Paní Ortová se v článku na České škole ohradila proti Auditu vzdělávacího systému v ČR, který společně s nezávislými odborníky zpracoval EDUin jako každoroční shrnutí stavu a vývoje událostí v českém vzdělávání. Stručně reagujeme na některá tvrzení:
Audit není audit:
Audit je výsledkem práce "nátlakové skupiny":
Paní Ortová se domnívá, že Audit není expertním posouzením, nýbrž názorem "nátlakové skupiny EDUin". Autorka sice konstatovala, že oponenty Auditu byli nezávislí experti, nicméně jejich odbornost odmítla tvrzením, že mezi nimi nejsou učitelé, ředitelé, rodiče a studenti. Většina z oponentů má za sebou dlouholetou učitelskou zkušenost, jeden je aktivním ředitelem základní školy, další dlouhé roky ředitelem školy byl. Všichni oponenti a autoři jsou rodiče, se studentskými spolky jsme ve velmi úzkém kontaktu a nevíme o tom, že by vůči Auditu měli nějaké námitky. Účast ministerstva školství není žádoucí, má-li být tento úřad s materiálem následně konfrontován, což je zcela běžný záměr, jak v případě Auditu, tak například v případě studie Aspen Institute, kterou EDUin garantoval a při jejíž přípravě se postupovalo podobně. Proto jsme toho názoru, že shrnout všechny, kdo se na Auditu podíleli, pod pojem "nátlaková skupina" je nepřípadné.
Audit nepracuje s tvrdými daty:
Z textu není zřejmé, zda autorka opravdu reaguje na Audit, nebo spíše na aktuální tiskovou zprávu. Tam, kde tzv. tvrdá data existují a kde je to relevantní, používá Audit řadu primárních a sekundárních zdrojů, na kterých své závěry o stavu a vývoji vzdělávacího systému staví. Lze si to snadno ověřit jeho přečtením.
K otázkám, které autorka klade:
1. Čí je to priorita?
Je to priorita ČR, kodifikovaná v jejím právním řádu na základě demokratického rozhodnutí v zákonodárném procesu. Zároveň tato priorita je jednou ze tří priorit ve Strategii 2020.
2. Proč je to priorita?
Jde o naplňování ústavního práva na přístup ke vzdělávání, snížení míry společenské segregace v rámci vzdělávacího systému, snížení socioekonomických rozdílů v přístupu ke vzdělávání, posílení sociální koheze. Navíc se Česká republika zavázala k prosazování společného vzdělávání už před šestnácti lety.
3. Kdo určil, že to bude priorita?
Demokratický zákonodárný proces.
4. Pro koho to bude dobré?
Pro společnost, která se k tomuto kroku demokraticky rozhodla.
5. Jak přijali tuto prioritu rodiče a odborná veřejnost?
Podle dostupných zjištění, tedy průzkumů veřejného mínění, respektive průzkumů mezi učiteli, jsou rodiče a učitelé naladěni spíše negativně, o čemž Audit otevřeně hovoří a poukazuje na tento problém a zohledňuje to v navrhovaných doporučeních. V souvislosti s kontextem je třeba upozornit na dvě sugesce obsažené v této otázce: Autorka chce pravděpodobně navodit dojem, že veřejné mínění delegitimizuje inkluzi jako prioritu. Podobně naznačuje, že za "odbornou veřejnost" lze v případě vzdělávací politiky považovat pouze učitele. Obojí postrádá opodstatnění. Problémy spojené s inkluzí zůstávají z výše uvedených důvodů vážným problémem a prioritou i v případě, že veřejnost bude způsob provádění inkluze kritizovat. A odborná veřejnost v tomto případě zahrnuje mnohem širší skupinu než pouze učitele.
6. Jak proběhne evaluace, resp. kdy a jak se určí, zda se priorita osvědčila, co komu přinesla a zda je účelné vidět v ní prioritu i nadále?
