Julie Hrstková: Když hejtmani zavelí, vzdělání ustupuje

„Asociace krajů chce i přes odpor ministerstva školství prosadit nepodkročitelnou hranici při přijetí žáků na střední školy. Součástí návrhu má být i možnost zavedení jednotných zkoušek v páté a deváté třídě. Asociace krajů má vcelku příčetné argumenty: tvrdí, že úroveň středního školství je nevyrovnaná, často velmi nízká. Důvodem je přijímací řízení nastavené tak, že jím projde v podstatě každý… Návrh krajů neřeší ty podstatné problémy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Přijímačky musíme změnit, tlačí hejtmani na ministra školství. Připravují nový návrh

Na střední školy přichází spousta studentů, kteří na maturitu nemají, nakonec ji neudělají a skončí bez potřebné kvalifikace, prohlašují hejtmani. „Situace je v tomto směru tristní,“ sdělila Hospodářským novinám hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. „Byli bychom rádi, aby s nějakým návrhem přišel ministr. Z jeho strany však aktivita není. Proto musíme připravit něco my, kteří vidíme, že věc je opravdu vážná, až kritická,“ podotýká.

O emocích, vztazích a osamělosti je třeba s dětmi mluvit, a to co nejdříve. V rodině i ve škole

Zhruba každý čtvrtý člověk na světě během svého života prožije nějakou epizodu psychického onemocnění. Až polovina z chronických psychických potíží se navíc projeví už ve školním věku. Některé státy proto psychohygienu a emoční výchovu zavádějí do osnov. Co na to Česká republika? „Už i ty nejmenší děti by se měly ve školce a na prvním stupni základní školy naučit orientovat se v emocích a pochopit je,“ říká pro magazín Rodiče vítáni Marie Salomonová.

Jan Šindelář: Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 2

V této části se setkáme s dalšími třemi úlohami a s výsledky, kterých žáci dosáhli při jejich řešení. Jedná se o netradiční úlohy týkající se změn a skupenství látek. Během samostatné práce žáci pracovali svědomitě a snažili se dosáhnout co nejlepších výsledků. Motivování byli, jak jsem psal v předchozím příspěvku, věcnou cenou pro první tři nejlepší řešitele. Podívejme se tedy nyní na další tři otázky i s jejich popisem a vyhodnocením.

Historik Frankl získal jako první český humanitní vědec prestižní grant ve výši dva miliony eur

Vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století se bude ve svém projektu snažit historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Na následujících pět let dostal prestižní ERC konsolidační grant ve výši téměř dvou milionů eur, který Evropská výzkumná rada každoročně rozdává na ty nejnadějnější a nejzásadnější projekty napříč Evropou. Informují Hospodářské noviny.

Péče o děti v ústavech bude do čtyř let stát více než 11 miliard ročně. Pěstounská péče je přitom výrazně levnější

Mimo svou rodinu vyrůstá téměř 23 tisíc českých dětí. Pobývají v ústavech nebo u pěstounů. Nevládní organizace Lumos na základě analýzy upozorňuje, že pokud se současný systém nezmění, bude stát v roce 2022 dávat na péči o ohrožené děti asi 11 miliard korun, tedy o 2,7 miliardy víc než loni. Informují Hospodářské noviny.

Počet dětí cizinců vzrostl ve školách od roku 2008 o dvě třetiny

Celkem bylo ve školkách a školách loni 41 656 dětí s cizím občanstvím, před deseti lety 24 252. Nárůst je tak o více než 70 procent. Od školního roku 2008/2009 se počet cizinců v mateřských školách zvýšil zhruba na trojnásobek, v základních školách vzrostl o dvě třetiny a ve středních školách o třetinu. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad ČSÚ ve Statistické ročence 2018. Informuje iDNES.cz.

Domácích školáků přibývá. Třídu mají klidně v kuchyni

Individuální vzdělání se v posledních letech těší stále větší oblibě. Rodiče hledají alternativu ke klasickému školství. Preferují osobní a respektující přístup. Žáků v individuálním vzdělávání, které bylo v České republice schváleno před třinácti lety, stále přibývá. Loni se jednalo o více než 2500 dětí, z toho 77 jich je v Plzeňském kraji. Reportáž z Plzeňského kraje přináší MF DNES.

Oldřich Botlík: Katofskór? Opravdu?

Ministerstvo školství si zaslouží uznání za pečlivý analytický přístup k otázce případného zavedení nepodkročitelné hranice (cut-off score) pro přijetí ke studiu v maturitních oborech. K věcným výhradám ministerstva týkajícím se velmi závažných negativních dopadů takového rozhodnutí je třeba přidat ještě důležitou výhradu technickou. Aby se toto opatření mohlo aspoň tvářit jako spravedlivé, musí být totiž náročnost přijímacích testů meziročně srovnatelná. Není jednoduché ani definovat, co to přesně znamená, ani toho dosáhnout. A Cermatu se to navíc zjevně nedaří.

IPSI: Novela klíčové vyhlášky hrozí otevřením prostoru pro segregaci desítek tisíc dětí ve vzdělávání

"Po půl roce váhání předložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do vnějšího připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných žáků. Návrh zcela mění dosavadní kurz. Místo aktivní podpory společného vzdělávání otevírá ministerstvo legální cestu segregovanému vzdělávání dětí s postižením a zhoršení podmínek pro jejich vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Novelu charakterizuje návrh na vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje předností vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu," píše Institut pro sociální inkluzi v úvodu série textů k návrhu nové vyhlášky. Se souhlasem institutu přinášíme dva úvodní díly.

Zbyněk Němec: Legislativní změny v profesi asistentů pedagoga: zkušenosti škol jsou v přímém rozporu se záměry zákonodárců

S přibývajícími počty asistentů pedagoga v českých školách se tato profese stala jedním z nejvíce diskutovaných témat, souvisejících s problematikou společného vzdělávání. Protože zde dochází v posledním roce k výrazným legislativním změnám (a další se připravují), a protože jsme přesvědčeni o tom, že v zájmu všech aktérů (zákonodárců, pedagogické veřejnosti i žáků) je vytvořit vzdělávací systém co nejefektivnější, rozhodli jsme se uspořádat malou anketu. Chtěli jsme v ní na vzorku několika základních škol zjistit, jak současné nebo připravované změny v oblasti asistentství ovlivňují nebo by mohly ovlivnit stav vzdělávání v těchto školách.

Mediálně negramotná v Česku je čtvrtina lidí, před svobodou upřednostňují bezpečí

Podle ředitele výzkumu agentury STEM/MARK Pavla Šimoníka se mediálně negramotní lidé přiklání k pocitu bezpečí před svobodou. A mediální gramotnost v Česku je podle výzkumu, který nechala vypracovat Česká televize, nízká. V průzkumu agentury pro Českou televizi nejhůř dopadli senioři. Špatné výsledky ale měli i mladí lidé mezi patnácti a osmnácti lety. Ministr školství Robert Plaga (ANO) je názoru, že by se mediální gramotnost měla vyučovat napříč školními předměty. Tématu se věnovala Devadesátka ČT24.

Marek Šedivý: Neziskovky musí samy sebe lépe hájit v médiích

Stále méně lidí důvěřuje neziskovým organizacím. Podle Marka Šedivého, prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, se po letní kauze týkající se snižování dotací pro neziskové organizace nedá očekávat obrat k lepšímu. Ke špatnému obrazu přispívají nejen politici, ale určitou měrou i média. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.

Seminář: Co je to fiktivní firma

Národní ústav pro vzdělávání zve na dvouhodinový neakreditovaný seminář o fiktivních firmách. Setkání je určeno zástupcům škol, které uvažují o zařazení výuky ve fiktivní firmě do svého školního vzdělávacího programu.

Ceny ministerstva školství za rok 2018 znají své laureáty

Ocenění převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. Cenu v její současné podobě uděluje ministerstvo od roku 2014 a může ji získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění se uděluje i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

Poslanci přidali miliony kanceláři prezidenta, na příplatky pro učitele ne

Zatímco navýšení výdajů pro Kancelář prezidenta republiky o 16 milionů korun v příštím roce na návrh komunistky Miloslavy Vostré rozpočtový výbor Sněmovny schválil, na to, aby bylo na příplatky pedagogickým pracovníkům uvolněno 700 milionů korun, většina výboru nekývla. Informuje iDNES.cz.

Jan Michalík: Inkluze je cílový stav, jakýsi yetti, který kdesi běhá a nikdo ho neviděl

Ve chvíli, kdy ministerstvo školství chystá tzv. inkluzivní vyhlášku, která má upravit rozsah i využití podpůrných opatření, sešlo se v Praze na 200 asistentů pedagogů, aby diskutovali o svém postavení ve školách. Deník.cz při této příležitosti mluvil s profesorem Janem Michalíkem z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

ASP: Otevřený dopis ministru školství. (Inkludovat nelze pouze dle přání státních orgánů a neziskových organizací)

Vážený pane ministře, Asociaci speciálních pedagogů byly její partnerskou organizací Unie zaměstnavatelských svazů poskytnuty k připomínkám koncepční materiály Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019-2023 (údajně pracovní verze) a návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Oba dva materiály jsou v pasážích týkajících se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami velmi rozdílné kvality.

Pavlína Loňková: Jak jsem napsala dlouhý e-mail. (Zkoušela jsem kdeco, ale rodiče mlčí)

„Předstupuju před ně na každých třídních schůzkách s osobní prosbou "pojďme spolu mluvit". Když se Vám něco nebude líbit, když Vás něco naštve, když Vás něco potěší, rozesměje, rozzlobí, znejistí i když bude dlouho ticho. A oni mlčí. Mlčí i naši žáci. Společně je učíme že když mají jiný názor nebo otázku, je lepší si to všechno nechat pro sebe,“ píše Pavlína Loňková v textu o tom, jak se snaží „vtáhnout rodiče do dialogu“. Se souhlasem autorky přinášíme celý text...

Platy učitelům stoupnou později a méně. Podle odborů vláda růst platů od září neslíbila.

Učitelé čekají na přidání od začátku školního roku. Výplatnice jsou ale stále stejné. Patnácti procentní navýšení vláda posunula až na leden. Fixně mají kantoři dostat přidáno deset procent, zbylých pět je pohyblivá složka platu. Například na osobní ohodnocení, které ale řada učitelů nedostává, protože školám chybí finance. Reportáž přináší iDNES.cz.

Tomáš Jízdný: Pokud chceme opravdu něco změnit, musíme přemýšlet, jak pomoct všem státním školám

„I kdybychom postavili sto škol, zasáhneme jen malé procento populace. Pokud chceme něco opravdu změnit, tak musíme myslet ve velkém a řešit, jak pomoct všem státním školám, ulehčit život učitelům a ředitelům s papírováním a zlepšit prostředí,“ říká Tomáš Jízdný, který společně s Ondřejem Kaniou založil v Česku první střední školu „amerického střihu“. Nyní ze společnosti odchází a zakládá vlastní projekty. Informují Hospodářské noviny.

Nová metodika zlepší výuku neslyšících. Obsáhlá metodika vysvětluje, jak učit český jazyk děti se sluchovým postižením.

Národní ústav pro vzdělávání zveřejňuje publikaci Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením. Jde o historicky první a unikátní materiál svého druhu, který je vytvořen na míru přímo neslyšícím žákům. Vznikal ve spolupráci s komunitou neslyšících, učiteli a odborníky z vysokých škol. Je možné jej číst v češtině anebo sledovat v českém znakovém jazyce, a to zcela rovnocenně.

Bořivoj Brdička: Foggův model ovládání lidí technologiemi

„V září 2007 zahájilo na Stanfordu 75 studentů kurz psychologie Facebooku. O 10 týdnů později měli dohromady na 16 milionů uživatelů a na reklamě vydělali milion dolarů – objevili postup, který se stal velmi populárním.“ Kurz se zjednodušeně nazýval Facebooková třída a vedl ho profesor BJ Fogg, šéf stanfordské Persuasive Technology Lab (persuasive = přesvědčovací, v češtině se používá i ekvivalentní výraz persváze, tedy persvazivní). Pracoviště bylo nedávno přejmenováno na Stanford Behavior Design Lab (behavior design = ovládání chování).

Emiliana Rodríguez Morales : Pro děti, které nemají dobré prostředí doma je učení se empatii klíčové

„Naše organizace pomáhá učit děti, učitele i dospělé sociální a emoční dovednosti pomocí speciálně sestavených programů. Také se snažíme tyto programy vyhodnocovat, abychom věděli, jak moc jsou efektivní a v neposlední řadě spolupracujeme s vládou a dalšími organizacemi, aby o našich aktivitách panovalo co největší podvědomí,“ říká Emiliana Rodríguez Morales, vědkyně a jedna z vedoucích postav školské reformy v Mexiku, které se povedlo prosadit nový předmět sociální a emoční dovednosti. Rozhovor vedla Silvie Kadlčíková.

