„Když si vezmete žebříčky prestižních povolání, tak na prvních třech místech stojí lékař, vědec a učitel, to je konstanta. Společenské ocenění tam tedy je, ale zároveň je tam i frustrace z toho, že by mělo být vyšší,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula.
A dodává:
 |
| Tomáš Machula (jcu.cz) |
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Myslíte si, že existence některých oborů je zbytečná a na univerzitách by se pěstovat neměly?
Podle mě skutečně máme řadu oborů, které nemají nejen na univerzitách co dělat, protože studovat takové věci nemá smysl.
Můžete být konkrétní?
Někde se studují věci, jejichž obsah mi uniká. Například sociální ekologie. Některé studijní plány připomínají pohádku o pejskovi a kočičce, kteří pekli dort, i když tohle spíš vypadá na guláš. Obory, které nejsou vědecké ani ryze praktické, by neměly mít na vysokých školách místo. Asi za to budu někým hodně nenáviděn, ale třeba gender studies je pro mě méně kritický a více nátlakový obor, který vychovává především lobbisty. Jistě máme mít dobré sociology, kteří se věnují oblasti genderu, ale samostatný obor, jenž jenom generuje lidi do neziskovek parazitujících na veřejných penězích, to se mi nelíbí. Dalším příkladem jsou obory zaměřené na evropské projekty. Tady už se věc zacyklila jako onen mytický had, který požírá sám sebe. Oblast přírodovědných a technických oborů tolik nesleduji, ale i tam vidím řadu oborů přehnaně specializovaných a soustředěných na přílišné detaily.
Pročež se vás jako teologa, filozofa, ale též absolventa Vysoké školy chemicko-techno-logické ptám, zda jste pro zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky?
Jsem jednoznačně pro a byla chyba ji vyškrtnout. Státní maturita má být z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky. Na základní úrovni středoškolská matematika není těžká a úroveň státní maturity z ní tomu odpovídá. Gymnazisté se smějí, jak je lehká. Maturitu z matematiky bych tedy za každou cenu protlačil na všech středních školách.
Celý rozhovor naleznete zde
63 komentářů:
Neziskovky jsou všeobecně problém a je základní otázkou, kolik z nich a které jsou opravdu prospěšné a užitečné. Nelze je šmahem házet do jednoho pytle, ale...
Naprostý souhlas s panem rektorem. Těší mne, že nejsem se svými názory sám.
No nevím... Nečetl jsem celý rozhovor. Ale spíš než v existenci (nebo spíš vedle ní) některých oborů vidím problém v počtech studentů v těch oborech. Ono archeologie bude asi vždy atraktivnější než strojařina (svojí atraktivností; kdybych uměl latinsky, asi bych mohl napsat 'per se', ale bez komentáře si to netroufám)... Kultura genderu předčí chemické inženýrství zase svojí zdánlivou nenáročností...
Možná by stálo za to, položit panu rektorovi otázku, jestli by počty studentů v jednotlivých oborech měl určovat stát, nebo samotné VŠ (případně někdo jiný a kdo)...
A pak by o tom mohl debatovat s členy akademického senátu JČU...
PS: "Někde se studují věci, jejich obsah mi uniká..." Co třeba konkrétně na JČU? A zase - prodiskutovat v senátu...
Naprostý souhlas! Jsem ráda, že se o tomto problému mluví na ČŠ (nebo jsem si toho zase nevšimla, jestli tomu bylo již dříve). Souhlasím i s povinnou maturitou z matematiky.
Ještě bych k tomu dodala, že na VŠ (alespoň některých)jsou obory vyloženě pro "takystudenty", kteří na studium VŠ nemají, ale VŠ na ně dostanou peníze, tak jim obor prostě "vyrobí" na míru. Když jsem o konkrétním případu slyšela poprvé, dost to ve mně vřelo.
A kde začít s terapií? Na VŠ, nebo v neziskovkách?
S terapií začít na VŠ. A neziskovkám "zavřít kohoutky".
O tom, že tzv. neziskovky tu nejsou proto, aby suplovaly práci resortních a zastupitelských organizací, nemůže být vážně a kompetentně vyslovených pochyb. MŠMT na to má zřejmě jiný názor - viz např. poradní sbor paní ministryně a způsob čerpání vzdělávacích EU dotací. Myslím, že průběžně aktualizovaný údaj o tom, kolik % vzdělávacích dotací jde do tzv. neziskovek, by měl být veřejně přístupný.
Některé studijní obory jen generují lidi do neziskovek, které parazitují na veřejných penězích
Všechny neziskovky parazitují na veřejných penězích? Nebo jen některé? Slyším zde echo názorů pánů Klause a Zemana. U nich bych ještě ignorantství o významu nestátních neziskových organizací pro společnost pochopil. Vždyť jsou to jen prezidenti.
Pokud toto napíše jakýsi rektor, tak jen potvrzuje vlastní slova o tom, že na univerzitách by neměli učit lidé, kteří tam nemají co dělat.
Potrefená husa zakejhala. :-) Mohl by Tajný učitel předložit seznam neziskovek, které neparazitují na veřejných penězích?
Zvláště povinná maturita z matematiky je vynikající zpráva. Doufám, že nebude zase pod taktovkou a nátlakem pseudoodborníků úplně zrušena.
http://www.dotaceeu.cz/cs/Informace-o-cerpani/Seznamy-prijemcu
http://www.dotaceeu.cz/cs/Informace-o-cerpani/Seznamy-prijemcu
Typologie NNO (nestátních neziskových organizací):
NNO jsou právnickými osobami soukromého práva a patří mezi formalizované struktury občanské společnosti. Typické NNO naplňují znaky mezinárodně sdílené definice NNO, jejímiž autory jsou americký sociolog L. M. Salamon a německý sociolog H. K. Anheier:
Organizovanost (stálá, formalizovaná struktura)
Soukromý charakter a nezávislost na státu (soukromoprávnost)
Nerozdělování zisku (mezi členy a rozhodující osoby)
Samosprávnost (vnitřní struktura)
Dobrovolnost (ve smyslu „s účastí dobrovolníků“)
Vymezení NNO, zpracované RVNNO (Rada vlády pro nestátní neziskové organizace) a používané pro účely této státní politiky, vychází z právních forem typických pro NNO. Toto vymezení nepolemizuje s mezinárodním vymezením, ale zúžuje okruh právních forem, které ji naplňují. Podle této definice jsou za NNO považovány tyto právní formy soukromého práva:
- Spolky a pobočné spolky (nově podle NOZ), dříve občanská sdružení a jejich organizační jednotky (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů),
- Nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, nyní podle NOZ).
- Účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; dříve Církevní právnické osoby
- Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné společnosti však podle něj stále fungují)
- Ústavy (podle NOZ)
- Školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy
Tuto definici doplňuje členění NNO do několika typů podle jejich funkce. Podle funkce jde o:
Servisní NNO
Advokační NNO
Zájmové NNO
Filantropické NNO
- Servisní NNO poskytují přímé služby svým klientům, tedy přímo řeší veřejné problémy. Typicky do této skupiny patří NNO poskytující sociální služby, NNO v oblasti zdravotnictví a sociálního začleňování nebo v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Jde většinou o nečlenské NNO, které usilují o svoji profesionalizaci nebo jí již dosáhly. Servisní a advokační funkce NNO často v jednotlivém případě splývají, tedy konkrétní NNO plní obě uvedené funkce zároveň, a to v určitém poměru svých činností.
- Advokační NNO bojují za práva vymezených skupin či vybraných veřejných zájmů. Jejich činnost spočívá v prosazování změn nebo naopak bránění změnám vůči veřejným nebo soukromým institucím. Mají významnou roli v prosazování principu rovnosti a nediskriminace, v ochraně menšinových zájmů a veřejného zájmu, jako je ochrana zdraví, životního prostředí nebo práv spotřebitelů. Tyto NNO jsou z hlediska struktury jak členskými organizacemi (občanská sdružení, nyní spolky), tak nečlenskými (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy).
