KateřinaValachová představila cíle resortu do konce tohoto školního a akademického roku.

Jedním z úkolů, na které se v 2. pololetí bude MŠMT soustředit, jsou školní družiny a postavení vychovatelů a vychovatelek. „Byla bych ráda, kdyby se zlepšilo jak jejich postavení, tak aby se razantně zvýšily kapacity školních družin,“ uvedla ministryně Valachová s tím, že by chtěla pro rok 2018 zajistit vychovatelům a vychovatelkám 10. platovou třídu. Žáci ZŠ by rovněž měli mít posílenou výuku ve vybraných oblastech dějin 20. století.

On-line seminář 1. února: Tvořivá dramatika v mateřské škole

Setkání je zaměřeno na prezentaci metod a technik dramatické výchovy s názornými ukázkami různých druhů her, na strukturu dramatické lekce a význam dramatických činností pro děti předškolního věku.

Nejlepší školní televizi mají na zlínském gymnáziu

Ve třídě natřeli zeď na zeleno, aby měli ideální pozadí pro kamery, a z volné místnosti pod střechou udělali studio s počítači, kamerami a stativem. Tak vzniká školní televize na zlínském Gymnáziu T. G. Masaryka, oficiálně Nejlepší školní webový magazín roku 2016. Soutěž zaštiťuje ministerstvo školství a odbornou porotu tvoří členové Syndikátu novinářů ČR. Informuje MF DNES.

Učitelka Hana: Hlavní potíž je v tom, že každý chce pro svého potomko něco trochu jiného. Zkuste vyhovět všem...

„Počítám roky do důchodu. Možná je to trochu smutné, ale moje práce mě opravdu hodně vysiluje,“ říká v reportáži Lidových novin učitelka Hana N., která si nepřeje uvést celé jméno. Rodiče i ředitelé chtějí motivované a pozitivní pedagogy plné energie a Hana se prý snaží předstírat, že taková je. A že má svou práci ráda. Když se jí ale zeptáte, co se jí na její profesi líbí, odpoví jednoslovně a stejně jako řada jejích svěřenců: „Prázdniny.“ S aprobací zeměpis–biologie by jiné kvalifikované zaměstnání sháněla těžko. Tak už to prý nějak doklepe.

Ferdinand Koller: Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči

„Romští mediátoři jsou lidé z romské komunity, kteří zprostředkovávají kontakt mezi institucemi a romskými rodinami. Jejich den začíná obvykle brzy ráno, když rodiče přivádějí své děti do školy. Na místě s nimi hovoří, poskytují informace, zodpovídají dotazy, prostě jsou připraveni s rodiči hovořit o čemkoliv, co je aktuálně potřeba. Poté kontrolují, zda jsou všechny děti, které mají na starosti, ve škole. Pokud ne a zároveň i chybí omluvenka od rodičů, tak jim okamžitě volají a ptají se, proč nejsou jejich děti ve škole. Obvykle také spolupracují s učiteli přímo ve třídě, někdy podporují žáky při výuce. Jsou také přítomni na všech setkáních zástupců školy a rodičů, aby zajistili, že si obě strany rozumí,“ říká ředitel vzdělávacích programů rakouské neziskovky Romano Centro Ferdinand Koller v rozhovoru pro ČOSIV.

Stanislav Balík: Co mizí ze škol. Platy učitelů se zvyšují, výsledky žáků se zhoršují

„Když jsem se před čtrnácti lety stal členem školské rady v rodné obci, jedna z prvních agend, již jsme řešili, byl návrh na obnovení výuky dílen. Neúspěšný. Od té doby požadavek čas od času vznáším, neúspěšně, znovu. Mezitím vyrostla v obci vlastně už téměř celá jedna generace těch, kteří ve škole nevzali do ruky kladívko, nezatloukli hřebík, neuřízli prkno, dlátem nevydlabali dlab, nezkusili vytočit závit,“ píše v komentáři pro Echo24.cz. historik a politolog Stanislav Balík.

Středisko vzdělávací politiky zhodnotilo české vysoké školy. Přehled přinášejí Hospodářské noviny

Letošní, 10. ročník hodnocení českých vysokých škol se oproti předchozím zásadně liší. Poprvé školy nehodnotila redakce Hospodářských novin, ale experti ze Střediska vzdělávací politiky (SVP), které patří pod Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Už od svého vzniku v roce 1994 se SVP řadí mezi přední respektovaná pracoviště ve výzkumu školství a vzdělávání. Pod vedením ředitele Jana Kouckého postupovali experti střediska podle vlastní metodiky, kterou pro hodnocení vysokých škol vypracovali už v minulých letech.

Rozvoj digitálního vzdělávání naráží na překážky

Rozvoj digitálního vzdělávání v ČR se podle strategie, kterou vláda schválila na podzim roku 2014, zpožďuje. Naplánovaná opatření se postupně začínají plnit, ale ve skluzu jsou mimo jiné kvůli průtahům v čerpání evropských dotací, z nich se má řada projektů financovat. Uvedlo to ministerstvo školství v informaci pro včerejší jednání vlády. Informuje ČTK.

Čím menší třída, tím lépe – nebo ne?

Učitelé si rádi stěžují, že mají ve třídě příliš mnoho žáků a rodiče jim přizvukují. Profesor pedagogiky Klaus Zierer však tuto námitku zpochybňuje. V rozhovoru pro Der Spiegel se odvolává na výsledky poslední studie PISA a dovozuje nesprávnost převládajícího názoru, že v menších třídách poskytuje učitel více zpětné vazby, kterou on sám považuje za rozhodující. Na Ziererovy názory upozorňuje nový Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí, který vydává Česká školní inspekce.

Vzniká nová politická strana zaměřená na vzdělávání a školství. Chce uspět už v letošních volbách.

Za vznikem nové politické strany „5 procent pro vzdělávání“, která chce uspět už v letošních parlamentních volbách stojí vysokoškolský učitel Kryštof Kozák a mluvčí společnosti EDUin Bohumil Kartous. Ředitel EDUin Zdeněk Slejška řekl České škole, že případné politické angažmá Bohumila Kartouse by bylo neslučitelné s prací pro EDUin. Projekt politické strany považuje spíš za myšlenkový experiment. Zdrženlivě se pro Českou školu vyjádřil i sám Bohumil Kartous.

Kraj platí odborným učitelům bonusy, aby neodcházeli ze škol

Královéhradecký kraj začal v loňském roce podporovat odborné učitele středních škol vyplácením bonusů k výplatě, aby je ve školství udržel. Odborníky totiž začaly školám přetahovat soukromé firmy, kterým platy ve školství nemohou konkurovat. Loni kraj 233 vytipovaným učitelům ze 16 škol vyplatil na bonusech 10 milionů korun. Na letošní rok má v rozpočtu schválených šest milionů. Informuje o tom MF DNES.

Inkluze dětí – cizinců: Jak na to podle Britů!

Město Leicester je v britských poměrech považováno za jakousi laboratoř inkluzivního a občanského vzdělávání. Ačkoliv je více než polovina obyvatel imigranty či potomky imigrantů, nemá město pověst nějaké "no go zóny" a místní učitelé a školy se nehroutí. Jak to dělají? Lze se něčím inspirovat i pro Prahu a pražské školy?

Bořivoj Brdička: PISA 2018 a globální kompetence

K potřebě téma PISA na další 3 roky ještě neopustit mě dovedl lednový Kulatý stůl SKAV, jehož záměrem bylo prodiskutovat, co dělat, chceme-li se v mezinárodních šetřeních zlepšovat. Nejsem si moc jist, zda se to povedlo. Jeho hlavní myšlenkou nakonec bylo nezabředávat do detailů a věnovat se významu těchto šetření spíše s nadhledem, což je jistě v pořádku. Mnozí považují za největší přetrvávající potíž tragickou nechuť českých žáků ke škole a zvětšující se rozdíly mezi žáky, školami a regiony. To jsou nepochybně naše největší problémy, které je třeba řešit. Pořád se ale nemohu ubránit pocitu, že je třeba se bavit ještě o něčem jiném.

Stát chce víc učitelů, fakultám přidá stamilióny. 60% absolventů pedagogických fakult zatím po škole utíká mimo obor

Na základních školách chybějí učitelé, stát proto upíná pozornost na pedagogické fakulty. Ministerstvo připravilo pro pedagogické fakulty 260 miliónů korun, které mohou využít hlavně na platy svých kantorů. Investice má podpořit růst platů mezi pěti až deseti procenty. Dalších 650 miliónů korun mohou fakulty využít z evropských prostředků, a to nejen na mzdy. Projekty z evropských peněz mají zlepšit kvalitu vzdělávání budoucích učitelů. I to by mělo zajistit, aby 60 procent absolventů pedagogických fakult neutíkalo po škole do jiných oborů. Reportáž přináší deník Právo.

Školy zkouší novinku: Obory s maturitou i výučním listem

S kombinací maturitního a učebního oboru začali jako jedni z prvních před pěti lety v Sezimově Ústí. Nyní už tento model v Česku zkouší padesátka škol. „Máme s tím skvělé zkušenosti. Letos všichni studenti pokračovali k maturitě, neúspěšných bylo tak 18 procent studentů, to se nijak neliší od průměru školy v klasických maturitních oborech,“ popisuje pro Hospodářské noviny své zkušenosti ředitel střední školy v Sezimově ústí František Kamlach.

Jana Karvaiová pro Českou školu: Reakce učitelky na reakci ministerstva

Na jednu stranu je dobře, že se ministerstvo ozvalo. Víme, že si čtou Českou školu. Na straně druhé, jejich lpění na své jediné pravdě je nebezpečné. Vezmu to od konce, protože tam se hovoří o radách, které se ministerstvo rozhodlo neposlouchat.

Británie hledá učitele v Česku. Má zájem o fyzikáře a matematikáře

Britská vláda se chystá vyřešit nedostatek učitelů fyziky a matematiky náborem nových pracovníků z České republiky, Německa, Polska a Spojených států amerických. Podle britského deníku The Telegraph o tom informuje Echo24.cz..

Alternativa pro motivované žáky

Pražské Gymnázium Na Zatlance od příštího školního roku otevře třídu, ve které studenti nebudou mít tolik klasických předmětů. Vyučovací hodina nepotrvá 45 minut, ale i 6 hodin. „Ukazuje se, že klasická výuka na gymnáziích sice nese slušné ovoce, ale doba si vyžaduje jiné způsoby osvojování si vědomostí a dovedností,“ představila Lidovým novinám ředitelka gymnázia Jitka Kmentová projekt alternativní třídy.

Škola versus víra. Ani školní inspektoři nevědí, zda škola může svým studentkám zakázat při výuce hidžáb.

Ve sporu mezi Střední zdravotnickou školou v Praze a někdejší uchazečkou o studium, Somálkou Ayan Jamaal Ahmednuurovou, která školu kvůli zákazu hidžábu zažalovala, verdikt padl. Avšak odpověď na otázku, zda je šátek náboženský symbol a škola jej může zakázat, nedal. Soud totiž dospěl k závěru, že Somálka do školy nenastoupila, a ta ji tak ani nemohla diskriminovat. „Soud rozhodl o tom, že žalobkyně nebyla školou diskriminována, ovšem tato kardinální otázka zůstala nevyřešena,“ konstatuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v rozhovoru pro MF DNES. Ani on nedokáže říct, jak se mají ředitelé škol v takových případech v budoucnu zachovat.

Reakce MŠMT: Společné vzdělávání šité až příliš horkou jehlou? Nebo neochota měnit rutinu a stereotypy?

Na portálu idnes.cz byl 24. 1. 2017 zveřejněn text o stavu zavádění společného vzdělávání na Karlovarsku pod názvem Školy čelí zmatkům kvůli inkluzi. Je šitá horkou jehlou, míní pedagogové (Česká škola na text upozornila zde) Jeho první polovina oceňuje finanční zajištění inkluze v kraji, protože prostředky na asistenty pedagoga, ale i na další podpůrná opatření, včetně pomůcek, do škol skutečně proudí. Kriticky ovšem hodnotí, že „proces doprovázejí zmatky, nejasností a obrovský nárůst administrativy“.

Soud zamítl žalobu somálské studentky v kauze hidžáb. Neprokázala, že by ji škola diskriminovala

Střední zdravotnická škola nediskriminovala studentku Ayan Jamaal Ahmednuurovou kvůli tomu, že na výuku nosila hidžáb. Rozhodl o tom v pátek Obvodní soud pro Prahu 10. Studentka po škole požadovala omluvu a odškodné 60 tisíc korun za to, že jí byl nepřímo upřen přístup ke vzdělání. Soud však její žalobu zamítl. Rozsudek není pravomocný. Informuje server Aktuálně.cz.

EDUin si stanovil hlavní témata své činnosti pro rok 2017: Společenská soudržnost, podpora veřejného školství a vzdělávací inovace

S ohledem na aktuální společenskou situaci i stav vzdělávací politiky si obecně prospěšná společnost EDUin stanovila pro rok 2017 tři hlavní témata, která chce podporovat ve veřejné debatě i prostřednictvím projektů, na nichž se podílí. Chce sledovat a podporovat trendy, které posilují společenskou kohezi, zmírňují sociální štěpení společnosti, vytvářejí prostředí podporující společenskou shodu. Chce podporovat pozici veřejného školství a postavení učitelů a informovat o inovacích ve vzdělávání.

