Martin Fendrych: Tichá samozřejmost pornografie. Děti by se měly ve škole učit o rizicích pseudosexu

Pornografie je dnes běžně dostupná i pro teenagery. Měli by o ní, o jejich rizicích s dětmi mluvit rodiče a učitelé? Dokážeme si představit, že by učitel pustil dětem na druhém stupni ukázku z pornofilmu a vysvětloval jim, jak ho mají vnímat? Na základě rozhovoru s psycholožkou Lucií Krejčovou o těchto tématech uvažuje Martin Fendrych na Aktuálně.cz.

V Česku prudce přibylo dětí, které se připojují na internet z mobilů

Nový průzkum EU Kids Online ukazuje, že prudce přibývá dětí, které se na internet připojují z mobilního telefonu. Pro rodiče je pak nesnadnější kontrolovat, co děti na internetu dělají. Průzkum také potvrzuje, že děti tráví na internetu stále více času. Informuje iDNES.cz.

Do konce října mohou sportovní kluby žádat o celkem 1,5 mld. Kč na podporu sportování dětí a mládeže

MŠMT je připraveno poskytnout v příštím roce až 1,5 miliardy Kč na sportování dětí a mládeže ve sportovních klubech. Ve srovnání s minulým rokem došlo k navýšení finančních prostředků neinvestičního programu Můj klub o více než jednu třetinu. Zároveň byly zásadně zjednodušeny podmínky pro podávání žádostí. Stát dále očekává od krajů a obcí, jako důležitých partnerů v oblasti rozvoje sportu, že se připojí a podpoří kluby ze svých rozpočtů.

Martin Kovář: Tak měli jsme se tehdy bránit, nebo ne?

„Jen málokterá událost z moderních národních dějin budí i po desetiletích takové emoce jako mnichovská dohoda… Její důsledky byly vpravdě osudové: rozbití první republiky, obsazení jejího pohraničí německou armádou, vznik takzvané druhé republiky se všemi svinstvy, která se v ní v rekordně krátkém čase prodrala na povrch,“ píše historik Martin Kovář v Hospodářských novinách.

Šárka Miková: Jsou vaše děti váhavé? To vůbec není špatné. Dobrá rozhodnutí potřebují čas

„Když o někom slyšíte, že je nerozhodný, jak to vnímáte? Troufnu si říct, že negativně. Polovina lidí to tak vnímá proto, že nerozhodní nejsou a nechtějí být. Ta druhá polovina by to jako tak špatnou vlastnost nevnímala, kdyby odmala neslyšela, že „nemají tak dlouho váhat, mají to už dokončit, mají se rychle rozhodnout“. Hodně lidem se potom uleví, když jim řeknu: „Vy nejste nerozhodný, jen chcete vzít v úvahu co nejvíc informací, zvážit co nejvíc možností a ponecháváte si otevřená vrátka pro případ, že se změní situace,“ píše psycholožka Šárka Miková pro magazín Rodiče vítáni.

Koncept vzdělanosti nefunguje, zastarává i měření IQ, říká odborník na kritické myšlení

„Dnes není problém v tom, že bychom toho věděli málo, ale spíš to, že mnoho z toho, co si myslíme, že je pravda, je ve skutečnosti jinak. Kritické myšlení proto vnímám jako dnes už nezbytnou součást vzdělání, protože se pomáhá v takových podmínkách rozkoukat a jednat. Bohužel je to jedna z nejčastějších věcí, kterou absolventi vysokých škol zmiňují, že jim ve vzdělání chybí,“ vysvětluje v rozhovoru pro E15.cz Lukáš Hána, zakladatel projektu na podporu kritického myšlení #krimyš a konzultant v institutu profesního rozvoje GrowJob.

V Boleslavi učitelům došla trpělivost. Za lepšími platy odešli do Škody

Střední škola v Mladé Boleslavi přišla o pět učitelů, kteří šli kvůli lepším platům pracovat do společnosti Škoda Auto. S podobnou situací se potýká spousta dalších škol. V celé České republice totiž chybí kantorů učitelů. Nejvíc se školám nedostávají učitelé prvního stupně, matematiky, informatiky a jazyků. Reportáž přináší iDNES.cz.

Tajný učitel se vrací k diskusi o přijímačkách: Nebude-li systém důvěřovat učitelům, nebudou učitelé důvěřovat systému

Pánové a paní krajští na svoji pubertu zapomněli jak na smrt. Zcela se jim vykouřilo z paměti, že žactvo se v čase mění. Jejich motivace, píle, cílevědomost, soustavnost, ambicioznost, soustředění, spolehlivost, pracovitost, to vše nezůstává na bodu vyplnění testu z 11.5. v 8:15, ne, ne.

Tomáš Feřtek: Minima pro přijetí na střední školy: Vzhůru na dno evropských statistik

„Ministr školství Robert Plaga uvažuje o zavedení minimálního počtu bodů, které budou napříště nutné pro přijetí na střední školu s maturitou. Činí tak na nátlak Asociace krajů, která o zavedení „nepodkročitelné hranice – cut off score“ usiluje už dlouho. Kromě jiného proto, že v krajských zastupitelstvech mají silné slovo průmyslníci, kteří dlouhodobě hledají jednoduchý nástroj, jak přesunout větší podíl žáků devátých tříd do učilišť, protože současná třetina populačního ročníku jim přijde málo,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Zdeněk Sotolář: Kdo bude a kdo nebude mít prospěch z vyšší úmrtnosti u přijímaček?

Nejdřív přišla jednotná státní maturita, po ní jednotné státní přijímačky a teď se dere na svět státem posvěcená jednotná lajna, přes kterou se nikdo nedostane k maturitnímu studiu. O co jde? Především nejde o „kvalitu“ studentů.

Michal Komárek: Kdo radí politikům ve školství? Učitelé, nebo samozvaní experti?

„Kdo se dokáže kvalifikovaně vyjadřovat k problémům a budoucnosti škol? A jak dobří jsou v tom učitelé? Tyto otázky připomenulo jednání expertního sboru prezidenta republiky. Poradci Miloše Zemana za přítomnosti ministra školství dospěli k závěru, že inkluze by měla být na českých školách omezena a že nesmí být útokem na speciální školství. Část učitelů názor přivítala. Jiní se nechali slyšet, že politici by se neměli o školství radit s lidmi, kteří mu nerozumějí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Jan Lipold: Když nemáte migranty, vrazte tam Romy. Zeman o fackování jako motivační metodě

„Prezident Miloš Zeman se při setkání s občany v Kojetíně na Přerovsku zamyslel na téma Romů. "Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení," citoval ho web Seznam Zprávy,“ píše Jan Lipold na Aktuálně.cz.

Městská škola alternativní výuku odmítla, rodiče si vydupali vlastní

Navzdory mnoha překážkám se v Náchodě od září otevřela nová Základní škola Pod Montací. Její vznik zařídili rodiče, kterým se nelíbilo, že městská škola odmítla pokračovat s alternativními třídami. Zařízení je oficiálně pobočkou školy v Trutnově se vzdělávacím programem Začít spolu. Reportáž přináší MF DNES.

Nové pojetí informatiky: Důraz na informatické myšlení. Práce s Wordem do češtiny, Excel do matematiky

„Pořád se mi stává, že přijde žák, který měl na základní škole jen jednu hodinu informatiky týdně na prvním stupni a jednu na druhém,“ říká středoškolská učitelka Mašláňová. Takové děti pak mají oproti ostatním mezery, protože se v hodinách věnovaly něčemu jinému – jenom hrály hry nebo řešily výukové programy. „To je z mého pohledu docela děsivé. Najdou se i žáci, kteří na klávesnici hledají písmeno ‚zet‘ a u počítače seděli jen párkrát v životě. To je dneska šílený handicap,“ upozorňuje učitelka. Mezi základními školami jsou velké rozdíly. V prváku se s takovými žáky sejdou i studenti zvyklí na robotické hračky, pro něž není problém naprogramovat jednoduché roboty. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny v příloze věnované digitální gramotnosti.

Varianty nabízejí pražským učitelům školení k posílení kompetencí při prevenci rizikového chování

Pražským pedagogům a školním metodikům prevence nabízí projekt Varianty školení a výukové nástroje k posílení kompetencí při prevenci rizikového chování, jakým je extremismus, rasismus, xenofobie, netolerance a násilí. Ve vzdělávacím modulu se účastníci naučí pracovat s materiály a metodami, které spojují oblast prevence rizikového chování s výukou zaměřenou na aktuální témata. Součástí modulu je nová desková hra, která pomáhá studentům klást otázky i odpovídat na ně.

ČŠI: Výraznější třídění žáků na vstupu do vzdělávání by významně snížilo riziko jejich pozdějšího neúspěchu

„Česká školní inspekce, stejně jako v minulém školním roce, hodnotí velmi negativně skutečnost, že v navštívených středních školách jsou přijímáni ke studiu všichni nebo téměř všichni uchazeči (2016/2017 celkem 93 %) bez ohledu na jejich předcházející vzdělávací výsledky a studijní předpoklady. Výraznější třídění žáků na vstupu do vzdělávání by totiž nepochybně významně snížilo riziko jejich pozdějšího neúspěchu během studia nebo při jeho ukončování,“ píše Česká školní inspekce v Tematické  zprávě Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části MZ. Přinášíme shrnutí hlavních zjištění:

Barbora Cihelková: Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže

„Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit. Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat,“ píše Barbora Cihelková v Lidových novinách.

Petr Honzejk: Studentské volby ukázaly, že "tenhle Babiš není pro mladý"

„Totální dominance pirátů se dala čekat. Ale zajímavé je, že Andrej Babiš, či lépe řečeno Babišův kandidát na primátora Petr Stuchlík, by se dostal, i přes olbřímí kampaň, do zastupitelstva jen tak tak. A ostatní by už zůstali pod pěti procenty. Ještě zábavnější jsou výsledky na gymnáziích. Tam vyhrála TOP 09 s KDU a STAN - 26,94 procenta, piráti mají 22,50 procenta, ODS 13,95 procenta, Praha sobě exlidovce Čižinského 13,36 procenta a zelení 5,02 procenta. Babišovo ANO tam totálně propadlo - získalo 2,51 procenta,“ píše k výsledkům studentských voleb Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Neznají jejich celá jména, ani kde bydlí. V Erku se učí děti dobrovolně

Daniel Patkaň začal jihlavské centrum Erko navštěvovat ve svých sedmi letech a podle jeho slov mu právě toto nízkoprahové zařízení změnilo život. „Chodím sem už dvanáct let,“ prozradil. Pobyt v centru mu pomohl natolik, že se chce sám do budoucna stát sociálním pracovníkem. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež pomáhá dětem ve věku od 6 do 26 let. „Pracujeme s dětmi a mládeží, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jsme anonymní organizace, neznáme celá jména našich dětí, nevíme kde bydlí. Přichází sem a odchází odsud zcela dobrovolně, nemusí nám říkat žádné detailní informace,“ uvedla vedoucí Erka Zuzana Krčálová. Reportáž přináší iDNES.cz.

Studentské volby v Praze suverénně vyhráli Piráti. Vládní strany propadly.

V pondělí 24. a úterý 25. září proběhly na středních školách po celé České republice již po desáté Studentské volby. Středoškoláci vybírali mezi kandidáty do zastupitelstev obcí. S ohledem na povahu systému voleb do obecních zastupitelstev organizátor nezajišťoval celorepublikový sběr a vyhodnocení výsledků. Výsledky jsou proto tentokrát zpracovány a uveřejněny pouze pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, kde se tradičně do Studentských voleb zapojuje nejvíce škol.

Ekonomická olympiáda 2018/19 – probíhá registrace.

Také v letošním roce pořádá Institut ekonomického vzdělávání Ekonomickou olympiádu, celorepublikovou soutěž ve znalostech z ekonomie a financí, která je určena studentům středních škol. Loňského prvního ročníku této soutěže se zúčastnilo přes 10 000 studentů z více než 230 škol.

Spolek Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Spolek Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.

Ministerstvo školství připraví návrh minimální bodové hranice pro přijetí na SŠ

Ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci oznámil, že zahájí přípravy na vypracování návrhu na nový systém bodování při přijímacích zkouškách na střední školy. Jde o stanovení minimální bodové hranice pro přijetí do maturitních oborů. To už delší dobu požaduje Asociace krajů a stávající podobu přijímaček kritizuje také Česká školní inspekce. Informuje ČTK.

Radka Kvačková: Osvícení proti osvíceným. Inkluze by neměla mít za následek likvidaci zvláštních škol

„Jsou problémy, které prostě nemají jednoznačně správné řešení. A jestli mezi ně něco patří docela určitě, je to v současné době znovu přetřásaná inkluze. Ta je založena na myšlence, že všechny děti mají bez ohledu na své předpoklady či postižení právo na společné vzdělávání, rozuměj v nejbližší základní (tedy běžné) škole. Není pochyb, že jde o ideu osvícenou. Ovšem stejně osvícenou jako je ta, která říká, že všechny děti mají právo na vzdělávání přiměřené svým možnostem a aspiracím,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Ondřej Neumajer: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu

Tak, jak se mění svět kolem nás, škola a prostředí, ve kterém se učení žáků odehrává, mění se i nároky na učitele. Již více než tři desetiletí do práce učitelů s různou mírou intenzity a úspěšnosti pronikají digitální technologie. O jejich účelném začleňování ale stále panují nejasnosti. Teprve před několika lety začaly v evropských institucích snahy o vytvoření systematického popisu digitálních dovedností a kompetencí, kterými by měli být vybaveni učitelé. Také bylo stále více zřejmé, že ve sbližující se Evropě je nutné hovořit i v této oblasti společnou terminologií. Výsledkem těchto snah je rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu.

