Petra Bezděková: Česká mládež má svůj hlas v Organizaci spojených národů

sobota 14. ledna 2017 ·

Studentka Petra Bezděková se stala první českou mládežnickou delegátkou v OSN. Jak se na tuto pozici dostala, jaké má zkušenosti se studiem na gymnáziu a vysoké škole a co si myslí o současné mladé generaci, popisuje ve svém blogu.


Petra Bezděková (archiv autorky)
Myšlenky mladých lidí jsou v současné společnosti často málo slyšet, loni však měla česká mládež poprvé svůj hlas v OSN v New Yorku. Jaké to je být třiadvacetiletou, studující a bojující za lidská práva v české delegaci do OSN?

Pro někoho možná vysněná, avšak zdánlivě nedosažitelná kariéra, které téměř jistě musí předcházet mnoho let studia, stáží, pracovních zkušeností, studium několika cizích jazyků, dobré známky, schopnost jednat s lidmi, tolerance, otevřenost, nadšení, cílevědomost a v neposlední řadě finanční prostředky a dobré kontakty. Částečně je to pravda. Nadšení a schopnost jít si za svým cílem je určitě klíčová, nicméně jsem příkladem toho, že dostat se ve třiadvaceti letech, stále studující vysokou školu a tudíž bez stálého příjmu a finančního zajištění v oficiální české delegaci do Organizace spojených národů není nemožné.

Vyvrátím také mýtus nutnosti samých jedniček, aby z člověka „něco bylo“. Při studiu víceletého gymnázia, které jsem absolvovala s průměrnými známkami, velice podprůměrnými např. z matematiky, která byla mým strašákem celých osm let studia střední školy, jsem se rozhodovala, jakou další cestou jít. Lákalo mne studium medicíny, což mi vydrželo několik let, nicméně po trápení se s předměty jako chemie nebo fyzika jsem od tohoto plánu upustila a rozhodla se vydat směrem společenskovědním. Vysokoškolské studium v Praze pro mne v tu chvíli nebylo finančně zvládnutelné, pocházím z rodiny s jedním rodičem, pro kterého bylo těžké vůbec zabezpečit své dvě děti z jednoho platu na severní Moravě. I přesto však bylo vysokoškolské studium rodinnou prioritou, a tak jsem jej díky podpoře nejbližších před čtyřmi lety zahájila. Poznání spousty inspirativních a cílevědomých lidí a studium, které mne snad poprvé v životě začalo opravdu bavit, mi umožnilo pochopení celé řady celospolečenských problémů a pomohlo mi ujasnit si, čemu se v budoucnu věnovat. Vysoká škola opravdu otevírá nepřeberné množství nových možností. V průběhu tří let bakalářského studia jsem byla vybrána do programu Erasmus+, půlročního studia v zahraničí, podílela se na celé řadě mimoškolních a dobrovolnických aktivit, a byla vybrána do univerzitní delegace na simulaci jednání OSN, která se konala nejdříve na domácí univerzitě v Olomouci a o půl roku později, v návaznosti na její úspěch a získání nejvyššího ocenění, v New Yorku. Vše na základě nadšení pro věc, ochoty se tématu věnovat ve volném čase, také studijního výkonu a schopnosti uplatnit naučené věci v praxi a v neposlední řadě díky tvrdé práci a neporazitelnému duchu. Nutno dodat, že studentské brigády jsou pro mne po celou dobu studia nutnou samozřejmostí. Pokud pocházíte z okrajových regionů republiky, čeká vás jako cílevědomého studenta společenských věd těžší cesta za svým cílem, ať už se jedná o čas nebo finance věnované dopravě do Prahy (kde je možné získat většinu stáží v oboru), což je také často časově i organizačně nemožné skloubit se studiem v jiném městě.

