Na prestižní a vlastně i „výzkumné“ vysoké škole učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat ani na dobrou výuku. „Zvláště když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly opravdu velice, velice dolů,“ říká profesor Petr Kulhánek z ČVUT v rozhovoru pro Lidové noviny.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Petr Kulhánek (FOTO: Pavel Hrdlička) |
Myslím, že to odpovídá stavu našeho školství. Nastala řada chyb a tou hlavní je, že dříve byla maturita jasnou vizitkou toho, že člověk umí číst, psát a počítat – to byly tři základní dovednosti. Ale v okamžiku, kdy se z toho vyčlenila matematika, střední školy již neměly motivaci matematiku hlouběji učit a výuka tím dosti poklesla... Výsledek vidíme. Dnes lidé dostávají papír o maturitě, bezcenný papír, a přicházejí k nám na vysokou školu, jenže moc počítat neumějí...
Jsou pak čerství vysokoškoláci vašimi nároky šokováni?
Jsou. A někdy i tím, když po nich chceme elementární středoškolskou matematiku. Podle mne je ale i velice chybné, že byla maturita vnucena na učňovské obory, protože to jsou lidé, kteří by se měli naučit hlavně svému řemeslu, perfektně jej ovládat, za což si jich bude samozřejmě každý člověk vážit, když ho budou řádně umět, ale ne nutně musejí mít papír o složené maturitě.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
14 komentářů:
souhlas bez výhrady
Vynikající článek. Další člověk, který si všiml, že úroveň vysokoškoláků v posledních letech zásadně upadá. A to je člověk, který učí 33 let a je si svým pozorováním velmi jistý.
Slyšel jsem podobně se vyjadřovat celou řadu dalších vysokoškolských pedagogů.
A proč přijímáte ty, kteří neumí počítat pane profesore?
Nezoufejte, DT z Ma je zde, aby úroveň pozvedl. Za čtyři roky to bude co maturant, to matematik.
Ale ale Tajnej, přeci každý má právo být přijat. Vždyť ty přijímačky jsou blbina, ne? Jaký je rozdíl mezi přijímačkami na střední školu a na vysokou školu?
"A proč přijímáte ty, kteří neumí počítat pane profesore?"
Některé VŠ jdou ještě dál: vytvářejí pro tyto studenty speciální obory, tj. takové, které jsou určeny právě pro studenty, o kterých se ví, že tu školu neudělají.
paní Karvaiová, rozdíl mezi přijímačkami na střední a vysokou školu je ten, že přijímačky na střední školu dělají děti a přijímačky na vysokou školu dělají dospělí.
Přijímačky na střední dělají i dospělí. Zapomínáte na dálkové a nástavbové studium.
Krom toho za děti přece rozhodují rodiče, kteří tak činí v jejich nejlepším zájmu. Alespoň Vy to tady opakovaně tvrdíte.
Z hlediska toho, že "každý má právo být přijat" je irelevantní, zda přijímačky absolvují děti, či dospělí.
Většinou souhlas, ale
"Podle mne je ale i velice chybné, že byla maturita vnucena na učňovské obory,..."
zase jeden, který si nezjistil, že učňovský obor je tříletý a bez maturity a studijní obor je čtyřletý s maturitou byť vyučován na odborném učilišti, tedy s odborným výcvikem. A to je sakra rozdíl.
Jiná řeč je o nástavbách, ale tam by měli jít jen ti nejlepší. To bych si mohl ve stejném duchu povzdechnout:
Podle mne je velice chybné, že bylo bakalářské vzdělávání vnuceno na maturitní obory.
To Mirek Vaněk:
Nemáte zcela pravdu, jsou i učební obory s maturitou (4leté), které byly původně koncipovány jako více prakticky zaměřené. Kromě toho byla celá řada původně učeních oborů převedena na studijní, právě kvůli tomu, že kvalifikačním předpokladem byla u nich nově zavedená maturitní zkouška. O nástavbách nemá cenu polemizovat, nejlepší na ně v žádném případě nechodí, ti již za slušné peníze obvykle budují svoji kariéru.
Právě včera jsem si všiml inzerátu v novinách na obsluhu CNC (výuční list), dvousměnný provoz, benefity (strava, 5 týdnů dovolené, zdarma doprava), nástupní plat 27000 + osobní ohodnocení. To je na malém městě úroveň cca VŠ IT směru.
Pro soukromé podnikání v jakémkoli oboru je nutná maturita. Učila jsem dálkaře a vím to od nich. Oni samotní by nestudovali, ale potřebovali ten papír pro podnikání. Někteří mi tady stále připadáte jako z jiného světa. I letití hasiči, městští strážníci byli původně třeba jen vyučení a stačilo to, ale pak jeden ministr vnitra za vlády premiéra Klause si usmyslil, že to nestačí. Hádejte, který to byl?
Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá: Děti, a kdopak ví, kolik je 1+2?" Nikdo nic neříká. "Nemusíte se stydět přihlásit."... "Opravdu nikdo neví?" Přihlásí se malá holčička: "Ja nevím kolik je 1+2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2+1, jelikož sčítání jest na tělese reálných čísel komutativní."
Biolog, fyzik a matematik stojí před vchodem do domu a sledují, jak 1 člověk vešel dovnitř a 2 lidé vyšli ven. Biolog to komentuje: "To je jasné. Ti lidé se vevnitř množí, a proto jich vychází víc, než kolik jich vchází do baráku.". Fyzik nesouhlasí zcela a prohlašuje: "To může být jen chyba měření". Matematik se zamyslí a pak prohlásí: "Když teď vyjde minus jeden člověk, nebude v domě nikdo."
Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy. Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosférický tlak. Poté vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků. Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku, přivázal k němu barometr. Pak jej spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Pak jej vytáhl zpátky a přitom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl. Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy. Obchodník vůbec nejel nikam. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: "Když mi povíte, jak je tenhle dům vysoký, dám vám tenhle prima barometr."
Škola základ života!
Okomentovat