- Filantropické NNO podporují finančně i hmotně veřejně prospěšné aktivity. Typicky se jedná o nadace a nadační fondy.
- Zájmové NNO jsou vůbec nejpočetnější skupinou NNO v českém neziskovém sektoru. Zaměřují se na organizování zájmové činnosti buď výhradně pro své členy, nebo s přesahem do širší veřejnosti, kdy se jejich aktivity blíží službám poskytovaným určitým skupinám. Typicky do této skupiny patří NNO v oblasti sportu a kultury či tradiční venkovské zájmové spolky (například Sokol, včelařské svazy, dobrovolní hasiči, apod.). Zájmové NNO jsou postaveny výhradně na členském principu...
Dále viz např.
http://www.neziskovky.cz/clanky/511_691/fakta_co-je-neziskovy-sektor/
Studie a výzkumy NO
"Všechny neziskovky parazitují na veřejných penězích? Nebo jen některé?"
Všechny, které sleduji trochu blíže, parazitují. Ale myslím, že tady nejde o prokazování nějakého konkrétního parasitismu, nýbrž o princip. Neziskovky jsou z principu organizace placené z veřejných zdrojů, jejichž činnost se neřídí ani individuální, ani společenskou poptávkou, ale rozhodnutím jakési komise, která rozhoduje o přidělení peněz na základě přečtení jakýchsi materiálů. Nedávají se peníze na to, co produkuje hodnoty, dávají se na všechno, co se vejde do kvót a splní formální požadavky vyblité nějakým humanitním vzdělancem, který v životě nepracoval.
"Slyším zde echo názorů pánů Klause a Zemana. U nich bych ještě ignorantství o významu nestátních neziskových organizací pro společnost pochopil. Vždyť jsou to jen prezidenti."
Zkuste nějaké prášky. Třeba to slyšet přestanete a uleví se vám.
"Pokud toto napíše jakýsi rektor, tak jen potvrzuje vlastní slova o tom, že na univerzitách by neměli učit lidé, kteří tam nemají co dělat."
Ano. A o tom, kdo tam má co dělat, napříště nebude rozhodovat akademický senát složený z pánů profesorů, docentů a zástupců studentů, ale tajný - humanista, učitel, bývalý cestovatel a otec.
Pane Doležele, napsal jste to moc dobře, souhlas.
p. Doležele, vy snad pracujete pro zentivu, že s takovou radostí rozdáváte prášky.
Navzdory tomu, že některé věci nemůžete, tak nějak sám od sebe, navzdory vašim třemplus titulům a veledůležité pozici projektanta predikčních modelů, pochopit, pokusím se. Hodnoty lze generovat i jinak, než třeba u pásu v nadnárodní montovně, ze které plynou zisky ven. Musíte-li nahlížet na lidské aktivity prizmatem "vytváření hodnot", pak přínos neziskovek není tak snadno měřitelný. Myslím, že toto je (nejen)pro vás hlavní kámen úrazu.
Nicméně, neziskovka, která poskytuje aktivity či respitní péči lidem s postižením, umožňuje jejich příbuzným, aby se alespoň částečně zapojili do pracovního procesu, čímž generuje hodnoty. Nebo, neziskovka, která se věnuje integraci cizinců do společnosti je prospěšná, jelikož začlení-li se cizinci do ekonomického života, přináší společnosti hodnoty.
Neziskovka, která se věnuje sportovním aktivitám, udržuje lidi fit a ti pak mohou lépe vytvářet hodnoty a šetří peníze ve zdravotnictví. Neziskovka, která se věnuje šíření osvěty o inovativních metodách ve vzdělávání, může změnit životy k lepšímu generacím žáků, kteří pak budou lépe vytvářet hodnoty. Neziskovka, která se věnuje rovnoprávnosti žen v pracovním procesu, může umožnit ženám naplnění jejich pracovního potenciálu, čímž vytváří hodnoty. Neziskovka, která se věnuje monitorování dodržování lidských práv, plní důležitou funkci, jelikož poskytuje kritickou zpětnou vazbu mocenským orgánům, které mají ze své podstaty tendenci k zneužití moci. Obecně řečeno, lidé, kteří nejsou diskriminováni, jsou efektivnější ve vytváření hodnot.
Je-li parazit organizmus, který se přiživuje na úsilí jiných, nebo žije na jejich úkor, pak evidentně neziskové organizace parazity nejsou, jelikož vrací hodnoty zpět do systému, mnohdy násobně vyšší, než prostředky do nich investované.
NNO jsou to vesměs občanské iniciativy, nepodléhající politickým a jiným tlakům. Mnoho NNO získává prostředky na provozní náklady dobrovolnými sbírkami a individuálními příspěvky, tudíž nejsou snadno ovlivnitelné a kontrolovatelné. Toto centralistickým control freakům vašeho ražení zákonitě nevoní, v čemž se shodnete s našimi více populistickými prezidenty, politiky a nyní jak vidno i akademiky. Nu což, v zemi kde může v klidu učit "akademik" jako Konvička, je možné všechno.
Zajímavý pohled zde.
http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-65574240-nepotrebne-obory-neexistuji-a-jen-idiot-jim-tak-muze-rikat
Jak některé NNO parazitují nejen na veřejných penězích
Podívejme se, jak některé NNO parazitují nejen na veřejných penězích tím, že tvoří mnohdy zbytečný mezičlánek při plnění resortních povinností, přičemž platy v neziskovkách jsou vzhledem k efektu jejich práce neúměrně (někdy až dvakrát) vyšší než tabulkové platy v daném resortu. Parazitují bohužel i na pracovní energii resortně nebo zastupitelsky řízených organizací tím, že draze suplují jejich práci ve věcech, která by měly a mohly být realizovány těmito organizacemi samotnými, tedy bez NNO. Parazitují i tím, že přitahují i přetahují mizerně placené resortní pracovníky k sobě. Například:
- Na jaře 2014 odhalil ministr Chládek v MŠMT cca 3 tisíce externích smluv, které MŠMT údajně uzavřelo na úkoly, které mělo a mohlo MŠMT realizovat vlastními silami. Byla tam prý dána i trestní oznámení. O osudu tohoto odhalení "placeného suplování práce zaměstnanců MŠMT" jsme se pak už moc nedověděli. Během jednoho roku, na jaře 2015, byl ministr Chládek pod genderovou záminkou odvolán z funce za stavu, kdy stačil říci jen A (ministerští úředníci si uvolnili ruce) a nestačil pak už říci B (k čemu si ty ruce vlastně uvolnili). Klientelistická chobotnice, kterou ministr Chládek při svém odchodu zmínil, chobotnice starající se zřejmě i o to, aby například třeba i ministerští úředníci měli svůj prospěch z vedlejších pracovních smluv, přes tu genderovou záminku účinně zasáhla možná i za tím účelem, aby
- Nová paní ministryně NNO zpočátku otevřela náruč. K tomu viz např. zastoupení a projevy NNO mezi aktéry konference Budoucnost pro školu I v listopadu 2015, viz např. poradní sbor paní ministryně, viz např. stesky pana Štecha a poslanců přítomných na konferenci Budoucnost pro školu I nad tím, jak NNO tlačí na MŠMT i sněmovní výbory ve věci tzv. inkluze atd. Po reorganizaci MŠMT pod novou paní ministryní tam téměř nezůstal kámen na kameni. Počet náměstků se zvětšil na 9 a odbory MŠMT byly překopány ("nově systematizovány"). Stopy dosud neobjasněných nesrovnalostí tím mohly být zčásti zameteny. Nepříliš aktivní NÚV (zařízení MŠMT pro DVPP) nemá už druhým rokem jmenovaného ředitele. Kariérní (ne)řád učitelů spolutvořil spíše NIDV, a to v rozporu se stanovisky učitelů z praxe i odborníků z pedagogických fakult, kteří požadovali a dosud požadují lepší podmínky pro profesní rozvoj všech učitelů. Vidíme a uvidíme ještě, k čemu všemu to vedlo a povede. Například v tom, jak se o DVPP budou starat resortní a zřizovatelské organizace a učitelé sami. A nakolik přitom přijdou "k lizu" ztučnělé NNO více či méně viditelně propojené s MŠMT.
