„Jó škola, škola, škola, škola mi byla velkou školou… říká v jedné povídce Ivan Vyskočil. Mně taky, byť mám pocit, že to nejdůležitější mě ve škole neučili ani nenaučili. A jak tak sleduji vleklé tahanice o to, jak má dobrá škola vypadat, jsem dost nespokojená,“ píše překladatelka a publicistka Petruška Šustrová v komentáři pro Lidové noviny.
Šustrová pokračuje:
 |
| Petruška Šustrová (repro ČT) |
Vláda zastává názor, že je potřeba posilovat učňovské obory a technickou zdatnost. Máme-li být skutečně jednou velkou montovnou, je jistě důležité mít šikovné řemeslníky. Až na to, že spoustu prací, pro které se dnes nedostává šikovných rukou, budou za pár let dělat roboti… Přiznávám, že neumím třeba vyměnit kohoutek, natožpak něco složitějšího, a jsem náramně ráda, když mi někdo v takových věcech pomůže. Přece jen si ale myslím, že k tomu, aby se společnost rozvíjela a postupovala vpřed, potřebuje také – a především – lidi vzdělané v humanitních oborech. Ale ministerstvo školství na humanitní obory už několik let žádné granty nedává: zjevně soudí, že kdo chce mudrovat, bude mudrovat i zadarmo.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
6 komentářů:
Takové ty plky o dojmech. Počet studentů humanitních studií výrazně převyšuje počet studentů technických a přírodovědných škol. Tak jenom tak: http://csugeo.i-server.cz/csu/redakce.nsf/i/studenti_a_absolventi_vysokych_skol_v_cr_celkem/$File/1_vs_studenti_celkem.pdf
Ale určitě se to "expertům" dobře čte.
"Jak mají ti lidé mít nějaké historické vědomí? Jak mají rozumět společnosti, ve které žijí."
Nechci být zbytečně moc cynický, ale "mít nějaké historické vědomí" je asi tak stejně užitečné, jako umět spočítat odmocninu z (1-i)... Rozumí paní Šustrová společnosti, v níž žije? Obávám se, že o nic moc víc než já.
Takové ty univerzální pravdy o chování společností se dají docela dobře pochopit na dějepise do 1945.
Vida, další expert. Pardon: expertka.
A není to tak náhodou problém dějepisářů? Protože, je-li to tak, jak paní popisuje, tak dějepisáři nedělají to co mají a neplní osnovy. Nedovedu si představit, že by si totéž dovolil např. matikář na základce, tzn. neprobrat vůbec povinné učivo za jedno pololetí.
Líbí se mi, jak paní Petruška Šustrová vyzvídá na studentech, kam došli v učivu v dějepisu a přikládá jejich odpovědím velkou váhu.
Cožpak to nezná každý z nás, když má pokračovat v nějakém předmětu po jiném kolegovi v nové třídě, a zeptá se žáků, co se s ním (na)učili?
Znáte tu odpověď?
Není to náhodou tato:
Niiic!
"dějepisáři nedělají to co mají a neplní osnovy"
Budeme-li akorátní, tak RVP.ZV je pro poválečnou historii skoupé, uvádí Československo do r. 1989 a vznik ČR jen jako učivo, což je položka nepovinná.
Výstupy:
- příčiny a důsledky bipolárního světa
- euroatlantická spolupráce
- postavení rozvojových zemí
- základní orientace v problémech současného světa (kráceno)
Okomentovat