Výstava Strach z neznámého a školení pro pedagogy 2. února

V nedávné době byly miliony lidí nuceny opustit svoje domovy v důsledku válečných konfliktů nebo extrémní chudoby. Tato situace přinesla do naší společnosti hodně nejistoty a stále vyvolává mnoho otázek. Výstava Strach z neznámého, která bude otevřena od 2. února do 31. března v Galerii Národní technické knihovny v Praze, se pokouší překonat bariéru nekomunikace. Vystavená díla domácích i zahraničních umělců a umělkyň se zabývají uprchlíky, ale i naším vztahem k nim. Součástí výstavy je doprovodný program a vzdělávací programy pro školy.

Irena Ropková: Praha by potřebovala na investice do školství osm miliard. Developeři by měli stavět i školky a školy

Základní školy chybí v místech, kde developeři postavili bytové komplexy bez občanské vybavenosti. Radní pro školství Irena Ropková by byla ráda, kdyby byla v zákoně ukotvena jejich povinnost stavět spolu s byty i školy a školky. Zařízení pro nejmenší chybí v celé metropoli. Pokud mají být městské části jako zřizovatelé školek schopny v roce 2020 umístit i dvouleté děti, budou muset navýšit místa o 15 tisíc. Na pokrytí všech aktuálních investičních akcí v pražském školství by bylo podle Ropkové potřeba zhruba osm miliard korun. Rozhovor s Ropkovou přináší server Euro.cz.

Při výuce matematiky je vhodné kombinovat různé strategie. Ty časově náročné většinou ustupují přípravě na zkoušky

Když se někdo žáků nebo učitelů zeptá na výukové postupy v hodinách matematiky, nejčastější odpovědí jsou ve většině zemí a ekonomik, které se účastní testování PISA, instruktážní postupy v režii učitelů. U těchto metod se zdá, že fungují lépe pro snadnější matematické úlohy. Žáci nicméně od výuky ve stylu „křída a mluvení“ potřebují také pauzu, a to například v podobě samostatné práce, spolupráce a projektů s malou intervencí učitelů. Tyto strategie však podle studie OECD zůstávají často v pozadí kvůli objemu učiva a přípravě na zkoušky. Na studii upozorňuje Zpravodaj NÚV.

Nominace na Evropskou jazykovou cenu Label

Cílem Evropské jazykové ceny Label je podporovat kvalitní inovační projekty z oblasti jazykového vzdělávání a prostřednictvím tohoto ocenění zajistit jejich větší publicitu, inspirovat další učitele k přejímání těchto aktivit ve výuce jazyků, pomoci jim zařadit nové inovativní prvky do jazykové výuky a celkově zvýšit zájem o oblast jazykového vzdělávání. Každoročně jsou oceňovány výjimečné projekty v oblasti vzdělávání.

Poslankyně navrhuje, aby učitelé po 15 letech praxe dostali půlroční volno. Aby nevyhořeli

Poslanci ve školském výboru projednávají návrh kariérního řádu a navrhují i další novinky. Poslankyně Anna Putnová například navrhuje, aby měli učitelé po 15 letech praxe možnost dostat půlroční volno k dalšímu vzdělávání, studiu, nebo výjezdu do zahraničí, kde by načerpali další zkušenosti. Po tu dobu by dostávali základní plat. Odsouhlasit by to musel ředitel školy, aby se nestalo, že mu odejde více lidí najednou. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Jsem z „děcáku“. Mám šanci na kariéru?

„Děti vyrůstající v ústavní péči jsou kandidáty na sociální selhání. Nežijí totiž v reálném světě – v dětských domovech jsou zaopatření, někdo se o ně neustále stará. Mají oslabenou schopnost navazovat vztahy. Když se takový člověk ocitne ve skutečném světě naprosto sám, nemusí to skončit dobře,“ popisuje Kateřina Wojasová z neziskové organizace Chance 4 Children, která pomáhá mimo jiné sociálně znevýhodněným dětem. Reportáž přináší MF DNES.

Prověřte činnost školského ombudsmana, vyzval primátor Kladna. Kauza odvolané ředitelky školy rozdělila rodiče i pedagogy.

„Práce ombudsmana poškozuje nejen základní školství, ale práci samotného ministerstva a školní inspekce. Je tedy otázkou, zda má nadále ve svém úřadu působit,“ konstatuje kladenský primátor Milan Volf. Podle něj školský ombudsman nezvládl intervenci na jedné kladenské základní škole. Jeho postup měl být neprofesionální amatérský a v rozporu se zákonem. Reportáž přináší MF DNES.

NÚV vydal příručku, která je základním materiálem pro tvorbu zkoušek pro migranty v ČR

Referenční popis pro migranty je materiál, který konkretizuje deskriptivní výroky a jazykové prostředky češtiny pro referenční úrovně A1 a A2, obecně určené Společným evropským referenčním rámcem (SERR), tak, aby mohly sloužit jako základní rámec pro tvorbu zkoušek pro migranty a zároveň jako pomocný materiál pro učitele, kteří migranty připravují. Jeho hlavním cílem je vymezit konkrétní jazykový obsah zkoušek z češtiny pro migranty, aby bylo možné zajistit opakovatelnost a reprodukovatelnost jejich výsledků a zároveň přizpůsobit tyto zkoušky jazykovým potřebám migrantů.

Dopad vzdělanostní propasti na současnou politiku

Ze všech možných propastí rozdělujících společnost v roce prezidentských voleb v USA a brexitu Velké Británie se vzdělání stalo nejhlubší propastí rozdělující voliče na dva čím dál víc znepřátelené tábory. Jsou zde sice i další faktory (rasa, pohlaví, věk), nelze se ovšem vyhnout závěru, že hlasování lidí závisí stále více na tom, jak dlouhou dobu strávili ve škole. Na esej Davida Runcimana z Univerzity v Cambridge upozorňuje nové číslo Zpravodaje NÚV.

Hana Erlebachová: CLIL – komplikace nebo příležitost?

Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning) neboli způsob, kdy se žáci během vyučovací hodiny učí současně obsahu daného předmětu a cizímu jazyku, je stále diskutovanějším tématem. Je výuka metodou CLIL v popředí zájmu škol? Vidí v ní učitelé potenciál, nebo se přiklánějí spíše k názoru, že je obtížná, časově náročná a spíše než očekávané výsledky přináší komplikace? V jakých předmětech se metoda CLIL nejčastěji využívá? Podobné otázky jsme položili učitelům základních škol, kteří CLIL ve výuce již vyzkoušeli.

Záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin: K čemu nám jsou výsledky mezinárodních srovnání PISA nebo TIMSS?

Výsledky mezinárodních šetření v oblasti výsledků vzdělávání, která realizuje vesměs OECD v podobě cyklů PISA, TIMSS či PIRLS, v mnoha zemích velmi významným způsobem ovlivňují diskusi o vzdělávací politice a následně i její samotné směřování. Jak je to v ČR? Co nám výsledky mezinárodních šetření říkají a co nikoliv? Jak mohou pomoci k rozvoji v konkrétních oblastech, jako je matematická, čtenářská nebo přírodovědná gramotnost? Nakolik bychom měli tyto výsledky brát v potaz při plánování vzdělávací politiky? EDUin zveřejnil záznam z kulatého stolu na toto téma.

Nová e-learningová aktivita: Byli jsme uprchlíky 1938

Nový e-learningový kurz IWitness v českém jazyce zkoumá fenomén uprchlictví a migrace. Je věnován příběhu Britského výboru pro uprchlíky z Československa a jeho nejznámějšímu spolupracovníkovi, siru Nicholasi Wintonovi. Studenti využijí svědectví a další primární zdroje informací k reflexi evropské uprchlické zkušenosti ve dvacátém století, včetně příběhu Nicholase Wintona.

Škola nejbohatšího Čecha na Evropské třídě bude mít i vlastní hvězdárnu

Nejbohatší Čech Petr Kellner významně pokročil v projektu na výstavbu svého druhého školského komplexu Open Gate na rozhraní pražských Dejvic a Hanspaulky. Stavba plánovaná u Evropské třídy na pozemcích po zbouraném hotelu Praha získala od stavebního úřadu Prahy 6 územní rozhodnutí. Informuje E15.cz.

Výuka češtiny pro azylanty drhne. Vede ji agentura odpůrce islámu

Zakázku na výuku českého jazyka pro azylanty získala loni v květnu ve veřejné soutěži agentura Parole. Ministerstvo školství jí platí 275 korun za jednu vyučovací hodinu jednoho cizince, přičemž celková odhadovaná cena zakázky, která potrvá do konce roku 2018, činí bezmála 25 milionů korun. Výuka však podle informací iDNES.cz selhává. Jazyková agentura Parole vybraná ministerstvem školství s azylanty podle neziskových organizací komunikuje často nesrozumitelně nebo vůbec. Vlastník firmy pracující s imigranty Vlad Vitvar považuje islám za „tyranskou ideologii“, loni kandidoval za Úsvit.

MŠMT rozdělilo krajům zvýšené finanční prostředky pro mateřské, základní a střední školy

„Dělám všechno proto, aby školy měly peníze včas a co nejjednodušeji a aby se peníze navíc skutečně objevily v ohodnocení učitelů a ostatních pracovníků škol,“ zdůrazňuje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ministerstvo školství rozdělilo krajům finanční prostředky ve výši téměř 93 miliard korun. V rozpočtu pro rok 2017 je mimo jiné zahrnuto průměrné zvýšení objemu peněz pro ohodnocení učitelů o 8 procent a pro další pracovníky ve školství o 6 procent, což činí téměř 6,3 miliardy korun na rok.

Mediků bude víc. Kdo je bude učit? ptají se univerzity

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík slíbil, že dá lékařským fakultám 460 milionů korun na to, aby mohly přijmout více studentů. Ludvík chce školám umožnit, aby už nemusely odmítat uchazeče, kteří sice u přijímaček uspěli, ale skončili „pod čarou“. K navyšování počtu mediků ministr uvedl, že ideální přírůstek by byl 15 procent, ale záležet bude na kapacitě učeben a laboratoří na každé z osmi lékařských fakult. Fakulty i sami mladí lékaři však připomínají ještě další aspekt, který může Ludvíkův plán ohrozit: zda se medici i čerství absolventi budou vůbec mít od koho učit. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Julie Hrstková: Soukromé školky spasí výjimečnost

„Od září 2017 začne platit povinná předškolní docházka pro pětileté děti a současně vznikne nárok na předškolní vzdělávání dětí čtyřletých. Od roku 2018 budou muset veřejné mateřské školy přijímat tříleté děti a od roku 2020 pak i ty dvouleté. Lze pochopit, že obce a veřejná předškolní zařízení z toho mají těžkou hlavu, i když jim stát na pomoc a výstavbu vyčlenil zhruba 14 miliard korun. Podstatně méně pochopitelné jsou obavy soukromých mateřských škol, které tvrdí, že je povinnost přijímat děti do státních zařízení připraví o živobytí. Soukromé školky nikdy neměly nahrazovat neschopnost státu. Naopak,“ píše komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.

Kateřina Valachová: Veřejné mateřské školy zvedají hlavu. Ministryně připravuje reformu financování soukromých škol

Od září 2018 začne pro státní školky platit financování podle odučených hodin, ne podle počtu dětí jako dnes. Soukromé školky ale budou dál dostávat jen peníze podle počtu dětí. „Dělám všechno pro to, abych zajistila každému dítěti vzdělávání ve veřejné mateřské škole. Rodiče si stěžují na nedostatek míst a na vysoké školné soukromých škol a jiných podobných alternativ. Je správné, že veřejné mateřské školy zvedají hlavu,“ říká ministryně pro Hospodářské noviny. Slíbila, že do podzimních voleb připraví koncept reformy financování soukromých škol.

Kvalitní škola podle České školní inspekce

Kvalitní škola podle České školní inspekce V roce 2015 byl Českou školní inspekcí představen nový rámec hodnocení vzdělávací činnosti škol s názvem Kvalitní škola. Představuje krok správným směrem, od formalismu a kontrolování „papírů“ k zaměření na samotnou činnost učitele/školy, k obsahu a formě vzdělávání a jeho dopadu na žáky. K tématu se vrací Audit vzdělávacího systému EDUin.

Angličtí učitelé čelí vyhoření. Trápí je dlouhá pracovní doba a nízké ohodnocení

Učitelé v Anglii již léta varují, že jejich pracovní vytížení je neudržitelné. Mnozí tvrdí, že v důsledku pracovního tlaku utrpělo jejich duševní zdraví, zatímco další uvádějí pracovní vytížení jako důvod pro odchod z profese. K řešení této situace politici zatím příliš mnoho neudělali. Analýza deníku The Guardian však poskytuje další důkaz o tom, že tvůrci vzdělávacích politik musejí jednat. O studii informuje nové číslo Zpravodaje NÚV.

