Povinné přijímací zkoušky na střední školy mají z maturitních oborů vytřídit žáky, kteří pro tento typ studia nemají předpoklady. Jenže tato teze podle hlasů z terénu nebude platit. „Společné přijímací zkoušky skončí fiaskem. Ministerstvo totiž ‚zapomnělo‘ nasadit tzv. nepodkročitelné minimum (cut off score). Každá škola si tak může stanovit jakákoli kritéria na přijetí. Jediné, co ředitele omezuje, je neschopnost odpovědných orgánů regulovat síť škol,“ vysvětluje pro Deník.cz Svatava Dvořáková, ředitelka Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Blansko.
Ředitel Cermatu Jiří Zíka je přesvědčen, že kvalitu žáků na některých středních školách by stanovení cut off score nezvýšilo: „Ředitelé, kteří by kvůli tomuto kritériu nezískali dost dětí po prvním přijímacím kole, by je přijali ve druhém, kde už by neplatilo. Za daného stavu financování regionálního školství, rozsahu středních a vysokých škol nemohou být přijímací zkoušky pojímány jako centrální sociální nástroj.“
Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys soudí, že efektivnější než test ze dvou předmětů by bylo ověřování obecných studijních předpokladů. „Ověřování studijních předpokladů by bylo zárukou, že vzdělávání nebude směrováno k jedinému cíli, totiž úspěchu u přijímaček,“ míní náměstek školní inspekce.
Celý text naleznete zde
21 komentářů:
Absolutně zbytečný článek.
Přijímačky mají smysl v tom, že se konečně poprvé zmapuje úroveň znalostí žáků po skončení ZŠ. Toho se mnozí bojí.
A úkolem přijímaček je něco mapovat???????
Z článku. Pan ředitel Zíka praví: "Zvýší se tlak na kvalitu znalostí, aby děti uspěly." a vzápětí, "Za daného stavu financování regionálního školství, nemohou být přijímací zkoušky pojímány jako centrální sociální nástroj".
Černé na bílém. Konečně. Přijímací testy jako nástroj k zvyšovaní kvality znalostí, nikoli (pouze) nástroj pro školy k výběru uchazečů.
Nový a větší bubák, který vlastně nefunguje kvůli nastavení financování škol.
Proč byl tedy implementován? Jednoduše, protože lze a testy máme tak rááááádíííí..
Pan ředitel úřadu, který zjišťuje výsledky vzdělávání, mluví otevřeně o sociálních nástrojích. Sociální inženýři... pracák, montovna, testování. Hlavy študované.
A úkolem přijímaček je něco mapovat?
Obecně samozřejmě ne. Je to jen vedlejší efekt, že při přijímačkách de facto uspořádáme plošné testování.
Ovšem od současných přijímaček v podstatě ani nic jiného nelze čekat. Tím, že není nastavena hranice (ne)úspěšnosti a že o přijetí rozhoduje nadále ředitel, k nějakému moc velkému třízení nakonec nedojde.
To už nemluvím o tom, že pro další kola už výsledky "plošných přijímaček" de facto nemají význam a že zatím nebyl změněn model financování, takže každý ředitel je motivován k tomu, aby hledal cesty, jak žáka na svou školu dostat.
V tom má holt ředitel Zika pravdu.
Spíše je pravděpodobná jakási "autoselekce" formou prozření rodičů. Když zjistí, že jejich "domácí génius" ani v jednom pokusu nevystoupil nad úroveň spodního decilu, pak možná sami pochopí, že gymnázium není asi ta nejlepší volba.
Příspěvek Tajného nekomentuji. Ztráta času.
Nekomentujte. Ztráta času.
A pak, že se v ničem neshodnem. :-)
Ověřování studijních předpokladů je fikce, kterou známe ze sciotestů. To by neřešilo lautr nic: ani jako přijímačky, ani jako plošné testování.
Přijímačky beru, klidně.
Máme RVP ZV a tzv. očekávané výstupy. Očekáváme tedy, že by žáci měli znát násobilku a dělení, jednoduchou práci se zlomky, písemně sčítat ,odčítat, dělit, násobit. Vyřešit nějakou tu slovní úlohu. Umět alespoň z padesáti procent svůj rodný jazyk. Jestliže tohle dítě neumí, je buď děsivě líné nebo retardované. A i ti retardovaní zvládají něco z toho. Tak proboha, proč by nemohly být přijímačky. Které vycházejí řekněme z 50% zvládnutí očekávaných výstupů. A na gymnázia samozřejmě s vyšším procentem? Protože by se ukázalo, že děti a rodiče na učení dlabou a jdou po papíru - výuční list, maturita, diplom? A využívají jen situace, že školy jsou placené za hlavy a drží si studentíky na semeno?
Jenomže očekávané výstupy jsou formulovány především dovednostě, zatímco testy bývají sestavovány především znalostně.