Olga Kofroňová k revizi RVP: Nejde o návrat k osnovám. Školy musí dostat prostor pro vlastní názor a kreativitu

„Víte, my máme určité bariéry. Kdybychom udělali opravdu zásadní změnu, tak to učitelé nepřijmou, budou ji ignorovat. To je vyzkoušené. Směřujeme k tomu, aby škola žáky inspirovala a neodrazovala, ale musíme to dělat tak, aby to byli schopni akceptovat učitelé, ale i jejich učitelé na pedagogických fakultách,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Nejvíc nemusí být dost: Vláda neplní slib na zvýšení učitelských platů. (A asi ho ani nesplní)

Týdeník Respekt přináší rozhovor s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, ve kterém zazní také otázky na téma zvyšování učitelských platů. Podle redaktora Marka Švehly vláda neplní sliby, které učitelům dala. Z odpovědí Jana Hamáčka se nezdá, že by ke splnění slibů mělo dojít.

Kraje dostanou miliardu na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů

Kraje dostanou v příštím roce peníze na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů. Z nově vyhlášeného rozvojového programu MŠMT půjde na tyto účely 1, 053 miliardy korun. Vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech je jedním z opatření, kterými se MŠMT připravuje na reformu financování regionálního školství. Ta začne platit od roku 2020.

Ministerstvo chce jen jednoho asistenta učitele ve třídě. Jsou prý moc drazí

Novela vyhlášky o inkluzi má snížit finanční i administrativní náročnost společného vzdělávání handicapovaných a nadaných dětí. Snížit se má počet asistentů ve třídách: zatímco teď mohou být i tři, nově to má být maximálně jeden, který se bude muset věnovat víc žákům najednou, navrhuje ministerstvo školství. Někteří ředitelé ale před změnami varují. Nyní pracuje ve školách přes 17 tisíc asistentů. Informuje Česká televize.

On-line seminář 28.11.: Rozvíjení digitální gramotnosti nejen v češtině

Informační technologie a český jazyk – lze tyto dva předměty spojit do jednoho fungujícího celku? Odpověď nabízí lektorka Ludmila Kovaříková, učitelka českého jazyka na 2. stupni ZŠ a členka GEG (Google Education Group) ČR.

MŠMT uspořádalo konferenci o kvalitě vzdělávání na vysokých školách

V průběhu dvoudenní mezinárodní konference „Towards Better University Teaching“, kterou MŠMT připravilo pro pracovníky vysokých škol, vystoupilo přes 20 řečníků, z toho 10 ze zahraničí. Tématy byly progresivní přístupy a dobrá praxe ve vysokoškolské výuce.

Jana Straková: Co místo cut-off score? Dát šanci všem a zvýšit prostupnost systému

Pokud projde návrh na jednohlasný požadavek Asociace krajů na zavedení cut off score, tisíce dětí už za dva roky zamíří místo na maturitní obory na učňovské obory bez maturity. Školy podle nich berou na maturitní obory děti, které na ně nemají. Oddělit je mají už přijímačky. Ministerstvo školství však s kraji nesouhlasí a upozorňuje mimo jiné na to, že zatím nemá k dispozici data, která by souvislost mezi výsledkem u přijímaček a maturity prokázala. K tématu se vrací MF DNES.

Hejtman Vondrák: Nejde pouštět čtyřkaře na maturitní obory

„Cut off score nepovažujeme za jediný nástroj, jak zvýšit kvalitu středoškolského vzdělávání, je to ale nástroj nutný. Není možné, aby na maturitní obory nastupovali čtyřkaři nebo dokonce žáci s pětkami. Úspěšnost u maturit se stále snižuje, to je důsledek takového přístupu. Navíc náš záměr není zavést cut off score okamžitě, ale v horizontu dvou až čtyř let především proto, abychom mohli provést korelaci mezi výsledky u maturit a přijímacích zkoušek a odvodit od ní výšku cut off score,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) v rozhovoru pro MF DNES.

Skromné sny učitele ze školy odvedle aneb co by mi pomohlo, abych mohl učit, jak bych chtěl

„Často se mi stává, že žáci neposlouchají, co jsem jim řekl, a něco nesplní. Komunikace s nimi je složitá, nevím, jak na to, nikdo mě to neučil. Napíšu jim úkol nebo, co si mají připravit, na web a ještě smskou, a stejně to ignorují. Čemuž na druhou stranu rozumím. Hodně z nich má různé koníčky, sportují, domů přicházejí večer unavení a nechce se jim drtit vzorečky. Matematika v téhle podobě jim stejně k ničemu nebude, co si budeme povídat. Teoreticky by to mělo sloužit k rozvoji jejich myšlení, ale to je teorie, víme, že v praxi to tak není, zůstanou nepolíbení. Prakticky jde o to mít maturitu, mít papír. Systém je prostě teď tak nastavený,“ říká učitel druhého stupně ZŠ Tomáš Pinkr v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Polovina dětí se na osmiletá gymnázia nedostane. Největší zájem je v Praze

V Praze se loni dostalo na osmiletá gymnázia 16,44 procenta žáků pátých tříd, což je skoro dvojnásobek proti celorepublikovému průměru, který činí 8,86 procenta. Naopak třeba v Moravskoslezském kraji uspělo loni jen 6,8 procenta uchazečů o studium na osmiletých gymnáziích. Páťáků tam bylo zhruba stejně jako v Praze, ale počet osmiletých gymnázií je zde výrazně nižší. Vyplývá to z analýzy, kterou Právo vypracovalo z veřejně dostupných dat týkajících se krajů s nejlepšími a nejslabšími výsledky u státních přijímaček na střední školy.

Brání starostové vyšším odměnám pro ředitele škol?

„V příštím roce bychom chtěli otevřít otázku odměňování ředitelů. Skutečnost, že se do konkurzů v devadesáti procentech přihlásil nejvýše jeden uchazeč, ukazuje, že to není zase až tak atraktivní pozice a že by ředitelé měli být zařazeni o jednu tabulkovou třídu výše, než je tomu v současnosti" řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký na konferenci Školství 2019. Informuje časopis Euro.

Filip Rožánek: Demokracie je diskuse. Někdy bohužel i s generálem Lorencem

„Mezi hosty debaty o 17. listopadu, kterou uspořádal Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, byl estébák Alojz Lorenc. Pobouřené ohlasy se často shodují, že tam neměl co dělat. Vzhledem k názvu a účelu zmíněného institutu je vlastně paradoxní, co kolem této debaty vzniklo. Demokracie znamená diskusi, jak říkal Masaryk, jenže to vypadá, že diskutovat se má jen někdy, jen s někým a jen o některých věcech. Musíme poslouchat jen ty, se kterými souhlasíme? Když vtáhneme zlo do diskuse, znamená to, že ho tím legitimizujeme?,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách.

Průměrné stáří učebnic v Česku je devět let. Zmodernizovat výuku má rozšířená realita

Unikátní vzdělávací aplikaci, která studentům umožní si bezpečně vyzkoušet nebezpečné chemické pokusy, pozorovat mikroskopem nejmenší buněčné organismy či simulovat funkce lidských orgánů, zavádí do svých škol jako první v republice Královéhradecký kraj. Corinth Classroom nabízí přes 1 500 materiálů pro výuku ve formě 3D modelů, animací a simulací v oblasti přírodovědného vzdělávání. Informuje Seznam Zprávy.

Díky chebské kronice poznávají školáci krásy místa, kde žijí

Vzbudit zájem dětí o region, podpořit znalosti místních dějin a zlepšit kvalitu vzdělávání na školách. To je cíl projektu radnice v Chebu, díky kterému se nyní děti z místních škol seznamují s chebskými kronikami a tedy i historií místa, kde žijí. Informuje iDNES.cz.

Oxfordská univerzita zveřejnila, na co se ptá uchazečů při přijímacích pohovorech

Jak posloucháte hudbu, popište tento kámen či co historici nemohou vědět o minulosti, to jsou některé z možných otázek na přijímacích pohovorech. Jak popisuje online vydání deníku The Guardian, důležitější, než problém vyřešit rychle, je to, aby uchazeč ukázal, jak informace využívá a analyzuje. Informuje blog Pro vzdělávání.

Pavlína Loňková: My a Oni aneb Kdo má víc práce? (Učitelé na prvním stupni nebo učitelé na druhém stupni?)

Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň. Nastoupila jsem do školy jako učitelka prvního stupně. Jako učitelka prvního stupně jsem jednou promovala, dvakrát kupovala počítač, třikrát se zamilovala, čtyřikrát přestěhovala, pětkrát upravovala ŠVP, šestkrát vzala děti do Prahy a sedmkrát letěla letadlem. Jako učitelka prvního stupně jsem vzala poprvé do ruky iPad a rozmnožila (asi dvacetinásobně) svou knihovnu. Jako učitelka prvního stupně jsem vstávala a jako unavená učitelka prvního stupně chodila spát. Jako učitelka prvního stupně jsem slýchávala "sklop hlavu, zavři pusu a nevyčnívej a budeš se mít dobře", slyšela jsem "no jo, vy na prvním stupni" ale slýchávala jsem i "moc děkujeme za inspiraci". A jako učitelka prvního stupně jsem si taky sáhla na své prozatimní učitelské dno. ​

Na hraně únosnosti. Kapacita tříd na základních školách je „na maximu“.

Počet žáků v lavicích základních škol v Jihomoravském kraji stoupá. V některých je kapacita tříd na maximu. Ředitelé zvažují, že upřednostní místní děti. „Na druhém stupni je téměř ve všech třídách třicet žáků, což je na hraně únosnosti pedagogické práce,“ popsal pro Deník.cz ředitel základní školy v Hustopečích Jaroslav Vysloužil.

Ombudsmanka: Klient s autismem? Sociální službu prakticky nenajde

Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.

Má se studenty debatovat „komunistický zločinec“? O sametové revoluci debatoval na Karlově univerzitě exšéf StB Lorenc

V pátek proběhla na půdě Univerzity Karlovy debata plná emocí. O výročí sametové revoluce přišel se studenty diskutovat i tehdejší šéf Státní bezpečnosti (StB) Alojz Lorenc. Tvrdil například, že během demonstrací neměl přímý vliv na jejich násilné potlačení. Během protestu 17. listopadu 1989 na Národní třídě bylo zraněno několik set lidí. Historik Petr Blažek, který debatě přihlížel jako divák, se proti Lorencově účasti na páteční akci silně ohradil. Devětasedmdesátiletému muži řekl, že je komunistickým zločincem. Informuje Aktuálně.cz.

Pedagogické fakulty? Je zázrak, že tam ještě teče teplá voda, říká Čakloš

Poznávat přírodu se učíme usazení v lavicích a koukající na tabuli. Z žáků chceme vychovat aktivní demokratické občany, ale 13 let školní docházky jim budujeme návyk, že za ně všechno rozhodne někdo druhý. Trápí nás vyhoření učitelů, ale necháváme je pracovat bez zpětné vazby, osobní podpory a pro jistotu je zahltíme papírováním, říká Tomáš Čakloš ze spolku Otevřeno v pořadu Apel DVTV.

Pavel Kovařík: Vánoční přání? Zrušit školu. Umíte si představit, co by se stalo?

„Teď si představte, co by se stalo, kdyby se povinná školní docházka zrušila. Preference a potřeby dětí a jejich rodičů by se najednou začaly dávat na první místo. Přestalo by se řešit, co potřebuje společnost. Politici, úředníci, ale i experti – centrální plánovači, všichni ti by ztratili vliv na vzdělávací proces. Nemohli by nadále nikomu říkat, co je pro něj dobré, co se musí naučit, jak se musí ve škole chovat. Pokud by totiž nadále existovala škola, kde by se někdo snažil uplatňovat svůj mocenský vliv a poroučet ostatním, aniž by o to ostatní stáli, většina lidí by do takové školy přestala chodit,“ píše Pavel Kovařík pro server Svoboda učení.