- Vzdělávací dotační politika příliš neoliberálně zaměřená na NNO má mnohdy objektivně negativní důsledky spočívající v oslabení působnosti orgánů státu ve prospěch NNO, tj. soukromých organizací nikým veřejně nevolených tzv. občanských aktivistů. Projevuje se to nejen u resortních a zřizovatelských organizací, ale i v samotných školách, které mnohdy i z donucení dělají tzv. projektové křoví těm, kteří ze zbytečně složitě konstruovaných dotovaných projektů mají skutečný prospěch. Některé NNO tak parazitují nejen na veřejných penězích, ale i na pracovní energii a na lidských zdrojích ve školách. Projevuje se tu přitom i tzv. saci efekt spočívající v tom, že mnozí mizerně placení učitelé přecházejí za lepším platem i do NNO. Anebo do nich nastupují přímo z pedagogických fakult a "bašta fidly".
Klientelismu jako jedné z forem korupce ve školství nahrává i to, že ochrana oznamovatelů korupce není v Česku na patřičné úrovni. Názor na jejich zákonnou ochranu loni rozdělil koaliční politiky a zákon pro ochranu oznamovatelů korupce, zdá se, opět spadl pod vládní i parlamentní stůl.
J.Týř
Jen namátkou obor Teritoriální studia:
Absolventi tohoto oboru jsou uplatnitelní ve školství i ve všech typech vládních i nevládních institucích, kde se setkávají s mezinárodní problematikou na úrovni odborné, správní i politické, stejně tak mohou pokračovat ve studiu na magisterské úrovni ve většině studijních oborů zahrnutých v rámci studijních programů jako jsou Mezinárodní teritoriální studia, Mezinárodní ekonomické vztahy, Mezinárodní vztahy.
Bohužel nevím, kolik studentů jej bude studovat. Předpokládám ale, že chystáme mezinárodní expansi.
Možná že problém není v samotných oborech, ale když absolventi těchto oborů nejsou schopni ani přesvědčit své spoluobčany o významu těchto oborů, je něco v nepořádku.
Můžu se zeptat, odkud to citujete, Krtku?
Jednak pro zajímavost, kvůli tomu "ve všech typech ... institucích"
Pak bych taky rád věděl, kdo taky vyrábí lidské zdroje pro školství a co od toho můžeme čekat.
---
Jinak ty anotace pro akreditaci píšou lidé, kteří mají na tom oboru zájem. Takže je to asi tak směroplatné, jako když pan Hejný mluví o Hejného metodě nebo pan Šteffl o Scio školách...
p. Krtku,
je možné, že pokud by více schopných lidí v vystudovalo obor teritoriální studia, nemuseli bychom se tak moc stydět za ušláple a nekompetentně provinční způsob, jakým je čr (ne)representována na mezinárodních fórech, v Bruselu a pod. Kdo sečte o kolik stovek miliard čr přichází kvůli mezinárodní spolupráci, která se zredukovala na rozprodávání přírodních i lidských zdrojů zahraničním korporacím?
p. Krtku,
je možné, že pokud by více schopných lidí v vystudovalo obor teritoriální studia, nemuseli bychom se tak moc stydět za ušláple a nekompetentně provinční způsob, jakým je čr (ne)representována na mezinárodních fórech, v Bruselu a pod. Kdo sečte o kolik stovek miliard čr přichází kvůli mezinárodní spolupráci, která se zredukovala na rozprodávání přírodních i lidských zdrojů zahraničním korporacím?
Je možné, že kdyby více schopných lidí OPRAVDU STUDOVALO OPRAVDOVÉ OBORY, nemuseli bychom vymýšlet pseudoobory a možná bychom také méně "rozprodávali přírodní a lidské zdroje zahraničním korporacím".
Uhm, které jsou to ty "opravdové" obory? Myslíte ty předlistopadové?
Nebo ty, jejichž absolventi vytváří hmatatelné zpeněžitelné hodnoty? Řekl byste, že učitelství je opravdový obor? Myslíte, že se to učí opravdově? Dle slov nynějších i bývalých studentů, zřejmě nikoli. Jinak souhlasím. Není pochyb o tom, že studenti by měli OPRAVDU studovat to, co si vybrali. K tomu jsou potřeba inspirativní a dobře zaplacení učitelé. Ti nejsou a nebudou. Nemá je kdo vychovat a zaplatit. Možná až se začnou ke stáří vracet emigranti.
Zpátky na pole 1.
Otevřel jsem Fakultu sociálních věd a první trošku "divný" název oboru.
---
Nikomu neberu možnost studovat, co chce. Ale když dává stát peníze na studium, tak i rozhoduje o skladbě oborů. Například Praha jako zřizovatel povoluje každé obchodní akademii jen jeden obor Obchodní akademie. A tak se každá "zachraňuje" přidruženými obory.
Když si dočtete, co jsem připsal, tak to, že nemám pocit, že absolventi těchto oborů nám (míněno státu) pomáhají. A připouštím i to, že stát je využít neumí.
Nejsme v tom sami, ve skotském Dundee lze studovat komiks: https://www.topzine.cz/zjistili-jsme-komiks-lze-studovat-jako-obor-na-vysoke-skole-vime-kde
"Hodnoty lze generovat i jinak, než třeba u pásu v nadnárodní montovně, ze které plynou zisky ven. Musíte-li nahlížet na lidské aktivity prizmatem "vytváření hodnot", pak přínos neziskovek není tak snadno měřitelný. Myslím, že toto je (nejen)pro vás hlavní kámen úrazu."
Že hodnoty lze generovat i jinak, než u pásu, je asi jasné každému. Co už ale každému evidentně jasné není, je, co to vlastně ty hodnoty jsou. Jak zjišťovat, co hodnotu má a co ne? A jak porovnat, jestli vyšší hodnotu generuje investice A, nebo investice B, abychom se dokázali rozhodovat racionálně. No a to přesně řeší jedna speciální vědecká disciplína, pro níž se vžil název "ekonomie". Dokonce lze za ni získat i Nobelovu cenu. Bohužel, mnoho lidí nezná ani její základy a nechápe její podstatu, ačkoliv je pod vlivem Dunning-Krugerova efektu přesvědčena, že jí rozumí dobře, protože je triviální. Inu, o tom, co má a co nemá hodnotu, nerozhoduje nic jiného, než koupěschopná poptávka. Zní to sice triviálně, ale je to poměrně hluboké tvrzení. Kdysi dávno lidé věřili, že hodnotu má třeba nějaký drahý kov, nebo drahé kameny. Ve skutečnosti je hodnota dána subjektivně a závisí na konkrétním místě, situaci, dostupnosti substitutů, atd. Pozor, tajný, hodnota se neurčuje tajného rozvahou, rozjímáním, či vnuknutím z nebes, či jiných míst obdobného charakteru. Hodnota není dána mírou užitečnosti, kterou tajný všem předepíše. Hodnota není dána mírou bohulibosti nějaké služby podle uvážení tajných, či Renátek Kalabisových, nebo Šimáčkových a Laurenčíkových. Pro hodnotu není podstatné, jestli jde o totální kravinu, kterou v zásadě nikdo k životu nepotřebuje - kupříkladu selfie tyč. Stále může být tato tyč mnohem dražší, než k životu nezbytná voda.
"Nicméně, neziskovka, která poskytuje aktivity či respitní péči lidem s postižením, umožňuje jejich příbuzným, aby se alespoň částečně zapojili do pracovního procesu, čímž generuje hodnoty. Nebo, neziskovka, která se věnuje integraci cizinců do společnosti je prospěšná, jelikož začlení-li se cizinci do ekonomického života, přináší společnosti hodnoty."