Po získání bakalářského titulu a rozhodování se, kam dál, jsem náhodou narazila na vyhlášení výběrového řízení do programu Mladých delegátů do OSN, do kterého jsem se bez váhání přihlásila. Následovalo psaní životopisu, motivačního dopisu, eseje v angličtině a asi měsíc čekání na výsledky – proces, který by mohl spoustu lidí odradit. Po postupu do druhého kola, které zahrnovalo pohovor přímo v Černínském paláci, což je již sám o sobě obrovský zážitek, mne čekalo další nekonečné čekání na výsledky a poté otevření toho osudného emailu o mém přijetí. V té době jsem však ještě naprosto netušila, do čeho jsem se pustila. Program Mladých delegátů existuje na mezinárodní úrovni již od 70. let 20. století a z české strany je nově zaštiťován společně Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Českou radou dětí a mládeže, a umožňuje mladým lidem dostat se do mezinárodního dění jedné z největších světových organizací a vyzkoušet si, jaké to je stát se delegátem za svou zemi. Hlavním cílem je zastupovat a bránit práva mládeže na celosvětové úrovni a po návratu podporovat zapojení mladých lidí do společnosti a politických procesů a pořádat besedy v oblasti společenských otázek, které se ve škole učí okrajově anebo vůbec. Po absolvování několika školení o lidských právech a možnostech působení v OSN, jsem již jako studentka magisterského studia vyjela jako první mládežnická delegátka do New Yorku.

S pasem a diplomatickým vízem v ruce, nadšením i obavami z toho, co že mě to tam vlastně čeká, jsem se začátkem října ocitla v budově OSN na Manhattanu. Zdá se to jako úžasný zážitek, což samozřejmě byl, nicméně jsem poznala také těžký život diplomatů. V průběhu zasedání Valného shromáždění OSN, kde jsem působila, je očekávané pracovní nasazení téměř 24 hodin denně několik týdnů na podzim každého roku. Je to však také jedinečná příležitost vyzkoušet si, co takový život obnáší, ale také čeho jste sami za sebe schopni. Cení se charakter člověka a empatie, schopnost řešení krizových situací i schopnost reagovat na nečekaně se měnící situace. Za měsíc mého působení jsem jednala s nespočtem lidí z celého světa o právech a participaci mladých lidí, lidských právech i např. Cílech udržitelného rozvoje, účastnila se formálních i neformálních vyjednávání, koordinačních schůzek české delegace i států Evropské unie, měla proslov před Valným shromážděním OSN za Českou republiku o právech mládeže, a také poznala spoustu zapálených mladých lidí z celého světa, kteří jsou ochotni bojovat za lepší budoucnost světa. Zní to naivně a zároveň neuvěřitelně, ale kde by bez odhodlaných mladých lidí naše společnost byla? V rukou těch, které zajímá jen vlastní blahobyt?

Téma OSN a např. Cílů udržitelného rozvoje je v České republice bohužel ne příliš diskutované, život se zde bere příliš lokálně a nejsme ochotní uvažovat v celosvětových souvislostech. Po návratu zpět do ČR jsme zahájili besedy se studenty a mladými lidmi o jejich společenském zapojení, možnostech, vysvětlování celosvětových problémů na našem každodenním životě, objasňování nejasností, inspirace a pomoc s překonáváním problémů, se kterými se mladí lidé v naší společnosti potýkají. Není totiž pravda, že mladí lidé se dnes o společenské dění nezajímají, jen neví jakým efektivním způsobem komunikovat své názory a potřeby nebo se nechtějí zapojovat do nepřehledného systému, který nereflektuje současný vývoj ani potřeby mladých lidí ve společnosti. Mládež tvoří celosvětově 50 procent populace, v Evropě třetinu. Kolik lidí do 30 let je však zapojených do veřejného života a do politiky? Co nabízejí mladým lidem politické strany při volebních kampaních? A jak těžké je pro mladého člověka s vizí zapojení se do tohoto, v povědomí lidí zkorumpovaného systému, a proč a kvůli čemu jej tak vnímáme? Proč se u nás již od raného věku dětí neučíme kriticky myslet a třídit a ověřovat si informace, které se k nám dostávají? Naše mládež není hloupá, nezodpovědná a zajímá se, jen neví, jak svůj potenciál v dnešním světě realizovat.


Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

26 komentářů:

Q. E. D. řekl(a)...
14. ledna 2017 v 15:07  

Při studiu víceletého gymnázia, které jsem absolvovala s průměrnými známkami, velice podprůměrnými např. z matematiky, která byla mým strašákem celých osm let studia střední školy, jsem se rozhodovala, jakou další cestou jít. Lákalo mne studium medicíny, což mi vydrželo několik let, nicméně po trápení se s předměty jako chemie nebo fyzika jsem od tohoto plánu upustila a rozhodla se vydat směrem společenskovědním.

Já bych k tomu něco řekl, ale bylo by to urážlivé, takže budu raději mlčet.