Michael Šebek: Ve většině současných oborů nás nahradí roboti. Jejich nástup zvládnou ti, kdo se dokážou změnit

„Musíme si prostě zvyknout na fakt, že to, co nás čeká, je nejisté. Věci kolem nás se mění rychle už dlouho, ale rychlost změny se zvyšuje. Jedním z jejích aspektů bude například ústup od specializace. Ta nebude potřeba už proto, že nevíme, nač se specializovat - je nesmysl se domnívat, že každý bude do konce života dělat totéž, s čím začínal. Stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor kybernetiky a vynálezce Michael Šebek

Česká společnost není ve vzdělávání férová, zvýšení platů učitelů problémy ve školství nevyřeší, shodli se experti

Lepší platy pro učitele problémy českého školství nevyřeší. Zásadní chyba je ve velké sociální a ekonomické nerovnosti českých rodin a s tím souvisejících šancích na vzdělání. To se pak v Česku stává dědičným privilegiem. Na těchto tezích se shodli odborníci v debatě na výroční konferenci “Kam kráčíš, Česko”, kterou pořádal Aspen Institute. Školský systém by se podle nich měl změnit. Informují Hospodářské noviny.

Mediální gramotnost je v Česku nízká. Začíná to již ve školách, děti nedokážou číst zprávy

Mediální gramotnost je v Česku nízká, lidé se v množství informací, které se k nim dostávají, neorientují a nedokážou rozlišit jejich závažnost a pravdivost. Na úvod konference o mediální gramotnosti na to upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ministr školství Robert Plaga přiznal – s odkazem na aktuální zprávu České školní inspekce – že to začíná již ve školách. V nich se sice vyučuje mediální výchova, testování ale ukázalo, že výsledky nejsou slavné – i proto, že potřebnými kurzy neprošla ani většina učitelů a chybějí pomůcky a učebnice. Informuje Česká televize.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?

Dalším příspěvkem k debatě o cut-off skóre byl kulatý stůl EDUin a SKAV. Petr Bannert z MŠMT vysvětlil odmítavý postoj ministerstva, který vychází z provedené analýzy a namodelování výsledků podle dostupných dat, kterých máme zatím bohužel pouze malé množství. I tak jednoznačně vyšlo, že navrhovaný krok by téměř nic nevyřešil, rozhodně ne kvalitu středního školství, naopak by některé obory a především dívky silně znevýhodnil, což si nejspíš zástupci zřizovatelů neuvědomují

Tomáš Feřtek: Čeká nás renesance ruční práce. Ochoty pracovat rukama nedosáhneme restrikcí nevzdělaných

„Aktuálně nejsou ohroženy ani tak manuální práce jako práce intelektuální. Prostě v tuhle chvíli umí stroje už nejen počítat, ale také číst, analyzovat a mluvit a vytvářet grafy. Naučit robota sestavit židli je pořád docela oříšek, ale analýzu právních dokumentů zvládá umělá inteligence vcelku brilantně a telefonovat se právě učí,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Atraktivitu řemeslných oborů určuje zejména sociální prostředí. Mezi mladými lidmi řemesla ztrácejí respekt

Při volbě povolání není pro mladé důležité jen to, zda je práce zajímavá, kolik mohou vydělat nebo za jakých podmínek ji budou vykonávat. Daleko důležitější roli hraje to, zda má volba jejich budoucího povolání v jejich okolí kladnou odezvu. Když tomu tak není a svou volbou u svých známých „nebodují“, často dané povolání zavrhnou, a to přesto, že by je osobně taková práce lákala. Tyto výsledky přineslo dotazníkové šetření prováděné Spolkovým institutem pro odborné vzdělávání mezi zhruba 1700 žákyněmi a žáky. Informuje blog Pro vzdělávání.

Jaroslav Mašek: Týden s Wikipedií aneb jak se stát wikipedistou za 7 dní – část 1.: pondělí až středa

V minulosti, a stále i dnes, slýchávám kritiku na kvalitu Wikipedie. Někdy bývá na místě a nezbývá, než si to přiznat, jindy je však nezasloužená. Pořád, i na konci roku 2018, zůstává Wikipedie zakázaným zdrojem na mnoha školách na všech stupních vzdělávání. Na uvedené zákazy mám zpravidla tuto odpověď: „Existují pouze dva typy zdrojů, dobré a špatné. Navíc je nutné si uvědomit, že Wikipedie, podobně jako jakákoliv jiná encyklopedie, je terciárním zdrojem, tedy jakýmsi rozcestníkem, který přivádí čtenáře ke zdrojům sekundárním a primárním.”

Česko připravuje své děti na minulost, nejvíc trpí učiliště. Možná už překročilo hranici nenávratnosti, tvrdí studie

Na stav zdejšího školství a jeho nepřipravenost na budoucnost upozorňuje nová studie nezávislé platformy Aspen Institute CE. Český vzdělávací systém podle ní kopíruje zastaralou nebo už neexistující strukturu ekonomiky. Jako by nevnímal technologické, ekonomické a společenské změny. Informují Hospodářské noviny.

Mediální výchova: Výborného výsledku v testu nedosáhl mezi deváťáky nikdo. Na střední škole to bylo 1% žáků

„V této souvislosti proto překvapivě působí výsledky testu z vybraných témat mediální výchovy, který ve shodném znění absolvovali žáci 9. ročníku ZŠ a 2. ročníku SŠ. Přestože očekávaná průměrná hodnota úspěšnosti byla stanovena na 60 %, žáci ZŠ dosáhli v průměru pouze 43 % a žáci SŠ 50 %, přičemž jen 5 % žáků ZŠ a 20 % žáků SŠ zodpovědělo správně více než tři pětiny otázek. Výborného výsledku, jenž představoval vyřešení více než čtyř pětin zadaných otázek, nedosáhl z žáků ZŠ vůbec nikdo, v případě SŠ pak jen 1 %. Rozdíly v dosažených výsledcích mezi chlapci a dívkami byly jak u ZŠ, tak u SŠ malé,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI - Mediální výchova na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění zprávy.

Školám chybějí peníze, snižují učitelům osobní ohodnocení

Stovky učitelů nedávno dostaly nové platové výměry. A řada z nich se nestačila divit. Pokud měli nějaké osobní ohodnocení, velké části z nich se snížilo nebo nemají žádné. „Letos v září mi byl snížen osobní příplatek ze 700 Kč na 350 Kč,“ říká například vychovatelka ze školy na Moravě. V rozpočtech škol chybějí peníze a výplaty se tak kantorům krátí v nadtarifní složce. Informuje MF DNES.

Tereza Vrbická: Rady a inspirace pro začínajícího učitele, který má asistenta pedagoga ve třídě

V této části textu se pokusím popsat samotný proces zavádění asistenta pedagoga do třídy s radami a komentáři pro usnadnění jeho zapojení a od počátku funkční spolupráce. Cílem je pomoci začínajícímu učiteli ve chvíli, kdy do třídy nastupuje asistent pedagoga. Jak asistentovi pedagoga co nejvíce usnadnit nástup a jak nastavit kvalitní spolupráci s ním i s rodiči?

Jak na formativní hodnocení v matematice?

Rozumějí žáci probíranému tématu? A pokud ne, proč mu nerozumějí? Odpovědi dává formativní hodnocení, které je podle Craiga Bartona nezbytnou součástí kvalitního a efektivního vyučování (nejen) matematiky. Text přináší blog Pro vzdělávání.

Ředitel gymnázia, který psal o „Zemanech“ v kompostu, dostal namísto pokuty rekordní odměnu

Případ ředitele teplického gymnázia Zdeňka Bergmana, který v říjnu na Facebooku poslal v nadsázce vzkaz školníkovi, aby zahrabal do kompostu školní portréty prezidenta Miloše Zemana, má nečekaný závěr. Někteří krajští radní chtěli ředitele potrestat a odebrat mu odměny. Nakonec ale vedení kraje řediteli schválilo půlroční odměnu ve výši 95 tisíc korun. Informuje Seznam Zprávy.

Veletrh vzdělávání Schola Pragensis 2018

Hlavní město Praha zve širokou veřejnost na již 23. ročník veletrhu vzdělávání a nabídky pražských středních a vyšších odborných škol Schola Pragensis. Veletrh se tradičně uskuteční v prostorách Kongresového centra na pražském Vyšehradě ve dnech 22. až 24. listopadu.

Tajný učitel: Ví někdo, co je to dobré vzdělání, co je dobrá škola a kdo je dobrý učitel?

Tajný učitel klade v diskusi na České školy otázky, které by podle něj měly být základem pro debatu o vzdělávání, debatu za účasti veřejnosti, akademiků, pedagogů, politiků...

Rvačka ve škole zburcovala rodiče, ředitel viní inkluzi. Učitelům má pomoct nový kurz

Na ostravskou Základní školu Jugoslávská se minulý týden vypravilo zhruba šest desítek rozezlených rodičů. Žádali vyloučení žáků, kteří se ve škole nedávno poprali. Tvrdí, že se kvůli malým agresorům jejich děti bojí chodit do školy. "Rodiče na nás křičeli, že nic neděláme. Jenže my máme omezené pravomoci. Dítě na základní škole nelze vyloučit. Maximálně můžeme požádat jejich rodiče, aby přišli situaci řešit do školy, ale pokud nedorazí, nemáme žádné prostředky, jak bychom je k tomu mohli donutit. Můžeme to akorát napsat do zprávy sociálním pracovníkům," řekl Aktuálně.cz ředitel školy Petr Opletal.

Ředitelům škol kompetence zůstávají, kraje širší pravomoci od vlády nedostaly

Vláda na svém včerejším zasedání podle očekávání odmítla návrh krajů, které chtěly získat pravomoc schvalovat předpokládané počty uchazečů o studium na středních školách. Informuje iDNES.cz.

Tereza Vrbická: Začínající učitel a asistent pedagoga. (Jak to udělat, abych měla respekt a nebyla za tu, která ví všechno nejlépe)

Ze zkušeností třídního učitele můžu vztah s asistentkou pedagoga vyhodnotit jako náročný, pokud není dostatečně jasně a z obou stran nastaveno, jak bude spolupráce probíhat. Na spolupráci učitele a asistenta vnímám jako riziko to, pokud učitel není týmový hráč a vnímá asistenta jako narušitele. Co také považuji za nevyjasněné je to, jakým způsobem je asistent pedagoga představen učiteli. Obě strany by na setkání měly mít více času a ne se seznamovat mezi dveřmi, jak se to bohužel často děje.

Až osmdesáti procentům českých dětí chybí pohyb. Ministerstva chtějí rozhýbat děti ve školách.

Až osmdesáti procentům českých dětí chybí pohybová aktivita. Z posledních výsledků největší výzkumné studie o životním stylu mladé generace (HBSC) totiž vyplývá, že počet dětí trpících nadváhou nebo obezitou se od roku 1998 u chlapců téměř zdvoj a půl násobil, u dívek je výskyt nadváhy a obezity přibližně 2x vyšší. Negativní trendy ve výskytu nadváhy a obezity u dětí se u nás na rozdíl od zemí západní Evropy nedaří zastavit. Ministerstva školství a zdravotnictví chtějí tento problém společně řešit v rámci akčního plánu Národní strategie Zdraví 2020.

Tereza Vodičková: Ivánku, kamaráde… Dyk my jsme jen nosiči ryb…

Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny. Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.

Ondřej Šteffl: Poznámky k pracovní verzi Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Tento přehled není soustavnou analýzou Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019 až 2023 (dále jen DZV). Zaměřil jsem se zejména na obecnější problémy a oblasti, které bývají zpravidla přehlíženy. Naopak jsem se vyhnul konkrétním otázkám a oblastem, kde lze zejména od pedagogické veřejnosti, asociací a odborů očekávat zájem, kritický pohled nebo poučenější stanoviska, než by byla moje (inkluze, podmínky pedagogických pracovníků, ZUŠ atd.).

Daniel Münich: Hranice osudu: cut-off skóre v přijímačkách

„Asociace krajů, hejtmanů, přišla s nápadem zavést jednotnou minimální bodovou hranici pro přijetí žáka na střední školu, takzvané cut-off score. Je to pěkná, velmi pěkná hloupost, řeknu vám,“ píše Daniel Münich na svém blogu na Aktuálně.cz.

Berme na učební obory každého. Svaz průmyslu je proti pevné bodové hranici

Zatímco hejtmani spatřují v takzvaném cut-off score první krok k záchraně churavějícího českého školství, Svaz průmyslu a dopravy ČR je proti. Obává se totiž, že by se po zavedení pevné bodové laťky pro přijetí nedostalo sedm z deseti uchazečů ani na učňovský obor. Informuje Deník.cz.

Lenka Felcmanová: Nevole vůči inkluzi je způsobená především složitou administrativou

„Učitelé se naučili pracovat s různými „dys“ poruchami jako dysgrafie nebo dyslexie. Největší zátěž pociťují při vzdělávání dětí s poruchami chování a dětí s psychiatrickou diagnózou a mentálním postižením. Žáci s lehkým mentálním postižením (LMP) ale z 85 % chodí do speciálních škol, v běžných základních školách jich jsou necelé dva tisíce. Pro srovnání: v základních školách se celkem vzdělává přes devět set tisíc žáků. Bavíme se tedy o jednom žáku s LMP na skoro pět set dětí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Lenka Felcmanová. Lenka Felcmanová je místepředsedkyní ČOSIV a přednáší na Pedagogické fakultě UK.

