Štěpán Drahokoupil k odhadu počtu romských žáků na ZŠ: Na zhodnocení inkluzivní reformy je ještě brzy

neděle 8. ledna 2017 ·

Počet romských žáků, kteří jsou vzděláváni jako žáci s lehkým mentálním postižením, zůstává v zásadě stejný. Aktuální data ministerstva školství vlastně potvrzují dřívější zjištění ze zápisů do prvních tříd a z přestupů dětí z bývalých praktických škol, že se žádné masové přesuny žáků nekonají. Apokalyptické scénáře odpůrců společného vzdělávání tedy nenastaly a minimálně z dat vyplývá, že vše zůstává více méně stejné. Měli bychom tedy nová pravidla pro společné vzdělávání označit za nefunkční?


Štěpán Drahokoupil (osf.cz)
Přestože není na čísla z letošního školního roku pěkný pohled, jednu pozitivní věc na nich můžeme najít. Jedná se již o čtvrtý rok sběru dat o romských žácích a pokaždé se z nové zprávy dozvíme něco více.

Od loňského roku máme kvalifikovaný odhad celkového počtu Romů ve školách. Ten činí necelá čtyři procenta ze všech žáků. Letos jsme se nad rámec odhadu počtů romských žáků s LMP dozvěděli i počet segregovaných škol, těch kde Romové tvoří 100 % žáků, více než 75 % či více než polovinu. V těchto segregovaných školách je vzdělávána jedna čtvrtina ze všech Romů.

Radost nad znalostí těchto čísel se může zdát jako pošetilost jednoho zaměstnance neziskové organizace v Praze. Samozřejmě samotná čísla ještě nic o sobě nezmění. Ale bez nich to jednoduše nejde. Pokud nebudeme znát rozsah segregace, kolik takových škol v ČR je, bylo by těžké přicházet s kvalitními návrhy na řešení a také následně sledovat dopad těchto řešení.

A právě v období sledování reformy společného vzdělávání se nyní nacházíme.

Od letošního školního roku platí nová pravidla pro žáky s postižením a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nově mají žáci nárok na bezplatná podpůrná opatření. Všichni žáci se SVP musí během dvou let znovu navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciálně-pedagogické centrum, kde získají nová podpůrná opatření.

Minimálně tento školní rok tedy bude těžké hodnotit dopady této reformy. Stejně tak bychom neměli vkládat velké naděje na okamžité zlepšení do zrušení vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Další velká změna potom přijde až příští školní rok, kdy všechny děti začnou navštěvovat poslední rok mateřské školy.

Na zhodnocení, zda bude nedávná inkluzivní reforma stačit na zlepšení šancí romských žáků, je tedy ještě brzy. To ale neznamená, že by romští a ne-romští rodiče a žáci neměli poukazovat na to, že se pro ně třeba vůbec nic nezlepšilo. Od nových zákonů, vyhlášek a vzdělávacího programu je daleko k podpoře konkrétním žákům a školám. Díky jejich hlasům, stejně jako hlasům učitelů, učitelek, dalších lidí ve školství a v neposlední řadě také sběru dat, můžeme vyhodnotit, co se reálně v našem vzdělávání změnilo a zda byla reforma dostačující.


Se souhlasem redakce převzato ze serveru Romea.cz

11 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
8. ledna 2017 10:36  

Ta čísla ovšem vůbec nejsou zapotřebí k hledání řešení. Jde o to, jestli si pod řešením představujeme jen čísla, nebo řešení skutečná. Jak by k jejich nalezení mohla přispět současná inkluzivní politika, když čísla jsou víc než zájem dítěte?

poste.restante řekl(a)...
8. ledna 2017 11:51  

Nechápu.
Jak souvisí inkluze s Romskými žáky?
Vždyť přece jde o začlenění dětí s mentálními poruchami do běžných škol.

Šlo přece celou dobu o to, aby hendikepované děti netrpěly ve zvláštních školách, ale mohly být kvalitněji a lépe vzdělávány v běžných školách spolu se svými vrstevníky, což všechny navzájem obohatí. Nebo snad ne?

Eva Adamová řekl(a)...
8. ledna 2017 12:31  

"Aktuální data ministerstva školství vlastně potvrzují dřívější zjištění ze zápisů do prvních tříd a z přestupů dětí z bývalých praktických škol, že se žádné masové přesuny žáků nekonají. Apokalyptické scénáře odpůrců společného vzdělávání tedy nenastaly..."

Zápis do prvních tříd probíhal ještě před začátkem účinnosti novely, takže ani žádná masová změna nastat nemohla. Nicméně narůstající tlak na nezařazování dětí do "dříve praktických škol" se bohužel do budoucna dá očekávat.