Samozřejmě bez změny financování je to celé stejně jen opičárna.
OVa jsou formulovana i znalostne. Zak zna a pouzije vyjmenovane slova. Zak ovlada pocetni operace typu...
OSP do toho raději netahejte. Vloni jsme na konci devítky nechali propadnout žáka, který je napsal s percentilem 60, protože ho na 2. stupni přemohla lenost natolik, že se nikdy nenaučil vyřešit ani sebejednodušší rovnici. Letos totéž hrozí žákyni s percentilem 80, kterého dosáhla díky výborné čtenářské gramotnosti, kterou si zřejmě piluje doma v posteli, kde si místo docházky do školy čte. Ovšem s téměř 50% absencí nemá šanci učivo 9. ročníku zvládnout ani náhodou. Někdo by mohl Andryse upozornit na nesporný fakt, že o školní úspěšnosti dítěte rozhodují i jiné faktory než IQ, kupříkladu morálně volní vlastnosti.
Samozřejmě bez změny financování je to celé stejně jen opičárna.
O to právě jde. Zavést povinné přijímačky je pro MŠMT jednodušší, nežli změnit systém financování. No ale když už o tom ministryně mluvila v televizi, tak není zbytí...
Takže se zavedly přijímačky, aniž by byl splněn hlavní předpoklad jejich smysluplného použití.
Jak z toho ven? Nijak. Stačí, když stejně jako dosud necháme rozhodovat ředitele. Chvilku sice byl humbuk a bouřka ve skleničce kvůli (ne)stanovení hranice (ne)úspešnosti, ale to se zdárně vyřešilo tak, že se nic nestanovilo. Tím pádem mohou být na MŠMT všichni v klidu.
MŠMT i CERMAT získali čas, kdy si můžou vyzkoušet přijímačky tak říkajíc "nanečisto" a vychytat případné mouchy. (Spíš masařky.)
Až bude vše aspoň zdánlivě připravené a hlavně až bude připravena reforma financování, tak se jen drobnou úpravou třeba ve vyhlášce stanoví výše laťky pro úspěšné přijetí na jednotlivé typy škol.
Kdyby se letos při přijímačkách něco podělalo, hodí odpovědnost za problémy na hlavu ředitelům škol.
Ti mají momentálně nejvíc hlavu v pejru, jak si přijímačky zorganizovat, splnit nejasně formulované zákonné náležitosti a současně si neodstrašit zájemce. A hlavně jak zajistit, aby váha státních přijímaček byla "nejméně 60%".
Velkým neřízeným vzdělávacím experimentem je dnešní stav, kdy se o maturitu uchází spousta žáků bez patřičných předpokladů. O důsledcích jsme zde psal mnohokrát.
Že se o maturitu ucházejí ti, kteří k tomu nemají předpoklady, to je jistě skutečnost. A že to není dobře, to je jistě pravda.
Ale zeptejme se jinak. Proč se ucházejí i tito studenti o maturitu? Není to především proto, že se o ni prostě ucházet musí?
Je opravdu tak nepředstavitelné maturitu zrušit? (Nebo ponechat jako volitelnou variantu pro uchazeče o vysokoškolské studium?)
Myslíte, že by bez maturity zdravotní sestry hůře pečovaly o pacienty, kosmetičky hůře depilovaly, ajťáci hůře síťovali nebo programovali?
To se točíme v kruhu: samozřejmě pro část dnešních uchazečů o maturitu by stačila - a byla by mnohem přínosnější - mistrovská zkouška, pro zbytek by mohla být zkouška dvojí. Jenže jde především o obsah vzdělávání a současně také o restrukturalizaci vysokoškolského vzdělávání. To bychom museli mít ministra, který a) školství a vzdělávání rozumí, a především b) dokáže svoje vize prosadit.
Je opravdu tak nepředstavitelné maturitu zrušit?
Je mi líto, ale těch zákonných souvislostí a konsekvencí je příliš mnoho. A mají i mezinárodní přesah. My prostě nemůžeme pojem maturitní zkouška jen tak škrtnout z legislativy.
Ale mohli bychom maturitní zkoušku rozdělit do dvojí úrovně.
Kdysi jsem si myslel, že by to měla být "závěrečná zkouška" a "skutečná maturita".
Jenže stravitelnější je nejspíš "maturita" a "připouštěcí zkouška pro VŠ".
Jenže stravitelnější je nejspíš "maturita" a "připouštěcí zkouška pro VŠ"
Jednotná maturita z ČJ, cizího jazyka, matematiky + přijímací zkoušky na VŠ (včetně jiných alternativ přijetí, které si stanoví VŠ samy). Maturitní zkouška dvojí úrovně je blbost. To raději zrušme maturitní obory - "kadeřník, číšník, zedník,...", které jsou pro výkon povolání naprosto zbytečné. Bohatě stačí výuční list.
