Dopad vzdělanostní propasti na současnou politiku

čtvrtek 26. ledna 2017 ·

Ze všech možných propastí rozdělujících společnost v roce prezidentských voleb v USA a brexitu Velké Británie se vzdělání stalo nejhlubší propastí rozdělující voliče na dva čím dál víc znepřátelené tábory. Jsou zde sice i další faktory (rasa, pohlaví, věk), nelze se ovšem vyhnout závěru, že hlasování lidí závisí stále více na tom, jak dlouhou dobu strávili ve škole. Na esej Davida Runcimana z Univerzity v Cambridge upozorňuje nové číslo Zpravodaje NÚV.


David Runciman (cam.ac.uk)
Poslední předvolební průzkumy v USA ukazovaly, že mezi bílými voliči bez vysokoškolského vzdělání vítězí Trump nad Clintonovou v alarmujícím poměru 76:19. Ve Spojeném království hlasovali voliči s vysokoškolským vzděláním v poměru 75:25 ve prospěch setrvání v EU. Oproti tomu mezi těmi, kdo vzdělávací systém opustili bez jakékoliv kvalifikace, byl poměr prakticky opačný – 73:27 pro odchod.

Strach ze střetu mezi „ignoranty a osvícenými“ není ničím novým. V dlouhé historii obav o demokracii a její možné selhání se totiž dva druhy obav neustále opakují – to, že demokracie bude znamenat vládu chudých, kteří svou moc využijí k tomu, aby si brali od bohatých, a také to, že demokracie bude znamenat vládu nevědomých, kteří svou moc využijí k prosazování těch nejhloupějších věcí. Tyto obavy nikdy nezmizely a opakovaně se objevují v dobách politické krize.

Vzdělaní lidé mají výhodu v tom, že na druhé působí, jako by věděli, oč jde, protože byli vyškoleni v tom, jak poskytnout argument. Vzdělání nám dává možnost přizpůsobit své argumenty tak, aby vyhovovaly našim osobním preferencím, málo nám však pomáhá v tom, abychom přizpůsobili své osobní preference těm nejlepším argumentům.

Je pravda, že všichni, vzdělaní i nevzdělaní, máme tendenci upřednostňovat takový pohled na svět, který nám dává lepší vyhlídky do budoucna. Preference vysokoškoláků pro setrvání v EU odráží výhody, které jim členství v EU dává. Není ovšem pravda, že vzdělanostní propast představuje jen další verzi třídní propasti mezi vítězi globalizace a jejími poraženými.

Rozpor mezi vzdělanými a méně vzdělanými je jiný než konflikt mezi bohatými a chudými, který je v politice velmi důležitý. Ne všichni vzdělaní jsou totiž v tomto světě vítězové, ale téměř všichni vítězové jsou vzdělaní. To vyvolává dojem, že z vědomostí se stalo oprávnění pro získání moci. A jakmile se vědomosti stanou pro moc nezbytným předpokladem, pak již nereprezentují samy sebe. Zdá se, že reprezentují světonázor lidí, kteří je mají. V tu chvíli vědomosti přestávají být znalostí a stávají se jen dalším znakem privilegia.

Rozdíl v dosaženém vzdělání má tak potenciál k rozbití pečlivě vytvořených vazeb, které zastupitelskou demokracii drží pohromadě. Bez ohledu na naše odlišné zájmy si volíme zástupce, aby rozhodovali naším jménem, přičemž sdílíme jisté základní hodnoty, včetně úcty ke znalostem, ať již pocházejí odkudkoliv. Jakmile jsou však znalosti považovány jen za další privilegium moci, pak je narušen základ naší důvěry v to, aby druzí přijímali rozhodnutí za nás.


Celý text naleznete zde

5 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
26. ledna 2017 9:17  

Pardon, ale nezáleží na tom, jak dlouho člověk byl ve škole, ale co má v hlavě. A na tom záleželo vždycky.Tím, že se někdo bude doslova válet ve škole a užívat si mládí do třiceti vzdělanost a kritické myšlení nepodpoříme.

Pavel Doležel řekl(a)...
26. ledna 2017 10:26  

Já to vidím úplně jinak. Dříve byla společnost také rozdělena na část bez terciálního vzdělání a část s ním. Nepoužívalo se ovšem metriky "jak dlouho strávil ve škole", ale "jestli absolvoval státní zkoušku", ale to jen tak na okraj. Jenže většina (řekl bych že téměř drtivá), si vzdělaných lidí vážila, protože bylo proč. Vážila si lékařů, vážila si přírodovědců, matematiků, fyziků. Vážila si archeologů, historiků, egyptologů, filosofů. Proč? Protože věděla, že na archeologii berou jednoho z padesáti a že dostat se tam, znamená opravdu makat a rozumět oboru. A kdo si to z těch neúspěšných sám zkusil, tak viděl, že to není žádná dávačka.

