Vít Schorm před deseti lety hájil stát v kauze romských dětí ve zvláštních školách. Cestu k nápravě vidí v inkluzivním školství

pondělí 9. ledna 2017 ·

„Pokud má většina potíže s romskou menšinou, tak je možno je vyřešit v podstatě jenom inkluzí. A nejpřirozenější je, aby začala ve škole. Budou-li zkrátka Romové odmala vyřazovaní z většinové společnosti, nebudou schopni navázat lidské či společenské vazby s příslušníky většiny a budou v konečném důsledku odsouzeni k tomu, aby navždy zůstali menšinou s jinými vzorci chování, působící potíže, závislou na dávkách, protože tyto stereotypy jsou spojeny s jejich vyčleněním,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, který ČR zastupoval i v kauze diskriminační separace romských dětí do zvláštních škol.

Schorm dodává:

Vít Schorm (muni.cz)
Děti ze zvláštních škol nemají kontakty, na kterých by později mohly stavět, a nevědí, jak se ve většinové společnosti korektně pohybovat. Když takto omezujeme už ty nejmenší a zcela bezprostřední děti, zaděláváme na celoživotní problém, který se navíc sám reprodukuje. Jedná se o začarovaný kruh. Jde o to, aby rovné šance existovaly i reálně, a ne pouze na papíře. Krom toho samozřejmě zvláštní školy měly nižší vzdělávací cíle a je zřejmé, že v takovém prostředí je nižší tlak na to, aby děti dosahovaly nějakých výsledků.

Mám za to, že právě inkluze představuje ten posun. Inkluzivní vzdělávání je teď sice vnímáno jako strašák a revoluce, ale jakmile se ukáže, že lze tuto výzvu zvládnout bez velkých otřesů, většina lidí si uvědomí, že to je cesta, kterou se dá jít. Je ale pravda, že pokud spolu s inkluzí nepůjdou ruku v ruce další opatření jako třeba boj se sociálním vyloučením, budou výsledky zaostávat za očekáváním. Musíme si ale uvědomit, že tento problém zde vznikal desítky nebo stovky let a řešení není záležitostí deseti let po nějakém soudním rozsudku. Je to běh na dlouhou trať. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce spočetla, že vyloučení určité části populace nám působí nemalé hospodářské ztráty. To je pragmatický rozměr. I ten by lidé mohli vzít v úvahu.


Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin

17 komentářů:

krtek řekl(a)...
9. ledna 2017 9:04  

Jistě - nezaměstnanost Romů je tu stovky let. Pracovní povinnost 40 let neexistovala.
Ironicky řečeno - miluji lidi, kteří vědí, jak na to.
Sociální vyloučení je důsledkem privatizace bytového fondu a jen málokteří starostové nepodlehli lákavému řešení vystěhovat Romy jinam. Systémově se nedělá nic, starostka Obrnic o tom ví své.
V tomto směru má tedy školství suplovat neexistující sociální programy. Nebude, nemůže. Jen namísto gramotných ze základní školy praktické budou negramotní, ale papírově vzdělanější, ze základní školy. Nová pracovní místa pro ně nevzniknou, nové sociální byty nikdo nenabídne.
A na vině budou učitelé.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
9. ledna 2017 9:40  

Začínám tušit, proč štrasburská kauza dopadla, jak dopadla. Další expert na problematiku speciálního školství je na světě...

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 10:42  

Tak při pohledu na foto je mi jasné, proč jsme to projeli. A ty znalosti o praktických školách, to se jen tak nevidí.

Michal Komárek řekl(a)...
9. ledna 2017 13:43  

Paní Karvaiová,

nepřipadá vám, že argument s fotografií je opravdu zcela nekorektní?

Děkuji!
Hezký den!

Ferda44 řekl(a)...
9. ledna 2017 14:02  

Argument paní Karvaiové je stejně nekorektní jako argumentace pana Schorma.
Zde bych problém neviděl.