Stejné hodnoty lze generovat prostřednictvím trhu mnohem efektivněji. Dejme peníze těm, kdo tyto služby potřebují a nechme soukromé firmy, ať se o koupěschopnou poptávku střetnou na volném trhu. Nedávejme peníze těm, kdo mají tu domnělou poptávku uspokojovat, aby ji někomu vnutili. Vždyť to jsme zpátky v centrálním plánování. To vám tajný nevadí, když jste tak proti těm centralismům? Alokace stylem, kdy se nejprve seberou miliardy, rozdělí do šuplíků podle centrálně naplánovaného klíče a pak se hledá, za co je utratit, to je cesta do pekel. V sektoru, kde nelze měřit mezní efektivitu práce, ani mezní efektivitu jiných výrobních zdrojů, můžete utopit libovolné množství peněz, aniž byste změřil, co jste za ně vlastně obdržel a jestli je reálně někdo skutečně spokojenější - tedy z těch, kdo ty služby mají čerpat a jejichž blahem je verbálně žonglováno.
"Neziskovka, která se věnuje sportovním aktivitám, udržuje lidi fit a ti pak mohou lépe vytvářet hodnoty a šetří peníze ve zdravotnictví."
A soukromá firma, která se věnuje sportovním aktivitám také, nebo pro ni ta bohulibost neplatí? Jak zaručíte, že jste peníze nemohl vynaložit efektivněji? Podle čeho určujete, jestli dáte peníze do neziskovek sportovních, šířících osvětu ve vzdělávání, či ve zdravotnictví, věnujících se rovnoprávnosti všech ve všem, či lidským právům, sčítání Romů ve školách, nebo jiné bohulibé činnosti, třeba šíření multi-kulti, pravdy a lásky, či antidiskriminaci? Jak poznáte, že máte investovat do všech těchto činností a kolik do které? Podle toho, kolik je natažených rukou aktivistů? Podle toho, kolik projektů splňujících formální náležitosti z kterého segmentu vám je doručeno? Podle vlastních potřeb? Nebo podle čeho? Na volném trhu se trh vyčistí automaticky střetem poptávky a nabídky. Ale tady? Poptávku nepozorujete, ale vymýšlíte si jí a pak jí dotčeným nebožákům vnucujete. A to je ten kardinální omyl dnešní post-demokratické doby.
"Je-li parazit organizmus, který se přiživuje na úsilí jiných, nebo žije na jejich úkor, pak evidentně neziskové organizace parazity nejsou, jelikož vrací hodnoty zpět do systému, mnohdy násobně vyšší, než prostředky do nich investované."
To jsou bohapusté bláboly. Vy nevíte, jaké hodnoty ten systém vytváří. Vy nevíte, jaká je mezní efektivita jednotky vynaložených prostředků, nevíte zkrátka nic.
"NNO jsou to vesměs občanské iniciativy, nepodléhající politickým a jiným tlakům. Mnoho NNO získává prostředky na provozní náklady dobrovolnými sbírkami a individuálními příspěvky, tudíž nejsou snadno ovlivnitelné a kontrolovatelné. Toto centralistickým control freakům vašeho ražení zákonitě nevoní, v čemž se shodnete s našimi více populistickými prezidenty, politiky a nyní jak vidno i akademiky. Nu což, v zemi kde může v klidu učit "akademik" jako Konvička, je možné všechno. "
Ale kdeže by nebyly ovlivnitelné. K smíchu. Jsou ovlivnitelné úplně stejně, jako každá politická strana. A většinou ještě mnohem snadněji, protože jsou zpravidla menší. A ideologické jsou snad ještě víc. A kdo je kontroluje a jakou nesou zodpovědnost? Žádnou. Neexistuje zpětná vazba. Jde o klientelistickou chobotnici parazitující na veřejných penězích. Pod obalem obecné prospěšnosti a bohulibosti se skrývá propaganda s jediným účelem - získat peníze a udržet si je.
p. Doležele,
Smiřte se s tím, že vše nelze změřit a spočítat. Potíž je v tom, že dáte-li soukromému sektoru volnou ruku ve zdravotnictví, sociálních službách, kultuře, sportu, ochraně a rekonstrukci památek nebo třeba jen v distribuci pitné vody, zpravidla to pro lidi nebo objekty nedopadá dobře. Volná ruka trhu je totiž, jak bych to jen řek, ze své podstaty spíše hrabivá. Někdy přizpůsobí službu, kterou poskytuje, kritériu co nejvyššího zisku za co nejmenší investici. Volnou ruku trhu za tuto tendenci nelze vinit. To bychom zrovna mohli vinit prase za to, že se chová jako prase.
Jenom to v praxi někdy dopadá tak, že důchodci v soukromých ústavech trpí podvýživou, obtížní klienti jsou zavíráni do klecí, děti na některých soukromých školách hrají pod záminkou progresivních metod war of worldcraft, protože to něco dobrého určitě rozvíjí, vodné a stočné stojí dvakrát tolik, přičemž zisky z české vody plynou namísto do trubek a čističek hezky na zahraniční bankovní konta, z historické památky se stane luxusní bordel pro movité apod.
Věřte, že pokud by volná ručka trhu zavětřila možnost lukrativní marže třeba v ochraně lidských práv, nebo v šíření osvěty ve vzdělávání, už dávno by tam velmi aktivně fungovala.
Bohužel nemohu říci, že některé organizace statusu NNO nezneužívají. Já se vymezoval vůči zobecnění "neziskovky parazitují".Zřejmě je to tak, jako všude jinde. Některé neziskovky jsou přínosné, některé nikoli, stejně jako soukromé firmy. Odsoudit šmahem všechny NNO jako zbytečné parazity, jednoduše není fér. Dělají to populisté, kteří chtějí polaskat voličskou strunu jisté části populace, většinou v souvislosti s pomocí uprchlíkům a Romy. A teď vy s rektorem.
Pan Tajný má pravdu! Jsem členem Klubu přátel perlivé ovocenky a tam žádné příspěvky ani dotace nebereme. Akorát si vedle té ovocenky občas dáme pivko a cigárko, ale každý za své. Takovýto příkladný spolek by doopravdy neměl pan Doležel šmahem zatracovat. :)))
Wow. Nevím, kteří učitelé by měli učit, a kteří ne. Ale doufám, že tajný učitel učí opravdu tajně.
A já zas doufám, že pan Pelikán učí jako pelikán.
"Smiřte se s tím, že vše nelze změřit a spočítat."
Smiřte se s tím, že toto nikdo nerozporuje. Rozporujete nějaká vybájená tvrzení, která ovšem nikdo nezastává. Uznávám, pro nezasvěcené to může vypadat jako dobrý argument, ale zkuste se ve své argumentaci zaměřit na argumenty protistrany a nikoliv na své vybájené představy. Z toho, že nelze vše změřit a spočítat ovšem neplyne (ačkoliv vy to nechápete), ani to, že danou konkrétní věc nelze změřit, ani skutečnost, že když něco nelze změřit, je lepší to řídit jinak, než racionálně. Obávám se, že vy nechápete ani ty samotné pojmy "změřit" a "spočítat" a používáte je dle svých představ o něčem, o čem prakticky nic nevíte. Skutečnost, že si nedovedete něco představit, ještě neznamená, že to nejde a skutečnost, že něco nelze změřit přesně, znamená, že to nemá smysl měřit vůbec. V reálném světě skoro nic nelze změřit přesně, přesto lze snadno prokázat, že se i tak měření vyplácí-ostatně proto vzniklo.
"Potíž je v tom, že dáte-li soukromému sektoru volnou ruku ve zdravotnictví, sociálních službách, kultuře, sportu, ochraně a rekonstrukci památek nebo třeba jen v distribuci pitné vody, zpravidla to pro lidi nebo objekty nedopadá dobře."
