá. Tato forma zkoušení k maturitě z češtiny nepatří, je z podstaty mylná v každém případě, dílčí chyby nejsou důležité.
Okomentovat