David Greger: Proč jsem proti cut-off scoru v přijímačkách na maturitní obory SŠ?

středa 7. listopadu 2018 ·

„Tvrdím, že i dítě s velmi špatným výsledkem z češtiny může mít dobré studijní předpoklady pro maturitní obor, ba dokonce z něj může být v budoucnu vynikající vědec (možná i v češtině, ale příklady, které uvedu jsou spíše dokladem snazším tedy např. v matematice). Využiji příklad mediálně velmi diskutovaného chlapce, který byl velmi nadaný v matematice, ale měl vývojovou dysfázii a řešilo se, zda má udělat maturitu a co s češtinou, když ji nejspíš (i přes velké úsilí) nezvládne. Neměl mít přístup na VŠ, když ho tam chtěli a má potenciál ji vystudovat? S cut-off skóre bychom řešili, zda má vůbec studovat maturitní obor?,“ píše ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger v rámci diskuse o plánovaném ztížení přijímaček na střední školy.


David Greger (uvrv.cz)
Greger pokračuje:

A tento případ se podařilo medializovat, ale je jich mnohem více, kde jde o lehčí formy znevýhodnění v jazyce (nebo naopak v matematice) a my bychom řekli, že tito žáci mají jít do učení??? A pak máme řadu žáků cizinců, pro které je čeština taky nepředstavitelná a za 4 roky jsou schopni si ji dodělat a zvládnout i maturitu, ale v daném věku, např. chvíli po příchodu do ČR jim opět řekneme, že mají jít do učení, neb se nedostali na cut off score? Nebo že mají počkat 1-2 roky, aby mohli na maturitní obor?

A pak znám řadu českých rodin, které žily dlouho v zahraničí a po návratu holt děti nemají tak skvělou češtinu na přijímačky, aby obstály v konkurenci a vy byste je poslal do učení? Těch příkladů je více. A ano, přijde mi hrozné, že bychom něco takového dělali. Ve světě to není obvyklé a já jsem rozhodně proti takovým zásahům. Nejsem ochoten přivřít oči nad poškozením takových jednotlivců v souladu se rčením, "když se kácí les, létají třísky".

Negativních dopadů pro životy jednotlivců a rodin by bylo příliš mnoho. Mnohdy se na mě rodiče s podobnými problémy obracejí a já se nestačím divit. A to nejsem odpůrce testování obecně, ale toto jsou velké a příliš limitující dopady pro život. Tedy ano, umím si představit i děti, které mají velmi špatný výsledek z testu přijímaček v jednom nebo druhém předmětu a stejně je zřejmé, že mají studijní předpoklady i na VŠ. A já být ředitelem SŠ, tak takové studenty přijmout chci. A nyní by mi stát říkal, že nesmím? Proč?


Celý text naleznete zde
Reportáž o citovaném případu talentovaného studenta naleznete zde

6 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...
7. listopadu 2018 10:03  

Kraje zřejmě chtějí optimalizovat síť svých středních škol, ale politici nechtějí, aby na to doplatili u příštích voleb, tak se to snaží udělat oklikou přes stát a plošně...

poste.restante řekl(a)...
7. listopadu 2018 10:22  

Z pohledu ředitele Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je svět dozajista mnohem přehlednější.
Proto rozumím, že orel nemusí chápat a řešit problémy mravenců.

Příklady, které pan Greger používá jako argumenty (dítě absolvující základku v cizině, jednostranně nadaný chlapec) jsou svého druhu výjimky a jako výjimky by také měly být řešeny.

My se tady ale bavíme o tom, že na maturitní obory jsou přijímáni žáci, kteří na základce nezvládli shodu podmětu s přísudkem a malou násobilku.