Tomu nerozumím. Kdo by jako měl dávat soukromému sektoru volnou ruku? Ti úředníčci, které tak nesnášíte a na které nadáváte, když vás omezují ve vaší volné ruce výběru studentů podle jejich intelektuálního potenciálu na základě otázek a odpovědí? A domníváte se, že volnou ruku byste tedy měl mít vy, ale soukromý sektor ne? A vy jste co?
Jaký je přesně rozdíl mezi neziskovkou a soukromníkem? Že soukromník si z výnosů po zaplacení nákladů a daní vyplácí dividendy, nebo podíly na zisku, zatímco aktivista si při hospodářském přebytku nafakturuje neposkytnuté služby, protože jejich přínos nelze měřit a nikdo tudíž nepozná, že nebyly poskytnuté? Zrovna máme pěknou aférku v Polsku s jedním takovým aktivistou dobroserem, který si přihrál asi 600 tisíc do své firmy. Zajímavé a velmi příznačné. Znám pár neziskovek z blízka a ve všech se tak nějak kradlo. A vždy to smrdělo od hlavy. Nesnažte se vyvolávat mezi nezasvěcenými dojem, že lidé působící v neziskovém sektoru jsou jiní, než politici a že je nějak podstatné, že jako nejsou pod "politickým" tlakem. Je to ještě horší, než v politice protože tam chybí ta zpětná vazba v podobě voleb, která je extrémně důležitá.
Soukromník, když není schopen uspokojovat koupěschopnou poptávku, tak končí a nezůstane mu nic, nanejvýše dluhy. Neziskový aktivista se uspokojováním poptávky kohokoliv vůbec netrápí. Když dovede nějakou oblast do zadku, tak se zaměří na jinou a napíše si jiný projekt a když ho nedostane, tak založí novou neziskovku, nebo se přesune. A zodpovědnost za dluhy, či jakékoliv negativní dopady na společnost, či konkrétní skupiny lidí, ho vůbec netrápí. Zodpovědnost nenese žádnou. Snad jedině trestní, pokud se mu podaří prokázat, že kradl, což se ovšem nepodaří, pokud se nic neměří a nepočítá.
Předností trhu je sice Pareto efektivita, ale zároveň to pro někoho může být důvod jeho společenské nefunkčnosti, protože Pareto efektivní alokace znamená, že jakákoliv jiná alokace vede k tomu, že si alespoň někdo pohorší, čili když má jeden k večeři celé kuře a druhý nic, tak je to stále Pareto efektivní alokace. Trh je tak mocný nástroj proto, že většina alokací není ani Pareto efektivní, tzn. že je lze změnit, aniž by si kdokoliv pohoršil a zároveň si alespoň někdo polepší. V tom je jeho obrovská síla. Dělat charitu a neměřit přitom její přínosy, to dlouhodobě nejde. Jasně, když charita rozdá lidem na ulici polívku, může ji vyčíslit v běžných cenách a každý má možnost si ověřit, že nebyl litr za pět tisíc. Když nic neměříte, tak nic nevíte. Všichni se buď musí někomu zpovídat, nebo nést osobní odpovědnost. Aktivisté typu Kartous, Feřtek, Botlík, apod. chtějí mít vliv na veřejné dění, aniž by ovšem nesli jakoukoliv odpovědnost. A to nefunguje. Rozhodování je vždy spojené s odpovědností, i když chápu, že u lidí, jako jste vy, kteří nechápou ani nezbytnost zpětné vazby ve vzdělávacím procesu, to těžko vysvětlím. Zkuste si to nechat vysvětlit od nějakého kybernetika, já na to nemám ani nervy, ani didaktickou průpravu.
Nedomnívám se, že je dobré, vytvářet celý jeden sektor, který ovládá omezená skupina lidí, jehož přínos je prohlášen za neměřitelný a tudíž má tomu, kdo jej financuje, stačit tvrzení, že je užitečný sám od sebe, aniž by někdo zjišťoval, zda vložené zdroje nelze využít lépe a efektivněji.
"Volná ruka trhu je totiž, jak bych to jen řek, ze své podstaty spíše hrabivá. Někdy přizpůsobí službu, kterou poskytuje, kritériu co nejvyššího zisku za co nejmenší investici. Volnou ruku trhu za tuto tendenci nelze vinit. To bychom zrovna mohli vinit prase za to, že se chová jako prase."
Aha. Zatímco neziskový sektor hrabivý není, co? Já neposuzuji a nehodnotím motivaci jednotlivých osob, já popisuji nefunkční principy fungování neziskového sektoru a jeho adorování a vnucování ze strany lidí, kteří se na něm přiživují. Nejde o to, že by nějaká neziskovka nemohla vykonávat i dobrou práci. Ale o to, že nikdo neví, jestli by ji nešlo vykonávat i mnohem levněji. Není to jak zjistit, neexistuje zpětná vazba. Neziskový sektor se z principu nerozvíjí, neexistují v něm tlaky na zvyšování efektivity. Jen bobtná.
Jěště poslední komentář k tomuto tématu:
Neziskový sektor vnímám jako kamufláž přerozdělovacího rpocesu. Je to moderní způsob přerozdělování. Fajn. Jenže on to není zpsůob přerozdělování od bohatých a pracujících k chudým, ekonomicky neaktivním, či nemocným. On je to velmi sofistikovaný a skrytý způsob přerozdělování od pracujících a bohatých, k neschopným, líným a hloupým. A to mi vadí. Bože chraň, abych zpochybňoval potřebu přerozdělování ve prospěch důchodců, matek samoživitelek, dětí žijících v chudobě, nemocných a o ně se starajících. Ale toto přerozdělování má mít pod kontrolou někdo, kdo pravidelně podstupuje veřejnou kontrolu v podobě voleb. Kdo musí přesvědčovat ty, kteří to financují, že je to tak správně a že se to společnosti jako celku vyplatí. A u koho existuje možnost, že nepřesvědčí. Neziskový sektor se maskuje jako veřejná oblast poskytování služeb, které jsou "nezávislé" a nepodléhají politickým tlakům. A čím více peněz do něj jde, tím více podporujeme přerozdělování ve prospěch lidí, kteří ty služby poskytují, nikoliv k těm, kteří je potřebují. Vymýšlí se doslova a do písmene debilní projekty, které se vzájemně duplikují, někdy jsou úplně beze smyslu, někdy jdou proti sobě. A tento sektor si ještě pozvolna osobuje právo rozhodovat o tom, jaké veřejné služby se mají poskytovat a jaké ne, jak má vypadat vzdělávání, podle čeho si mají firmy vybírat zaměstnance, koho mají lidé volit, aby to bylo genderově, barevně, věkově a regionálně vyvážené, atd. ad absurdum. Někdo asi doufal, že neziskový a ziskový sektor budou spolu s veřejným sektorem žít v symbióze, ale ono to přerostlo v dokonalý parazitismus. Neziskový sektor působí tak, že ten ziskový, který ho živí, škrtí, seč mu síly stačí. Další věc pak je, že se generuje celá populace lidí, kteří jsou určeni, jak správně říká pan rektor, pouze pro neziskový sektor. Jinde se neuplatní. A to je vzhledem k tomu, co jsem popsal, jen máloo vzdálené od toho, vzdělávat si lidi pro nezaměstnanost. Ono působení v neziskovém sektoru totiž není nic jiného, než maskovaná a navíc drzá a vlezlá nezaměstnanost s nataženou rukou. Nezaměstnanost snažící se předstírat svoji vlastní užitečnost pro společnost. Z mého pohledu je úplně jedno, jestli Kartous je nezaměstnaný a diskutuje o svých nesmyslech po hospodách a kavárnách, nebo jestli je placen z veřejných zdrojů (stejně jako by byl nezaměstnaný), aniž by si u něj někdo objednal jeho služby, a diskutuje po kulatých a hranatých stolech. Výstup žádný tak jako tak a peníze jdou z téže kapsy daňového poplatníka.