Tlumočník řekl(a)...
14. ledna 2017 v 16:07  

To Q.E.D.
Přesně takovou reakci jsem čekal, jen jsem tipoval jiné diskutující a byl jsem zvědav, kdo se první ozve.

Tlumočník řekl(a)...
14. ledna 2017 v 16:07  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
14. ledna 2017 v 16:23  

Ano! Je-li pro někoho matematika strašák, je to jen a jen jeho vina, protože se dost nesnaží.
Ale..já se snažil. A nic. Tak nejsi hoden maturity ani vysoké školy. Proč? Protože matematiku musí umět všichni maturanti a vysokoškoláci! Proč? Protože to tak vždy bylo! Proč? Matematika něco rozvíjí. U všech. Vždy. Potřebujeme více Doleželů. Dup a jawohl.

krtek řekl(a)...
14. ledna 2017 v 16:59  

A což teprve fyzika a chemie. Prostě rozdělit už v první třídě, že jo?

PUR řekl(a)...
14. ledna 2017 v 17:55  

...z matematiky, která byla mým strašákem celých osm let studia střední školy, jsem se rozhodovala, jakou další cestou jít
a) jestli je pravda, že na vystudování střední školy potřebovala OSM let, tak se nedivím, že jí dělá problémy matematika a fyzika
b) a nebo neví, že 1.-4. na osmiletém gymnáziu NENÍ střední škola, a pak má problém s pochopením nebo aspoň s rozumným popisem reality

Michal Komárek řekl(a)...
14. ledna 2017 v 18:32  

PUR, (Q.E.D.)

Ano, to je bohužel také jedna z podob diskuse na České škole. Představí se tady studentka, která má za sebou něco zajímavého a neběžného a reakcí je úplně zbytečný útok...

Hezký večer!

PUR řekl(a)...
14. ledna 2017 v 21:21  

ad Michal Komárek 14. ledna 2017 18:32

A mohl byste pane Komárku tedy aspoň nějak naznačit, jak má vypadat ta "správná" diskuze?

Ke slečně Bezděkové a jejímu článku se nechci blíže vyjadřovat. Jen jsem tak uvažoval, jakou "myšlenkovou výbavu" může mít člověk jejího věku. Praktických životních zkušeností tam moc nevidím...

krtek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 6:34  

Pane Komárku, slečna fakticky řekla jen to, co bylo kritizováno. Děkuji PUR za upozornění na osm let středoškolského studia, to mne vůbec nenapadlo ;-).
K dalšímu obsahu není možno se vyjadřovat, protože není. Nebo snad máme rozebírat popis práce a fráze o nedostatečné podpoře kritického myšlení ve školách?
Kritické myšlení znamená, že nepřijímám, ale ověřuji fakta. To je ve škole žádoucí, ale ne vždy uskutečnitelné - záleží i na předmětech. Především matematika, fyzika a chemie, slečniny neoblíbené předměty, stojí a padají s kritickým myšlením.
Jedinou přidanou hodnotu, když jsem si článek pečlivě přečetl, spatřuji v tom, že mimopražští studenti to mají těžké, s čímž souhlasím (ne s tím, že je to správné, ale že je to pravda).

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 7:06  

Mládež tvoří celosvětově 50 procent populace, v Evropě třetinu.

S tímhle by se mělo něco dělat! A jestli si ta dnešní evropská mládež myslí, že to za ně udělá někdo jiný, je, myslím, na buď na omylu, anebo se tu pro Evropu rýsuje dost velký průšvih.

Když někdo neumí do pěti napočítat a vystačí si třeba s počty do 1,5, dá se na vysoké škole třeba na psaní prostoduchých a možná i vypočítavých establishmentně mainstrýmových esejí a dostane se pak třeba na nějaký ostrov. Lidi na pevnině by to, myslím, nemělo odrazovat od poctivé každodenní práce a od odhalování té prostoduchosti.

Komu tahle mikroesej nevoní, nechť si třeba srovná nos, případně nechť nečuchá. Každý holt máme jiné hodnoty a priority, že, pane Komárku, guvernére ostrova s názvem Česká škola?

S pozdravem

Jedna a jedna nejsou dvě, kolečko může být i hranaté a Sluníčko nás všechy krásně hřeje

:)))

Josef Soukal řekl(a)...
15. ledna 2017 v 7:11  

Některé útoky, pane Komárku, vám ovšem evidentně nevadí. Záleží zřejmě na tom, co se vám hodí do krámu.

