„Počítám roky do důchodu. Možná je to trochu smutné, ale moje práce mě opravdu hodně vysiluje,“ říká v reportáži Lidových novin učitelka Hana N., která si nepřeje uvést celé jméno. Rodiče i ředitelé chtějí motivované a pozitivní pedagogy plné energie a Hana se prý snaží předstírat, že taková je. A že má svou práci ráda. Když se jí ale zeptáte, co se jí na její profesi líbí, odpoví jednoslovně a stejně jako řada jejích svěřenců: „Prázdniny.“ S aprobací zeměpis–biologie by jiné kvalifikované zaměstnání sháněla těžko. Tak už to prý nějak doklepe.
Stejně jako řada jiných pedagogů má Hana spíš než s žáky problém s jejich rodiči. „Hlavní potíž je v tom, že každý chce pro svého potomka něco trochu jiného. Jeden by rád alternativní výuku a co nejvíc pohody, jiný přísnost, dalšímu záleží hlavně na tom, aby se dítě hodně naučilo, a rozčiluje se, když získá dojem, že tomu tak není. Zkuste vyhovět všem,“ říká učitelka. Libuje si, že učí „jen“ biologii a zeměpis. Pod větší palbou protichůdných požadavků ze strany rodičů jsou prý kolegové matematikáři, češtináři a ti, kteří učí cizí jazyky. „Cílem ředitelky je vycházet s rodiči co nejlépe a zachovat škole dobrou pověst, snaží se jim proto vyjít vstříc, jak jen to jde,“ odpovídá Hana na otázku, jak se ke konfliktům s rodiči staví vedení školy a zda jejich protichůdné požadavky usměrňuje.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
.png)
0 komentářů:
Okomentovat