Filip Novák řekl(a)...
7. listopadu 2018 19:00  

A ví se už, jaká má být „filozofie“ tohoto cut-off score? Bude stejná hranice pro všechny maturitní obory, anebo nám pejsek s kočičkou upečou nějaký chutný dort, nad nímž budou vyvolení lajnovači diskutovat stylem „U gymplů tak 60 bodů, co říkáte?“ „Lidi, neblázněte, to je málo!“ „Takže 65? 70? A co průmyslovky nebo obchodní akademie? 50, 60, nebo 63, co myslíte?“ Takové rozlišení by bylo vzhledem k existenci jednotné maturitní zkoušky vůbec nejlepší: vstupní podmínky rozličné, avšak státní maturita pro všechny stejná – není nad promyšlenost, provázanost a koncepčnost. A když se ukáže, že to „nastavení“ bylo příliš tvrdé, tak to napřesrok „přenastavíme“ – loňští uchazeči holt budou mít smůlu, ale proč bychom si v našem školství neproběhli několik dalších slepých uliček...
Navíc si nejsem jist, zda se tajně chystá zase nějaká novela školského zákona, protože ve znění účinném od 1. 9. 2018 je zachována možnost vyhlásit další kola přijímacího řízení, v nichž ředitel školy „může zohlednit“ (a tedy nemusí) výsledky jednotných přijímacích zkoušek z prvního kola. Takže se můžeme těšit na četná opakování situace, která před lety nastala na jednom gymnáziu poté, co nějací mudrci z hejtmanství stanovili cut-off score – jimi nastavenou laťku přelezlo ze zhruba stovky uchazečů celých deset. Ředitel této školy měl tudíž dvě možnosti – neotevřít první ročník, anebo vyhlásit další kolo přijímacího řízení, v němž už platí trochu jiná, z hlediska škol méně striktní pravidla, a nabrat zbývající studenty v tomto kole. Byl příčetný, udělal to druhé. Na jeho místě bych se zachoval stejně, už proto, že si nemyslím, že by méně slibný výsledek přijímací zkoušky 15letého uchazeče automaticky znamenal, že tento uchazeč o čtyři roky později maturitní zkoušku určitě nesloží. Zřejmě se tedy chystá další díl loučení se zbytky právní subjektivity škol – už nebudeme moci z přihlášených uchazečů prostě přijmout 60 nejlepších podle bodového pořadí a poskytnout jim příležitost k získání středního vzdělání na gymnáziu. Přijmeme pouze ty, o kterých cukráři připravující dort podle receptu pejska a kočičky usoudí, že za 4 roky tu „madurídu“ nepochybně udělat dokážou (a zbytek případně dobereme v dalším kole, což je nepochybně logičtější a administrativně méně náročné).
Samozřejmě se nabízí ještě jedna „česká“ cesta: nastavit cut-off score třeba na 5 bodů. Pak se jistá psovitá šelma nažere a jisté užitečné hospodářské zvíře zůstane celé.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. listopadu 2018 9:07  

Odůvodnění pana ředitele ústavu (nebo Ústavu) ve skutečnosti není odůvodněním toho, proč je proti cut-off score. Ty dvě věci se zcela míjí. Proč?

Inu proto, že není absolutně žádný problém nastavit cut-off score například takto:

max(score z matematiky,score z češtiny) > cut-off score

Pokud je student nadán jednostranně, tak projde. Pochopitelně, není-li nadán ani jazykově, ani matematicky, má smolíka. Pokud by se toto někomu nelíbilo, navrhuji přidat do přijímaček ještě šplh na laně, kotrmelec, zpěv a zatlučení hřebíku. I když, vlastně ne - to by mohlo zase někoho odfiltrovat, kdo je nadán jednostranně. Takže zpět - navrhuji toliko zavazování takniček, utírání zadku (vlastního) a schopnost držet propisku (v ruce).

David Greger řekl(a)...
13. listopadu 2018 18:23  

ad Pavel Doležal: Jsem si vědom, že hranici lze nastavit, jak píšete a tím by se část problémů řešila. Já jsem taky svůj post na FB (a nebyl jsme informován, že ho někdo vloží zde) uvedl tím, že jde o málo uváděný důvod. Sice postihuje jen některé žáky, ale jak jsem napsal. Nejsem ochoten přijmout názor, že když se kácí les, létají třísky. Jinak proti zavedení cut-off score mám mnohem více důvodů, některé z nich jsem uvedl na svém profilu v dřívějším příspěvku než byl zde sdílen, včetně dat z výzkumu TA ČR, který ukazoval intelektuální předpoklady studentů maturitních oborů. A z nich došli autoři k závěru, že problém není ani tak v intelektuálních předpokladech studentů, jak se nám snaží mnozí krajští politici namluvit, ale spíše ve struktuře středního školství. Pokud s ek tomu dostanu, klidně sepíšu všechny argumenty proti cut off score. V jiné naši publikaci s kolegou z USA, prof. Kiferem, který zaváděl systém hodnocení ve státu Kentucky, jsme stručně popsali i jev tzv. classification accuracy. (https://content.sciendo.com/abstract/journals/jped/3/1/article-p43.xml viz s. 71), která vysvětluje, že kolem cut-off scoru se kumuluje chyba, kdy někteří žáci jsou mylně odmítnuti a jiní mylně přijati, procento správně zařazených případů v odkazovaných studiích v USA bylo jen 80 %. Tedy chyby ve výběru na základě přijímacího testu a splnění cut-off scoru se týkají velkého počtu žáků. To je fakt a při kvalitě testův ČR bych se nedivil, kdyby ta chyba kolem cut off scoru byla mnohem větší. Když nám CERMAT poskytne data, klidně to i s kolegy z USA spočítáme ;) A těch argumentů proti cut off scoru mohu uvést samozřejmě více. A netýkají se jen malé části žáků.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. listopadu 2018 19:58  

Chce to nadhled, kolego. Pár tisícovek žáků sem nebo tam. Hlavně že je panenství vzdělanosti uchráněno od nehodných hord.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.