Nový studijní obor: Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem

Podle údajů Českého statistického úřadu navštěvovalo ve školním roce 2014/15 české základní školy 16 477 žáků-cizinců a střední školy 8 837 těchto žáků. V současné době se na pedagogických fakultách objevuje téma výuky žáků s odlišným mateřským jazykem sporadicky. Většina pedagogů z praxe se shoduje na tom, že na práci s touto skupinou žáků nebyla během svého studia takřka vůbec připravena. Nově otevíraný obor je proto z hlediska společenských potřeb a školské praxe nanejvýš aktuální.

Náměstek hejtmana: Nový systém financování škol nebere ohled na potřeby regionů

„Systém financování na žáka nebyl ideální, ale byl nejobjektivnější. Umožňoval reagovat na potřeby konkrétního kraje. Nový systém zavádí financování z centra bez ohledu na potřeby regionů. V důsledku povede k omezení kompetencí ředitelů škol a posílení pravomoci úředníků. To již tady bylo v 90. letech, kdy úředníci nařizovali ředitelům počty hodin, omezovali dělení tříd a počty volitelných předmětů,“ kritizuje v reportáži MF DNES nový systém financování škol náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny.

Vysoké školy přijímají na bakalářské obory v průměru 80 procent uchazečů, stále více fakult bere všechny

Kdo chce studovat vysokou školu a nemá velké nároky na výběr oboru, nemusí se bát, že zůstane v nadcházejícím akademickém roce bez indexu. Zatímco ještě před deseti lety se ze studentů, kteří přišli k přijímačkám, probojovalo na akademickou půdu 58 procent, v posledním přijímacím řízení už to bylo téměř osmdesát procent. Informují Lidové noviny.

Holky na techniku patří! Klip VUT má motivovat dívky ke studiu "mužských" oborů a bourat stereotypy

Pájet. Kódovat. Milovat. Vysoké učení technické v Brně se snaží nadané dívky motivovat ke studiu technických oborů a vyvrátit zažité mýty o tom, že ženy na techniku nepatří. Univerzita natočila minutu a půl dlouhý spot, který má středoškolačkám dodat odvahu, aby se přihlásily ke studiu na technických univerzitách. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Ivana Tormová: Takto rychle spuštěné společné vzdělávání je hazardem

„Podle mého názoru se podmínky pro výuku žáků s postižením spíš ztížily. Chybí nám jasné pokyny pro organizační řešení problémů, ohromně narostlo papírování,“ vypočítal ředitel 4. základní školy v Chebu Miroslav Kříž několik potíží, které jej momentálně v souvislosti s inkluzí trápí. Reportáž přináší MF DNES.

První střední škola umožňující studium přes internet vznikne ve Zlínském kraji

Vznik nové školy umožňující vzdělávání přes internet podpořilo vedení Zlínského kraje. Jde o jedinečnou záležitost v rámci České republiky, kdy má být středoškolské vzdělání umožněno především žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, například žákům se zdravotním postižením. Informuje o tom tisková zpráva Zlínského kraje.

Docentka Opravilová: Česká specialita je hodnotit dítě už ve školce. V zahraničí je kritérium věk

„Je zjištěno a bylo dávno potvrzeno, že se děti do půl roku srovnají. Ti, co byli hodně připraveni, i ti, co byli méně,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus předsedkyně asociace předškolní výchovy Eva Opravilová.

Jan Kala: Problém je, že české základní a střední školství nemá žádnou strategii

Jan Kala se z úspěšného byznysmena – byl spoluzakladatelem a generálním ředitelem eBanky - stal úspěšným učitelem. Školství propadl natolik, že založil dvě soukromé základní školy. O tom, co ho k tomu vedlo a co je podle něj špatně na českém školství mluvil v rozhovoru pro Rádio ZET.

Vyslanci do škol: Program o demokracii v EU

Evropský parlament zahajuje v členských státech Evropské unie program nazvaný „Vyslanci do škol", který je zaměřený na studenty středních a středních odborných škol. Tento program má za cíl zvýšit povědomí o evropských demokratických hodnotách.

MŠMT: Připomínkové řízení k Vyhlášce 27 o vzdělávání žáků se SVP jsme nevyhlásili. Jde jen o „podněty k úpravě vyhlášky“

Na dotaz České školy ministerstvo školství odmítlo, že by vyhlásilo připomínkové řízení k „Vyhlášce číslo 27/2016 Sbírky, o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných“. Informace o vyhlášení připomínkového řízení se před týdnem bez uvedení zdroje objevila na serveru Pedagogické.info a následně rezonovala v diskusi na České škole. Česká škola zaslala ministerstvu následující dotazy.

Téměř polovina vyučených by po šesti letech praxe volila jiný obor

„Přibližně 52 % vyučených uvedlo 6 let od ukončení studia na střední škole, že jsou spokojeni s vybraným oborem a znovu by se vyučili ve stejném. Naopak přibližně 48 % by zvolilo jiný obor,“ uvádí Průzkum absolventů středních škol, který zpracoval Národní ústav pro vzdělávání. Nejčastějším důvodem nespokojenosti je uplatnění na trhu práce.

On-line seminář 25. ledna: Školské rady

Lektor Ing. Václav Kugler představí způsoby, jak zařídit, aby byly školské rady přínosem, jak vybírat jejich členy a jak tyto členy motivovat a zapojovat.

Místo chipsů a coly salát a fresh juice. Pamlsková vyhláška má i úspěch

Dvojice českolipských škol se originálně vypořádala s pamlskovou vyhláškou, která reguluje prodej nezdravých potravin dětem. Ještě před její platností 1. ledna 2017 pozměnily sortiment školních bufetů a automatů, aby naučily děti jíst zdravěji. Vsadily ale na poutavé a neotřelé pokrmy, které děti baví. Reportáž přináší MF DNES.

Drogové testy na školách. Ministerstvo nesouhlasí s postupem škol v Orlové

„Od února začne v některých základních školách v Orlové na Karvinsku platit nový řád. Učitelům dovoluje testovat, jestli žáci nejsou pod vlivem drog. V případě ohrožení jejich zdraví i bez souhlasu rodičů. Radnice přísnějšími pravidly reaguje na loňský průzkum. Ten ukázal, že každý čtvrtý deváťák ve městě má s omamnými látkami zkušenost, nejčastěji s pervitinem anebo marihuanou,“ uvedla včerejší reportáž České televize.

Pavel Kysilka: Nástup roboučitelů

Učící aplikace, „roboučitelé“, jsou jednou z dominantních podob procesu vzdělávání blízké budoucnosti. Počet žáků a studentů na učitele globálně vzrůstá. Pasti zaostávání platů pedagogů za mediány pracovních trhů se vyhnulo jen pár zemí a s tempem sociálních a technologických změn a růstem kvanta informací nedrží školské systémy a pedagogové tempo nikde na světě, píše Pavel Kysilka v Lidových novinách.

Ve sporu o hidžáb soud rozhodne v pátek. Jde v něm o obranu sekulárního školství a rovných práv? Nebo antiislámskou hysterii?

Komentátoři Marek Švehla A Kristián Léko se věnují „sporu o hidžáb“, v němž by měl soud tento pátek rozhodnout. „Obecně platí, že z velkého vlivu náboženství na školskou výuku nikdy nevzešlo nic dobrého, tady jsme ale od něj evidentně daleko. Česko nečelí tlaku muslimské komunity ohledně ústupků ve veřejném a politickém životě. Ani se nedají v dohledné době čekat, protože zdejší muslimové tady tvoří méně než půl promile společnosti. Pokud bychom tedy měli definovat v tomto ohledu veřejný zájem, pak to není nutnost odolat náboženským tlakům, ale potřeba integrovat muslimy, kteří tady žijí, píše Marek Švehla v týdeníku Respekt.

Tony Judt: Vzpomínka na skvělého učitele je jediná věc, kterou stojí za to si ze školy pamatovat

Škola a učitelé hrají důležitou roli ve vzpomínkách Tonyho Judta, jednoho z nejpronikavějších historiků a esejistů, intelektuálů v neironickém slova smyslu posledních desetiletí. Přemýšlí o nekonečných reformách britského školství, které v lecčems připomínají ty naše současné, o náročných autoritativních a výborných učitelích, kteří by dnes už byli zřejmě považování za nekorektní, o úpadku schopnosti vyjadřovat myšlenky, o expertech neboli „televizních vědcích“... Naléhavost knihy podtrhuje skutečnost, že ji Judt psal v době, kdy umíral na ALS a postupně ztrácel schopnost pohybovat se a mluvit. A žil už pouze ve svých stále ještě jasných vzpomínkách. Přineseme z knihy postupně několik citací.

Přípravná třída je šancí pro prvňáčky s odkladem, připraví je do školy

Půl roku trvalo Anně Petrčkové, zástupkyni ředitelky základní školy Na Celně, než připravila pevné stavební kameny pro zrod přípravné třídy základní školy pro děti, které dostanou odklad od vstupu do první třídy. S nabídkou obešla všechny mateřské školy, místní pediatry v Mladé Boleslavi a oslovila s informací i školská poradenská zařízení, poté se již čekalo, zda bude zájem ze strany rodičů. Reportáž přináší Boleslavský deník.

Nová vyhláška téměř znemožňuje vařit dětem diety ve školách

Vaření dietních jídel pro jedenáct žáků českokrumlovských škol stojí po loňském striktním opatření ze strany vládních úředníků dvě stě tisíc korun ročně. Město se s tím nehodlá jen tak smířit. „Předložili jsme radě dopis, který zašleme ministryni školství. Zdvořile ji v něm žádáme, aby přehodnotila loňská striktní nařízení, která de facto znemožnila vařit dětem diety ve školách, což léta skvěle fungovalo," uvedl starosta města Dalibor Carda pro Českokrumlovský deník.

Ředitelé škol nevědí, co přinesou pozdější zápisy do prvních tříd

„Máme z toho zvláštní pocity. Dřív prošly děti zápisem a pak šly do poradny. A teď je to otočené. Potvrzení od lékaře a z poradny pro odklad školní docházky by měli rodiče donést k zápisu,“ říká ředitel z táborské Základní školy Zborovská Petr Vašíček ke změně termínu zápisů do prvních tříd. Zápisy letos proběhnou v dubnu. Reportáž ze škol na jihu Čech přináší MF DNES.

Pavel Kosatík: Abychom mohli tolerovat někoho jiného, musíme mít svou vlastní identitu

„My jako Češi moc nevíme, jakcí jsme. Já to nechápu, jak je to možné. Zdá se mi, že to je pořád velký problém že pokud se to buduje, tak z takových jakoby okrajových nebo nesmyslných věcí, jako jsou úspěchy ve sportu nebo tak. Málokdy, nebo ne tak často, jak je potřeba se ta identita bere z dějin, z tradic toho, že se připomíná, že když spousty generací našich předků se chovaly nějakým způsobem, tak že to nemusíme třeba otrocky opakovat, ale že o tom jsme povinni přemýšlet,“ říká historik a spisovatel Pavel Kosatík v rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém mluvil mimo jiné o návrhu na úpravu školského zákona.

Soud začal projednávat údajnou diskriminaci dvou romských dětí na ostravské základní škole

Případ údajné rasové diskriminace Romů na Základní škole Pěší v Ostravě-Muglinově začal řešit soud. 2 budoucí prvňáky škola měla odmítnout zapsat do 1. třídy kvůli údajnému úmyslu omezit počet romských dětí ve třídě. Proto je měli podrobit testu, který ani jeden ze 2 chlapců nezvládl Ředitel základní školy Kamil Krahula žalobu striktně odmítá. Škola, kterou navštěvuje téměř 40 procent romských žáků, podle jejího ředitele nikoho nediskriminuje. Reportáž přinesl pořad Události v regionech ČT.

Jiří Žáček: Páni kluci jsou tu k tomu, aby se svět točil vpřed

Ve stejné sbírce (Nesedejte na ježka, 2003), v níž Jiří Žáček vydal dnes hodně diskutovanou básničku „K čemu jsou holky na světě?“, vyšla i básnička „Páni kluci". Také je, pokud vím alespoň v jedné čítance. Děkuji čtenářce Jarce, že Žáčkovu básničku připomněla v diskusi. Uvádíme její text, komentář je zbytečný.

Základní školy bobtnají. Brno přidá 700 míst

Babyboom z minulých let dostihl po mateřských školách i ty základní. V Brně situaci řeší nebývalými investicemi, díky nimž do tří let vytvoří nová místa pro děti v rozrůstajících se čtvrtích. Reportáž přináší MF DNES.cz.

Petruška Šustrová: O škole

„Jó škola, škola, škola, škola mi byla velkou školou… říká v jedné povídce Ivan Vyskočil. Mně taky, byť mám pocit, že to nejdůležitější mě ve škole neučili ani nenaučili. A jak tak sleduji vleklé tahanice o to, jak má dobrá škola vypadat, jsem dost nespokojená,“ píše překladatelka a publicistka Petruška Šustrová v komentáři pro Lidové noviny.