Eva Adamová řekl(a)...
9. ledna 2017 14:21  

Paní Karvaiová zřejmě narážela na věk a tím i na zkušenosti pana Shorma, které tak zhruba mohl mít před deseti lety, kdy mu bylo 33 let. Opravdu jsme v té době neměli nikoho zkušenějšího? Nejspíš to ale bylo tak, že nikdo zkušený si tou kauzou nechtěl pálit prsty. Asi se navíc do výběru obhájce promítlo i to, že pajtášům nahoře vůbec nedošlo, jaké dalekosáhlé následky to bude mít, pokud spor prohrajeme..

Josef Soukal řekl(a)...
9. ledna 2017 14:30  

Okolnosti naší "obhajoby" kdosi mapoval; více by asi věděl nebo by si vybavil pan Wagner.
Argument se vzhledem skutečně není korektní. Mnohem víc mne však zarazilo, jakým způsobem se pan Schorm vyjadřuje. Copak za vyčlenění Romů mohou speciální školy? Copak prostým přesunutím romských dětí do běžných škol jejich "reálné šance" nějak zreálněly? Jak tenhle člověk mohl něco hájit, když sdílí falešnou optiku obžaloby?

Janek Wagner řekl(a)...
9. ledna 2017 14:46  

Nasadit do takové causy více méně juniorního právníka s pár lety praxe je přinejmenším neobvyklé. Vít Schorm se ale "proslavil" i v jiných causách:

Její zmocněnec Vít Schorm, absolvent právnické fakulty pařížské Sorbonny a do roku 2000 vedoucí kanceláře tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského, sepsal pro štrasburský soud materiál, ve kterém o majitelích činžáků uvádí, že jde o spekulanty, kteří na restitucích či nákupu nemovitostí nejenom netratili, ale mnohdy i vydělali. Bere si na mušku i jednotlivé pilotní případy. Proslulý česko-kanadský hudební skladatel Oskar Morawetz byl podle vládní obhajoby „hospitalizován na psychiatrii“, poranil si hlavu, takže „byla zasažena jeho paměť a schopnost se souvisle vyjadřovat“, a trpěl i Parkinsonovou chorobou. Na základě této „diagnózy“ Vít Schorm zpochybňuje plnou moc, kterou Oskar Morawetz udělil svému právnímu zástupci. V souvislosti s bratry Hlaváčkovými upozorňuje Schorm na pokročilý věk a chatrné zdraví.

Tyhle intimnosti navíc zveřejnily noviny víc než měsíc před oficiálním odesláním do Štrasburku. „Schormova obhajoba na Hlaváčkovy působila hrozně,“ kroutí hlavou Martin Kölbl. „Prý jim to za to nestojí. Víte, oni nechtějí být v televizi, poskytovat rozhovory. Kdyby byli jinak naturelem založení, průraznější a mladší, věřím, že by to dotáhli do konce a vyhráli,“ dodává Kölbl.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 15:44  

Pane Komárku,
není to nekorektní. Četl jste rozsudek DH? To byl takový paskvil, který by měl zkušený právník roztřískat na kousky. Několikrát jsme vyhrávali, přesto to dopadlo tak, jak to dopadlo.
A vám nevadí např. naprosté bláboly pana Kartouse, když vydává praktické školy za školy odpadové?
Ježíši probuďte se člověče, kde to žijete, koho to hájíte tak mermomocně?

Michal Komárek řekl(a)...
9. ledna 2017 15:52  

Paní Karvaiová,

reagoval jsem na toto "Tak při pohledu na foto je mi jasné, proč jsme to projeli."

To prostě je nekorektní a zbytečné. A tento můj soud přece ještě neznamená, že někoho "mermomocně hájím".

Děkuji! Hezký den!

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 16:14  

Když mě už tohle vytáčí!!Ty neustálé polopravdy od podobných, jako je pán na fotce.Víte, kolik jsem si přečetla zahnojených slov na adresu učitelů za poslední dva roky? A kdo nás hájí, kdo to koriguje?