Dětem z dětských domovů chybí péče psychologů. Dostanou se k nim jen v nejnutnějších případech

Nejbližší psycholog, za nímž mohou vyrazit obyvatelé dětského domova v Telči, sídlí v Jihlavě, vzdálené 30 kilometrů. Vzhledem k tomu, že dojíždění je organizačně i finančně náročné, vedení domova děti do ordinace vozí jen v nejnutnějších případech. "Je to hašení požárů, ne pravidelná práce s dětmi, která by odstraňovala jejich traumata," říká ředitel Milan Opravil. Podle zjištění Hospodářských novin je na tom podobně většina z více než 140 dětských domovů.

On-line seminář 26.9.: Vzdělávání žáků s SVP I

Lektor Mgr. Jiří Merta uvede účastníky setkání v prvním ze dvou navazujících webinářů pomocí praktických příkladů do tématu práce s žáky s SVP. Co znamená stupeň a druh podpůrného opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a co znamená pojem „žák uvedený v §16 / odst. 9 školského zákona“?

Přeplněné koleje a dlouhé čekací listiny. Studentům se komplikuje ubytování

Navzdory tomu, že na české vysoké školy momentálně nastupují nejslabší populační ročníky za více než třicet let, poptávka po kolejích je enormní. Tisíce vysokoškoláků, kteří o ně letos žádali, tak přijdou zkrátka. Studenti míří zpátky na koleje hlavně kvůli vysokým cenám nájmů ve městech. Informuje iDNES.cz.

Volání po změně maturit: Většina učitelů je pro decentralizaci maturit, polovina pro úplný návrat maturit do škol

Kvůli přípravě na všeobecné maturitní předměty nezbývá žákům středních odborných škol při studiu dostatek času na odborné předměty, které musejí při maturitě také absolvovat. Více než 60 procent učitelů, které oslovila ve svém šetření výzkumná společnost Kalibro, by proto souhlasilo s decentralizací zkoušky a převedlo ji zpět pod dohled škol. Gymnázia pak mluví o dvoustupňové maturitní zkoušce, protože nevidí důvod, proč by se měla úroveň maturit přizpůsobovat potřebám učňovských škol. Ministerstvo se chystá zahájit debatu nyní na podzim. Připomínají Hospodářské noviny.

Poslanci budou řešit návrh, který by výrazně zvýšil příplatky třídním učitelům. Ministr Plaga je proti.

Poslanci budou tento týden projednávat návrh, který by víc než zdvojnásobil odměny učitelů za třídnictví nebo různé specializace. Školské odbory argumentují, že se tyto příspěvky nenavyšovaly už deset let, za které navíc narostla byrokracie. Jenže ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh odmítá s tím, že na něj nejsou peníze. Prioritou je prý zvýšit platové tarify, až potom různé odměny. Informuje Česká televize.

Ředitelka speciální školy: V inkluzi by mělo dojít ke změnám

„Došlo k výrazným legislativním změnám z důvodu prosazování inkluze do běžného školství, velmi se zpřísnila pravidla pro zařazování žáků do speciálního školství. Podle nové vyhlášky se navíc žáci na těchto školách musejí vzdělávat odděleně podle druhu jejich postižení. A představte si, že bychom v Chebu měli vytvořit třídu například jen pro děti se sluchovými vadami. Nebo s vadami řeči. Po této úpravě navíc musíme žáky s lehkým mozkovým postižením vzdělávat podle učebního plánu běžných škol. To znamená již ve třetím ročníku zařadit první cizí jazyk a v sedmém ročníku druhý,“ říká v rozhovoru pro iDnes.cz Miloslava Hartmannová, ředitelka chebské základní školy, donedávna Základní školy praktické a speciální.

Obézní je každé desáté dítě. Může za to nekojení i čas trávený před televizí

Počet obézních dětí se za posledních dvacet pět let více než ztrojnásobil. Zatímco dříve bylo obézní každé třicáté, dnes trpí obezitou jedno dítě z deseti. Podle odborníků mají na obezitu kromě nedostatku pohybu a nevhodného stravování vliv i kojení a čas, který dítě denně stráví před televizí či u tabletů nebo počítačů. Informuje iDNES.cz.

Materiály z Letní školy Občankářů

Občankáři, neboli učitelé z Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd zveřejňují prezentace z Letní školy, která proběhla v červnu a červenci v Praze. Mezi tématy prezentací jsou například: Vývoj médií v ČR, příčiny syrského konfliktu, chudoba nebo exekuce.

Varianty vyhlašují 8. ročník komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět

Už poosmé vyhlašuje vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni komiksovou soutěž Bohouš a Dáša mění svět pro žáky a studenty základních a středních škol. Bohouš a Dáša jsou komiksoví hrdinové, kteří už dvanáct let provázejí učitele a žáky aktuálními tématy, jako je migrace, lidská práva nebo klimatické změny. Tématem letošního ročníku je: Co pro mne znamená demokracie?

Česko-slovenský projekt „Rozhoduj o Evropě - Staň se na den tvůrcem evropské politiky!“

„Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“ je společným česko-slovenským projektem, v jehož rámci se uskuteční jednodenní regionální semináře v průběhu října a listopadu v 11 krajských městech České republiky. Každý z regionálních seminářů bude sestávat ze dvou interaktivních částí – zjednodušené simulace institucí EU a debaty s politiky, odborníky a dalšími osobnostmi veřejného života z regionu.

Ministerstvo chce žákům ztížit přijetí na střední školy s maturitou

K posunu zřejmě dojde v  otázce jednotných přijímacích zkoušek na střední školy - ministerstvo školství oznámilo, že je připraveno diskutovat o zavedení minimální hranice bodů, která by byla nutná pro přijetí na maturitní obory středních škol. Takovou proměnu přijímaček požaduje Asociace krajů. Informuje ČTK.

Jaké je skutečné pracovní vytížení učitelů v Německu. Studie svazu učitelů sledovala, kolik času učitelé věnují své práci

Cílem studie nazvané Proměna práce učitelů (Lehrerarbeit im Wandel) je především upozornit příslušná ministerstva na změny v učitelské profesi a zajistit tak učitelům větší uznání za jejich práci. „Od učitelů se stále více očekává, že budou kompenzovat deficity v rodinné výchově, používat rozmanitá média při nedostatečném základním vybavení, zajišťovat inkluzivní vzdělávání a podporu dětí imigračního původu,“ uvedla pro magazín Zeit Online Susanne Lin-Klitzingová, profesorka pedagogiky na univerzitě v hesenském Marburgu a spolková předsedkyně německého svazu učitelů (Deutscher Philologenverband), který studii zpracovává. Na studii upozorňují autoři blogu Pro vzdělávání.

Británie si posvítila na soukromé školy. Zločinci přes ně perou špinavé peníze

Každý rok ve Velké Británii vyperou zločinci zhruba 90 miliard „špinavých“ liber. Část z nich proteče přes britské soukromé střední školy. Upozornil na to britský Národní kriminální úřad (NCA) spolu s Transparency International. Podle vedení organizace pro boj s korupcí kriminálníci skrze soukromé školy nejenže perou peníze, ale vytváří pro své potomky pevné zázemí, ke kterému se váže i respekt společnosti. Informuje Seznam Zprávy.

Domácí násilí zažívá každé desáté dítě, hrozí pak sebevraždy, říká Wünschová

Násilí v rodině ničí vztahy k oběma rodičům, dítě často projeví vztek vůči rodiči, který ho neuměl ochránit. Podobný dopad na děti má, když jsou svědky násilí nebo jeho účastníky, říká Petra Wünschová, zakladatelka Centra Locika. To pomáhá dětem, které domácí násilí zažívají. Rodiny si většinou o pomoc říct neumí, ale je prý mnohem jednodušší pracovat s rodiči, kteří přijdou sami. O násilí se v Česku nemluví, děti také často opakují vzorce chování rodičů. Rozhovor přináší DVTV.

Řidič autobusu vrazil drzému školákovi facku, vyvolal spor o trestání dětí

Výchovná facka, nebo nepřijatelné násilí na dítěti? Na tom se nyní neumějí shodnout Francouzi u události z Paříže, kde rozčilený řidič autobusu uhodil podle svých slov drzého chlapce. Zatímco matka dítěte sepsala stížnost a dopravní podnik nařídil disciplinární řízení, na internetu se za muže postavilo přes tři sta tisíc lidí. Informuje iDNES.cz.

Monika Zavřelová: Ať si děti vyberou, co chtějí číst, a možná tím překvapí

„Děti by měly mít možnost více zasahovat do seznamu doporučené školní četby, myslí si Češi. Upozornil na to průzkum knihkupectví Martinus. Jen čtvrtina dotazovaných by raději zůstala u tradičního seznamu školní četby, který stojí na českých a zahraničních literárních klasicích včetně Boženy Němcové, Jaroslava Haška, Ernesta Hemingwaye nebo Williama Shakespeara. Právě díla prvních tří zmiňovaných se však podle hlasování čtenářů na webu knihkupectví nejčastěji ocitají na hromádce odložených, respektive nedočtených knih. Jmenovitě jde o Babičku, Osudy dobrého vojáka Švejka a Starce a moře,“ píše Monika Zavřelová v MF DNES.

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé pohledy, urážky, ale také třeba fakt, že ostatní matky zakazují svým dětem, aby si hrály s jejich dětmi. Ročně čelí rasistickým útokům v České republice stovky lidí. Reportáž přináší iDNES.cz.

Průzkum ČSU: V rámci praxe jsou studenti někdy „levná pracovní síla“ nebo se cítí jako „podržtaškové“

Po seznámení se s komplexní legislativou týkající se praktických cvičení, tzv. praxí, se Česká středoškolská unie rozhodla zmapovat současnou situaci pomocí dotazníku adresovaným přímo studentům. Statistické šetření je unikátní právě v tom, že samotný pohled žáků na vykonávání praxí v posledních letech nikdo kromě České středoškolské unie plošně nezkoumal. Výpovědi žáků jsou čistě subjektivní, a tak průzkum nabízí jedinečný pohled na silné a slabé stránky systému vykonávání praxí v rámci středoškolského studia.

Rodiče, plaťte. Ač je základní škola zdarma, pomůcky vyjdou až na tisíce

Několik průzkumů se letos na začátku školního roku shodlo, že pouze za školní pomůcky zaplatí rodina žáka základní školy na začátku školního roku průměrně tři až čtyři tisíce. Když se rodičů v rámci průzkumu ptali na to, co je stojí nejvíce, hned po oblečení a aktovce rodiče uváděli právě učebnice. Na první pohled je to paradox. České děti, které si na základní škole plní základní školní docházku, mají ze zákona nárok na základní školní pomůcky zdarma. Reportáž přináší MF DNES.

Jeden rok ve školce bez další podpory nestačí, vyplynulo z šetření mezi učitelkami a rodiči dětí ohrožených sociálním vyloučením

Děti ohrožené sociálním vyloučením, které zahájily předškolní výchovu až v rámci povinného předškolního ročníku, nejsou na vzdělávání v mateřské škole dostatečně připravené. To je jedno z hlavních zjištění šetření, které provedla organizace Člověk v tísni mezi 19 pedagožkami a 27 rodiči, jejichž děti navštěvovaly povinný předškolní ročník a patří mezi děti ohrožené sociálním vyloučením. Na základě hloubkových rozhovorů s vybranými respondenty bylo ověřováno, jaký má povinná předškolní docházka reálný dopad na ohrožené děti.

V českých školkách rychle přibývá dětí s autismem. Jejich počet se za poslední dekádu ztrojnásobil

Mateřské školy se starají o čím dál více dětí s autismem. Do školek chodí zhruba 366 tisíc dětí a tři procenta z nich vyžadují speciální péči. V této skupině se podle dat Českého statistického úřadu za poslední dekádu ztrojnásobil podíl autistů. Momentálně jich je ve školkách přes tisícovku. Statistici zároveň upozorňují, že děti se zvláštními potřebami chodí stále častěji do klasických tříd než do specializovaných zařízení. Ta před deseti lety navštěvovalo 80 procent takových dětí, letos to bylo již jen 65 procent. Informují Hospodářské noviny.

Střední školy mohou využívat výukové materiály k tématu hybridních a elektrických vozidel

Volně dostupné pracovní listy, výuková videa a metodiky nabízí web mezinárodního projektu Green Wheels. Výukové a učební materiály jsou zaměřeny na problematiku servisu, opravy a údržby hybridních a elektrických vozidel a jsou v češtině ke stažení na stránkách www.gwproject.eu. Využít je mohou učitelé a žáci středních automobilních škol, ale i dalších oborů ze skupin elektrotechnika a strojírenství. Část materiálů je přínosná i pro střední školy mimo automobilní oblast.