To je dobrá otázka, na kterou by mělo odpovědět MŠMT. Audit mimo jiné upozorňuje na absenci zhodnocení reforem a dílčích kroků ve vzdělávání ex ante i ex post.
7. Pokud mluvíme o důsledné podpoře společného vzdělávání, proč se ve Zprávě bezpočtukrát vyskytují slova a spojení jako hendikepovaný žák, sociálně zanedbaný žák, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami atp. a ani jednou nejsou zmíněna víceletá gymnázia a jejich vliv na vzdělávací systém?
Opět jde pravděpodobně o důsledek toho, že autorka reaguje ve skutečnosti na tiskovou zprávu, ne na Audit samotný. V něm je přímá zmínka o negativním vlivu víceletých gymnázií. Na problém víceletých gymnázií jsme navíc mnohokrát upozorňovali jinde, k čemuž stačí krátká rešerše na webu.
Pokud jde o to, kdo má vlastně zpracovávat podobný audit, EDUin dlouhodobě zastává stanovisko, že pokud ministerstvo zaplatí auditorskou firmu, která ho nezávisle zpracuje, případně podobným úkolem pověří některou ze svých odborných složek s dostatečnou mírou nezávislosti, rádi mu tuto úlohu přenecháme. Začali jsme pravidelné audity vydávat hlavně proto, abychom upozornili na to, že takový materiál v České republice chybí. V případě, že se najde někdo jiný, kdo vytvoří vlastní analýzu vzdělávacího systému v ČR, pozve k ní odborníky, kteří podle ní umějí nejlépe zhodnotit témata vzdělávací politiky a následně ji předloží k veřejné diskusi, rozhodně to uvítáme.
Za EDUin zpracoval Zdeněk Slejška
12 komentářů:
Tak jen pro pořádek:
Audit není audit
Audit je výsledkem práce "nátlakové skupiny":
Audit je auditem tehdy, když ho zpracován nezávislou odbornou firmou (orgánem). Jakkoli se EDUin zaštiťuje nezávislými odborníky, sám představuje typický příklad aktivistického sdružení, což se projevilo tím, že do v mnoha ohledech velmi seriozního materiálu propašoval tvrzení, která jsou nejen nepodložená, ale která především vyhovují eduinskému pohledu na školství a vzdělávání (přijímací zkoušky, nová maturita).
Audit samozřejmě výrazně opomíjí hlasy učitelů, jak je patrné i z velmi chabé, vágní obhajoby v tomto ohledu.
Audit nepracuje s tvrdými daty
V některých ohledech určitě ne, viz výše.
1. Čí je to priorita?
Odpověď je v pořádku. To ovšem neznamená, že si zde ČR, přesněji mediální kampaní ovlivnění a ve vzdělávání málo kvalifikovaní zákonodárci, nevytyčila za cíl něco, co ve skutečnosti zájmy občanů ČR poškozuje.
2. Proč je to priorita?
EDUinem zmíněná práva a cíle jsou evidentně ve skutečnosti naplňována tak, že dochází k prohlubování negativních jevů.
3. Kdo určil, že to bude priorita?
Odpověď, viz otázka 1.
4. Pro koho to bude dobré?
Odpověď představuje zbožné přání či spíše zaslepenost EDUinu. Není podložena ničím.
5. Jak přijali tuto prioritu rodiče a odborná veřejnost?
Prioritu delegimitizuje nikoli to, že ji nepřijímá většina veřejnosti, ale způsob, jakým byla prosazena. Navíc inkluzi v dnešní podobě odmítá nejen většina učitelů, ale i podstatná část odborné veřejnosti – možná výrazná většina.
6. Jak proběhne evaluace, resp. kdy a jak se určí, zda se priorita osvědčila, co komu přinesla a zda je účelné vidět v ní prioritu i nadále?
Ano, to je dobrá otázka, a správná je i eduinská odpověď. Jen si nejsem jist, zda si EDUin skutečně přeje, aby evaluace proběhla, resp. Aby proběhla skutečná evaluace.