Z mého pohledu by nezaměstnaný Kartous, "diskutující o svých nesmyslech po hospodách a kavárnách", škodil mnohem méně.
Nemluvě o faktu, že jakožto nezaměstnaný by měl pravděpodobně mnohem menší příjem a rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a jeho platem v neziskovce by šlo zcela určitě alokovat mnohem účelněji. :-)
Pane Doležele,
v něčem s vámi souhlasím - některé projekty neziskovek jsou debilní a duplikují se. Jsou nesmyslné, zbytečné. Ale pochybuji, že jste schopen doložit to zobecnění, s nímž pracujete.
Například: Myslíte, že kdyby sociální služby, které poskytují neziskovky, poskytovaly soukromé firmy nebo státní zaměstnanci, byly by tyto služby z pohledu daňového poplatníka dostupnější a levnější?
A, pane Doležele, proč si myslíte, že je pan Kartous placen penězi daňových poplatníků? Znáte zdroje příjmů EDUin? Díval jste se do jeho výroční zprávy?
Je to jistě detail, nicméně vy tu vystupujete jako ochránce exaktního myšlení, přesnosti...
Děkuji! Hezký večer!
Doležele,
zpětná vazba efektivity NNO je například o víkendech a za své peníze zrekonstruovaná kaplička na rozcestí. Fakt, že jste frustrován nemožností hodnotu těchto aktivit změřit a spočítat, je váš problém. Pro mne jsou spíše parazité soukromé firmy, které parazitují na stádovité připravenosti populace nechat se marketingem vmanipulovat do pořizování naprosto zbytečných věcí. Za což mimochodem může také škola.)
...nechat se marketingem vmanipulovat do pořizování naprosto zbytečných věcí. Za což mimochodem může také škola.
Jak jinak.
Co já už se třeba nahučel do svých žáků:
"Vy máte mobil starší jak tři roky? No to jste ale nemožné socky.
Kupte si ajfouna, nebo aspoň ten nový mobil od Samsungu."
Ale nechtějí mi věřit.
Možná je to tím, že mne vidí jezdit do školy 15 let starým autem.
Tajný, tohle už zase začíná připomínat obsesi.
Co se týče EDUinu, už několikrát se tu zdroje jeho financování přetřásaly. Pokud si dobře vzpomínám, podíl financí vycházejících ze státních zdrojů nebyl zrovna malý.
-
"zpětná vazba efektivity NNO je například o víkendech a za své peníze zrekonstruovaná kaplička na rozcestí"
Tohle ovšem s přerozdělováním vůbec nesouvisí.
-
"Myslíte, že kdyby sociální služby, které poskytují neziskovky, poskytovaly soukromé firmy nebo státní zaměstnanci, byly by tyto služby z pohledu daňového poplatníka dostupnější a levnější?"
To je otázka. Nelze ovšem říci, že je neziskovka z principu lepší - může se chovat jako lajdácký stát nebo soukromník maximalizující svůj zisk bez ohledu na kvalitu poskytovaných služeb. Právě tahle idealizace neziskovek jako čehosi automaticky hodnotnějšího jednak neodpovídá realitě, jednak ukazuje, že mnozí nemají o tom, kam se dnes posunul neziskovkový "průmysl", a o podstatě fungování části z nich ani potuchy. Viz Tajného zmatečný příklad. To už bych mohl uvést, že Asociace češtinářů je také neziskovka (fungujeme ovšem bez podpory státu); jako odstrašující příklad uvádím tweet J. Lipolda, že Charta 77 byla také neziskovka (viz tuším Aktuálně.cz).
Pane Soukale, proč nejste konkrétnější? Otevřít tu výroční zprávu přece není takový problém...
Ve výroční zprávě za rok 2015 EDUin uvádí tyto zdroje příjmů:
- firmy a firemní nadace: 33%
- soukromá nadace: 27%
- individuální dárci: 2%
- vlastní činnost: 38%
Hlavní zdroje jsou Nadace OSF a nadační fond Tesco.
Jistě, v položce "vlastni činnost" figurují i "veřejné peníze", ale zdaleka ji netvoří celou.
Děkuji! Hezký den!
Pane Komárku,
myslím, že diskutující se na toto téma dobrali podrobnějších informací. Půjde o to, zda se za neveřejnými penězi neskrývají projekty financované či dotované státem.
Hlavní zdroje OSF jsou - aspoň podle obrázků na jejich stránce - Norské fondy a české a zahraniční nadace a neziskové organizace... Na koláčovém grafu je to od půlnoci asi do 11:15...
http://osf.cz/cs/kdo-jsme/jak-hospodarime/
Když jakékoli ministerstvo České republiky, krajský úřad apod. dá jakékoli NNO dotaci na jakýkoli projekt, dalo jí veřejné peníze a tu NNO tím privilegizuje proti NNO bez dotace. Dotační peníze jsou tématicky zaměřené, nejsou nárokové a nejsou, na rozdíl od rozpočtových peněz, pro všechy. Udělování dotací je proto věc výrazně politická. Pochybuje o tom někdo?
Politická stránka věci je ovšem neméně závažná. Je nám vnucováno (někým), že k ovlivňování a řízení věcí veřejných není třeba většinového konsenzu, nýbrž že je správné, že si každá malinká zájmová a ideologicky stavěná skupinka lidí má právo prosadit cokoliv, co uzná za vhodné a že ostatní mají povinnost tyto aktivity financovat, aniž s nimi souhlasí. Je jistě právem každého, propagovat a šířit myšlenky, kterým věří. Ale za své. Je do nebe volající nehoráznost, propagovat inkluzi proti vůli drtivé většiny lidí, a ještě za jejich peníze. To se pak nedivte Brexitu a Trumpovi. A bude to pokračovat, protože lidé - tedy ti, kteří skutečně pracují a ne jen žvatlají po kulatých stolech, už toho mají dost. A obávám se, že pokud to ty kavárenské elity nepochopí, tak i přes veškerou mohutnou propagandu, kterou jim vytvářejí užiteční idioti v podobě povrchně vzdělaných novinářů s vymytými mozky a podobně obdařených aktivistů a odborných konzultantů, tak bude hůř.
Napsal pan Doležel 7. ledna 2017 v 9:19 h.
Souhlasím!
J.Týř
poste.restante, iPhony pedlovat nemusíte, sle můžete vysvětlit, jaké triky používá marketing k manipulaci. Můžete také pohovořit o nezávislých zákaznických webech, na kterých lze najít nestranná hodnocení produktů, můžete pohovořit o zabudované expiraci, můžete pohovořit o skutečné výrobní hodnotě věcí apod.
sle můžete vysvětlit, jaké triky používá marketing k manipulaci
Mám splněno víc než vrchovatou formou.
DTest by mi měl za propagaci platit provize.
O marketingových i mediálně manipulačních fintách mluvívám vcelku běžně.
O tom jak probíhají "nezávislé" výzkumy a podobně.
Někteří jsou občas docela překvapení, když jim vysvětlím, co je to vlastně Actimel, jak má vypadat skutečný jogurt, nebo pečivo, atd.
Systém "kazítek" a předražených náhradních dílů, orientace výroby na spotřebu, principy fungování finančních trhů, atd. atd.
Takže teď už jen čekám, že mne někdo nabonzuje, že se ve svých hodinách nevěnuji výuce svého předmětu a rozptyluji pozornost žáků na témata, která nejsou v ŠVP.
:-)
Tak mrkněte, jak je to s těmi neziskovkami. Možná jako s krokodýly. Vím, že existuje člověk, který s nimi plave v bazénu. Neznamená to ale, že si mezi ně vlezu já. Ale bacha - informace je tak tajná, že ani já o ní nevím.