Pepa řekl(a)...
9. ledna 2017 18:37  

Při pohledu na fotku mě napadlo: Jak mohl tenhle mladík před x lety zafungovat jako zástupce státu? To jen aby bylo jasno, že paní Karvaiová není jediná.... Navíc si myslím, že to není ani tak proti panu Schormovi, spíš proti těm, kteří ho na misi vyslali. To jsou ti praví strůjci našich potíží.

Ygrain řekl(a)...
9. ledna 2017 19:07  

"jakmile se ukáže, že lze tuto výzvu zvládnout bez velkých otřesů, většina lidí si uvědomí, že to je cesta, kterou se dá jít."
A kde že ta zářná cesta funguje - v ostatních evropských zemích, kde je vzdělanost a zaměstnatelnost Romů horší než u nás?

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 19:25  

Vkládám část diskusního příspěvku pana Pilaře:
....Nicméně jak již zjistil výzkum bývalé eurokomisařky Viviane Redingové z roku 2012 sledující vzorek 22000 osob romského etnika v jedenácti členských zemích EU (Česka, Francie, Itálie, Španělska, Polska, Maďarska, Slovenska, Řecka, Portugalska, Bulharska a Rumunska), to v naší zemi není vůbec špatné, jak tvrdí lehkoživkové z lidskoprávních neziskovek. Úroveň vzdělání mají Romové v ČR nejvyšší v rámci jedenácti sledovaných evropských zemí – byť, přiznejme si, není stále dobrá. Uplatnění na trhu práce českých Romů ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě je nejstabilnější a mají trvale placené zaměstnání - 40 %, oproti 10 až 20 % v ostatních zemích. Podíl Romů se středoškolským vzděláním dosahuje téměř 30 % oproti průměrně 15 % v dalších zemích.

Přesto některé země kritizují Českou republiku, která se jako jedna z mála evropských zemí, snaží řešit vzdělávání romských dětí systémově a jako jedna z nejúspěšnějších.

Fascinuje mne, jak Ministerstvo školství již několik let nazad připouští nekompetentní kecy našich soudruhů lidskoprávníků, možná lépe lidskoškodilů, kteří nemaje dostatek odborných znalostí se navážejí do všeho a rozvrací cokoliv, co má alespoň trochu systémovosti. Přiznejme si, že pro tyto extrémní levičáky je jakýkoliv systém ohrožující, protože dokáže rozkrývat jejich numismatické snahy a kdo má jen trochu odlišný názor, je jimi považován za třídního nepřítele.

O to víc mi je líto, že odborností zaštiťující se vedení Národního ústavu vzdělávání jim v rámci strachu o svá místa naslouchá, ba dokonce se s nimi radí......
http://www.pedagogicke.info/2017/01/jiri-pilar-reakce-na-clanek-stepana.html

Ygrain řekl(a)...
9. ledna 2017 20:03  

Ano, děkuji, to je přesně ten příspěvek, který jsem měla na mysli.

A připojuji se k těm, kdo si myslí, že právnické ucho, navíc ideologicky zaujaté, nemá co hájit český stát v mezinárodních sporech.

Petr Pan řekl(a)...
9. ledna 2017 22:21  

http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/lidska_prava/rada_evropy/cesky_expert_zvolen_do_cela_ridiciho.html
Tak dobře zastupoval zájmy ČR, až byl zvolen do řídícího výboru. Jak se tomu říká v bitvě? Dezerce?

Co se zase chystá na MŠMT, že se vrtí psem a největším problémem našeho školství jsme my – krávy ze zvláštek? Viz Kartouz, Sleška...

Milan řekl(a)...
10. ledna 2017 18:35  

Proč tolik humbuku kolem prakticky neexistujícího etnika. Podle posledního sčítání lidu v republice žije pouze zanedbatelné minimum Romů. Ve školních matrikách lze najít pouze Čechy a Slováky. A co druhá strana populace? Jak se mají naučit žít s těmito lidmi žáci víceletých gymnázií, když jsou segregovani jen mezi sebou? Tak nám vzniká špatně socializována skupina občanů už od útlého dětství.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.