Bořivoj Brdička: Dezinformace vítězí?

pondělí 2. ledna 2017 ·

Bořivoj Brdička v textu shrnuje „stav, v němž se na začátku roku 2017 svět nachází a který je popisován jako doba postfaktická.“ Důsledkem pro školství je podle něj „růst významu rozvoje informační gramotnosti“. Článek také připomíná téma „digitální demence“.

Brdička mimo jiné píše:

Bořivoj Brdička (youtube.com)
Mělo to asi přijít dříve, ale teprve po brexitu a vítězství Donalda Trumpa si začíná svět demokraticky smýšlejících lidí (tj. hlavně akademici a intelektuálové) plně uvědomovat, co může způsobit neschopnost většiny správně vyhodnotit informace, jimiž jsou ze všech stran vystaveni. Zdá se dokonce, že této většině často nevadí ani to, když se nakonec dozví, že své mínění budovali na základě polopravd či přímo lží. Epocha, do níž se dostáváme, proto začíná být označovaná jako doba postfaktická (post-truth era). Viz např. tento rozhovor DVTV – Doba postfaktická? Emoce vítězí. Pravdu má ten, kdo má nejvíce lajků, volíme baviče, říká Špok.

Asi je na místě se zamyslet, co s tím. Ve světě se jako reakce objevují požadavky na odhalování dezinformací jejich označováním přímo provozovateli sociálních sítí a zvedá se vlna výzev k posílení výuky informační gramotnosti.

S konstruktivním návrhem přicházejí 2 experti z New Yorku – John Borthwick (Betaworks) a Jeff Jarvis  (CUNY). Požadavek na zavedení cenzury sociálních sítí se jim nezdá příliš vhodný (Facebook ji ve snaze proniknout na čínský trh bohužel stejně připravuje. Oba pánové přicházejí s 15 doporučeními. Všechny je reprodukovat nebudu, jen naznačím – usnadnit uživatelům oznamování dezinformací, doplňovat zprávy o ověření pravdivosti jinými médii, rozšiřovat prostor pro verifikované zdroje (účty), zviditelnit označení verifikovaného zdroje, vždy odkazovat původní zdroj informací, eliminovat komnatu ozvěn doplněním reakcí zvenku, zajistit nemožnost na dezinformacích vydělávat (to Facebook již slíbil), zvýšit kvalitu editorů (u služeb zprávy vydávajících), spolupracovat se všemi podporovateli sdělování pravdy (média, školství, věda). Pro další návrhy otevřeli sdílený dokument Design Solutions for Fake News, kam lze vkládat vlastní nápady.

Je zřejmé, že další vývoj světa bude závislý na naší schopnosti orientovat se v prostoru, kde se míra nejistoty zpráv k nám přicházejících stále zvyšuje. Proto se výuka informační (a mediální) gramotnosti stává prioritou. Skončeme ale co nejoptimističtěji. Vypůjčím si závěr z nedávného článku Stephena Downese: „Nedávejme vinu těm méně vzdělaným. Online prostředí, v němž žijeme, přece vyvinuli ti nejvzdělanější lidé.“ Snad se jim podaří problém, který způsobili, vyřešit?



Celý text naleznete zde

10 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
2. ledna 2017 8:24  

Všechny zmiňované návrhy asi budou v pořádku, problém je ale v lidské psychice. Chce-li být člověk někým strháván (klamán), chce-li, aby mu bylo nadbíháno, apod., pak žádná racionalita neplatí.

V. řekl(a)...
2. ledna 2017 9:07  

Jiří Weigl:
Naše problémy může proto vyřešit pouze změna špatné politiky, nikoliv cenzura. Nedovolme jí.

Eva Adamová řekl(a)...
2. ledna 2017 9:46  

Vy si myslíte, že to, že někdo naletí na každou kachnu, vyřeší změna politiky?

Jiri Janecek řekl(a)...
2. ledna 2017 15:43  

Já nevím... Je otázka, jestli doba faktická nebo doba prefaktická byly v tomto jiné (v tom, že by se tehdy lidé rozhodovali racionálně podle pravdivých informací šířených médii). Myslím, že kdo viděl třídu reálných živých dětí jinde než v ZOO, tak tak nějak v racionální chování společnosti moc věřit nemůže.

Jak víme, že britští voliči se rozhodovali na základě dezinformací? (kromě teda nějaké ankety dva dny po hlasování a toho, že to psali v novinách?) Je opravdu tak iracionální nevolit Hillary Clintonovou poté, co předvedla v Libyi a po tom, co řekla na adresu Ruska a Sýrie? Někomu jinému třeba může vadit (někdo v tom naopak může vidět partnerskou velkorysost) její setrvání ve vztahu s mužem, který si nechal provádět felaci od podřízené...