7. Pokud mluvíme o důsledné podpoře společného vzdělávání, proč se ve Zprávě bezpočtukrát vyskytují slova a spojení jako hendikepovaný žák, sociálně zanedbaný žák, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami atp. a ani jednou nejsou zmíněna víceletá gymnázia a jejich vliv na vzdělávací systém?
Víceletá gymnázia jsou skutečně jen „zmíněna“, EDUin na ně rozhodně příliš často neupozorňuje. Ve skutečnosti exkluzivní školství představuje problém, která zasahuje podstatně větší část dětí než dětí, které mají být inkludovány.
V úhrnu eduinská odpověď jen potvrzuje rozpaky, které tzv. audit vyvolává.
Ještě doplněk:
"Pokud paní Ortová požaduje "porovnání něčeho s něčím", pak lze připomenout rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který ČR uznává vinnou z toho, že nenaplňuje ústavně kodifikovaná lidská práva diskriminací romských dětí. Dalším srovnáním mohou být rozvinuté vzdělávací systémy v liberálních demokraciích a jejich směřování v posledních dvaceti letech. Je to pochopitelně kontext, o němž autoři Auditu předpokládají, že je expertní veřejnosti znám a není třeba jej reprodukovat."
Rozsudek rozhodně není přijímán bez výhrad, ba naopak.
Co se týče rozvinutých liberálních systémů, nejsou bez problémů, někdy výrazných. A to, že inkluze zde probíhá za výrazně jiných materiálních a jiných podmínek než u nás, neví zřejmě už jen MŠMT a EDUin.
1/Rozsudek D.H. se týká pouze jedné z více skupin žáků a studentů s SVP. Proč se kvůli řešení rozsudku musel měnit tak zásadně celý zákon? Proč se kvůli tomu zrušila příloha pro děti s LMP? Jakou spojitost mají žáci a studenti s LMP s romským etnikem?
2/Eduin je jedním s propagátorů segregačního školství (když už ho tak hodlají nazývat), neboť s radostí a chutí propagují různé rodičovské, universitní a podobné školy, kam s největší pravděpodobností nechodí ani sociálně slabí, ani mentálně postižení, ani žáci s výraznými hendikepy.
3/Proč ve své tiskové zprávě používá tak urážlivá slova jako je např. odpadová škola. Jsou snad děti s LMP odpad?
4/Jestli Eduinu čeká toužebně na to, že během cca 3 let se dobrovolně ,opakuji dobrovolně žáci ze specializovaných škol přesunou do běžného školství, nejspíš se tak nestane. Pokud bude ve školách specializovaných žáků ubývat, bude to především tím, že nebudou doporučovány na školy specializované. Ale chápu, že jsetli se bude v tisku, na internetu a v dalších médiích i nadále objevovat dehonestace specializovaných škol (což právě Eduin činí velmi často třeba ústy pana Kartouse), nabydou rodiče dojmu, že ty školy asi opravdu za nic nestojí a děti tam přestanou dávat. Říkali to přece v televizi a psali to na Gůůglu, tak to asi bude pravda neeeee?
Motto:
"... Začali jsme pravidelné audity vydávat hlavně proto, abychom upozornili na to, že takový materiál v České republice chybí..."
Je jistě legitimní zaplňovat v tržním prostředí díry na trhu po chybějící komoditě.
Problém je, když nedostatek kastrolů řeší houslista a nedostatek toaletního papíru genderový specialista... Samozvaní předkladači auditů pak nesou úkorně, když jim paní Ortová bez skrupulí řekla, co ve skutečnosti vydávají za audit. Prefabrikace divokých snů a jejich podsouvání veřejnosti z pozice "jakoodborníků" je stejně mrzká dezinformační kampaň, jaké čelí naše země od jiné mocnosti. A i zde se najdou trumberové, kteří ještě těm skoroodborníkům přizvukují. A tento komentátor má navíc drzost vyhánět učitele do praxe.