MŠMT vyhlašuje soutěž o drony, tématem je svoboda

MŠMT jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání dnes vyhlašuje foto a video soutěž pro studenty středních a vyšších odborných škol s názvem „Zachyť svoji SVOBODU“. Hlavní výhrou ve vyhlašovaných kategoriích jsou drony s kamerou a fotoaparátem. Soutěžní příspěvky mohou studenti posílat do 2. listopadu 2018.

Čtyři slabá místa jednotných zkoušek: Jak je může Cermat zkvalitnit a zvětšit jejich přínos pro žáky a školy

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Tomáš Feřtek: 10 let se státní maturitou. Kudy vede další cesta?

„Se současným modelem státní maturity stráví středoškolští studenti a učitelé celkem devět či deset let. Odstartovala v roce 2011, největší změnou na dohled je zavedení tří povinných zkoušek v letech 2020–2021. I když nový ministr mluví o hlubší reformě státních maturit, přiznává, že v příštím roce k žádným podstatným změnám dojít nemůže. Nelze to stihnout, má-li být maturita pro učitele a studenty předvídatelná. V každém případě je ale právě teď správný čas na debatu, jak má příští maturita – závěrečná středoškolská zkouška – vypadat a zda máme jen oprašovat stávající model, nebo hledat cestu zásadnější proměny,“ píše Tomáš Feřtek v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.

Martin Fendrych: Domácí úkoly jsou zlo? Žáci, rodiče i kantoři otročí systému? Táta parťák je vedle

"Škola, školství, oblíbený terč: je špatné, málo učitelů mnohdy nízké úrovně, jsou špatně placeni, přetěžováni atd. A na tuto "špatnou školu" se valí velké nároky, má dnes děti vychovávat, rodiče na to nemají čas. "Táta parťák", rodič, bloger, který vystupuje pod touto přezdívkou, dává videorozhovory, ale neprozradí své jméno, odmítl, aby jeho syn psal domácí úkoly. Prosadil si to s právníkem u vedení školy. Kritizuje "celý systém" jako naprosto špatný, nesvobodný, především pro děti, ale i pro rodiče a učitele," píše Martin Fendrych pro Aktuálně.cz.

Kvůli ochraně osobních dat zavádí některé školy zbytečná opatření

O rozpacích a zmatku, s nimž se některé školy potýkají v souvislosti s novými nároky na ochranu osobních údajů (GDPR) informuje ČTK. Podle jejích zjištění zavádějí například některé pražské školy a školky zbytečná opatření. Někde například zmizely podepsané výkresy dětí z nástěnky

Anketa: Jak zvýšit počet žen ve vedení škol

Na českých vysokých školách a ve vědě je žen hodně, jenže ne na rozhodujících pozicích. Docentek je u nás jen pětadvacet procent, profesorek patnáct. Rektorky veřejných vysokých škol máme v celé zemi jen dvě. V Evropě jsme tím trošku raritou, upozorňuje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Co s tím? Pomoci akademičkám a vědkyním, které se rozhodly mít děti. Hledat hosty na konference cíleně i mezi ženami. Být na pozoru před projevy sexismu a zesměšňováním ambic. V anketě Universitas odpovídají dvě rektorky a tři děkanky.

Ludwig: Závislost na sociálních sítích mění mozek stejně jako tvrdé drogy. Konec prokrastinace bude v USA bestseller

Chci odnaučit Američany prokrastinovat, práva na knihu Konec prokrastinace jsem prodal do USA za statisíce dolarů. Stěhuji se do New Yorku, abych byl u toho, může to být velký úspěch, každý na sobě chce pracovat. Závislost na sociálních sítích mění mozek stejně jako tvrdé drogy. Instagram je nejhorší, zvyšuje riziko úzkosti a deprese, lidé se příliš porovnávají, bude to stále větší problém, říká v rozhovoru pro DVTV Petr Ludwig, autor bestselleru Konec prokrastinace.

Studentské volby do zastupitelstev obcí 2018

První týden v říjnu se v České republice konají komunální volby. JSNS k této příležitosti nabízí školám možnost zorganizovat Studentské volby do zastupitelstev obcí v termínu 24. a 25 září 2018. Středoškoláci si tak budou moci vyzkoušet volit „nanečisto“.

OP VVV nově podpoří také celoživotní vzdělávání na vysokých školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání výzvu zaměřenou na celoživotní vzdělávání na vysokých školách. Do výzvy se mohou hlásit vysoké školy, které chtějí prostřednictvím programů celoživotního vzdělávání lépe reagovat na aktuální potřeby trhu práce. Z evropských fondů je pro ně tentokrát připraveno 100 milionů korun.

Michal Komárek: Školství jako priorita? 20 let jsou to jen plané řeči

„Neúprosným dokladem toho, že čeští politici neberou školství jako prioritu, jsou studie Education at a Glance, neboli Letmý pohled na vzdělávání. Už dvacet let je vydává organizace ekonomicky nejvyspělejších zemí světa OECD. A už dvacet let v nich o českém školství můžeme číst v principu totéž. Ve studii, která vyšla minulý týden, se dočteme, že výdaje na žáka zůstávají na všech stupních vzdělávání mezi nejnižšími, nebo že učitelé a ředitelé mají ve srovnání s jejich kolegy v zemích OECD a ve srovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci relativně nízké platy,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Vláda schválila pro školství rekordní rozpočet na rok 2019

Tarifní platy pedagogů ve školách stoupnou v příštím roce o 15 procent, u nepedagogů o 10 procent. O dvě miliardy korun se zvýší rozpočet pro vysoké školy. Schválením historicky nejvyššího rozpočtu ve výši 195,7 miliardy korun dnes vláda potvrdila, že školství je její prioritou. Včetně podílu EU bude rozpočet MŠMT pro rok 2019 činit více než 205 miliard korun, což je meziroční navýšení o více než 18 procent.

Sen se stal skutečností. Romský klavírista z činžáku v Novém Jičíně dobyl Ameriku

"Jsem inspirací pro řadu lidí, jak romských, tak neromských. Pro Romy jsem se stal motivací, aby šli studovat. Protože vidí, že jediný způsob, jak si získat respekt 'gádžů', je mít stejné nebo vyšší vzdělání jako oni. A pro Čechy jsem motivací, aby si uvědomili, že nejde házet všechny do jednoho pytle," říká hudebník Tomáš Kačo v reportáži Aktuálně.cz.

Tisícovka škol už používá systém na odhalení šikany

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. ,,Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ní strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými studenty funguje již na více než tisícovce škol po celé České Republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese https://www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci školního roku (2017/18) se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.

Odbory: Platy ve školství proti jiným oborům výrazněji nerostou

Školské odbory na tiskové konferenci varovaly, že tempo růstu platů učitelů je pomalé na to, aby se do roku 2021 podařilo naplnit vládní slib, že učitelské platy se zvýší o polovinu. Informuje ČTK.

Školy nemají na učebnice. Může se stát, že žák vyfasuje knihu, ze které se učili jeho rodiče

Školy se potýkají s nedostatkem peněz na nové učebnice. Žáci se tak často musí učit z desítky let starých knih, které jsou navíc leckdy v dezolátním stavu. Pokud je učebnice jen trochu použitelná, většinou děti nemají nárok na její výměnu. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář 20.9.: Khan Academy v češtině: Využití nástrojů nového webu

Kam se posunu projekt Khan Academy a co nového nabízí českým učitelům? Cíle setkání: Seznámit pedagogy s novou platformou Khan Academy Czech https://cs.khanacademy.org, která byla sputěna v letošním červnu. Vysvětlit rozdíl mezi dvěma stávajícími platformami Khanova škola a Khan Academy Czech. Představit možné nástroje této platformy, které učitelé mohou využít ve výuce. Seznámit pedagogy s technikou natáčení výukových videí.

Street Law na právnické fakultě. Přihlášky do 21.9.

Na kurzy pro učitele společenských věd na základních a středních školách pořádané Právnickou fakultou Univerzity Karlovy je možné se přihlásit do 21.9.

Nejlépe učí v Dublinu, tvrdí rodiče dětí v EU. Praha je v první desítce

Z šetření evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že rodiče jsou nejspokojenější s kvalitou  škol v irském Dublinu. Nejhorší situace je naopak v bulharské Sofii. Praha se umístila v první desítce z 28 porovnávaných hlavních měst EU a tří dalších evropských metropolí. Informuje ČTK.

Rozpočet vysokých škol se zvýší o dvě miliardy

Na posílení výdajů do vysokého školství se dohodla ministryně financí Alena Schillerová s ministrem školství Robertem Plagou a předsedou České konference rektorů Tomášem Zimou. Po jednání ministryně financí uvedla, že je připravena navrhnout zvýšení výdajů na vysoké školství v příštím roce a zároveň bude navrhovat i další navýšení střednědobého výhledu v následujících dvou letech.

Islám ničí výuku, varuje v knize vídeňská učitelka. „Jsme bezmocní, prohrály děti.“

Běžné školní třídy se propadají na úroveň speciálních škol, žáci pocházející z muslimských rodin se stále více radikalizují a učitelé mívají potíže při výuce biologie a lidské anatomie. Na tyto a mnohé další problémy rakouských škol upozorňuje nová kniha Susanne Wiesingerové, dlouholeté učitelky ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten. Výuku i vztahy ve třídě podle ní ničí radikalizace většinových muslimů. Své zkušenosti shrnula v 214stránkové knize Kulturní boj ve třídě. Jak islám mění školy (Kulturkampf im Klassenzimmer. Wie der Islam die Schulen verändert). „Jsme bezmocní. Často si pomyslím: oni vyhráli a my prohráli. Ve skutečnosti ale prohrály děti,“ cituje z knihy list Der Standard. Informuje iDNES.cz

Za třídnictví by mohli učitelé dostat až o dva tisíce víc

V České republice je třídních učitelů 65 289. Jejich odměny za práci navíc jsou nicotné, podle zákona může jít o 400 až 1300 korun, v praxi dostávají třídní učitelé průměrně 20 korun na hodinu. Podobné poznatky přiměly poslance KDU-ČSL navrhnout novelu zákoníku práce, v níž by se zavedl nový příplatek za třídnictví ve výši 2500 až 3500 korun měsíčně. Tuto iniciativu podporuje také spolek Pedagogická komora, školské odbory a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Sněmovna se předlohou bude zabývat na aktuální schůzi, neboť její první čtení bylo před prázdninami přerušeno. Připomíná Deník.cz.

130% průměrného platu pro učitele stále zůstává iluzí

Další desítky miliard korun ročně by musela vláda ročně přisypat na platy kantorů, mají-li být už do dvou let o třetinu vyšší, než je celostátní průměr, jak to žádají odbory a souhlasí s tím většina stran. Pro představu: průměrný plat v zemi činil v létě téměř 32 tisíc korun, a kdyby se kantoři měli dostat na 130 procent, znamenalo by to pro ně nyní těžko představitelných 42 tisíc v průměru měsíčně. Místo toho se učitelské mzdy přes výrazné zvyšování stále točí právě kolem průměru – koncem roku to má být podle odborářů asi 33 tisíc. Připomíná deník Právo.

Asistentka pedagoga: Lidé si myslí, že jsme zbyteční. Někteří učitelé nás berou jako nutné zlo

Podle vedoucí školského odboru plzeňského magistrátu Dagmar Škubalové se s obtížemi potýkají rovněž v krajské metropoli. Ředitelé nemají příliš z čeho vybírat. Lidé se sice hlásí, ale ne vždy jsou na danou pozici vhodnými adepty. S tvrzením souhlasí ředitel Masarykovy základní školy Antonín Herrmann. „Některé dámy přicházejí na doporučení z úřadu práce a jsou velmi rozčarované z toho, co by je všechno čekalo. Hledal jsem pět asistentek, protože mi odešly studentky, které si tímhle způsobem přivydělávaly. Abych našel, začal jsem hned po Vánocích,“ konstatoval. Reportáž přináší MF DNES.

Osvědčená metoda, jak se dohodnout s dětmi. Uzavírejte s nimi smlouvy, radí odborníci

Český překlad úspěšné americké publikace slouží jako pomůcka rodičům, jak s dětmi lépe vyjednat plnění úkolů prostřednictvím smluv. "Knížka je určena ke společnému čtení a používání rodičů s dětmi," vysvětluje její český odborný garant Karel Pančocha, proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Odborníci přinášejí do Česka dosud málo známé techniky aplikované behaviorální analýzy, jež zjednodušeně řečeno zkoumá příčiny chování a způsoby, jak ho měnit. Z plánované desetidílné série nyní vyšel první díl s názvem Domluvme se. Informuje Aktuálně.cz.

Bořivoj Brdička: Jak může umělá inteligence učitelům pomoci

Zajímavý ohlas vyvolalo zveřejnění výsledků výzkumu Seana Kellyho z University of Pittsburgh. Se svým týmem se rozhodl pomocí aplikace hlubokého učení naučit stroj vybavený umělou inteligencí analyzovat zvukové záznamy výuky. Zásadní otázkou je, jak rozpozná kvalitní výuku zkušený hodnotitel. Sean pro začátek použil natolik zjednodušující metodu, aby ji současné technologie dokázaly zvládnout. V záznamech vyhledávali místa, kde učitel klade otázky, a zkoumali, zda mají charakter tzv. „autentických“ otázek. Je důležité ještě připomenout, že se jednalo o jazykově orientovanou výuku.

