Fyzické tresty ve výchově? Alespoň někdy je využívají dvě třetiny českých rodičů

Přestože je v řadě evropských zemí fyzické trestání dětí zakázáno, Češi jej stále při výchově dětí hojně používají. 63 % české populace připouští využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech. Vyplývá to z nového výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) a výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Výzkum byl realizován v říjnu 2018 metodou CAWI na reprezentativním vzorku 1025 respondentů 15+ z Českého národního panelu (ČNP). Srovnání s obdobným výzkumem z roku 2013 ukázalo, že přístup české populace k fyzickému trestání dětí se v zásadě nezměnil. Výzkum přinesl také další zajímavá data o názorových postojích české populace k používání násilí ve výchově.

Rodiče nejvíce trestají neposlušnost

Z výzkumu vyplývá, že téměř polovina (46 %) rodičů, kteří používají fyzické tresty alespoň ve výjimečných případech, k nim sáhne z důvodu „neuposlechnutí rodiče či prarodiče“. Druhým nejčastějším důvodem je „lhaní“ dítěte, které je ovšem významně důležitější pro rodiče dětí starších 18 let (59 %). U rodičů dětí mladších je lhaní důvodem k fyzickému trestání pouze v 34 % případů.

„Fyzické tresty rodiče velmi často používají s cílem udržet si rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice. Tyto tresty, především při jejich pravidelném používání, však autoritu rodiče snižují a hranice, které jimi rodič u dítěte vytváří, jsou hranicemi strachu a nikoli hranicemi vnitřními. Dítě dodržuje pravidla ne proto, že se s nimi ztotožňuje, ale proto, že se bojí,” říká k tématu Mgr. Petr Matoušek, odborný garant projektu Výchova bez násilí, který LOM v tomto roce realizuje.

Blíží se konec tolerance k plácnutí a fackám?

Nejčastějším fyzickým trestem, který rodiče používají, je „plácnutí na zadek nebo přes ruce“. Této metody alespoň někdy využívá 50 % rodičů nezletilých dětí, kteří používají fyzické tresty. 21 % pak neváhá sáhnout pro pohlavek či facku. Téměř polovina české populace nad 15 let (43 %) však facku nebo plácnutí nepovažuje za fyzický trest. V tomto přístupu se však velmi liší mladší generace rodičů a budoucích rodičů. S výrokem, že „facka nebo plácnutí není fyzický trest“ souhlasí nejvíce lidé nad 55 let (58 %). U lidí mladších 24 let je to už jenom 27 %.

Plácnutí a facky z výchovy pravděpodobně jen tak nezmizí. 68 % české populace se sice domnívá, že fyzické tresty nevychovávají, ale v určitých situacích je stále považují za nejlepší řešení. A pokud jde například o to, zda by fyzické tresty měly být zakázány zákonem, mají Češi poměrně jasno, a to včetně mladší generace. Jejich zákaz v současné době podporuje jen 7 % české populace 15+. Přesto zejména srovnání generace dnešních rodičů (dětí do 18 let) a starších rodičovských generací, které mají již dospělé děti, ukazuje, že tolerance k fyzickým trestům ve výchově v České republice již výrazně klesla, a dá se předpokládat, že bude i nadále zvolna klesat.

Při používání trestů kopírujeme naše rodiče

Předchozí výzkumy LOMu ukázaly na přenos používání fyzických trestů mezi generacemi. Pokud je dítě fyzicky trestáno, je velká šance, že bude tento výchovný prostředek používat i při výchově svých vlastních dětí. Jako jediná cesta k prolomení tohoto stereotypu se tedy jeví změna chování rodičů.

„Rodiče velmi často trestat vlastně nechtějí. Činí tak zejména pod tlakem svého stresu. Zpětně potom trest obhajují jako jediné možné řešení. Samotný trest pak vlastně nemá nic společného s cílem napravit nebo poučit dítě – je to spíše o nás a našich emocích,“ rozvíjí téma Petr Matoušek, a dodává:

„LOM z tohoto důvodu v letošním roce realizuje kurzy Výchova bez násilí, na kterých mají rodiče možnost naučit se, jak výchovu bez použití fyzických trestů zvládat. Jak si udržet rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice bez použití násilí včetně facek, pohlavků a plácnutí.“



Další informace naleznete zde