Martin Potůček: Ministři přicházejí a odcházejí jako apoštolové na pražském orloji

„Když se podíváte na nejdůležitější resorty z hlediska rozvoje lidského potenciálu, jako je školství, zdravotnictví, resorty práce a sociálních věcí a kultury, tak vidíte, že ministři přicházejí a odcházejí, jako apoštolové na pražském orloji. Tam scházejí nejen vize budoucnosti, ale i institucionální paměť,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny profesor Martin Potůček, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pavel Janíček: Přišel čas přesunout žáky do další reality?

Rok 2016 přinesl konečně komerční, a tedy použitelné verze zařízení pro virtuální realitu. Technika má dostatečné rozlišení, reaguje bez prodlevy, nabídku titulů lze počítat na stovky. Přišel čas využít VR ve výuce? A pokud ano, co lze očekávat?

Praha chce slučovat další školy

Pražský magistrát připravuje sloučení dalších dvou odborných škol. Podle radní pro školství Ireny Ropkové by bylo třeba, aby se jich sloučilo více. „Co se týče slučování škol, tak hlavním důvodem jsou ekonomické úspory. Z mého pohledu by bylo v Praze potřeba, aby se sloučilo daleko větší množství škol, než těch šest, co jsme zatím stihli," řekla Ropková.

Gender a etnicita na 1. stupni ZŠ

„Občankáři“ se často setkávají nejen s problematikou genderové rovnosti, ale také s problematikou rovnosti etnické. Odpovědi na otázky, jak k tomuto citlivému tématu přistoupit mohou především učitelé základních škol mohou nalézt v příručkách Otevřené společnosti o.p.s..

Zdeněk Sotolář pro Českou školu: Manipulace MF Dnes aneb Co od přijímaček nechceme

MF Dnes ve čtvrtek 19. 1. hned na titulní straně ohlašuje Kompletní přehled povinné četby s podtitulem Obsah knih k přijímačkám na SŠ umístěný v magazínu DNES+TV. Lež jako věž kadence téměř poplašné zprávy. Žádná povinná četba k přijímačkám totiž neexistuje!

Aliance pro otevřené vzdělávání: Učitelé mají možnost použít nový otevřený vzdělávací zdroj o hoaxech a propagandě

Válečná i komunistická propaganda, hoaxy i nástroje prokremelské propagandy jsou součástí tří devadesáti minutových bloků, které mohou učitelé mediální či občanské výchovy nově využít ve výuce. Pro učitele jsou připraveny i podklady, které mohou jako otevřený vzdělávací zdroj dále upravovat, doplňovat a dále sdílet.

Stanislav Štech: Klaus mladší není expertem na školství, jen se za něj vydává

„Václav Klaus mladší splňuje všechny předpoklady kladené na experta v postpravdivé době: nezatěžuje se fakty, mluví o všem, včetně toho, o čem nic neví, mluví dostatečně rázně, a uchyluje se především do sociálních sítí,“ píše náměstek ministryně školství Stanislav Štech v komentáři pro Deník referendum.

Nové školy především pro malá města a obce. Ve školkách se sníží počet dětí ve třídě

Dvacet projektů s celkovou dotací téměř 300 milionů korun se v letech 2017 a 2018 uskuteční díky příslušnému programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Kapacita mateřských škol bude zvýšena o devět tříd pro 249 dětí, u základních škol vzroste počet o 31 učeben pro 628 žáků. „Vycházíme z toho, že mateřské školy a základní školy jsou přirozenou a nepostradatelnou součástí obcí a jejich svazků a spoluvytváří pocit domova a vztah občanů k jejich obci,“ uvedla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová.

Akční plány jako příležitost pro strategický rozvoj vzdělávání

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Akční plány na krajské a místní úrovni jsou dobrou příležitostí vytvořit funkční strategii rozvoje vzdělávání. Tato příležitost bude promarněna, pokud se z nich stanou pouze dokumenty k profinancování evropských peněz do stávajících struktur a pokud nebudou akční plány na jednotlivých úrovních vzájemně navazovat.

Čeští učitelé platí za srdcaře. Naučí i v horších podmínkách

„Dnes do školství nastupují prostě srdcaři, kteří dopředu vědí, že tam budou mít mizerné peníze. Proto tam dvě třetiny absolventů pedagogických fakult nenastupují,“ říká v reportáži deníku Právo učitel a ředitel základní školy Miroslav Hřebecký.

Média k novele školského zákona: Školy si polepší. Konec honu na děti. Školy se přiblíží praxi...

Deníky a zpravodajské servery se věnují včera schválené novele školského zákona. Titulky znějí optimisticky. E15: Školská novela má výuku víc přiblížit praxi. Hospodářské noviny: Školy si polepší, slibuje ministryně. Lidové noviny: Kolik hodin učíš, tolik za to dostaneš. MF DNES: Konec honu na děti slibuje ministryně. Co konkrétněji média o novele píšou? Přinášíme podstatné teze.

Poslanci schválili nové financování pro školy

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu školského zákona, která mění financování regionálního školství. Systém financování podle počtu žáků nahradí nový systém, který bude garantovat financování skutečného rozsahu vzdělávání. „Je to pro nás historický okamžik, protože dlouhou dobu se po změnách financování škol volá. Tyto změny znamenají spravedlivější, férovější financování škol,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová.

Michal Komárek: Matematiku a fyziku nemá kdo učit? Tak ať učí kdokoli!

Na základních a středních školách v Plzeňském kraji je akutní nedostatek učitelů matematiky a fyziky. S originálním řešením, jak situaci vyřešit, přišli na plzeňské Pedagogické fakultě: Přijmou každého. Zrušili přijímačky. A studenty pošlou na brigády do škol, protože i po brigádnících je velká poptávka. Možná neumějí počítat a fyzika je vůbec nezajímá. Ale snad jsou alespoň odvážní. Nebo zoufalí. Nebo ještě třeba nějak jinak zajímaví a inspirativní. Zkusme logiku "plzeňského řešení" pochopit.

Kulatý stůl SKAV a EDUin 19. ledna: Chceme, aby se čeští žáci zlepšovali v mezinárodních šetřeních PISA a TIMSS?

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Proč by nás měly zajímat výsledky mezinárodních výzkumů? Jak si máme interpretovat poslední výsledky PISA a TIMSS? Co testy PISA a TIMSS ověřují? Jak se tyto testy v průběhu let vyvíjejí a jakou mají výpovědní hodnotu? Za jakých podmínek je reálné, aby měli čeští žáci lepší výsledky, a to nejen v mezinárodních šetřeních? Jak nám v tomto směru pomáhají výzkumy realizované v ČR? Co by mělo nastat v oblasti vzdělávací politiky v návaznosti na výsledky mezinárodních šetření?

Spor o hidžáb pokračuje neveřejně, soudkyně lidi kvůli povyku vykázala

Obvodní soud pro Prahu 10 pokračuje ve středu v projednávání žaloby somálské dívky na Střední zdravotnickou školu v Praze 10. Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdí, že jí škola nepovolila nosit hidžáb, a tím ji nepřímo diskriminovala v přístupu ke vzdělání a svobodné volbě povolání. Podle školy je žaloba zavádějící a nepravdivá. Kvůli vyrušování aktivistů nechala soudkyně síň vyklidit.

Ředitel školy: Někteří rodiče zdravých dětíI společné vzdělávání stále odmítají

„Umím si představit, že pro některé školy, které tyto zkušenosti nemají, může být inkluze šokem. U nás se i po letech setkáváme s tím, že někteří rodiče zdravých dětí se společnou výukou nesouhlasí. Snažíme se jim ale vždy vysvětlit, že když děti nejsou schopny začlenit se například ani s asistentem pedagoga, tak jsou ve speciálních třídách. Takže k ohrožení výuky nedojde,“ říká Michal Nešporek, ředitel českotěšínské Masarykovy základní školy, ve které se více než deset let společně učí děti zdravé a například ty s lehkým mentálním postižením. Reportáž o fungování inkluze v Moravskoslezském kraji přináší MF DNES.

Vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) v datech: Počet dětí s LMP klesá, blížíme se celosvětovému průměru

Počet dětí s LMP v ČR stále klesá – v roce 2016 se jednalo o přibližně 12 500 žáků, z čehož bylo 15 % individuálně integrováno v běžných třídách. ČR se tak postupně celkovým počtem žáků s LMP přibližuje celosvětovému průměru (1,8 % žáků s mentálním postižením v populaci). Informace nabízí Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání.

Kateřina Valachová: Je dobře, že „pamlsková vyhláška“ vznikla, ale není to podstata věci. Podstata věci je podpora školních jídelen.

Ministerstvo školství připravilo soubor opatření ke zlepšení školního stravování a výchově ke zdravému životnímu stylu žáků. Patří sem podpora školních jídelen, metodické materiály ke zkvalitnění stravování nebo vzdělávací program zaměřený na pohyb a výživu. „Pamlskovou vyhlášku beru jako symbol politiky ministerstva. Je dobře, že vznikla, ale není to podstata věci. Pravá podstata věci je podpora školních jídelen,“ řekla v této souvislosti ministryně Kateřina Valachová.

Mužů je ve školách málo, dosáhnou ale na vyšší funkci i plat

Muži v českých školách tvoří jen necelou pětinu učitelského sboru. Podle statistik však mají větší šanci stanout ve vedení školy. Vedle toho dosahují v takové pozici až o šest tisíc korun vyššího platu než kolegyně v managementu školy. Ukázaly to propočty, které si deník Právo vyžádal od ministerstev financí a školství.

Ředitel Gymnázia Přírodní škola: Hůř si na náš systém zvykají děti z alternativních škol, kde se prosazuje co největší svoboda – a najednou po nich chceme taky nějaké povinnosti.

Když v roce 1993 František Tichý založil gymnázium Přírodní škola v Praze, bylo mu čtyřiadvacet. Chtěl dát dětem svobodu, ale zároveň po nich vyžadoval také zodpovědnost. Jeho žáci ve dvanácti letech organizují výstavy, natáčí filmy, kreslí komiksy a nemají strach se ozvat, když je to potřeba. Rozhovor s Františkem Tichým přinášejí Lidové noviny.

Filip Matějka: Přidejme učitelům ve školce. Investice do vzdělání nejmenších dětí má nejvyšší návratnost

„Českému školství by se vyplatilo víc investovat do rozvoje kvalitních učitelů. A to hlavně v předškolních zařízeních. Protože co se nestihne při vzdělávání dětí na začátku, to se již těžko a draze dohání později,“ píše ekonom Filip Matějka v komentáři v MF DNES.

Výzkumný projekt Close mapuje fungování víceletých gymnázií

Podrobně zmapovat vliv a okolnosti fungování víceletých (především osmiletých) gymnázií v českém školství je cílem výzkumného projektu Close, na němž už pátým rokem pracují odborníci z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 4438 žáků pátých tříd ze 163 základních škol. Výzkum končí sice až příští rok, dílčí výsledky jsou ale k dispozici. A podle autorů přináší silné podněty k zamyšlení. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Víceletá gymnázia jsou především záležitostí ambiciózních rodičů. A mohou způsobit škody na sebepojetí dětí.

„Budeme-li k sobě upřímní, musíme si přiznat, že pravým důvodem, proč tlačíme děti do tak zvaných lepších škol už třeba v jedenácti letech, není lepší výuka, ale lepší společnost. Prostě chceme, aby náš potomek pobýval s těmi chytřejšími z vrstevníků, kteří ho potáhnou, jak doufáme, spíš nahoru než dolů,“ píše v Lidových novinách Radka Kvačková v textu o problémech spojených s víceletými gamnázii.

Dyslexie, Dysgrafie, Anorganika - knižní novinky pro školáky

Dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie - specifické poruchy učení, s nimiž se v dnešní době potýká až 10 % dětí. Mezi ty nejrozšířenější a nejznámější patří první dvě jmenované, tedy specifická porucha čtení a specifická porucha psaní. Na jejich zvládnutí jsou zaměřeny dvě z aktuálních knižních novinek.

Tři miliardy korun půjdou na aplikovaný výzkum v humanitních vědách

Až tři miliardy korun v následujících šesti letech zamíří na projekty aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu. Vláda dnes na svém zasedání schválila program Technologické agentury ČR nazvaný ÉTA. Jeho úkolem je zvýšit inovační potenciál společenských a humanitních věd. Informuje ČTK.

Rožnovské školy vytvořily vegetariánskou kuchařku pro školní jídelny. Vyjde v březnu

"Chtěli jsme obměnit zavedené jídelníčky ve školách a školkách. Nabídka vegetariánské stravy není velká a omezuje se hlavně na sladká jídla,“ uvedl k vytvoření speciální vegetariánské kuchařky pro školní jídelny místostarosta Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera.

Pěvkyně Kožená představuje unikátní projekt na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená se v Rudolfinu potkala s režisérkou Alicí Nellis a dětmi ze základních uměleckých škol. Natáčeli spot o nejrozsáhlejší kulturní akci v historii České republiky, která upozorní na význam uměleckého vzdělávání dětí. Informuje server iDNES.cz.