Ústavní soud: Kampaň "Měl jsem se líp učit" s romskými kopáči byla pokleslá

Ústavní soud (ÚS) definitivně potvrdil pokutu 60.000 korun za reklamní kampaň, která v roce 2009 oblékla romské kopáče v centru Prahy do triček s nápisem "Měl jsem se líp učit!" Pokutu dostala agentura Underline, která kampaň připravila pro provozovatele webu www.skoly.cz. Reklama byla podle ÚS pokleslá, stála na rasových předsudcích a stereotypech. Stížnost firmy Underline proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu.

Učitelé politikům: Ke vzdělávání se nemohou vyjadřovat jen vaši poradci, k tomu je potřeba mít expertní tým na vzdělávání

Prezident Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy, guvernér ČNB či zaměstnanci kanceláře prezidenta republiky. To je výčet členů expertního týmu prezidenta republiky. Ten se minulou sobotu sešel a vyjádřil se k inkluzi. Ze třinácti členů lze považovat za experty na vzdělávání pouze dva členy, současného a bývalého ministra školství. Učitelská platforma proto vyzývá politiky, aby vzdělávací politiku brali vážně a pro oblast vzdělávání své týmy rozšířili o skutečné odborníky, kteří tématu rozumí. Např. současný prezidentův expertní tým těžko může posuzovat tak závažné téma, jako je probíhající inkluze.

Ondřej Šteffl: Tradiční školy i ministerstvo školství se v podstatě tváří, že svět mimo školy neexistuje.

„Rodiče hledají vlídný přístup. Školu s lidskou tváří. Na řadě veřejných škol zacházejí s dětmi bez respektu, jaksi hromadně, nezohledňují vzdělávací potřeby jednotlivce… zbytečně děti stresují, ignorují jejich přirozené potřeby. Jako by cílem bylo srovnat děti do latě – to sice někteří rodiče opravdu chtějí, ale je to přesně to, čemu se zájemci o ScioŠkolu chtějí vyhnout... Jsou mnohé veřejné školy, které to s dětmi skvěle umí, ale nabídka je malá a poptávka velká,“ říká v rozhovoru pro Právo zakladatel společnosti Scio a sítě soukromých ScioŠkol Ondřej Šteffl.

Roman Král: Učitel nemůže krást dítěti jeho vlastní cestu za poznáním, nemůže ho ochuzovat o radost z hledání a nalézání

„Mít pochybnosti o věci nebo o sobě není in. Přitom právě pochybnosti jsou zdrojem učení a pokroku. Učit ve školách demokratickému smýšlení a kritickému myšlení vůbec je jako jít proti proudu. Kromě proklamací v RVP po tom žádná poptávka není, a to jaksi v praxi nestačí,“ píše učitel Roman Král na svém blogu.

Táta parťák: Můj syn úkoly dělat nemusí. Povinné nejsou. Škola je nesvobodný systém

Nechtěl bych být na místě žádného učitele, škola je nesvobodný systém, jsme vedeni k poslušnosti k autoritě, rodič je nucen odvádět děti do školského systému, i když s ním nesouhlasí. Můj syn úkoly dělat nemusí, ale není kvůli tomu černou ovcí třídy, děti to vůbec neřeší, říká bloger, který vystupuje pod přezdívkou Táta parťák. Pro svého syna vymohl, že ve škole nemusí úkoly dělat. Dodává, že si jeho syn sám vybere, jestli je pro něj úkol zajímavý, nebo jestli se chce věnovat něčemu jinému. Do školy se už ve druhé třídě prý tolik netěšil. Rozhovor přináší DVTV.

Rodiče mohou odmítnout placení školních pomůcek, mýdla nebo kapesníků. Sešity a učebnice lze půjčit v knihovně

Začátek školního roku zatěžuje peněženky mnoha rodičů. Kromě složenek na zájmové kroužky přinášejí děti ze škol i vzkazy, aby rodiče zaplatili pracovní sešity, papírové kapesníky, utěrky a mýdlo nebo šťávu do družiny. Případně aby je rovnou do školy koupili. Doklad o přijatých penězích ale od školy nedostávají. Všechno stojí na dohodě mezi školou a rodiči. Ti ale s výdaji nemusí souhlasit a peníze zaplatit. "Mohou takovou platbu odmítnout. Škola je pak povinna dítěti, jehož rodiče příspěvek nezaplatili, věc nahradit," odpověděl na dotaz Hospodářských novin náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Příklady dobré praxe: Jak používat Wikipedii ve výuce, jak se rozvíjí kultura sdílení mezi učiteli, jak využívat otevřená data

Jak používat Wikipedii ve výuce, jak se rozvíjí kultura sdílení mezi učiteli nebo jak využívat otevřená data ve výuce. To jsou konkrétní příklady, které lze najít v nové brožuře Aliance pro otevřené vzdělávání, která je určena nejen učitelům, ale i dalším vzdělavatelům a široké veřejnosti. Cílem brožury je ukázat dobré příklady praxe z otevřeného vzdělávání a jejich praktické využití.

Workshop: Jak na rovnost, násilí, předsudky? Registrace do 30.9.

Katedra sociologie Masarykovy univerzity pořádá workshopy pro středoškolské vyučující základů společenských věd, nauky o společnosti, moderní historie a příbuzných předmětů (otevřeno i příbuzným stupňům vzdělávání) a studující pedagogických oborů vysokých škol.

Michal Komárek: Kdo se s prezidentem shodl na tom, že inkluzi je třeba omezit? Opravdu to byli „experti na školství“?

ČTK včera vydala zprávu s titulkem: „Inkluze by měla být na českých školách omezena, shodli se experti“. Píše se v ní mimo jiné, že „inkluze by měla být na českých školách omezena, shodli se dnes experti na školství při jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.“ Ze zprávy vyplynulo, že schůzky se účastnili Robert Plaga a Stanislav Štech, ale žádní další experti jmenováni nebyli. Zprávu masově přebírala další média a sílil tak dojem, že „experti na školství“ lámou nad inkluzí hůl. Snažili jsme se tedy zjistit, kteří experti to byli.

Český učitel v Summerhill School: Summerhill v odpovědích

„Shodou okolností jsem měl před pár týdny možnost mluvit s novináři iDNES o mé práci učitele na anglické škole Summerhill. Rozhovor to byl poměrně dobře postavený a čtenáři se měli možnost dozvědět o základních principech demokratických škol. Téma komplikované, které v dnešní době rezonuje. Bohužel nejen z diskuze pod článkem a na Facebooku, ale i z mých občasných debat s přáteli a kolegy vím, že vzniká celá řada otázek a nejasností. Pokusím se je zde stručně a snad jasně zodpovědět,“ píše český učitel na Summerhill School David Yilma na svém blogu.

Pavel Kraemer: Tři druhy rodičů, kteří posílají děti do alternativních škol: úspěšní, sentimentální a pohodáři

„Ještě do nedávné doby nejpočetnější skupinou rodičů byli lidé vyznávající filozofií „co člověka nezabije, to ho posílí“. Sami zažili tvrdou školu a třeba i ponižování, ale říkají: „Přežil jsem to, a kdoví co by ze mě jinak bylo.“ Myslí si, že škola, která je postavená na přísných pravidlech, odměnách a trestech, je dobrá příprava pro život, který je obecně tvrdý a neúprosný. Člověk je přece vystaven různým tlakům, musí často ustupovat, podřizovat se, dělat i věci, které dělá nerad. Klasická škola funguje podobným způsobem: dítě se tam musí přizpůsobovat, ustupovat, dělat věci, které dělá nerado. Taková škola dítě připravuje na dospělost v dravém, soutěživém světě,“ píše Pavel Kraemer pro magazín Rodiče vítáni.

ÚSTR zveřejnil aplikaci o antisemitismu za komunismu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zveřejnil novou internetovou aplikaci pro školy, která má přiblížit formy antisemitismu v komunistickém Československu. Aplikace s názvem Antisemitismus 1945-1989: Státní politika proti Židům v Československu upozorňuje na skutečnost, že toto téma nezmizelo s koncem druhé světové války, ale naopak představovalo spodní proud komunistické propagandy. Informuje ČTK.

Tomáš Feřtek: Úzkostlivá medvědice, osamělý Robinson, liberální lenochod… A jakého ředitele máte ve škole vy?

„Čím víc škol jsem navštívil, tím víc si uvědomuji, že podobu školy formuje do velké míry právě osobnost ředitele. Podrobnějším pozorováním tohoto živočišného druhu jsem se dobral k následující klasifikaci. Zahrnul jsem do ní ale pouze ty z ředitelů, kterým na jejich škole záleží, jsou aktivní a snaží se svou školu vést, nikoli ty, kteří se na svém místě octli náhodou či omylem,“ píše Tomáš Feřtek pro magazín Rodiče vítáni.

Najít kvalitního učitele je problém, shodují se ředitelé. Pravděpodobně bude ale ještě hůř

„V příštích sedmi letech dosáhne téměř polovina učitelů v kraji důchodového věku. A i kdyby nastoupili všichni studenti, kteří odtud pocházejí a jsou dnes na pedagogických fakultách, nebude to stačit,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. Vůbec největší nedostatek bude učitelů angličtiny, češtiny, matematiky nebo fyziky. Reportáž přináší MF DNES.

Malotřídky v Česku stěží přežívají, rok od roku ubývají. Těžko shání peníze i učitele, reforma financování to může zlepšit

Malotřídky nejsou v zákoně přesně definované. Jde vlastně o neúplné základní školy s alespoň jednou třídou, kde se dohromady učí děti různého věku. Aby mohly vůbec fungovat, musí je často finančně podporovat obce. Podle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu tvoří malé školy do 50 žáků dlouhodobě kolem 30 procent všech ZŠ. Těchto malých škol ale ubývá. Zatímco ve školním roce 2010/2011 jich bylo 1425, v uplynulém jen 1179... Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Za malý vztah mladých k vlastenectví mohou rodiče a škola, říká Václav Marhoul

Václav Marhoul má také hodnost majora aktivních záloh a problematika obrany a válečných konfliktů se ho dotýká nejen jako filmaře. „Často se setkávám s tím, že se mě lidé ptají, co si myslím o malých ambicích mladé generace k vlastenectví. A říkávám jim: Co jim to vlastně vytýkáte? Mladým lidem nemůžete vytknout vůbec nic. Můžete vytknout jejich rodičům a můžete vytknout škole,“ vysvětluje svůj názor v pořadu Osobnost Plus.

Za nenávistné komentáře pod fotkou prvňáků dostala žena podmínku a pokutu

Podmínkou a peněžitým trestem potrestal Okresní soud v Tachově šestadvacetiletou ženu, která pod fotku teplických prvňáčků různých národností napsala nenávistný komentář. Soudkyně rozhodla trestním příkazem už v pondělí, jeho znění mohla sdělit až po doručení účastníkům řízení. Informuje iDNES.cz.

Rakouský vzor: Ve škole do 18 let. Model by měl pomoci dětem z ghett

Dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit opustí vzdělání předčasně. Podle některých odborníků by jim mohl pro budoucí pracovní život pomoci rakouský model – povinná škola do 18 let. Až dva tisíce žáků ročně neodchází ze základní školy po absolvování deváté třídy. Někteří klidně i s vysvědčením z třídy sedmé. Řada dalších studentů opustí učňovský obor nebo střední školu. Nedisponují tedy výučním listem ani maturitou. „V roce 2013 šlo o 5,4 procenta populace, k loňskému roku již 6,7 procenta,“ popsal Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Předčasné odchody ze školy přispívají k reprodukci chudoby. A stát přijdou až na miliardy korun

Výzkumná zpráva nazvaná „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce" odhalila, že skončí-li dvě třetiny z 1500 žáků ze sociálně vyloučených lokalit v populačním ročníku jen se základním vzděláním, veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o 1,78 mld. Kč.

Čech školním inspektorem ve Švýcarsku: Volí nás lid a je to spíš služba než práce

„Je to volená funkce. Kandidáty navrhují politické strany, proporčně podle počtu získaných hlasů. Volby probíhají v rámci místních voleb a referend. Naposledy to bylo letos 10.června. Tady u nás ve čtvrti lidé rozhodovali například o městském zahradničení a stavbě domova důchodců a taky se volili noví inspektoři. Funkce je na čtyři roky. Já to teď právě dělám čtvrtým rokem,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítání Martin Machytka, školní inspektor v Curychu.

Děti se před školou bojí, rodiče ignorují dopravní předpisy, tvrdí sdružení

Děti v Praze vozí čím dál častěji do školy jejich rodiče, zjistilo občanské sdružení Pražské matky. Podle něj spěchající řidiči vytvářejí zmatek, porušují dopravní předpisy a ohrožují děti, které se kvůli tomu před školou bojí pohybovat. Sdružení zahájilo kampaň, ve které zapojené školy vyzvou rodiče a děti, aby chodili pěšky. Informuje iDNES.cz.

Inspirace pro zkvalitňování výuky přírodovědných předmětů a matematiky - vzdělávání pedagogů ZŠ a SŠ

Česká školní inspekce připravila pro pedagogy základních a středních škol specifický vzdělávací program, jehož cílem je nabídnout učitelům podrobnější seznámení s uvolněnými úlohami z mezinárodních šetření výsledků vzdělávání (na příkladu úloh z TIMSS 2015 a PISA 2015), a poskytnout tak inspiraci ke zkvalitňování výuky přírodovědných předmětů a matematiky na základních a středních školách (včetně nižšího stupně víceletých gymnázií).

