Zákon o svobodném přístupu k informacím je nesporně silný nástroj veřejnosti proti neprofesionalitě úřadů a jejich neochotě poskytovat relevantní informace. Není překvapivé, že úřady hledají cesty, jak se své zákonné povinnosti vyhnout, případně alespoň zdržovat vydání informací, co nejdéle to jde. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno se rozhodl zmapovat a popsat na konkrétních případech zdržovací mechanismy, které dlouhodobě používají Cermat a Ministerstvo školství. Jeden z oněch případů je nyní aktuální. Tento text je proto prvním z řady článků, jež budou sledovat, jak úřady žádost vyřizují. Používané postupy se dlouhodobě nemění – bez ohledu na to, kdo je aktuálně ve vedení ministerstva či Cermatu.
 |
| Tomáš Feřtek (eduin.cz) |
Jsou případy, kdy instituce informaci poskytnout nechce, ačkoli podle zákona musí. V Cermatu pro tento případ vyvinuli metodu, která by se s jistou nadsázkou dala nazvat „hra na blbečka“. Její podstatou je, že organizace vědomě porušuje zásady správného úředního postupu. Tvrdí například, že podle paragrafu 183c školského zákona informaci vydat nelze. Už ale neuvede, zda se opírá o písmeno a), b), c), d), nebo e) zmíněného paragrafu, což podle správního řádu uvést musí. Po odvolání ministerstvo zruší zamítavé rozhodnutí jako nepřezkoumatelné (a tudíž nezákonné) a vrátí věc k novému projednání do Cermatu. A Cermat odmítne znovu, tentokrát písmeno uvede, ale zase nevysvětlí, proč se ustanovení tohoto písmena vztahuje na zamítanou žádost. Žadatel se znovu odvolá, ministerstvo znovu zruší rozhodnutí Cermatu pro nezákonnost…
Zjevným záměrem je odradit žadatele přílišnými nároky úřední korespondence. Například Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal 31. května 2017 Cermat mj. o jména autorů maturitního testu z češtiny. Pokládá za nepřijatelné, aby je veřejnost neznala, když rozhodují o počtech propadajících maturantů a jejich rozhodování není upraveno žádnými pravidly. Přestože věc je poměrně jasná (§ 8b zákona o svobodném přístupu k informacím a § 80b odst. 2 písm. d) školského zákona), odmítavé rozhodnutí Cermatu bylo už dvakrát zrušeno pro nepřezkoumatelnost a bude nepochybně zrušeno i potřetí, neboť Cermat ignoroval závazný pokyn ministerstva, tedy svého nadřízeného orgánu, že se musí v rozhodnutí vypořádat se všemi argumenty žadatele.
Ministerstvo prý má plno práce
Zatímco Cermat obvykle rozhoduje rychle, ale nezákonně, specialitou MŠMT je ignorování lhůt při vyřizování odvolání proti rozhodnutí Cermatu. Vyřízení má trvat nejvýše 15 dní, ale obvykle se táhne několik měsíců. Což je samozřejmě také nezákonné. Obranou je žádost o ochranu před nečinností adresovaná ministru školství. Od data podání původní žádosti o informace z 31. května 2017 už uplynulo více než 16 měsíců a většinu prodlení způsobilo ministerstvo. O. Botlík proto nedávno požádal ministra o ochranu před nečinností jeho vlastního úřadu. Již podruhé v téže věci, tentokrát prostřednictvím advokátky. Zákon je od toho, aby byl dodržován – domnělá zaneprázdněnost ministerstva je jen jeho problém. Navíc je zřejmé, že ministerstvo si za ni přinejmenším zčásti může samo. Činnost Cermatu přímo řídí, a tak mělo již dávno zabránit jeho ředitelce, aby vydávala zjevně vadná rozhodnutí, která nesplňují ani elementární nároky na správný úřední postup.
Celý text naleznete zde
.png)
15 komentářů:
Zajímavé, myslel jsem, že nezákonnost něčeho může určit jen soud. Evidentně má tuto pravomoc nově i EDUin.
"Taktikou ministerstva je žadatele uvláčet a odradit"
To je taktikou všech úředníčků. Ti jsou pouhými kolečky v systému, který sami často nechápou, který neovládají a ve kterém není místo na vlastní názor. Proto je cokoli, co vlastní názor vyžaduje, např. přemýšlení o povolení/nepovolení toho či onoho, pro úředníka vysoce nežádoucí nepříjemností, kterou je nejlépe schovat pod koberec, nebo někam na spodek papírové hromady.
Nejprve k nezákonnosti.
Následující citace je z rozhodnutí č.j. MSMT-19034/2017-3 ze dne 6. 10. 2017, jímž MŠMT zrušilo první zamítavé rozhodnutí Cermatu ve věci žádosti o jména autorů testu. Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy […] (viz § 89 odst. 2 správního řádu). Ve svém vlastním rozhodnutí se tudíž musí podle správního řádu vyjádřit k (ne)zákonnosti napadaného rozhodnutí.
[9] Ve výrokové části napadeného rozhodnutí nejsou kromě § 15 odst. 1 InfZ uvedena žádná jiná právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno. Napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné a tedy nezákonné, protože ustanovení § 15 odst. 1 InfZ pouze stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti o poskytnutí informace, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
Nyní ke hře Cermatu na blbce
Další tři odstavce jsou ze tři roky starého rozhodnutí č.j. MSMT-24186/2015-4 ze dne 12. 10. 2015, jímž MŠMT zrušilo druhé zamítavé rozhodnutí Cermatu ve věci žádosti o výsledky jedné výběrového úlohy testu z matematiky. Po třetím zamítavém rozhodnutí vyhovělo žádosti samo ministerstvo a dnes již Cermat publikuje agregované výsledky všech úloh všech maturitních testů sám.
II.
Ministerstvo jako nadřízený správní orgán přezkoumalo odvolání žadatele a správní řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 16 odst. 3 lnfZ z hlediska zákonnosti (souladu s právnímí předpisy) a z hlediska správnosti co do námitek uvedených ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu, a došlo k závěru, že odvolání je důvodné, neboť rozhodnutí je pro nedostatečné odůvodnění nepřezkoumatelné.
Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívá ve zcela nedostatečném odůvodnění Centra, které se ve své podstatě skládá z obecné citace § 183c školského zákona a následném tvrzení: "Na podkladě výše popsaného stavu Centrum jako povinný subjekt rozhodlo ve věci...". Takovéto odůvodnění neobstojí, jelikož není odůvodněno, v čem je spatřována u jednotlivé požadované informace konkrétní zákonná překážka pro její poskytnutí dle § 183c školského zákona.
Je zcela nedostatečné odůvodnit odmítnutí žádosti pouhou citací zákona. Na nedostatečnost takového odůvodnění MŠMT upozornilo Centrum již v rozhodnutí ze dne 31. 07. 2015, č.j. MSMT-24786/2015-2. Navíc je nutné připomenout, že dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu je vyslovený právní názor MŠMT v odůvodnění tohoto rozhodnutí pro Centrum při novém projednání věci závazný.
Takže k soudu s Cermatem nebo MŠMT nikdy nedošlo?
Pedagogická komora byla o něco málo úspěšnější, ale v jiné věci... :-)
https://www.pedagogicka-komora.cz/2018/10/aktualni-tema-zakon-o-svobodnem.html
„Jsou případy, kdy instituce informaci poskytnout nechce, ačkoli podle zákona musí.“ (z článku)
Musí? Existují také omezení práva na poskytnutí informace.
„Proto je cokoli, co vlastní názor vyžaduje, např. přemýšlení o povolení/nepovolení toho či onoho, pro úředníka vysoce nežádoucí nepříjemností, kterou je nejlépe schovat pod koberec, nebo někam na spodek papírové hromady.“ (Tajný učitel)
Tedy (viz výše) jste, Tajný, jako obvykle úplně mimo. Ono přece jen posouzení takové věci přemýšlení vyžaduje, mnohdy i hodně přemýšlení. A rozhodnutí tady padlo. Že se to někomu nelíbí, je jiná věc.