Praha jedná se středoškolskou unií o vzniku studentského parlamentu

Hlavní město jedná s Českou středoškolskou unií o vzniku celopražského studentského parlamentu. Mohl by začít fungovat od začátku nového školního roku a sloužil by jako poradní orgán města. V úterý to řekla radní pro školství Irena Ropková. Přesné podmínky fungování a složení parlamentu ještě nejsou definitivně určeny. Informuje ČTK.

Pojďte studovat do Česka, lákají vysoké školy cizince. Olomoucká Univerzita Palackého rozjela kampaň v Polsku

Na jihu Polska by se ještě letos měly objevit billboardy lákající mladé lidi ke studiu Univerzity Palackého v Olomouci. Už nyní škola spustila kampaň na sociálních sítích. "V této oblasti není žádná významná univerzita a polští studenti jsou po kurzu českého jazyka schopni absolvovat výuku v češtině," vysvětluje rektor univerzity Jaroslav Miller. Získat co nejvíce zahraničních studentů se snaží i ostatní vysoké školy. Zejména kvůli tomu, že na ně míří slabé populační ročníky a zahraniční studenti zvyšují konkurenceschopnost. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Asociace speciálních pedagogů zjišťuje, jak je na tom „společné vzdělávání“

Asociace speciálních pedagogů rezeslala na školy dotazník, ve kterém žádá o informace k dosavadním zkušenostem s průběhem společného vzdělávání.

Před 48 lety se na Václavském náměstí zapálil Jan Palach

Kolem poledního si v prodejně domácích potřeb v Praze Na Poříčí koupil dvě umělohmotné nádoby s modrými víky za 36 korun. O něco později do nich načerpal u Benziny v Opletalově ulici čtyři litry benzinu. Čerpadlář si ho vybavoval jako „hodně bledého mladíka, který byl jakoby duchem někde jinde a byl oblečený v něčem tmavém“. Krátce před půl třetí odpoledne dorazil pod rampu Národního muzea na Václavském náměstí, nádoby otevřel, polil se benzinem a zapálil.

Michal Komárek: K čemu jsou kluci na světě? Aby z nich byli chlapáci, vojáci..., na práci? Na dělání dětí budoucím maminkám?

Vůbec se nedivím, že některé feministky, někteří feministé i lidé bez jakéhokoli podobného zařazení se podivují nad tím, že básnička Jiřího Žáčka „K čemu jsou holky na světě?“ je v čítankách. A vůbec nejde o to, že by snad rozumní kritici chtěli ničit poezii, zpochybňovat význam mateřství nebo požadovali, aby se o ženách psalo výhradně jako o „lídryních“ nebo „dřevorubkyních“. Nejde ani o plamennou kampaň, ani o pálení knih. Jde o docela normální diskusi.

Školy chtějí miliony z Unie, některé projekty se ale možná nevyplatí. Kraj zvažuje modernizaci cvičných stájí za 100 milionů

Skoro půl miliardy korun chtějí do roku 2018 vyčerpat střední školy a učiliště v Královéhradeckém kraji. Peníze chtějí použít především na modernizaci. Z fondu ITI pro Hradecko-Pardubickou aglomeraci má jen do škol v Hradci Králové a Novém Bydžově přitéct 107 milionů, projekty za dalších 360 milionů pak chtějí čerpat střední školy z celého regionu z fondů IROP. Vedení hejtmanství nyní všechny předložené projekty podrobí analýze. Informace přináší MF DNES.

Profesor Petr Kulhánek: Lidé dostávají bezcenný papír o maturitě a přicházejí k nám na vysokou školu, jenže moc počítat neumějí

Na prestižní a vlastně i „výzkumné“ vysoké škole učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat ani na dobrou výuku. „Zvláště když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly opravdu velice, velice dolů,“ říká profesor Petr Kulhánek z ČVUT v rozhovoru pro Lidové noviny.

On-line seminář 18. ledna: Technologické „hračky“ ve škole

Lektoři Mgr. Zdeněk Heteš a Mgr. Václav Fišer ukáží účastníkům semináře, co vše lze ve školách využít nejen v informatice (roboti, robůtci, 3D tiskárny, programování, stavebnice, čidla…). A jako bonus Den off-line na škole aneb Jak se dá učit bez jediného “kusu železa”.

„Studium pro každého, kdo zvládne přijímačky“

Nechat studovat každého, kdo udělá přijímačky na medicínu. To je recept, který podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka pomůže omladit české zdravotnictví. Tomu už za dva roky hrozí odchod stovek lékařů, kteří dosáhnou důchodového věku, počty absolventů lékařských fakult přitom výpadek nepokryjí. Plán ale naráží na nedostatečné kapacity škol. Informuje MF DNES.

Povinné testy přijetí na střední školu neztíží. Lze je obejít

Dvanáctého dubna zasednou všichni uchazeči o maturitní obory do lavic, aby napsali testy z češtiny a matematiky. Letos poprvé jsou pro všechny školy povinné přijímací zkoušky od státní organizace Cermat. Původně měly zajistit, aby školy na maturitní obory nebraly studenty, kteří je nezvládnou dokončit. Testy od Cermatu měly přijímání na střední školy sjednotit, nakonec to dopadlo jinak. Testy teď musí tvořit minimálně 60 procent přijímacího řízení, zbytek je na ředitelích. Informují Hospodářské noviny.

Z holek mají být maminky, stojí v čítance. Jste genderové džihádistky, vzkázal kritičkám básník Jiří Žáček

Hned v několika čítankách pro žáky 1. stupně základní školy se objevuje báseň Jiřího Žáčka Maminka. Někteří kritici ji označují za genderově nevyváženou. "K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku," stojí v básni Jiřího Žáčka. O sporu píše server Aktuálně.cz.

Osvěžení výuky angličtiny díky Erasmu Plus

Gymnázium Broumov se v loňském roce zúčastnilo výběrového řízení projektových žádostí v rámci programu ERASMUS+. Z celkem 358 podaných žádostí z celé republiky bylo schváleno pouze 58 a broumovská škola byla zařazena mezi úspěšné žadatele o grant. Na začátku letošního školního roku tak mohly vycestovat čtyři angličtinářky naší školy do Velké Británie na dvoutýdenní metodicko-jazykové kurzy, kde získaly přehled o nových metodách, výukových materiálech, osvěžily si anglický jazyk a navázaly nová přátelství. Jejich dojmy publikuje portál RVP.cz. Přinášíme ukázku.

Starosta Uherského Hradiště: Na základě zákona sto šest skoro píšeme za studenty diplomky

Zákon o svobodném přístupu k informacím stále více zaměstnává radnici v Uherském Hradišti. I když počet žádostí meziročně klesl o bezmála třetinu, vyhovět jejich autorům je stále náročnější. Nezřídka jsou totiž žadateli studenti vysokých škol… Informuje regionální zpravodajský server Dobrý den s kurýrem.

Finský model výuky v kunovické škole

Kunovická základní škola U Pálenice praktikuje na konci každého týdne model výuky, který má podpořit individuální rozvoj žáků. Žáci druhých až čtvrtých tříd se učí v menších týmech, v osmi skupinách mohou trénovat čtení s porozuměním, využití čtenářských dovedností, logické myšlení, matematiku hrou, angličtinu nebo gramatiku českého jazyka. „Během 90 minut zvládáme se skupinou žáků různého věku zopakovat základní učivo jednotlivých ročníků. Každý si najde to své, v čem se potřebuje zdokonalit,“ shodují se vyučující 1. stupně. Informuje regionální zpravodajský server Dobrý den s kurýrem.

Norská školka vzala děti na výlet na sobí jatka. Fotky mnohé šokovaly

Skupina pětiletých norských dětí zažila minulý týden netradiční exkurzi. Vychovatelé je vzali na výlet na sobí jatka. Děti se tak měly naučit něco o původu masa a tradicích Sámů, kteří se chovem sobů po staletí zabývají. Když však školka zveřejnila fotografie z výletu na jatka na Facebooku, vyvolala pozdvižení. Informuje server iDNES.cz.

Umělecké školy odmítají stovky dětí ročně. Ministerstvo chce problém vyřešit už v příštím roce.

Obrovský zájem je už několik let například i o výuku na základních uměleckých školách na jižní Moravě. Ne všichni ale uspějí. Víc než sto zájemců letos odmítli například na základní umělecké škole Františka Jílka ve Vídeňské ulici v Brně. „Největší zájem je o hudební a výtvarný obor. Stovku dětí jsme nuceni odmítat každoročně," uvedl ředitel školy Pavel Sapák. Na škole letos vyučují téměř dvanáct set žáků. Desítky dětí odmítají každoročně také na brněnské základní umělecké škole Vítězslavy Kaprálové. Reportáž přináší Brněnský deník.

Petra Bezděková: Česká mládež má svůj hlas v Organizaci spojených národů

Studentka Petra Bezděková se stala první českou mládežnickou delegátkou v OSN. Jak se na tuto pozici dostala, jaké má zkušenosti se studiem na gymnáziu a vysoké škole a co si myslí o současné mladé generaci, popisuje ve svém blogu.

Akademici zveřejnili první část nového výkladového slovníku češtiny. Je v něm i slovo „amaroun“.

„Amaroun - fiktivní pokrm rosolovité konzistence“. To je jedno z hesel nového výkladového slovníku češtiny, který připravuje Ústav pro jazyk český Akademie věd. Bude mít až 150 tisíc hesel a ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi „písmene A“.

Péče o děti: Pro ženy před důchodem radost i záchrana

Profesionálními chůvami se stále častěji stávají ženy v předdůchodovém věku. Dostávají se tak z jedné z nejhůř zaměstnatelné kategorie na trhu práce. Během posledních tří let se zájem o tento typ rekvalifikace více než zdvojnásobil. Úřady práce proto nabírají nové uchazečky do kurzů, informuje o tom Česká televize.

Sexismus na školách? Nejen urážky, ale i konzultace na klíně, říká feministka

„Prý vypadám jako pornohvězda“ či „Takovýhle sra*** můžou vymyslet jenom baby“. I s takovými hláškami ze strany pedagogů se údajně setkaly studentky nejen na českých uměleckých školách. Tři z nich se o projevech sexismu rozhodly natočit krátké video. „Slyšely jsme i příběh o vyžadovaném dokazování osobní síly profesorovi sundáváním triček během ‚neformální schůzky doma‘,“ líčí v rozhovoru pro server Lidovky.cz za feministické uskupení Čtvrtá vlna Marie Lukáčová.

Čínská škola dovoluje studentům „půjčku bodů“, aby překonali stres z testů

Velkou pozornost světových médií vzbudil experiment jedné čínské školy – ta v zatím pilotním projektu zřídila „známkovou banku“, ze které si studenti mohou vypůjčit potřebné body, aby v testu dosáhli výsledku, který jim zaručí postup. „Źkoušky by měly studentům dát možnost zhodnotit a zlepšit jejich studium, nikoli jim věci ztěžovat, trestat je a ničit jejich nadšení,“ říká podle britského deníku The Guardian ředitelka školy.

Průzkum: Co motivuje žáky k výběru technického oboru?

„Pro výběr technických oborů (strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, informatika) jsou žáci jak na úrovni učebních, tak maturitních oborů motivováni očekáváním snadného uplatnění na trhu práce a dobrého finančního ohodnocení – například v učebních strojírenských oborech to uvádí 86 % žáků a ve stavebních 84 % žáků posledních ročníků. Nově se pro žáky učebních technických oborů stává nezanedbatelnou motivací i stipendium,“ říká Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání k průzkumu, který zpracoval analytický tým NÚV.

Sociálka nehájila zájem dítěte a šikanovala matku – tlačila na ni, aby dceru odhlásila z běžné základní školy

V létě při vrcholících debatách o inkluzi Právo přineslo příběh matky, které židenický Orgán sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) všemožně ztrpčoval život jen proto, že chtěla, aby její handicapovaná dcera navštěvovala běžnou základní školu. Úřednice dokonce podala k soudu návrh, aby matku vyšetřili psychiatři. Podle kontroly brněnského magistrátu v tomto případě OSPOD hrubě chyboval a nestaral se o zájem dítěte.

Bohumil Kartous: Dobré záměry jsou ve fázi realizace zprzněny do nežádoucí podoby. Týká se to i kariérního řádu.

"Nelze konstatovat, že by v českém vzdělávacím systému nebyla patrná snaha o zlepšení. Problém spočívá v tom, že i ten sebenevinnější, krystalicky čistý nápad je možné ve fázi realizace zprznit do nežádoucí podoby. Vezměme tzv. pamlskovou vyhlášku. Na začátku byl nápad, že prodávat přeslazené či jinak závadné potraviny a nápoje přímo ve školách je proti smyslu vzdělávání a výchovy. Na konci je vyhláška ministerstva zdravotnictví, která podle ředitelů škol znemožňuje prodávat ve školách takřka cokoliv, včetně jogurtu. Podobné problémy provázejí většinu systémových změn. Stejně tak kariérní systém pro učitele," píše Bohumil Kartous v komentáři v Lidových novinách.