Talnet otevírá online kurzy pro zvídavé a nadané žáky

Pokud znáte ve své třídě nebo ve svém okolí mladé lidi, kteří mají zájem o přírodní, technické či společenské vědy, kteří jsou zvídaví, případně jim školní učivo nestačí k rozvoji jejich zájmu, doporučte je do T-kurzů.

Michal Komárek: Zastaví nová vláda inkluzi?

„Inkluze má v Česku řadu vážných nedostatků. Příslib nové vlády, že provede její finanční a věcnou revizi, by tedy mohl znít nadějně. Obhájci inkluze se ale obávají, že vláda principy společného vzdělávání zlikviduje,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Veronika Valíková: Na prznění příběhů by měl být zvláštní paragraf

Veronika Valíková se ve své glose pro MF DNES vrací ke sporům o divadelní hru Naše násilí, vaše násilí a uvažuje o mezích svobody uměleckého vyjádření a smyslu příběhu:

Julie Hrstková: Matematika sotva na průměru, čtenářská gramotnost ani tam. Proč z Česka odtékají dividendy a co s tím?

„Existuje jen jediná šance, jak zastavit odliv dividend ze země. A tou je znalostní ekonomika (příznakem znalostí ovšem není zrovna schopnost ovládat chytrý telefon, chtělo by se v této souvislosti podotknout). Vývoz zisků z České republiky odpovídá spíš než vyspělým zemím těm rozvojovým, které mají k ekonomice postavené na znalostech a vysoké kvalifikaci pracovní síly hodně daleko,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání

„Při přijímacím řízení ke studiu na vysoké škole jsou tradičně nejúspěšnější uchazeči o studium technických a matematických oborů, a to i díky tomu, že uchazeči jsou často přijímáni bez přijímacích zkoušek. Například do oborů stavebních bylo v roce 2017/18 přijato 89 % přihlášených maturantů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, u oborů strojírenských se jednalo o 87 %, u oborů dopravních byla úspěšnost 84 % stejně jako u matematických oborů, u oborů potravinářství a potravinářská chemie 82 %. Obory humanitní i s ohledem na vyšší převis poptávky pak vykazují dlouhodobě úspěšnost výrazně nižší. Nejvyšší převis poptávky pak mají obory psychologie, kde je přijato pouze 14 % uchazečů z řad absolventů středních škol, kteří s dostaví k přijímacímu řízení, dále pak obory publicistiky a knihovnictví (34% úspěšnost při přijímacím řízení), lékařské vědy (35 %) a umělecké obory (39 %),“ píšou autoři studie, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním

„Absolventi škol jsou z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, která je charakteristická zejména minimálními pracovními zkušenostmi a chybějícími pracovními návyky, na něž kladou zaměstnavatelé důraz. Je však zřejmé, že v současné době je situace v nezaměstnanosti absolventů silně atypická, protože existuje vysoká poptávka po pracovní síle. Tuto poptávku posiluje dlouhodobý demografický pokles populace 15letých, který probíhá od roku 1989. Velikost populačního ročníku poklesla z necelých 200 tisíc mladých lidí k téměř 90 tisícům v současné době – to se odráží i na počtu absolventů přicházejících na trh práce. V této situaci nelze dost dobře označovat absolventy z hlediska získání zaměstnání jako ohroženou skupinu, naopak situace je pro ně velice příznivá, zřejmě ještě lepší než v roce 1988,“ píšou autoři studie vydané Národním ústavem pro vzdělávání. Autoři pokračují:

Jan Pytel: Představení mezinárodního projektu Handbook 4 RSP readers a jeho výsledků

Dlouhodobě neuspokojivé výsledky (nejen českých) studentů v mezinárodních průzkumech čtenářské gramotnosti daly impuls ke vzniku projektu Handbook for reluctant, struggling and poor readers (Handbook 4 RSP readers), jehož hlavním cílem je motivovat ke čtení slabé a zdráhající se čtenáře a podpořit rozvoj jejich čtenářských schopností a dovedností. Neméně důležitým cílem je pak inspirace učitelů ke změně přístupu a nabídnutí alternativy k tradičním metodám práce s textem.

Ministryně Maláčová chce zrušit spodní věkovou hranici pro přijetí do mikrojeslí

Mikrojesle jsou v ministerském návrhu popsány jako nejmenší dětská skupina. Platí pro ně, že se jedna chůva může starat nejvýš o čtyři děti ve věku mezi šesti měsíci a čtyřmi lety. Ministerstvo nyní uvažuje, že by spodní věkovou hranici zrušilo. „Nyní je v mikrojeslích dětí mladších jednoho roku přibližně osm procent. Cílem není zvyšovat počty kojenců v zařízeních, ale umožnit rodinám co nejširší škálu možností,“ řekl Hospodářským novinám Martin Bačkovský z tiskového odboru ministerstva práce.

Vyjádření k didaktickým testům z anglického jazyka

Vyjádření k didaktickým testům z anglického jazyka podzimního zkušebního období společné části maturitní zkoušky 2018: Závěry jednání Nezávislé odborné komise MŠMT potvrzují, že didaktický test podzimního termínu maturit z anglického jazyka odpovídá požadavkům kladeným na maturanty.

Europoslanci schválili v prvém čtení kontroverzní směrnici o copyrightu

Evropský parlament v prvním čtení schválil kontroverzní směrnici, která má majitelům autorských práv dát nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google či Facebook. "Je to dobrý signál pro náš tvůrčí průmysl v Evropě," prohlásil parlamentní zpravodaj Axel Voss poté, co poslanci přijali jeho návrh v poměru 438 ku 226 hlasům. Informuje ČTK.

Vzdělávání v Česku trpí stále stejnými problémy – nízké výdaje a platy, úspěch dítěte příliš závisí na vzdělání rodičů

Studie OECD Education at a Glance, která je od včerejška k dispozici na webových stránkách organizace, shrnuje poznatky o vzdělávacích systémech jednotlivých členských zemí. Pro Českou republiku platí víceméně stále stejné zásadní problémy – nízké výdaje státu, nízké platy učitelů nebo  nedostatečná schopnost školy vyrovnávat rozdíly v rodinném zázemí dětí.

Čeští učitelé mají nejnižší platy ve vyspělém světě. Ve výdajích na vzdělávání dětí je Česko čtvrté nejhorší

Výdaje na vzdělání v České republice v posledních letech vzrostly, přesto stále patří k nejnižším mezi vyspělými zeměmi, které sdružuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V souvislosti s tím mají také učitelé relativně nízké platy ve srovnání s vyučujícími ve většině států OECD i ve srovnání s jinými vysokoškolsky vzdělanými lidmi v rámci České republiky. Vyplývá to ze studie, kterou OECD zveřejnila na svých internetových stránkách. Informují Hospodářské noviny.

Petr Šabata: Učitelům bude potřeba přidat ještě další miliardy

„Kolem platů učitelů se přihodila jedna velmi nepříjemná věc. A nejde o to, že kantoři nedostali přidáno od 1. září, ale přilepší si až od ledna. V tom se vláda zachovala rozumně. Problém je jinde a je veliký. Řekněme, že dostavba Temelína je proti němu potíž střední velikosti,“ říká Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Učitel musí věřit tomu, co dělá, ne od rána myslet na to, jak to zapíchne, říká Olga Block

Učitel musí mít prostor předat dětem lásku k předmětu, i biflování může být zábava, tvrdí Olga Block, česká rodačka a zakladatelka sítě škol, které dnes patří k nejprestižnějším v USA. Učit se není práce, něco vědět dává dětem sílu, být spokojený a mít dobrý život spočívá v tom, že něco umím a něco znám, líčí. Děti se musí naučit selhat, nezničí je to, je to zdravá část vývoje, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Musíte dítě vyslechnout, ale nemusíte udělat, co chce. To je velké nepochopení

"Ústavní péče je neefektivní, stojí spoustu peněz a vůbec není dobrá," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně Výboru OSN pro práva dítěte Renate Winterová. Rakouská odbornice na práva dětí a soudkyně zvláštního tribunálu pro zločiny proti lidskosti v Sierra Leone v tomto týdnu vystoupila na 22. ročníku kongresu Mezinárodní společnosti pro prevenci týrání, zneužívání a zanedbávání dětí (ISPCAN), který se vůbec poprvé konal v Praze.

Z děcáku na ulici. Státu se dlouhodobě nedaří zařadit mladé lidi z ústavů do normálního života

Podle statistické ročenky ministerstva školství opustí ročně dětské domovy více než tisíc dětí. Dalších asi 700 odchází z výchovných ústavů, které pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování. Například nezisková organizace Mimo domov uvádí, že až 70 procent dětí, které vyrůstají v náhradní péči, skončí v dospělosti na šikmé ploše. Nyní se proto ve výborech Poslanecké sněmovny znovu rozbíhá diskuse nad novelou zákona o výkonu ústavní výchovy, která by mohla situaci zlepšit. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Kurz „Vybrané problémy současné filosofie“

Ústav filosofie a religionistiky FF UK srdečně zve všechny středoškolské učitele společenských věd na dvoudenní akreditovaný kurz DVPP "Vybrané problémy současné filosofie a religionistiky". Kurz sestává z 5 hlavních bloků, které vytvořili a vedou vždy dva lektoři – odborník z Ústavu filosofie a religionistiky a středoškolský učitel či didaktik filosofie. Účastníci si některé aktivity přímo vyzkouší v roli studentů. Tyto bloky jsou doplněny společnými diskusemi a sdílením zkušeností. Účastníci dostanou materiály s ukázkami metod, postupů či textů přímo využitelnými ve výuce.

Petra Dočkalová: Nový školní rok: Aneb Učení a vzdělávání by nemělo být mučení

Svět se vyvíjí, děti, které nyní chodí do škol, budou mít podle odhadů sebeřízené zaměstnání a budou potřebovat pochopit samy sebe. Pracovat na sobě celý svůj život. K tomu budou potřebovat umět se prezentovat, komunikovat, plánovat, chápat své emoce a další, především tzv. měkké dovednosti.

Na odborných školách je hanebně málo dějepisu a občanky, nedivme se, že mladí toho moc neznají, říká učitelka

„Gymplům je hej, i když i na nich dějepisáři pláčou nad nedostatkem času. Většina populace ale chodí na odborné školy, na nichž jsou hodinové dotace pro dějepis a občanku hanebné. Nikdo příčetný si nemůže myslet, že se dá během roku či dvou zprostředkovat nějaké smysluplné historické porozumění. Dobré ale je, že dnes existuje celá řada zdrojů a projektů, které dějepis ve škole podporují: portál Moderní dějiny, Jeden svět na školách, Paměť národa, platforma IWitness Shoah Foundation atd,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni středoškolská učitelka Monika Stehlíková.

Prostor vyprávět dějiny poutavě tu je, stačí chtít, shodli se kantoři

Při diskusích, co mladí Češi znají z historie vlastní země a jak se učí dějepis, často zaznívá,
že znalosti jsou špatné. Opakují se výtky o výuce začínající pravěkem a absenci moderních dějin. Průzkum pro společnost Post Bellum nedávno ukázal, že povědomí o událostech z „osmičkových“ roků moderních dějin příslušníci nejmladší generace často nemají. Setkání zhruba šesti desítek učitelů z celé země v Praze na konci srpna ale nabídlo nadějnější pohled. Ukázalo, že historii lze učit poutavě a opustit postupy, které pedagogicky nefungují. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Kdo zaplatí dětské skupiny, až skončí evropské dotace? Rodiče zřejmě podpoří stát

Výše příspěvku, který nyní rodiče platí provozovatelům dětských skupin, se liší. Někteří poskytovatelé vyžadují plnou úhradu nákladů, jiní pouze částečnou, někteří poskytují službu bez úhrady. Záleží to na tom, jestli provozovatel hradí náklady za službu místo rodičů (výdaje na provoz vlastního zařízení dětské skupiny jsou pro něj daňově uznatelnými náklady), a také právě na tom, zda získal evropskou dotaci. V roce 2020 ale dotace pravděpodobně skončí, a ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo novelu zákona, podle které by měli rodiče platit část nákladů a zbytek pak stát z rozpočtu. Informuje Česká televize.

Bezpečí českých škol. Některé připomínají pevnosti, jinde stačí zazvonit

Zatímco některé školy připomínají nedobytné pevnosti, jiné se spoléhají na zámek a „bzučák“. Ukazuje se, že v zabezpečení škol panují velké rozdíly. Závazná pravidla pro to, jak školu zabezpečit, nejsou, vždy proto záleží na rozhodnutí ředitele nebo iniciativě rodičů. Reportáž přináší iDNES.cz.

