Záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin: K čemu nám jsou výsledky mezinárodních srovnání PISA nebo TIMSS?

Výsledky mezinárodních šetření v oblasti výsledků vzdělávání, která realizuje vesměs OECD v podobě cyklů PISA, TIMSS či PIRLS, v mnoha zemích velmi významným způsobem ovlivňují diskusi o vzdělávací politice a následně i její samotné směřování. Jak je to v ČR? Co nám výsledky mezinárodních šetření říkají a co nikoliv? Jak mohou pomoci k rozvoji v konkrétních oblastech, jako je matematická, čtenářská nebo přírodovědná gramotnost? Nakolik bychom měli tyto výsledky brát v potaz při plánování vzdělávací politiky? EDUin zveřejnil záznam z kulatého stolu na toto téma.

Daniel Münich poukázal na fakt, že v ČR chybí kultura evidence based policy, tedy plánování na základě ověřených faktů o stavu a tendencích ve vzdělávacím systému, respektive přihlédnutí k vnitřním a vnějším faktorům, které jeho vývoj ovlivňují.

Chybí jak konkrétní data, tak zejména dovednost zpracovat ta, která k dispozici jsou. Stanislav Štech s tvrzením Münicha souhlasí a domnívá se, že v tomto ohledu by ministerstvo školství mělo vyvinout snahu nedostatek napravit. Podle Štecha by v rámci grantu Technologické agentury ČR měl vzniknout projekt, v němž by MŠMT mohlo zadávat ad hoc analýzy výzkumným týmům. Münich vznesl určitou pochybnost nad tím, jestli v ČR existují výzkumná centra, která jsou schopna podobné analýzy, založené na pokročilé analýze dat, realizovat.

Náměstek Štech, na přímý dotaz, zda je ministerstvo školství v současné době kompetentním zadavatelem takových analýz odpověděl, že nikoliv.

Diskuse se také týkala zjištění, že čeští žáci vykazují v otázce oblíbenosti školy, případně v oblíbenosti konkrétních předmětů (matematiky) dlouhodobě největší poměr negativních postojů. Stanislav Štech problematizoval interpretaci tohoto zjištění poukazem na to, že je příliš obecné, a že když je konfrontováno s dílčími otázkami týkajícími se daných témat, postoje českých žáků tak jednoznačné nejsou. Na to reagoval Ondřej Šteffl ze společnosti Scio tím, že i když se můžeme lišit v interpretacích, je nesporné, že by bylo dobré na národní úrovni tento problém ověřit, což se dle něj neděje. Daniel Dvořák z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání oponoval tím, že podobné výzkumy existují, shoda padla na tom, že se jejich výsledky příliš nepromítají do praxe.


Celý text a videozáznam diskuse naleznete zde