Myslím, že manipulace je problémem i mainstreamových médií (psali to na aeronetu a odkazovali na původní zdroj na sputniku, tak by to měla být pravda...). Už třeba výběrem a zpracováním témat...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. ledna 2017 17:33  

Když se v roce 1789 rozlítil pařížský lid zprávou (!) o mrtvém dělníkovi, byla to už doba postfaktická?

tyrjir řekl(a)...
2. ledna 2017 19:09  


Mělo to asi přijít dříve, ale teprve po brexitu a vítězství Donalda Trumpa si začíná svět demokraticky smýšlejících lidí (tj. hlavně akademici a intelektuálové) plně uvědomovat, co může způsobit neschopnost většiny správně vyhodnotit informace, jimiž jsou ze všech stran vystaveni.

Napsal výše pan Brdička.

Když se v roce 1789 rozlítil pařížský lid zprávou (!) o mrtvém dělníkovi, byla to už doba postfaktická?

Napsal výše pan Sotolář.

Pane Brdičko, vy myslíte, že brexit a zvolení prezidenta Trumpa jsou především důsledky dezinformace lidí? Není to spíš vzpoura proti hloupé politice těch, kteří v těch volbách prohráli, a projev zdravého rozumu lidí, kteří za dané situace volili tzv. menší zlo? Proč autoritativně a dogmaticky podsouváte těm, kteří volili jinak, než byste si přál, ty negativní vlastnosti? Jen ten, kdo má názor jako vy a kdo je akademický vzdělán, je přede všemi ostatními (hlavně) demokrat?



krtek řekl(a)...
2. ledna 2017 20:38  

Pane Týři, přečetl jsem o brexitu hodně, například to, že po hlasování mnoho lidí hledalo, co to vlastně ta EU je. Mnoho lidí chtělo, aby "imigranti odtáhli" a stoupl počet útoků na Poláky. Ale chcete-li to považovat za podružné jevy zdravého rozumu, nechť.
---
Dav má svou logiku a jediná obrana je zabránit vzniku davu.

tyrjir řekl(a)...
2. ledna 2017 21:25  

Dav má svou logiku a jediná obrana je zabránit vzniku davu.

Souhlasím. Cílem sofistů (na vědu si hrajících demagogů) bývá prohlásit vedlejší věc za podstatnější než tu zásadně podstatnou. Tím u davu vyvolají zdání pravdivosti jejich faulové argumentace.

Ty metody, které pan Brdička v posledních dvou odstavcích článku popisuje, by omezení klamání davů mohly trochu přispět.

Jiri Janecek řekl(a)...
2. ledna 2017 21:34  

No, já jsem, Krtku, třeba o brexitu četl, že ho rozhodli venkovští voliči. Což mne u Británie s nějakou 70% urbanizací docela zarazilo.
---
Kolik lidí vědělo, co to je EU (a jak funguje), v době, kdy Británie do EU vstupovala? (kolik u nás v roce 2004?)
Kolik mnoho lidí chtělo (z těch asi 30 nebo kolika milionů), aby stoupl počet útoků na Poláky? Kolik z nich jen chtělo, aby Poláci (východoevropané) opustili britský pracovní trh, a uvolnili místo jim (a soustavou mediálních čoček z toho vyšlo "chceme více útoků na Poláky"; ostatně, nepracuje s anketními daty někdy podobně jedna z organizací, která se otírá o školství)?
Můžou existovat lidé, kteří jsou fašistická xenofobní hovada a přitom hlasovali proti brexitu (třeba proto, že pracovali nějaký čas na kontinentě a obávají se o část svojí penze v případě odchodu z EU)?
---
Postfaktickou dobu dávám do stejného šuplíku jako Průmysl 4.0 nebo Vzdělání 2.0... Nic, co by tu nebylo. Ale dají se o tom psát články do novin a dělat powerpoint na inovátorské konference...

Jana Karvaiová řekl(a)...
3. ledna 2017 6:17  

Kdo z nás má tolik času, aby seděl denně u počítače a permanentně pročítal různé zdroje a dělal si vlastní názor na vše. Většinou se člověk zaměří na jednu dvě oblasti, která ho zajímá, ostatní přelétává. je pak těžké dělat si opravdu dobrý názor na všechny problémy, které kolem nás poletují. A to by měl být apel na novináře, kteří dnes svou práci fušují. Kteří jsou často podplacení. Kteří píší tak, jak komu fandí. Kteří píší tak, aby se prodávalo.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.