Bořivoj Brdička: Obličej jako veřejně rozpoznatelná informace

Zprávy o tom, kde všude se instalují kamery vybavené funkcí rozpoznávání obličejů, se množí. Ve velkém se to děje v Číně, ale i jinde v tzv. „demokratických“ státech. Jedná se o další výdobytek související s rozvojem moderních technologií. Přináší s sebou celou řadu změn, které se mnohým lidem pochopitelně nezamlouvají. Vypadá to, že si budeme muset zvyknout nejen na to, že nás někdo pořád pozoruje, ale též na to, že ví, kdo jsme. Úplně snadné to asi nebude. Máme sice zákony na ochranu osobnosti, GDPR a také Úřad pro ochranu osobních údajů, ale to nemění nic na věci, že za účelem zajištění bezpečnosti státu a ochrany majetku budou nakonec kamery téměř všude.

Cenu Evropského občana má Post Bellum a Pražský studentský summit

Cenu Evropského občana, kterou uděluje Evropský parlament za přispění k lepšímu porozumění a ke spolupráci mezi členskými zeměmi, dostala letos za Česko organizace Post Bellum a projekt Pražský studentský summit. Post Bellum zaznamenává svědectví pamětníků druhé světové války a totalitních režimů, dějinné okamžiky přibližuje mladým. Díky Pražskému studentskému summitu se studenti učí diplomacii. Informuje ČTK.

On-line seminář 12.9.: Ozoboti napříč předměty

Lektorka Eva Fanfulová ukáže, jak pracovat s miniaturním robotem Ozobotem, případně jak bychom mohli tohoto malého „sledovače čáry“ využít ve výuce (nejen informatiky). Ozobot byl vyvíjen jako hračka pro děti, která propojuje virtuální svět se světem reálným, vede k logickému myšlení a kreativnímu přístupu.

Třetina učitelů středních škol se blíží k důchodu. A na školy míří silné ročníky žáků. Kdo je bude učit?

„Už před třemi lety jsem na ministerstvo školství posílal výsledky průzkumu, který jsme udělali na 85 školách,“ říká pro MF DNES Karel Dvořák, ředitel Středního odborného učiliště Ohradní v Praze a zároveň předseda Sdružení učňovských zařízení. „Každému druhému pedagogickému pracovníkovi už tehdy koukal z kapsy důchodový papír, třetina byla starší 65 let a učila buď ze setrvačnosti, nebo z loajality,“ dodává Dvořák.

Inkluze drhne. Chybí asistenti. Školy zoufale shání odborníky, kteří by učitelům pomáhali s „inkluzivními dětmi“.

„Ministerstvo školství neeviduje data o chybějících počtech asistentů pedagoga,“ napsala Lidovým novinám mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová... Jenže podle ředitelů škol se situace s nedostatkem asistentů nezlepšuje. Jen na základní školy docházelo v předchozím školním roce téměř 75 tisíc žáků, kterým pedagogicko-psychologická poradna přiznala, že potřebují podporu při vzdělávání. Letošní čísla ještě nejsou známa. Ředitelé tak poptávají asistenty všemožnými způsoby. „Jejich nedostatek je skutečně stále problém. Loni se jejich pracovní podmínky ještě zhoršily,“ uvádí Zbyněk Němec za společnost Nová škola, která podporuje inkluzivní vzdělávání.

Petr Chaluš: Nový školní rok z pohledu rodiče. Stručný průvodce po problémech českého školství

„Nový školní rok začíná. Jako rodič dětí různého věku se potýkám s nástrahami českého školství na různých úrovních. A jako předseda Fóra rodičů diskutuji s rodiči a sleduji novinky. Ačkoli se o vzdělání a úrovni českého školství ve veřejném prostoru hovoří, některé systémové problémy nemizí. Debata často není dostatečně konkrétní. Jaké jsou vlastně nástrahy, se kterými se jako rodiče potýkáme?,“ píše Petr Chaluš na komentářovém webu a2larm.cz.

Nejsme posluhové, kteří budou problémy dětí řešit za vás, vzkazuje rodičům učitel Josef Soukal

Poměřujte vzdělávání kritickým rozumem. Ale stejně tak poměřujte vše, co se dnes o vzdělávání a školství říká. Nevěřte na příliš snadná či radikální řešení, nevěřte tomu, že lze ke vzdělání dojít bez tak prostých věcí, jako je práce, zodpovědnost, respekt k druhým, říká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal v DVTV Apel.

Reakce MŠMT k maturitnímu testu z AJ

V těchto dnech probíhají jednání validačních komisí CZVV a odborných komisí MŠMT k maturitním testům. Komise zadání testů posuzují z mnoha pohledů, mimo jiné i to, zda jsou v souladu s katalogy požadavků pro jednotlivé zkušební předměty, tedy zda je v nich zahrnuto učivo, které by žáci měli znát. V souvislosti s kritikou zadání testů z AJ uvádíme, že ředitelka CZVV předá tyto podněty ihned zmiňovaným komisím k posouzení.

Posílat za dveře je špatné, zvýšit hlas je někdy potřeba, říkají učitelky

Zvýšit hlas na děti nebo nutit je do jídla je podle učitelek mateřských škol někdy potřeba. S posíláním dětí za dveře ale zásadně nesouhlasí. Právě z těchto věcí byly viněny učitelky, které ve středu dostaly podmínku u soudu v Ostravě za hrubé chování k dětem. Reportáž přináší iDNES.cz.

Učitelky mateřské školky dostaly u soudu podmínku. Za neuctivé chování k dětem

Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě potrestal podmínkou dvě učitelky z mateřské školy v Moravskoslezském kraji. A to za to, že se podle obžaloby mezi lety 2005 a 2011 chovaly hrubě a necitlivě k dětem. Informuje iDNES.cz.

Vyhrajte s vaší třídou exkurzi na farmu a do výrobny jogurtů Hollandia

Co mají děti na škole nejraději? Výlety, protože jsou plné emocí, a ty sbližují. Získejte s vašimi žáky společnými silami výhru v podobě exkurze do české mlékárny Hollandie a na jejich farmu s kravičkami. Jak na to? Sbírejte víčka od lahodných jogurtů Pan Bůůů. Pět tříd s největším počtem víček se bude moc těšit na jedinečný zážitek.

Rodiče jsou příliš asertivní, dítě potřebuje limit, říká psycholog

Deprese, šikana a třídní boj. Začátek školního roku je pro děti často stresovým obdobím. Podle psychologa Martina Hofmana je množství dětských depresí a sebevražd spojeno se školou. „Ani ne kvůli známkám, ale spíš z toho, že dítě zklamává rodiče,“ říká. Učitelé by podle něj měli žákům zaručit psychickou pohodu. Rozhovor přináší iDNES.cz.

Evropa v lavicích – Nejméně školních dnů mají francouzské děti, Češi jsou čtvrtí

Českým dětem jich vzdělávací systém nadělil víc než většině vrstevníků z ostatních evropských zemí. Rekordmany v počtu hodin prosezených ve škole ale nejsou. Kdo má nejvíc prázdnin a kde se do první třídy nastupuje už ve čtyřech letech? Podívejte se na náš evropský přehled povinné školní docházky! Přehled přináší server Evropa v datech.

Zpráva EU: ČR je druhou nejhorší zemí unie v dostupnosti jeslí

Česko je po Slovensku v EU druhou nejhorší zemí v nabídce jeslí, školek a dalších zařízení pro děti do tří let. Místo v nich mělo necelých pět procent českých chlapců a děvčat. Průměrně měla přitom v EU péči v roce 2016 zajištěnu třetina dětí. Vyplývá to z evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti, kterou se dnes zabýval sněmovní sociální výbor. Podle Evropské komise je dostupnost školek a dalších zařízení zásadní pro to, aby matky a otcové malých dětí mohli pracovat. Informuje ČTK.

Robert Plaga: Někteří účastníci diskuse o novele se chovali naprosto neseriózně. Považuji to za velký faul

„Prvotní bylo, že jsem chtěl, aby novela vyhlášky (o speciálním vzdělávání) přinesla zlepšení nejen legislativní a finanční, ale i věcné. A k tomu byla nutná diskuze zainteresovaných stran. U některých problémů řešení, které by bylo zlepšením, ještě nevidím – jde hlavně o skupinu žáků se závažnými poruchami chování a možnosti práce s nimi. Jinak jsme došli v řadě bodů ke shodě nad řešením některých problémů, která tuto oblast kultivují, míříme třeba k podpoře sdílených asistentů. Jistě, slyším z různých stran, že tam něco chybí nebo něco přebývá, ale podle mého je důležité, aby byla vyhláška vybalancovaná jak z pohledu škol speciálních, tak škol běžných. Je prostě lepší to udělat pořádně než brzo. Proto tu debatu vedeme a myslím, že se tým MŠMT velmi snaží a máme za sebou řadu věcných jednání,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny.

Ministr Plaga: Učitelé se do konkurzů nehlásí možná proto, že si myslí, že jsou dopředu známé výsledky

Být ředitelem školy už pro mnohé učitele není vrchol kariéry. Přestože počet konkurzů na tuto pozici narostl oproti minulému roku dvojnásobně, na padesát procent z nich se přihlásí jen jeden uchazeč. Anebo nikdo. Uvádí to data České školní inspekce. Aktuálně.cz informuje, že tématem se zabýval i školský výbor sněmovny.

Jedinečný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků: Její úroveň je nízká

Většina studentů středních škol má malé povědomí o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě. Zhruba polovina z nich nerozpozná komerční sdělení od zpravodajského. Tato a další zjištění vyplývají z nového rozsáhlého výzkumu JSNS (Jeden svět na školách), vzdělávacího programu společnosti Člověk v tísni. Závěry kvantitativního šetření jsou reprezentativní pro celou republiku a poukazují také na velmi výrazné rozdíly mezi gymnázii a ostatními typy středních škol.

Jak gramotnosti propojovat s výukou ve školách? Na sobotu 8. září připadá Mezinárodní den gramotnosti

Se stoupající úrovní vzdělanosti západního světa se sice dovednost číst a psát považuje za samozřejmou, pojem gramotnost u nás ale znamená spíše schopnost rozumět kontextu, chuť učit se a dovednost řešit reálné problémy. UNESCO vyhlásilo 8. září jako Mezinárodní den gramotnosti.

Dny evropského dědictví otevřou v Česku na 800 památek

Dny evropského dědictví jsou celoevropskou akcí s více než dvacetiletou tradicí, která chce propagovat historické dědictví. Každoročně je při ní otevřeno mnoho architektonických, archeologických a sakrálních památek, muzeí, galerií a knihoven, technických zajímavostí, militarií a dalších prostor jako třeba historických pivovarů. V Česku se zpřístupňují i desítky soukromých a veřejných budov, jako jsou radnice, soudy či církevní instituce. Informuje ČTK.

Jaroslav Jirásko: Cílem vzdělávání v českém školství už dávno není vzdělanost, ale úspěšné splnění všemožných testů

„Tuzemské školství zůstává i téměř po 250 letech od zavedení povinné školní docházky obrazem doby, ve které vzniklo. Jeho obrovským problémem je neschopnost přizpůsobovat se vzdělávacím potřebám společnosti a rychle reagovat na změny ve všech oblastech lidského života. Jeho malá (nebo spíš téměř žádná) flexibilita vede k tomu, že se stále více rozevírají nůžky mezi tím, co se děje ve školách, jak školy pracují, a tím, co se děje ve společnosti, jak společnost funguje a co člověk potřebuje k tomu, aby se v moderní společnosti orientoval, rozuměl jí a uměl si poradit se životem,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v Hospodářských novinách v polemice s učitelem Zdeňkem Bromem.

Zdeněk Brom: Bavit se o tom, jestli českému školství škodí tradiční přístupy, vnímám jako ztrátu času

„Našemu školství samotné tradiční přístupy neškodí. Našemu školství může škodit jedině konkrétní učitel. A je úplně jedno, jestli škodí tradičními nebo moderními přístupy, které neumí používat. Kvalita a efektivita školství se totiž odvíjí od kvality a efektivity učitelů a od podmínek, které mají k dispozici (počet a skladba žáků ve třídě, přístupné technologie, prostorové možnosti…). A dále od schopnosti učitele naslouchat žákům, spolupracovat s kolegy i rodiči a samozřejmě také od portfolia výukových metod a strategií, které se učitelům nabízí. Mezi ně ovšem patří i tzv. tradiční záležitosti – frontální výuka, učení zpaměti, trochu zjednodušeně napsáno: dril. Stejně jako domácí úkoly a řady dalších věcí, které jsou dnes zatracovány,“ píše učitel Zdeněk Brom v Hospodářských novinách v polemice s Jaroslavem Jiráskem.

Třídy jsou hlučné a špatně osvětlené. Děti ve třídách nevidí na psaní a neslyší výklad

Soustředit se na výklad? Téměř nemožné, stěžuje si skoro 80 procent českých školáků. Třídy jsou podle nich hlučné a špatně osvětlené. Třetina dětí se ve školách „dusí“. Musejí dýchat až trojnásobné množství oxidu uhličitého, než jaké povolují zákonné normy. Důvod? Obyčejná plastová okna. Ta třídy uzavřou před okolním světem tak neprodyšně, že v nich nemůže cirkulovat vzduch. V místnostech se pak hromadí vydýchaný vzduch, který je plný nebezpečného plynu. To ale není jediný problém. Poslední průzkumy České rady pro šetrné budovy ukázaly, že jsou třídy navíc špatně osvětlené a ozvučené. Informuje Deník.cz.