Martin Zvěřina: Jednotné přijímačky jako symptom nefunkčnosti

„Nelze tvrdit, že všechny dílčí nápady ministerstva školství jsou špatné a od počátku zlé, ale v podobě, jak jsou chaoticky nekoncepčně aplikovány, působí zhoubně. Odborně ani politicky není vedení ministerstva schopno za této vlády dostát svým úkolům. Ke škodě nás všech,“ píše komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.

Vláda chce podle premiéra schválit koncepci občanského vzdělávání

Vláda chce podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ještě letos schválit koncepci občanského vzdělávání. Jejím záměrem je upevňování demokratického režimu formou výchovy k aktivnímu občanství a posilování schopnosti kriticky pracovat s informačními zdroji. Sobotka to dnes podle ČTK řekl poslancům v rámci interpelací.

EDUin: Přijímací zkoušky na střední školy představují riziko

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Jedním z nich jsou přijímací zkoušky, které poprvé proběhnou v jejich plošné a povinné podobě na jaře 2017. Steně jako u státních maturit chyběla při jejich zavádění analýza dopadu do systému a jejich přínos ke vzdělávání v ČR tak zůstává sporný. Navíc představují skrytá rizika spočívající v prohloubení socioekonomické nerovnosti v českém vzdělávacím systému a v možném zneužití tohoto nástroje pro účelové směřování uchazečů do nematuritních studijních oborů.

Učitelé z univerzit utíkají za penězi na střední školy

Není výjimkou, že vyučující na pedagogických fakultách odcházejí raději na střední školy. Za současných podmínek si tam mnohdy přijdou na lepší peníze než na univerzitě. „Vysoké školy mají problém zajistit dostatek kvalitních vyučujících. Je paradox, že naše snaha pomáhat regionálnímu školství nakonec dopadla tak, že jsou tam učitelé v některých případech lépe ohodnoceni než na vysokých školách,“ přiznala ministryně školství Kateřina Valachová pro Hospodářské noviny. Týká se to především níže zařazených pracovníků, jako jsou doktorandi či asistenti.

Milan Svoboda: Čtyři chybné představy o pedagogické profesi, které je třeba vyvrátit

Být učitelem je sice krásný, ale náročný a odpovědný úkol. Bohužel povědomí veřejnosti o tomto povolání, stejně jako o dění uvnitř našich škol, je nezřídka povrchní. Zkreslené představy o školním prostředí jsou příčinou řady mýtů. Slova zlehčující práci pedagogů jsou častou reakcí na stížnosti učitelů, kteří kritizují problémy ve školství, počty žáků ve třídách, jejich chování či nízké finanční ohodnocení.

Byznys se strachem rodičů. Doučovací společnosti před startem jednotných přijímacích zkoušek zažívají boom

Přesně za tři měsíce usednou desítky tisíc žáků do lavic a objeví se před nimi stejný test. Letos musí každý uchazeč o studium na střední škole s maturitou povinně skládat jednotné přijímací zkoušky. Ty mají ukázat, kdo na „zkoušku z dospělosti“ má a kdo ne. Žáci se snaží připravit co nejlépe, a firmy nabízející doučování tak nyní zažívají boom. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Státní zástupce Jan Řeháček: Netolerujme úplatky! Ani ve školství!

Zajímavou diskusi vyvolal článek státního zástupce Jana Řeháčka na serveru Česká justice.cz s názvem „Netolerujme úplatky! Ani ve školství!“, ve kterém dospívá k závěru, že někteří učitelé přijímají od svých žáků nákladné dary a dopouštějí se tím možná trestného činu přijetí úplatku. V následné anketě ovšem většina dotázaných odborníků Řeháčkovo pojetí odmítla. Přinášíme ukázku z článku Jana Řeháčka i ankety.

Zoja Franklová: Závěrečné zkoušky učňů – drama o několika dějstvích

Zoja Franklová z Národního ústavu pro vzdělávání zjišťovala přímo v terénu, jak probíhají závěrečné zkoušky učňů. Ve své reportáži cituje například Věru Pelcovou, zástupkyni ředitele Akademie řemesel na pražském Zeleném pruhu. „Někteří učni jsou šikovní, mají zájem a jde jim to ve škole i na praxi, někdo je ve škole horší, ale má šikovné ruce a řemeslo se naučí. Bohužel některým nejde ani jedno ani druhé – a ti se nám obvykle ze tříd ztrácejí,“ říká Pelcová. To ztrácení platí doslovně. Obvykle to začne absencemi, které se opakují a prodlužují.

Vyhlášení soutěže Cena pro učitele němčiny 2017

Také v letošním školním roce vyhlašuje Goethe-Institut v Praze v rámci kampaně „Šprechtíme“ Cenu pro učitele němčiny (www.sprechtime.cz/deutschlehrerpreis). Ceny získají vyučující německého jazyka, kteří dokážou své žáky motivovat pro studium němčiny a prokážou tvůrčí přístup a kreativitu v projektech ve třídách, kde vyučují.

EDUin reaguje na kritiku Laďky Ortové: Audit vzdělávacího systému v ČR jako výsledek práce "nátlakové skupiny"?

Paní Ortová se v článku na České škole ohradila proti Auditu vzdělávacího systému v ČR, který společně s nezávislými odborníky zpracoval EDUin jako každoroční shrnutí stavu a vývoje událostí v českém vzdělávání. Stručně reagujeme na některá tvrzení:

Laďka Ortová: EDUin má prioritu, my máme pochybnosti

"Pokud by totiž ministerstvo nenaslouchalo především nátlakovým skupinám a začalo připravovat celou inkluzi společně s učiteli, oni sami by byli nositeli informací vůči laické veřejnosti a aktivně by se podíleli na vytváření celospolečenského povědomí o přínosech inkluze," píše Laďka Ortová v článku pro Českou školu o Auditu vzdělávacího systému EDUin a "společném vzdělávání" jako prioritě.

Šárka Dušková: Právo na inkluzivní vzdělávání podle OSN

Co vlastně znamená „inkluzivní vzdělávání“? Státy, odborníci i laici o tom vedou intenzivní diskuse... Šárka Dušková v textu psaném pro Českou školu upozorňuje na komentář OSN, kterému česká veřejná diskuse nevěnovala téměř žádnou pozornost a který přitom poskytuje k výkladu pojmu „inkluzivní vzdělávání“ vodítko.

Šimon Pánek: Kritizovat neziskovky je tak snadné

„ Představa, že se bez kontroly utrácejí státní peníze, je k smíchu. Používají se přesně podle toho, co je napsané v projektech, se kterými organizace peníze vysoutěží,“ říká ředitel společnosti Clověk v tísni Šimon Pánek v rozhovoru pro MF DNES.

Ministryně Valachová bude chtít v roce 2018 pro VŠ 4,5 miliardy korun navíc

Ministryně školství Kateřina Valachová bude žádat pro rok 2018 navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Všechny peníze navíc by měly jít na posílení pedagogické činnosti, tedy na platy pedagogických a akademických pracovníků, řekla podle ČTK ministryně na dnešní tiskové konferenci. Letos vysoké školy od ministerstva školství dostávají 21 miliard korun, což je prakticky stejná částka jako loni.

Pavel Kysilka: Česko čeká největší změna za 25 let. Klíčová je reforma vzdělávacího systému

Během pouhých pěti až deseti let projdeme další ekonomickou transformací. Musí se proto změnit především vzdělávání. „Dnes nám ale tento vlak ujíždí,“ varuje bývalý viceguvernér centrální banky a šéf České spořitelny Pavel Kysilka. Společně například s šéfkou českého Googlu Taťánou le Moigne chtějí prostřednictvím seminářů, workshopů, ale i online vzdělávání a portálu s novinkami poradit, jak se připravit na digitální věk. A to nejen firmám, ale i neziskové a státní správě. Informují o tom Lidové noviny.

Student Dominik Tichý o vedení největšího debatního klubu: Studenti dokážou být stejně schopní jako učitelé

Dominik Tichý, devatenáctiletý student Mendelova gymnázia v Opavě, před třemi lety převzal vedení tamního debatního klubu. Díky inovativním nápadům a energii, kterou do koučování vložil, se mu z teprve začínajícího klubu povedlo udělat největší a jeden z nejúspěšnějších klubů v České republice. Rozhovor s Dominikem Tichým vedl Josef Škrdlík.

Lingvistka: Klausismus se ujal, projde i gúglení a lajkování. Jakou si češtinu uděláme, taková bude

I podivně vypadající slova se stávají součástí jazyka a není na tom nic špatného ani neobvyklého, říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Markéta Pravdová. Ta je zároveň šéfredaktorka časopisu Naše řeč, který slaví stoleté výročí.

Klíčem úspěšného vzdělávacího systému je škola hrou, dostatek pohybu a příjemné prostředí

Finsko má podle zprávy Světového ekonomického fóra i přes mírný propad v mezinárodním srovnávání stále nejlepší systém primárního vzdělávání. Heikki Happonen, šéf Asociace osmi finských pedagogických škol, vysvětluje proč.

Ministryně školství představila své priority na rok 2017

Na tiskové konferenci dnes představila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová priority českého školství pro letošní rok. Hlavním cílem je navyšovat rozpočet od mateřských škol až po vysoké školy a motivovat učitele, kteří by v roce 2020 měli dosáhnout na průměrný plat 43 000 Kč.

On-line seminář 11. ledna: Zima s předškoláky

Lektorka Mgr. Petra Pšeničková, DiS seznámí s účastníky semináře s tím, jak rozvíjet u předškoláků dovednosti v souladu s plynutím kalendářního roku a s ohledem na jevy, které se právě odehrávají v přírodě. Bude se věnovat tematicky vhodným metodám pro rozvoj zrakového vnímání, sluchového vnímání, jemné motoriky a grafomotoriky, řeči, předmatematických představ, orientace v prostoru a čase u předškoláků.

Julie Hrstková: Když chybí vzdělanostní základna, nabývá budoucnost poněkud tmavších barev

„Nízká nezaměstnanost je výsledkem dlouhodobé politiky investičních pobídek, které z Česka udělaly průmyslový uzel Evropy. Nedostatek zaměstnanců je ale rovněž výsledkem dlouhodobé politiky, či spíše nepolitiky. A to té školské,“ píše Julie Hrstková v komentáři v Hospodářských novinách.

Daniel Kroupa: S reformou školství je třeba začít u občanského vzdělávání

„Máme naprosto nefunkční systém občanského vzdělávání. Žáci a studenti se tak s ústavou a ústavními hodnotami seznamují naprosto nedostatečně; výuka toho nejdůležitějšího pro zralý občanský postoj probíhá na školách jen letem světem. Když se pak ptám maturantů u přijímaček na vysokou školu na jejich základní lidská práva, často nemají potuchy, na co se jich ptám. Myslím, že s reformou školství je potřeba začít právě zde,“ říká Daniel Kroupa v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

Do pátých tříd chodí o pět tisíc dětí víc než loni. Víceletá gymnázia čeká větší tlačenice

Dostat se na víceleté gymnázium budou mít letošní páťáci těžší než jejich bývalí spolužáci, kteří o to usilovali vloni. Silnější ročníky dorůstají a počet dětí v pátých třídách stále stoupá. S nimi každým rokem přibývá i dětí, které se připravují na přijímací zkoušky. V současnosti studuje na víceletých gymnáziích 80 526 studentů. Zájem o studium stále roste, ministerstvo školství ale zakládání nových tříd nepodporuje. Reportáž přináší MF DNES.

Jana Karvaiová polemizuje s auditem vzdělávacího systému EDUin: Závěr auditu je už demence na papíře

Jana Karvaiová okomentovala tiskovou zprávu EDUin „Důsledná podpora společného vzdělávání ve školách je priorita č. 1“, která vychází z Auditu vzdělávacího systému ČR.

Zesnulá učitelka, která čelila šikaně, dostane vyznamenání

Středoškolská profesorka Ludmila Vernerová, která před smrtí čelila šikaně od žáků, dostane in memoriam vyznamenání od Ministerstva školství. Pořadu České televize 168 hodin to potvrdila ministryně Kateřina Valachová. Vyznamenání je určeno zasloužilým učitelům za významné počiny.

Mají zřizovatelé vyhlašovat plošné konkurzy na místa ředitelů škol?

„Vybrat si ředitele konkurzem je právem zřizovatele. Ale podle mého názoru by se měl výběr konat ve chvíli, kdy zřizovatel s prací ředitele není spokojen. Rozhodnutí zastupitelstva o plošných konkurzech je tak v tuto chvíli tvrdší než zákon,“ uvedla pro MF DNES ředitelka Základní školy Kostelní náměstí v Chebu Miloslava Hartmannová. Chebští zastupitelé rozhodli, že ředitelé se musí každých šest let o své místo ucházet v konkurzu. Zákon dává zřizovateli takovou možnost s tím, že ji nemusí využít.

Bořivoj Brdička: Virtuální učitel v Georgii

Obvod Bibb v americké Georgii se potýká s nedostatkem kvalifikovaných učitelů. Proto se jeho zodpovědní činitelé (školská rada) rozhodli formou experimentu vyzkoušet služby firmy Proximity Learning. Ta nabízí kvalifikované (a certifikované) učitele pracující „virtuálně“, tj. na dálku.