Tajná zpráva o pijavicích
NGO activities include, but are not limited to, environmental, social, advocacy and human rights work. They can work to promote social or political change on a broad scale or very locally. NGOs play a critical part in developing society, improving communities, and promoting citizen participation. http://grantspace.org/tools/knowledge-base
Všimněte si slov občanská angažovanost. Toto se, spolu s omezenou možností NNO ovládat, našim posledním dvěma prezidentům a jim podobným týpkům nelíbí. Jakmile volič odvolí, jeho názor je nadbytečný. Natož aby se míchal do veřejného života. Nelze to kontrolovat. Hrůza. Nutnost populisticky se voličům vtírat nastává až před volbami.
"Například: Myslíte, že kdyby sociální služby, které poskytují neziskovky, poskytovaly soukromé firmy nebo státní zaměstnanci, byly by tyto služby z pohledu daňového poplatníka dostupnější a levnější?"
Je třeba odlišit dvě roviny - konkrétní a obecnou. Já nekritizuji Charitu z Dolní Horní, že krade a nedělá nic užitečného. To pochopitelně nevím, protože v Dolní Horní, ani v Horní Dolní nebydlím a nic o nich nevím. Kritizuji systém. Každý kybernetik i evoluční biolog vám řekne, že systém bez zpětné vazby buď degenruje, nebo dříve, či později zanikne. A to platí o biologických systémech, stejně jako o jakýchkoliv jiných, včetně ekonomických a sociálních. Já nevím o každé jednotlivé neziskovce, jestli je efektivní, neefektivní, případně jak moc, protože nikdo jejich efektivitu neměří. Proto jsem nabádal ke čtení Ludviga von Misese. To byla podobná situace. Socialismus nemůže fungovat, protože v něm chybí zásadní informace pro rozhodování. Ano, můžete argumentovat, že to je takový obecný modelový a teoreitcký koncept, který nic nedokazuje. Přesto se ukázalo, že Mises už ve 30tých letech přesně předpověděl dopady socialistického plánování, postupnou degeneraci socialistických ekonomik a jejich zánik. Přesně popsal mechanismy, které k tomu povedou a s neziskovkami je to stejné. V tom systému chybí informace, chybí v něm zpětná vazba. Ten systém se neučí, nedokáže alokovat odpovědnosti a proto nemůže dlouhodobě fungovat. Čili odpověď na vaší otázku je, že téměř s jistotou je drtivá většina neziskovek neefektivní. Chybí tlak na efektivitu. Peníze se nevydělávají uspokojováním dobrovolné koupěschopné poptávky, peníze se tisknou a čerpají. Tohle prostě nefunguje - poznáte to sám. A myslím, že už dost brzy.
"A, pane Doležele, proč si myslíte, že je pan Kartous placen penězi daňových poplatníků? Znáte zdroje příjmů EDUin? Díval jste se do jeho výroční zprávy?
Díval jsem se do výročních zpráv asi před rokem. Z mého pohledu jsou peníze, které si někdo odečte ze základu daně jako dar penězi daňových poplatníků, protože ten dárce to ve skutečnosti nedává ze svého, ale z toho, co měl odvést na daních. Pokud jde o OSF, tak jsem se díval i na jeho financování a matně si vzpomínám, že tak ze dvou třetin (ale klidně mě opravte, to teď nechci dohledávat) je financován z veřejných peněz. Můžete to prozkoumat, byl by to zajímavý článek. On se kdekdo může tvářit jako soukromý fond, ale ve skutečnosti čerpat mraky veřejných grantů a fondů operačních programů z veřejných peněz. Proto si troufám tvrdit, že Kartous je z větší části financován z veřejných peněz. A OSF, pokud si dobře pamatuji, financoval i EDUin. Zkrátka došel jsem tehdy k závěru, že minimálně z poloviny je EDUin financován z veřejných peněz. Pokud někdo má čas, tak tu analýzku může provést za rok 2015, k tomu jsem se zatím nedostal. A také jsem zjistil, že celá řada neziskovek výroční zprávy vůbec nezveřejňuje, ale to není nic úplně výjimečného ani v sektoru soukromých firem, takže to jim těžko zazlívat.
"Doležele,
zpětná vazba efektivity NNO je například o víkendech a za své peníze zrekonstruovaná kaplička na rozcestí. Fakt, že jste frustrován nemožností hodnotu těchto aktivit změřit a spočítat, je váš problém. Pro mne jsou spíše parazité soukromé firmy, které parazitují na stádovité připravenosti populace nechat se marketingem vmanipulovat do pořizování naprosto zbytečných věcí. Za což mimochodem může také škola.)"
Aha, takže vy nechápete ani pojem "zpětná vazba". No tak na to já nemám. Zkuste požádat kolegu poste.restante o vysvětlení. On má jednak didaktickou průpravu a jednak mnohem více trpělivosti. Jen zkusím naznačit, že zrekonstruovaná kaplička na rozcestí zpětnou vazbou není.
Jinak vás chápu. Všichni jsou ve stádu, jenom vy jste prozřel a unikl z toho konzumního marasmu. A své příspěvky píšete na čem? Na kuličkovém počítadle? No i když bacha, vony ty kuličky dělaj barevný aby vás zmanipulovali. Ve skutečnosti nepotřebujete totiž ani počítač, ani kuličkové počítadlo. Takže bacha na to! Od čeho maj soudruzi prsty, že? A když se jich sejde deset, tak mají soudruzi většinou i sto prstů na rukou a můžou zvesela počítat až do stovky. Snad se do té kapličky na rozcestí vejdou.
K dotazu Michala Komárka: "Například: Myslíte, že kdyby sociální služby, které poskytují neziskovky, poskytovaly soukromé firmy nebo státní zaměstnanci, byly by tyto služby z pohledu daňového poplatníka dostupnější a levnější?"
Nedávno jsem se zúčastnil valné hromady komunitních poskytovatelů jedné oblasti sociálních služeb: poskytují silně nedostatkové služby levněji než soukromé firmy (ty z principu mají za cíl zisk) i než státní či veřejný sektor. Stav nedostatku vyhovuje jak soukromým firmám (mohou zvyšovat ceny), tak státnímu i veřejnému sektoru, protože jim otevírá prostor pro korupci. Tady je role komunit i NGO jednoznačně pozitivní. Jenomže NGO se snadno mohou zhoupnout k chování soukromé firmy. To jsme viděli v přípravě inkluze, kde řada NGO nabízela předražená školení, dokonce i s PR podporou MŠMT. Takže NGO je třeba hodnotit individuálně a upozorňovat na negativní rysy, které se u řady z nich dlouhodobě projevují. Podle nedávného průzkumu (nemám čas ho dohledat) je na veřejné zdroje napojeno jen něco málo přes 10 % NGO.
"Všimněte si slov občanská angažovanost. Toto se, spolu s omezenou možností NNO ovládat, našim posledním dvěma prezidentům a jim podobným týpkům nelíbí. Jakmile volič odvolí, jeho názor je nadbytečný. Natož aby se míchal do veřejného života. Nelze to kontrolovat. Hrůza. Nutnost populisticky se voličům vtírat nastává až před volbami."