Michal Komárek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 7:21  

Pane Soukale, zkuste být konkrétní. Každopádně ale odvádíte řeč jinam. Petra Bezděková publikovala na České škole svůj text o mimořádně zajímavé zkušenosti české studentky a uvítal ji naprosto zbytečný útok. Vám se tento způsob diskuse, v tomto konkrétním případě líbí, pane Soukale?

Děkuji! Hezký den!

krtek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 8:18  

Pane Komárku, slečna publikovala článek na blogu, odkud ho Česká škola převzala. A na blogu se setkala s horší reakcí než tady.
Kromě toho, že byla v delegaci OSN, účastnila se jednání, po návratu besed, kde jsou nějaká fakta? Jen pár nic neříkajících otázek. Tudíž - slečna možná má zkušenosti, ale v tomto příspěvku z nich zůstaly jen fráze. Jako úvodní řeč budiž.

Michal Komárek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 8:33  

Ad krtek

Nemám samozřejmě vůbec nic proti věcné kritice textu Petry Bezděkové. Mluvím tu o nevěcných zbytečných útocích. Takový předvedl PUR.

A navíc pevně věřím, že učitelé na České škole si dokážou podržet v diskusi vyšší úroveň než jaká běžně dominuje v diskusích na iDNES.cz.

Děkuji! Hezký den!

Josef Soukal řekl(a)...
15. ledna 2017 v 10:14  

Pane Komárku, berte to tak, že když už někdo na České škole nabádá ostatní k věcné diskusi a obecně k vyšší úrovni diskuse, měl by být důsledný a začít od všem známého zdejšího ostouzeče, notabene když mu sám umetl cestu. Jako učitel byste s takovým přístupem mezi dětmi neobstál.

krtek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 11:05  

Zrovna příspěvek PUR byl věcný - slečna, která vyzývá ke kritickému myšlení, napíše nesmysl.

Jiri Janecek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 12:15  

"Od malička jsem chtěl být kulturní antropolog, ale nešel mi dějepis a zeměpis... Tak jsem skončil u fyzikální chemie (stavebního inženýrství, matematiky, jaderné fyziky...)"

Přemýšlím, jestli jsem někdy slyšel něco podobného. Upřímně, trochu by se dotyčný v mých očích trochu shodil (zhodil? - toto jsem v češtině nikdy moc nepochopil a trochu mne to mrzí)
---

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 14:00  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 14:09  

slečna, která vyzývá ke kritickému myšlení, napíše nesmysl napsal pan Krtek 15. ledna 2017 11:05.

Vcelku souhlasím. S tím, že elementárních nesmyslů je tam víc. Například:

Myšlenky mladých lidí jsou v současné společnosti často málo slyšet

Opravdu? Nemyslela "myšlenkou" autorka "názor", tj. vyslovenou (kloudnou) myšlenku? Myslím, že rozumné názory mladých lidí slyšet jsou, někdy dokonce i ty méně rozumné.

Za měsíc mého působení jsem jednala s nespočtem lidí

Množina lidí na Zemi je konečná tudíž i spočítatelná. Nutně je tedy spočítatelná i množina lidí, se kterými někdo někde během jednoho měsíce jednal.

Zní to naivně a zároveň neuvěřitelně, ale kde by bez odhodlaných mladých lidí naše společnost byla?

Tato otázka je, myslím, opravdu naivní až neuvěřitelně. Odhodlání samotné k pokroku ve společnosti nestačí. Odhodlaný je totiž třeba i sebevrah před skokem ze skály, nebo třeba opilý řidič mající za cíl zdárně dojet.

Jazyková a logická úroveň diskutovaného článku není, myslím, příliš oslnivá. Nevím, jakou známku by za takovýto slohový útvar slečna obdržela na střední škole, kterou, jak sama píše, s obtížemi absolvovala. Je ale, myslím, docela na pováženou, že takovouto vyjadřovací úroveň má vysokoškolačka, která prošla výběrovým řízením dvou ministerstev na zástupce mládeže České republiky v OSN.