Soutěž v simulovaném soudním řízení pro středoškoláky: Uzávěrka přihlášek 18. ledna

Mezinárodní středoškolský moot court je soutěž v simulovaném soudním řízení. Jde o soutěž týmů studentů středních škol, jejichž kouči jsou studenti právnických fakult. Cílem této soutěže je ve studentech středních škol rozvíjet jejich smysl pro právo, zlepšovat jejich prezentační, komunikační a argumentační dovednosti a v neposledním řadě je naučit, jak právo funguje.

Důsledná podpora společného vzdělávání ve školách je priorita č. 1

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Na prvním místě stojí systémová reforma v podobě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na běžných školách. S účinností od 1. 9. 2016 platí, že školy a poradenská zařízení mají primárně hledat způsob, jak tyto potřeby naplnit. Vzdělávání ve speciální škole je až poslední instancí. Vzhledem k naladění veřejnosti, velké části učitelů a nejednoznačným signálům o připravenosti reformy ze strany MŠMT hrozí reálné riziko promarněné příležitosti a prohloubení deziluze v českém školství.

Zdeněk Sotolář: Společné vzdělávání se nekoná aneb Dva mýty inkluze

V ohlédnutí za rokem 2016 na EDUinu čteme: „Vzhledem k pomalému náběhu reformy nedošlo k zásadním problémům (iDNES.cz), vzhledem k vysoké kontroverzi a zpolitizování tématu je však možné očekávat i nadále problematický průběh." Reforma? O jaké reformě vlastně EDUin mluví? Inkluzívní vyhláška nemění nic na tom, že naše školství je vysoce selektivní.

Zdeněk Slejška: Učitele bych na čas vyhnal do praxe

„Učitelé to nemají jednoduché. Proměna společnosti je rychlá, přizpůsobovat se zvládá málokdo. Nejen u nás, i ve světě. Je to nepříjemná fáze, všude se rodí střípky, ale ještě pořád nevidím světlo na konci tunelu. Tápeme, logicky objevujeme slepé cesty a to je frustrující. Já věřím tomu, že je tu potenciál vytvořit excelentní vzdělávací systém, říká zakladatel společnosti EDUin Zdeněk Slejška v rozhovoru pro MF DNES.

Vít Schorm před deseti lety hájil stát v kauze romských dětí ve zvláštních školách. Cestu k nápravě vidí v inkluzivním školství

„Pokud má většina potíže s romskou menšinou, tak je možno je vyřešit v podstatě jenom inkluzí. A nejpřirozenější je, aby začala ve škole. Budou-li zkrátka Romové odmala vyřazovaní z většinové společnosti, nebudou schopni navázat lidské či společenské vazby s příslušníky většiny a budou v konečném důsledku odsouzeni k tomu, aby navždy zůstali menšinou s jinými vzorci chování, působící potíže, závislou na dávkách, protože tyto stereotypy jsou spojeny s jejich vyčleněním,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, který ČR zastupoval i v kauze diskriminační separace romských dětí do zvláštních škol.

Štěpán Drahokoupil k odhadu počtu romských žáků na ZŠ: Na zhodnocení inkluzivní reformy je ještě brzy

Počet romských žáků, kteří jsou vzděláváni jako žáci s lehkým mentálním postižením, zůstává v zásadě stejný. Aktuální data ministerstva školství vlastně potvrzují dřívější zjištění ze zápisů do prvních tříd a z přestupů dětí z bývalých praktických škol, že se žádné masové přesuny žáků nekonají. Apokalyptické scénáře odpůrců společného vzdělávání tedy nenastaly a minimálně z dat vyplývá, že vše zůstává více méně stejné. Měli bychom tedy nová pravidla pro společné vzdělávání označit za nefunkční?

Němci se vrhli na Mein Kampf, chystá se šestý dotisk. Nekupují ho obdivovatelé Hitlera, ale učitelé

Hitlerova kniha Mein Kampf, která v Německu po letech znovu vyšla, se prodávala velmi dobře. Loni si ji koupilo 85 tisíc lidí. Neznamená to ale, že by Němci sympatizovali s Hitlerem: knihu podle historiků kupovali zájemci o dějiny nebo učitelé. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

Jižní Moravě chybějí odborníci. Kampaní za desítky milionů chce nalákat talenty z ciziny včetně maturantů

Nebývalá kampaň za skoro 50 milionů korun má do Brna a okolí nalákat zahraniční talenty. . Kampaň s jednotným názvem Velvet Innovation (sametová inovace) bude obsahovat reklamní spoty, internetové stránky nebo mobilní aplikace. V plánu je i web, kde cizinci najdou všechny praktické informace o životě na jižní Moravě. Brno je jediné město v Česku, které chystá takhle rozsáhlou a nákladnou kampaň za desítky milionů. informuje o tom server Aktuálně.cz.

Odborník na sebeobranu učí středoškoláky, jak maximalizovat šance na přežití při teroristickém útoku

„Zaručený návod, jak se zachránit před šíleným útočníkem nebo teroristou, neexistuje. My studenty učíme, jak v takové situaci alespoň maximalizovat své šance na přežití. Nejprve popisujeme typy situací, které by se mohly odehrát. Poté řešíme tři typy reakcí,“ říká v rozhovoru pro server iDNES.cz Stanislav Kazbunda, který na střed ních školách vysvětluje, jak se chovat při útoku „šíleného jedince“.

Student z Ivančic se od sedmnácti věnuje výzkumu nádorových onemocnění. Má ocenění z Pekingu i od Učené společnosti ČR.

„Bylo to dost náročné období. Pozorováním jsem strávil prázdniny, pak jsem chodil ze školy rovnou do laboratoře, na trénink, v deset jsem byl doma a do dvou ráno jsem psal. V šest jsem vstal a zase šel do školy. Ke konci jsem probděl i pár nocí. Maturita pak proti tomu byla úplná brnkačka,“ popisuje student biochemie Marek Feith, jak se na střední škole začal věnovat výzkumu nádorů hlavy a krku. Jeho portrét přináší server iDNES.cz.

Zkvalitnit výuku může spolupráce škol se „science centry“

„Řada učitelů vám určitě řekne, že naprosto stačí látka probíraná ve škole. Ale každá návštěva nějakého jiného prostředí je pro žáka inspirativní a motivující. Například ve science centru může sám vyzkoušet fyzikální zákony nebo jiné jevy, o nichž se učí, na vlastní kůži. Nestačí, že jen vidí pokusy na videu. Prožitek je něco jiného, nezastupitelného,“ říká ředitelka školy v plzeňském Božkově Hana Stýblová. Ta je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů základních škol. Reportáž přináší týdeník 5plus2.

Český učitel v Africe: Středoafričtí učitelé musí umět improvizovat a mít svatou trpělivost

Deset měsíců vyučoval děti v jedné z nejchudších zemí světa Plzeňan Vojtěch Bílý a obyvatelům Středoafrické republiky pomáhá dál. I díky němu krajské město přispělo na nákup slabikářů pro africké děti.

Učitel o vzniku alternativní školy: Chtěli jsme svobodnější možnost, která respektuje potřeby dětí

Za vznikem alternativní školy Volyňka na Strakonicku stojí čtyři učitelé, kteří sami hledali, kam umístit své děti. „Jako pedagogové známe české školství a nejsme spokojení se systémem. Chtěli jsme svobodnější možnost, která respektuje potřeby dětí a dává jim větší prostor pro rozvoj, což klasická školní třída neumožňuje,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Štěpán Kovář. Reportáž přináší MF DNES.

Inkluze: učitelé získali tisíce nových asistentů

Od září školy získaly téměř 3000 nových asistentů pro děti se zdravotním či sociálním znevýhodněním a postižením. Ještě ve školním roce 2014/15 zaměstnávaly školy celkem 8873 asistentů, o rok později 10 382, od září už jich měly 13 299. Školy měly nárok na asistenta i před loňským 1. zářím, od kdy začala novela školského zákona platit, nicméně peníze na jejich zaplacení nebyly vůbec jisté. Krajské úřady, které financování asistentů schvalují, nebyly zavázány peníze na žádost školy posílat. Informuje deník Právo.

Čerpání peněz na znevýhodněné žáky se zrychlí a zjednoduší

Finanční podpora na vzdělávání znevýhodněných žáků je od 1. 1. 2017 vázána na potřeby konkrétních škol. Krajské úřady dostanou od 1. 1. 2017 z MŠMT cíleně finance na podpůrná opatření dle skutečně vykázaných potřeb každé jednotlivé školy. Čerpání peněz se tak zrychlí a získat podporu je jednodušší.

Na „šablony“ školy využily už téměř 700 milionů korun. Velká část peněz ještě zbývá

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) vyhlásilo v uplynulém roce celkem 23 výzev pro předkládání žádostí o podporu za více než 40 miliard korun. Ke dni 2. 1. 2017 bylo v OP VVV evidováno celkem 313 projektů v objemu 11 miliard korun ve fázi fyzické realizace. Dalším 1150 projektům ve výši 2,6 miliardy byla aktuálně přidělena dotace a v blízké době započnou svojí realizaci.

Ředitel malotřídní školy: Výuku ve smíšených třídách považuji za pedagogickou alternativu

„Obecní malotřídní škola má své kouzlo, kvalitu, moderní vybavení, mnoho akcí, sportovních úspěchů i úspěšných projektů,“ říká ředitel ZŠ v Bohousové Petr Skulbaševský v rozhovoru pro Orlický deník.

Petr Chaluš: Potřebujeme vzdělávání 4.0?

„Český systém vzdělávání nepochybně potřebuje změnit, aby dokázal pružněji reagovat na dramatický vývoj nových technologií. Nemělo by se tak ale dít na objednávku velkých firem. Zástupci průmyslu a zaměstnavatelů pojmem „vzdělávání 4.0“ čím dál častěji definují své nároky na změny vzdělávacího systému,“ píše Petr Chaluš v komentáři pro Deník referendum..

Ředitel Gymnázia Prachatice: Stále ještě nevíme, kam by se mělo české školství ubírat

„Z hlediska administrativy samozřejmě sledujeme, že volnost, kterou jsme měli kdysi, pomalu ubývá. Přibývá různých parametrů, z nichž je patrná snaha školství řídit. Jenže když do řízení mluví příliš lidí, nemusí to vždy dopadnout úplně dobře.,“ říká v rozhovoru pro týdeník 5plus2 ředitel prachatického gymnázia Alexandr Zikmund. V rozhovoru mluví také o vlivu evropských dotací, rostoucím papírování nebo kvalitě vzdělávání.

Plošné přijímačky. Mají vůbec smysl? Neskončí fiaskem?

Povinné přijímací zkoušky na střední školy mají z maturitních oborů vytřídit žáky, kteří pro tento typ studia nemají předpoklady. Jenže tato teze podle hlasů z terénu nebude platit. „Společné přijímací zkoušky skončí fiaskem. Ministerstvo totiž ‚zapomnělo‘ nasadit tzv. nepodkročitelné minimum (cut off score). Každá škola si tak může stanovit jakákoli kritéria na přijetí. Jediné, co ředitele omezuje, je neschopnost odpovědných orgánů regulovat síť škol,“ vysvětluje pro Deník.cz Svatava Dvořáková, ředitelka Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Blansko.

Spisovatelka Tereza Boučková o výchově adoptovaných romských synů, inkluzi a ztracených iluzích

„Je spousta dětí, které nemají studijní předpoklady anebo mají jen různé poruchy učení. Ty budou v inkluzivní škole trpět, nebudou stíhat, nebudou rozumět, budou vysmívaní anebo jen poslední,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny spisovatelka Tereza Boučková, která je známá i díky své knize Rok kohouta, v níž popisuje svůj život se dvěma adoptovanými romskými dětmi.

Výsledky kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků v ZŠ

Počet romských žáků vzdělávaných podle snížených standardů se mírně snižuje. Vyplynulo to ze zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských dětí a žáků na základních školách s ohledem na jednotlivé vzdělávací programy základního vzdělávání.

Projekt Region: Uzávěrka pro posílání esejů je 23. ledna

Projekt Region je nejnovější součástí Akademie mladých občanů, která je zastřešována spolkem Mladí občané. Podobně jako ostatní části Akademie má za cíl zvýšit zájem mladých lidí o politické dění kolem nich a také je namotivovat k aktivnímu přístupu a zapojení se do veřejné diskuze. Region chce přiblížit fungování krajského úřadu i zastupitelstva, které se může zdát vzdálené a neprůhledné.

Martin M. Šimečka: Generační propast je největší od 60. let. Mladí se úplně odstřihli od starší generace

„ Všechny postkomunistické státy naprosto selhaly v tom, jak budovaly demokracii. Jedna věc je zavést kapitalismus, to je technická záležitost – změníte majetkové poměry, zavedete privatizaci, začnete liberalizovat trhy, atd. Ale představa, že se demokracie bude vyvíjet sama, jakmile zavedete zákony, které zaručí nějakou svobodu, je naprosto chybná. Dnes platíme za tuhle slepotu a školství je přesně důkazem toho, jak jsme proflákli budování demokracie,“ říká v rozhovoru pro E15.cz slovenský spisovatel a novinář, bývalý šéfredaktor týdeníku Respekt Martin M. Šimečka.