Ať se občané angažují za své. To je v pořádku. Názor si můžete mít i šířit za své, jaký chcete, ale pokud chcete něco prosazovat do veřejného života, tak VÝHRADNĚ na principu demokratické většiny, kolego! Jediný rozdíl mezi Zemanem a Kartousem, když tedy vynechám pracovitost, asi 50 percentilů na škále rozdělení intlektu, zkušenosti, znalosti, vzdělání a vzhled, je v tom, že Zemana volila většina lidí v prezidentských volbách, zatímco Kartouse nevolil nikdo. Možná Slejška se Slejškovou na pozici "experta na vzdělávání", či "odborného konzultanta", které si sami zavedli. Prezident Zeman se bude zpovídat ze svých kroků ve volbách, zatímco Kartous se nezpovídá ze své činnosti nikomu. A ano, dostáváme se opět k tomu, že vy absolutně nechápete pojmy jako je zpětná vazba a kontrola. Proto existuje dělba moci na moc soudní, výkonnou a zákonodárnou, aby se vzájemně omezovaly a žádná nemohla dospět k moci absolutní. Naproti tomu neziskový sektor se nezpovídá nikomu. Prachy se utratěj a jede se dál. Vazba na politiku je obrovská, mnohem větší, než v soukromém sektoru. V soukromém sektoru jede každý za své. Ano, může se mu vyplatit podplácet stát a veřejný sektor a tak vzniká korupce. Ale proč? Protože dotace, protože státní zakázky. Kdyby bylo vše na úrovni trhu, korupce by přestala mít smysl. Dvě strany se dobrovolně domluví a není koho uplácet, protože neexistuje třetí strana, která by to financovala a přitom neměla právo se transakce účastnit a rozhodovat o ní. Jde vždy o delagaci pravomocí. Když rozdávám ze svého, je to moje věc a vydělám, či tratím já.
Máte to tajný celé pomíchané. Neziskový sektor není nezávislý, naopak. Je to sektor nejvíce závislý na politicích, kteří mu schvalují dotace a granty. Ostatně nezávislý není nikdo. Pojem "nezávislosti" je jen takový marketingový trik, na který jste se evidentně chytil, ačkoliv sám sebe byste rád viděl jako toho nestádního intelektuála humanitního typu.
Čili, tajný, míchejte se prosím do veřejného života. Přesvědčujte, agitujte, šiřte, zvěstujte. Ale za SVÉ! A až přsvědčíte většinu, dám vám i já trochu ze svého, byť s vámi stále nebudu souhlasit.
Někteří nadnárodní operátoři podvádí důchodce při uzavírání smluv. Soukromá vodárenská firma navýšila cenu vody o 50% v porovnání s ostatními kraji. Soukromá pekárna rve do pečiva lepek po tunách, kvůli objemu a hnědý "zdravý" chléb barví barvivem. Soukromý podnikatel nevyčistil ulici od sněhu, ač dostal zaplaceno. Výrobce cigaret přidával do tabáku látky pro snazší proniknutí nikotinu do organizmu a vytvoření závislosti. Farmaceutické firmy vypouští do oběhu "léky", které škodí a uplácejí doktory, aby je rozdávali. Soukromé firmy cpou hardware a software dětem do škol kvůli snadnému a pravidelnému zisku. Volkswagen podváděl při emisích. Globální IT firmy provádí masivní daňové úniky.
Některé vš obory vzdělávají lidi do tohoto zlodějského, parazitujícího a podvodného prostředí soukromých firem. Kapitalizmus, metla lidstva. Kapitalisti jsou svině. A teď Pavlíku podepiš.
Ne že bych plně sdílel názory pana Doležela, ale držme se konkrétních věcí: Jaké hodnoty produkují neziskovky organizující školení k inkluzi? Podle jakých kritérií tuto hodnotu posoudíme? Když zjistíme, že vzdělávání naopak poškozují, budou muset uhradit škodu?
"Někteří nadnárodní operátoři podvádí důchodce při uzavírání smluv. Soukromá vodárenská firma navýšila cenu vody o 50% v porovnání s ostatními kraji. Soukromá pekárna rve do pečiva lepek po tunách, kvůli objemu a hnědý "zdravý" chléb barví barvivem. Soukromý podnikatel nevyčistil ulici od sněhu, ač dostal zaplaceno. Výrobce cigaret přidával do tabáku látky pro snazší proniknutí nikotinu do organizmu a vytvoření závislosti. Farmaceutické firmy vypouští do oběhu "léky", které škodí a uplácejí doktory, aby je rozdávali. Soukromé firmy cpou hardware a software dětem do škol kvůli snadnému a pravidelnému zisku. Volkswagen podváděl při emisích. Globální IT firmy provádí masivní daňové úniky."
Vtip je v tom, že tomu nezabráníte ani v žádném jiném sektoru, ale ten veřejný a neziskový, jsou ještě mnohem náchylnější k problémům podobného typu, protože:
1) Rozdává se z cizího a tak se mnohem více krade (korupce, předražené zakázky).
2) Přidanou hodnotu nikdo neměří- není jak, dodávané služby většinou nikdo nepoptává.
3) Neexistuje zpětná vazba, nebo je velmi omezená. Tam, kde není koupěschopná poptávka, nelze zjistit, zda jsem efektivní, protože ani neznám hodnotu toho, co dodávám. Ta je dána poptávkou, nikoliv rozhodnutím soudruha.
3) Neexistuje reputační riziko, nebo je velmi malé - prostě si založíte jinou neziskovku a jede se dál. Soukromá firma, která si léta buduje jméno, o něj musí pečovat. To platí především v monopolistické konkurenci (pozor, neplést s monopolem).
4) Nemaximalizuje se zisk a tudíž není tlak na efektivitu. Teorie byrokracie ukazuje, že úřad maximalizuje výstup a je tak teoreticky dvakrát méně efektivní, než soukromá firma.
5) Chybí osobní odpovědnost.
Pochopitelně i já bych byl rád, kdyby k podobným jevům nedocházelo, ale systém, který by to zaručil, neexistuje a rozhodně jím ani náhodou není neziskový sektor. Neziskový sektor je v zásadě způsob, jak rozhodovat za ostatní, jaké služby mají poptávat a financovat to z peněz lidí, kteří nemají pražádnou možnost to ovlivnit. Já bych třeba místo toho nesmyslného operačního programu pro vzdělávání a konkurenceschopnost, financoval rodiny s dětmi napřímo, nebo bych dával peníze do fondu kinematografie, nebo bych přidal důchodcům. To vnímám jako smysluplné transfery a ne abych financoval Kartouse, protože se neuživí na trhu.
Mimochodem, tajný, to vám nevadí, že jsou některé neziskovky financovány z peněz nadnárodních společností? Jsou pak nezávislé?
"Některé vš obory vzdělávají lidi do tohoto zlodějského, parazitujícího a podvodného prostředí soukromých firem. Kapitalizmus, metla lidstva. Kapitalisti jsou svině. A teď Pavlíku podepiš. "
A jak si to představujete vy? Znárodnění? Společenské vlastnictví výrobních zdrojů? Nebo rovnou komunismus? Nic proti, ale je třeba si jasně říci, k čemu to povede. Pokud jde o materiální zabezpečení, tak kapitalismus funguje dobře. Západní civilizační okruh nikdy nežil v takovém blahobytu jako nyní, nikdy se lidé nedožívali tak vysokého věku, nikdy netrpěli méně. Řekl bych, že ten kapitalismus, ač já ho také nevnímám jako stabilní a optimální řešení, zatím funguje nejlépe ze všeho, co známe. I když chápu, že pro některé lidi může být z hlediska jejich osobního užitku lepší jiný systém.
Neziskový sektor je mnohem náchylnější k hrabivosti, než ten ziskový, protože je neziskový. Horký vzduch Doležele. Jako vždy a jako všechno.
Tajný, horký vzduch je pro vás jako vždy všechno, čemu nerozumíte.
Vy jste úplně posedlý tím svým ultralevicovým viděním světa. Maximalizace zisku je motorem podnikání. Pokud někdo tvrdí, že je projevem hrabivosti, dostává se zpět v myšlení tak do období scholastiky. Kdybyste byl studentem ekonomie, tak bych vás vyrazil pro totální ignorantství a nepochopení elementárních základů. Jako že jsem ještě nikdy nikoho nevyrazil a studenty mám rád. Jenže student je ve škole proto, aby se něco naučil, zatímco vy jste na světě proto, abyste zvěstoval své pošahané nevývratné bludy. Schopnost se učit je u vás naprosto nulová a snaha něco pochopit jakbysmet. To pak chápu, že jste proti ověování výsledků vzdělávacího procesu.
Pavel Dolezel: Perly svinim, mate vydrz :)
Horký vzduch Doležele.
Okomentovat