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 15:32  

Starý myslivec šel na pochůzku s nováčkem, kterého zaučoval. "Dávej pozor, přemýšlej a uč se," radil mu. Přišli k díře a myslivec do ní zavolal "Hej, hej!" Z díry vyběhl králík, myslivec střelil a byl úlovek. "Rozumím, je to jasné," řekl nováček. Přišli k další díře a myslivec do ní zavolal "Hola, hola!" Z díry vyběhl jezevec, myslivec střelil a byl úlovek. "To je přeci snadné, chtěl už bych lovit sám," řekl nováček. "Radši ještě dávej pozor, uč se a přemýšlej," nabádal ho myslivec. Přišli k třetí díře a myslivec do ní zavolal "Hú, hú!" Z díry vyběhla liška, myslivec střelil a byl úlovek. "Už mi to poučování vadí. Chci už lovit sám," dožadoval se svého nováček. "Tak to tedy opatrně zkus," svolil myslivec. Přišli k díře a nováček do ní zavolal "Haló, haló!!"
A z té díry vyjel vlak a přejel ho.

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 15:41  

Učitel potká bývalého žáka s novým BMW: "Tak vidím, že si dobře vedeš, i když ti ta matematika moc nešla. Co vlastně děláš?" "Obchoduju, pane učiteli. Vykupuju brambory za korunu a prodávám je dál za čtyři. To víte, já jsem skromný, mně ta tři procenta stačí..."

Michal Komárek řekl(a)...
15. ledna 2017 v 15:43  

Pane Týři, to ukazujete Petře Bezděkové, jak má vypadat kvalitní diskuse a text?

Hezký den!

PUR řekl(a)...
15. ledna 2017 v 16:08  

Už jsem vás o to jednou požádal, ale nemám problém to zopakovat.
Tak nám pane Komárku tak nějak aspoň naznačte, jak má dle vás vypadat "správná diskuze".

Přiznávám, že příspěvky kolegy Týře mi občas příjdou těžko uchopitelné, ale ty dva poslední mi naopak přijdou docela trefné. A hlavně k věci. A je mi taky jasné, že k jejich pochopení musí mít člověk už něco "odžito". Mladický zápal k tomu nestačí.

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 16:10  

Pane Komárku, ukazují všem, tedy i vám, že

Jedna a jedna už asi nejsou dvě, že kolečko může být i hranaté a že vaše Sluníčko nás v České škole všechny krásně hřeje. :)))

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
15. ledna 2017 v 17:30  

Před více než 35 léty (kolem roku 1980) jsem vzal jednu z prvních kalkulaček, které do naší školy dorazily. Od tlačítka = jsem vyvedl dva dráty a připojil k nim tranzistorový obvod, který z té kalkukačky udělal elektronické počítadlo (čítač impulsů) a elektronické stopky k měření času. Líbilo se to tehdejšímu Komeniu (tehdejší centrální dodavatel učebních pomůcek pro ZŠ a SŠ), pro které jsem pak napsal stavební návod pro ostatní školy a oni ho vydali tiskem v edici Pomůcky svépomocí. Než ten rukopis vydali, šel k recenzi k jednomu učiteli z vysoké školy. Ten mi tam velmi přísně opravil několik formulačních nepřesností a za tu jeho přísnou a vysvětlující recenzi jsem mu dodnes vděčen. Kdyby k takovéto recenzi šly třeba RVP, nemuselo tam být tolik nesrovnalostí.

Uznávám, že mé první dnešní vyjádření bylo vzhledem k Petře Bezděkové kontextově možná zbytečně přísné, a to v části, kde se obecně zmiňuji o " psaní prostoduchých a možná i vypočítavých establishmentně mainstrýmových esejí". Chci tím říci, že si jejího úsilí a toho, co ona svým úsilím dokázala, vážím. Dovoluji si ji proto touto cestou požádat, aby tuhle část brala obecně, jak jsem ji napsal, a ty ostatní vzhledem k ní konkrétní poznámky, aby brala jako sice přísnou ale přátelskou korekturu či oponenturu. Doufám, ze slečna Bezděková to vysvětlení přijme a že bude mít ještě větší chuť do práce na sobě i pro ostatní pracovité lidi dobré vůle.

J.Týř

Ygrain řekl(a)...
15. ledna 2017 v 22:25  

""Od malička jsem chtěl být kulturní antropolog, ale nešel mi dějepis a zeměpis... Tak jsem skončil u fyzikální chemie (stavebního inženýrství, matematiky, jaderné fyziky...)""
Mně ten veletoč taky přišel podivný, a ještě podivnější mi přišlo, proč tam slečna o svých průměrných až špatných známkách vlastně vykládá - má to být povzbuzení, kam až to průměrný žák může dotáhnout, nebo prsení, jak "trumfla" spolužáky, kteří na tom byli v exaktních předmětech mnohem lépe?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.