„Hezky česky“ a další informace ke vzdělávání dětí/žáků-cizinců

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na svých stránkách zveřejnilo základní informace ke vzdělávání dětí/žáků-cizinců ve školách. Informace o možnostech podpory podle § 20 a § 16 školského zákona, opatření k přijímacímu řízení na SŠ a VOŠ, opatření k maturitní zkoušce nebo souboru materiálů k podpoře výuky českého jazyka pro cizince „Hezky česky“.

To, co by mělo být úkolem rodiny, se přenáší na školu, říká k „pamlskové vyhlášce“ ředitel Tomáš Ledvinka

„Propadl jsem obavám, že vyhláška nesplní to, co si předsevzala, a naopak když jsem si představil její aplikaci do praktického života školy, tak jsem dospěl k závěru, že situaci se zdravou výživou žáků může ještě zhoršit. Toho se obávám dodnes,“ říká ředitel Malostranského gymnázia a ZŠ Tomáš Ledvinka v rozhovoru pro Český rozhlas.

Ministerstvo: Zvýšení administrativy v souvislosti s kariérním řádem je nezbytné

Navýšení papírování se v souvislosti s chystaným kariérním řádem obávají učitelé i školské asociace. Při přechodu do jednotlivých profesních stupňů budou muset učitelé skládat atestační zkoušku, na které by měli předložit své portfolio. Co má být jeho obsahem, zatím není jasné. Podle ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou je však určitá míra vyšší byrokracie nutná. Norma, o které se diskutuje už přes dvacet let, tak budí rozpaky v opozici i mezi koaličními poslanci. Reportáž přináší Echo24.cz.

Člen představenstava Škody Bohdan Wojnar: Pro školství je třeba dělat podstatně víc

Týdeník Ekonom přináší rozhovor s nejvýše postaveným Čechem ve firmě Škoda Bohdanem Wojnarem, ve kterém se člen představenstva Škody vyjadřuje i k situaci českého školství.

Finsko spouští přelomový experiment, lidem začne rozdávat peníze. Uživí se pak i ve školství

Finsko zahájilo experiment se „základním příjmem“: Na silvestra oznámila finská správa sociálního zabezpečení náhodně vybraným dvěma tisícovkám nezaměstnaných, že budou místo podpory pobírat takzvaný základní příjem ve výši 560 eur. To je o zhruba 150 eur méně než průměrná finská podpora v nezaměstnanosti, na rozdíl od ní jim ale základní příjem zůstane, i když si práci najdou. Nebudou dokonce ani muset dokazovat, že si zaměstnání hledají. Částka jim bude vyplácena dva roky bez jakýchkoli dalších podmínek. Reportáž přináší týdeník Ekonom.

Jaroslava Indrová k „digitální demenci“: Jak vyhovět požadavkům doby a nezblbnout?

Německý psychiatr Manfred Spitzer při své návštěvě Prahy poskytl Lidovkám rozhovor, v němž zopakoval svá tvrzení vložená už do jeho první knihy: technika lidstvu škodí. Obě jeho knihy (Kybernemoc! a Digitální demence) varují před digitálními učebními pomůckami. Spitzer říká mimo jiné, že "digitální technologie nemají žádný, naprosto žádný pozitivní vliv na výuku, jen spoustu vedlejších účinků. Kdyby takový lék pustili lékaři na trh, všichni by si klepali na čelo..."

Zlatý Ámos má rekordní počet kandidátů

Žáci a studenti přihlásili do 24. ročníku ankety o nejoblíbenějšího učitele celkem 78 učitelů, nejvíc v historii soutěže. Například loni jich bylo o 25 méně. Nadále převažují učitelky – mezi navrženými je 56 žen. O nominacích informuje ČTK.

Celoevropská podpora odbornému vzdělávání

„České odborné vzdělávání má velmi dobrou úroveň. Naráží však ve svém rozvoji na problémy, mezi něž patří například jeho podceňování ze strany uchazečů o středoškolské vzdělávání a jejich rodičů zejména ve vztahu k technickým oborům nebo slabší spolupráce zaměstnavatelů s odbornými školami v porovnání s vyspělými zeměmi,“ uvedl státní tajemník ministerstva školství a tělovýchovy Jindřich Fryč v souvislosti s Evropským týdnem odborných dovedností. Cituje ho deník Právo.

Žáci se v moderních učebnách naučí stavět roboty i vyřezávat. Dílny mají být znovu povinné

Děti ze základních škol v Praze 9 sváží každých 14 dní autobus do dílen Střední odborné školy stavební a zahradnické. V rámci polytechnické výuky se tam učí pracovat se dřevem nebo vyrábějí stojánky ze železa. Praha chce už tento rok otevřít dalších dvacet zmodernizovaných dílen na středních školách, od září by se k výuce dílen připojilo více základních škol. Do dvou let mají být součástí výuky v celé republice. Informují Hospodářské noviny.

Školy se už nebojí přiznat šikanu

Až o čtvrtinu vzrostl počet základních škol, které v minulém školním roce připustily, že šikanu řešily. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce. Posun ve statistikách je zřejmě dán tím, že školy přestávají nepříjemné téma tabuizovat. „Považuji to za dobrou zprávu, protože nové statistiky spíš odpovídají realitě. To znamená, že víc škol opravdu funguje v prevenci rizikového chování včetně šikany. Už se nestydí a nebojí říkat, že něco řešily a že to řešit umí,“ řekl deníku Právo psycholog a speciální pedagog David Čáp.

Výuka v multikulturní Vídni očima moravských učitelů: Za naše školství se nemusíme stydět

„Za naše školství se nemusíme stydět“, shodlo se 10 učitelů z Moravskoslezského kraje, kteří začátkem listopadu 2016 absolvovali v rámci projektu Global Schools třídenní studijní cestu do Vídně. Své postřehy zachytili někteří z nich v krátkých zápiscích. Ukázky z nich přinesl server Varianty.cz.

Diskuse k názoru rektora Tomáše Machuly: Parazitují neziskovky na veřejných penězích nebo také vytvářejí hodnoty?

„ Asi za to budu někým hodně nenáviděn, ale třeba gender studies je pro mě méně kritický a více nátlakový obor, který vychovává především lobbisty. Jistě máme mít dobré sociology, kteří se věnují oblasti genderu, ale samostatný obor, jenž jenom generuje lidi do neziskovek parazitujících na veřejných penězích, to se mi nelíbí,“ řekl v rozhovoru pro Deník.cz rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula. Téma neziskovek na České škole poutá pozornost stabilně a tak není divu, že se k citovanému názoru rozvinula zajímavá polemika, především mezi Tajným učitelem a Pavlem Doleželem. Stojí za to se k ní vrátit. A případně ji rozvinout.

Miloš Čermák polemizuje s Ottou Daňkem: "Nepotřebné obory" neexistují a jen idiot jim tak může říkat

Absolventi inženýrských oborů by měli mít studium vysoké školy zadarmo, absolventi těch "nepotřebných" by měli platit. Říká to místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk v rozhovoru se serverem iDnes. Jestli je to vizitka potenciálu českého exportu, pak je to hodně špatná zpráva. Pan Daněk by měl mluvit tak nanejvýš sám za sebe. Je tím, komu se ve vší slušnosti říká "fachidiot".

Nejisté domovy: Komiksy zaměřené na tematiku ohrožených dětí

Spolek Ašta šmé ve spolupráci s výtvarníky Lelou Geislerovou, Fany Loubat a Markem Pokorným vydává v edici nazvané Nejisté domovy na podzim 2016 tři komiksy zaměřené na tematiku ohrožených dětí.

On-line seminář 4.1. 2017: Technologie v rukou začínajícího učitele

Lektoři Mgr. Jaroslav Mašek a Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D. představí výzvy, které čekají (nejen) na začínajícího učitele, chce-li dospět k maximálně inovativní formě využití technologií ve své praxi. Webinář je součástí kurzu Technologie v práci učitele UK PedF.

Stanislav Štech ke „sčítání romských dětí“: Velká část, možná většina ředitelů škol považuje sčítání za podivné

V rozhovoru pro stanici Českého rozhlasu Radio Wave hovořil náměstek ministryně školství Stanislav Štech o výsledcích loňského „sčítání romských dětí“. Spolu s ním ve studiu rozebírala důvody a problémy „sčítání“ také antropoložka Dana Moree.

Rodiče „vlčat“ policie dává před komisi kvůli škole

To, že se svým způsobem života vymykají nastaveným společenským pravidlům, ještě není trestné. Ale že neposílají děti do školy, je už přes čáru. A za to by měl následovat postih. K takovému závěru došli policisté po prověření trestního oznámení, které loni na podzim podaly sociální pracovnice na manžele z Klatovska kvůli podezření, že o své děti řádně nepečují, zanedbávají je a možná je i týrají. Reportáž přináší deník Právo.

Jednotné přijímačky a maturita z českého jazyka diskriminují žáky, kteří mají jinou mateřštinu

Zatímco před deseti lety registrovaly základní školy něco přes dvanáct tisíc žáků s cizí státní příslušností, letos už je to přes dvacet tisíc. Když budeme brát v úvahu i mateřské školy, máme dnes v regionálním školství skoro 31 tisíc cizinců. Reportáž o problémech s češtinou pro žáky-cizince přinášejí Lidové noviny.

Kateřina Valachová: Kde není škola, tam není život

Malotřídky, kam chodí jen děti z prvního stupně a v jedné třídě se učí více ročníků, tvoří třetinu ze všech základních škol v Česku. Jak v nich s dětmi pracovat, se přitom většina studentů pedagogiky pořádně nedozví. Obvykle se o nich přednášející zmíní jen krátce. Výuka různě starých žáků v jedné třídě je přitom výrazně jiná než na klasické devítiletce.

Cyril Höschl: České vzdělání mělo velice dobrý základ, úroveň se ale propadá.

„Jestli si dobře pamatuji, tak české základní školství až na úroveň střední školy mělo poměrně dobrou pověst. Vzdělání mělo velice dobrý základ a určitá disciplína, která v něm panovala, bez ohledu na scholastiku a na to, že se tam vyučovala spousta blbostí, tak přinesla jakýsi řád, který se lidem hodil,“ říká psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru pro Rádio ZET.

Nový šéf Ústavu pro jazyk český v rozhovoru pro Seznam prozradil, co je dnes ještě nespisovné, ale brzy již nebude.

„To, co většinou slýcháme u mladé generace, jsou neformální hovory a ty mají specifika. Ale musíme si uvědomovat, že i ta mládež, na kterou nadáváme, je schopna potom tvořit čistě kultivované projevy ve škole v různých slohových pracích atd. A navíc, když se dostane do profesního života, tak se dostane do situací, ve kterých se prostě nevyhne tomu, aby si osvojila spisovnou normu. Nebál bych se, že to celé té generaci zůstane až do smrti a že se nenaučí kultivovanou formu spisovné češtiny,“ říká v rozhovoru pro Seznam ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek.

Rektor Jihočeské univerzity: Některé studijní obory jen generují lidi do neziskovek, které parazitují na veřejných penězích

„Když si vezmete žebříčky prestižních povolání, tak na prvních třech místech stojí lékař, vědec a učitel, to je konstanta. Společenské ocenění tam tedy je, ale zároveň je tam i frustrace z toho, že by mělo být vyšší,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula.

Budoucí IT odborníky začínáme hledat už i na základních školách, říká ředitel české pobočky Cisca.

„Musí se změnit celkové nastavení a vnímaní technických oborů. U nás, na rozdíl od zahraničí, je málo zájemců o studium technických oborů. Když se to nezmění, spláčeme nad výdělkem. Budeme potřebovat hodně lidí, budoucnost práce se výrazně obrací k softwaru, k programování,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel české pobočky firmy Cisco Michal Stachník.

Bořivoj Brdička: Dezinformace vítězí?

Bořivoj Brdička v textu shrnuje „stav, v němž se na začátku roku 2017 svět nachází a který je popisován jako doba postfaktická.“ Důsledkem pro školství je podle něj „růst významu rozvoje informační gramotnosti“. Článek také připomíná téma „digitální demence“.

Miroslav Vaněk: Projekt Ježíšek ministerstva školství

Ministerstvo školství rozhodlo o spuštění výzkumného projektu pro zefektivnění práce Ježíška, jako nositele vzdělanostních pomůcek i sportovního vybavení a uvedení uvedeného do souladu s předpisy a zákony České republiky a směrnicemi Evropské unie. Impulsem k řešení tohoto problému byly zahraniční výzkumy zabývající se tímto českým fenoménem.

Vyšetřování ztráty třídní knihy: Černá duše Járy Cimrmana

Temné stránky Cimrmanova díla připomíná server lidovky.cz v souvislosti s nejoblíbenější „cimrmanovskou hláškou“, kterou vybrali fanoušci v anketě Radiožurnálu. Hláška získala přes 13 tisíc hlasů.