No a dnes? Darmo mluvit. Kulturologové, marketingoví specialisté, UJAK, BIVŠ, politické přípravky typu Cevro Institut, gender studies, sociální práce, obhájené diplomky na téma "standardní situace ve fotbale", politologů jako naseto, kvákalové, kecalové, aktivisté, mediální poradci. Kdo "studovat" chce, tomu je to umožněno - formálně. A všechno, co by mohlo nějak omezovat přístup ke vzdělávání, je tajnými, Romankami, zeleno-přírodními aktivisty, experty na vzdělávání a podobnými vykuky a neracionálními intelektuály považováno za škodlivé, diskriminační, omezující, nespravedlivé, nesvobodné. No tak se teď nedivme, že když každý blbec má titul, včetně nejrůznějších hochštaplerů a politických činovníků, kteří si "to udělají" přes prázdniny, nakoupí doktoráty v malé vesnici na Slovensku, tak že se na to ti dříve narození a nestudovaní dívají skrz prsty. Vždyť to je přesně to, kam jste to pánové tajný, Botlíku, Šteffle, a spol. táhli, až jste to tam dotáhli. Vzniká propast mezi nevzdělanci formálními a nevzdělanci neformálními, kteří sice udělali nějakou tu takyvysokou, napsali pár seminárních prací a obhájili nějaký novinový článek u státnic, ale jinak jsou dutí. V lepším případě pak vzdělaní, ale příliš jednostranně. A to je také důsledek chybějící maturity z matematiky, chybějících základů exaktního uvažování a znalosti přírodních zákonů. Ty moderní ultralevičáci a pseudohumanisté už se tím dokonce chlubí a svoji omezenost dávají na odiv, snažíce se těm kognitivně nadanějším vnutit představu, že ve skutečnosti nejde o omezenost, ale naopak o přednost (viz Petruška Šustrová, nebo Pavlína Rychterová).

A tento fenomén rozkladu hodnot není specifický pro Českou republiku. Na tom se usilovně pod praporem stejné víry svaté pracuje v celém západním světě. Světě post-výkonovém, post-demokratickém, post-faktickém. Světě, kde každý může být tím, kým chce. Světě, kde za vzdělání se považuje víkendové sledování vzdělávacích kurzů na internetu, bez ověřování znalostí, bez kontroly, bez zkoušení,bez rozřazování, bez hodnocení. No, tak jste to rozesrali vážení pseudointelektuálové, tak se teď nedivte. Kdybyste znali fyzikální zákony, tak byste věděli, že perpetum mobile nefunguje a že když se vlk nažere kozy, tak že ta koza opravdu nemůže zůstat celá.

krtek řekl(a)...
26. ledna 2017 11:00  

Jenom doplním. Teze "téměř všichni vítězové jsou vzdělaní" je neúnosná a nepravdivá. Rittig, Janoušek a mnozí další z odcházejících "vítězů" ani to formální vzdělání moc neměli. A noví "vítězové" mají mnohdy spíše to formální, než skutečné vzdělání.
A zcela se ztotožňuji s předřečníkem. Diplomové práce jako kompilace zpráv, maturitní práce na některých soukromých školách jako kompilace internetových prezentací, ...

tyrjir řekl(a)...
26. ledna 2017 13:22  

A co červivost švestiček a třešniček z naší zahrádky, například v podobě systémové korupce, - ta na popsané jevy vliv neměla?

Nevidět či nechtít vidět systémovou korupci a prohlašovat ve spojení s tendenčním politickým názorem lidi bez vysvědčení za jakési ignoranty, to je, myslím, dost velký politicko demagogický propagandistický HNUS.

Nevím kam a jak to s brexitem, zvolením prezidenta Trumpa atd. povede a dojde. Oba tyto jevy však považuji především za jasný důsledek systémové korupce a s ní spojené hloupé propagandy, která se lidem prostě přejedla.

J.Týř

Tajný Učitel řekl(a)...
27. ledna 2017 14:46  

...nelze se ovšem vyhnout závěru, že hlasování lidí závisí stále více na tom, jak dlouhou dobu strávili ve škole.

No toto! Kdo by to řek? Základka plus 3 letý učňák = Úsvit.
sš s maturitou a vš ´= Babiš?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.