Stát dokáže pomoci jen každému desátému dítěti, které rodiče týrají. Učitelé často projevy domácího násilí nepoznají

Podle aktuálního výzkumu Dětského fondu OSN (UNICEF) se v rodině setkává s násilím 14 procent českých dětí. „Pokud si to zkusíme převést do skutečných čísel, mluvíme zhruba o 175 tisících dětech v českých domácnostech,“ uvedla ředitelka Centra Locika Petra Wűnschová. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom ročně eviduje jen 2 500 dětí. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář 22.11.: Výuka v projektech na 1. stupni ZŠ

Lektorka a spoluzakladatelka konceptu Škola Můj Projekt Andrea Vedralová se s účastníky setkání podělí o inspiraci a tipy ze zákulisí tohoto inovativního českého vzdělávacího počinu. Koncept nabízí dětem smysluplné vzdělávání, pedagogům profesní i osobní rozvoj a vedení škol komplexní podporu na cestě ke kvalitě. Integruje vyučovací předměty do tematických celků a nabízí výuku v projektech podle originální metodiky projektového řízení.

Hlasy ke školské koncepci si protiřečí – spor je například o víceletá gymnázia

Řádově desítky ředitelů nejrůznějších škol, institucí, představitelů profesních orgánů a institucí připomínkovalo analytickou a strategickou část koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Nejvíce připomínek přišlo od ředitelů středních škol a gymnázií. Zatímco ti první žádají zrušení několika tříd gymnázií, včetně víceletých, jejich ředitelé to odmítají. Namítají, že by tím došlo ke snížení vzdělanosti v době, kdy chybějí v regionu lékaři a učitelé, kteří se právě z gymnázií nejčastěji profilují. Informuje deník Právo.

Zavedení „cut-off score“ vyžene na učiliště hlavně dívky, to nechceme, říká ministr školství Plaga

Zavedené minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané „cut-off score“, bude mít dopad hlavně na obory, kde studují dívky. Podle ministra školství Roberta Plagy, to vyplývá z analýzy, kterou si resort nechal vypracovat. Výsledky ministr ukázal na pondělním jednání tripartity. Informuje iDNES.cz.

Učitelka z Janova: U mnoha dětí musíme suplovat rodinu, která neplní svou funkci

„V první řadě mě napadá, že musíme vynaložit mnohem více úsilí, abychom dětem předali třeba základy slušného vychování či hygieny. Musíme suplovat rodinu, která u mnoha z nich neplní svou funkci. Učíme děti slušnému vyjadřování, rozšiřujeme jejich chudou slovní zásobu. Pokud jde o výuku, ta musí být více hravá a zaměřená hlavně na praktické procvičování,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Alena Michalská, která učí 36 let na základní škole v litvínovském Janově, který je považován za romské ghetto.

Ivan Motýl: Dusno a strach v romské škole. Díl třetí

Kauza v romské základní škole Na Vizině v Ostravě nemá konce. Ředitelka Iveta Grocholová nerezignovala ani po inspekční zprávě, která připustila násilí na dětech. Zbavuje se kritiků, ataky vůči žákům ale asi pokračují. „Učitel angličtiny napadl dceru na toaletách,“ svěřuje se Monika Geciová, matka patnáctileté dívky. Pokračuje reportáž Ivana Motýla v časopise Týden.

Filip Rožánek: Telenovela kolem Babiše juniora. Chceme informace nebo emoce?

„Základní novinářské žánry byly léta spolehlivě dané: tady máte zprávy, tady publicistiku, tady komentáře. Ale vlivem emocí, naléhavosti, konkurence a technologií se přístupy překrývají a občas se objeví úplně nové styly a postupy. Zprávy ve variantě pro sociální sítě div nejsou vyprávěné pomocí smajlíků. Z investigativní žurnalistiky se stává něco jako thriller, ke kterému potřebujete filmový štáb s postprodukcí. Novináři se mění v herce a režiséry zároveň. Zajímavý obsah nestačí, pokud mu nedáte formu moderního seriálu z Netflixu. Nesdělujete pak informaci, ale vyprávíte příběh. Proto mi moc nejde pod nos způsob, jakým servírují svá odhalení Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem ze Seznamu,“ píše Filip Rožánek pro Hospodářské noviny.

Vláda asi odmítne širší pravomoci krajů k jejich středním školám

Kraje by neměly dostat pravomoc schvalovat počty uchazečů o studium na střeních školách. Takové je předběžné stanovisko vlády k návrhu Karlovarského kraje. Informuje ČTK.

Bořivoj Brdička: Dokáže škola držet krok s technologiemi?

Jedním ze závažných trendů je, že navzdory očekávatelnému zvyšujícímu se počtu nezaměstnaných budou firmy stále obtížněji hledat kvalifikované pracovníky. Závěr je jednoznačný. Je třeba, aby absolventi škol měli potřebné schopnosti (technologie využívat), a úplně všichni musí být schopni se opakovaně rekvalifikovat a učit stále něco nového. Jak by tedy mělo školství na současné vývojové trendy reagovat? Bez změn se jistě neobejde.

Řídicí výbor mezinárodního šetření PISA jednal v Praze

Na zasedání Řídícího výboru PISA se v Praze debatovalo zejména o využití dat ze šetření PISA 2015, o stavu zpracování dat ze šetření PISA 2018, o přípravách nadcházejícího cyklu PISA 2021, o dlouhodobém strategickém plánu šetření PISA nebo o způsobech, jak zvýšit hodnotu výsledků PISA pro všechny zúčastněné strany.

Děti by se měly ve škole naučit rozumět světu, ne vedlejším větám, říká učitelka. Jedeme na výkon a podstatné nám uniká

„Za těch 32 let, co jsem učila, neustále narůstalo papírování. Tvořilo skoro 50 procent mé práce. Spíš než asistentku k dětem bychom bývali potřebovali sekretářku. Taky si myslím, že by školy měly mít větší volnost v tom, co zařadit do výuky. Třeba dějepis, to je průšvih – na prvním, na druhém stupni a potom i na střední škole se natřikrát omílají stejné věci a dojde se vždycky jen do konce druhé světové války. Ty děti slyší třikrát o Hunech a o Keltech, ale o novodobých dějinách, které jsou podle mě z dějepisu nejdůležitější, nemají ponětí,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Lucie Řehořová, která má za sebou více než třicetiletou praxi učitelky. Pracovala ve školce, v družině, na prvním i na druhém stupni. Nejraději vzpomíná na patnáct let strávených ve speciální škole pro děti s poruchami učení.

Diskuse: Automatizace vyžaduje nový styl a obsah vzdělávání

„Úplně na začátku bude potřeba změnit myšlení lidí, aby si uvědomili, že tento způsob už opravdu přestává fungovat, že parní pohon už není technologií pro nové tisíciletí a musí se vymýšlet jiné ‚pohony‛ a ‚zdroje energie’, jiné školství,“ vysvětloval Daniel Münich v rámci diskuse o tom, jaké školy a učitele vyžaduje současnost a blízká budoucnost.

Připravuje se významná změna „inkluze“. Ministerstvo školství předložilo novelu do připomínkového řízení

„Analýza společného vzdělávání přinesla mnoho poznatků o tom, že ne zcela efektivně funguje předpokládaný princip sdílení podpůrných opatření (nejen u asistentů, ale například u pedagogické intervence). Dále došlo k přetížení školských poradenských zařízení zejména v souvislosti s rediagnostikou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Náběh společného vzdělávání komplikovala nová administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními. Ze zjištění ČŠI vyplynulo, že v mnoha případech byl žák vzděláván asistentem pedagoga, učitel se věnoval pouze ostatním žákům. ČŠI rovněž identifikovala potřebu zjednodušit administrativní procesy spojené s poskytováním podpory všech stupňů,“ zdůvodňují autoři hlavní principy navrhované novely. Přinášíme celý text této kapitoly návrhu.

Čechy uhranula vize silného státu. Sametu se vysmívají, tvrdí sociolog Prokop

Odkud se v Česku bere čím dál chladnější a cyničtější vztah k heslům a ideálům sametové revoluce ze 17. listopadu 1989? Daniel Prokop, sociolog ze společnosti Median a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že lidé sázejí hlavně na efektivitu a nechtějí v politice už žádné velké ideje.

Václav Mertin: Obecně jsem nejen proti fyzickým, ale v zásadě proti jakýmkoli trestům

„Rodiče mnohdy neznají celý možný repertoár nástrojů, jak dítě donutit něco udělat, nebo ho přimět, aby naopak něco nedělalo. Neumí to. Někdy se neovládnou, ale to je pro mě neakceptovatelné. Když rodiče vychovávají, tak jsou vlastně v práci. A v práci si taky nedovolí řvát na kolegy. Při výchově se rodiče nemají co naštvávat… Naštvat se můžu na svého partnera, protože jsme na stejné rovině. Ale dítě vedu k dospělosti. Neberu, že se někdo nemůže ovládnout. Tím jen omlouvá, že dítě fyzicky potrestal. Ale udělal to spíš pro to, že to pro něj bylo jednodušší. Musím ho naučit, že do mě ani do dětí se nekope, že násilí není v pořádku, tak přece výchovu nebudu řešit násilím,“ říká v rozhovoru pro časopis Téma dětský psycholog Václav Mertin. Vrací se v něm také k případu šikany učitelky na pražské střední škole.

Ivo Bystřičan: Nenechávat děti o hladu a nebít je. Proč v Česku nedokážeme ani to?

„Minulý týden byl pro české děti zvlášť temný. V jednom z průzkumů veřejného mínění se zjistilo, že bití dětí je v našich rodinách stále velmi rozšířené. Reportáž ČT pak vyjevila, že děti z chudých rodin ve škole stále hladoví, protože nemají na obědy,“ připomíná pro Radio Wave Ivo Bystřičan.

Fyzické tresty ve výchově? Alespoň někdy je využívají dvě třetiny českých rodičů

Přestože je v řadě evropských zemí fyzické trestání dětí zakázáno, Češi jej stále při výchově dětí hojně používají. 63 % české populace připouští využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech. Vyplývá to z nového výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) a výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

MPSV výrazně pokrátilo původní návrh na zvýšení tarifních platů učitelů. Vláda návrh schválila

Ve středu 14. 11. 2018 schválila vláda novelu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. MPSV (ministryně Jana Maláčová, ČSSD) na podnět MŠMT (ministr Robert Plaga, ANO) a MF (ministryně Alena Schillerová, ANO) výrazně pokrátilo původní návrh příslušného nařízení vlády, a to v bodě navýšení tarifních platů učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Navrhované zvýšení bylo dodatečně sníženo o více než 1 000 Kč měsíčně a vyškrtnut byl celý jeden platový stupeň!

Přidávání peněz učitelům není samospásné, řekl ministr Plaga na školské konferenci

„Přidávání peněz učitelům není samospásné a samo o sobě nezvýší atraktivitu školského povolání, je to ale první krok,“ řekl ministr školství Robert Plaga na čtvrteční konferenci Školství 2018, kterou pořádá Unie zaměstnavatelských svazů ČR UZS). Hlavními tématy diskuse byly platy a nedostatek učitelů, reforma financování škol a maturity. Informují Novinky.cz.

Markéta Olbertová: Předpokladem efektivního hodnocení jsou realistické cíle a sledování individuálního pokroku

Hodnocení by mělo zásadně vycházet z jasně zadaných úkolů či oblastí vzdělávání a předem známých pravidel a kritérií. Musí být především zaměřeno na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu či neznalost.“ (Bílá kniha, s. 49) Vize školy ZŠ Gajdošova byla: „Lidé, kteří se snaží něco dobrého dělat a nepodaří se jim to, jsou mnohem lepší než ti, kteří se snaží nedělat nic a daří se jim to.“

U maturit neuspělo na jaře 25,3 procenta těch,kteří přišli poprvé

V rámci sporu o zavedení cut-off score pro jednotné přijímačky na střední školy se v médiích objevila také různá čísla o neúspěšnosti maturantů. Informace od mluvčí Cermatu Petry Hátlové přináší ČTK:

Tereza Vrbická : Začínající asistent pedagoga (Neměla jsem ani jedno setkání s ředitelem, postrádala jsem jakoukoli reflexi)

Pracovat jako asistentka pedagoga jsem začala na jedné velké pražské základní škole. Náplní mé práce bylo být ku pomoci jednomu z dětí, které mělo problém se soustředěním a zároveň se u něj často projevovaly výkyvy nálad spojené s agresí. Jednalo se o 4. třídu. Na začátku neproběhla žádná schůzka, ze které by mi bylo jasné, co přesně se ode mě očekává. Kdo je vlastně asistent pedagoga, jsem věděla z přednášek ve škole, ale co konkrétního bych měla dělat, jsem nevěděla.

