Počet dětí s LMP v ČR stále klesá – v roce 2016 se jednalo o přibližně 12 500 žáků, z čehož bylo 15 % individuálně integrováno v běžných třídách. ČR se tak postupně celkovým počtem žáků s LMP přibližuje celosvětovému průměru (1,8 % žáků s mentálním postižením v populaci). Informace nabízí Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání.
Analýza situace ve vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením z roku 2014 ukázala, že počet dětí s lehkým mentálním postižením ve věku docházky do základní školy klesl mezi lety 2009 až 2013 o jednu třetinu, z 3,11 procent na 2,08 procenta.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením tak významného snížení výskytu tohoto postižení je změna diagnostických postupů, které se více přiblížily mezinárodním standardům. Nejzásadnější změna nastala u diagnózy lehkého mentálního postižení, které je spojováno s hodnotou inteligenčního kvocientu v pásmu 50 až 69.
Nový systém financování podpůrných opatření, který vstoupil v platnost v září 2016, by měl školám zajistit stabilnější podmínky pro vzdělávání dětí s LMP. Příspěvek škole na zajištění podpory dětí s LMP se dříve kraj od kraje lišil, někdy i několikanásobně. Nově mají děti s LMP nárok na podpůrná opatření zahrnující např. podporu asistenta pedagoga ve škole i školní družině, individualizovanou podporu učitele nebo speciálního pedagoga. Škola přitom obdrží prostředky, které umožní 100 % pokrytí nákladů na stanovená podpůrná opatření.
Přesné hodnoty shrnuje následující tabulka:
Celý text naleznete zde
.png)
6 komentářů:
Já bych za tím spíš viděl peníze.
Dětí v základních školách přibývá proto, že mnohé praktické školy a třídy zemřely na vyhladovění dětmi a rodičům nezbylo nic jiného, než je nechat v blízké základce, protože dojíždět denně 30 km je pro tyto děti špatné.
Počet dětí s LMP klesá, blížíme se celosvětovému průměru
No a co z toho plyne?
Je to dobře, nebo špatně?
Tedy, co je "dobře" podle Laurenčíkové a spol., to tak nějak tuším.
Ale to mne snad ani, v zájmu nejen mého duševního zdraví, nezajímá.
Přiblížili jsme se světovým standardům v diagnostice. Asi.
A co má být. Celosvětové standardy a průměry mohou být reálně horší, než ty naše, domácí.
Když se přiblížíme celosvětovému průměru v dětské úmrtnosti, nebudu to považovat zrovna za úspěch.
Ironicky: Pokud stanovíme normu IQ 40 - 130, nebudou žádné potíže. Téměř všichni budou v normě. To bude radosti.
Mne by docela zajímalo, jak a v čem se ta diagnostika změnila... Předpokládám, že je to nějaká forma IQ testu + pohovor, takže bych to viděl na nějakou rekalibraci těch testů (což mi zdálky přijde stejné jako změna hraniční hodnoty).
Otázka je, jestli takový nástroj může být přenositelný mezi různými národy (nebo jinak - jestli není LMP spíš věc definice).
---
Jinak včera jsem viděl v TV klip (myslím z té série "Pomáháme pomáhat...") o osmiletém Lukáši s dysleksií (možná v kombinaci s jinou poruchou učení). Jak dík té nové inkluzi a europrojektům má škola na asistenta a Lukáš nemusí chodit do zvláštní školy...
Nevím, možná jsem ještě větší diletant v psychologii a pedagogice než se sám považuju, ale myslím, že děti s SPU chodily do běžných škol vždy.
Pletu se?
Proč se ministerstvo propaguje zjevnou hloupostí? Kdo to tam schválil?
Proč na to upozorní maximálně nýmand jako já v bezvýznamné internetové diskuzi? Co na to VŠ učitelé ped-psych předmětů? Co experti?
Diagnostika se změnila v tom, že se velké procento "úspěchu" přikládá testu sociálních dovedností. Myslím, že se budu opakovat, ale jedna paní z PPP mi ssdělila, že když si dítě umí utřít zadek a samo dojde do školy, tak projde testy bez ztráty kytičky. Že ve škole nebude prospívat a bude pologramotné? Nevadí, na ulici se chytne a to je hlavní.
Jinak ten Lukáš s dyslexií by nikdy do žádné zvláštní školy nechodil. Tam chodí mentálně postižení, což dyslexie není. Ale jako působivou reklamu na naše úžasné inkluzivní školství to udělá službu. Veřejnost ví houby, co je dyslexie. Zní to tak hooodně exoticky. A pokud na to upozorním televizi, tak na mě kašle. Oni si tam zvou opravdové odborníky jako Feřteka ,Laurenčíkovou nebo Kartouse. Nějaká blbka Karvaiová je nezajímá.A když to napíšete do Blesku, tak napíší, že to napsal bulvár a tak to nemůže být pravda.
Okomentovat