Jen dvaceti maturantům přidalo ministerstvo v didaktickém testu body. Přes dva tisíce stížností zamítlo

Nejúspěšnější letos byli maturanti, kteří si stěžovali na bodové hodnocení didaktického testu z angličtiny. Uspělo 10 z nich a test se jim přehodnotí. Z matematiky ministerstvo školství vyhoví sedmi žádostem, z češtiny čtyřem. Informuje Česká televize.

Čeští rodiče jsou pro plošný zákaz mobilů ve školách, ukazuje průzkum

Většina českých rodičů by uvítala plošný zákaz používání mobilů ve školách. Rozptylují prý od výuky, jsou zneužitelné při testech a prohlubují sociální rozdíly. Ovšem učitelé podle průzkumu agentury Ipsos uskutečněného pro T-Mobile tak vyhraněný názor nemají. Minimálně třetina jich využívá internet v mobilu k výuce. Informuje iDNES.cz.

Alkohol pijí mladí čím dál víc kvůli „vypnutí“, s kouřením začínají i v osmi letech

Děti kouří už od osmi let, od jedenácti pak začnou s konopnými látkami. Alkohol ztrácí význam jako společenská droga. Mládež si radši nakoupí láhve tvrdého alkoholu, aby se mohla „vypnout“ a zapomenout tak na svět okolo. Taková je současná podoba rizikového chování nezletilých podle asociace Streetwork, která sdružuje české sociální služby v terénu. Reportáž přinášejí Novinky.cz.

Titul Světová škola: Přihlášky do 30. září

Společnost Člověk v tísni vyhlašuje další ročník "Světové školy": "Zajímají vás globální témata? Baví vás interaktivní metody výuky a školní projekty? Chcete změnit vaše okolí k lepšímu a připravit žáky na život v současném propojeném světě? Staňte se prestižní Světovou školou! Tímto oceněním se v současné době pyšní 84 mateřských, základních a středních škol a téměř dvě stovky dalších škol z Evropy."

Setkání učitelů matematiky a informatiky: Hledání společné řeči a sdílení zkušeností

Závěrečnou konferenci projektu DIS-CODE zaměřeného na výuku matematiky ve spojení s informatikou využijeme k setkání učitelů těchto předmětů. Krátká vystoupení a praktické dílny poslouží jako příležitost ke hledání společné řeči a sdílení zkušeností. Nikdo nepochybuje, že spolu matematika a informatika úzce souvisí. Setkání umožní jejich vztah konkretizovat a hledat, co přesně máme společného a kde si můžeme ve výuce vzájemně pomoci – nebo naopak kde leží pasti nenápadných rozdílů.

Vláda vyčlení na řešení nedostatku lékařů téměř 7 miliard korun

Vláda schválila Dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult ČR na období 2019-2029. Jedná se o významný systémový krok v řešení nedostatku lékařů v České republice.

ČŠI: Téměř u poloviny konkurzů na ředitele byl jen jeden uchazeč. U 8% konkurzů komise prosazovala „svého“ kandidáta

„Efektivitu konkurzních řízení snižoval především nízký počet uchazečů konkurzů, u velké části konkurzních řízení nebyl konkurující uchazeč. Tento stav může v některých případech vyústit až v situaci, kdy je ředitelem jmenována osoba, která předem není považována za vhodnou,“ píše se v Informaci České školní inspekce o průběhu konkurzů na ředitele škol. Přinášíme Závěry zprávy ČŠI:

Oldřich Botlík: Za svoji tiskovou zprávu by měl Cermat u maturitní písemné práce z ČJL propadnout

Cermat dne 4. 9. 2018 upozornil bez dalšího upřesnění, že na dvou cizích webech bylo téhož dne zveřejněno chybné řešení didaktického testu z matematiky a že sám zveřejní správné řešení dne 10. 9. 2018. Propásl tak jedinečnou příležitost mlčet. Za takovou tiskovou zprávu by měl Cermat u maturitní písemné práce z ČJL propadnout.

Martin Fendrych: Učíte žáky žít ve svobodě? Na síti? Milovat češtinu? Ne? Tak to k vám kluka nedám

„V pondělí 3. září nastuoupilo 108 200 prvňáčků, na základní školy chodí celkem 941 200 žáků. Co rodiče řeší? Jaké starosti dnešní matky a otcové mají?… Bere se za samozřejmé, že dítě s handicapem (a s asistentem či asistentkou) funguje jako brzda pokroku. Zřejmě jen menší část rodičů to vidí naopak, jako cennou životní zkušenost pro dítě… Pozoruhodné, a to nejsem věru žádný národovec, že se matky nikdy nebaví o češtině, "mají tam dobrou češtinářku? Ne? Tak to je chyba." Základ je rodilá mluvčí z Brightonu, a jestli umí učit, nebo ne, to je fuk. Přitom rodný jazyk, kterým dítě mluví, je klíčem k chápání světa, češtinářka by měla rodiče v době "zkrácené esemeskové" doopravdy zajímat,“ píše Martin Fendrych na Aktuálně.cz.

"Dává mi to, co jsem nikdy neměla, lásku." Ida Kelarová vyvádí mladé Romy z ghett

"Nesmí mít pětky, neomluvené hodiny, musí být vzorem pro další Romy," mluví jasně Ida Kelarová. Do svého dětského romského sboru Čhavorenge už osm let schraňuje talentované děti z chudých slovenských osad i českých ghett a ukazuje jim jiný život, než jaký znají od rodičů. Fotoreportáž přináší Aktuálně.cz.

Blended-learningový kurz Klima v tísni

Je klima v tísni? Co způsobují emise? Jaké jsou dopady klimatických změn? Jakou mají souvislost klimatické změny, ekonomická globalizace a chudoba ve světě? Existují opatření, která těmto změnám dokáží zabránit, či je alespoň zmírní? Varianty nabízejí blended-learningový kurz, který prohloubí vaše znalosti o tématu a jeho kontextu a nabídne tipy, jak s tímto tématem pracovat ve výuce.

Znečištěné ovzduší snižuje inteligenci, lidem sebere až rok vzdělání

Znečištění ovzduší má zásadní vliv na pokles inteligence a poznávacích schopností. Vyplývá to z nového výzkumu, podle kterého má špatný vzduch větší dopad na duševní zdraví než na fyzický stav člověka. Ačkoli se studie zaměřila na Čínu, podle odborníků se její výsledky vztahují na celý svět. Téměř 80 procent světové populace totiž dýchá nebezpečný vzduch. Informuje iDNES.cz.

Vláda schválila investiční program pro veřejné vysoké školy ve výši 12,5 miliardy korun

Vláda schválila nový investiční program Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol. Ze státního rozpočtu je na jeho financování v letech 2018 až 2027 určena částka 12,5 miliardy korun. Celkové náklady vč. finančních příspěvků škol by měly dosáhnout 15,9 miliard korun.

V říjnu začíná plošné dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ

S prvním plošným dotazníkovým šetřením, které mapovalo potřeby středních a vyšších odborných škol v devíti významných vzdělávacích oblastech, se školy setkaly na přelomu let 2015/2016. Nyní navazujeme, a to opět prostřednictvím projektu Podpora krajského akčního plánování (P-KAP). Individuální data škol budou využita striktně pro interní účely a nebudou poskytována třetím stranám. Jednotlivé kraje obdrží agregovaná data, která jsou jedním z podstatných východisek pro revizi a evaluaci krajských akčních plánů v následujícím období.

Učitelé požadují vyšší platy už za září. Podle Radka Sárköziho jsou odhodláni jít do stávky

Vláda Andreje Babiše během skládání vlády slibovala zvyšování platů pro nejrůznější skupiny zaměstnanců. Po planých slibech zdravotníkům, kterým Babiš později vzkázal, že pouze fandí zvyšování platů, se ozývají i učitelé. Ti požadují růst platů o patnáct procent od září. Vláda minulý pátek ale s odbory dohodla, že růst platů o požadované množství bude až od ledna příštího roku. To se nelíbí Asociaci ředitelů gymnázií a Unii školských asociací, které požadují růst platů od září nebo kompenzaci za čtyři následující měsíce do konce roku. Pokud se k učitelům vláda otočí zády, jsou odhodlaní jít do stávky. Informuje Echo24.cz.

Tomáš Feřtek: Anatomie učitelského fiaska: vybírat už můžeme jen ze špatných cest

„Kdo způsobil akutní nedostatek učitelů a riziko, že brzy bude učit každý, kdo půjde okolo školy a nechá se přemluvit? Jednou z hlavních příčin je zákon o pedagogických pracovnících, který po učitelích požaduje velmi specifické magisterské vzdělání v oboru. Jeho mentalita totiž odpovídá přinejlepším konci devadesátých let,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Psycholožka: Dítě s ADHD je „zlobivé“, ale ne nevychované

„Podle Asociace dětské a dorostové psychiatrie trpí syndromem ADHD čtyři až šest procent dětské populace. Podle statistik ministerstva školství bylo vedeno za rok 2016 0,9 procenta žáků s ADHD, před deseti lety jich bylo evidováno jen čtvrt procenta ze všech žáků ZŠ. Jak je z tohoto statistického přehledu vidět, počet dětí s touto diagnózou narůstá. Zahraniční autoři uvádějí i vyšší výskyt – až devatenáct procent,“ říká psycholožka Markéta Švamberk Šauerová v rozhovoru pro magazín Vitalia.cz.

S inkluzí pomáhají rodičům i pedagogům centra podpory NIDV

Jste pedagog a řešíte nástup žáka s poruchou autistického spektra do třídy? Chcete se jako rodič zorientovat v možnostech podpory ve vzdělávání, na které má nárok vaše dítě? Potřebujete jako ředitel školy zkonzultovat systém financování, organizaci výuky nebo způsob, jak nastavit kulturu dobré školy? I tento školní rok jsou pro pedagogy a širší veřejnost otevřena na všech krajských pracovištích Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) centra podpory v oblasti společného (inkluzivního) vzdělávání, kde se na podobné otázky zaměřují.

World’s Largest Lesson představuje cíle udržitelného rozvoje

World´s Largest Lesson představuje dětem a mladým lidem cíle udržitelného rozvoje a podporuje výuku o udržitelném rozvoji ve školách. Akce proběhne ve dnech 24.9.-20.11. Školy, které budou mít zájem o zapojení do akce, získají bližší informace zasláním e-mailu na adresu programmedirectorwll@project-everyone.org.

On-line seminář 5.9.: Líný učitel ve výuce

Mgr. Robert Čapek, lektor, psycholog, učitel, didaktik a autor publikace Líný učitel se zamyslí nad kvalitou výukového procesu a představí svou vizi „pohodového učitele“. Webinář prezentuje pedagogům, jak kvalitně vzdělávat a přitom zbytečně neztrácet energii.

Zástupci vysokých škol odmítají změnu zákona o památkové péči: Znamenal by nevratné poškození kulturního dědictví

Zástupci ústavů a kateder dějin umění na vysokých školách nesouhlasí s návrhem pražských radních, aby památkáři mohli v budoucnu rozhodovat bez ohledu na názor Národního památkového ústavu (NPÚ). Podle nich by to způsobilo nevratné poškození kulturního dědictví České republiky. ČTK o tom informoval ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK Richard Biegel. Vedle něj je pod prohlášením podepsáno dalších osm ředitelů a vedoucích ústavů a kateder.

Bohuslav Hora: Neodcházím ze školství kvůli penězům. Odcházím kvůli systému, který je zkostnatělý a brání se zlepšení

Ve školách chybí několik tisíc učitelů a ročně jich více odchází, než do škol nastupuje. Ze škol neodchází pouze mladí učitelé, kteří svým odchodem řeší své existenční potíže, ale i ti nejzkušenější. Příkladem je zástupce ředitelky v ZŠ v Plané nad Lužnicí Bohuslav Hora, kterého je vidět takřka každý týden na vzdělávacích akcích, kde pomáhá svým kolegům smysluplně využívat technologie ve výuce. Vloni získal třetí místo v národním kole soutěže Global Teachers Prize a časopisem Forbes byl zařazen mezi osmnáctku inspirativních osobností.

Ministr školství: Rodiče by měli brát učitele jako autoritu a vycházet se školou jako partneři

Ministr školství Robert Plaga při zahájení školního roku v Brně řekl, je nutné zvýšit prestiž pedagogů. "Je to přes uznání učitele jako autority. Můžete to přenést i na děti. Ve školství to chybí," řekl na adresu rodičů. Plagu cituje ČTK a komentář k jeho slovům přinášejí Hospodářské noviny.

Pavel Kysilka: Máme výborné školství pro 19. století, neumíme jazyky ani třídit informace

Česku už ujel vlak, nemáme nejlepší profesory, platy učitelů jsou nízké, neučíme souvislosti, nejsme jazykově vybavení. Musíme se naučit učit celý život, přejít od biflování k maximální pružnosti, říká v rozhovoru pro DVTV Pavel Kysilka, ekonom a zakladatel 6D Academy. Dodává, že už přestává být pravda, že největší brzdou změny vzdělávání jsou rodiče, velká část je osvícená a budují školu takovou, která jejich děti skutečně připravuje na 21. století.

Ředitelka základní školy: Všechno mluví v neprospěch nadbytečného memorování a biflování

Trápí české školství pouze málo financí, nebo nám chybí ustálená koncepce moderního školství? Potřebujeme víc alternativního vzdělávání, nebo se bez „biflování“ neobejdeme? V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu plus diskutovali ředitel soukromé školy Jindřich Kitzberger a ředitelka veřejné základní školy Michaela Rybářová.