Výzkum: Více než třetina začínajících učitelů po roce odchází ze školy. Kvůli platu a demotivaci

Za jakých podmínek zůstanou mladí učitelé ve školství? Podle výzkumu odborníků z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity je ředitelé hlavně nesmí demotivovat. Místo toho by jim měli dát prostor pro splnění jejich představ o moderním učení. Informuje iDNES.cz.

Ředitel gymnázia Bergman, který „chtěl zahrabat prezidentovy obrazy do kompostu“, má opět diplom pro nejlepší školu

K paradoxní situaci došlo při vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Dobrá škola, kterou již 6. rokem pořádá Ústecký kraj. V kategorii gymnázií se totiž z prvenství raduje Gymnázium Teplice v čele s ředitelem Zdeňkem Bergmanem. Ten před časem musel „na kobereček“ k náměstkovi hejtmana pro školství Petru Šmídovi (SPD) za výrok na Facebooku, že kvůli vulgaritám nechal zahrabat obrazy prezidenta Zemana do kompostu. Šmíd ho za to tvrdě kritizoval a jeho stranická kolegyně a krajská zastupitelka Tereza Hyťhová dokonce napsala, že „takový člověk nemá na pozici ředitele absolutně co dělat“. Právě Šmíd teď přitom musel Bergmanovi podepsat diplom. Informuje MF DNES.

Tereza Vodičková: Antigona a Milada Horáková

Aktivita propojuje osud Milady Horákové s příběhem Antigony, téma sporu legality a legitimity. Žáci pracují s komunistickými zákony z roku 1948, s textem divadelní hry Antigona, hledají souvislosti a společně s učitelem diskutují nad funkcí zákona a jeho možném ideologickém zneužití, v rámci diskuze se učitel nevyhne ani pojmu morálka a spravedlnost, které by měly být zákonu nadřazené, zákon by měl kopírovat první, aby nastolil druhé.

Workshop: Mapování společenských stereotypů VII.

Co nám umožňují naše stereotypy? A v čem nás omezují? K čemu vedou předsudky a jaká může být role pedagogů nejen s ohledem na stále větší polarizaci české společnosti? Žijeme v době, v níž se projevy nenávisti stávají běžnou součástí našich životů. Je to rovněž doba testující naši schopnost solidarity. Výstava Vítejte v těžkých časech dává možnost nahlédnout běžnou každodennost a problémy z jiné perspektivy.

Učitelská platforma: Požadavek Asociace krajů na cut-off score je nezodpovědný a nekompetentní

Členové Učitelské platformy se jasně vymezují vůči záměru Asociace krajů nastavit nepodkročitelnou hranici bodů (tzv. cut off score) při přijímacím řízení na střední školy. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka by podle Učitelské platformy mělo zůstat na vedení školy. Asociace krajů zároveň pro svůj cíl omezit počet žáků na středních školách argumentuje nesprávnými daty. Učitelská platforma varuje, že jednotné přijímací řízení má na školy negativní dopad – proměňují se v přípravky na přijímačky, ale nezaměřují se na rozvoj dítěte a vzdělání, které děti pro svůj život potřebují. Pokud kraje chtějí více dětí na učilištích, měly by odborné školy a učební obory více podporovat.

Markéta Olbertová: Hodnocení žáků ve školním vzdělávacím programu ZŠ Gajdošova II

Hodnocení a přístup k hodnocení žáků lze považovat za jeden z ukazatelů kultury školy, která je připravena vzdělávat žáky s různou mírou nadání, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud chceme žáky hodnocením motivovat, dosahovat jejich osobního maxima bez vytváření jakýchkoli žebříčků, je třeba k němu přistupovat promyšleně, tvořit kritéria, která budou pro všechny spravedlivá. Jako ředitelka školy a speciální pedagožka jsem měla ve školské praxi možnost oblast hodnocení ovlivňovat. Jsem velmi ráda, že jsem měla podporu pedagogů. Těch, kteří chtěli žáky něco naučit, byli schopni dávat druhou šanci, nabízet konzultace, být partnery.

Elektronické žákovské ukazují známky on-line. Mohou posílit zastaralý způsob hodnocení

Mezi školami jsou e-žákovské (ale i e-třídnice) stále populárnější. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala umožňují efektivně řídit školu a být s rodiči ve spojení. Kritici poukazují na to, že jsou neosobní a dítě i učitele svádějí k honbě za známkami. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Tereza Vodičková: My nepotřebujeme lidi nadané, my potřebujeme lidi oddané. (Aktivita k cenzuře a autocenzuře)

V rámci aktivity budou žáci diskutovat o pojmech cenzura a autocenzura. Aktivita se zaměří na podoby cenzury a autocenzury v tištěných médiích od normalizace po současnost. Žáci prezentují své postoje k profesi novináře obecně. Formou skupinové práce vytváří vlastní etický kodex pro novináře. Žáci by měli mít povědomí o událostech během pražského jara a době následující.

Vyhánění aut z okolí škol ve Vídni nabírá na síle, první pokus měl úspěch

Vídeňany zaujal pokus s časově omezeným uzavíráním ulic u škol pro motorová vozidla. Dvouměsíční pilotní projekt ve čtvrti Leopoldstadt byl úspěšný a bude z něj trvalé opatření. Uvedla to agentura Mobilitätsagentur, která se zasazuje o více pohybu pěšky nebo na kole. Inspirovat se chtějí i další školy. Informuje iDNES.cz.

Proč nechce vláda přidat učitelům? Chtějí mít na konci roku lepší čísla, tvrdí poslanec Bartoň

Přidá vláda učitelům peníze za září nebo ne? Odpověď od hnutí ANO a sociální demokracie požadují Piráti, kteří v úterý proberou vládní usnesení z loňského roku. V něm stojí, že se Poslanecká sněmovna usnesla, že se platy učitelů zvýší od prvního září letošního roku. Vláda Andreje Babiše však počítá s tím, že se platy navýší až od prvního ledna. Bod ve sněmovně, kde se bude usnesení probírat, protlačil na jednání místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň. „Bod je navržený jako kontrola usnesení o kterém víme, že jeho první část nebyla splněna. Vzhledem k tomu, že to je usnesení Poslanecké sněmovny, tak by se také sněmovna měla vyjádřit, jestli dál na něm trvá,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Program ČŠI, v němž byla dostupná citlivá data dětí, stál miliony. Další polyká

Nový systém INspIS byl vyvinut proto, aby měl stát představu o tom, jak efektivně se vzdělávají děti na základních a středních školách. Stál přes 120 milionů korun, jenže systém měl špatné zabezpečení a nebyl žádný problém dostat se k osobním údajům a datům více než třiceti tisíc dětí. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal následně uvedl, že k chybě došlo, když vývojáři upravovali rozhraní pro školy, a byla hned odstraněna. Ke kauze se vrací MF DNES.

Největší respekt k učitelskému povolání je v Číně, v Česku je to nevalné

Pokud vlády chtějí zlepšit výsledky svých studentů v celosvětovém průzkumu PISA, který porovnává schopnosti ve čtení, matematice, vědě či týmové práci, měly by se soustředit na budování respektu vůči učitelům a dobře platit. Ve čtvrtek k tomu vyzvala londýnská nadace Varkey, která zveřejnila průzkum o postavení učitelů napříč 35 státy světa. Informuje iDNES.cz.

AŘG komentuje připomínkové řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Česká škola oslovila školské asociace a odbory s otázkami k aktuálně probíhajícímu připomínkovému řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zajímá nás, nakolik zástupci učitelů považují připomínkové řízení za dostatečně otevřené a efektivní. Za Asociaci ředitelů gymnázií odpovídá Renata Schejbalová.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma „nepodkročitelné“ hranice u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jak souvisí opatření cut-off skóre s cíli našeho vzdělávání a s RVP? Nakolik jsou testy u přijímacích zkoušek validní pro výběr další vzdělávací dráhy žáků? Co se stane s těmi, kdo případně skončí pod touto bodovou hranicí? Co by nás takové opatření mohlo stát z dlouhodobého hlediska?

Pro organizace pracující s mládeží je připraveno 200 milionů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podpoří prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání spolky a pracovníky v neformálním vzdělávání částkou 200 milionů korun. O finanční podporu na realizaci projektů, které povedou ke zkvalitnění práce s dětmi a mládeží, se žadatelé budou moci ucházet ve výzvě Zvyšování kvality neformálního vzdělávání.

MŠMT představilo Evropské komisi změny ve vzdělávacím systému ČR

Na půdě MŠMT se uskutečnilo jednání se zástupci Evropské komise v rámci tzv. evropského semestru. Na základě tohoto jednání Evropská komise sestaví tzv. Country Report, tedy souhrnnou zprávu o České republice, která je podkladem pro každoroční doporučení Evropské komise vůči členským státům. Tato zpráva se rovněž stane základním dokumentem pro vyjednávání nového programového období – může ovlivnit, jak budou vypadat evropské fondy po roce 2020.

Anna Mainingerová: Barnga – možnosti integrace a asimilace do společnosti/skupiny

Jde o simulační hru, ve které dostanou jednotlivé skupinky účastníků různá pravidla (ač o tom neví). Když se mezi skupinami podle určitého klíče přesouvají, zažívají změny, konflikty i nepochopení a musí se s nimi vyrovnávat z pozice člověka, který se adaptuje na nové prostředí, i z pozice člověka, který spolupracuje a obecně funguje s lidmi, kteří se adaptují.

Školské odbory komentují připomínkové řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Česká škola oslovila školské asociace a odbory s otázkami k aktuálně probíhajícímu připomínkovému řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zajímá nás, nakolik zástupci učitelů považují připomínkové řízení za dostatečně otevřené a efektivní. Za školské odbory odpovídá František Dobšík.

Petr Honzejk: Smůla se základkou? Šup s tebou na učňák!

Pokusy o řešení potíží českého školství někdy nabízejí hodně smutnou podívanou. Například teď, když Asociace krajů ČR začala prosazovat, aby na střední školy mohly být přijaty jen děti, které získají ve společných přijímacích testech určitý počet bodů. Nad stanovenou hranicí vstupenka na školu, pod ní smůla - šup na učňák. Na první pohled se to může jevit jako rozumné opatření, které vyřeší problém s vysokým počtem studentů, kteří neudělají maturitu. Ovšem ve skutečnosti je to krok, který nejenže neřeší podstatu problémů školství, ale může celý systém nasměrovat pochybným směrem. A to jak z pohledu studentů, tak celé ekonomiky. Píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Když fyziku učí češtinář. Školy zoufale shánějí matikáře či fyzikáře. Ale fakulty chrlí učitele češtiny a dějepisu

Mladých učitelů je málo a obory, které vystudovali, se navíc často nepotkávají s potřebami škol. „Řada ředitelů si stěžuje, že se jim hlásí absolventi s nepoužitelnými aprobacemi,“ říká Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů základních škol. Reportáž přináší MF DNES.

Otázky Václava Moravce o školství: Vláda slibuje více peněz pro školství. Na papíru to ale není.

Vlak moderního školství České republice dál ujíždí, domnívá se školský expert Miroslav Hřebecký z nevládní organizace EDUin. Současná vláda přitom ve svém programovém prohlášení slibuje, že prosadí více peněz do školství a zlepší podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. A jak uvedl v Otázkách Václava Moravce Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI, právě peníze představují zásadní problém.

Daniel Münich: Neškudleme na kantorech. Vláda nesmí zvyšování platů učitelů jen planě slibovat, jinak se zájem o profesi nezlepší

Relativní platy českých učitelů zůstávají v mezinárodním srovnání extrémně nízké. Zatímco průměrný plat učitele v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa (OECD) činí 91 procent průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, v Česku je to pouze 61 procent. Aby se Česko dostalo alespoň na průměr zemí OECD, musely by se učitelské platy navýšit o polovinu. Místo necelých 32 000 korun hrubého měsíčně v roce 2017 by to muselo být 48 000 korun. Píše Daniel Münich v Lidových novinách.

Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

„Žijeme v rychlé, výkonově orientované době. Dětství, jak jsme ho zažili my, kdy jsme 2x týdně šli na piano a sport a zbytek času se nikdo nezajímal, co děláme, už je pryč. To je prostě fakt,“ říká psycholog Radek Ptáček. Jak se z toho nezbláznit? Jak nepropadat pocitům viny a úzkosti z toho, že naše dcery a synové už v dětství nastupují do stejného kolotoče, který často jen taktak zvládáme my dospělí? Úvahu přináší magazín Rodiče vítáni.