Brandtnerová, dovysvětlím. Posouzení věci, která nemá jasné a černobíle právní mantinely, pro které nemá jasné direktivy a se kterou mu nadřízený úředník moc neporadí, přivádí úředníka do situace, kdy prokrastinuje, zpomaluje, odkládá, mlží či zoufale hledá co nejvíce bezobsažnou překážku, za kterou by své rozhodnutí, které po něm chce úředník nadřízený, schoval.
Frustrát zase potřebuje někomu okopávat kotníky. A když to nejsou profesůrci, třidiči a laťkovači, tak jsou to úředníčci. A když to nejsou úředníčci, tak jsou to politici. A když to nejsou politici, tak jsou to kapitáni průmyslu. A tak pořád dokola. Jenom on, tajnej, je ten pravej kreativní myslitel s vlastním názorem. Hlavně že ví, co kdo jak dělá blbě a jak je kdo omezený. Ono to má jednoduché vysvětlení - pro omezence jest všechno omezené.
PROČ MŠMT NEDODRŽUJE ZÁKONY ČESKÉ REPUBLIKY?
V Cermatu pro tento případ vyvinuli metodu, která by se s jistou nadsázkou dala nazvat „hra na blbečka“. Její podstatou je, že organizace vědomě porušuje zásady správného úředního postupu. Tvrdí například, že podle paragrafu 183c školského zákona informaci vydat nelze. Už ale neuvede, zda se opírá o písmeno a), b), c), d), nebo e) zmíněného paragrafu, což podle správního řádu uvést musí. Po odvolání ministerstvo zruší zamítavé rozhodnutí jako nepřezkoumatelné (a tudíž nezákonné) a vrátí věc k novému projednání do Cermatu. A Cermat odmítne znovu, tentokrát písmeno uvede, ale zase nevysvětlí, proč se ustanovení tohoto písmena vztahuje na zamítanou žádost. Žadatel se znovu odvolá, ministerstvo znovu zruší rozhodnutí Cermatu pro nezákonnost…
Závidím Eduinu, že jim Cermat v termínu alespoň nějak odpověděl. Cermat je asi oproti MŠMT docela slušňácká organizace. MŠMT ČR je, zdá se, alespoň taková slušnost někdy cizí.
Viz např.
NÚVovské elegie
http://www.ceskaskola.cz/2017/08/vychova-po-cesku-studentka-porovnala.html#comment-5107743372624675431
7.2.2016 jsem podal MŠMT Stížnost a Podnět k prošetření protiprávního jednání MŠMT při čerpání EU dotací v projektu UNIV 3 a v Národním ústavu pro vzdělávání Praha. Toto podání bylo MŠMT přijato k vyřízení s identifikátorem (PID) MSMT6XBPHK a její příjem potvrdil například Úřad vlády i vládní prošetřovatel a Nejvyšší kontrolní úřad, kterým jsem dal podnět na vědomí.
V elektronickém podání i v následném doporučeném dopisu jsem MŠMT písemně žádal, aby mi byla v příslušné zákonné lhůtě dána písemná odpověď. Tu jsem však nedostal.
V květnu 2016 jsem MŠMT poslal První urgenci, ve které znovu jsem žádal odpověď MŠMT a tu odpověď jsem znovu nedostal. V listopadu 2016 jsem výše uvedeným osobám a nově také Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu financí a předsedovi vlády osobně poslal Druhou ugrenci. Přijetí Druhé urgence potvrdil i předseda vlády prostřednictvím zaměstnankyně Úřadu vlády. Vládní prošetřovatel mi však odpověděl, že věc odkládá, protože v ní nespatřil porušení zákona členem vlády...
Asi budu muset ten zákon 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím vyzkoušet. I když ten vládní prošetřovatel, který v roce 2016 nespatřil v neodpovídání ministryně Valachové na písemné podání porušení zákona členem vlády, je teď ministrem spravedlnosti v menšinové vládě za Babišovo ANO.
J.Týř
Doležele, na nic víc, než na impotentní výrony zášti, se nezmůžete?
Tajnej, co takhle jít učit.
Datle stalo se. Výuku jsem provedl. Co vy?
To jste učil jen do 11:15? Ale co je mi vlastně do toho. Já učím třicet let a občas se docela bavím tím, co tady nejen Vy dokážete vymyslet.
Jeden rád poslouží. Něco konkrétního by nebylo?
Okomentovat