Radek Sárközi: Jak zachránit české školství

„Pokud máte dítě školou povinné, možná už jste zaznamenali některé příznaky choroby. Vystřídalo se ve třídě několik angličtinářů během jednoho roku? Učí fyziku někdo, kdo ji nevystudoval? Supluje dlouhodobě vychovatelka ze školní družiny? Vrátili se do školy učitelé, kteří nedávno odešli do důchodu? Spojily se třídy a v té nové je třicet dětí? Vaše ratolest si stěžuje, že půlka počítačů v učebně nefunguje, nebo se několik spolužáků musí dělit o jeden? Prosí vás škola o papíry, toaletní potřeby nebo jiné naturálie? To všechno jsou důsledky dlouhodobě podfinancovaného školství,“ píše předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi v MF DNES.

Většina dětí dostane mobil v první nebo druhé třídě, ukazuje průzkum. Stále více škol používání mobilů zakazuje

Přes padesát procent dětí dostane telefon ve svých sedmi nebo osmi letech, tedy v první nebo ve druhé třídě. Tři čtvrtiny školáků na prvním stupni protelefonují maximálně dvě stovky měsíčně, jen tři z deseti však mohou surfovat na internetu, zjistil exkluzivní průzkum pro MF DNES.

Školka v Nechanicích musí přijmout dítě, které původně zapsat odmítla. Bojovala proti „zápisové turistice“

Školka v Nechanicích musí přijmout dítě, které podle města rodiče přihlásili k trvalému pobytu účelově. Rozhodl o tom krajský úřad v Hradci Králové. Kraj se v tomto případě striktně držel litery zákona a školka jeho rozhodnutí bude respektovat. Do budoucna chce ale hledat cesty, jak podobným postupům zabránit. Informuje Český rozhlas.

Školky nemají přehled, kolik dětí v září nastoupí. Život jim komplikují rodiče.

Školky ve velkých městech a jejich okolí musejí ročně odmítat tisíce dětí, protože pro ně nemají místo. Jedním z důvodů je i ten, že až do začátku září nikdo neví, jestli zapsané dítě do školky skutečně nastoupí. Rodiče totiž mohou dítě přihlásit do několika školek a svého potomka z těch, které nevybrali, často neodhlásí. Reportáž přináší iDNES.cz.

On-line akce na Metodickém portálu RVP.CZ v září 2018

Metodický portál RVP.CZ nabízí svým uživatelům tematická setkání ve virtuálním prostředí. Mají formu webinářů, webových seminářů. Setkání naplánovaná na září 2018:

Karel Lippmann: Má žák právo na to, aby ho škola učila vytvořit si vlastní názor?

Rozvinula se diskuse, zda má učitel právo prezentovat žákům své názory. Názor, na rozdíl od předsudku, je racionálně utvořený postoj, proto nesmí být v rozporu s logikou (formální i neformální) a s realitou. Není proto lehké názor obhájit. V běžné praxi je bohužel až příliš často kontaminován předsudky. Jak je rozlišit? Jedním ze základních znaků vzdělání je schopnost hledat meze. A škola je povinna v žácích ji rozvíjet. Výuka na všech stupních našich škol se z tohoto hlediska dostala do krize, tedy stavu, který vyžaduje řešení.

Robert Plaga: Zaručuji učitelům průměrný plat 45 tisíc. Chci se dobrat obecně přijímané definice státní maturity.

„Za sebe mohu zaručit učitelům přidání od ledna a pokračování v nastartované strategii tak, aby se v roce 2021 dosáhlo průměrného platu 45 tisíc korun. Pojďme klidně, ale o to vytrvaleji, k této cílové hodnotě,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník.cz.

Studie: Kvalita mladých učitelů v Česku je silně nevyrovnaná. U mnohých je čtenářská gramotnost silně podprůměrná

Mezi učiteli z mladší generace jsou v ČR výrazné rozdíly co do jejich dovedností. Ukázala to právě vydaná studie institutu IDEA, která vycházela z mezinárodních šetření. Mezi mladými učiteli je například velký podíl těch, jejichž čtenářská gramotnost je silně pod průměrem jejich vrstevníků. V jiných zemích tak velké rozdíly u mladých pedagogů nejsou a také starší generace českých kantorů je v tomto ohledu vyrovnanější. Důsledkem je podle autorů studie prohlubující se rozdíl mezi kvalitou vzdělání na různých školách či v různých regionech. Informuje ČTK.

Barbora Cihelková: Škola má mít vyšší cíle než připravovat na budoucí povolání. Měla by učit přemýšlet, kultivovat osobnost

„Vnímám silnou snahu relativně velké části rodičů zajistit pro své děti laskavější školu, než jakou zažili oni sami. Na rozdíl od předchozí generace je pro ně důležité, aby se jejich děti cítily ve škole dobře, zajímají se o to, jak to ve škole chodí. Školy na tuto poptávku musí reagovat a také to dělají. Vzniká hodně základek, kde učí laskaví a kreativní učitelé, školy dbají na spolupráci s rodiči a na to, aby dětem bylo v třídním kolektivu dobře. Ale kde je nejvíce světla, tam bývá také tma. Někteří rodiče, jimž na vzdělávání dětí obzvlášť záleží, jsou v prosazování svých zájmů až agresivní. Tlaky na školu jdou z různých stran. Ředitel školy musí být silná osobnost, aby to ustál,“ říká vedoucí přílohy Akademie Lidových novin Barbora Cihelková v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Novinky ve školství: GDPR, změna maturit, slevy na jízdném nebo konec „pamlskové vyhlášky“

Začátek nového školního roku přinese několik změn - na pulty školních bufetů se vrátí některé „zakázané“ potraviny, školy si budou muset zvyknout na nařízení o ochraně osobních údajů a studenti se svezou za čtvrtinu ceny běžného jízdného. Tyto a další novinky připomíná iDNES.cz.

Ministerstvo povolilo 21 nových soukromých základních škol, polovinu žádostí zamítlo

Ministerstvo školství letos zamítlo polovinu ze 48 žádostí o vznik soukromé základní školy. Tři žádosti vzali uchazeči zpět. Od září tak může začít fungovat 21 nových zařízení. Opakuje se situace z předchozího roku, kdy resort odmítal školy zapisovat kvůli dostatečné kapacitě těch stávajících. Informuje Český rozhlas.

Ubývá studentů středních a vysokých škol. Zájem o víceletá gymnázia je stabilní. Méně je speciálních škol

Počet žáků základních škol rostl sedmým rokem v řadě. Loni jich bylo 926.108, zatímco před deseti lety 844.863. Školáci chodili v minulém roce do 4155 základních škol, stejně jako ve školním roce 2017/2018. Zatímco veřejných základních škol za deset let 143 ubylo, stejný počet soukromých či církevních škol vznikl. Informuje ČTK.

Učitelé mateřských škol mají dál podprůměrné příjmy. Počet dětí ve školkách prudce vzrostl, nejvíc přibylo dvouletých

Učitelé mateřských škol mají stále podprůměrné platy. Jejich příjem vzrostl za posledních pět let v průměru o téměř 4000 korun. V minulém roce činil 27.089 korun. Nárůst zhruba odpovídá zvyšování průměrné mzdy v Česku. Novinářům to na tiskové konferenci řekla Helena Chodounská z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Informuje ČTK.

Syndrom vyhoření trápí každého pátého českého pedagoga. Nezvládají například oddělit osobní a profesní život

V pondělí se děti vracejí do školních lavic. Postaví se před ně zhruba 150 tisíc učitelů. Přibližně dvacet procent z nich přitom trpí vyhořením. Zjistili to vědci z Univerzity Karlovy. K nabrání nových sil pedagogům nemusí stačit ani skoro dvouměsíční letní prázdniny. Téma připomíná Český rozhlas.

Miroslav Hřebecký: Společnost se rychle mění a školství se snaží v mezích možností improvizovat, ale stále víc mu ujíždí vlak

„Situaci si dovolím označit takřka za havarijní. Máme v ČR obecně nedostatek lidí na trhu práce. Platy jsou ve školách tabulkově zastropované a každá komerční firma v personální nouzi vás jednoduše přeplatí. Navíc české sborovny stále stárnou. Během deseti patnácti let odejde do důchodu silná „kohorta“ pedagogů, kteří dnes výuku táhnou. Náhrada z pedagogických fakult za ně ovšem nepřichází, až šedesát procent jejich absolventů do školství vůbec nenastupuje a mnoho dalších mladých po roce dvou rovněž odchází. Vydrží jen ti nejmotivovanější,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin.

„Gymnázia jsou školy pro menšinu“: Nápad vrátit do britského vzdělávacího systému víceletá gymnázia narazil na kritiku

Brzy poté, co Tereza May stanula v čele konzervativní britské vlády, přišla s nápadem vrátit do státního vzdělávacího systému víceletá gymnázia, u kterých byl před dvaceti lety vyhlášen stop stav. Podle svých slov tak chce nabídnout výběrové akademické vzdělání i talentovaným dětem z méně majetných rodin, které si nemohou dovolit platit za soukromé školy, kam chodí kolem 7 % dětí těch nejbohatších. Její návrh vzbudil polemickou bouři. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

V děcáku z něj chtěli mít poslušnou ovci. Čelil šikaně, ale dokončil vysokou a stal se úspěšným trenérem

Na první pohled působí jako bezprostřední kluk se zdravým sebevědomím, který v životě našel jasný směr. Než ho ale nalezl, musel bojovat s šedí a vojenským režimem dětského domova, s pohrdáním spolužáků i některých učitelů, a dokonce s myšlenkami na sebevraždu. Sedmadvacetiletý Radek Laci se nakonec nevzdal. Vystudoval vysokou školu, trénuje populární herce a na svém příkladu ukazuje dětem vyrůstajícím v ústavní péči, že i přes nepřízeň osudu si mohou vytyčit vysoké cíle a pak jich dosáhnout. "Dětem z domovů rodiče nikdo nenahradí, takže oporu musí hledat jen samy v sobě," říká. Příběh přináší Aktuálně.cz.

Školský ombudsman předal ocenění Pedagog roku. Vítězkou se stala vychovatelka Liběna Vydrová.

Školský ombudsman Ladislav Hrzal včera v budově Národního divadla předal ocenění Pedagog roku. Jde o novou anketu pro pedagogické pracovníky z ústavních zařízení, kterou letos poprvé vyhlásilo MŠMT společně s Federací dětských domovů. Vítězkou se stala vychovatelka z Dětského domova Ostrava–Hrabová.

Tomáš Feřtek odpovídá na otázky ČŠ: Hranice mezi diskusí a ovlivňováním určitě existuje, ale je velmi křehká

Česká škola oslovila učitele a teoretiky s otázkami na téma, zda a nakolik mají učitelé právo sdělovat žákům svoje názory a postoje. Anketa vychází z příběhu učitelky mateřské školy, která odešla, protože řediteli ani rodičům se nelíbilo, že mluví s dětmi o veganství.
1) Kde je hranice mezi ovlivňováním dětí, žáků a otevřenou diskusí? Je taková hranice?
2) Jsou nějaké názory, postoje, které by učitel neměl prezentovat ani v diskusi?
3) Má učitel právo na prezentaci svých názorů a postojů? Když se na ně děti, žáci ptají?
4) Co třeba učitelé, kteří kandidovali za SPD ,nebo hnutí Martina Konvičky? Lze předpokládat, že mají vyhraněný názor například na islám, Romy, migraci, neziskovky…
5) Znáte nějaký případ, kdy byl učitel za prezentaci svých názorů propuštěn nebo potrestán? Považujete to za správné?
Odpovídá Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Renee Hobbs: Když neumíte s médii pracovat, jen obtížně se můžete stát občanem, který aktivně ovlivňuje veřejnou debatu

„Propagandou jsme přitom obklopeni i dnes, přitom ne vždy má negativní cíle: propagandu používají aktivisté bojující za práva zvířat, kdy se snaží aktivovat naše emoce, abychom téma začali vnímat jako naléhavé a podnikli kroky ke změně. Prvky propagandy v sobě nese třeba i kampaň #MeToo. Učitelé by studentům neměli vnucovat vlastní názor, ale mediální výchovu využít k podpoře akceschopnosti studentů, zájmu o demokracii, dění kolem nich, a dát jim do rukou nástroje, jak prosazovat vlastní názory a změnit, co se jim nelíbí,“ říká v rozhovoru pro týdeník Respekt Renee Hobbs, profesorka mediálních studií na University of Rhode Island v USA

Pořad na Vltavě porušil zákon, tvrdí rozhlasová rada. Bylo to pochybení, připustil ředitel rozhlasu

Český rozhlas porušil podle Rady ČRo zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, když v červenci odvysílal pořad obsahující údajné vulgarismy. Kritizovaný pořad "Ahoj! Aneb na počátku byla voda!" odvysílala 7. července stanice Vltava. Jeho obsahem byl i úryvek z knihy Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta. Ten v plavecké literární scéně popisuje mužské tělo a "…provokující penis, který mu zrovna teď trčel nad koulemi drze jako vykřičník." Informuje Aktuálně.cz.