Pokusy o řešení potíží českého školství někdy nabízejí hodně smutnou podívanou. Například teď, když Asociace krajů ČR začala prosazovat, aby na střední školy mohly být přijaty jen děti, které získají ve společných přijímacích testech určitý počet bodů. Nad stanovenou hranicí vstupenka na školu, pod ní smůla - šup na učňák. Na první pohled se to může jevit jako rozumné opatření, které vyřeší problém s vysokým počtem studentů, kteří neudělají maturitu. Ovšem ve skutečnosti je to krok, který nejenže neřeší podstatu problémů školství, ale může celý systém nasměrovat pochybným směrem. A to jak z pohledu studentů, tak celé ekonomiky. Píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.
 |
| Petr Honzejk (twitter.com) |
Jedním z hlavních problémů českého školství je segregace. Úspěch dětí závisí především na socioekonomickém prostředí, do kterého se narodily. Dobrou ilustrací je aktuální zpráva OECD, podle které u nás získá vysokoškolský titul jen 3,6 procenta dětí, jejichž rodiče neměli maturitu. Průměr zemí OECD je přitom 21 procent. Důvod je zřejmý. Náš systém zvýhodňuje děti, jejichž rodiče mají na jejich vzdělání zájem. To se projevuje třeba tak, že investují do přípravných kurzů na přijímací zkoušky (jedná se často o desetitisíce korun), bez nichž není valná šance na přijetí na kvalitní střední školu. Děti, které neměly to štěstí, že by se narodily do vzdělané a dobře vydělávající rodiny, jsou hrubě znevýhodněny. Pokud by nyní mělo být navíc zavedeno cut-off skóre, sníží se jejich šance dostat se nejen na gymnázium, ale na jakýkoli maturitní obor. To je naprosto špatně. Stát přece nemá segregaci podporovat, ale naopak pomáhat znevýhodněným, aby mohli rozvinout svůj potenciál.
Celý text naleznete zde
.png)
1 komentářů:
Proč zde odkazujete na placený článek?
Okomentovat