Ondřej Šteffl: Sezení ve škole zabíjí nadání

„Největší poučení z téhle doby je, že rozdíly jsou velké a zvětšují se. Jsou školy výborné, ale taky mizerné. Jsou ředitelé, kteří říkají: To je skvělé, dostali jsme odpovědnost, my si to nějak zařídíme. Druzí ale brečí, že nedostali kuchařku. Někteří učitelé se za ty poslední týdny skvěle naučili fungovat v tomto prostředí, pořádají meety, mají synchronní výuku, jsou bohatší o spoustu dovedností. Učí se. Jiní v pondělí poslali úkoly a za týden znovu. Někteří je ani nezkontrolovali. Jeden je posílá mailem, druhý přes whatsapp, třetí přes školní aplikaci a ředitel nebyl ani schopen sjednotit způsob komunikace, koordinovat ten čurbes na kolečkách. Podobné je to s dětmi. Udělal jsem anketu na svém facebooku, odpovědělo mi 530 lidí, pak jsem ji pozastavil,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl.

Daniel Prokop: Bojím se, že nový stav posílí také to špatné v českém vzdělávání

„V týdnu po uzavření škol a přechodu na různé typy vzdáleného a domácího učení jako by zavládla mezi progresivními silami českého vzdělávání naděje. Nepovede tenhle mimořádný stav – který bude zřejmě trvat poměrně dlouho – k tomu, že se naučíme nové didaktické postupy, online učení, lepší práci s domácími úkoly i s rodinou žáka a zelektronizujeme procesy ve školách? Ano, k některým těmto pozitivním posunům jistě dojde a musíme změněnou situaci maximálně využít. Ale bojím se, že nový stav posílí také to špatné v českém vzdělávání,“ píše Daniel Prokop v deníku Právo.

Julie Hrstková: Co se školami, kde neumí učit?

„Představte si školu, kde je největším strašákem maturita z češtiny. Hlavně kvůli literatuře, již nikdo nečte a číst ani nehodlá, protože většinu z navrženého seznamu považuje za beznadějně zastaralou a český jazyk za světově nedůležitý, a tedy pro život nepřitažlivý. Škola je přitom plná vzdělaných a chytrých dětí, které mluví plynně minimálně třemi světovými jazyky. A které maturují povinně z matematiky, protože se učí podle jiných osnov a pravidel. Matematiku vyučují učitelé, kteří přednášejí tak, že jí před maturitou rozumí i žáci, kteří s výstupním razítkem z české základní školy dostali i "dobrou radu" od českých vyučujících, že jsou hloupí a spíš než na víceleté gymnázium měli jít na "učňák". Prostě matematika se tady bere jako předmět, který je nezbytný, a je proto stejně nezbytné ji pochopit, ne "nadrtit",“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

„Milí rodiče našich žáků, jste to právě Vy, kdo má největší možnost pozitivně ovlivnit naše školství. Změny RVP a různé nové strategie či metody jsou sice důležité, ale nic z toho nemá tak zásadní sílu jako Vy. Věřte mi, ani to případné zvýšení platů nebude samospásné. Učitelům chybí především ocenění jejich práce,“ píše učitel základní školy Tomáš Chrobák pro magazín Rodiče vítáni.

Ředitel gymnázia Bergman, který „chtěl zahrabat prezidentovy obrazy do kompostu“, má opět diplom pro nejlepší školu

K paradoxní situaci došlo při vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Dobrá škola, kterou již 6. rokem pořádá Ústecký kraj. V kategorii gymnázií se totiž z prvenství raduje Gymnázium Teplice v čele s ředitelem Zdeňkem Bergmanem. Ten před časem musel „na kobereček“ k náměstkovi hejtmana pro školství Petru Šmídovi (SPD) za výrok na Facebooku, že kvůli vulgaritám nechal zahrabat obrazy prezidenta Zemana do kompostu. Šmíd ho za to tvrdě kritizoval a jeho stranická kolegyně a krajská zastupitelka Tereza Hyťhová dokonce napsala, že „takový člověk nemá na pozici ředitele absolutně co dělat“. Právě Šmíd teď přitom musel Bergmanovi podepsat diplom. Informuje MF DNES.

Konference Města vzdělávání 2018: Lepší škola v každém místě aneb z dobré praxe zřizovatelů škol

Mezi dobrou a špatnou školou není rozdíl v nákladech, ale je dramatický ve výsledcích. Co potřebují školy, aby se staly dobrými a ještě lepšími? A jak jim v tom mohou pomáhat jejich zřizovatelé? Konference na konkrétních příkladech ukáže, jak na lokální úrovni budovat a rozvíjet kvalitní školu a podporovat její učitele a ředitele.

Jan Sokol ke 100. narozeninám Česka: Bez zlepšování škol si životní úroveň neudržíme. Musíme zaplatit kvalitní učitele

Když byla před 250 lety v Česku zavedena povinná školní docházka, děti chodily do školy jen, když na poli nebylo moc práce. Školy neměly budovy a učitelé nedostávali zaplaceno, museli se živit něčím jiným. „To se postupem času změnilo, ale propásli jsme boom školství, který se na západě udál v poválečných letech, a platy učitelů jsou pořád velmi slabé,“ říká Jan Sokol pro magazín Rodiče vítáni.

Julie Hrstková: Česko má sice dobré školy, ale na budoucnost žáky nepřipravují

„Pokud shrneme žebříčky dohromady, zdá se, že Česká republika má sice dobré školy a dokáže reálně prosadit povinnou školní docházku. Budoucnost ale vidí zaměstnavatelé černě, protože školy nedokážou připravit děti na budoucí zaměstnání,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách. Hrstková uvažuje například o úrovni školství, zdravotnictví nebo kvalitě života v Česku na základě různých mezinárodních srovnání.

Základní školy drží s gymnázii krok, zjistili vědci

Experti z Univerzity Karlovy sledovali čtyři roky více než šest tisíc žáků. Zkoušeli je z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností, kam patří pravopis, gramatika a slovní zásoba. Zaměřili se přitom na šesťáky a primány, které zkoumali od chvíle, kdy do ročníku nastoupili, do té doby, než skončili devátý ročník či kvartu. Podobná data dosud v Česku nebyla k dispozici. Výsledky představí experti z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy dnes na odborném semináři v Praze. Hospodářské noviny je získaly v předstihu.