Já přijímací zkoušky na střední školy vítám, i když se domnívám, že to zase zůstalo na půli cesty. Na druhou stranu se tomu nedivím, protože já bych si taky nevzal na trika, že z roku na rok příjde o práci polovina středoškolských učitelů. Jako chucpe vnímám teď ty nářky od těch, kteří byli od začátku proti, že to nebude fungovat proto, že chybí centrálně stanovené minimální požadavky. To je tak vždy. Nejprve jsem strašně proti. Pak si prosadím, že se to nezavede v navrhované šíři a pak tu nedostatečnou šíři veřejně kritizuji. Stejné je to s dvojí úrovní maturitních testů.
Pravdu má, dle mého mínění, kolega poste.restante. Každý ředitel si sice nastaví laťku sám, ale najednou se ukáže, která škola ji má jak vysoko a už ta propaganda bude fungovat hůře. Dočkáme se asi zase nějakých "paradoxů" z pera Štefflova, ale to přežijeme. Někdo se umí učit ze svých omylů a někdo holt svůj omyl nazve paradoxem. Přesně v duchu toho, jak tyto aktivity celou dobu vnímám. Jde o víru. Vědě poněkud vadí, když pozorované není v souladu s teorií. U víry je to jinak. Když něco neodpovídá víře svaté, je třeba upravit realitu a vydat vyhlášku, nařízení, rezoluci, sankce, směrnici apod.
Maturitní zkouška dvojí úrovně je blbost.
Při vší úctě, pane Moudrý, v tomto s Vámi nemohu souhlasit.
Obory jako "kadeřník, číšník, zedník" samozřejmě blbost jsou. Jenže nežijeme ve vzduchoprázdnu a svět kolem nás nějak funguje, přičemž máme jen omezené možnosti jej měnit.
Uvedu to na příkladu.
Obor kadeřník/kadeřnice (bez uvozovek) je samozřejmě pořád nematuritní tříletý učební obor.
Ale třeba kosmetička už je maturitní. Proč? Protože ve většině zemí EU tomu tak je. O důvodech můžeme spekulovat, ale jsou vlastně nepodstatné. Znamená to, že když usoudíme, že kosmetička v ČR nepotřebuje maturitu, předem všechny absolventy tohoto oboru diskvalifikujeme na trhu práce v EU.
A i kdybychom tak učinili, kdo na takový obor půjde studovat? Garantuju Vám, že nejbližší soukromá škola okamžitě upraví své ŠVP a začne nabízet maturitní verzi v podstatě téhož oboru.
Nebo třeba obor Strojírenství. V osmdesátých letech připravoval de facto obsluhy soustruhů a fréz. Stačily základní znalosti o materiálech a spousta, spousta praxe.
Dnes je to vlastně programování CNC strojů s nezbytnou znalostí základů IT, algoritmizace, CAD technologií atd. plus veškerá ta "strojařina" jako dříve. Je nemožné takový objem učiva zvládnout za tři roky a maturitní úroveň znalostí je nezbytná.
Vedle toho postavme gymnazistu, který má všeobecné znalosti počínaje filosofií, přes přírodní vědy až po neurčitý integrál. V maturitních předmětech často až dvojnásobná časová dotace.
Dost dobře není možné nastavit maturitní laťku tak, aby se gymnazista necítil uražen její trapnou úrovní a současně z téhož předmětu odmaturovala třeba ta kosmetička.
Máme studijní obory, jejichž účelem je příprava středoškolsky vzdělaného (technického) personálu na maturitní úrovni a pak máme studijní obory, jejichž účelem je příprava pro další, vysokoškolské studium. Těmto úrovním vzdělání a přípravy jsou uzpůsobeny RVP a především časové dotace vzdělávacích oblastí.
Ale nejsou jim uzpůsobeny úrovně ve státní části maturitní zkoušky. A z toho logicky pramení spousta problémů a konfliktů.
Souhlas s p. Doleželem i s poste restante. Problém je to, že se nějak nastaví co od maturity či přijímaček chceme, připraví se a pak politici udělají změnu podle svých zájmů.
Jsou dvě možnosti.
Státní maturita jedna pro všechny běžné střední školy, která podchytí minimum nutné pro studium na VŠ. A tedy být dokladem, že žák splnil podmínky a je schopen studovat na běžné VŠ.
Nebo pak spousty variant podle typu školy a oboru, která zajistí kvalitu výstupu. To samozřejmě zvládne i školní verze, ale musela by být kompletně komise odjinud včetně inspektora, který na to bude dohlížet.
O tom měli všichni chytráci diskutovat už před r. 1998, kdy začínala maturita nanečisto. Teď je trochu pozdě.
Okomentovat