Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Jedním z nich jsou přijímací zkoušky, které poprvé proběhnou v jejich plošné a povinné podobě na jaře 2017. Steně jako u státních maturit chyběla při jejich zavádění analýza dopadu do systému a jejich přínos ke vzdělávání v ČR tak zůstává sporný. Navíc představují skrytá rizika spočívající v prohloubení socioekonomické nerovnosti v českém vzdělávacím systému a v možném zneužití tohoto nástroje pro účelové směřování uchazečů do nematuritních studijních oborů.
•Vzhledem k nastavení jejich parametrů nelze očekávat, že by se nějak významně promítly do přijímání na střední školy: ačkoliv musejí ředitelé brát v úvahu výsledky plošných testů a dát jim v kritériích pro přijetí váhu minimálně 60 %, vzhledem k absenci minimální úrovně pro splnění mohou školy hypoteticky přijímat i ty uchazeče, kteří v testování neuspějí.
•Přesto lze ale očekávat, že přijímací zkoušky budou mít vliv, paradoxně však nikoliv na akt přijímání na SŠ, ale na výuku v ZŠ. Dle zkušeností ze zahraničí i z minulosti se bude výuka v ZŠ v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) orientovat zejména na přípravu na přijímací testy.
•Přijímací zkoušky nepřímo ovlivní vzdělávání cca 30 % žáků, kteří se na maturitní obory hlásit nebudou, ale octnou se tak mimo zájem škol.
•Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu. U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek.
•Může docházet k tomu, že na úrovni zřizovatelů středních škol budou vydávána „nezávazná doporučení” školám k tomu, aby stanovily minimální úroveň splnění požadavků v plošných testech. Ačkoliv plnou odpovědnost i pravomoc nese ředitel či ředitelka školy, tato doporučení bývají většinou ředitelů respektována, jakkoliv nemají žádnou právní závaznost.
Doporučení Auditu:
•MŠMT by mělo po prvním roce povinných přijímacích zkoušek vyhodnotit jejich dopad. Podle toho dále rozhodnout o pokračování či revizi tohoto projektu.
•Rodiče by měli být pravdivě informováni o podmínkách přijímacích zkoušek a o reálných bariérách, které představují, aby nedocházelo k unáhleným rozhodnutím, jež mohou mít dopad na budoucí život dětí. Zejména v případě nízkopříjmových rodin.
•Je třeba pozorně sledovat, zda nedochází k nastavování umělých bariér v podobě minimálních požadavků na výsledky plošných testů na základě nezávazných doporučení ze strany zřizovatelů.
Tomáš Bouda, expertní oponent Auditu a výzkumník PedF OU, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele ČJ v ZŠ, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typů vzdělávání.“
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
.png)
11 komentářů:
Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu.
Proč se EDUin ze stejných důvodů neopře do sciotestů ???
Aktivity Eduinu představují riziko.
Další si jistě každý doplní podle svých zkušeností.
S jednotným přijímacími zkouškami máme z minulosti bohaté zkušenosti, žádnou katastrofu pro náš vzdělávací systém v minulosti rozhodně neznamenaly. A pokud se týká matematiky, propočítání Bělounovy sbírky nikomu před 40 lety či před 20lety neublížilo, stejně jako nikomu neublíží propočítávání příkladů ze sbírek současných, ba naopak, jedná se o příklady komplexní, kde si už žák musí dát trošku dvě a dvě dohromady a získá tak v matematice jakýsi nadhled. A kecy o tom, že nebudeme v devítce v matematice probírat to co máme, ale budeme děti jen trénovat testy, už jsou na hranici trapnosti.
Paní Adamová to popsala dobře. Feřek, Kartous ani Slejška o matematice nic nevědí, nerozumí jí, ale přesně vědí, co bude děti omezovat v jejím studiu. To je mi záhadou. Když sám nějakému oboru, či problému nerozumím, jak mohu vědět, co bude někoho jiného omezovat v jeho pochopení? Z mé zkušenosti člověka, který matematiku vystudoval na magisterské úrovni, nevěřím tomu, že existuje člověk, který by si matematiku osvojil, aniž by cvičil počítání. To jsou tisíce hodin strávených počítáním příkladů, tisíce chyb a tisíce jejich oprav. To je to, co ostří ty kognitivní schopnosti. A až po spočítání tisíců příkladů příjde ten hlubší vhled, který člověku umožňuje aplikovat naučené postupy na úplně nové situace, případně ty postupy rozvíjet. Ten krok se ale v tom procesu nedá přeskočit.
Pánové Kartous a Feřtek moc exaktního myšlení nepobrali a tak se snaží, co jim síly stačí, předstírat, že to, co jim nejde, vlastně není vůbec důležité a náročné. A nejraději by přeskočili všechno, rovnou až k doktorátu ze všeho. Nakonec vo co de, že jo?
"...U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek...."
Jasně, ty školy už máme obšlápnutý, tak teď ještě ty rodiče, aby si nedělali, co chtějí. Je to smutný, že jim to nemůžeme nějak nařídit... Takto smýšlí eduinští sociální inženýři. A když už hrozí, že dítě nepobere ve škole příliš moudra, zkusíme to navléct tak, že je k tomu nucenou svým socioekonomickým statusem. To by i stará Laurenčíková slzu zamáčkla, jak jim to, klukům eduinskejm, štymuje.
"Ten krok se ale v tom procesu nedá přeskočit." - nedá! Oni by raději experti na školství porušili i dotaci matematice v učebním plánu RVP a nahradili to planým žvaněním všelijakých výchov, integrací, inkluzí, pač jsou sami na matematiku blbí jak pantok.
12. ledna 2017 21:19
1) Vyhovuje to průmyslu - více dětí do výroby a na učňáky. Ozývá se ze všech stran.
2) Přijímačky a státní maturita z matematiky se nelíbí "aktivistům", kteří "pečují" o největší českou menšinu. Jejich cílem je, aby maturitu získali všichni s co nejmenším (nebo žádným) úsilím a přijímačky a maturita z matematiky je pro ně nepřekonatelná bariéra.
Za nas se delaly povinne prijimacky i na ucbaky. Nikdo nikoho nedoucoval. I za sociku byli navzdory komousum socialne slabi ve vsech narodnostech. Nikdo proti prijimackam nic nemel. Kazdemu stamgastovi z hospody bylo jasne, ze se jeho kluk( holka) musi ucit. Rodice si byli bez problemu schopni uvedomit, ze jejich Pepa fakt muze jit tak na traktoristu. Eduini nedelejte z prdu kulicku.
Čtu si teď o Blízkém Východě knihu od Břetislava Turečka. Jedním z problémů Sýrie, Íránu, Turecka je "převzdělanost" - moc absolventů vysokých škol, pro které není práce. Něco podobného jako ve Španělsku. A u nás se řeší, že chceme "selektovat" "děti" v 15 letech. Tak já už zase nevím.
Jde vzdělanost ruku v ruce s absolvováním vyššího stupně vzdělávání? Jde sociální pokrok ruku v ruce s tímtéž?
Je zcela možné souhlasit s nadpisem.
Přijímací zkoušky představují riziko,....pro žáky, kteří na základce na učení dlabou.Pro ty, kteří se učí, do školy chodí, žádné riziko nepředstavují.
Jo vlastně TU se tu teď objeví se svými teoriemi o zvracení ze stresu apod.
Paradoxem je, že obory vzdělání byť zakončené maturitní zkouškou, pokud mají v RVP zakotvenu talentovou zkoušku, nemusí žáci přijímací zkoušky dělat vůbec. (§62 odst. 4 ŠZ)
Petr
Okomentovat