Hodnocení by mělo zásadně vycházet z jasně zadaných úkolů či oblastí vzdělávání a předem známých pravidel a kritérií. Musí být především zaměřeno na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu či neznalost.“ (Bílá kniha, s. 49)
Vize školy ZŠ Gajdošova byla: „Lidé, kteří se snaží něco dobrého dělat a nepodaří se jim to, jsou mnohem lepší než ti, kteří se snaží nedělat nic a daří se jim to.“
 |
| Markéta Olbertová (linkedin.com) |
Jsem přesvědčena o tom, že předpokladem efektivního hodnocení žáků jsou realistické cíle, individuální hodnoticí normy a sledování individuálního pokroku. Hodnocení by mělo být diferencované. Každé dítě má právo dostat úkol na úrovni svých schopností. To však není možné bez spolupráce a nastavování procesů hodnocení se všemi učiteli ve škole.
Získat, přesvědčit a naladit kolegy pro společnou vizi je nejtěžším úkolem ředitele školy. Změnu nelze uskutečnit v krátké době, nemůže ji nastavovat samotný ředitel. Pokud změnu realizuje pouze skupina učitelů, pak o to více upozorní na nejednotnost. I jeden učitel dokáže podrývat obrovské nasazení ostatních.
Jsem ráda, že jsem mohla rozvíjet svoje vize v oblasti hodnocení žáků na základní škole a podařilo se mi pro ně získat pedagogický sbor, rodiče i žáky.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat