Důsledná podpora společného vzdělávání ve školách je priorita č. 1

pondělí 9. ledna 2017 ·

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Na prvním místě stojí systémová reforma v podobě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na běžných školách. S účinností od 1. 9. 2016 platí, že školy a poradenská zařízení mají primárně hledat způsob, jak tyto potřeby naplnit. Vzdělávání ve speciální škole je až poslední instancí. Vzhledem k naladění veřejnosti, velké části učitelů a nejednoznačným signálům o připravenosti reformy ze strany MŠMT hrozí reálné riziko promarněné příležitosti a prohloubení deziluze v českém školství.


Další vývoj společného vzdělávání ve školách ohrožuje řada rizik, která mohou tento proces zpomalit, paralyzovat nebo dokonce zcela diskreditovat a obrátit v neprospěch učitelů, žáků a rodičů:

•Poradny zatím ohlašují údajné zavalení administrativou a předpovídají, že nebude možné žákům nová doporučení vystavit.

•Mezi nezanedbatelnou částí učitelů převládá odpor ke změně v přístupu. Podobný odpor převládá podle dostupných výzkumů i ve společnosti.

•Nadále hrozí, že bývalým praktickým školám se nepodaří transformace na školy běžného typu a že vzniknou školy odpadové, jež se budou specializovat na vzdělávání dětí, které budou v běžných školách více či méně otevřeně odmítány.

•Praxe ukazuje, že největší problém představují především děti s poruchou chování na základě diagnostikovaného autismu či ADHD, k nimž učitelé těžko nacházejí cestu.

Doporučení Auditu:

•MŠMT a další spolupracující instituce (Česká školní inspekce, Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut dalšího vzdělávání atp.) by měly velmi pečlivě sledovat situaci ve školách, vyhodnocovat, kde dochází k problémům, a soustředit se na jejich okamžité řešení.

•Učitelé potřebují podporu. Je nutné vést s nimi otevřený dialog a vycházet vstříc požadavkům, které se ukážou jako reálná překážka společného vzdělávání.

•Je nutné vést účinnou a otevřenou kampaň vůči veřejnosti, jejíž postoj je ovlivněn mediálním spadem a účelovými kampaněmi krajně neseriózních médií (Blesk, Parlamentní listy).

Bob Kartous, garant analýzy, EDUin, řekl: „Bude-li podobných případů přibývat, reálně hrozí, že po dalších parlamentních volbách může nová vládnoucí garnitura revidovat legislativu a vrátit se zpět k oddělování dětí ve vzdělávání.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

7 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
9. ledna 2017 13:35  

Kartous zapomněl mezi neseriózní média zařadit Britské listy a Romea.cz šířící lži Petra Uhla o UPS.

Eva Adamová řekl(a)...
9. ledna 2017 13:56  

Mluvit o speciálních školách jako o poslední instanci a o praktických školách jako o školách odpadových může jenom dement, jemuž je problematika speciálního vzdělávání a problematika dětí s LMP a SMP vzdálená několik světelných let.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 15:35  

Poradny zatím ohlašují údajné zavalení administrativou a předpovídají, že nebude možné žákům nová doporučení vystavit.
-Proč údajné? Je to již reálně potvrzeno. Celý proces je nemístně zdlouhavý.

•Mezi nezanedbatelnou částí učitelů převládá odpor ke změně v přístupu. Podobný odpor převládá podle dostupných výzkumů i ve společnosti.
-Nikdo ze současných učitelů nešel učit s tím, že bude mít na starosti postižené děti. Stále dokola opakuji, že opravdu není povinností naprosto všech učitelů přijmout za své péči o postižené. K tomu prostě musíte být naladěni a mít k těm dětem vztah. A nemít ho, to není neprofesionální. Nikdo není povinen tuto práci dělat ,když ji dělat nechce, protože se na to necítí. Přeci je každému jasné, že někdo šel učit na druhý stupeň nebo střední školu, protože má pocit, že neumí, nechce pracovat s malými dětmi. Odsuzuje ho za to někdo? Ne, protože je to normální a férové. Je nenormální a neférové tlačit všechny učitele do péče o postižené, myslete si o tom,co chcete.

•Nadále hrozí, že bývalým praktickým školám se nepodaří transformace na školy běžného typu a že vzniknou školy odpadové, jež se budou specializovat na vzdělávání dětí, které budou v běžných školách více či méně otevřeně odmítány.
-nikdo nechtěl a nehovořil o transformaci praktických škol na školy běžného typu. Hovořilo se pouze o změně názvosloví s tím, že se nadále v těchto šklách budou vzdělávat děti s LMP. Jestliže o takových školách někdo hovoří jako o odpadových, je hlupák. Děti s LMP jsou odpad? Myslí si snad někdo z Eduinu, že stačí přejmenovat tuto školu, zrušit přílohu RVP pro žáky s LMP a máme tu automaticky budoucí inženýry a lékaře? Ví vůbec organizace Eduin a jemu podobné, coto je mentální postižení? Také si ti ideologové myslí, že stačí,aby se na ta děcka někdo více usmíval, aby je učili odborní učitelé, aby měli žáci s LMP více hodin teoretické výuky naukových předmětů a od třetí třídy angličtinu a ejhle, budeme mít děti s normálním intelektem? Protože děti s LMP budou vždy pomalé, málo chápavé, málo schopné se učit, i kdyby je učil vysokoškolský profesor 50 hodin týdně.
Tudíž slovo transformace má v tomto případě jediný význam – zničení, odstranění, zánik.

•Praxe ukazuje, že největší problém představují především děti s poruchou chování na základě diagnostikovaného autismu či ADHD, k nimž učitelé těžko nacházejí cestu.
-Ale neříkejte? A co nevidomí, neslyšící, s psychiatrickou poruchou, mentálně postižení? To je brnkačka, že?

Závěr auditu je už demence na papíře.
Říká se v něm eufemisticky, že je nutné dotlačit učitele a veřejnost k víře v lepší zítřky – inkluzi. Je to pouze a jen ideologie. Věřící buzerují nevěřící. Budeme mít inkvizici?
Není tu ani slovo o hlavních příčinách naprosté neinkluze:
- nejsou finance (přes všechny proklamace nejsou a nebudou v dostatečné míře)
-není kvalifikovaný personál (ne asistenti, ale speciálních pedagogů je třeba v horentní míře)
-není zajištěno snížení počtu žáků ve třídách na 15-20 max. aby něco podobného inkluzi mohlo probíhat

Michal Komárek řekl(a)...
9. ledna 2017 15:50  

Paní Karvaiová, můžeme z toho udělat samostatnou polemiku?

Děkuji! Hezký den!

Kamínek řekl(a)...
9. ledna 2017 15:53  

A neustále se tu jako horkého bramboru neodvažuje nikdo z mocných dotknout otázky společného vzdělávání a víceletých gymnázií ... Jak je možné, že se v době tak důsledného vymáhání společného vzdělávání dopouští segregace žáků dle studijních (na malých městech tak, aby byla VG naplněna)nebo majetkových předpokladů do víceletých gymnázií a soukromých škol. Tím se tito segregovaní žáci nemohou zúčastňovat blahodárného vlivu inkluze a společného vzdělávání. Cíleně se tu za hlasitého a řízeného souhlasu státu buduje elita, která bude jasně odtržena od zbytku "plebsu".

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. ledna 2017 16:12  

Ale jo

Michal Komárek řekl(a)...
9. ledna 2017 16:26  

Díky!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.