Bořivoj Brdička: Sledovat či nesledovat žáky online? Chceme, aby si děti zvykly na to, že jsou na každém kroku sledovány?

Dobře vím, že dosáhnout ideálního stavu výchovy v oblasti digitálních kompetencí je velice nesnadné. Nejjednodušším řešením problémů proto bohužel často bývá rezignace spojená s restrikcemi, tj. zákazem počítače či mobilu doma, či dokonce znemožnění využívání vlastních zařízení v prostorách celé školy. (Pozor, výjimkou jsou situace, kdy se jedná o nápravu již vzniklé závislosti.)

On-line seminář 15.11.: Třída – od jednotlivce k třídnímu kolektivu

Lektorka Marika Kropíková účastníky setkání nás seznámí s doporučeními, jak vytvořit „ten správný“ třídní kolektiv či jak překlenout úskalí práce se skupinou i jednotlivci. Jaké možnosti máme ke stmelení kolektivu? Je vhodné používat diagnostiku pozic v kolektivu třídy? V jaké formě?

Karel Lippmann: Pozitivismus a jeho meze (K dogmatu, kterým je ovládán vzdělávací systém)

Karel Lippmann navazuje na diskuse na České škole a uvažuje o vlivu pozitivismu na moderní vzdělávací systém. Podle něj pozitivismus ústí v dogma, které ovládá celý vzdělávací systém. „Výsledkem je morální relativismus, ignorance, neúcta k jiným názorům, jejich zesměšňování, intolerance,“ píše Karel Lippmann.

Markéta Olbertová: Hodnocení žáků ve školním vzdělávacím programu ZŠ Gajdošova I. ("Výchovy" neznámkujeme)

Téma hodnocení se stalo pro školu, ve které jsem působila jako ředitelka, stěžejní. Při tvorbě školního vzdělávacího programu tak vznikalo postupně několik verzí popisu způsobu hodnocení našich žáků a také verzí kritérií hodnocení, které upřesňovaly funkci hodnocení v různých předmětech. Zásadním problémem, se kterým se škola zpočátku potýkala, byla nejednotnost v názorech učitelů na hodnocení, kritéria hodnocení, přístup k hodnocení jako motivaci žáků. Mnoho času jsme tedy strávili diskuzemi a zpřesňováním pohledů na tuto problematiku.

Školní třída se 100 žáky a více učiteli? Ve Finsku bourají pomyslné zdi a zkoušejí nové formy výuky

Učitel na škole ve finském Oulu nebude už nikdy stát před žáky sám, v nové „open space“ budově probíhá totiž výuka několika učitelů v jedné místnosti zároveň, obří třída pojme až 100 dětí. Takové uspořádání má řadu nesporných výhod, ale samozřejmě i určité nevýhody. Reportáž z finské školy odvysílala televize BBC. Informuje Radio Wave.

Mělničtí radní zrušili odvolání ředitele školy, poté ho přizvali do koalice

Radní Mělníka zrušili své rozhodnutí o odvolání ředitele školy zvoleného do zastupitelstva, pak s ním podepsali koaliční dohodu. Informaci o zrušení jeho odvolání navíc vedení radnice vymazalo ze zápisu na webu města, aby „věc nebyla předmětem politické diskuse“. Informuje MF DNES.

Děti tady poznávají reálný svět, říká ředitelka mateřské školy plné zvířat

„Jde o první zařízení svého druhu v městských podmínkách. Děti z města u nás na vlastní kůži pečují o zvířátka, chodí je krmit, pěstují zeleninu a bylinky na přilehlé zahrádce. Díky tomu tak poznávají reálný svět,“ říká ředitelka ostravské školky Ivana Zelinová v rozhovoru pro iDNES.cz.

Spolek Pedagogická komora komentuje připomínkové řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Česká škola oslovila školské asociace a odbory s otázkami k aktuálně probíhajícímu připomínkovému řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zajímá nás, nakolik zástupci učitelů považují připomínkové řízení za dostatečně otevřené a efektivní. Za spolek Pedagogická komora odpovídá Radek Sárközi.

Krištof Špidla: Jedním z problémů školství je i výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému

„Rozhodně přiznávám, že jsem se místy úlevně smál byrokratickým absurditám, ale zároveň jsem si při četbě čím dál víc uvědomoval, že jedním z problémů školství je i výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému,“ říká gymnaziální učitel a kritik Krištof Špidla v rozhovoru pro časopis Host. Spolu s Radomilem Novákem a Evou Klíčovou si povídají o novém románu Jana Jíchy Ředitel a hydra.

Učitelská platforma komentuje připomínkové řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Česká škola oslovila školské asociace a odbory s otázkami k aktuálně probíhajícímu připomínkovému řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zajímá nás, nakolik zástupci učitelů považují připomínkové řízení za dostatečně otevřené a efektivní. Za Učitelskou platformu odpovídá Petra Mazancová.

CZESHA komentuje připomínkové řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Česká škola oslovila školské asociace a odbory s otázkami k aktuálně probíhajícímu připomínkovému řízení k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zajímá nás, nakolik zástupci učitelů považují připomínkové řízení za dostatečně otevřené a efektivní. Za Unii školských asociací ČR - CZESHA odpovídá Jiří Zajíček.

Ministr Plaga se zatím neshodl s Asociací krajů na pojetí „cut-off score“ při přijímačkách na střední školy

Zavedení jednotné minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off score, chce ministerstvo školství s kraji ještě probrat. Podle ministra Roberta Plagy je současná podoba návrhu nastavená špatně. Ministr se s představiteli krajů shodl na tom, že úroveň vzdělání na středních školách se snižuje a je potřeba situaci řešit. Současná podoba cut-off score to ale podle něj není a pokud se má systém na školách zavést, je potřeba návrh předělat. Informuje iDNES.cz.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019–2023 – jak probíhá připomínkové řízení

Pracovní verze Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy zdůrazňuje tři základní cíle: snižovat nerovnost ve vzdělávání, podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad a odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. Dokument je nyní v připomínkovém řízení. Česká škola se ptala ministerstva školství, jak připomínkové řízení probíhá, nakolik je otevřené veřejnosti a kdy ministerstvo dokument oficiálně zveřejní. Přinášíme odpovědi a předmluvu dokumentu.

ČŠI: Vyjádření k možnému úniku osobních údajů žáků

Ve středu 7. 11. 2018 v ranních hodinách obdržela Česká školní inspekce e-mailovou a telefonickou informaci o chybě administrační části testovací aplikace systému InspIS SET. Chyba se týkala možnosti neautorizovaného stažení testové dávky do této aplikace a následné přístupnosti vybraných osobních údajů v této aplikaci, popř. v souboru testové dávky. (Česká školní inspekce upřesňuje, že identifikovaný problém se netýká inspekčního systému elektronického testování InspIS SET jako takového, ale týká se pouze jeho dílčí samostatné aplikace umístěné mimo prostředí vlastního systému InspIS SET.)

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut

Je spousta skvělých nápojů, které mají krásné barvičky, ale obsahují látky, které ovlivňují pozornost dětí, upozorňuje psycholog Martin Hofman. Za posledních deset let se počet dětí s poruchami chování ztrojnásobil. Kopíruje to ducha doby, kvůli moderním technologiím se děti učí, že pozornost udrží, jen když se rychle mění podněty, říká Hofman. Děti s ADHD podle něj patří do normálních škol. Nemůžeme je zavřít jinam a dělat, že problém neexistuje, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Školy zakazují mobil už i o přestávkách. Nedůvodný zásah do soukromí, míní inspekce

Přibývá základních škol, které zakazují žákům používat mobily nejen ve výuce, ale i o přestávkách. Ředitelé škol tvrdí, že díky regulaci telefonů spolu děti více komunikují a stíhají si dojít na toaletu nebo se nasvačit před začátkem hodiny. Česká školní inspekce však varuje, že se jedná o neodůvodněný zásah do soukromého vlastnictví dětí. Informuje Aktuálně.cz.

MŠMT pomůže rozšířit kapacity škol dalšími 300 miliony

Dalších 300 milionů korun pošle MŠMT mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit. Jde již o šestou výzvu v rámci programu pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol pro roky 2019 a 2020. Cílem programu je vytvoření nových výukových kapacit zejména mateřských a základních škol v oblastech s dlouhodobým nárůstem dětí a žáků z nové bytové výstavby, a také v lokalitách s nedostačující dostupností základního vzdělávání.

„Co dělají školy pro demokracii“: Hlasování pro nejinspirativnější projekt končí 11. listopadu

Hlasování v rámci osmého ročníku soutěže žákovských projektů končí o půlnoci 11. listopadu.

SPD chce vzít inkluzi dvě miliardy, škrty v rozpočtu navrhne i Klaus

Poslanec Jan Hrnčíř z SPD navrhuje, aby se rozpočet na společné vzdělávání čili inkluzi v příštím roce snížil ze čtyř miliard korun na dvě. Chce, aby se peníze přesunuly do speciálních škol nebo i jiných kapitol, například do rozpočtu krajů na obnovu silnic druhé a třetí třídy. Podporu chce získat napříč kluby. Požadavek ministerstva školství na společné vzdělávání je předimenzovaný a nezohledňuje rozvoj našeho státu, píše poslanec SPD Jan Hrnčíř v pozměňovacím návrhu k zákonu o státním rozpočtu, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Martin Fendrych: Představy Václava Klause mladšího o vzdělávání a stát, jemuž byla provedena lobotomie

Jak má vypadat české vzdělávání? Má stát diktovat, kolik lidí bude v jednotlivých oborech zadarmo studovat? Má republika říct: Toto já potřebuju, proto to budu podporovat, zatímco jiné obory nepotřebuju a podporovat nebudu? Má diktovat počty bezplatně studujících v různých odvětvích? Poslanec Václav Klaus junior (ODS) se domnívá, že přesně tak to republika dělat má," píše Martin Fendrych pro Aktuálně.cz.

Ředitele základních škol nejvíce trápí byrokracie, finance a inkluze

Během října proběhl mezi řediteli základních škol velký průzkum realizovaný společností Tutor ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. 450 ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí a sdělilo svůj názor na jednotné přijímací zkoušky, přístup rodičů ke škole či inkluzi. Výsledky ukázaly, že pro ředitele představují zdaleka největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a inkluze. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků.

Julie Hrstková: Lepší pomoci dětem než řešit dospělé

„Pomoc asistenta potřebuje zhruba jedenáct procent žáků základních škol. Odhadovaných jedenáct procent odpovídá zhruba osmdesáti až devadesáti tisícům žáků, kteří potřebují pomoc, již jim nemůže dát učitel. I kdyby se o jednoho asistenta nakonec dělili tři, ale i třeba pět žáků, pořád to dělá dvacet až třicet tisíc asistentů. Přitom v realitě, nyní, kdy začal třetí rok inkluze, jich na školách působí zhruba osmnáct tisíc. Ministerstvo školství zjišťuje, že je to drahé, a školy zase, že sehnat asistenta (bez ohledu na kvalitu) je poměrně náročný a často nesplnitelný požadavek,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Za dva roky se počet asistentů pedagoga v některých krajích až zdvojnásobil. Školám kvůli tomu chybí peníze i na odměny

Počet asistentů pedagoga se od září roku 2016, kdy bylo společné vzdělávání těchto dětí ukotveno v zákoně, v některých krajích dokonce zdvojnásobil. Ministerstvo školství, které s takovým nárůstem asistentů nepočítalo, školám proto ze začátku roku neposlalo dostatek financí na jejich pokrytí. Některé z nich proto musely sáhnout k úsporným opatřením a osekat odměny učitelům. Informují Hospodářské noviny.

Čeští rodiče dětem na internetu důvěřují a spoléhají na „čestné“ slovo. Většina z nich neumí dětem filtrovat online obsah.

Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit. Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v online prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení čí softwarovým omezením. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu. Rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec. Ukázala to nová studie " Rodič a rodičovství v digitální éře" realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu se zapojilo 1093rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.

Diskuse 13.11.: Smí učitel žákům vnucovat svoji ideologii?

Nedávná debata o „vegance, která indoktrinovala své žáky“ otevřela zajímavé téma. Smí nebo nesmí učitel názorově ovlivňovat své žáky? Lze ale někoho cokoli učit, aniž byste ho indoktrinovali? Můžeme třeba současnou podobu sexuální výchovy považovat za nepřípustnou indoktrinaci? Liší se v tomto směru zvyklosti a praxe veřejných, soukromých, rodičovských a církevních škol? Diskusi na tato témata pořádá EDUin.