"Letos jsme se nad rámec odhadu počtů romských žáků s LMP dozvěděli i počet segregovaných škol, těch kde Romové tvoří 100 % žáků, více než 75 % či více než polovinu. V těchto segregovaných školách je vzdělávána jedna čtvrtina ze všech Romů."

Romové jsou soustředěni do určitých oblastí a do určitých částí města, a tyto tzv. segregované školy jsou pro ně spádové. Dalo by se to řešit rozestěhováním Romů, tak ať se do toho OSF pustí.

"Stejně tak bychom neměli vkládat velké naděje na okamžité zlepšení do zrušení vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením."

A on do toho snad někdo velké naděje vkládal? Dítě zůstane LMP a výukové problémy bude mít, ať už se vzdělává s přílohou RVP pro LMP nebo bez ní.

Ale netřeba házet flintu do žita, vypadá to nadějně, protože máme dalšího experta na vzdělávání.

Fanda Moudry řekl(a)...
8. ledna 2017 12:31  

Sčítání dětí z největší české menšiny je naprosto zbytečný (možná rasistický) akt, který je podporován MŠMT. Zajímavé je, že se nesčítají děti Vietnamců, Ukrajinců, Slováků, Poláků,...Již vůbec toto sčítání nechápu v kontextu s inkluzí. Principy inkluzivního vzdělávání vůbec neřeší zda je někdo bílý, žlutý, černý. Bavíme se zde výhradně o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci inkluze nemá být nikdo vyzdvihován, podceňován, zvýhodňován. Vše je založeno na vzájemné spolupráci, skupinovém řešení problémů, partnerství v rámci inkluzivní školy a komunity okolo. U dětí s mentálním postižením a poruchami v oblasti chování je však problém. Tyto děti jsou v běžné škole hlavního vzdělávacího proudu přijímány negativně jak pedagogy, tak veřejností. Pozitivně přijímány jsou děti se zdravotním znevýhodněním a smyslovými poruchami. Řešit tuhle situaci z pohledu rasy je absurdní a nesystémové řešení.

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. ledna 2017 13:03  

Segregované školy? Co to je? Je snad nějaké nařízení, kam mají být děti segregovány? Není. Tento termín vymysleli podivíni, jako je autor článku. Jestliže je něco segregovaného, je na to nějaké nařízení nebo zákon (viz zákony v USA do 70. let minulého století). Zde nikdo nezakazuje nikomu, aby chodil kam se mu zachce. To, že někteří rodiče nechtějí, aby jejich děti chodily např. s Romy? Tak se ptejme proč. Je jednoduché vše svést na údajný rasismus většiny. A co třeba romská šikana?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. ledna 2017 13:06  

K přesunu žáků z praktických škol do základních možná nedošlo proto, že jim je na praktických školách dobře. O čem to tedy svědčí?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. ledna 2017 13:08  

Není označení "inkluzivní reforma" příliš silácké? Na podstatě našeho vysoce selektivního systému se lautr nic nezměnilo.

Fanda Moudry řekl(a)...
8. ledna 2017 13:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Fanda Moudry řekl(a)...
8. ledna 2017 13:23  

"možná nedošlo" - 8. ledna 2017 13:06

Tak trochu s tím MŠMT počítalo, proto má v záloze plán "B". Tím je zápis do prvních tříd v dubnu. Všichni budoucí prváci "skončí" ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Budou se snažit bývalé školy praktické vyhladovět postupně od prvních tříd. A půjdou na to přes ekonomiku. Všichni víme, že hraničním počtem pro ekonomické fungováni větších škol je počet žáků ve třídě o počtu 17. Je jasné, že se to na bývalých praktických školách nikdy nepodaří zajistit. Pak přijde ke slovu zřizovatel a je úplně jedno zda to bude obec nebo kraj. A ten rozhodne rychle, protože nebude živit "dvě ZŠ" vedle sebe. A stačí se podívat na aktivní přesvědčovací akce aktivistů před zápisem z různých neziskovek. Kam asi budou směřovat děti s SVP?

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. ledna 2017 14:51  

Inkluzivní vzdělávání:
vzdělávání, kdy všichni žáci mají stejné podmínky pro svůj rozvoj ve vzdělávání.

1/základní škola: nekvalifikovaný učitel (většinou)
2/specializovaná škola: kvalifikovaný učitel

1/základní škola:pomůcky nemá a musí si je shánět, kupovat, půjčovat
2/specializovaná škola:pomůcky má

1/základní škola: velký počet žáků ve třídách (běžně kolem 25 a více)
2/specializovaná škola:malý počet žáků ve třídách - max. 14

kontrolní otázka: máme v Česku inkluzi?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
9. ledna 2017 13:38  

Doporučuji http://www.pedagogicke.info/2017/01/jiri-pilar-reakce-na-clanek-stepana.html



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.