Připomíná mi to situaci, kdy se několik propuštěných z výkonu trestu (jsou přece odborníky, už jednou seděli) rozhodne vydat audit našeho vězeňství, který po nich nikdo nepožadoval a na námitky o jeho směšné a účelové jednostrannosti (mizerná strava, blbý výhled z okna, absence individuálního přístupu ke sprchování) navrhují, aby si ostatní šli taky sednout.
Přečtěte si.http://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=579790
Na FB skupině je k tomu ještě hezký komentář slepého pána.
Takže shrnu-li to, tak EDUin vydal nějaké prohlášení, které není auditem, nikdo si ho neobjednal a v tomto prohlášení sděluje, že společné vzdělávání je prioritou, protože bylo schváleno jako priorita parlamentem. No tak to je tedy třeskutá přidaná hodnota.
"No tak to je tedy třeskutá přidaná hodnota."
Pan Doležal udeřil EDUin přímo na hlavičku.
A mohli bychom pokračovat o smysluplnosti některých neziskovek.
Plná huba demokracie, ale když veřejnost demokraticky současnou podobu inkluze zamítá, je nutno vůči ní vést kampaň.
A propos, jak že prospělo dětem s LMP zrušení přílohy? Jak jim prospěje, když budou vzdělávány ve velkých kolektivech učiteli bez speciálního vzdělání?
..."demokraticky novelizovaná legislativa"
Další "blaf" Eduinu. Skutečně ve zprávě (skvostně nazývané auditem) není ani zmínka o tom, že proti přijatým legislativním změnám (§16 škols.zákona a vyhl.27) již dlouho před jejich schválením existovaly velmi protichůdné názory skutečných odborníků z běžné pedagogické praxe.
... velmi protichůdné názory skutečných odborníků z běžné pedagogické praxe.
Podpořené peticí podepsanou, tuším, více než 70 000 občany.
Z tématu inkluze se nějak vypařily víceletá gymnázia a soukromé základní školy. Tak si přímo řekněme, že inkluze po česku není ani ten kompromis. Podle základních principů inkluze navštěvují všichni žáci jeden typ školy. Ale tady k ničemu takovému nedochází, protože významná část budoucích elit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami neuvidí ani do smrti. Je to jen sprostá faleš, kterou odnesou ti nejpotřebnější.
Příspěvek Laďky Ortové
(Vzhledem k dočasným technickým problémům sem příspěvek paní Ortová umísťuje mým prostřednictvím)
Vážený pane Slejško, nerada bych Vám zase v dalším článku překlápěla Vaše formulace zpátky s mým komentářem a zahrnovala tak veřejný prostor slovní přestřelkou. Domnívám se, že z diskusí pod Vaším i mým článkem můžete načerpat spoustu inspirace, zdejší diskutující mají rozhled, zkušenosti a noblesu. Zpětnou vazbu jste dostal a jak s ní dál naložíte, je jen na Vás a EDUin.
Dovolte mi reagovat na jedinou Vaši námitku: nátlaková skupina. Hlavní motto stránek EDUin zní "Vzdělání je i naše věc". Kdybyste napsali "Vzdělání je i vaše věc", věděla bych, že nabízíte platformu, názorovou skupinu, do které může kdo chce vstoupit, zapojovat se a využívat služeb a informací. Věděla bych, že chcete, aby byli slyšet všichni, byť i nemají vazby na MŠMT. Pokud píšete, že "vzdělání je i naše věc", vnímám EDUin jako uzavřenou skupinu (naše věc), která se snaží prosazovat svoje názory na vzdělání. Opakuji znovu, že je to v pořádku, proč byste neměli prosazovat své názory, když na to máte schopnosti a věříte, že tak činíte k všeobecnému dobru. Jenom nechápu, proč se tak bráníte spojení nátlaková skupina - vším, co EDUin dělá, ovlivňuje veřejnou diskusi a "tlačí" do ní svá témata. Což nevylučuje, že s Vámi i za Vás mluví řada odborníků a expertů.
Přeji Vám otevřenou mysl a radost z věcné diskuse.
Okomentovat