Fyzické tresty vyvolávají v dětech agresi a škodí jim, potvrdili pediatři

Děti, které jako malé rodiče plácali mají větší pravděpodobnost, že se budou v dospělosti chovat agresivně nebo se u nich vyvine duševní porucha. V nových pokynech to uvádí Americká pediatrická akademie, která rodičům radí, jak efektivně ukáznit své děti. Kromě fyzických trestů by se podle lékařů měli vyhnout i slovnímu napadání. Informuje iDNES.cz.

Hlídač státu: Školní inspekce umožňuje stáhnout osobní údaje více než 140 000 žáků. (Aktualizace: Chyba byla odstraněna)

„Jak včera upozornil (učitel) Libor Klubal, Česká školní inspekce umožňuje komukoliv stáhnout seznam žáků minimálně 6. a 9.tříd ZŠ včetně infa o jejich zdravotním znevýhodnění. Pozitivně jsme to včera otestovali a stáhli tisíce údajů během 1 hod,“ píše projekt Hlídač státu na svém profilu na Facebooku.

Stanislav Štech: Rozum za paravánem

„Ve středu má sněmovní školský výbor posuzovat návrh rozpočtu na rok 2019. Jeden pozměňovací návrh už poslancům uložil dokonce prezident Zeman. Prý „tu škodlivou inkluzi“ mohou zničit tím, že ony zhruba čtyři miliardy navrhnou převést na daleko důležitější opravy silnic druhé a třetí třídy v krajích,“ píše Stanislav Štech v deníku Právo.

David Greger: Proč jsem proti cut-off scoru v přijímačkách na maturitní obory SŠ?

„Tvrdím, že i dítě s velmi špatným výsledkem z češtiny může mít dobré studijní předpoklady pro maturitní obor, ba dokonce z něj může být v budoucnu vynikající vědec (možná i v češtině, ale příklady, které uvedu jsou spíše dokladem snazším tedy např. v matematice). Využiji příklad mediálně velmi diskutovaného chlapce, který byl velmi nadaný v matematice, ale měl vývojovou dysfázii a řešilo se, zda má udělat maturitu a co s češtinou, když ji nejspíš (i přes velké úsilí) nezvládne. Neměl mít přístup na VŠ, když ho tam chtěli a má potenciál ji vystudovat? S cut-off skóre bychom řešili, zda má vůbec studovat maturitní obor?,“ píše ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger v rámci diskuse o plánovaném ztížení přijímaček na střední školy.

Studenti se učí poznat fake news v únikové hře.

Novinář v roce 2028. Období před prezidentskými volbami. Kampaň vrcholí a kandidáti se snaží získat poslední hlasy nerozhodnutých voličů. Jak mají poznat sliby od reality a lži od pravdy? Mladé generaci v tom má pomoci novinka studentů Masarykovy univerzity jménem Fakescape - úniková hra pro celou třídu. Informuje iDNES.cz.

Hana Lišková: Zápis do 1. třídy – ano, ne, jak a proč?

Nelze příliš zasahovat do rodinného prostředí a upravovat postoje a chování rodičů a prarodičů. Pokusme se upozornit alespoň na některé nežádoucí momenty, které se odehrávají ve školských zařízeních, tedy v mateřské škole a na základní škole. Obě instituce zosobněné v učitelích se jistě snaží o zodpovědný a profesionální přístup. Přesto se často setkáváme s nežádoucími jevy v rámci přípravy předškoláků a vlastního průběhu zápisu do základní školy.

Panelová diskuse: Proč a jak učit historii Romů?

Romano džaniben, z.s. zve na večer na téma: Jak a proč zapojovat historii Romů do výuky? Součástí programu bude představení nově spuštěného (aktualizovaného) webu Krajinoupříběhů.cz, který shromažďuje příběhy z romské historie 20. století na českém území. Historické texty a vyprávění pamětníků jsou doplněny o metodickou podporu pro práci s texty ve výuce. Internetová učebnice je tak určena pro širokou veřejnost, ale především pro pedagogy, kteří chtějí romskou historii do výuky zapojit. Naváže panelová diskuse o současné praxi a možnostech výuky romské historie na základních a středních školách.

Žádná trika a pantofle. Dresscode platí i pro učitele, říkají odborníci

Ředitel vzdělávací organizace EDULAB Michal Orság vytvořil nedávno na Facebooku anketu, ve které se ptal, zda by měl být po učitelích požadován dresscode, tedy určitá pravidla oblékání. Většina ze 129 lidí, kteří se do ankety zapojili, si myslí, že nikoliv. „Jednou za čas lidé řeší, zda by žáci měli nosit uniformy. Napadlo mě, že pokud něco takového po žácích chceme, měli bychom to chtít i po učitelích. Znám učitele, který pořád nosí teplákovou soupravu, i tělocvikářku, která chodí na sportoviště na podpatcích. Jsou to extrémy, ale spousta učitelů na oblečení nedbá. Myslím, že by to řešit měli. Když jdete do Poslanecké sněmovny, také si nevezmete krátké kalhoty,“ řekl iDNES.cz Orság.

Hana Čápová: Ani ty nebudeš mít maturitu. Jak zahnat děti na učiliště

Na konci neoficiální debaty v rámci zářijové tripartity se premiér Andrej Babiš (ANO) nečekaně obrátil na stranického kolegu, ministra školství Roberta Plagu se slovy, aby na cut-off score v rámci přijímaček na střední školy začal pracovat. Zda to už Plaga skutečně dělá, není možné zjistit. Médiím se vyhýbá, jeho tiskové oddělení mlží. „Problematika cut-off score bude jedním z témat jednání vlády s Asociací krajů,“ píše jen. Informuje Respekt.cz.

David Fišer: Působení asistenta pedagoga na základní škole u žáka s ADHD

Tento text pojednává o působení asistenta pedagoga na základní škole u žáka s poruchou pozornosti a hyperaktivitou, známější spíše pod pojmem ADHD. Text je poskytnutím mých zkušeností a poznatků, které jsem nasbíral přímo z praxe. Jako asistent pedagoga pracuji u tohoto konkrétního žáka již druhým rokem a článek je zaměřen na období 6. třídy. Snažím se v něm popsat základní body či postupy, kterými se ve své práci řídím.

Konference Města vzdělávání 2018: Lepší škola v každém místě aneb z dobré praxe zřizovatelů škol

Mezi dobrou a špatnou školou není rozdíl v nákladech, ale je dramatický ve výsledcích. Co potřebují školy, aby se staly dobrými a ještě lepšími? A jak jim v tom mohou pomáhat jejich zřizovatelé? Konference na konkrétních příkladech ukáže, jak na lokální úrovni budovat a rozvíjet kvalitní školu a podporovat její učitele a ředitele.

Čtyři kraje nevyužívají dotace na školní obědy pro chudé děti, jejich vyřízení je podle nich složité

Více než deset tisíc dětí z chudých rodin dostane v letošním školním roce obědy zdarma. Díky dotačním programům ministerstev školství a práce tak ubývá žáků, jejichž rodiče nemají na obědy ve škole peníze. Zdaleka ne všechny rodiny, které by na tuto pomoc měly nárok, ji ale můžou využít. Do projektu ministerstva práce se totiž stále odmítají zapojit hned čtyři kraje. Bez jistého oběda tak zůstávají další tisíce dětí. Tématu se věnovala nedělní reportáž pořadu 168 hodin České televize.

Neziskové organizace získaly 58 miliard: Kolik jim přispěl stát a kdo čerpal nejvíce

Neziskové organizace hospodařily v roce 2016 s více než 58 miliardami korun. Od státu získaly třetinu této částky. Deník Aktuálně.cz zmapoval, do jakých oblastí šlo nejvíce peněz ze státní pokladny a které konkrétní neziskové organizace získaly největší dotace.

Mikuláš Bek: Vysokoškoláci pracují na úkor studia, střední školy se od socialismu nezměnily

Dnes studuje 60 procent maturantů, to je dobře, za socialismu byla velká selektivita, střední školství se ale skoro nezměnilo, to je největší slabina systému, učňovské obory jsou často odtržené od praxe, nevěřím na revoluci ve školství, spíš na postupnou práci, říká rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek. Dodává, že na vyšší stupeň vzdělávacího systému se málokdy dostanou děti z rodin, které toho stupně nedosáhly, plýtváme tak prý celou řadou talentů. Rozhovor přináší DVTV.

Peter Chvojka: Jak naše Meda dostala čtyřku za obrázek hada aneb Vyžeňme už z českých škol ten odlidštěný chlad

„Který rodič to nezažil? V prosinci pobíhá dítě plno nadšení s aktovkou kolem vánočního stromečku a musíme ho přemlouvat, ať ji alespoň na noc sundá, aby během prvního měsíce v české škole přišlo o iluze. Jen zíráme, jak je jeho přirozená touha a snaha po vědění čtvrcena napřed mračouny za nepřesné obtažení nějakých spirál a záhy je mrskáno trojkami, čtyřkami za zákonité omyly mláďat. Jako bychom chtěli zmrskat hříbě, že se mu po narození klepou nohy a stojí málo elegantně!,“ píše vysokoškolský učitel Peter Chvojka pro magazín Rodiče vítáni. Chvojka píše o pokusu navázat dialog s učitelkou, která ohodnotila obrázek jeho dcery čtyřkou. A uvažuje o odlidštěnosti českých škol a učitelů.

Kraje chtějí dětem ztížit vstup na střední školy

Kraje chtějí větší kontrolu nad přijímacím řízením na střední školy. Naplní-li se jejich představy, ovlivní to šanci řady dětí dostat se na střední školu. Minulý týden do Sněmovny doputoval z Karlovarského kraje návrh na změnu ve školním zákoně, který by krajům umožnil určit, kolik žáků budou školy přijímat do jednotlivých oborů na středních školách. K tématu se vrací MF DNES.

Montessori výuka se rozrůstá na školy druhého stupně

Prvky výuky Montessori se ve školách začaly objevovat už v devadesátých letech, v současné době existují těchto škol napříč republikou desítky. Jenže výuka v páté třídě obvykle končí. V posledních letech se začaly rozvíjet i druhé stupně základních Montessori škol. Výuka se na nich od tradičních škol liší tím, že zde funguje nenátlaková metoda učení, děti zde figurují jako aktivní účastníci vzdělávacího procesu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Největší poptávka na trhu práce není po programování, ale po schopnosti komunikovat s lidmi, tvrdí šéf společnosti LinkedIn

Většina lidí by pravděpodobně řekla, že největší poptávka je v současnosti po programátorech. Jak ale píše server Quartz, ředitel společnosti LinkedIn Jeff Weiner tvrdí, že je to přesně naopak. “I když se umělá inteligence stává stále schopnější, jsme pořád daleko od toho, abychom byli schopni napodobit a nahradit lidskou komunikaci,” řekl Weiner. Informují Hospodářské noviny.

„Mzdy a odměny učitelů a ředitelů škol v Evropě 2016/17“ a další témata v přehledu aktualit ČŠI

„Mzdy a odměny učitelů a ředitelů škol v Evropě 2016/17: Publikovaný materiál poskytuje informace o statutárních výplatách a odměnách poskytovaných učitelům a ředitelům veřejných (státních) škol předškolního, prvního a druhého stupně. Komparativní analýza zahrnující 41 evropských systémů vykazuje zvýšení učitelských platů, ale také rozdíly napříč Evropou. V 18 vzdělávacích systémech vzrostly platy alespoň o 3 %. Ovšem reálné mzdy (po odečtení inflace) začínajících učitelů jsou v 9 evropských zemích nižší než ve školním roce 2009/10. Rozdíly mezi zeměmi se týkají nejenom úrovně základních mezd, ale také počtu odsloužených let, nutného k dosažení maximální výplaty. Tato situace nastane v jednotlivých zemích v relativně širokém rozmezí od šesti až do dvaačtyřiceti let.“ ČŠI publikovala nový Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí.

Bořivoj Brdička: Generace Z

Do nedávna jsme se pokoušeli zjednodušovat a všechny naše současné žáky označovat pojmem „síťová generace“. Už to ale není možné. Vlastnosti dětí, které vyrůstaly se stolním počítačem připojeným k internetu ve svém pokoji, se od těch, které si počítač nosí stále sebou, začínají výrazně lišit. My učitelé je nutně potřebujeme znát, máme-li být schopni tyto děti pozitivně ovlivňovat. Bohužel panuje dost velká nejednotnost v pojmech a datech. S určitým zjednodušením lze říci, že první tzv. „síťovou“ generaci narozenou v 80. letech 20. st. lze ztotožnit s generací Y (později též označovanou jako mileniálové), po níž následuje generace Z, která byla zpočátku nazývána pro změnu iGenerací.

Ministerstvo odtajnilo komise k revizi RVP. Chceme být otevření, říká tisková mluvčí

Rámcové vzdělávací programy (RVP, dříve osnovy), podle kterých si školy sestavují rozvrhy, projdou revizí. Ministerstvo školství proto kvůli těmto úpravám všeobecného vzdělávání od mateřských po střední školy ustanovilo odborné skupiny. Resort nyní Novinkám poskytl seznam jejich členů. Větší změny tak přijdou po zhruba 15 letech. „Nemáme problém se zveřejněním jmen. Chceme být otevření jak v diskuzi, tak i v tomto ohledu,“ sdělila na dotaz Novinek nová tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Polovinu investic, jako jsou stavby silnic a škol, by si Česko nemohlo dovolit bez eurodotací

V tuzemsku je oblíbenou disciplínou Evropskou unii kritizovat, jenže členství přináší výhody, díky kterým Češi bohatnou. Podíl českého HDP na obyvatele se dnes pohybuje okolo 90 procent evropského průměru. Za 14 let členství v EU jde o pětinový nárůst. Statistiky Evropské komise ukazují, že téměř polovinu veřejných investic, jako jsou například stavby silnic, výzkumných center či rekonstrukce škol, by si česká vláda nemohla dovolit bez peněz z evropských strukturálních fondů - tedy dotací, v Česku spojovaných s korupcí, plýtváním a křivením trhu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

On-line seminář 8.11.: Genderově podmíněné násilí

Tým lektorek Kristýna Pešáková, Lucie Čechovská a Eva Bartáková si připravil první webinář ze seriálu věnovaného genderové rovnosti: Víte, jak mluvit s žáky a studenty o násilí, jaké aktivity v hodinách využít a s kým je možno v případě potřeby spolupracovat?

Měly by spořit aspoň 10 korun, říká žena, co pomáhá dětem z domovů ekonomicky přežít

Děti z dětských domovů mívají často zkreslené představy o hodnotě věcí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéfka neziskovky Yourchance Gabriela Křivánková. Vysvětluje, že se je snaží naučit, aby kapesné neutráceli za kolu a brambůrky, ale aby dokázali alespoň minimálně spořit. Ani pak však nemají děti vyhráno. "Úspory končí často tak, že uspořádají party nebo si koupí značkové hodinky či oblečení," popisuje scénář, kterému se svým úsilím snaží zabránit.

Učitele pro 21. století se snaží vychovávat nový projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého

Na olomoucké Pedagogické fakultě chtějí studenty přesvědčit, že učit je důležité a přitom zábavné a dobrodružné. „My nechceme vychovávat nějaké vědce. My potřebujeme vychovávat lidi, kteří dokáží motivovat, předat vzdělání další generaci, kteří o to mají zájem, baví je to,“ říká pro Český rozhlas spoluautor projektu Učitel21 Kamil Kopecký.

Reakce na tiskovou zprávu EDUin: Kraje zodpovídají za kvalitu vzdělávání. A chtějí ji bez odkladu řešit

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR (AK ČR) a hejtmanka Karlovarřského kraje Jana Mračková Vildumetzová se velmi důrazně ohradila proti tvrzení obecně prospěšné společnosti EDUin, podle níž se kraje snaží nadřadit své partikulární zájmy nad zájmy žáků a jejich poptávku po středoškolském vzdělání, neboť chtějí podřídit síť středních škol výhradně aktuálním požadavkům pracovního trhu. Informuje server Moderní obec.

EDUin: Karlovarský kraj ukazuje pochybnou motivaci, proč kraje chtějí cut-off skóre

Asociace krajů v čele s hejtmankou Karlovarského kraje se snaží dobrat nástrojů, které by krajům umožnily přísněji regulovat síť regionálního školství. Proto také asociace iniciovala debatu o zavedení nepodkročitelného minimálního skóre u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, kde byla patrná snaha upravovat přijímání žáků do studia v souladu s požadavky zaměstnavatelů. Nyní Karlovarský kraj předkládá návrh zákona, který by regionům jakožto zřizovatelům umožňoval přímo určovat počty žáků v jednotlivých oborech. Jde o alarmující snahu nadřadit partikulární zájmy se spornou legitimitou nad zájmy a poptávku žáků a fakticky podřídit síť škol aktuálním požadavkům pracovního trhu bez ohledu na důležitější indikátory ve vzdělávání. A to bez snahy o skutečně efektivní nástroje harmonizace školství a trhu práce.

České děti čím dál hůř mluví. Mají i velmi malou slovní zásobu.

Oč méně dnes se svými potomky komunikují rodiče, o to více na ně promlouvají kreslené postavičky z televize, monitorů počítačů a tabletů. Řeč nejmladší generace se kvůli tomu nerozvíjí správně a děti stále častěji končí v ordinacích logopedů. Potýkají se s malou slovní zásobou, špatnou výslovností i poruchami komunikace. Podle Asociace logopedů ve školství má problémy s řečí až 40% předškoláků. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Jan Korda: Systém hodnocení ve Smysluplné škole

Příspěvek přináší inspirativní způsob hodnocení ve Smysluplné škole, která díky svému inkluzivnímu zaměření neustále zdokonaluje svůj systém hodnocení dětí. V článku naleznete pojmenovaná kritéria kvalitního hodnocení Smysluplné školy, podle kterých autor článku srovnává dvě nejběžnější formy hodnocení – klasifikaci a slovní hodnocení. Autor zároveň představuje novou formu hodnocení, splňující stanovená kritéria, kterou ve škole ověřují.

"I vzdělání je součást obrany." Politici jednali o bezpečnosti i hrozbách pro Česko

Představitelé českých parlamentních stran hovořili na bezpečnostní konferenci o hrozbách pro Českou republiku. Shodli se v tom, že největšími hrozbami pro příštích dvacet let jsou mezinárodní terorismus a migrace. Informuje Aktuálně.cz.

Roste zájem o jiné“ školy. V Modřanech má vzniknout alternativní školu pro 400 dětí. Bude největší v republice.

V Modřanech by měla do roku 2021 vzniknout zřejmě největší veřejná Montessori škola v Česku a zřídí ji přímo městská část Praha 12. „Nová, desátá základní a mateřská škola bude stát u ulice Čs. exilu, v sousedství Rakouského gymnázia a bude mít kapacitu 400 dětí,“ uvedl končící starosta Prahy 12 Milan Maruštík (ANO). Informuje MF DNES.

Diskuse: Dosavadní systém financování nastartoval snížení kvality českého školství

Proč potřebujeme reformu financování regionálního školství? Existují nějaká rizika? Který druh škol by na novém způsobu financování mohl tratit a komu to naopak pomůže? EDUin přináší shrnutí diskuse o chystané reformě financování regionálního školství, která proběhla v rámci Akvária 10. 10. 2018. Hosty diskuse byli: Zuzana Matušková, MŠMT, Martin Čech, Česká biskupská konference, Pravoslav Němeček, Asociace ředitelů základních škol, Pavel Klíma, ředitel ZŠ a MŠ Malšice a Petr Bannert, MŠMT.

Školy v Havířově zakázaly žákům mobily i o přestávkách. Psycholog souhlasí

Místo toho, aby si zašli na záchod nebo se nasvačili, mívali žáci o přestávkách v ruce mobil. To se nelíbilo zástupcům dvou základních škol v Havířově. Do školního řádu tak zanesli zákaz používání mobilních telefonů, a to jak při vyučovacích hodinách, tak právě i o přestávkách. Informuje iDNES.cz.

Ministryně Maláčová chce státní podporu mikrojeslí pro děti do čtyř let

Pomoci rodinám s nejmenšími dětmi do čtyř let má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD rozvoj mikrojeslí. Do konce roku přinese vládě zákon, podle nějž by stát přispíval na provoz mikrojeslí, a to 7 500 korun měsíčně na dítě. V mikrojeslích, které by mohly být i v domácnosti, by mohly být najednou maximálně čtyři děti. Informuje iDNES.cz.

Publikace NÚV: Sbírka řešených úloh z aplikované matematiky

„Tato sbírka je součástí materiálů vydaných NÚV k podpoře výuky matematiky na středních a vyšších odborných školách. Nenahrazuje, jen doplňuje existující sbírky úloh z matematiky používané ve výuce matematiky na středních školách, lze ji použít i na vyšších odborných školách. Volbou tematiky propojuje učivo odborných předmětů a matematiky podle RVP pro technické obory se strojírenským základem. Vhodně volené úlohy umožňují ukázat učitelům význam a možnosti uplatnění probíraného učiva při řešení úloh v odborných předmětech a v praxi. Metodicky zpracovaná řešení vybraných úloh umožňují i učitelům matematiky bez technického vzdělání vysvětlit žákům podstatu úloh a jejich matematická řešení. Rovněž učitelům odborných předmětů umožňuje sbírka poznat metody a způsoby matematického řešení úloh, které uplatňují při výuce odborných předmětů,“ píšou v úvodu publikace její autoři.

Tomáš Feřtek: Svobodný přístup k informacím? Taktikou ministerstva školství je žadatele uvláčet a odradit

Zákon o svobodném přístupu k informacím je nesporně silný nástroj veřejnosti proti neprofesionalitě úřadů a jejich neochotě poskytovat relevantní informace. Není překvapivé, že úřady hledají cesty, jak se své zákonné povinnosti vyhnout, případně alespoň zdržovat vydání informací, co nejdéle to jde. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno se rozhodl zmapovat a popsat na konkrétních případech zdržovací mechanismy, které dlouhodobě používají Cermat a Ministerstvo školství. Jeden z oněch případů je nyní aktuální. Tento text je proto prvním z řady článků, jež budou sledovat, jak úřady žádost vyřizují. Používané postupy se dlouhodobě nemění – bez ohledu na to, kdo je aktuálně ve vedení ministerstva či Cermatu.

Průzkum: Zhruba tři pětiny Čechů jsou proti povinné maturitě z matematiky a proti „inkluzi“

Zhruba tři pětiny dotázaných jsou proti povinné maturitě z matematiky (62 %) a začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných základních škol (57 %). Pro společnou maturitu pro všechny střední školy je necelá polovina (48 %) dotázaných (44 % je proti), zastánců centrálního hodnocení maturit jsou více než dvě pětiny (43 %), přičemž vyrovnaný podíl je zároveň i proti (45 %). Postoj obyvatel České republiky k placení školného na veřejných vysokých školách je dlouhodobě negativní a v čase téměř neměnný. Vyplývá to ze šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Jak budeme učit přírodopis, biologii a geologii v příštích letech?

Národní ústav pro vzdělávání zve na diskuzní seminář k pojetí biologického a geologického vzdělávání v RVP: 12. prosince 2018.

Potřebujeme víc právníků, nebo řemeslníků? Právník vám střechu nebo kapající kohoutek neopraví, říká Libor Witassek

Česku chybějí odborní zaměstnanci. Věta, kterou určitě neslyšíte poprvé, ale co s tím? Nejeden recept má manažer a konzultant, bývalý generální ředitel strojírenské skupiny Vítkovice Libor Witassek. Sám je totiž českým ambasadorem pro Evropský týden odborných dovedností. „Klíčový problém Česka je v krizi učňovského a odborného vzdělávání. Důsledkem je velký nezájem studentů o tyto obory,“ tvrdí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Na podporu digitálního vzdělávání je připraveno 500 mil. korun

„Digitální vzdělávání není pouze výuka ICT. Jedná se o nové gramotnosti, které mohou být rozvíjeny ve všech předmětech. Digitální rozměr může mít hudební výchova i fyzika. A proto potřebujeme navrhnout jak digitální vzdělávací zdroje využitelné ve výuce, tak rozvíjet kompetence učitelů, aby s nimi uměli pracovat a mohli připravit své žáky na digitální 21. století,“ říká náměstek ministra školství Václav Velčovský.

Lucie Zormanová: Syndrom vyhoření u pedagogů

Syndrom vyhoření je definován jako stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání, které je způsobeno dlouhodobým působením stresujících faktorů, zátěžových situací, emociálně náročných situací. Nejčastějším spouštěčem je kombinace velkého očekávání a chronických situačních stresů. Častým spouštěčem jsou také stále se zvyšující požadavky, které jsou na zaměstnance kladeny zaměstnavatelem, nebo které si osoba na sebe klade sama. Příčiny syndromu vyhoření spojené s prací pedagoga vycházejí z požadavků na práci pedagoga a také jsou spojené s jeho pracovními podmínkami.